Oct 232021
 

Tak nám pomalu přichází zima, dává to najevo milosrdně, abychom se na ni připravovali postupně střídáním stále mrazivějších jiter a slunečných dnů, které svým teplem stále ještě příjemně překvapí. Jak jste připraveni na zimu Vy, co do zásob ve spíži a v kredencích a psychiky? U nás je zaděláno na kysané zelí, dále vlašské ořechy loupeme, namáčíme ve vodě a poté dáváme krátce do sušičky a pak ihned do sklenic se závitem. Květy třapatky jsou naloženy do vodky, zbývá je scedit. Ještě se chystáme na další šípky do okolní krajiny, ale zřejmě z nich přes zimu nebude čaj, jen výluh ve studené vodě, aby se nezničil vitamín C. Přece jen je nejlepším zdrojem vitamínu C to zelí. Na novoluní (4.11.) vykopeme další kořeny (kostival, lopuch). Slepice přestaly úplně nosit, krocanci bronzoví dorůstají pro chutné zimní obědy. Některá drůbež, jako jsou husy a kachny pižmovky (tiché šikulky, kachní kamzíci), zůstávají do chovu na příští rok. Jedna černá slepička si vyseděla ještě teď na podzim 2 černá kuřátka, plně se o ně stará. Když kolo auta přejede ořech, honem je volá, ať se jdou najíst. Chrání si je dobře před yorkshirkou a jinými nepřáteli. Usušené kopřivy i kopřivová semínka máme na posílení adrenálních žláz. Už jsem z nich čaj dlouho nepila, ale přes zimu se budou hodit. Kromě sušených bylin, jako je květ lípy a černého bezu a jiných bylin (buřina srdečník, meduňka, třezalka, dobromysl), máme i pár sklenic s ovocem, které mi kvasí na ocet. Ten si příléváme do studené vody k pití, občas do ní dám i špetku keltské soli. Když jednou vědci zkoumali maratonské běžce, co v Bostonu zkolabovali, bylo to především proto, že se velmi potili (voda plus sůl), ale na staničních stolcích si brali jen obyčejnou vodu, která neměla v sobě rozpuštěnou sůl, kterou potem ztráceli. Slanost své krve tak pořád jen s další sklenici vody ředili, a žízeň proto měli stále větší. A tak zejména po ránu v létě, kdy se člověk přes noc potil, je dobré dát si ráno do vody i špetku soli. Je to jistě známé, ale někdy na to člověk zapomíná.

Ostružiny a smetana a med= zmrzlina

Mou denní (ranní) rutinou je překládání knihy Vyživující tradice: Kniha o miminkách a jak o ně pečovat. Je nabitá různými zajímavostmi. Vzpomínám si například na jednu: Říká se, že když by maminka onemocněla v době těhotenství zarděnkami či jinou podobnou chorobou, narodí se ji hluché miminko (zkrátka se pak bude muset celá rodina učit řeč pro hluchoněmé). Věc ale údajně není tak jednoduchá, aby za to mohl jen virus zarděnek. Údajně každé takové onemocnění, se kterým se naše tělo musí vyrovnávat včetně chřipek, velice rychle vyčerpává vitamín A (naše tělo si dělá jeho zásoby v játrech). Současně je vitamín A zcela zásadní pro těhotenství, protože hraje roli třeba v dělení buněk (toto bude hlavička, toto srdíčko atd.), je důležitý pro zrak dítěte. Proto je důležité, aby ho měla maminka v zásobě v těle (játrech) ještě před otěhotněním – pokud by totiž v těhotenství hodně zvracela, tak už své tělo nebude moci dobře vyživit (nechutenství, zvracení), aby v každém týdnu vývoje miminka, který se neopakuje, mělo miminko všechny důležité živiny. Proto je tak logické a důležité zdůrazňovat,  aby se dobře vyživila už v rámci předporodní přípravy, než jen aby řádně jedla, až když otěhotní. Je totiž zbytečné, aby pak třeba školní dítě muselo třeba nosit brýle jenom proto, že jeho maminka neměla dost vitamínu A. Nejde tedy jen o to, co má jíst těhotná žena, ale žena, která teprve bude těhotná. A byly údajně případy z rozvojových zemí, kde ženy sice dostaly v době těhotenství zarděnky, ale protože měly dostatečný příjem vitamínu A (kterého v těhotenství a v době infekční choroby, stejně tak při intenzivním cvičení, za chladu v zimě atd. tak rychle ubývá), narodila se jim naprosto zdravá miminka. Ochránil je ten vitamín A, kterého měly dost ve stravě.

Jelikož je krásný podzim, který láká na dlouhé procházky (ta moje poslední byla s pejskem až do Chráněného parku Toulcovy maštale) a na našich loukách je stále zelená tráva a jetel, stále ještě vyháníme na pastvu naše dvě krávy Bedřišku a Evženku (nic proti tomu nemají), které nám dávají mj. ten vitamín A v podobě žlutého másla. Pijou sice i vodu, ale tuto vodu nevypijou jako Široký z pohádky Dlouhý, Široký a Bystrozraký, ale vydají ji dobrovolně zase zpátky ve formě moči na loukách, kterou tím pohnojí, a ve formě mléka, potažmo syrovátky, kterou zase místo vody používám třeba do mouky na chleba. Něco másla sníme syrové, něco přepouštíme na zimu. Podělím se tu z důvodu výše ještě o malý recept na pomazánku, která bohatá vitamínem A, který je darem přírody nejen pro těhotné ženy či ženy, které chtějí otěhotnět, ale pro všechny lidi.

Pomazánka

tresčí játra v konzervě (lze nahradit podušenými husími játry nebo třeba vepřovými biojátry, zkrátka játry od zvířat, které nebyly chovány v drůbežárně, ale pásly se na trávě)

zelená cibulka (nebo nať z petržele)

3 špetky soli, více či méně dle libosti (pokud chléb není slaný)

pepř

25 ml oleje z tresčích jater (takto ho propašovat do jídla ve formě pomazánky)

syrové máslo z pastevního chovu (4 velké lžíce)

Vše vidličkou nebo tyčovým mixérem zamícháme a namažeme na 1 den odpočatý špaldový kváskový chléb a ihned nabízíme svým blízkým.

 

 Posted by at 8:58 am
All original content on these pages is fingerprinted and certified by Digiprove