Čvn 212013
 

Doktore, je moje miminko v pořádku?” je první otázka téměř každé ženy, když se jí narodí dítě. Já sám jsem tu otázku už slyšel tisíckrát. Jestliže je největším přáním každé matky mít opravdu zdravé dítě, proč (ve většině případů) se o sebe tak špatně stará, než se miminko narodí? A proč tak nesprávně krmí své dítě od dětství až do dospělosti, že výsledkem je nevyhnutelné onemocnění?

Toto století se nazývá “Stoletím dítěte”, kvůli velikému zájmu o fyzický a psychologický vývoj dětí. Když se ale podíváme okolo sebe, kde jsou ty zářivě zdravé děti? Zajisté mají jejich rodiče úzkost z toho, zda vychovají zdravé mladé lidi. Takových 8000 knih o péči o dítě bylo publikováno v posledních dvaceti pěti letech. Proč jsou tedy ordinace tisíců pediatrů a praktických lékařů této země plné příliš hubených nebo obezních dětí, kterým teče z nosu, jsou unavené, alergické, zimničné, anemické, obrýlené, postižené akné? Odpověď je jednoduchá:

(1) Tělo matky nebylo správným prostředím pro dítě, protože její systém byl plný odpadních produktů z nesprávného jídla, zbytků léčiv, kyselin z kávy, jedů z cigaret a alkoholu.

(2) Rostoucí dítě je nesprávně vyživováno, tráví příliš mnoho času sledováním televize, a všude se vozí autem místo chůze a věnuje příliš málo času pohybu na čerstvém vzduchu. Henry Bieler, MD Food is Your Best Medicine [Jídlo je Tvým nejlepším lékem]

Postranní střípek z knihy Nourishing Traditions

Autorky vydávají letos knihu, která zpřístupňuje vyživující tradice moderním rodičům: The Nourishing Traditions Book of Baby & Child Care. Kniha apeluje na to, aby dítě mělo dostatek živočišných tuků, cholesterol potřebný pro vývin mozku, aby se u přikrmování nezačínalo s obilnýmy kašičkami, ale raději žloutky, játry, které používaly tradiční kultury (matka je rozžvýkala v ústech), aby se dovolilo imunitnímu systému vyjádřit se horečkou (opatrnost ale u těch nejmenších), důležitost hry před příliš ranými intelektuálními úkoly.

Sally Fallonová a antroposofický lékař  Thomas S. Cowan letos vydali knihu Vyživující tradice v péči o miminko a dítě, která zpřístupňuje vyživující tradice moderním rodičům: The Nourishing Traditions Book of Baby & Child Care (2013). Kniha apeluje na to, aby dítě mělo dostatek živočišných tuků, cholesterol potřebný pro vývin mozku, aby se u přikrmování nezačínalo s obilninami, ale raději žloutky, játry, které používaly tradiční kultury jako posvátné jídlo (matka je rozžvýkala v ústech), aby se dovolilo imunitnímu systému vyjádřit se horečkou (opatrnost ale u těch nejmenších), důležitost hry před příliš ranými intelektuálními úkoly. Autoři popisují svůj pohled na změnu dětské kultury, na absenci „špíny a zvířat“ v dětství dítěte, otázku co je nemoc, probírají zajímavosti z lotosového porodu, co je vlastně terapie, zda tyto pojmy někdy nezaměňujeme (není nemoc jen terapií?), dočteme se o jejich pohledu na chlapeckou obřízku, na opalování (vhodný kokosový tuk), příčinu a mechanismus onemocnění, jako jsou alergie, astma, ekzém, příznivě hovoří účinkách Diety GAPS při léčbě těchto a jiných (autismus) obtíží. V knížce jsou také recepty.

I u nás vycházely knížky o výživě pro nejmenší. Tato je z roku 1954.

I u nás vycházely knížky o výživě pro nejmenší. Tato je zas z roku 1954.

I u nás již vyšlo docela hodně knih, tato je z roku 1927.

I u nás již vyšlo docela hodně knih, tato je ještě starší, a sice z roku 1927.

Tento článek jsem tradičně započala nějakou příhodnou citací. Možná si říkáte při pohledu na knihu o péči a výživě dětí výše-Ach jo, už zase další kniha o tom, jak máme pečovat o dítě a čím ho krmit. Tato kniha se možná neliší od jiných knih v českém jazyce o přírozené péči o dítě, které již v ČR vyšly, i zde autoři přicházejí s velice podobnými postoji ke zbytečným intervencím v těhotenství a při porodu, třeba k nadužívání antibiotik, dávají přednost homeopatikum, bylinkám a jiným přírodním prostředkům, mají podobné negativní postoje k očkování (které často dítě „dodělá“), k jakým dochází u nás řada laiků, rodičů, ale i lékařů, kteří se sami o tuto problematiku začnou zajímat a hledat si sami informace. Kniha je silným apelem na rodiče, aby nezůstavali stran zdraví svých dětí pasivní. Výživě přikládají klíčový význam.

Vynikající knížka o Očkování od MUDr. Ludmily Elekové k dostání v trafikách, na poště apod. v rámci knihovničky Meduňky

Vynikající knížka (1. díl) o Očkování od MUDr. Ludmily Elekové k dostání v trafikách, na poště apod. v rámci knihovničky Meduňky. Ministerstvo nemocí neřeší, zda se dá třeba v supermarketu sehnat čerstvé mléko do Jerseyky a máslo z pastevního chovu, proč mají děti rovnátka:Jako prevence a záruka zdraví platí především očkování. Jedině o něm se diskutuje a o  více penězích do rezortu na „další“ výzkum a „dědičnost“. Já osobně mám i problém s tzv. „pomocí“ Třetímu světu. Nevím, zda přispíváním na charitu nepomáhám financovat vakcinaci podvýživených dětí či průmyslové potraviny v rámci „potravinové pomoci“. Potravinovou pomoc by jistě potřeboval i „první svět“.

Protože se mě ale velice často maminky ptají, čím mají dítě po odstavení krmit, znovu se k této otázce vracím. Už kvůli těm maminkám, které mi píšou, že jsou za tyto stránky vděčné, že díky informacím na nich by se se zdravím svých dětí ocitly v průšvihu. Již jsem ale napsala odkaz v Častých dotazech, kde otázka výživy nejmenších padla, na základní článek o Výživě miminek od autorek dr. M. G. Enigové  a Sally Fallonové, který se nachází v knížce Vyživující tradice, která by měla letos vyjít. Zde je odkaz na něho: http://vyzivujicitradice.cz/2012/03/10/krmeni-miminek/#&panel1-5

Protože mám doma knížku  v anglickém jazyce Vyživující tradice v péči o miminko a dítě, jejíž spoluautorkou je Sally Fallon a  dr. Cowan, které spojuje hluboký vliv, jaký na ně zanechala kniha zubaře Pricea Výživa a fyzická degenerace, podívala jsem se tedy ještě  znovu, co nám autoři radí ohledně výživy nejmenších. Jak vlastně své rady obhajují? Čím dokládají? Jak vysvětlují? Zkrátka PROČ tak a ne jinak?; a zkusím zde o tom stručně poreferovat. Samozřejmě se opírají o poznatky zubaře Pricea, který cestoval po světě a zkoumal stravu přírodních národů (a hledal její společné principy, z nichž bychom se mohli poučit, aniž bychom se vraceli zpátky do pralesa či do iglú), a také o nejnovější poznatky nezávislé vědy (tj. nesponzorované průmyslem), která moudrost přírodních národů potvrzuje. Doktor Price nám přinesl parametry, které nám mohou pomoci posuzovat to, jak vlastně má vypadat zdravé dítě – „…atraktivní široký obličej se spoustou místa pro zuby a silným tělem…“).

 

Doktor Price (zubař) navštívil ve 30. letech mnoho izolovaných primitivních přírodních národů, které ještě žily po staletí na stejném jídle. Někde konzumovali spoustu syrového plnotučného mléka a hlavně fermentovaných mléčných výrobků, jinde jedli  hodně ryb, hmyzu, zvěřiny. Obiloviny a luštěniny velmi pečlivě upravovali. Všichni byli všežravci a živočišných potravin si velmi vážili (zejména tuků), i kdyby to měl být jen hmyz. Měli krásné rovné zuby, široký obličej se širokým zubním obloukem a dostatkem místa pro všechny zuby. Nezávisle na sobě dbali na speciální stravu pro rodiče před početím (játra, játra z rejnoka, pohlavní orgány, červnové máslo…obzvlášť bohaté na v tucích rozpustné vitamíny A, D, K2 atd.) a pro těhotné a kojící ženy a pro rostoucí děti. Jedli potraviny bohaté na cholesterol a živočišné tuky a jejich strava, třebaže v různých částech světa byla jiná co do makronutričního profilu (podíl bílkovin, sacharidů a tuků), obsahovala shodně až 10 x víc v tucích rozpustných vitamínů A, D, K2, 4 x více vitamínu C a B komplexu než měl jídelníček průměrného Američana jeho doby (nebo než se doporučovalo). Tedy jedli živočišné tuky plné cholesterolu, o čemž se nám pořád dnes tvrdí, že to prý nemáme jíst…Moderní věda potvrzuje synergičnost vitamínů A, D a K2, pokud pocházejí z přirozených potravin. A synergičnost (másla+oleje z tresčích jater), totiž látek v másle (např. kyselnina AA-arachidonová) a v oleji z tresčích jater (dr. Price máselný tuk a tresčí olej dával umírajícím pod jazyk, čimž je oživil), který obsahuje hotové omega- 3 mastné kyseliny DHA a EPA. Tyto 3 mastné kyseliny, které jsou prekurzory 3 serií hormonům podobných látek prostaglandinů, které musejí být v rovnováze. 

Existují národy „obligátních všežravců“, protože jejich tělo neumí tvořit enzymy (D5D, D6D), aby si mohlo samo z rostlinných olejů s omega-6 vytvářet AA a z alfa-linolenové kyseliny (lněný olej) utvářet například omega-3 mastné kyseliny EPA a DHA (např. jsou v olej z tresčích jater), které jsou prekurzorem (z nich se vytváří) prostaglandinů  potřebných zejména pro fungování a vývoj mozku dítěte; pokud takové národy opustí svou tradiční stravu s hotovými EPA a DHA (ryby, vnitřnosti), rychleji degenerují a mohou být náchylnější k nemocem, k alkoholismu – pobřežní Irové, Eskymáci. Ony enzymy špatně tvoří i miminka, lidé se zdravotními problémy (cukrovkáři, nemocnou štítnou žlázou), lidé, co jedí moc rostlinných olejů s převahou omega-6 mastných kyselin, trans-mastné kyseliny atd., co mají nedostatek vit. B6, B12, zinku, lidé staří atd. Proto i miminka a tito lidé by raději meli požívat hotové omega-3 mastné kyseliny EPA a DHA a nespoléhat na to, že si je jejich tělo samo vytvoří. Malé dítě není veganem, to by matka příroda produkovala z prsou rostlinné mateřské mléko bez cholesterolu a bez oněch mastných kyselin AA, DHA a EPA. Kyselina laurová z kvalitního kokosového tuku však může samotné matce pomáhat, aby její tělo  samo EPA a DHA vytvářelo. (Srov. stať biochemičky M. G. Enigové, PhD a Sally Fallon: Jen tak si hopkat po dráhách prostaglandinu). 

Jakmile se příslušníci stejné skupiny setkali s moderní civilizovanou stravou, trpěli zubními kazy, předkusem, zákusem, úzkými nosními průduchy a současně jinými obtížemi (TBC) v jiných částech těla stejně jako Priceovi američtí spoluobčané. Sebereme-li tradiční jídlo (ryby, vnitřnosti) Eskymákům či pobřežním Irům, nemají hormony na tvorbu takovýchto mastných kyselin a rychle zdegenerují, budou náchylní k alkoholismu atd.

Dr. Weston A Price cestoval po světě a studoval zuby izolovaných domorodců a analyzoval jejich stravu.

Dr. Weston A Price cestoval po světě a hledal a našel zdravé izolované domorodce se zdravým chrupem z různých koutů světa (kteří nepoužívali zubní kartáček a pastu), analyzoval jejich výživu a hledal v ní společné principy.

Autoři Fallon Morel (jméno po 2. manželovi) a dr. Cowen píšou: “ V každém izolovaném regionu, který navštívil, našel Price kmeny nebo vesnice, kde ve skutečnosti každý jednotlivec vykazoval ryzí tělesnou dokonalost. V takových skupinách byl zubní kaz řídký a přetěsnané zuby a okluze – ony problémy, které udržují americké ortodontisty na jachtách a domech určených k rekreaci – neexistovaly.“ (Cit.s.5)

Jeho kniha vyšla v roce 1938 pouhý rok před knížkou amerického pediatra Benjamina Spocka, Zdravý selský v péči o miminko a dítě. Na rozdíl od knihy Pricea, kterou cukrový průmysl stáhl po letech z osnov lékařských fakult Harvardovy univerzity, se kniha dr. Spocka prodávala v mnoha milionových nákladech i s jeho scestnými radami. Není v ní jediná zmínka o másle, zato doporučuje sušené mléko, cukr atd., jako 1. příkrm doporučuje obilné potraviny. Toto vše je v rozporu s poznatky zubaře Pricea a knihy, o které zde referuji. Co nám tedy říká kniha Vyživující tradice v péči o miminko a dítě?

 

1) Zdravé početí: zdraví dítěte má z velké části souvislost s tím, v jakém  stavu bylo zdraví OBOU rodičů před početím. Zdravé početí sice souvisí s předchozí detoxifikací, jak se často píše, ale to rozhodně nestačí. Míru plodnosti lze totiž měřit nejen okamžitým stavem těhotenství, ale též plodností další generace. Vlastně i půdy. Je třeba uvidět člověka a jeho tělesnou podobu v transgeneračním kontextu své rodiny či etnické skupiny. Ke zdravému početí vedou na hmotné úrovni 2 důležité kroky. DETOXIFIKACE (má souvislost i s ozdravením střevní mikroflory, lze ji realizovat i pomocí vegánské stravy nebo pouhým džusováním – ano, někdy stačí k otěhotnění jen pití čerstvých džusů!) a VYŽIVOVÁNÍM, k němuž džusy stačit ale nebudou. Některé nutriční systémy zdůrazňují dramaticky jenom ten 1. krok, jako kdyby objevily „hrnec zlata“.

Opakuju radeji ještě jednou i to, co již napsala dr. Natasha Campbell Mc Bride na zakladě zkušeností třeba s dívkami, které vyrustaly treba na domaci venkovske stravě, pak přišly do mesta, kde je prumyslova strava, tak se začaly zajimat o „zdravou stravu“, zacaly jist nakonec vegansky (ztrata vahy, menstruace..). Stane se, že žena „konečně“ po detoxikaci a špatne zkusenosti s umelym otehotnenim otěhotní, ale miminko nebude mit pravděpodobně Priceovsky usmev ( „…atraktivní široký obličej se spoustou místa pro zuby a silným tělem…“) ). Pokud se chceme detoxifikovat (i při rakovině apod.), pak je dle ní dobrá syrová zelenina (šťávy), pokud ale chceme, aby nás prohřála a dodala energii, pak vařená. (Srov, 71). Není to sice takto černobílé, ale rostlinnou stravu, tzv. veganske „hladověni“ (nikoliv „dietu“ – slovo dieta zde dr. Natasha prostě odmítá) považuje za dobrou k dodani energie (sacharidy), nejakých mineralu, a zejména k očistě od toxínu. Pouze ale strava s živočišnymi potravinami (maso, vajička, tuk, vyvary, vnitrnosti) a dobře řízená vegetariánská se syrovymi mlecnymi produkty a vajicky a tradicne pripravenymi (namaceni, kliceni) lusteninami muze v synergicke kombinaci s obilovinami, vajičky a mléčnými produkty telo i stavětTi, co drží veganskou očistnou „hladovku“, by moment, kdy je třeba tělo začít opět vyživovat, neměli prý prošvihnou – jinak nastává nezdravá hubenost, tělo kanibalizuje samo na sobě, ztráta menstruace, psychicke problemy, deprese apod. (Srov. http://www.doctor-natasha.com/feeding-versus-cleansing.php)

Rodiče by se tedy měli před početím „dát do pořádku“, aby se jejich genům dala šance se optimálně vyjádřit. Tj. mít před početím v pořádku svou mikrofloru (dle lékařky Natashi Campbell- Mc Bride je to důležitá prevence autismu, který je podle ní nemocí trávicího systému, jehož toxíny, které produkuje patologická mikroflora pocházejicí z porodních cest matky, „zatemní“ dítěti mozek, které se jinak narodilo se zdravým mozkem-vice pod stitkem Dieta GAPS), jíst dlouho před početím potraviny s vysokou koncentrací živin, 1 x týdně játra na slanině, vařit třeba dle Vyživujících tradi c, vystříhat se průmyslové stravy, před početím by oba neměli po několik měsíců kouřit, pít alkohol či užívat rekreační drogy (ani muž!). Různé primitivní národy používaly játra či rybí vajíčka, žraločí pohlavní orgány pro muže a žraločí pohlavní orgány pro ženy, tresčí hlava s ovsem a játry, máslo červnové jakoposvátné potraviny“. Dokud si dva lidé neužili těchto potravin, neměli počít dítě. Snad tato moudrost v ČR rezonuje v „pověře“, že by se dva lidé neměli brát v květnu. Květnové máslo si staří Čechové údajně cenili nejvíce. Lze říci, že sexuální výchova by měla být prezentována i v tomto nutričním kontextu! 15 letá dívka podle mně nepotřebuje ani tak hormonální antikoncepci, jako spíš lepší výživu. 

Moderní nezávislá (nefinancovaná průmyslem) věda potvrzuje i synergičnost kvalitního másla z pastevního chovu +oleje z tresčích jater, totiž látek v másle (např. kyselnina AA-arachidonová) a v oleji z tresčích jater (dr. Price máselný tuk a tresčí olej dával umírajícím pod jazyk, čimž je oživil), který obsahuje hotové omega- 3 mastné kyseliny DHA a EPA. Tyto 3 mastné kyseliny, které jsou prekurzory 3 serií hormonům podobných látek prostaglandinů, které musejí být v rovnováze. Nadace W. Pricea tedy doporučuje budoucím rodičům i tyto potraviny.

-mnoho lidí hovoří o „očistě“ jater a vůbec detoxifikací těl rodičů před početím, ale to by bylo poněkud málo. Jsme „detoxifikovaní“ a čistí, ale co dál? Velice důležitá je „vyživa“ rodičů před početím, při které dochází k výživování či vyživováním dozrávajících pohlavních buněk (vajíčka a spermií). Duše dítěte, které si své rodiče možná samo vybralo, bude pro své „vtělení“ potřebovat „tělo-tvorné“ látky. Ráda to přirovnávám ke 2 slepicím. Představte si, jak „vyživné“ a životaschopné bude asi vajíčko od dospělé slepice, která je celý den zavřená ve velkochovu, dýchá špatný vzduch, je krmena jen jadrným krmivem… a jak životaschopné a výživné a zdravější bude vajíčko od slepice, která je od svítání do západu slunce na čerstvém vzduchu, na slunci, pase se na zelené trávě v sadu, nahrabe si žížaly a brouky atd.

-Pokud žena brala hormonální antikoncepci, alespoň 1 rok počkat s početím (Má z něho např. jistě snížené hladiny zinku, který je prevencí proti vrozeným vadám, srov. Nourishing Traditions, s. 45), stejně tak není dle autorů ideální, když žena onemocněla a musela brát antibiotika, která ničí její vlastní zdravou mikrofloru stejně jako k ničení přispívá hormonální antikoncepce, průmyslové jídlo bez „super- syrové“ mléčně kvašené stravy.  Je to nesmirne dulezite. Dr. Natasha Mc Bride, autorka knihy o Dietě GAPS, respektive protokolu GAPS (Syndrom travenia a psychologia), doporučuje napr. 14kmenove kvalitní probiotikum Bio-Kult (tedy zadnou slabotu…), koupele v Epsomske soli (nebo-li síran hořečnatý) aj. Tato prechodna dieta k ozdrave mikroflory a detoxifikaci tela od toxinu, ktere produkuji patologicke bakterie ve streve, ale ovsem musí  dlouho předcházet vyživující dietě před početím. Zdrava strevni mikroflora zejmena matky souvisi s mikroflorou v jeji  vagine a s ni pak zdravi ditete, ktere se sice rodi zdrave, ale pokud neziskalo od matky blahodarne bakterie pri pruchodu jejimi porodnimi cestami, casem se u ditete podle dr. Campbellove mohou rozvinout ruzne poruchy vcetne autismu. Bakterie jsou nesmirne dulezite organismy pro zivot na cele planete Zemi, bez nich by se ani nevytvorila ani vzdusna atmosfera planety.

Velice mě zaujala jedna z objevených funkcí slepého střeva, které údajně je rezervní „bankou“ trošky z každého blahodárného kmene bakterií, které se ve slepém střevě „schovají“ pro časy, kdy třeba organismus bude mít průjem nebo kdy blahodárné bakterie zničí antibiotikum- to aby pak v podstatě z tama, až je „vzduch čistý“ vylezly jak z bungru po náletu a zase kolonizovaly tenké střevo. Zdravá mikroflora je důležitá, protože dítě ji při fyziologickém vaginálním porodu „zdědí“ (spolyká), ničí ji antibiotika, vakcinace, cukr atd. (Srov. s. 241)

-Pokud partneři objevili stravování dle Nadace Pricea, ale stravovali se předtím vegansky, doporučuje 2 -3 roky na zotavení se z vegánství (které tělu již posloužilo možná k detoxifikaci, ale nevyživovalo ho, a tak tělo možná jen kanibalizovalo na sobě) případně i z vegetariánství, obzvlášť takového vegetariánství, v  němž převládalo hodně moderních nefermentovaných sójových produktů a obecně hodně všeho ze sóji- sója byla totiž původně zeleným hnojivem, dnes ani zvířatům nesvědčí, v Japonsku se jedí především fermentované produkty ze sóji (miso, tofu, nattó), ale v malém  množství a navíc v kontextu stravy, která vyživuje štítnou žlázu (vývary z ryb +mořské řasy). Dost možná, že ten, kdo žil dlouho v zajeti bludu, že soja, sojové mléko atd. je všelék na všechno, pojídal hodně nefermentovaných sójových výrobků, onu štítnou žlázu nemusí mít v pořádku. Levná sója je skryta v 60 % produktů na americkém trhu, může způsobit hypotyroidism (už jen např. všechny sexuální hormony potřebují ke své tvorbě cholesterol, u pojídání sladidla či potravin s vysokou koncentrací fruktózy (jablečné či jiné džusy, agave sirup apod.) mají játra plno práce s jejim zpracováním než s vytvářením vlastního cholesterolu). Více pod štítkem Pozor sója.

Ještě jednou: Proč asi autoi píšou, že je třeba se „zotavit“ po veganské stravě, když díky ní může některá žena otěhotnět? Protože díky ní se žena pouze detoxikovala, ale je třeba neprošvihnout moment (což možná některá prošvihla), kdy je třeba se opět začít vyživovat nejen energií a některými vitamíny, ale tělotvornými látkami a tuky s v tucích rozpustnými vitamíny, ale i cholesterolem pro mozek svůj a dítěte.

-Pokud došlo k samovolnému potratu, rodiče by měli počkat ne 3 měsíce, ale 12 měsíců s dalšími pokusy o otěhotnění, aby předešli dalšímu zklamání a případné degeneraci, jakkoliv těžké to pro ně je být trpěliví, jakkoliv tikají bio hodiny,  protože potrat je znamením, že tělo ženy ještě není na těhotenství připraveno-možná se sice dítě donosí a narodí, ale bude vykazovat znaky degenerace . ( Bylinářka Susun Weed doporučuje využívat na zvýšení plodnosti bylinku červený jetel, jejiž fytoestrogeny jsou na rozdíl do sóji pro ženu bezpečné,  Ref.+Ref.) Lékařka Natasha Campbell-Mc Bride podotýká ale jinak k bylinkám:

„Nejsem bylinářka, znám některé bylinky, o kterých jsem získala vědomosti v dětství, ale nezačala jsem s bylinkařením. Skutečně veřím tomu, že klíč a naprostý základ zdraví je jídlo. Jídlo, úžasné jídlo. Lidé jídlo podceňují.“ Dále hovoří o tom, že často bývají autisty prvorozené děti, nebo ty, které matka měla po sérii předepsaných antibiotik, že její tělo bohužel využívá plod jako místo, kam odkládá toxíny a případným potratem se jich tedy zbavuje z těla a tedy potraty mohou znamenat, že se její tělo čistí. Tělo matky má podle doktorky Natashi tendenci zatěžovat toxíny jedno z dvojčat víc než druhé – to proto již od prvopočátku má těžší pozici a pouze jedno z dvojčat pak může mít některé zdravotní obtíže. Je jistě  méně krutý způsob, jak se očistit, ale je třeba pak očištěné tělo se zdravou mikroflorou znovu dobře vyživit. Prenatální strava a zdravá mikroflora maminky je tedy i prevencí autismu, které je podle ní pouze onemocněním trávicícího systému dítěte, které se sice rodí se zdravým mozkem, ten však je brzy „zatemněn“ toxíny pocházejícími z děravé střevní stěny (propouští nesprávně strávené živiny hlavně z pšenice a mléka) a toxíny, které produkují patologické baktérie střevní mikroflory, přičemž k akumulativnímu účinku pak přispívají i toxíny z vakcín apod. Kvůli svému zatemnění mozek nezpracovává vjemy z okolí a nevyvíjí se adekvátně. Pokud se nasadí protokol GAPS, mikroflora se ozdraví a dítě dostává vyživující stravu por mozek a tělo, je velká šance, že se z autismu „vytáhne“ a rychle dožene vrstevníky, největší šance je, když není starší 5 let. Později může již mít atrofii některých částí mozku a účinek protokolu GAPS již nemusí být tak velký.

(srov. http://youtu.be/_YMdN0RGwLE )

Ještě mě napadá zkusit před početím cvičit léčebný kod (viz kniha Léčebný kod), aby se naše buněčná pamět očistila od nepříjemných vzpomínek a dítě je případně nemuselo „dědit“.

2) zubyO dělání aspoň 3letých věkových mezer mezi sourozenci (vlastně mezi těhotenstvími),  moudrosti, která se z evropské civilizace vytratila nejspíš se zánikem sběračsko-loveckých kultur a vznikem trvalého obdělávaného zemědělství (pěstování obilí+otroci), jsem již psala. K čemu je to dobré? Aby mladší děti nevykazovaly tělesnou degeneraci  (syndrom druhého sourozence- second sibling syndrom.) Co to vůbec je? Progresivně postupující degenerace: úzká kostra vytáhlého dítěte (mladší dítě obvykle vyšší (ne nutně „větší“) než starší) s úzkou hlavičkou, úzkým zubním obloukem s nedostatkem místa pro zuby obvykle korespondujícím s úzkou pánví, předkus, zákus, dýchání ústy jako kompenzace malých nosních dírek, nepůvabné dítě,  zubní kaz, oči blízko sebe atd. Jde o to, že tyto jevy jsou jen pomyslnou špičkou ledovce.

Fotografie dítěte s úzkým obličejem z 30. let z knihy Výživa a fyzická degenerace

Fotografie dítěte s úzkým obličejem z 30. let z knihy Výživa a fyzická degenerace

Vědomé mezery mezi dětmi dělaly přírodní národy, které studoval zubař Price. Usilovali o to, aby nepočali dítě dříve, než jsou staršímu 3 roky,aby bylo stejně zdravé jako to starší, protože se mohli spoléhat jen na síly přírody a přírodní výběr. (Samozřejmě jim šlo také o zodpovědnost za demografickou stabilitu kmene, mívali 2, maximálně 3 děti. Babičky tam místo výchovy svých nejmladších dětí, měly k dispozici energii a čas na vnoučata. Srov. Z. Justoň: Ekonomika přírodních národů).) Dosahovali toho vědomou sexuální abstinencí,  výjimečně mnohoženstvím, užíváním přírodních způsobů  antikoncepce- to aby odložili početí dalšího dítěte, aby i mladší  děti byly zdravé a životaschopné, stejně jako to starší.

Dnes psychologové tvrdí, že pro ženy je dnes nejatraktivnější ten muž, který má „zdroje“ a je ochoten se o ně podělit (peníze, dům, auto, dovolená, peníze na vzdělání na dobré škole, ropa?). Dodala bych,že tomu je možná výjimečně i naopak-muž žije nesmírně skromně (i pokud jde o jídlo) a tato skromnost může ženu oslovovat jako „ctnost“, která pomůže zlepšit budoucnost jejich potomků a světa, do něhož se mají narodit, ale na jídlo (kvalitní vyživování rostoucích dětí) taková žena možná nepomyslí jako na prvním místě.

Bohužel s posunem hodnot se podle mého názoru dnes totiž posunul i význam slova „zdroje“, které mohou být umělými hodnotami moderní civilizace. Peníze člověk nejí, ledaže má informace, co vlastně by si za ně měl k jídlu shánět, kde jsou takové potraviny vůbec dostupné. Kdo ví, jaké mléko pijou miliardáři… Pro přírodní ženu byl nejatraktivnější (nejvíc“sexy“) takový muž, který byl nejlepší lovec. (Měl vlastně „přístup“ ke kvalitě: k živočišnému tuku, bílkovinám, kostem a kůži). Tedy někdo, kdo by jí a zejména jejím dětem nejspíš zajistil primární výživu, proto bude mít odvahu s ním založit rodinu. Jedině takový mohl mít víc manželek.

Pro některé moderní rodiče, kteří objevili později ve svém životě stravování dle Nadace zubaře Pricea, jde o sladko-hořké poznání- radost z dětí a současně hořkost z toho, že ty děti mohly vypadat fyzicky jinak-ještě lépe, ale i být tělesně zdravější. Pokud maminka měla děti těsně za sebou, nikdy knihu zubaře nečetla a zdá se jí, že jsou všechny její děti „zdravé“, možná ji scházejí brýle, kterýma se na „zdraví“ musejí dívat a interpretovat ho ti, kteří četli knihu Westona A. Pricea a prohlédli si jeho fotografie.  Nadějí ale je další generace, která přijde zase po nich. Zde si dovolím tvrdit, že my ženy bohužel žijeme, myslíme , cítíme i rodíme (ať už doma či v porodnici) pod tíhou předchozích generací, které nevyrůstaly a nežily na optimální stravě (ošklivě řečeno: jsme zdegenerovaní)- i k tomu je třeba možná přihlížet při diskusích o tom, zda rodit jedině doma či zda raději usilovat o humánní porodnice.  Zde je odkaz na můj podrobnější článek Plánování rodiny a ochrana mateřství od přetížení z reprodukce: http://vyzivujicitradice.cz/2011/08/09/planovani-rodiny-a-ochrana-materstvi-od-pretizeni-z-reprodukce/

3) A co ta výživa miminek a kojenců, batolat, co mu mám vlastně dávat? Velice stručně budu parafrázovat a povzpomínám, co si pamatuju z knihy Vyživující tradice v péči o miminko a dítě: Tak samozřejmě, že autoři doporučují kojení, ale zdůrazňují důležitost tradiční stravy pro kojící maminky, ve které nechybí kvalitní živočišné tuky, vitamín A, D, B12, plnotučné mléko, játra, vajíčka, maso, vývary, čerstvé ovoce a zelenina (kvašená) atd.

Krmení z láhve či dudlík není příčinou „úzkého zubního oblouku či křivých zubů“ (to je poněkud středověký názor) a naopak !- kojení nutně nezaručí zdravé rovné zuby. (To proto existují různé studie s protiřečícími si výsledky: jedny hovoří obecně ve prospěch kojení, druhé ve prospěch umělého kojeneckého mléka). Činí tak především kvalita stravy matky a dítěte či obou rodičů před početím a míra degenerace obou rodičů. Když má maminka mnoho mléka, lze ho zredukovat pomocí bylinky šalvěje, to aby se dítě dostalo k zadnímu mléku, které je tučnější a tuk mu udrží hladinu cukru dlouho vyrovnanou a také  tedy náladu miminka (To si pamatuju, protože hodně mléka byl můj problém, a také to ví každý, kdo dojí krávu a ví, že se musí pořádně vydojit).

4) Pravidlem podle autorů knihy je prostě vůbec  žádné hotové polotovary od “ baby průmyslu“ nekupovat, jakkoliv zdravě se tváří a odborně, zkrátka, že se bez nich dítě zodpovědné maminky prostě neobejde, jinak by zahynulo. Je třeba vařit ze základních surovin doma. Já sama jsem nikdy v životě svých dětí žádnou přesnidávku nekoupila. Ani ne protože bych byla tak zatvrzelá, ale protože do supermarketů a jiných obchodů chodím tak strašně málo, že by mě to ani nenapadlo, jako bych zapomněla, že vůbec něco takového existuje. Přírodní národy také nekupovaly nic, neměly knihy expertů na stravování a výchovů svých dětí. Také lékařka Naomi Bauslagová ve svém článku Tricks of Baby Food Industry (Triky průmyslu potravin pro miminka) popisuje složitosti okolo amerických druhů kojenecké výživy: „Miliardový průmysl dětské kojenecké výživy- dva miliony dolarů za den- to je o penězích, nikoliv o veřejném zdraví…Potravinářské společnosti vyrábějící potraviny pro nejmenší ovlivňují vládní zdravotnickou politiku…, používají „vědu“ k zastrašení matek… “ (Srov. zde)

Nemáme používat tedy ani žádnou komerční kojeneckou výživu „v prášku“, ale dělat si výživu domácí vlastní doma – i domácí umělé mateřské mléko dle propracovaných receptů z knihy Vyživující tradice (viz. recept najdete i v textu na konci Krmení miminek, na který je odkaz výše). Nemáme používat ani žádné sterilované přesnidávky, ale připravovat si dopředu jídlo pro miminko samy a jen pak vytahovat z mražáku (ne do mikrovlnky!). Přímo vyzkoušený recept najdete na stránkách maminky, která píše o dietě GAPS v češtině zde: http://zivakultura.cz/2012/11/vyroba-umeleho-materskeho-mleka-na-bazi-mleka-kravskeho/

5) Další  příkrmy, tedy to ČÍM a ODKDYzačít přikrmovat, vychází z obecně platných znalostí vědy o způsobech (kde +které enzymy) trávení jednotlivých makronutrientů (bílkoviny, tuky, sacharidy) a z toho, co se ví o čase, kdy jsou již rozvinuté schopnosti organismu dítěte (jeho trávicího systému)  jednotlivé makronutrienty vůbec efektivně trávit:

Novorozenec sice umí trávit laktózu, mléčný cukr, má na to speciální enzym laktázu, ale složité sacharidy, jako jsou obiloviny, luštěniny podle autorů nepatří do jídelníčku dítěte, kterému je méně než 1 rok, není na to dostatečně vybaveno enzymy (jen má enzymy na trávení bílkovin a pepsin v žaludku + kyselinu chlorovodíkovou), po 1 roce je možné zařazovat kaše z obilovin, které nemají lepek či jen velmi malé množství, jako jsou ovesné vločky. Dříve než 12 měsíců věku snad jen dobře namáčenou hnědou rýži, ale opatrně. Oves ale má  hodně kyseliny fytové, proto by se měly vždy pečlivě připravovat namáčením v kyselém médiu (voda s jogurtem, kefírem, podmáslím, citronem…).

Připomeňme si ještě jednou, co se psalo v knížce Vyživující tradice: Nešťastným zvykem v průmyslových společnostech je krmit děti obilnými zrny. (I z knihy Česká strava lidová je možné odtušit, že kaše typu „pápěnka“ je spíš relativně moderní civilizační (snad dokonce „revoluční“) záležitost než tradiční záležitost, protože autorka Marie Úlehlová-Tilschová v ní píše, že “pápěnka”, jakási jíšková či moučná kaše z másla, mléka, mouky a cukru vnesla „převrat“ do přikrmování kojenců i ve městech. Převrat. Co bylo ale před tím? A můžeme vůbec říci, že se osvědčila, když víme, jak velká byla dětská úmrtnost?) Miminka vytvářejí pouze malé množství amylázy, která je potřebná na trávení obilí, a nejsou optimálně vybavena k tomu, aby si s cereáliemi poradila, obzvlášť s pšenicí do prvního roku dítěte. (Někteří odborníci zakazují všechny obiloviny před dosažením dvou let.) Tenké střevo miminka většinou produkuje jeden enzym na sacharidy – laktázu na trávení laktózy. (Syrové mléko rovněž obsahuje laktázu.) Mnoho doktorů varuje před příliš časným krmením obilnými zrny, že může později vést k alergiím na obilí. První pevnou stravou pro miminko by měly být živočišné potraviny, jelikož jeho trávicí systém, třebaže nezralý,  je lépe vybaven k dodávání enzymů na trávení tuků a bílkovin než na trávení sacharidů.

Nepředpokládám analogicky ve světle platnosti poznatků zubaře Pricea, že vždy platilo to, čemu říkáme „česká tradiční strava“ (s buchtami a knedlíkami) jako cosi konstantního. Navíc se výživa našich předků často neprezentuje paralelně s historickými údaji o nemocnosti, úmrtnosti, morovými ranami apod., abychom si určili míru, do jaké se osvědčovala a jak moc lidem skutečně svědčila. Mimochodem i česká historička a archeoložka dr. Magdaléna Beranová ( nar. 1930) se ve své knize Jídlo a pití ve starověku a středověku vysloveně vyjádřuje v tom smyslu, že typická česká moučnatá jídla (a právě snad i ona dětská pápěnka ?), jakkoliv chutně upravená,  jsou přece jen důsledkem zbídačení českých zemí po 30leté válce, resp. husitských válkách, které nás rovněž v nutričním smyslu moc neposílily.  “ Převaha moučných pokrmů…je přesto záležitostí novodobou, z časů po třicetileté válce, kdy český a vůbec středoevropský venkov zchudl a země byla na dlouhou dobu zplundrována,“ tvrdí Beranová. Rostlinné oleje byly jen pro postní dny, přičemž zpočátku Češi či Moravané ani ty příliš nedodržovali, dokud církev časem svou moc neposílila. Konopný či lněný se ve středověku údajně dokonce nepoužíval ani jako postní, ale pouze technický, semínka spíš na postní semenečnou kaši než coby výživné jídlo. (Srov. M. Beranová: Jídlo a pití ve starověku a středověku, str. 81 a 259)

ekonomikaprirodnichnaroduPokud bychom pochybovali (nebo měli dlouhou „inkubační dobu“ nákazy Vyživujícími tradicemi) o tom, že prvním příkrmem miminka obiloviny být prostě nemají (a  dle Nadace Westona A. Pricea dokonce nepatří na základnu potravinové pyramidy ani dospělého (!) Středoevropana, jehož slinivka a slinné žlázy jsou menší než u Inda, naše slinivka údajně na tak velké množství obilovin v jídelníčku prostě není stavěná; o své zkušenosti s obilovinami píše ekoložka a feministka, autorka knihy Vegetariánský mýtus Leirre Keithová, která byla 20 let vegánka), zkusme se podívat hlouběji do dějin výživy, na změny (pomalé jako pověstné ohřívání vody s žábou) směrem pryč od principů zdravé stravy přírodních národů, na změny, které do stravování „Evropy“ uměle přineslo třeba šíření křesťanství, které povýšilo obiloviny, přesněji řečeno chléb na samý základ. Na chléb mohl člověk přísahat, později se i prezidenti (dokonce komunističtí papaláši, kteří měli katolickou církev víceméně pod dozorem) vítali chlebem. Zdeněk Justoň, autor knihy Ekonomika přírodních národů, v ní k tomu mimořádně zajímavě píše: „Křestanské náboženství se v Římské říši stalo státním kultem ve 4. století. Přestože vzniklo původně z orientálních duchovních zdrojů, postupně v něm začaly převládat prvky z čistě středomořského civilizačního rámce. Na alimentární symboly nového kultu byly povýšeny právě produkty z této oblasti; pro křestanskou liturgii se staly nezbytnými tři výrobky: chléb, víno, olej…S tím, jak se v Evropě postupně šířilo křestanství a vytlačovalo původní náboženské normy, se tyto produkty prosazovaly nejen jako symboly víry, ale také jako nové stravovací zvyklosti... Chléb a víno způsobily, že se z divocha stal civilizovaný člověk.. Evropa se už nikdy nevrátila ke svým původním zdrojům obživy, jak se formovaly od dob neolitu…“ (Víme ale, že měli lidé sice dětí hodně, ale polovina jich dětství nepřežila, nikoliv protože nebyly očkovány, ale protože měly ony a jejich rodiče nedostatky ve výživě, v hygiéně apod. -na rozdíl od dětí přírodních národů, které zkoumal Price)

6) Celozrnná „těžší“ jídla, jako je kváskový chléb, „celozrnné „cokoliv“ jiného z na lepek bohatých obilovin“ (nikdy extrudovaného-na

Knížka Wheat Belly ( Pšeničné břicho) je bestselerem od kardiochirurga, který dává přednost potravinám s vysokou koncentrací živin, jako je máslo, vajíčka a maso z pastevního chovu...(česky vyšlo jako Život bez pšenice)

Knížka Wheat Belly ( Pšeničné břicho) je bestselerem od kardiochirurga, který dává přednost potravinám s vysokou koncentrací živin, jako je máslo, vajíčka a maso z pastevního chovu…(česky vyšlo jako Život bez pšenice)

krysu to působí jako jed) , je vhodné dávat dětem až od 3 let, kdy mají zralejší trávení (větší produkci jednotlivých enzymů- až od 28 měsíců obvykle!), a to pečlivě a správně připravené a ještě nešetřit současně máslem – aby v něm byly po zakousnutí vidět zuby dítěte. Proč? Rostlinné oleje, sebe kvalitnější, neobsahují žádný vitamín A, neobsahují vitamín D, ani K2! Snad obsahují provitamín A, ale malé děti špatně provitamín A přetvářejí na A. Možná že předčasné zařazování jakékoliv obilné stravy dříve má podle autorů souvislost s nesnášenlivosti lepku později. Těstoviny z bílé mouky, natož z celozrnné jsou tedy pro dítě do 1 roku tabu, a pro lidi, kteří vaří dle Vyživujících tradic, tak připadají v úvahu akorát rýžové nebo pohankové nudle, až jim byl 1 rok. Obilí a celozrnný chléb, celozrnné sušenky, celozrnné muffiny apod. je tedy poslední jídlo, které se do jídelníčku dítěte zařazuje! Dávávám přednost žitu a špaldě (kroupy). Oves si na ručním vločkovači melu na čerstvé vločky. „Pšenice“ se za posledních 1000 a hlavně 50 let velice změnila, její bílkoviny stimulují apetit, což vede k tloustnutí, je silně návyková (špagety, bagety, rohlíky, piškoty, veškeré pečivo i masné výrobky) a skrytá snad v každé potravině v obchodě…V pravěku se ve střední Evropě vlastně používala jedno- a dvojzrnka…. (Kardiolog dr. William Davis o pšenici napsal knihu Pšeničné břicho/Wheat Belly, tvrdí, že není součástí tradiční stravy po tisíce let, protože se během té doby změnila. Srov. http://blog.cholesterol-and-health.com/2011/10/wheat-belly-toll-of-hubris-on-human.html.)

Když má miminko alergii na „kravské mléko“ (schválně dávám do uvozovek, protože tím myslím průmyslové mléko typu A1 (má zmutovanou aminokyselinu v beta kaseinu), ne od starších plemen mléko A2 (na jehož kasein se lidstvo adaptovávalo přes 5 tisíc let), a protože je kvůli oné průmyslovosti možné, že by nemusely nutně mít alergii na syrové opravdové mléko od starších plemen krav z pastevního chovu, ale rodiče o tom nevědí), nakupují maminky různá jiná „mléka“: rýžová, mandlová, sójová. Dr. Cowen a Sally Fallon jsou ale velice kritičtí vůči těmto druhům „mléka“ (legislativa nám zakazuje název Pomazánkové máslo, které mi zní jako vajíčková pomázánka -tedy jen název receptu s vajíčkem, ale nevadí mu pojem „mléko“ u rostlinných potravin, a vytunelovávání pojmu „smetana“ rostlinnými výrobky ze soji, rýže apod., že? O název ale nejde, protože i stonky rostlin obsahují mléko). Vzpomínám si, že i mandlové mléko bylo kdysi údajně  postním (tedy ne zrovna moc „vyživujícím“) pitivem pro bohatší lidi (Srov. Výživa ve světle věků) a je mi smutno, když si vzpomenu na film Víc než med, kdy obrovské hektary monokultur mandloní opylují včely, ty zažívají chemické postřiky a pak ty včely, co přežily, se převážejí v kamionu do jiného regionu USA, kde, pokud cestu vůbec přežily, budou opylovat něco jiného. Takové mandle, resp. mandlové mléko je patrně méně ekologické než syrové mléko od rodinné krávy pasoucí se za humny. Tato obilná, luštěninová (sója) a ořechová mléka nepovažují dr. Cowan se Fallonovou za vhodná pro vyvíjející se mozek a tělo dítěte:

chybí jim cholesterol, některé aminokyseliny, přirozené vitamíny A (miminko neumí přeměnit provitamín A na vitamín A viz Dcery a počasí na přání+vitamín A) , D, K2, někdy jsou přislazovány pochybnými sladidly, obohacovány syntetickými vitamíny, obsahují řepkový olej (canola oil viz více v textech o Con-ola Oil, tedy o korupci a s lobbyisty za tento olej, který doprovázel jeho uvedení na americký trh), sojové mléko způsobí později předčasné dospívání dívek (menstruace v 8 letech) a opožděnou pubertu u chlapců…Dokonce evropská nutriční komise při ESPGHAN (Evropská společnost pro pediatrickou gastroenterologii, hepatologii a výživu) nedoporučuje sójové mléko.

Fascinující na vitamínu A je dle autorů i to, že řídí správný vývin všech orgánů (aby neměly skrytou vadu) a onu vnitřní nesymetričnost s nimi spojenou a naopak -vnější symetričnost těla! (aby nebylo jedno rameno výše, aby obličej byl symetricky krásný atd.). Zastaralá či přesněji řečeno mylná rada, že přebytek vitamínu A způsobí vrozené vady pochází údajně ze studií, které pracovaly se syntetickým vitamínem A z multivitamínů bez synergických spolučinitelů, kterými jsou vitamín D a K2. K optimálnímu zdraví a vývinu dítěte je ho však potřeba mnohem více, přírodní lidé ho měli ve stravě 10 víc!

http://youtu.be/uuxiSB75ZqM

7) Jako alternativu „mléka“ navrhují zkusit vůbec „objevit“ a sehnat syrové plnotučné mléko z pastevního chovu staromodních plemen krav (Jersey), dávat si pozor na některé nutriční nedostatky mléka kozího a doplňovat je (nedostatek kyseliny listové, B12, karoten, častější zácpa-str. 149), anebo pokud není přístupné, prostě pasterované „mléko“ každopádně oželet. Často místo mléka, když už není, vařit dlouho tažené kostní vývary třeba i se skořápkami od vajíček a ty zamíchávat do zeleninových polévek, do čehokoliv.Jedni američtí Indiáni se dělali „morkové“ mléko z kostí- v knize je i recept. Dále pak sehnat nepasterované sýry třeba i přes internet+ smetanu, máslo, přepuštěné máslo. (více lidí umře ročně na nákazu z jiných jídel než z nepasterovaného mléka)

8) Malinké děti by měly mít jídlo, které se jim trošku přisoluje kvalitní nerafinovanou solí (sůl je nesmírně důležitá pro vývoj mozku- gliálních spojů- už se kdysi lidé údajně soudili s prvními výrobci umělé dětské výživy bez soli), v létě třeba dát odrostlejšímu dítěti pár zrnek soli do vody dítěti k pití + pár kapek z citronu-žádné džusy a  limonády, takovému miminku ale úplně malému stačí mateřské mléko, pokud není vyloženě dehydrované, nebo trošku čaje ze semínek anýzu atd. Chvíli mi trvalo, než jsme pochopila, že nebudu solit ničím jiným než nerafinovanou solí, nejlépe keltskou. Samozřejmě je tabu bílý cukr, potraviny slazené fruktozou (zatěžují játra malinkého dítěte), agave sirup a jiná průmyslová sladidla včetně aspartamu. Med nepodávat aspoň do 1 roku dítěte, kvůli nebezpečným sporům, na které jejich žaludeček nemusí stačit.

Pokud má dítě zácpu, nebláznit u takového miminka s vlákninou! ( Samotná teorie užitečnosti vlákniny v naší stravě je kontroverzní a nejspíš přeceňovaná, protože by nám mělo být divné, že Masajové skoro žádnou vlákninu ve stravě neměli). Ke zvážení je zde spíše kvalitní probiotikum, řepný kvas, šťáva z kysaného zelí, kefír, kombucha atd….Totiž teorie, že zácpa je způsobena nedostatkem vlákniny pochází od dr. Johna Burkitta a rodiče na zácpu reagují tak, že dítěti dají víc „vlákniny“ , tedy kromě zeleniny i více obilí (celozrnné sušenky), které právě ještě nemůže efektivně trávit! Sám však údajně psal o Masajích, kteří nemají trávicí obtíže, přestože vlastně nejedí vlákninu! (maso+mléko, jogurt). Masajové byli spíš mistři v přirozených probiotikách (kvašených potravinách)  (Srov. str. 266). Vláknina slouží pouze jako potrava těmto blahodárným baktériím; ve skutečnosti mnoho hrubé vlákniny může obzvlášť narušit  střevní trakt především dětí a dokonce může k zácpě vést.“ (Cit. str. 266)

Užitečnost vlákniny jako prevence rakoviny tlustého střeva atd. zpochybňuje i dr. Konstantyn Monastyrsky v knížce Fiber Menace: The Truth About the Leading role of Fiber in Diet Failure, Constipation, Hemorrhoids, Irritable Bowel Syndrom, Ulcerative Colitis, Crohn“s Desease, and Colon Cancer  (Vlákninová hrozba: pravda o roli vlákniny v selhání diety, zácpě, hemorroidech, syndromu dráždivého tráčníku, ulcerativní kolitídy, Crohnovy choroby a rakoviny tlustého střeva).

Je tedy pro nás docela velkou otázkou k popřemýšlení, zda je vůbec radno požívat hory vlákniny (máme ji málo, nebo je problém spíš v tom, že ji máme příliš?) při nemocech trávicího ústrojí  a zda právě vláknina nemůže za to, že se lidem často vůbec nedaří trávicí obtíže vyléčit, zda by raději do jídelníčku kromě omega-3 mastných kyselin, vitamínu D a probiotické kvašené zeleniny neměli zařazovat pravidelně více kvalitního másla a hlavně polévky z kostních vývarů s želatinou, nebo rovnou najet na přechodnou GAPS dietu.

Ještě si vzpomínám na nebezpečné obohacování průmyslových jídel pro děti železem, které je jiné, než v přirozených potravinách. “ Jedním z důvodů, proč se vyhýbat prenatálním vitamínům, je jejich obsah anorganického železa. Jedna studie objevila korelaci mezi doplňkem železa pro maminky v těhotenství a nejběžnějšími druhy dětské rakoviny: leukémie a lymfomy.“ , (Cit. str. 197 a odkaz na: Wen W a jiní: Parental Medication use and risk of Childhood acute lymphoblastic leukemia. Cancer.2002 Oct 15; 95 (8):1786-94.

Ještě poznámka k železu: vzpomínám si na knihu Syndrom trávenia a psychologia, kde se píše o tom, že podávání suplementů při anémii může být v případě patologické střevní flory kontraproduktivní a stav ještě zhoršit, protože tímto železem pouze „futrujeme“ patologické kmeny baktérií, kterých jen vesele přibývá a chudokrevnost se ještě může zhoršit.
(Řešením je tedy ozdravení střevní mikroflory a přírodní snadno vstřebatelné zdroje železa+vit. C=játra, žloutky, červené maso, černá polévka lidově zvaná prdelačka, kopřiva, červená řepa apod.)

Kromě oleje z tresčích jater (ne rybí olej)  vlastně žádné jiné doplňky stravy autoři nedoporučují ani dětem ani nám. Tento olej spíš nazývají superpotravinou a doporučují ho nejlépe v bio kvalitě a fermentovaného (tedy pocházejícího z procesu fermentace játrové tkáně), kdy s jeho vitamíny A, D, K2, hotovou omega -3 EPA a DHA,  nikdo nemanipuloval, olej nezahříval na vysoké teploty, nedeoratizoval atd. EPA a DHA si jinak naše tělo musí z alfa omega-3 mastné kyseliny (třeba ze lněhého oleje) pro mozek teprve vytvořit. Pokud to ovšem tělo zvládne. Pro lidi se slabou slinivkou, cukrovkáře a ti, co jedí příliš mnoho vícenenasycených olejů s tím mohou mít problém (Srov. s 618.-619, S. Fallon a M. G. Enig: Nourishing Traditions). Spíš autoři doporučují potraviny svysokou koncentrací živin, protože jen ty obsahují vitamíny v přirozené formě a v přirozených poměrech k ostatním živinám, které se v takových potravinách nacházejí.

Do pevné stravy patří pro rozvíjející se mozek dítěte nezastupitelné máslo, smetana nebo kokosový tuk (neztužený, obzvlášť  žijeme-li tam, kde kokosy rostou), žloutek s cholinem, zinkem atd.- vajíčka jsou superpotravinou pro mozek, když v dětství v jídelníčku nebyly, těžko se to dožene později.

9) Již od 4 měsíců je vhodné přikrmovat  kvůli tomu, aby dítě mělo dost ŽELEZA.egg

Opatrně odříznu žlučovod s hořkým obsahem z jater čerstvě poraženého zvířete, vzhled jater jistě vypovídá o zdraví zvířete...

Opatrně odříznu žlučovod s hořkým obsahem z jater čerstvě poraženého zvířete, vzhled jater jistě vypovídá o zdraví zvířete…Je to zkrátka „posvátné jídlo“

Miminka produkují enzymy a trávicí šťávy na trávení tuků a bílkovin a enzym na trávení mléčného cukru, ne obilovin. Proto prvním jídlem je tučné mateřské mléko (bílkoviny, tuky+cukr laktoza) a pak od 4 měs. žloutky a játra (dodají železo ve snadno vstřebatelné formě!, B12, b6, vit. A, K2, cholin, kyselinu arachidonovou na dobrou kůži, na dopamin atd.) a pak(od 6 měs.) máslo, maso, kostní vývary, zelenina a ovoce, od 12. měs obiloviny, od 3 let přidat celozrnný kváskový chléb . Vlastně dieta GAPS mi připomíná přechodný regres k podobné stravě ještě bez obilovin a škrobů, aby se nejprve zahojila a vytvořila zdravá střeva se zdravou mikroflorou (cholesterol, vit. A!).

Přebytku živočišných bílkovin se není třeba, pokud je mi známo, bát za předpokladu, že:

– se živočišné bílkoviny se jedí současně s dostatkem živočišných tuků s vitamíny A, D, K2 atd. a

– se jedí současně se  zařazenou vařenou zeleninou (později až od 6 měsíců), pokud příjmeme teorii o zásadité zelenině a tělo okyselujícím mase

– se jedí současně s kostními vývary, které jsou aspoň v jídelníčku, když už ne zároveň s masem (aminokyselina glycin z kostního bujónu či kůže totiž údajně vyrovnává množství methioniu z masa a vajec, bezpečně se ho zbavuje, „jinak může narušit buněčnou komunikaci“ (srov. 26) -jak moudré je tedy jíst maso+tuk (u drůbeže kůže)+kostní bujón, tedy celistvé zvíře (jak se říká od čumáka po ocásek) stejně jako jíme „celo-“ zrnné pečivo. Ne libové maso- to je moderní nezdravá záležitost, vyčerpávající naše tělo např. o vitamín A)

Zkusím to ještě stručně shrnout- stříbrnou lžičkou (vhodný dar novorozeňátku) přikrmujeme tj. zavádíme pomalu a postupně miminkám potraviny níže a opakuji:

příkrmy, tedy to čím a kdy začít přikrmovat, vychází z obecně platných znalostí nezávislé vědy o způsobech trávení jednotlivých makronutrientů (bílkoviny, tuky, sacharidy- něco se tráví již slinami, něco až v žaludku a vše pak pomocí různých enzymů ze slinivky či enzymů z klků v tenkém střevě) a z toho, co se ví především o čase, kdy  organismus dítěte (jeho trávicí systém) nabude plně schopnosti jednotlivé makronutrienty vůbec efektivně trávit. Pokud se občas nějaké pravidlo poruší, neznamená to, že dítěti naroste druhá hlava, ale optimální jsou údajně následující pravidla, ČÍM PŘIKRMOVAT, CO TĚM NEJMENŠÍM TEDY DÁVAT:

Naše zdravé dítě D. 2 roky a 10 měs., které jí dle tohoto protokolu

Naše zdravé dítě D., 2 roky a 10 měs., které jí dle tohoto schématu, za který jsem moc vděčná. Vůbec nejvíc vděčná jsem paní Sally Fallon, Mary G. Enig a dr.  Westonu A. Priceovi a nejvíc naši krávě a slepicím. Děkuji jim z celého srdce. Zajímavé je, že vitamín K2, o kterém jsem již napsala článek, prý brání předčasné kalcifikaci chrupavkovitých růstových zón kostí včetně kostí obličeje, čimž podporuje vývin široké obličejové struktury, prostorných nosních dutin (není tedy třeba dýchat ústy a mít je pořád pootevřená)…atraktivní lícní kosti, aby líčka nebyla „propadlá“ (srov. str. 8), pomáhá i mozku (aby děti neměly jakékoliv záchvaty a dobře se učily, K2 spolu se síranem cholesterolu a absencí hliníku z vakcín a potravy je prevencí proti Alzheimově chorobě,  K2 je prevencí zubních kazů díky jeho obsahu ve slinách. (více Tajemný vitamín K2)

 

 

4-6 měsíců: na hniličko jen uvařené žloutky (když nechce dítě teď, bude chtít možná až příště, bílek je těžce stravitelný, raději nedávat dříve než je dítěti aspoň 1 rok) +14 dnů mražená bio kuřecí játra strouhaná (vit. A, K2, železo atd.), mateřské mléko nebo domácí umělé mléko vyrobené dle receptu, banán, olej z tresčích jater (1/4 čaj. lž.- bio fermentovaného, když 1 čajová lžička je 5 ml, tak 1/4 bude kapička kapátkem; paní Žaneta Kremsa z zivakultura.cz našla eshop s šikovnými odměrkami z nerezu-moje děti jsou jimi fascinovány!, jsou tady: http://www.a1-gastro.cz/katalog/zbozi/popis_zbozi.asp?klic_ma=12262.002) Upozorňuju, že dané dávkování tresčího oleje z jater  je názor autorů knihy, nepředstavuje stanovisko České pediatrické společnosti!

Jinak nic víc- žádné kašičky či těstoviny (z pšeničné mouky a bílku bez žloutku!). Hotové příkrmy neobsahují žloutek ani játra-nevím, že by to někdo vyráběl pro 4měsíční děti…

6-8 měsíců: játra, rozmixované maso, kostní vývary s masovým a zeleninovým (vařená nebo pařená zelenina) pyré, kefír,  banán (syrový, má enzym na snadné trávení), avokádo (u nás nejsme moc zvyklí, ale budiž), vařené (kvůli pektinu) ovoce (meruňky, hrušky, jablko) SE SMETANOU (ne rostlinými oleji, protože jen smetana, je-li z pastevního chovu -ne slunečnicový či olivový olej- obsahuje cholesterol a vit. A, D, K2, CLA atd., vařená (ne syrová!) mrkev, cukína …, S MÁSLEM, olej z tresčích jater (1/2 čaj. lž.)

8-12 měsíců: tvrdší strava (není třeba vše rozmixovávat), zeleninové polévky se smetanou, maso, tvaroh, nepasterovaný sýr, a co bylo výše, olej z tresč. jater (1/2 čaj. lž.)

1 rok a výše: Obilí (oves, jáhly, pohanka, co mají málo lepku) a luštěniny (Priceova oblíbená je čočka), ořechová másla (oříšky namáčené přes noc ve slané vodě),  syrová rajčata a okurky, pomeranč, celé vajíčko i s bílkem, bio salám, olej z tresčích jater (1 čaj. lžička)

Od 3 let: kváskový chléb+zbytek výše

 

NĚCO DO "ZOBÁČKU" NA STATKU NEJEN PRO DĚTI

Lesní plody se smetanou

Opakuju, proč smetana, a ne nějaký bio za studena lisovaný…: žádný rostlinný nemůže dodat cholesterol a vitamíny D, A a K2 na krásné zuby. Bez těchto vitamínů, jakkoliv můžeme mít ve stravě dost minerálů, bílkovin atd., se nám tyto živiny nevstřebají či optimálně nevyužijí. (Srov. dr. Price) +nebude fungovat v těle dobře mnoho mnoho dalších pochodů a žláz. A jak dobře chutnají maliny či jahody se šlehačkou! Zdravé přírodní národy jedly jen živočišné tuky a to málo nenasycených získávali ne z olejů, ale celistvých potravin, jako jsou semínka a ořechy, a ty ještě namáčeli či nakličovali.

A ještě jedna douška od doktorky Natashi Campbell- McBride pro emancipované ženy, které nemají rády, když jsou považovány za hloupější polovinu lidstva. Pokud máme pocit v těhotenství, že „nám to už moc nemyslí„, že jsme roztržité a máme v „hlavě máslo“, protože už brzy budeme přece rodit, je to pravděpodobně tím, že jíme málo živočišných tuků a cholesterolu, který je stavebním materiálem pro mozek a tělo miminka a které našemu vlastnímu mozku mohou začínat chybět…“ ( Srov. zde)

Je smutné slyšet od maminek nemocných dětí, on mi to jíst nebude. Dítě by nemělo rozhodovat, co bude jíst,  a tedy, zda se vyléčí či nikoliv, co je „dobré, či není.“  Velmi nápomocná je k tomu šikovná knížka na obrázku: Francouzské děti jedí všechno. „Jak jsme se s naší rodinou přestěhovali do Francie, vyléčili nimrání v jídle, zakázali svačinky a objevili 10 jednoduchých pravidel pro výchovu šťastných a zdravých jedlíků. Mimochodem obézních francouzských dětí je o 2/3 méně než amerických. 10 pravidel:

1. RODIČE, JE TO NA VÁS! Vašim úkolem je vychovat vaše děti ke správnému stravování!
2. Vyhněte se spojování jídla s emocemi, není to odměna, úplatek, utěšovadlo atp.
3. Rodiče určují dobu i složení jídla. DĚTI JEDÍ TO, CO RODIČE. Žádné zvláštní jídlo pro děti!
4. Rodina má jíst pohromadě u stolu a bez rozptylování.
5. Jezte různorodé PLODY všech barev.
6. Nemusí ti to CHUTNAT, ale musíš to ZKUSIT!
7. ŽÁDNÉ SVAČINKY! Mít trochu hlad mezi jídly je OK!
8. POMALÉ JÍDLO je dobré. Nespěchej při vaření ani při jídle.
9. Jezte hlavně OPRAVDOVÉ jídlo. Pamlsky při zvláštní příležitosti jsou OK.
10. Pamatuj: jídlo je potěšení – KLID!

Francouzskedetijedivsechno

Jako vtipný černý humor mi přišlo srovnání výživných sušených celých rybiček, které jedí japonské děti na svačinku, a „zlatých“ rybiček (piškotů) z bílé mouky, cukru a možná (můj názor) „obohacených“ o železo. Mimochodem ty rybičky se dají koupit přes eshop: Radiant Life: http://www.radiantlifecatalog.com/product/dried-anchovies/nutrient-dense-foods

Ale nemyslete si, že japonské děti jedí dnes zdravěji než ty české či americké. A že mladí japonští dospělí mají krásné zuby.

 

Poznámka k fermentovanému oleji z tresčích jater. Zdravé středoevropské tělo by si mělo umět jako naši předkové pomocí nasyceného tuku (másla) a alfa kyseliny linolenové ( z lněného oleje) a enzymů samo vytvořit a udržet v tkáních EPA a DHA. Ale:

Moderní věda potvrzuje synergičnost vitamínů A, D a K2, pokud pocházejí z přirozených potravin do zvířat krmených přirozeně, tedy pastvou. A synergičnost (másla+oleje z tresčích jater), totiž látek v másle (např. kyselnina AA-arachidonová) a v oleji z tresčích jater , který obsahuje hotové omega- 3 mastné kyseliny DHA a EPA. Tyto 3 mastné kyseliny, které jsou prekurzory 3 serií hormonům podobných látek prostaglandinů, které musejí být v rovnováze.

Existují národy „obligátních všežravců“, protože jejich tělo neumí tvořit enzymy (D5D, D6D), aby si mohlo samo z rostlinných olejů s omega-6 utvářet AA a  z alfa-linolenové omega-3 mastné kyseliny EPA a DHA (např. jsou v oleji z tresčích jater), které jsou prekurzorem (z nich se vytváří) prostaglandinů  potřebných zejména pro vývoj mozku dítěte; pokud takové národy opustí svou tradiční stravu s hotovými EPA a DHA (ryby, vnitřnosti), rychleji degenerují a mohou být náchylnější k nemocem, k alkoholismu – pobřežní Irové, Eskymáci. Ony enzymy špatně tvoří i miminka, lidé se zdravotními problémy (cukrovkáři, nemocnou štítnou žlázou), lidé, co jedí moc rostlinných olejů s převahou omega-6 mastných kyselin, trans-mastné kyseliny atd., co mají nedostatek vit. B6, B12, zinku, lidé staří atd. Proto i miminka a tito lidé by raději meli požívat hotové omega-3 mastné kyseliny EPA a DHA a nespoléhat na to, že si je jejich tělo samo vytvoří.  (Srov. stať biochemičky M. G. Enigové, PhD a Sally Fallon: Jen tak si hopkat po stezkách prostaglandinu).

Tento doplněk stravy (fermentovaný olej z tresčích jater) není vhodný pro lidi, kteří se stravují „nezdravě“ (tedy ne politicky nekorektně apod.). Nadace Westona A. Pricea zveřejnila upozornění, že “ Olej z tresčích jater obsahuje značně vysoké hladiny omega-3 mastné kyseliny EPA, což může způsobit řadu zdravotních problémů, jako je krvácení při porodním procesu, POKUD není vyvážena kyselinou arachidonovou , omega-6 mastnou kyselinou, nacházející se v játrech, žloutkách a tuku masa a která se na dráze omega-6 mastných kyselin mění na serii prostaglandinů. Nadace žádá, aby olej z tresčích jater do svého jídelníčku nezařazovali lidé, kteří nejedí dostatek těchto živočičných potravin. Je důležité, aby se lidé stravovali podle jejich diety pro těhotné a nevybírali si jen její část. Kyselina arachidonová je také v másle z pastevního chovu krav. Když dr. Price podával pod jazyk umírajícím lidem, u jejichž postele již probělo „poslední pomazání“, směs oleje z tresčích jater a máselného tuku z pastevního chovu, tito lidé se zotavili, k čemuž by nedošlo, pokud by podával tento olej jen samotný. 

V knížce byla stará reklama na Olej z tresčích jater ..."na pěkně stavěnou hlavu, zuby miminka..."

V knížce mězaujala stará reklama na Olej z tresčích jater …píše se v ní: „na pěkně stavěnou hlavu miminka…“

 

 

Bio fermentovaný olej z tresčích jater. Na obrázku není vyvržen vlnami oceánu na skaliska, ale já jsme ho vyvrhla na kameny zdi na našem statku...

Bio fermentovaný olej z tresčích jater. Na obrázku není vyvržen vlnami oceánu na skaliska, ale já jsme ho vyvrhla na kameny zdi na našem statku…občas bývá v našem obchůdku KosimeSnadno.cz v superpotravinách.

Moje Dementi výše v menu.

———————————–

Odkazy, odkud jsem čerpala informace:

Sally Fallon Morell a Thomas S Cowan, MD: The Nourishing Traditions Book of Baby and Child Care

Weston A. Price, DDS: Nutrition and Physical Degeneration

westonaprice.org

Sally Fallon a Mary G. Enig, PhD: Nourishing Traditions:The Cookbook that Challenges Politically Correct Nutrition and Diet Dictocrats.

http://www.westonaprice.org/childrens-health/nourishing-a-growing-baby

http://www.westonaprice.org/childrens-health/tricks-of-the-infant-food-industry?qh=YTo0OntpOjA7czo2OiJiYWJpZXMiO2k6MTtzOjQ6ImJhYnkiO2k6MjtzOjY6ImJhYnkncyI7aTozO3M6NzoiYmFiaWVzJyI7fQ%3D%3D

http://www.t-nation.com/free_online_article/sports_body_training_performance_interviews/poison_protein

http://www.westonaprice.org/thumbs-up-reviews/wheat-belly-by-william-davis

http://www.westonaprice.org/digestive-disorders/against-the-grain

http://blog.cholesterol-and-health.com/2011/10/wheat-belly-toll-of-hubris-on-human.html.

http://www.fathead-movie.com/index.php/2011/09/08/the-grain-producers-respond-to-wheat-belly/

http://www.babyonline.cz/dite-od-a-do-z/vyziva-deti/prikrmy-zavadeni-recepty/smisena-strava

https://www.youtube.com/watch?v=UbBURnqYVzw

http://www.susunweed.com/Article_Prevent_Breast_Cancer.htm

http://www.susunweed.com/Article_Phytoestrogens.htm#2

gapsdiet.com/uploads/FAQS_Listing_0313.pdf

 

 

 

 

 

Kvě 262013
 

„Nejsem si vědoma žádného potravinového zdroje kromě syrového mléka, který obsahuje vitamín D3 v sulfátové podobě…Prostě vyhoďte opalovací krémy a jezte více vajíček, tyto dva kroky mohou hodně zvýšit vaši šanci na dlouhý a zdravý život“ Stephanie Seneff, BS, PhD

„Cholesterol je to, co chlorofyl pro rostliny, umožňuje nám pohybovat se a myslet.“ Stephanie Seneff, BS, PhD

Syrové mléko má velké přednosti

Syrové domácí mléko má velké přednosti, protože obsahuje i sulfát vitamínu D3

“ Zdaleka největším dědictvím, které rodiče mohou dát svým dětem, je zdraví, ne peníze.“ Juliette de Bairacli Levy: Nature’s Children (Děti přírody)

Biochemie je pro mě příliš tenká půda, přesto mě zaujalo pár poznatků z ní, které se týkají prvku SÍRY. Máme ji například v kůži, vlasech a nehtech-když se pálí peří na huse, nebo když se nám spálí ofina, víme, co to přibližně tady smrdí…Dr. Stephanie Seneff, která má  tituly z prestižního institutu MIT(elektroinženýrství, počítačová věda a biochemie), institutu, který si já sama stereotypně spojuju s Noamem Chomskym  je vědkyně „těžkého kalibru“ a ta, když nadšeně spustí o síře, ne každý bude stíhat všechny její myšlenky bez ohledu na míru znalosti angličtiny, možná i biochemie. Síra je opět jen článkem ve složitém řetězci živin, ale nechci začít složitě psát o tom, jak jsem složitě pochopila komplikovanou věc.  V kostce by zde jistě stačilo říci, a zdá se mi také logické, že potřebujeme pro své zdraví síru, cholesterol a život trávený co nejvíce na venku s kůží na sluníčku, pro což jsme byli stvořeni.

Jakou spojitost má dr. Seneffová se zubařem dr. Priceem? Jeho knihu považuje za fascinující a jen jí potvrdila to, co si vždycky na základě svých znalostí o cholesterolu myslela. Nikdy nevěřila v nízkocholesterolovou stravu a nejedla nikdy margaríny. Přesvědčila manžela, aby neužíval léky na snižování cholesterolu, aby poslechl jí, ne lékaře. Domnívá se, že srdeční choroba je způsobena nedostatkem cholesterolu, totiž tzv. ve vodě rozpustného sulfátu cholesterolu, který není lapen v LDL, ale volně dostupný díky své rozpustnosti ve vodě pro tkáně a buňky.  Dr. Seneffová nevěří v přínos opalovacích krémů a jezdí často do tepla k moři. Jí spoustu vajíček a červené maso. Aby se na slunci nespálila, se jen přioblékne, nebo jde do stínu.

Sally Fallonová v posledním rozhovoru s bylinářkou Susun Weedovou hovořily mimo jiné o 36 % mužů v USA nad 50 let, kteří berou statiny (léky na snižování cholesterolu), Sally Fallonová to vnímá ale  jako relativně nízké číslo na to, že „by chtěli, aby to bylo 100 %, a na to, že navíc polovina lidí je do roka brát přestanou kvůli vedlejším účinkům.“ (Srov. Susun Weed: Wise Woman Radio)

Dr. Stepahie Seneff vede dosud intenzivní  bádání, které se točí okolo prvku síry. Pojednává o něm např. v článku Nedostatek síry (http://www.westonaprice.org/vitamins-and-minerals/sulfur-deficiency). Dlouhý rozhovor s ní vedl populární americký alternativní lékař Joseph Mercola (viz video níže, zbytek na kanále YouTube). Na konferenci Nadace Westona Pricea měla zajímavou přednášku s názvem Pusťte slunce dál. (https://www.youtube.com/watch?v=E89GO_vRUL0)

Autorky vydávají letos knihu, která zpřístupňuje vyživující tradice moderním rodičům: The Nourishing Traditions Book of Baby & Child Care. Kniha apeluje na to, aby dítě mělo dostatek živočišných tuků, cholesterol potřebný pro vývin mozku, aby se u přikrmování nezačínalo s obilnýmy kašičkami, ale raději žloutky, játry, které používaly tradiční kultury (matka je rozžvýkala v ústech), aby se dovolilo imunitnímu systému vyjádřit se horečkou (opatrnost ale u těch nejmenších), důležitost hry před příliš ranými intelektuálními úkoly.

Letos vychází kniha, která zpřístupňuje vyživující tradice moderním rodičům: The Nourishing Traditions Book of Baby & Child Care. Kniha apeluje na to, aby dítě mělo dostatek živočišných tuků, cholesterol potřebný pro vývin mozku, aby se u přikrmování nezačínalo s obilnýmy kašičkami, ale raději žloutky, játry, které používaly tradiční kultury (matka je rozžvýkala v ústech), aby se dovolilo imunitnímu systému vyjádřit se horečkou (opatrnost ale u těch nejmenších), důležitost hry před příliš ranými intelektuálními úkoly.  Kniha nabádá k vystavování dětí sluníčku stejně jako o tom píše bylinářka Juliette Bairacle de Levy v knize Děti přírody.

O síře moc neslyšíme. Asi proto, že se nachází především v politicky nekorektních potravinách! (není v sóji ani  ho moc není v bílém libovém mase). Je to velice významný minerál, 8. nejvíce zastoupený v lidském těle, který se nachází např. v mořské vodě (Epsomská sůl je  síran hořečnatý), z níž se zrodil život  na zemi,  v tvrdé vodě  a v půdě (potažmo v potravinách)- z té je ale v posledním století vyčerpáván, mega-farmy hnojí umělými hnojivy a ne hnojem, vyčerpává se z půdy a nevrací se do ní. Nejvíce se nachází v živočišných bílkovinách- v červeném mase, vajíčkách, rybách, ústřicích, méně pak v rostlinných potravinách, jako je zelí, kel, cibule a česnek, brokolice.. V živočišných potravinách se nachází síra jako součást esenciálních (tělo si je nevytvoří) aminokyselin  cysteinu a methioninu (sója skoro žádný methionin nemá a síra v cysteinu ve výrobcích, jako je sojové mléko, je biologicky nedostupná kvůli inhibitoru proteázy- tedy inhibitoru enzymu na trávení bílkovin jako je aminokyselina cystein), tripeptidu glutationu. Síra je přítomna v inzulínu.

Naše tělo síru potřebuje na:

1) Tvorbu 2 podobných molekul: sulfát cholesterolu a sulfát vitamínu D3 (nositelé sluneční energie) , přičemž D3 si síru bere ze sulfát cholesterolu a vytváří se sám pomocí slunečního záření za předpokladu, že vystavujeme co největší plochu těla (nudisté mají výhodu) slunci, pokud možno postupně (nejlepší ochrana před spálením) a nepoužíváme krémy na opalování s vitamínem A, který brání tvorbě vitamínu D v kůži z cholesterolu. Krémy na opalování kromě toho, že obsahují řadu problematických chemických látek, brání tvorbě vitamínu D3 a tedy i sulfát vitamínu D3, který je rozpustný ve vodě a jde do krevního oběhu. Za posledních asi 40 let se spotřeba krémů na opalování dle dr. Seneffové zvýšila 30 x, ale rakovina kůže stoupa prudce nahoru. Tyto krémy údajně nejsou ani ničím dobrým pro mořský život včetně korálů, kam se smývají. Síra nás údajně chrání coby jeden faktor před spálením sluncem. Když je snížena síra, syntéza melaninu (barvivo) musí být potlačena, aby síra mohla vstřebat sluneční energii a přeměnit ji na velice užitečné chemické vazby v síranovém ionu. (Cit. str. 8 v Sulphur Deficiency) Tedy melanin brání spálení, ale spálíme se (méně se opálíme), když máme málo síry- protože tělo se snaží to málo síry přeměnit či využít na sulfát vitamínu D3.

Nedostatek těchto molekul (Sulfátu vit. D3 a sulfátu cholesterolu) se pojí s řadou nemocí (Crohnova choroba, chronický únavový syndrom, rakovina, atletické přetrénování, Alzheimova choroba-ta se pojí i s nedostatkem vitamínu K2, síra zcela chybí v profilu  pacientů s Alzheimovou chorobou“!!, obezita). Jsou rozpustné ve vodě a mohou se tedy volně pohybovat přes stěny buněk a nejsou lapeny v LDL cholesterolu. Sulfát cholesterolu v kůži chrání před patogeny, nežádoucími viry, mikroby a plísněmi a souvisí (složitě) s tvorbou fillagrinu, jehož nedostatek je spojen s astmatem a artritidou. (Srov. Sulphur Deficiency, str. 2) . Nedostatek sulfátu cholesterolu může souviset s různými kožními obtížemi, zánětem dásní, může poškodit tuk a svaly, protože cholesterol z této molekuly tvoří tmůstky pro přechod tuků (či jak přeložit „lipid rafts„) pro využití a spalování glukózy ve svalech, ale když je ho málo, svaly se poškozují, protože neumějí metabolizovat glukozu. Svaly pak prostě nejsou schopny efektivně využít glukozu jako palivo a začnou laicky mnou řečeno „požírat samy sebe, své bílkoviny“. Tedy cholesterol v rámci ve vodě rozpustného sulfátu cholesterolu může jít tam, kam je ho potřeba. Sulfát vitamínu D3 chrání údajně před rakovinou a srdeční chorobou, ale je na rozdíl od „nesířeného“ vitamínu D3 neefektivní v metabolismu vápníku. (Snad proto i v horkých zemích přijímají vitamín D i z potravy, protože ho potřebují, ale rostlinný vitamín D2 nelze přeměnit na sulfát vitamínu D3). Síru obsahující cystein chrání údajně před negativním účinkem ozáření. (Srov. str. 10 v Sulphur Deficiency). Těhotné ženě v klcích (villi) placenty soupá sulfát cholesterolu.

Dr. Seneffová má pro nás následující rady, i když tvrdí, že někde se ve svých úvahách nachází na zcela jisté pevné půdě, něco jsou zatím jen její hypotézy:

-Když jíme moc fruktozy a vysokosacharidovou stravu, játra kvůli zpracovávání cukrů nestihají tvořit sama cholesterol, což je jen  jeden z důvodů, proč potřebujeme cholesterol i ze stravy. Máme jíst potraviny obsahující cholesterol,  protože cholesterol bývá uzakazatelem současné přítomnosti důležitých živin, jako je  vitamín A, D a K2, ale i síry (červené maso a vajíčka-bílek obsahuje methion, ústřice, méně pak také cibule, česnek, zelí). Sulfátu cholesterolu a sulfát vitamínu D3 jsou rozpustné ve vodě, takže se se nehromadí někde ve „špatném“ cholesterolu LDL. Máme se koupat v Epsonské soli, která obsahuje důležitou síru a hořčík. (fichema.cz)

Své ještě ne 3leté dcerce dávám pravidelně syrový čerstvý žloutek od domácích slepic. A co salmonela? Řekla bych: zdravé přirozené prostředí pro slepice a potrava vytvoří zdravou mikrofloru slepice a zdravé vejce. Zdravá mikroflora dítěte+zdravé vejce od zdravé slepice=dítě, které prostě ne a ne dostat salmonelu.

„Já budu jíst venku…“ Své ještě ne 3leté dcerce dávám pravidelně syrový čerstvý žloutek od domácích slepic z volného výběhu. A co salmonela? Řekla bych: zdravé přirozené prostředí pro slepice a potrava vytvoří zdravou mikrofloru slepice a zdravé vejce (čerstvé a námi rychle dáno do lednice). Zdravá mikroflora dítěte+zdravé vejce od zdravé slepice=dítě, které prostě ne a ne dostat salmonelu. Vajíčka obsahují zinek, B12, A, D, K2 a jednoduché aminokyseliny snadno stravitelné jako mateřské mléko. Obsahuje aminokyselinu cholín, která je součástí neuropřenášeče acetylcholínu, který mozek používá na paměť a učení. (srov. kniha Syndrom trávenia a psychologia) . Staří lidé potřebují hodně žloutku (proti senilitě). Vajíčko je prostě superpotravina planety číslo jedna na mozek a vývoj mozku dítěte. Neměla bych odvahu vajíčka dětem upírat, protože je považuju za nenahraditelnou esenciální potravinu.

– nemáme používat opalovací krémy ani u malých dětí, prý leda přispívají k rakovině kůže a nedovolují jí, aby plnila svou funkci– mj. se v ní má tvořit  D3 nebo sulfatovaný vit.  D3 a kůže je solární panel na energii měnící se na chemickou energii (jejíž nositeli jsou ony dvě molekuly) pro naše srdce a naše kosterní svaly. Když se vystavím slunci, je to velice příjemné,  „cítím“, že mi proniká až do srdce! Na „opalování“ jinak prý stačí olivový olej, který má údajně trochu síry,  s macerovanou třezalkou. (Viz Susun Weed a John’s Wart).V nové knize Vyživující tradice v péči o miminko a dítě, jejiž spoluautorkou je Sally Fallon, autoři vyzývají, aby rodiče neměli úzkostnou starost o dítě, které běhá na sluníčku, zvláště je-li mu postupně vystavováno (ale musí mít ve stravě dost cholesterolu, a jak jsem tedy zjistila, síry!-tedy prvku síry, nemyslím  tím sýry s tvrdým y).

Dr. Seneffová vidí souvislost s nízkým výskytem srdeční choroby, depresí, vyšší délkou života, atd. u zemí, jako je Island (navzdory tamějšího nízkého počtu slunečných dnů), Japonsko, Řecko, Itálie, a množstvím síry v půdě z vulkanické činnosti. Je zajímavé, že síra je původně příznačně žlutá jako sluníčko! Tož zpátky do trenek a plavek a krátkých sukýnek a jezme si cokoliv, co považujeme za moudré.

—————————————————

Pár postranních střípků k vajíčkům z knihy Vyživující tradice. U vajíček jde spíš nejprve ne o to, zda jsou tekutá, pasterovaná a homogenizovaná, ale čím se slepice krmila a jak žila. Ví se, že když slepice nebude mít nic zeleného a bude jen na jadrném krmivu, tak bez ohledu na to, zda je držena doma a dává „domácí vajíčka“, tato pravděpodobně nebudou mít příliš příznivý poměr mezi omega-3 a omega-6 mastnými kyselinami až 19x více ve prospěch omega-3.

VAJÍČKA

Nepublikovaná studie provedená na Kalifornské Univerzitě v Berkeley dokazuje orientální lidovou moudrost – že vajíčka jsou jídlem pro mozek. Badatelé studovali muže, kterým bylo mezi 80 a 90. lety, rozděli si je na dvě skupiny: Ty, kteří byli senilní a potřebovali soustavnu péči, a ty, kteří měli všechny své schopnosti nedotčené a byli schopni se o sebe postarat. Všem mužům se daly dotazníky ohledně stravování. Badatelé našli pouze jediný rozdíl mezi stravovacími návyky mezi těmi, kteří vyžadovali péči, a těmi, kteří byli duševně čilí – ta druhá skupina jedla alespoň jedno vajíčko denně.

Vědci, kteří se angažovali v nedávné studii složek mateřského mléka provedené v Číně, zjistili, že těhotné a kojící matky jedly pravidelně až 12 vajíček za den. Toto objasňuje skutečnost, že jejich mléko mělo vysoké hladiny DHA, mastné kyseliny nacházející se ve žloutkách, která je potřebná pro optimální duševní vývin dětí. SWF

 

Nedávno zdravotničtí úředníci opakovaně vydali varování o potenciálnímu zdravotnímu riziku z pojídání syrových nebo nedostatečně uvařených vajíček. Argument je ten, že Salmonela (pro člověka patogen, který se přirozeně nachází v gastrointestinálním traktu slepic) se objevuje ve vajíčkách častěji než kdy před tím, a proto způsobuje u lidí více infekcí. Takovéto vysvětlení je pramálo pravdivé. Nadužívání nebo zneužívání antibiotik je skutečná příčina – je to problém, který zvětšují dokonce i ti, kteří předstírají, že poskytují řešení…

Pravda celé věci spočívá v tom, že:

– Organismy salmonelly vždycky byly ve vajíčkách. Aby se jejich počet snížil, výrobci vajec své výrobky zchladí co nejdříve po sběru….

– Ne každý, kdo jí nevařená vajíčka, dostane infekci salmonely, dokonce i když vajíčka salmonelu obsahují.

-Tělo má řadu přirozených mechanismů, které rychle odolají salmonele a jiným střevním patogenům, pokud jsou správně podporovány, ale které nejsou potlačeny antibiotiky.“

Veřejnosti dobře neposloužilo doporučení, aby se dlouho stávající zvyk mít jedno či dvě vajíčka na snídani přerušil a nejedlo s víc než dvě tři vejce za týden – nebo ještě hůře, aby nedávno propagované míchaniny z “chemických vajec” nahradily skutečnou věc! Vajíčka jsou cennou potravinou, poskytují vynikající bílkoviny, vitamíny a minerály. Cholesterol v nich je vyvážen dostatkem lecitinu, aby se udržela cirkulace cholesterolu v krvi a předcházelo jeho ukládání v tepnách. Je to další příklad ukazující rovnováhu v celistvých, přírodních potravinách. Emory W. Thurson, PHD Nutrition for Tots to Teens[Výživa od škvrňat po náctileté]

Po dobu 15 let 88letý muž z Denveru konzumoval 24 na hniličko uvařených vajíček denně. Tento zvláští příběh si našel cestu do New England Journal of Medicine, protože jeden badatel z Kolorádské univerzity byl zvědav, jak tento s cholesterolem chorobný jídelníček asi zapůsobil na zdraví toho muže. K jeho překvapení vědci zjistili, že vzdor velkému příjmu cholesterolu, který se blížil 6000 miligramů denně – dost nad doporučené minimum 300 miligramů na den – měl muž normální cholesterol a neukázaly se u něho žádné známky srdečního onemocnění….Za posledních 13 let ale rostlo množství důkazů pro to, že nejspíš je cosi v našem jídle, co způsobuje…poškození krevních cév. Podezřelá složka je modifikovaná forma cholesterolu zvaná zoxidovaný cholesterol. Tento druh není ten, který se nachází ve vajíčkách nebo jiných čerstvých potravinách. Oxidovaný cholesterol se vytváří, když cholesterol reaguje s kyslíkem. K tomu obvykle dochází, když potraviny s velkým množstvím cholesterolu jsou sušené, jako například vajíčka v prášku. Zoxidovaný cholesterol se dá také najít v malém množství v práškových mléčných produktech jako je mléko, sýr nebo máslo. Jedna studie, která již brzy bude publikována, zjistila, že významné množství ho je v hranolkách, které se připravovaly v živočišném tuku. Edward Blonz PPNF Health Journal

Zoubková víla (Sally Fallonová) a zoubkový trol (falešný nutriční prorok)

 Teorie, Z našeho statku  Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Zoubková víla (Sally Fallonová) a zoubkový trol (falešný nutriční prorok)
Srp 212012
 

Kniha Amandy Blake Soule Kreativní rodina

„Vypadávání zubů je způsob, jakým se tělo mění, jakým pouští vrstvu své vlastní kůže, jak by se to asi dalo vyjádřit. Označit tuto dobu v životě dítětě nějak jinak než tradiční finanční odměnou může být úžasný způsob, jak  tuto změnu oslavit.  Příběh The Seed Bunny ( Semínkový králíček) od Jeniffer Selbyové je o králíčkovi, který obdrží balíček semínek, když ztratí první zub. Jaký úžasný dárek – balíček semínek – dárek, který roste, dává a povzbuzuje děti, aby vyživovaly půdu a pochopily, co nám poskytuje. „ Amanda Blake Soule: Creative Family: How to Encourage Imagination and Nurture Family Connections [ Kreativní rodina: Jak podporovat představivost a vyživovat rodinná pouta], 2008

Jedna česká maminka, která žije v zahraničí, mi půjčila knížky od Americanky Amandy Soule, která se takto k vypadávajícím prvním zubům vyjádřila. Autorka vede velmi populární blog (SouleMama.com) a napsala i 3 knihy.  Samozřejmě je hodně jiných maminek po celem svete, které mají své  blogy a píšou o životě na venkově, o tom, co prožily, uvařily, upekly  či upletly, podle jaké filosofie se učí jejich děti, ale Amanda Soule je myslím obzvlášť známá a inspirující. S rodinou žije na rodinné malé farmě blizko more a lesu.  Třebaže bylo napsáno hodně knih, jak být kreativní, jak šít, plést a tvorit, její knihy zaujmout tím, že jsou laskavé a predevsim osobní, aniž by se zpronevěřovala (prodavala) svému soukromí. Mám vždy pocit, pokud se podívám jak na jeji fotky (casto i s rozmlzenim v pozadi –blurred effect – dělané  kamerou Nikon D300s a digital SLR a pomocí různě velikých čoček ) na jejím blogu, tak když se začtu do jejich textů, že si zároveň dokáže az umelecky uhájit své soukromí – jako by mi byl předložen (odtajnen) nevulgární obraz nahého člověka, který však zaujal svým tělem takovou pozici, že vlastně žádné intimní partie nejsou vidět. Tuto v podstatě umělkyni patrně trošku inspirovala mj. i paní jménem Tasha Tudor (zemřela ve 92 letech v roce 2008) , na jejíž zahradu na obrázkách či videu se i já moc ráda dívám….

Kniha Amandy B. Soule Rucne delany domov: Jednoduche zpusoby, jak jeste vyuzit stary material na nove rodinne poklady

Amanda ukazuje ve sve knize Kreativni rodina, že dobrovolná jednoduchost („simplicity“) či skromnost vlastně může přinášet více, protože nutí člověka být kreativním, a tím pádem vyhovět svým vlastním lidským potřebám kreativity. Málokdo dle ni (coz rada dosvedcuju) je náš větší učitel kreativity než děti, pro které obyčejné věci z přírody mohou být poklady, které dokážou ze dřívek, mechu a šišek postavit „domeček“ pro víly. (Zrovna mi syn mi donesl prý „poklady“, a sice okurky. Ty jsou nejlepší na chlebu s máslem…). Projekt podle ní není vždy cílem, důležité je, že děti lze  do něho přiměřeně k jejich věku zapojit, aby pracovaly třeba s podobným materiálem (vlna, drevo, potraviny) jako matka, že klademe důraz na udržení napojení mezi členy rodiny – třeba malováním společného obrazu, slavením narozenin s důrazen ne na darek, ale na oslavu toho, kdo dítě je,  společným rodinným dechem před hlavním jídlem…Myslím, že dospělý ma byt sice vzdy laskavy, ale ze se nemusí pitvořit a dělat  s dětmi něco, co ho nebaví, že může žít svůj život a snažit se při tom do své činnosti přirozeně zapojovat dítě, které ho napodobuje, aby hra přirozeně přešla jednou do práce, nebo aby práce navždy zůstala hrou…

Paní SouleMama by si nejen jako já pořídila konvici na čaj v nějakém levném  obchodě (thrifty shop) či zástavárně, ale ještě by mu pořídila čtvero různých kabátků, aby se čaj udržel teplý a aby mu to slušelo na jaře i na podzim, na Velikonoce i na Helloween. V podstatě anglické „tea cozy“ (, jak se dle Neila nazývá látka vyšívaná či pletená na konvici, kterou vytvořila jeho babička) znamená, že je tomu čaji asi hezky „útulno“…

Jednu větu, která bohužel zazněla až na konci knihy, považuji za obvlášť důležitou: Nesklouzněte do zvyku, že odložíte své kreativní práce na  dobu  “ až bude všechno hotovo“. Všechno ostatní není nikdy hotovo.A obzvlášť když má někdo hospodářství.

„Rodinne srdíčko“ ze zbytků látek, pomocí přišité šňůrky nahoře uprostřed se zavěšují na dveře, rozvory oken, nebo se dávají dětem na spaní na letním táboře…

A protože když se dělá seno, tj. kosí, obrací, nakládá na žebřiňák a pak vykládá na půdu, tak není moc času na nic víc, než na alespon vyrobu Family Hearts(Rodinná srdička), která jsem vycpala surovou vlnou s bylinkami (rozmarýna a levandule).

Ráda bych se v tomto krátkém „postu“ jinak vrátila jen letmo k otázce zdraví zubů dětí. Vím, že se pořád mluví o různých éčkách a detoxifikaci, ale mám pocit, že dítěti (jeho zubum) možná tolik neublíží chléb s máslem a „vysočinou“, než když sní vařenou zeleninu bez soli s rostlinným olejem za studena lisovanym.

Susun Weedova o oblicejove kosmetice rika: “ Oblicej jsou druha usta. Co byste si nedali do ust, nedavejte na oblicej.“

Zajímavý názor na detoxifikaci má soucasna predni americká bylinářka Susun Weedová, která upřednostňuje před klasickou (lékař je elitní / věř mému stroji a složitým lékům) a alternativní medicínou (léčitel je oblíbenývěř mi, případně mé metodě a složité kombinaci bylin, třeba i z nedostupných vrcholků hor druhého konce světa) tradici Moudré ženy (která je běžná, neviditelná- věř sobě, zdraví pochází ne z pilulek a složité kombinace bylin, ale ze Země). Chapu-li ji spravne, domnívá se, že nejsme špinavý stroj, který je třeba uvnitr umýt, vyčistit, vykartáčovat, detoxifikovat hladověním a klystýrem atd., ale živá bytost, jejíž buňky se neustále díky výživě obnovují, a že není nic čistšího, než něco, co je prostě nové: Buňku za buňkou nahradíte sami sebe. Myšlenku za myšlenkou vytvoříte sami sebe. ..Vtiskněte buňkám vibrace  celistvosti, rezonujte holograficky a vytvoříte zdraví a pružnost způsobem Moudré ženy. ..vyživujte nové buňky optimálně, říká tradice Moudré ženy a staré buňky a odpad se snadno vyčistí. Játra jsou nahrazena, každá jejich buňka, za šest týdnů.  Vyživujte každou novou buňku jater optimálně a játra vyčistí krev…Která krvinka je čistší než nová a optimálně vyživena.?Samozřejmě, že nelze podceňovat chemicky koktejl , ktery je v potravinach, přesto si myslím, že se podceňuje význam správného výběru tuků, který je možná ještě důležitější než nutnost detoxifikace, protoze jde o telotvorbu.

Susun Weedová považuje knihu Vyživující tradice za jednu ze svych nejoblíbenějších na světě, i pro Sally Fallonovou je Susun Weed soulmate, tedy spřízněnou duši. Má pocit, že člověk, který chová přátelským způsobem zvířata (ale jí i jejich produkty), pro ně dela hodne. Susun Weedová dělá každý měsíc rozhovor ve svém Radiu moudré ženy s přední osobností z bohaté bylinářské americké scény, ale i s jinými lidmi, kteří se zabývají zdravím, vyzivou, seberozvojem, uměním, ezoterikou atd.. Rozhovor se Sally Fallonovou je možné si poslechnout zde (January, 2010): http://www.wisewomanradio.com/interviews/archive.html

 Ráda bych rekapitulovala par pravidel (jak jsem je poznala z  knih dr. Pricea, S. Fallonove apod.) pro maminky, ktere mi jiz psaly, ze jejim dětem nedrží sklovina na prvnich zoubkach, ze se prvni zoubky moc nevyvedly a ze jejichž zubař to připisuje  „asi nějaké dědičné rodinné poruše“. Vápník nemá vyznamnou šanci, aby se dostal do zubu  (i kosti), pokud dítě nejí:

kvalitní živočišné produkty, jako jsou vnitrni organy (treba srdicko je bohate na snadno vyuzitelne magnezium),  plnotučný jogurt, kefír, mléko, nebo poctivý kostní vývar (viz text Vyvary) – ten nelze odpárat ani z kontextu čínské kulinarske tradice. Dále je potřeba živočišných tuků (máslo, husí sádlo apod.), ALE ne ledajakych, totiz od zvířat, která byla chována takovým způsobem (bez kukuřice apod.), že tyto tuky mají to, co mít mají, a sice krome protirakovinne konjugovane kyseline linolove, vitamín A (libové maso vyčerpává naše tělo, protože bez tuku mu schází vitamín A potřebný  vubec pro straveni tohoto liboveho masa, pro metabolizaci bilkovin z neho, pro štítnou žlázu apod.), vitamínu D (aby se vápník vstřebal, slunce je dnes v lete vselijake a bile pokozce moc nesvedci opalovani se v exotickych zemich) a vitamín K2, aby vapnik vubec dorazil na správné místo určení (zuby). (Natto ze soje sice ma K2, ale patri do jineho kulinarskeho kontextu.)

Dovolím si jednoduše zopakovat slova Sally Fallonové, která říká, že živočišné tuky byly neprávem zdémonizovány dvěmi působícími sílami (zemědělským a potravinářským průmyslem) a tyto tuky kvuli zpusobu jejich dnesni produkce nejsou jiz významným zdrojem  oněch v tucích rozpustných vitamínů (aktivátorů), proto je treba podporovat male farmare, kteri maji zvirata pokud mozno vetsinou na zelene pastve. V anglosaskych zemich dnes funguje nove oznaceni pro takto kvalitni zivocisne potraviny: grassfed (krmen travou) nebo pastured (z pastvy). Nerozumim tomu, proč tedy všude v médiích vidím recepty z nízko-živočišně-tučných diet, bez masla nebo s jen troskou bezneho masla z velkochovu? Jen falesni proroci by ji doporučili malým dětem (ale i zenam v prechodu), nebo spíš ti, kteří mají jiná (asi uzší) kritéria pro zdravou stravu a prehlizeji metabolismus vápníku. Vitamin D je obzvlast nesmirne dulezity – domorodci, ktere dr. Price studoval, meli krasne zuby, ale ve strave 10 x vic vitaminu D nez prumerny American jeho doby. Myslím, že falesni nutricni proroci jsou ve skutecnosti takoví zubní trolové – v severských zemích totiž zubní kaz způsobuje zubní trol!Zubní vílu, která přináší v noci dárek dětem, které pod polštář schovaly svůj první zub, si představuju jako mladičkou Sally Fallonovou s křehoučkými křidélky jako motýlek.

D. s mou rozečtenou knížkou od Susun Weedové, z níž mi vypadne záložka, kdykoliv se dítě knihy chopí, aby mi ji jako Lichožrout ponožku sebralo a kniha ji tak nemohla „brát“ maminku…

„Žena, která dělá večeři, je neviditelná. Tvrdit, že tím léčí svou rodinu a obec, že udržuje vesmír v rovnováze, znamená toho o večeři prohlašovat moc. Je to cesta Moudré ženy.“ Susun Weed: Healing Wise from  Wise Woman Herbal [Léčitelství s moudrostí“ ze serie knih Herbář Moudré ženy]

 

Co na tom, kdo může za rozdělení Československa, když čtvrtletník z loňského roku Moudré tradice píše o „Zprávě z Československa…“

 

Naše zuby o nás vyprávějí příběh, aneb důležitost nikoliv rychlého, ale správného růstu dětí

 Teorie  Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Naše zuby o nás vyprávějí příběh, aneb důležitost nikoliv rychlého, ale správného růstu dětí
Kvě 192012
 

Dívčin chrup ve věku 5 let a 6 měsíců a ve věku 7 let a 10 měs. Fotografie, na které jsem dostala laskavé svolení k použití, jsou z knihy „Buteyko Meets Dr Mew“ od Patricka McKeowna. (Thank you!)

„Jenže špatné zuby jsou vždy vnějším znakem jiných typů degenerace uvnitř těla, degenerace, jakou nelze opravit v křesle zubaře…Především své miminko nepřipravte  o živočišné tuky – potřebuje je pro optimální tělesný a mentální vývin. Mateřské mléko má přes 50 procent svých kalorií obsaženo v tucích, z nichž většina je nasycených,  a děti potřebují tyto druhy tuků po celá svá léta růstu.“ (S. Fallonova a M.G. Enigová: Vyživující tradice…)

Na obrázku je dívka, která v raném dětství měla milý úsměv, i když je možné si již všimnout toho, že mezi mléčnými zuby nejsou mezerky, jsou ne přetěsnané, ale těsně u sebe. Druhé zuby, které vyrostou pod nimi, ale budou potřebovat ještě více místa. Druhé zuby budou potřebovat více místa, a proto se zubní oblouk musí vyvinout dostatečně široký, aby pojmul všechny druhé zuby. Křivé (druhé) zuby nejsou pak způsobeny „dudlíkem“, které dítě v tomto věku již dávno nepoužívá, ale úzkým zubním obloukem, který se nevyvinul do potřebné šíře. Tělo potřebuje vápník, vitamín D, který ho pomůže vstřebat (v naši zeměpisné šířce i z potravinových zdrojů – domácí či bio husí a vepřové sádlo, máslo) a stejně tak vitamín K2 (nikoliv K1), který ho bude navigovat na ta správná místa v těle,  kam patří, aby se mimo jiné i obličej včetně zubů optimálně vyvinul. Zejména máme-li dostatek vitamínu K2 (s nimž dobře A a D spolupracují) ve slinách, říká Sally Fallonová, chráníme se před zubním kazem (nikoliv primárně tím, že máme dost flóru v zubní pastě, či ve vodě, jak je tomu v USA, proto jsou recepty Sally Fallon plné filtrované vody. ) Přírodní nárůdky měly pěkné zuby i bez floru…(Ref. i http://www.healthyfoodforhealthyliving.com/public/180.cfm?sd=2)

Vitamín K2 se přitom nachází (“měl” by se nacházet…) ve slinách a chránit nás přirozeně před zubním kazem. Výzkum se slinami lidí se zdravými zuby a slinami od osob s nezdravým chrupem plným zubních kazů a kostní moučkou dělal dr. Price a věřil, že faktor X je to, díky čemu mělo lidstvo lepší či horší kosti, zuby a tlustší stěnu lebky v průběhu dějin lidstva. Jednoduše řečeno faktor X (tedy vitamín K2) měnil chemické chování slin při styku s na prášek rozbitou kostí, když sliny obsahovaly K2 – prášek tahal fosfor ze slin k sobě, když neměly vitamín K2, slina tahala fosfor z prášku (tedy vznikal zubní kaz . (Ref. http://www.westonaprice.org/fat-soluble-activators/x-factor-is-vitamin-k2#dental). Na jeho výzkum již bylo po asi 80 letech navázáno a potvrdila se báječná synergie vitamínu A, D a K2, výzkum pokračuje dále, ale není mi známo, že by ho sponzorovali výrobci zubních past a zubních implantátů. (Chris Masterjohn, Ramiel Nagel, Kate Rheaume-Bleue). (nattó z kvašených sójových bobů z nich obsahuje jen vitamín K2 a“ vegani“  mohou K2 získávat aspoň z něho, ale je třeba ho jíst s dostatkem jódu na obranu před goitrogenním – štítnou žlázu potlačujícím – účinkem sóji, která ho fermentací neztrácí, kvůli obsahu izofavonidů)

Často čteme z pera odborníků, že máme vitamínu D dostatek ze Slunce, ale ve stravě přírodních národů, jejichž příslušníci měli krásné zuby a silnou tělesnou konstituci těla, ho bylo 10 x více než v průměrné stravě Američana 30. let 20. století).  Je nám doporučováno omezit živočišné tuky, zároveň doporučováno nevyloučit je ze stravy úplně, protože přece jen obsahují důležité v tucích rozpustné vitamíny, ale doporučené denní dávky těchto vitamínů jsou v porovnání s dávkami, jaké ve stravě měli přírodní lidé, velice nízké. 

Jako prevence zubního kazu je nám doporučováno zuby čistit, čistit, čistit a hlavně po sladkostech, které máme omezit. Jenomže krokem prvním jsou však v tucích rozpustné vitamíny, tedy dodat tělu, co potřebuje. Kdo může za nemoci  – bakterie, nebo prostředí, které jim nesprávnou stravou vytváříme? Děti švýcarsků horalů si zuby nečistily, měly na nich jakýsi slizký povlak, ale neměly dle pozorování dr. Pricea zubní kazy. O tom, že není třeba se bát v tucích rozpustných vitamínů hovoří Sally Fallonová v rozhovoru:

V podstatě zde fungují dvě síly:  Jednou je průmyslové zemědělství a druhou je samotný potravinářský průmysl, který si chce udržet své suroviny co možná nejlevnější, a tak používá rostlinné oleje. Tyto dvě síly dohromady zdémonizovaly živočišné tuky, a  zvířata zároveň pozavíraly. Vytvořily systém, v němž vitamíny, které bychom měli z oněch tuků získávat – vitamín A, D a K2 – v nich prostě už nejsou, ale tyto tuky jsou přitom důležité pro vytvoření zdravých střev a zdravého mozku. “ (Přeloženo z http://hartkeisonline.com/natural-health/treating-autism-interview-with-sally-fallon-morell/)

Je tedy třeba dbát především na kvalitu (správnost) růstu dítěte, nikoliv jen rychlost. Uběhlo pár let na nekvalitní stravě a dívčín nový chrup (na fotce) se bohužel již moc nepovedl, její děti však mohou vypadat úplně jinak, pokud bude jíst její partner a ona před početím, ona v době tehotenství a děti v růstu jinak.  Je třeba neusnout na vavřínech, neboť je vidět, že po celé období růstu dětí je kvalita stravy nesmírně důležitá, aby se předešlo nejen těmto extrémním stavům, které když se projeví, je již trochu pozdě. 

Je mnoho různých druhů diet a každá se upřímně snaží hledat způsob, jak osvobodit člověka od průmyslově zpracovaných potravin.  Kvalitní výživa podle zubaře Pricea ovlivní značně nejen to, jak se cítíme, zda jsme zdraví a silní, ale v její moci je i ovlivnit to, jak bude fyzicky vypadat příští generace – to je něco, co mě na poznatcích zubaře Pricea nesmírně fascinuje –  ono vědomí transgeneračního posunu – naše moc k regeneraci další generace či bezmoc či neznalost vedoucí k degeneraci našich potomků. Nemám na mysli barvu očí a vlasů, ale stav zubů, tvar obličeje a celou fyzickou konstituci člověka. Paní Sally Fallonová k tomu ve své přednášce říká:

Když jsou zuby rovné, je to znamení, že i zbytek těla je správně postaven, že má dobrou kostní strukturu, dobrou maskulaturu, ostrý zrak a sluch, optimálně fungují všechny orgány, má optimistický postoj a dobře fungující intelekt. A pokud jsou zuby rovné a struktura obličeje široká,  i pánev má otvor kulatý a umožňuje snadný porod dítěte. Když jsou však zuby křivé, je to znamení toho, že bude také ohrožen zbytek těla. Když je  tvář úzká a zuby stěsnané, je méně místa na důležité žlázy v hlavě – podvěsek mozkový, šišinka, hypotalamus (podhrbolí), hlavní žláza…Co je špatného na křivých zubech? Nemůžeme je prostě narovnat pomocí rovnátek?  Vytvoříme sice krásný úsměv, ale rovnátka nepůsobí na skrytou příčinu stěsnaných zubů, což je nedostatek správné výživy. Člověk může mít opravené rovné zuby, ale trvale zůstane s: úzkými nosními průchody, stěsnaným ušním kanálkem, stěsnanými žlázami v hlavě, zmenšenou povrchovou oblasti v plících, trávicími poruchami, problémy s kostmi a s úzkou nebo zploštělou pánví.

Pokud je tedy zdraví dětí něco, co můžeme ovlivnit, jistě je to pro mnohé ta poslední motivační kapka, která přiměje člověka, jehož láká život na venkově jako takový, učinit radikální změny v životě. Zvláště, když tu možnost má a když je jasné, že růst dětí nepočká. Jeho tělo ve 20 už nepůjde přestavět jako dům. Jde o život sice v určitém ohledu a z vnějšku viděno možná skromný, zato hojný v oblasti produkce kvalitního jídla a v pěstování přirozené hodnoty zdraví. Když si člověk sám potraviny produkuje, nutí ho to být i v kontaktu s přírodou. To, že člověk ani nemůže jet na dovolenou, je pro mě osobně podružná překážka k takovému stylu z mnoha důvodů:

-již jsem se podívala na delší dobu na druhý konec světa, takže díky této zkušenosti nemám nutkání zjistiti, jak se tam žije – i tam žijí lidé, i tam je tráva zelená (myslím že ne zelenější)

– dovolená na pár týdnů ročně za cenu zrušení chovu či předání ho do nekompetentních rukou je pro mě příliš „drahá“ (neboť růst dětí nepočká…)

– pokud by člověk neuměl být tady a teď (jako při meditaci), cítí se prázdý a má nutkání zaplnit tuto prázdnotu, rozptýlit bolest z prázdnoty přechodnou úlevou, změnou vnějšího prostředí (to vnitřní pojede s ním na dovolenou), jakou mu poskytne pravidelná dovolená, navíc ráda spíš něco vytvářím doma

– celý svět lze  najít „v kůře stromů“

Cestovat lze i po vlastním dvoře, nebo „Cestovat může i vůl a co uvidí…?.

To samozřejmě neznamená, že nikdy v životě nikam nejezdím či nepojedu, že si ráda neposlechnu něco o cizích zemích, ale v tuto chvíli svého života jen ráda „Jsem“

Prvni zuby (Dorotka) nemuseji by uplne natesno, protoze jsou vodivou listou pro druhe zuby pod nimi, ktere budou potrebovat jeste vice mista (sirsi zubni oblouk)

 

 

Dovolena je pro mě tam, kde maji opravdové mléko s tlustou vrstvou smetany nahoře…

Fermentovaný olej z tresčích jater s pomerančovou příchutí – superpotravina, její omega -3 (EPA  DHA), vitamin A, D, s nimiž nikdo nemanipuloval, proto se trochu liší dle sezóny ryb, sklenička od skleničky,. Teprve nasycené tuky pomáhají omega-3 mastné kyseliny dostávat a uchovávat v tkáních , v rohovce očí – to proto působil  zázračně, když byl podáván společně se lžičkou kvalitního letního másla. a doporučuje se toto máslo k němu i dnes..

Bře 102012
 

 

1 rok 7 měsíců (naše 2. dítko)

„Zdraví každé rodiny začíná matkou. Ona je tím stromem, z něhož musí vzejít zdravé ovoce. Všechny primitivní národy toto uznávají…“ Juliette de Bairacle Levy: Nature’s Children [Děti přírody], kapitola: Mother [Matka]

Zdaleka největším dědictvím, které rodiče mohou dát svým dětem, je zdraví, ne peníze.” Juliette de Bairacli Levy: Nature’s Children (Děti přírody)

Následující překlad níže vznikl pod tlakem dotazů na mou adresu od některých maminek , které zajímá názor autorek knihy Vyživující tradice na přikrmování či krmení miminek. A tak jsem kus knihy, kterou již překládám systematicky stránku po stránce, přeskočila a přednostně přeložila tuto žádanou kapitolu. Pokud se kdokoliv ale bude řídit následujícími radami, je to samozřejmě na jeho vlastní zodpovědnost -moje dementi zde.  Zdůrazňuji, že pouze překládám text, za nimž si stojí nadace, která je připravena  právně chránit svá tvrzení (dokonce se postavila i za vězně, kterým začali dávat stravu ze sóje, což jim způsobovalo zdravotní problémy). Některé poznatky v této kapitole je možná nutno zasadit do středoevropského kontextu, tedy hledání kontinua české kulinární tradice. Informace ohledně  rizik  spojených třeba s konzumací moderních sójových produktů (sójové mléko, vanispatifalešné sójové ghí apod.) lze najít v mém článku Pozor na sóju nebo i v brožurce nahoře.  Je třeba ale číst tuto kapitolu v kontextu tohoto blogu či celé knihy Vyživující tradice, jinak by mohlo dojít k riziku mylných interpretací informací v ní. Pokud již máte za sebou 1. astmatický záchvat dítěte, ekzém, a dostalo Vaše dítě nějakou nálepku (autismus, dyslektik a jiné dys- apod.), a kromě nezdravých sladkostí nic jiného jist nechce: běžte raději rychle (jde o čas) na článek o dietě Gaps ruské lékařky působící v Anglii o souvislosti s fungováním střevní mikroflory a mozkem (její kniha vyšla i slovensky) . Dovolte mi tedy jinak alespoň malou rekapitulaci před čtením samotné kapitoly PŘIKRMOVÁNÍ MIMINEK níže:

ZDRAVÉ (po celé generace zdravé) primitivní národy (s krásnými zuby jako jedním příkladem (znakem) parametru zdraví) zkoumané dr. Priceem totiž sice jedly každé JINAK (Eskymák, africký Masaj, švýcarský horal…), ale všechny přece jen více méně STEJNĚ (z mikronutričního aspektu). MĚLY “NĚCO” SPOLEČNÉHO (stejně dobrého), CO přesně, je možné se dovědět v knize Nutrition and Physical Degeneration (Výživa a fyzická degenerace) od zubaře Westona A. Pricea, a sice jen např.:

každý zdravý národ či nárůdek, který zubař studoval, jedl sice jiné potraviny, ale VŠECHNY národy jedly potraviny s vysokou koncentrací živin (nutrient- dense food), protože obsahovaly 4 více minerálů než strava průměrného Američana 30. let a hlavně aspoň 10 x víc v tucích rozpustných vitamínů A, D a K2 (tehdy Priceův faktor). To je to, proč nelze souhlasit úplně na 100 % s tvrzením, že každému člověku vyhovuje něco jiného, každý národ musí jíst něco jiného. Ano, ale “to něco jiného” má mít vysokou koncentrací výše uvedených živin (nutrient-dense food), pokud chce mít národ zdravé zuby a nejen je. Pro začátek nám stačí tento rámcový smysluplný přístup, který platí pro nás všechny, jako platilo výše zmíněné  o minerálech a vitamínech společně u všech přírodních národů studovaných dr. Priceem, zvaným Charles Darwin výživy.

weston

Zubař dr. Weston A. Price

A právě s těmi v tucích rozpustnými vitamíny A, D a K2 nám vyvstaly dva ohromné otázníky??, na které, jak doufám, již texty na tomto blogu také odpovídají.

OTAZNÍK číslo 1.: se týká toho, že u vitamínu A a D odborníci určili tzv. DDD (tedy bezpečné denní doporučené dávky), které se poněkud vymykají tomu, kolik jich (“politicky nekorektně”) spořádali přírodní lidé ve své stravě. Vysvětlení nacházíme ve vzájemné synergii těchto vitamínů – např. čím víc vitamínu D snímea vápníku, tím se zvýší požadavek těla na vitamín K2, který aktivuje určité bílkoviny, aby vápnik dovedly na správné místo, tedy ne do měkkých tkání, kde zůstává třeba v podobě kamenů. Synergie mezi vitamíny K2, D a  A vede údajně k možnosti bezpečného požití vyšších dávek  vitamínu A a D z přírodních zdrojů (jídla), aniž by se projevila otrava vitamíny (hypervitaminóza),  ale BA PRÁVĚ NAOPAK ! – aby došlo k optimálnímu využití i jiných látek, jako je např. vápník, a tedy došlo  díky součinnosti těchto vitamínů třeba k optimálnímu vývinu kostry, zubních oblouků včetně kostí obličeje rostoucího dítěte již v lůně maminky. K tomu ale nedochází, když bez znalosti této synergie se omezujeme maximálně na DDD těchto mnohdy izolovaných syntetických forem vitamínů, jen na množství vitamínu D získaného ze Slunce a vitamínu A přeměněného (možná) z provitamínu A. Zevrubně je možné se o této synergii dočíst mj. na stránkách Nadace nesoucí jméno zubaře Pricea, kde vede svůj blog Chris Masterjohn (svůj blog má jinak  i zde), nebo na mých stránkách (Dcery a počasí na přání, Vitamín K2 apod.). Moje dementi zde.

OTAZNÍK číslo 2.: Ten druhý otazník se týká samozřejmě toho, že tyto vitamíny se nacházejí především v politicky nekorektních potravinách, které převážná část odborníku na výživu zavrhla jako nezdravé – ať už kvůli cholesterolu či kaloríím (vnitřnosti jako jsou játra, dále vajíčka, máslo, smetana, sádlo). Totiž přesněji řečeno “MĚLY BY” je obsahovat, což dnes kvůli způsobu chovu zvířat a druhu krmení, jaké dostávají (i ryby na sádkách), již není zas taková pravda, což vůbec není legrační – významnějšími zdroji těchto vitamínů jsou produkty zvířat, která nežerou jadrné krmivo, ale spíš se pasou na zeleném (dobytek, hmyz i ryby na planktonu). O démonizaci živočišných tuků zemědělským a potravinářským průmyslem pojednávají zdejší texty pod štítkem TUKY přeložené např. z knihy Vyživující tradice, podrobně to vysvětluje i film Nakládání Ameriky do oleje, nebo stejnojmenná přednáška prezentovaná Sally Fallonovou na youtube (Oiling of America). Je možné si všimnout, že pleť Sally, která jí spoustu nasycených tuků, nevypadá přinejmenším hůře, než pleť řady holywoodských hereček, které zkoušejí jednu dietu za druhou a nakonec jsou rády, že jejich plastická operace nedopadla ještě hůře. Sally by spíš na pleť doporučila vyhýbat se vícenenasyceným tukům – olivový se skládá spíš z mononenasycených a ten schvaluje (je-li za studena lisovaný), protože je i stálý. Kvůli zbytečnému zatěžování našeho těla vícenenasycenými oleji nedoporučuje požívat ani rybí tuk z lékaren, nýbrž tuk z rybích jater, který kromě omega-3 mastných kyselin obsahuje i vit. A a D, nejlépe ještě v kombinaci s nasyceným (udrží omega-3 v tkáních) máselným tukem s vit. K2 (faktor X), totiž od krav z pastvy, a  jen olej z tresčích jater od takových výrobců, kteří olej vyrábějí studenou cestou (př. Blue Ice cod liver oil), kontrolují těžké kovy a obsah těchto vitamínů v každé várce a nemanipulují  s přirozenými poměry těchto vitamínů“, viz třeba texty ke studiu zde,). Podle ní za současného pojídání nasycených tuků, které uchovají v tkáních omega-3 mastné kyseliny, prý stačí jen max. půl lžička lněného oleje denně, protože ani nadbytek omega-3 mastných kyselin, kterým tento dnes populární olej na rozdíl do jiných oplývá, není žádoucí,

Vit. D napomáhá absorbci vápníku do krve, ale je to vit. K2, který vápník naviguje, kam má vůbec jít! K2 (živočišný K) je potřebný pro optimální vývin obličeje (zejména střední části), kostí a zubů miminka a na plodnost a prevenci řady neduhů. Více o vtitamínu K2 zde. Bez vit A a D nejsme údajně schopni přijmout minerály bez ohledu na to, kolik jich ve stravě přijímáme. Vit. A a D není v rostlinných olejích. Pokud jsou ale lisované zastudena, mají užitečný vitamín E. Kromě lněného oleje ale mají obvykle rostlinné oleje málo omega-3 mastných kyselin a příliš mnoho omega-6. Rostlinné nebo živočišné bílkoviny („stavební panely“) ve formě libového masa vyčerpává vitamín A z jater vede u dětí k nesprávnému růstu (jen do výšky a úzkosti kostry), protože tento je potřebný pro činnost štítné žlázy, trávení bílkovin a dlších tisích funkcí. Více k vitamínu A, který je dle Sally Fallonové koncertním mistrem vývoje plodu, nemá se brát z doplňků, ale z potravin, kde je jeho obsah přirozeně vyvažován spolučinitelem vitamínem D, zde v článku Dcery a počasí na přání.


Často je zde tlak na matku, aby se co nejrychleji vrátila do práce, proto mívá děti velmi brzy po sobě, někdy prostě je to z neznalosti toho, co přírodní národy považovaly za samozřejmost. Otázce plánování časových odstupů mezi sourozenci a ochraně mateřství od přetížení z rozmnožování je věnován článek zde (opět vychází z praxe přírodních národů studovaných Priceem).

Krásní jsme všichni, ale můžeme být ještě krásnější, zejména další generace. Chceme-li však porozumět zdraví a prevenci nemocí, je třeba se na některé zákonitosti v tělesném zdraví podívat i z této (pro někoho reálné) perspektivy. (VD)

Autorky vydávají letos knihu, která zpřístupňuje vyživující tradice moderním rodičům: The Nourishing Traditions Book of Baby & Child Care. Kniha apeluje na to, aby dítě mělo dostatek živočišných tuků, cholesterol potřebný pro vývin mozku, aby se u přikrmování nezačínalo s obilnýmy kašičkami, ale raději žloutky, játry, které používaly tradiční kultury (matka je rozžvýkala v ústech), aby se dovolilo imunitnímu systému vyjádřit se horečkou (opatrnost ale u těch nejmenších), důležitost hry před příliš ranými intelektuálními úkoly.

Sally Fallon s MUDr. Thomasem Cowanem vydávají letos knihu, která zpřístupňuje vyživující tradice moderním rodičům: The Nourishing Traditions Book of Baby & Child Care (Vyživující tradice v péči o miminko a dítě). Kniha apeluje na to, aby dítě bylo pokud možno kojeno, těhotná matka nechodila pořád na ultrazvuky, dítě mělo dostatek živočišných tuků, kyselinu arachidonovou (druh tuku), vitamín A, D, K2, síru a cholesterol potřebný pro vývin mozku, aby se u přikrmování nezačínalo s obilnými kašičkami, ale raději žloutky či játry, které používaly tradiční kultury (matka je rozžvýkala v ústech), aby se dovolilo imunitnímu systému vyjádřit se horečkou (opatrnost ale u těch nejmenších), důležitost hry před příliš ranými intelektuálními úkoly.

—————————————————————————————–

PŘIKRMOVÁNÍ MIMINEK

Sally Fallonová a Mary G. Enigová, PhD

Translation © Věra Dudmanová


Jakékoliv úsilí o zajištění optimálního zdraví pro vaše miminko musí začít dlouho před tím, než je počato. Moudrost primitivních lidí v tomto ohledu zdaleka převyšuje tu naši, a sice v tom, že běžnou praxí mezi izolovanými skupinami bylo dávat speciální potraviny jak mužům tak ženám po určitou dobu před tím, než dojde k početí. Studie dr. Westona Pricea odhalily, že tyto potraviny – mezi něž patřilo orgánové maso, rybí hlavy, rybí vajíčka, škeble, hmyz a živočišné tuky – byly bohaté na v tucích rozpustné vitamíny A a D a také na makrominerály a stopové prvky. Páry, které plánují mít děti, by měly jíst hojně játra v biokvalitě a jiné orgánové maso, rybí jikry a jiné mořské potraviny, vajíčka a máslo té nejlepší kvality, smetanu a kvašené mléčné produkty, které jsou schopny si obstarávat po dobu alespoň šesti měsíců před početím. Je radno brát denně jako doplněk olej z tresčích jater. ( Viz poznámka o oleji z tresčích jater , strana 618.) Maso v biokvalitě, zelenina, obilí a luštěniny by měly stravu doplňovat a zvláštní  důraz měl být kladen na listovou zeleninu bohatou na kyselinu listovou, která je nezbytná pro prevenci vrozených vad, jako je rozštěp páteře.

Dobrým pravidlem pro těhotné ženy jsou játra jednou týdně, aspoň dvě vajíčka na den a denně 5 g oleje z tresčích jater. Správné množství superpotravin, jako je máselný olej bohatý na vitamíny, olej z pupalky dvouleté, brutnáku nebo černého rybízu, včelí pyl, minerální moučka, olej z pšeničných klíčků a prášek z aceroly (ovoce podobné třešním běžné v Jižní Americe, pozn. překl.) dodá optimální množství živin vašemu nenarozenému dítěti. Řepný kvas (strana 610) a kombucha (strana 596) se svými vlastnostmi, které podporují játra, jsou užitečné jako prevence budoucích ranních nevolností – stejně jako potraviny bohaté na vitamín B6, jako je správně připravená syrová ryba a syrové maso (stránky 231-242).

Očistný půst uskutečněný šest měsíců či víc před početím je dobrý nápad, ale během oněch šesti měsíců před početím a devět měsíců těhotenství je životně důležité konzumovat na živiny bohaté potraviny. Vše by se mělo udělat pro to, aby se zvýšila stravitelnost jídla, a to prostřednictvím masových bujónů a zařazením mléčně kvašeného obilí, nápojů a pochutin. Všechny prázdné kalorie a škodlivé látky by měly být vyloučeny – cukr, bílá mouka, hydrogenované a žluklé rostlinné oleje, nadbytek vícenenasycených olejů (tedy nepřehánět to ani s olivovým olejem, pozn. překl.), tabák, kofein a alkohol. Během tohoto přípravného období by se neměla brát hormonální antikoncepce, jelikož vyčerpává mnoho živin, především zinek, „minerál inteligence”.

Význam kojení vašeho miminka především během prvních několika měsíců se nedá dostatečně zdůraznit. Mateřské mléko je dokonale navrženo pro fyzický a mentální vývoj vašeho miminka. Kojená miminka mají tendenci být robustnější, inteligentnější a bez alergií a jiných obtíží, především bez střevních problémů, než miminka na kojenecké výživě. Navíc mlezivo vytvořené mléčnými žlázami během  několika prvních dnů života miminka ho pomáhá chránit před nachlazením, chřipkou, obrnou, stafylokokickými infekcemi a virózami.

Nutno je ovšem zdůraznit, že kvalita mateřského mléka značně závisí  na matčině stravě. Dostatečné množství živočišných produktů zajistí, aby v jejím mléce bylo přiměřené množství vitamínu B12, A a D a také tolik důležitých minerálů, jako je zinek. Kojící ženy by se měly nadále stravovat s důrazem na játra, vajíčka a olej z tresčích jater. Plnotučné mléčné produkty a vývary z kostí zajistí, aby se vašemu miminku dostávalo dost vápníku.

Pesticidy a jiné jedy budou přítomny v mateřském mléce, pokud jsou přítomny ve stravě, takže veškeré úsilí by mělo být věnováno konzumaci potravin v biokvalitě jak rostlinného tak živočišného původu v průběhu těhotenství a laktace. Potraviny v biokvalitě také dodávají více omega-3 mastných kyselin potřebných pro optimální vývin miminka. Hydrogenované tuky by se měly přísně vyloučit, jelikož vedou ke sníženému obsahu tuků v mateřském mléce. Trans tuky se hromadí v mateřském mléce a mohou vést u dítěte ke snížení ostrosti vidění a poruše učení.

Kojit by se mělo ideálně šest měsíců až rok. Pokud mateřské mléko není z jakéhokoliv důvodu vhodné či není dobré kvality, nebo když maminka nemůže kojit, lze použít raději domácí kojeneckou výživu než tu z obchodu. Komerční dětské výživy jsou ve značné míře umělými míchanicemi složenými z mléka či sójové moučky vyprodukované v postupech s vysokými teplotami, které příliš znehodnocují bílkoviny a jež dodávají karcinogeny. Kojenecké výživy, jejichž základ je v mléce, často způsobují  alergie, a výživy, jejichž základ je v sóji, zase obsahují kyselinu fytovou blokující minerály, inhibitory růstu a rostlinné formy estrogenových sloučenin, které mohou mít nepříznivý účinek na hormonální vývoj dítěte. (Již v takto nízkém věku se v těle nastavuje čas, kdy nastane puberta, ale sójová výživa údajně vede  k pubertě  předčasné u dívek a opožděné u chlapců, pozn. překl.). Výživy ze sóje také postrádají cholesterol potřebný pro vývin mozku a nervového systému.

Naštěstí je možné si udělat výživu, která se blízce podobá mateřskému mléku. Kdykoliv je to možné, měla by tato výživa obsahovat syrové mléko v biokvalitě od krav s certifikací na nepřítomnost tuberkulózy a brucelózy (O mléce obecně viz podrobný text autorek zde). Mléko by mělo pocházet od krav, které žerou potravu vhodnou pro krávy, což je čerstvá tráva v teplých měsících a seno a kořenová zelenina v zimě, nikoliv krmivo ze sóje či bavlníkových semen. (Některé látky, jako je protirakovinná konjugovaná kyselina linolová, mizí s přikrmováním obilím, pozn. překl.). Ideálně by mělo mléko pocházet spíš od krav plemene Jersey nebo Guernsey než od plemene Holstein, aby mělo vysoký obsah máselného tuku. Dá se koupit na farmě v některých státech (V některých státech legislativa momentálně nepovoluje prodej syrového mléka ze dvora, pozn. překl.). Samozřejmě by se takové mléko mělo produkovat v co nejčistších podmínkách a být skladováno ve sterilizovaných nádobách. Ovšem mléko by se nemělo ohřívat. Správně vyprodukované mléko nepředstavuje pro vaše dítě nebezpečí navzdory tomu, co může řada propagandistů veřejného zdraví tvrdit. Syrové mléko obsahuje enzymy a antitělíska, které ho činí méně náchylným k bakteriální kontaminaci než pasterované mléko, přičemž mnoho toxinů, které způsobují průjem a jiné neduhy, proces pasterizace přežije. Váš nos vám napoví, zda je mléko kontaminováno nebo zkaženo – ale pasterované mléko může být vážně znečištěno, aniž by mělo prozrazující varovný odor. Syrové mléko vaše dítě stráví snáze než pasterované a je méně pravděpodobné, že způsobí křeče, zácpu a alergii. Pokud není možné, abyste sehnali certifikované mléko, začněte s pasterovaným plnotučným mlékem té nejlepší kvality, jaké najdete, mlékem, jež není homogenizované, a očkujte ho po 12 hodin kulturou piimä nebo kefírovými zrny, aby se obnovily enzymy ztracené při pasterizaci (strana 83 a 88). Nebo si můžete připravit výživu bez mléka z jater v biokvalitě. Játra v biokvalitě by se také měla přidávat do výživy připravené z kozího mléka, jelikož kozí mléko má nedostatek železa, kyseliny listové a vitamínu B12.

Játra

 

Naše dětské výživy se základem jak v mléce tak mase, byly připraveny tak, aby co nejvíce odpovídaly různým složkám lidského mléka. Naše výživa na bázi mléka bere v potaz skutečnost, že lidské mléko je bohatší na syrovátku, laktózu, vitamín C, niacin, mangan a mastné vícenenasycené kyseliny s dlouhým řetězcem v porovnání s mlékem kravským, ale má méně kaseinu (mléčné bílkoviny). Když přidáte želatinu do výživy z kravského mléka, učiníte jí pro dítě stravitelnější. Výživa, jejíž základem jsou játra, rovněž ve svém nutričním profilu imituje mateřské mléko. Používejte do receptů na výživu pouze opravdu za studena lisované oleje (viz Zdroje), jinak jim bude chybět vitamín E

Kostni hovezi vyvar s krustou "tuku z travy"....

Kostni hovezi vyvar s krustou „tuku z travy“….

 

Rosol z kostního vývaru bohatý na vápník a želatinu…

Poklad vajec

Moudrým doplňkem pro všechny děti – ať už kojené či krmené z láhve – je žloutek na den od věku čtyř měsíců. Vaječný žloutek dodává cholesterol potřebný pro mentální vývin a také  aminokyseliny obsahující síru . (Žloutek obshauje i cholin, velice potřebný pro vývoj mozku, pozn. překl.)Vaječné žloutky od slepic z volného chovu na pastvě nebo od slepic krmených lněnou moučkou, rybí moučkou nebo hmyzem jsou také bohaté na omega-3 mastné kyseliny, které se nacházejí v mateřském mléce, ale které mouhou chybět v kravském mléce. (Je-li slepice krmena zrním, mizí rovnováha mezi omega-6 a omega-3 ve prospěch omega-6, lněné semeno je na omega-3 bohaté, pozn. překl.) Tyto mastné kyseliny jsou podstatné pro vývin mozku. Rodiče, kteří si navyknou krmit miminko vaječným žloutkem, budou odměněni dětmi, které mluví a přijímají pokyny v raném věku. Bílek, který obsahuje těžce stravitelné bílkoviny, by se dětem neměl dávat před dosažením jednoho roku. Malé množství strouhaných syrových jater v biokvalitě se může do vaječného žloutku přidat po dosažení šesti měsíců. Napodobuje to zvyk afrických matek, které játra předžvýkají, než je dají svým dětem jako jejich první jídlo. Játra jsou bohatá na železo, onen minerál, kterého bývá v mateřském mléce pomálu.

Špetka mořské soli do žloutku také napomáhá vývoji mozku. Sůl je potřebná k aktivování tvorby gliálních buněk v mozku, buněk, které vytvářejí spoje a pomáhají nám rychleji myslet. Bohužel sůl se  často do komerčních jídel pro miminka nedává v mylné víře, že bychom se solení měli vyhýbat. S tím, jak přidáváte miminku do stravy další potraviny, ujistěte se, že byly osoleny nerafinovanou mořskou solí.

Nešťastným zvykem v industriálních společnostech je krmit děti obilnými zrny. (I z knihy Česká strava lidová je možné odtušit že kaše typu „pápěnka“ je spíš relativně moderní civilizační (snad dokonce „revoluční“) záležitost než tradiční záležitost, protože autorka Marie Úlehlová-Tilschová v ní píše, že “pápěnka”, jakási jíšková či moučná kaše z másla, mléka, mouky a cukru,  vnesla „převrat“ do přikrmování kojenců i ve městech. Co bylo ale před tím?, pozn. překl.) Miminka vytvářejí pouze malé množství amylázy, která je potřebná na trávení obilí, a nejsou optimálně vybavena k tomu, aby si s cereáliemi poradila, obzvlášť s pšenicí do prvního roku dítěte. (Někteří odborníci zakazují všechny obiloviny před dosažením dvou let.) Tenké střevo miminka většinou produkuje jeden enzym na sacharidy – laktázu na trávení laktózy. (Syrové mléko rovněž obsahuje laktázu.) Mnoho doktorů varuje před příliš časným krmením obilnými zrny, že může později vést k alergiím na obilí. První pevnou stravou pro miminko by měly být živočišné potraviny, jelikož jeho trávicí systém, třebaže nezralý,  je lépe vybaven k dodávání enzymů na trávení tuků a bílkovin než na trávení sacharidů.

Sacharid ve formě čerstvého rozmačkaného banánu se může přidat od šesti měsíců, jelikož banány jsou bohaté na amylázové enzymy, a proto je většina miminek snadno tráví. Některé preindustriální (neprůmyslové či ještě neprůmyslové, jaké popsal dr. Price, p. př.) společnosti miminkům starým rok a více dávaly řídkou obilnou  kaši (z ovsa, špaldy či žita, ne z pšenice, pozn. překl.), která se 24 hodin namáčela. Namáčení v kyselém prostředku neutralizuje fytáty a zahají štěpení sacharidů, takže děti mohou ze zrna získat optimální výživu. Dodává také do trávicího traktu kyselinu mléčnou, aby se usnadnil příjem minerálů.

Ve věku kolem deseti měsíců se může přidat maso, ovoce a zelenina, ale postupně, aby se  daly vysledovat jakékoliv nepříznivé reakce. Sacharidové potraviny, jako jsou brambory, mrkev, tuřín atd., by se měly rozmačkávat s máslem. (Nepřehánějte to s oranžovou zeleninou, jelikož nevyzralá játra miminka mohou mít těžkosti s přeměňováním karotenoidů na vitamín A. Pokud pokožka vašeho miminka nažloutne, což je znamení, že  onu přeměnu nečiní, na chvíli oranžovou zeleninu přestaňte podávat.) Mléčně kvašený kořen taro a jiné kořeny (strana 102) představuje pro miminka vynikající sacharidovou potravinu. Je moudré dávat miminkům z času na čas trochu podmáslí nebo jogurt , aby se obeznámily s kyselou chutí. Především své mimiko nepřipravte  o živočišné tuky – potřebuje je pro optimální tělesný a mentální vývin. Mateřské mléko má přes 50 procent svých kalorií obsaženo v tucích, z nichž většina je nasycených,  a děti potřebují tyto druhy tuků po celá svá léta růstu.

Mary G. Enigová, PhD (světově uznávaná odbornice na lipidy-tuky)

 

Nemoudré je dávat dětem ovocné šťávy, především jablečný mošt, který dodává pouze jednoduché sacharidy a často kazí chuť dítěte na výživnější potraviny. Sorbitol, cukrový alkohol v jablečném moštu, se těžko tráví. Studie daly do spojitosti neprospívání děti, které mají ve stravě hodně jablečného moštu. Potraviny s vysokým obsahem fruktózy jsou pro rostoucí děti obzvlášť rizikové. Nejlepším nápojem pro rostoucí dítě je plnotučné syrové mléko, které se může zavádět pomalu s tím, jak se dítě odstavuje od prsu a nebo od domácí výživy. (pozn. překl. : Poměr fruktózy vůči glukóze je v jablcích v dominující prospěch fruktózy – o to horší je pak jablkový džus, což je vlastně „rafinované“ jablko bez vlákniny, „fruktózová bomba“, kyselý džus z rakytníku plný vitamínu C by tak návykový nebyl. Ale např. v čerstvých meruňkách je zajímavý poměr glukózy ku fruktóze 2:1. Hunzové, kteří jsou známí svými staletými lidmi, v severním Pákistánu ale jedli tradičně malé staré odrůdy meruněk. Fruktózu na rozdíl od glukózy náš mozek údajně nevnímá, nevíme zkrátka,  kdy máme dost, a tloustneme z ní, dostáváme cukrovku, pivní břich, je často „skrytá“ v jiných potravinách, do nichž se přidává dnes místo cukru. Nejvíce jí obsahuje kukuřičný sirup (HFCS), jimž se v USA krmí také 2/3 včelstev, která umírají,  a jejichž produktem a produktem celého medového průmyslu je pak nezdravý pasterovaný (bez enzymů) fruktózový med. Velice nezdravý je údajně i tzv. „zdravý“ agavový sirup, který je údajně jen vítězstvím marketinku nad pravdou, viz text na stránkách dr. Mercoly,  nebo Zákusky a průvodce přírodními sladidly na těchto stránkách, nebo text Agavový sirup: Horší než jsme si mysleli.) (Dr. Mercola doporučuje max. 25 g fruktózy na den i za cenu vyhýbání se ovoci, které ho obsahuje hodně,  a jehož role v podobě velkého zastoupení ve zdravé výživě je přeceňováno – kyselého rakytníku se spoustou vit. C bychom asi také hodně nesnědli, protože nemá tolik fruktózy, pozn. překl.).

Mějte na paměti, že miminka by měla být baculatá a děti by měly být statné a silné, nikoliv hubené. Miminka potřebují tělesný tuk k dosažení optimálního růstu. Tuk kolem kotníku, kolene, lokte a pasu je růstový tuk, který zajišuje přiměřenou výživu růstovým ploténkám na konci kostí. Z tlustých miminek vyrostou statní a dobře stavění dospělí, kteří nebudou ani příliš vysocí ani příliš malí a budou buď štíhlí nebo podsadití v závislosti na svém genetickém dědictví.

Držte své dítě od průmyslově zpracovaných nezdravých potravin co nejdéle – ale nemyslete si, že tak můžete činit donekonečna. Pokud své dítě nezamknete do skříně – či nebudete žít v uzavřené komunitě stejně smýšlejících rodičů –  dříve či později přijde do kontaktu s nezdravými potravinami (junk foods). Nejlepší ochranou mu bude optimální strava, kterou jste mu dali během  raného dětství, a váš milující příklad a výchova v pozdějších letech.

Autorky vydávají letos knihu, která zpřístupňuje vyživující tradice moderním rodičům: The Nourishing Traditions Book of Baby & Child Care

Autorka Sally Fallonová s lékařem Thomasem S. Cowanem, MD vydávají letos knihu, která zpřístupňuje vyživující tradice ve vyživování miminek a v péči o dítě moderním rodičům: The Nourishing Traditions Book of Baby & Child Care

 

Pozn. překl.: V jednom rozhovoru paní Sally Fallonová prohlásila na adresu sóji:

Proč tolik slyšíme o sóji? Ve skutečnosti to má co do činění s technickými změnami ve způsobu, jakým se dělaly ztužené tuky ve druhé polovině 60. let.  Průmysl si vymyslel proces částečné hydrogenace, pro který učinil sójový olej lepším než kukuřičný olej.  Do tohoto momentu jste slyšeli hodně o margarinu z kukuřičného oleje.  Když začali používat hodně oleje ze sójových bobů místo kukuřičného oleje na výrobu margarínů a ztužených tuků, výsledkem bylo, že jim zůstávalo hodně břečky s vysokým obsahem bílkovin, rozhodně šlo o hrozný odpadní produkt a přišli na to, jak z toho bílkoviny vytáhnout, aby vyrobili sójový proteinový izolát. To proto tolik slýcháváme o sóji, jaké je to úžasné jídlo. Jde o naprosto umělou a úmyslnou kampaň na prodej odpadního produktu. Představa sóji jako zdravého jídla je v rozporu se vším, co o sójových bobech víme. Už šedesát let víme, že sójový bob je extrémně toxický a že když ho člověk jí hodně, ve skutečnosti si vytváří nedostatek živin.   

     …Potravinářský průmysl je extrémně mocný. Řídí FDA, řídí USDA a spustil se, v určitém smyslu řádí.  To proto jsme založili Nadaci Westona A. Pricea, abychom lidem poskytovali přesné informace. Je to způsob, jak klást odpor veškeré škodlivé propagandě. Mimochodem, nevím, zda to platí pro vaše dítě, ale většina autistických dětí, o kterých slyšíme, vyrostla na sójové umělé výživě. (vice na:http://hartkeisonline.com/natural-health/treating-autism-interview-with-sally-fallon-morell/)


 

Zdroj:  Nourishing Traditions,  str. 598-601

Pozn. překl.

Kvalitní fermentovaný olej z tresčích jater zde: http://www.radiantlifecatalog.com/product/fermented_cod_liver_oil/All-Superfoods-and-Supplements

Osobně nemám obavu z podávání čerstvých domácích syrových žloutků, i když ty zimní jsou cereální, protože kvůli krmení obilí nemívají rovnováhu mezi omega -3 a omega-6 mastnými kyselinami, omega-3 lze doplnit buď krmením slepic namletými lněnými semínky, nebo podáváním kapek lněného oleje do vlastní stravy. Vyhýbání se játrům kvůli toxinům nepovažuju za řešení, protože obsahují vitamíny  a minerály. Dávám  přednost domácí kvalitě (či nákupu od producenta biomasa) a osobně je ale tepelně zpracovávám (?, akorát kočkám je dávám i syrová) – kus jich uvařím s kmínem, majoránkou, pepřem, nechám vychladnout a nastrouhám uvařený kus jater na struhadle a dám zpátky do vody, ve které se vařila, přidám želatinu z kostního vývaru, trochu povařím, , dochutím keltskou solí a případně dohustím celozrným žitným kváskem, převařím ( ne bílou ani celozrnnou moukou, která nebyla aspoň 7 hodin namáčena), syrovou smetanu či máslo a kapku citronu úplně nakonec… vzniká takový „játrový pajšl“, který moje děti jedí rády. Třeba i do něho je možné nakonec zamíchat syrový žloutek.

Tak například vitamín A je podle Sally Fallonové “koncertní mistr na vývoj plodu…” (díky němu stabilně a správně roste, tělo matky vstřebává minerály, tráví bílkoviny atd.)  A nyní se podělím ještě o další informace: Primitivní národy ho přijímaly v hodnotě asi 50 000 jednotek denně z přirozených potravin. Jak je možné, že se neotrávili, když nám odborníci na výživu játra, jež jsou na něho bohaté,  v těhotenství zakazují? Odborníci mají pravdu, ale nejde o celou “pravdu”.  Ledaže se na vitamín A díváme izolovaně  jako na retinol v kapsli či přidaný třeba do margarínu, (protože v rostlinných olejích se přirozeně nenachází) a nikoliv jako na vit. A-komplex se spolučiniteli (vit. D) v přirozeném  jídle. Člověk by mohl přijímat skutečně víc vitamínu A ke svému ještě většímu nutričnímu přínosu (aniž by se jim přiotrávil – já jsem sama nejspíš zářný příklad překračující i v těhotenství mnohonásobně DDD-den. dopor. dávky), pokud by ho přijímal ještě se spolučinitelem, a sice  vitamínem D, s nimž působí synergicky, a to v adekvátním ideálním poměru 1:5 (D:A). Takže problém není v oleji z tresčích jater jako takovém (před nimž možná některé hlasy varují), ale v jeho kvalitě a způsobu zpracování včetně manipulace s jeho vitamíny v něm a měnění jejich vzájemných poměrů. Problém podle mně nejsou ani játra s vitamínem A, ale to, jak jsou připravena – zda jsou připravena na kvalitní slanině. Ta totiž působí s játry synergicky, protože obsahuje vitamín D.

     Tragédií této nemístné obavy z toxicity vitamínu A je, že dovedla doktory k tomu, že radí těhotným ženám, aby se vyhýbaly potravinám obsahujícím vitamín A a rodičům, aby nedávali svým miminkám olej z tresčích jater. A přesto první knihy o krmení těhotných žen a dětí doporučovaly těhotným ženám štědré dávky oleje z tresčích jater a častou konzumaci jater a dvě čajové lžičky oleje z tresčích jater denně miminkám od třech měsíců. Většina našich zdravotních problémů by se vyjasnila velice rychle, pokud by se obyvatelstvo vrátilo k pojídání jater a dalo se na používání oleje z tresčích jater – naši nejlepší superpotraviny, se píše ve stati Sága o vitamínu A od Sally Fallonové a dr. Mary G. Enigové). Dalšími posvátnými potravinami vůbec k otěhotnění jsou (dle Nadace Westona A. pricea) pro OBA rodiče aspoň 3 měsíce před početím: plnotučné syrové mléko od krav, co se pásly na pastvině (kde jinde…?), vajíčka od slepic, co se pasou také na trávě, jednou týdně játra na slanině,  kvalitní olej z tresčích jater s poměrem D a A (1:5), kostní vývary, zelené listy (i lístečky bylinek) s kyselinou listovou. Nevhodné jsou sójové moderní výrobky, kofein atd. (Více k tématu na stránkách Pěkná miminka – Beautiful babies)

Pan zubař Price by třeba těhotné ženě nejen nezakázal jíst játra (ani kachní), ale doporučil by jí je jíst dokonce alespoň jednou za týden. Já sama jsem je sice tak často nejedla, ale určitě jsem se jim nevyhýbala, ani letnímu máslu, jistě s velmi vysokým obsahem vitamínu A, z něhož jsem se také neotrávila já ani dítě (Pozor!: čtenář tohoto blogu nese sám zodpovědnost za své zdraví po případné konzultaci s oficiálními odborníky na zdraví, jako jsou lékaři, výživáři a dbá na kvalitu potravin s vitamínem A a D. atd.) Velice zajímavý článek s vysvětlením k této posvátné potravině, jakými jsou játra ( které si některé národy dokonce rituálně přikládaly před konzumací na oči, aby dobře viděli a jednou i jejich ještě nenarozené děti) je odborná stať  Sága o vitamínu A (Vitamin A Saga) a  je možné jí najít na stránkách Nadace dr. Pricea v angličtině. (A jiné texty zde již totiž hovořily o obtížnosti konverze karoténů na vitamín A, že bychom té mrkve museli sníst opravdu hodně, neboť 4-6 jednotek B-karotenu se přemění na 1 jednotku vit. A, a to ještě za optimálních podmínek).

(A jiné texty zde již totiž hovořily o obtížnosti konverze karoténů na vitamín A, jako např. tento z knihy Vyživující tradice:

Za optimálních podmínek mění lidé vitamín A v traktu tenkého střeva působením žlučových solí a enzymů štěpících tuky. Jenže přeměna karotenů na retinol je zřídka optimální. Diabetici a ti, kteří mají oslabenou funkci štítné žlázy – skupina, do které patří přinejmenším polovina dospělé americké populace – není schopna učinit přeměnu vůbec. Děti činí tuto proměnu velmi špatně a miminka vůbec – musejí získat své vzácné zásoby vitamínu A z živočišných tuků – a přesto je nízkotučná strava často dětem doporučována. Namáhavé fyzické cvičení, přemíra konzumace alkoholu, nadměrná konzumace železa (především z “o minerály obohacené” bílé mouky a snídaňových cereálií) , používání řady populárních léčiv, nadměrná konzumace vícenenasycených mastných kyselin, nedostatek zinku a dokonce chladné počasí může ztížit konverzi karoténů na vitamín A. Stejně tak nízkotučná dieta. Karotény se přeměňují působením žlučových solí a velmi málo žluči se dostane až do střeva, když je v jídle málo tuku. Požitkář, který si dá na zeleninu máslo a přidá si smetanu do polévky a guláše, je moudřejší, než si myslí. Máselný tuk stimuluje vyměšování žluči potřebné k přeměně karoténů ze zeleniny na vitamín A a zároveň dodává velmi snadno vstřebatelný opravdový vitamín A. Vícenenasycené oleje také stimulují vyměšování žlučových solí, ale mohou způsobit rychle zničení karoténů, leda že jsou přítomné antioxidanty. Vitamín A Vagary [Vrtochy vitmaínu A] )

Americká srdeční (kardiologická) asociace…se dostala do poněkud prekerní situace ohledně tuku a cholesterolu v naší stravě. Doporučili posunout se k ménšímá množství mléka, méně vajíčkům, masa…k dietě obsahující více margarínu, ryb a rostlinných olejů. Jsou angažovaní. Musejí nadále podporovat svou naprosto neobhájitelnou a nutričně ničivou pozici nebo připustit, že se strašně mýlili. Americká kardiologická asociace, hlavní propagátor teorie o ateroskleróze založené na tuku a cholesterolu nyní jde po dětech a doporučuje nízkocholesterolovou dietu pro 3leté. Jenomže Americká akademie dětských lékařů uděřila zpátky. Poukazují, že cholesterol je životně důležitý u rostoucích dětí kvůli formování žlučových solí, hormonů a nervových tkání. Neexistuje populace dětí, která by vyrostla na takové radikální dietě. A přesto Americká srdeční asociace ujišťuje matky Ameriky, že “nezdá se, že by se zde ukázala nějaká velká rizika, “pokud se děti řídí radikálním dietním plánem Americké srdeční asociace. Ale dále připouštějí, že”…několik epidemiologických výzkumů…selhalo při vypozorování význaných korelací mezi tukem ve stravě, koncentracemi sérového cholesterolu a výskytem koronárního srdečního onemocnění.” William Campbell Douglass, MD The Milk Book

——————————————

Dodatek: Recept

KOJENECKÉ MLÉKO Z KRAVSKÉHO MLÉKA

Na 1 l

500 ml certifikovaného syrového mléka v biokvalitě nebo bio pasterované, nehomogenizované mléko s kulturou piima (str. 83) , přednostně od kráv Jersey nebo Guernsey krmené čerstvou trávou (protože má typ mléka A, p. př.)

60 ml domácí tekuté syrovátky (strana 87)

60 g (80 ml) laktózy (viz Zdroje)

60 ml bifodobacterium infantis (viz Zdroje) – nejspíš k dostání v lékárně, pozn. překl.

40 ml kvalitní smetany (nepasterované)

2 ml oleje z tresčích jater bohatého na vitamíny (viz poznámka k oleji z tresčích jater, strana 618)

5 ml nerafinovaného slunečnicového oleje (viz Zdroje)

5 ml extra panenského olivového oleje

10 ml kokosového oleje (viz Zdroje)

10 g pivovarského droždí (existuje i lahůdkové sušené, pozn. překl.)

10 g želatiny (viz Zdroje)

475 ml filtrované vody

1 g prášku z aceroly (viz Zdroje)

Želatinu dejte do vody a mírně ohřejte, až se želatina rozpustí. Všechny suroviny dejte do mixéru a dobře promixujte. Přelijte do naprosto čisté sklenice nebo nádoby z nerezu a dobře zamíchejte. (Poznámka: Pokud je mléko od krávy plemene Holstein, přidejte navíc 20-40 ml smetany.)

Při podávání nalijte 0,17 až 0,24 l do velice čisté skleněné láhve, přidělejte dudlík a vložte do hrnce s mírně vařící vodou. Ohřejte, až je to teplé, ale ne horké na dotek, dobře láhev protřepejte a nakrmte dítě. (Nikdy, nikdy neohřívejte výživu v mikrovlnné troubě!)

Variace: Výživa z kozího mléka

Třebaže má kozí mléko hodně tuku, mělo by se používat s obezřetností při krmení malých dětí, jelikož mu chybí kyselina listová a má málo vitamínu B12, přičemž obojí je podstatné pro růst a vývin dítěte. Abyste nízkou hladinu vitamínu B12 nahradili, přidejte do várky výživy 10 g jemně nastrouhaných syrových kuřecích jater v biokvalitě zmrazených po dobu 14 dní. Určitě začněte s krmením žloutky od 4 měsíců.

Zdroj: Nourishing Traditions: the Cookbook that Challenges Politically Correct Nutrition and Diet Dictocrats by Sally Fallon and Mary G. Enig, str. 602.

 

Postranní sloupky z knihy Vyživující tradice (Nourishing Traditions, str. 343):

Z přísně nutričního pohledu jsou o makrobiotické die zprávy, že vede ke kwashiorkoru (extrémnímu nedostatku bílkovin) mezi striktními stoupenci. Skupina vědců při Univerzitě Michigan dělala studii miminek, které se udržovaly na zenové makrobiotické dietě a nejen že zjisitli, že trpěla podvýživou, ale dále varovali, aby matky stravu svých miminek neomezovaly ani  na pouze makrobiotickou dietu. Do zenové makrobiotické diety patří speciální dětská výživa zvaná Kokoh a Pediatrický výbor pro výživu při Americké akademii hlásil, že děti krmené touto dětskou výživou od narození mají během několika měsíců obvykle nízkou váhu a celková délka těla je pod průměrem. Další výzkum a klinická pozorování zjistila, že miminka, která nejedí žádnou živočišnou bílkovinu, nerostou běžným tempem. Tato studie zjistila, že miminka na “veganských” dietách, kromě raného kojení, nerostla nebo se nevyvíjela normálně jako miminka na stravě obsahující živočišné produkty nebo na vegetariánské stravě doplňované kravským mlékem. Pediatrický výbor pro výživu při Americké akademii prohlásil, že patrně nejškodlivější dieta pro rostoucí děti je zenová makrobiotická dieta a tvrdila, že výsledkem takové stravy mohou být kurděje, chudokrevnost, hypoproteinémie, hypokalcémie, vyhublost a dokonce smrt. H. Leon Abrams Vegetarianism: An Antropological/ Nutritional Evaluation

Str. 354 Stalo se zvykem nazývat lidi na striktní dietě vegany a ostatní lakto-vegetariány, aby se rozlišila “striktní” vegetariánská strava od lehčího režimu dovolujícímu mléčné produkty…vegani vážně riskují nemoci z nedostatku kvůli u vegetariánské stravy obtížnému dodávání všech nezbytných látek, jaké si lidské tělo neumí pro sebe syntetizovat. Vitamín B12 je jednou z nich a vegáni jsou často chudokrevní….Dalšími látkami jsou esenciální aminokyseliny, z nichž některé nejsou ve velkém množství mezi rostlinnými bílkovinami z ořechů a luštěnin. Vegani mohou trpět druhem kwashiorkoru (podvýživa) vznikajícímu ne z velkého nedostatku bílkovin, ale z nedostatku některých esenciálních panelů na jejich stavbu. Terence McLaughlin A Diet of Tripe

 

Zákusky

 Z knihy Výživující tradice  Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Zákusky
Pro 202011
 

Další text, který jsem si vybrala z knihy Výživné tradice na překládání, je poměrně  aktuální –  tak trochu se týká i Vánoc. Je na téma Zákusky.

Osobně si s vánočními sladkostmi mimochodem příliš hlavu nelámu, protože mi stačí v umírněném množství sušené ovoce a namáčené oříšky, nebo karobovo-máslové bonbóny, mufiny a sušenky z bulgurové mouky (viz recepty). Nerada bych pak na jaře v zrcadle zjistila, že jsem obětí svých vlastních cukrářských úspěchů…

S Neilem, Dorotkou, Ferdou a kocourkem Silvestrem

Vzpomínám si v této souvislosti i na jednu epizodu ze seriálu Domeček na prérii. Místní komunita pořádala soutěže v rychlosti řezání dřeva, přetlačování skupin provazem a také v tom, která žena upeče nejchutnější koláč. I v těch nejmírnějších ženách se náhle probudila nevídaná soutěživost, ale díky moudrosti jejich otce (kněze), který byl poté v ochutnávce hlavním rozhodčím, vše dobře dopadlo – mír a klid v komunitě zůstal zachován. Přisoudil totiž první místo za nejlepší kuchařské umění k překvapení všech jedné stařence, která tento úspěch ani neočekávala…

Naše moderní babičky nám umírají s umělým chrupem a nejen to. Nedávno se mi to příjemně četlo o jiné babičce: „Babička už byla hodně stará, moc toho nenamluvila, starala se jen o hospodářství…pamatuju si ji s jejími dlouhými vlasy, měla do konce života skoro všechny zuby a zemřela v devadesáti dvou letech velmi přirozeně. Večer si šla lehnout a ráno jsme si všimli, že nikdo nevypustil slepice. Zemřela zdravá, stejně jako moje máma, která zemřela na zástavu srdce, bez toho že by se trápila v nemocnici.“
Livie Klausová: Smutkem neobtěžuji, s. 18-19.

Následující text přináší informace o tom, proč se třeba med hodí víc na slazení kaší a na chleba a proč je ho přece jen trochu škoda použít ho na pečení, jaká přírodní sladila použít místo problematického agave sirupu (kvůli vysoké hladině fruktózy a izomeru fruktózy, který se v přírodě nenachází, více viz text v angličtině Agave nektar, horší než jsme si mysleli), proč se vyhýbat „zdravým“ tyčinkách slazeným fruktózou a také spoustu jiných zajímavosti ze sladkého světa (Více obecně také kapitola Cukry). Dále níže je pak Průvodce přírodními sladidly, kterými se myslí ta sladidla, která jsou prostě přirozená, nerafinovaná a ne umělá.(VD)

—————————————————————

ZÁKUSKY

Sally Fallonová a Mery G. Enigová

Translation © Věra Dudmanová

Cukrovinky jsou prokletím civilizovaného světa způsobující pohromu na zdraví mladých a starých. Komerční sladkosti obsahují nejen rafinovaná sladidla- obvykle cukr a kukuřičný sirup- ale také bílou mouku spolu s průmyslově zpracovanými hydrogenizovanými oleji.  Většina toho obsahuje málo ve smyslu celistvých potravin, které by tyto prázdné kalorie kompenzovaly. (Pozn. překl.: často si myslíme, že když nějaká sladkost obsahuje“celozrnnou mouku“, různé pafované obiloviny nebo je udělaná z narychlo orestovaných ovesných vloček a slazená kukuřičným sirupem, hnědým cukrem či fruktózou, že je „zdravá“. Fruktóza je přitom ona škodlivá část i u bílého cukru, který se na ní a glukózu štěpí, vločky apod., které neprošly alespoň namáčením, neodbouraly kyselinu fytovou…)

Přesto je možné plně uspokojit naši vrozenou chuť na sladké pomocí zákusků, které jsou výživné. Nabízíme zde výběr receptů obsahujících vajíčka, máslo, smetanu, ovoce, oříšky a celozrnné obilí, které bylo namáčeno nebo fermentováno společně s umírněným množstvím přírodních sladidel. Přírodní sladidla obsahují velké množství minerálů a jiné živiny.  Přijatelná přírodní sladidla, jež prošla zpracováním, jsou ta, v nichž se živiny spíš koncentrovaly vařením nebo dehydrací, než aby byly odstraněny, jako je tomu u bílého a hnědého stolního cukru, kukuřičného sirupu a fruktózy.

Reakce člověka na sladidla a dokonce především na přírodní sladidla se velmi různí. Badatel William H. Philpott zjistil, že u mnoho lidí probíhá prudké zvýšení krevní cukru, když snědí jedno sladilo  a ne jiné. Uvádí jako příklad jednu pacientku, jejíž krevní cukr prudce vzrostl, když snědla jakýkoliv kukuřičný výrobek, ale mohla sníst obyčejný bílý cukr, aniž by se jakkoliv zvýšovala hladina krevního cukru. (To neznamená, že bílý cukr pro ní byl dobrý.) Je moudré otestovat si svůj tep před a po požití různých sladidel, abyste poznali, zda některé vyvolává reakci. Někteří lékaři zjistili, že fruktóza v kukuřičném sirupu, vyvolává pravidelněji prudší reakce než cukróza ve stolním cukru. ( V knize Nourishing Traditions jsou samozřejmě uvedeny veškeré odkazy na zdroj či pramen příslušné studie, které zde v tomto překladu neuvádím, ale pro zájemce je mohu oskenovat a doložit, pozn. překl.)

S tím, jak je cukr levný a jak je ho hojně, ztratili jsme z dohledu skutečnost, že zákusky jsou “ výslužky“ (desserts /deserve), a neměly by se jíst denně. Dokonce i přirozeně slazené dezerty by se měly jíst pouze příležitostně. Doporučujeme, abyste omezili výrobu dezertů na sváteční dny a zvláštní příležitosti a možná na jeden či dvě večerní jídla týdně.  Dobrým nápadem je udělat dezert na večer, kdy se bude podávat ryba nebo játra nebo nějaké jídlo, které se děti budou zdráhat jíst a nabídněte dezert  jako cenu za čistý talíř. (Nemusí to být ani cena, ale prostě striktně určené pořadí chodů, poyn. překl.)

Většina autorit doporučuje konzumovat sladkosti po jídle a nikdy ne na prázdný žaludek, kdy náhlá infúze sladkosti může vyhnat krevní cukr prudce nahoru, nicméně názor menšiny tvrdí, že sladkosti, především ty, které obsahují mléčné výrobky, jako je zmrzlina by se měly jíst pouze mezi hlavními jídly, aby měly v žaludku méně času na kvašení. Nejlepší radu, jakou můžeme dát k těmto konfliktním názorům, je omezit příjem sladkostí a nikdy nejíst nic, co je příliš oslazeno. Konečně nejezte nikdy sladkosti, u nichž není žádný tuk– ať už je to smetana na ovoci nebo ve zmrzlině, nebo máslo a vejce v moučnících a koláčích. Tuky, jako je máslo, smetana a vaječné žloutky zpomalí vstřebávání cukru do krevního řečiště a zároveň dodají v tucích rozpustné živiny, které vyživují  ony žlázy, které mají co do činění s regulačními mechanismy krevního cukru.

Vyhýbat se cukru a držet si od něho děti je jedna z nejtěžších věcí, k nimž jsou v moderním životě rodiče povolání, aby tak učinili. Je to výzva, která vyžaduje kázeň, plánování, tvořivé alternativy a chytré strategie. Následující rady vám možná pomohou v nekonečném boji:

Nedržte doma sladkosti, třebaže sami máte sílu vůle odolat pokušení. Děti si najdou cestu k bonbónům, sladkostem a jinému sladkému občerstvení, pokud jsou dostupné

– Nikdy nenakupujte, když máte hlad

– Pokud bažíte po sladkém po jídle, vyzkoušejte hrstku pekanových oříšků nebo kešú (str. 513 a 515), přičemž oboje chutnají sladce. Spisovatelka Nancy Appleton navrhuje vyčistit si zuby okamžitě po každém jídle, jelikož sladkost ze zubní pasty prostě možná postačí k překonání tužeb. Stejně tak nápoje mléčně kvašené, pokud se jimi jídlo zapíjí, pomáhají odstraňovat postprandiální* tužby. (*postprandiální- po jídle, pozn. překl.).

Nezapomeňte do svého boje proti mlsné využít sílu modlitby.

Meditační moment jeden listopadový podvečer na horním konci luk


Vařte svým dětem školní obědy. Pokud není vedení jejich školy velmi osvícené, jejich školní obědy budou plné sladkého.

Nikdy neposílejte dítě na narozeninový večírek nebo na noc s prázdným žaludkem, ale posilněte ho předem velkým nebo výživným sendvičem či svačinou.

– Smiřte se s faktem, že nebudete moci své dítě uhlídat před cukrem úplně. Nedělete okolo toho velký povyk, když děti příležitostně snědí sladkosti či junk food, když jsou s kamarády, jinak jim zadáte dobrý důvod ke vzpouře. Můžete je chránit od příležitostné konzumace cukru pomocí stravy, která je konzistentně výživná. Až budou dost staré, určitě jim vysvětlete, proč jen je cukr pro ně tak špatný. Pamatujte, že váš příklad bude pro vaše dítě tím nejlepším vodítkem pro jeho stravovací návyky v dospělosti.

PRŮVODCE PŘÍRODNÍMI SLADIDLY

„Přírodní sladidla“ se dají možná definovat jako produkty, sladké potraviny, jejichž živiny nebyly odstraněny nebo jsou možná koncentrovány díky vyvaření nebo odpaření.

Surový med: Med, který nebyl zahřán na více než 47 st. C,  je plný amylázy, enzymu, který pomáhá trávit cukry, a také obsahuje všechny živiny, jaké se nacházejí v rostlinných pylech.  To ho činí ideálním sladidlem na kaše a tousty, jelikož amyláza v surovém medu pomáhá trávit obilí. Test glukózové tolerance ukazuje, že u většiny lidí med nezvedne krevní cukr tak prudce, jako to činí cukr. Kupujte si med označený „surový“ a používejte ho na zákusky, které nevyžadují tepelné zpracování. Surový med by se neměl dávat nemluvňatům, protože postrádají dostatečné množství žaludeční kyseliny ke zneškodnění sporů bakterii.

Javorový sirup: Koncentrovaná míza z velikého opadavého stromu, jakým je javorový sirup, je bohatý na stopové prvky, které byly vyneseny zespoda ze země pomocí hlubokých kořenů stromu. Dodává výbornou chuť smetanovým zákuskům a může se použít do pečených potravin, jako jsou muffins (mafinky. malé bábovičky, pozn. překl.) a palačínky. Bohužel při výrobě většiny komerčních javorových sirupů se používá formaldehyd. Viz Zdroje pro javorový sirup, který neobsahuje formaldehyd. ( http://www.poddracimkamenem.cz/blog/PermaLink,guid,99d44c10-203d-43cf-b6e7-4d86e533d954.aspx  )

Pozn. překl. Pochopila jsem, že české javory či břízy mají v míze menší obsah cukrů, vařením se ničí enzymy diastáza a kataláza a získat sladký sirup je tedy náročnější co do spotřeby energie. Je třeba odebírat mízu s rozumem o ohledem na zdraví stromu. V knize Česká strava lidová (1945) se jinak o amerických javorech píše: „V Severní Americe jsou hluboké lesy javorové a tak je pravděpodobné, že právě javorový cukr býval kdysi v některých krajích pro rudokožce hlavním a snad jediným zdrojem uhlovodanů. Domnívá se tak aspoň Dr. J.B. Ruyle, opíraje se o archeologické nálezy indiánských lebek z údolí Mississippi. Lebky z těch končin, které po době ledové zarostly javory, mají mnohem více zkažených zubů než lebky odjinud.“  (str. 43)

Rapadura: Rapadura je obchodní název dehydrované šťávy z cukrové třtiny, kterou lid Indie používal po tisíciletí. Je bohatá na minerály, především křemík. Rapadura má úžasnou chuť a velmi připomíná cukr svými chemickými vlastnostmi.  Přináší nejlepší výsledky u cukroví a koláčů, ale buďte opatrní, ať to nepřeženete- ve velkém množství může Rapadura narušit tělesnou chemii úplně stejně jako cukr.  (Viz Zdroje)

Stévie- prášek: Sladký prášek z Jihoamerické bylinky stévie mohou používat ti, kteří jsou citliví dokonce na přirozená sladidla.  S málem se dá dojít daleko- špetka prášku ze stévie osladí stejně jako lžíce cukru. Nedodává na objemu a je  těžké ho používat s úspěchem na pečení, ale stéviový prášek je dobrým sladidlem do salátových dresingů, míchaných nápojů z ovoce a zeleniny, šlehačky a náplní do koláčů. (Pozn. překl. přežil u mně již 3 zimy v temné a vlhké koupelně, v létě je venku)

Datlový cukr: je vyroben z výživných sušených datlí, snadno se nerozpouští a tudíž není pro mnoho zákusků vhodný.  Svým vysokým obsahem tryptofanu (čistý z lékarny se užívá na deprese a úzkosti, pozn. překl.) představuje dobré sladidlo pro hyperaktivní děti, jelikož tato aminokyselina má uklidňující účinek. Datlový cukr je výtečný v kaši. (Je to taková ne hrušková, ale datlová pracharanda, pozn. překl.)

Melasa: „odpadní“ produkt z výroby rafinovaného cukru, melasa má silnou chuť a je mírně sladká. Pokud je extrahovaná z cukrové třtiny pěstované na dobře úrodné půdě, bude obsahovat mnoha minerálů, především železo, vápník, zinek, měď a chrom.

Sladové obilné sirupy: vyrobeny ze sladového obilí, obvykle ječmene, tyto sirupy se používaly po tisíciletí, především v Orientu. Naklíčené obilí je sušeno v peci a kořínky se odstraní. Poté se zrna namelou, krátce se ponoří do kyselého roztoku a ohřejí se s vodou, aby se vytvořil sladový sirup. Sladový sirup je tvořen z 65% maltózou, disacharidu, který je složen ze dvou molekul glukózy. (Sacharóza je disacharid, který se skládá z molekuly glukózy a fruktózy.) Sladěnky obsahují malé množství živin, ale jejich skutečný význam spočívá v tom, že obsahují málo fruktózy, která je ve velkém množství mnohem škodlivější než glukóza.

Čirokový sirup

Čirokový sirup (Surghum):  sladidlo kdysi oblíbené v Jižních Spojených státech, čirokový sirup se vyrábí z cukrového čiroku, zrna příbuzného s prosem, které vyrůstá na dřevnatých lodyhách do výšky 4, 5 metrů. Sirup se získává vařením čirokové mízy. Je třeba 30 až 45 litrů mízy k výrobě 4 litrů sirupu. Čirokový sirup obshauje vitamíny B a minerály, jako je železo, vápník a fosfor. Může se používat místo sirupu javorového.

Přirozeně slazené džemy: vyhledejte si džemy slazené raději sušenou třtinouvou šťávou než fruktózou či kukuřičným sirupem s vysokým obsahem fruktózy.

Následující sladila se používají v mnoha tzv. produktech zdravé výživy, ale měli bychom se jim vyhýbat.

Fruktóza a kukuřičný sirup s vysokým obsahem fruktózy:  Jde o velmi rafinované produkty, které jsou složeny převážně z fruktózy. Je to fruktóza, nikoliv glukóza, polovina cukrózy, která působí zhoubně, obzvláště na děti v růstu. (Pozn. překl. Kukuřičný cukr se začal ve větší míře v USA používat od 70. let 20. století a již se používá ve větším objemu než cukr. Jeho účinek na zdraví, obezitu apod. je katastrofální.  Navíc dle některých lékařů při konzumaci fruktózy, kterou tělo údajně nepotřebuje k jediné biochemické reakci, nepozná mozek, že jsme již nasyceni, za obezitou Američanů je fruktóza.  Jeho (kukuřičného sirupu) výroba je údajně levnější než výroba cukru.

Dovolila bych si tvrdit, jak je mi známo z kuloárů fóra příznivců Nadace Westona A. Pricea, že paní Fallonová, jejiž manžel byl vysoce postavený ve Washingtonu, poměrně dobře takřka jako investigativní novinářka vidí do zákulisí lobbyingu potravinářského průmyslu. Je zřejmé, že důvody pro naše omezení konzumace živočišných tuků, jako je máslo či sádlo jsou zela prosté: ty potravinářský průmysl k zisku nepotřebuje. Potřebuje bílou mouku, rostlinné tuky, cukr, resp. kukuřičný sirup. Některé studie nejsou nestranné, protože obdržely „dar“ od výrobce sladidel. Fruktóza v jablku se v něm nachází jako součást komplexu mnoha dalším přirozených látek a je jiná než čistá fruktóza použitá jako sladidlo. Více v angličtině na: http://www.sweetsurprise.com

Koncentrovaný ovocný džus: Ovocné džusy, které byly vyvařeny, jsou složeny převážně z fruktózy.

Surový“, „přírodní“, Turbinado (nepravidelně velké kostky světle hnědého cukru, pozn. překl.) a cukr Sucanat (obchodní jméno pro varietu hnědého třtinového cukru s malým zbytkem melasy ostatně jako u každého hnědého cukru) a Floridské krystaly (obchodní název pro hnědý třtinový cukr v biokvalitě, pozn. překl): Jsou to všechno rafinované cukry, z nichž byly živiny odstraněny. Malé množství melasy je možná přidáno zpátky, aby získaly hnědou barvu.

Pozn. překl. : Dovolila bych si k výčtu sladidel, kterým bychom se podle autorek měli určitě vyhýbat, doplnit  ještě jedno další, jež se v poslední době stává bohužel velmi oblíbeným. Je to možná nejen proto, že je opravdu velmi sladké, ale i proto, že v dobré víře utrpělo doporučení od nutričních odborníků jako „zdravé“ . Je jím syrup či nektar agave.

Ve čtvrtletníku Wise Traditions o něm samotná Sally Fallonová spolu s Rami Nagelovou píše ve stati Agave nektar: Horší než jsme si mysleli:

Syrup agave je v reklamách představován jako „vhodný pro diabetiky“, „surový“ a  jako „100% přírodní sladidlo.“ A přece nic z toho není pravdou Nektar agave je nově vytvořené sladidlo, které bylo vyvinuto v 90. letech 20. století...Popisky na štítkách produktu vytvářejí dojem, že se jedná o nerafinované sladidlo používané po tisíciletí domorodým obyvatelstvem středního Mexika...I když syrup agave s vysokým obsahem fruktózy nevyžene hladiny vaši krevní glugózy nahoru (díky svému obsahu inulinu), fruktóza v něm obsažená může způsobit vyčerpání minerálů, zánět jater, tvrdnutí artérií, inzulínovou rezistenci vedoucí k diabetu, vysokému krevnímu tlaku, kardiovaskulárním onemocněním a obezitě. ..“ V Mexiku údajně používali jiné druhy agave a z mízy dělali původně kvašený mírně i alkoholický nápoj, ale sirup agave je na trhu novinka. “ Sirup agave: ‚…jde o umělé sladidlo, které prošlo složitým chemickým čistícím procesem enzymatického natrávení (používají se geneticky modifikované enzymy), který mění škrob na nevázanou, umělou fruktózu. …Pokud si chcete dát něco sladkého, dejte si kousek ovoce a ne nějakou sladkou tyčinku označenou „zdravá strava“

Více o celé problematice „agavového průmyslu“, ale i označování potravin „bio“ lze najít na stránkách Nadace Westona A. Pricea v anglickém jazyce: http://www.westonaprice.org/modern-foods/agave-nectar-worse-than-we-thought

Zdravou alternativou agave sirupu je dle stranek Nadace Westona A. Pricea bio kokosovy cukr, ktery je i vhodny tam, kde se pouziva javorovy sirup.

Mlsný kocourek Silvestr nám připomíná, že bojovat proti mlsnému jazýčku můžeme i modlitbou…(VD)

 

 

 

 

 

 

 

Přeloženo z knihy Nourishing Trdaditions, s. 533.

Více na téma problematiky fruktózy v rozhovoru s americkým lékařem padiatrem na:

http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=k5-4FLA6rkw

Dobroty

 Z knihy Výživující tradice  Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Dobroty
Lis 122011
 
Moz-screenshot-1

Nikdy nemohu vědět, proč třeba u protějšího stolku v restauraci někdo pije coca-colu a jí spoustu sladkostí. Třeba mu někdo umřel, nemá zrovna v ten moment motivaci konzumovat něco jiného. Nevím proč, jak často, jaké má informace a i kdybych to i třeba věděla, nepřisluší mi to řešit či posuzovat jeho člověčenství dle toho, co zrovna jí. Navíc samotná restaurace pravděpodobně nemá ani mě co nabídnout, co bych mohla považovat za 100 % zdravé, přesto se v ní několikrát za rok příležitostně stále ocitávám. Přeložila jsem dále pár zajímavých postranních střípků z knihy Výživné či Vyživující Tradice, které se týkají mj. i sladkostí pro děti. Odměny zvláště v podobě návykových sladkostí jsou ošemetné, ale setkávám se s nimi vůči dětem úplně všude. Některé myšlenkové směry (třeba Montessoriho pedagogika) je proti jakýmkoliv odměnám úplně, jen pro zpětnou vazbu, aby byly děti pouze vnitřně motivovány. U Parelliho horsemanshipu odměny rovněž neexistují, pouze u levohemisféroveho introverta, který odpovídá k činorodosti málo motivovanému flegmatikovi, připadá v úvahu ani ne tak odměna ve smyslu úplatku (jediná motivace), ale bonusu, který ho má nabudit (jemně stimulovat) k určité činnosti, protože nikdy neví, zda třeba za tou desátou překážkou nebude zase trochu ovsa, jablíčko či jiné překvapení.  Jistě je ale jako odměna pro děti i koně lepší jablko, kompot s anýzem a skořicí nebo jen sušené křížaly a oříšky.

Moz-screenshot-3

 

 
1) I přes úsilí sdružení ACT (Aktivita za dětskou televizi), se nyní vynakládá přes 600 miliónů dolarů ročně na reklamy namířené na děti, z toho 30 milionů pochází z cereálního průmyslu. Tato reklama, která se nutně vyhýbá takovým záporům, jako je zubní kaz, při prodeji sladkých drobností dětem, je schopná klamu. V roce 1982 byly „Sugar Smacks“ překřtěny na „Honey Smacks“ (honey  med, p. př.) pravděpodobně protože je med zdravější. Samozřejmě že obě verze cereálií obsahují 57 % rafinovaných cukrů. Třebaže je heslem trhu údajně „dát lidem to, co chtějí“,  ve skutečnosti jde o to dát lidem cokoliv, co zvýší něčí podíl na trhu.  Většina rodičů se snaží odstavit děti od přemíry sladkostí, přesto supermarkety a drogérie po celé zemi mají vždycky sladkosti vystavené u pokladních pultů kde jsou rodiče uvízlí v řadě s neklidnými, po sladkém bažícími dětmi. Cincinnatský řetězec obchodů se smíšeným zbožím Kroger’s , který svědomitě zavedl uličku bez sladkostí, podnítil  představitele státního Sdružení velkoobchodníků se sladkostmi, aby namítl: „Kázeň začíná u rodičů a našim postojem je to, že produkt by měl být dostupný.“ Tolik k dávání lidem toho, co chtějí. Joseph D. Beasley, MD a Jerry  J. Swift, MA The Kellogg Report
s. 472

 
2) Kvalita jídla je nejprve určována na hospodářství způsobem, jakým přicházíme do vzájemné interakce s přírodou a jejími silami. Motivace zisku nevede k produkci kvalitního jídla. Tuto tezi lze dokázat, když se podíváme do historie moderního zemědělství za posledních 100 let a na situaci s našimi průmyslově zpracovanými potravinami. Zemědělství se zde liší od produkce a marketinku  průmyslového zboží.  Nemůžete velmi dlouho prodávat auta, která mají vážné nedostatky, ale můžete lidstvo klamat dlouhou dobu vadným jídlem. Následky vadného auta se ukážou velmi rychle, ale účinky nedostatečného jídla- pěkně barevného a ochuceného umělými ingrediencemi- je mnohem těžší rozeznat a projevují se hlavně na duševním životě lidstva nebo na zdravotních problémech spojených se stářím.
Trauger Groh a Steven McFadden: Farms of Tomorrow Revisited

 Přeloženo z  Nourishing Traditions, s. 570. Tento odstavec bych ráda doplnila:
Člověk není stroj jako auto. Vždy u jeho zdraví hraje roli mnoho faktorů včetně stresu, jeho postojů k životu apod. Přesto mám pocit, že vadné jídlo, které konzumuje, lze rozpoznat relativně brzy, ale nemáme nástroj či „brýle“, kterými bychom se na zákonité následky vadného jídla podívali -pokud jsme se blíže neseznámili s objevy dr. Pricea- nejsnáze to lze pozorovat u početí, těhotenství, mateřství a u dětí- během takových 13- 14 let lze už vidět ledaco, třebaže je lepší pohlednout na sourozence či více generací za sebou. V konzumní společnosti zaměřené na „spotřebu“ a „vyhození“ věcí se zkrátila i životnost, a tedy kvalita všeho -od nábytku až po některá auta, která se po zhruba 13 letech  „začnou rozsypávat“, v momentě vypuštění z továrny jsou ale většinou nezávadná. Pozn. překl.

 

—–
* Action for Children’s Television – Organizace za zlepšení kvality pořadů pro děti a mládež, pozn. překl.
———————–

 

 3) V létě roku 1965 jsem potkal moudrého muže z východu, který se právě vrátil po několika týdnech ze Saigonu. „Pokud opravdu očekáváte, že dobudete severní Vietnamce, „, říkal mi, „musíte na ně shodit zbraň Army PX- cukr, sladkosti a Coca-Colu. To je zničí rychleji než bomba.“ William Dufty: Sugar Blues (česky vyšlo jako Cukrové trápení, nedávno jsem zjistila, že do Coca-Coly se přidává i sůl- samozřejmě, že rafinovaná, cukr a sůl se vzájemně ruší, výsledek je stále větší žízeň, nevnímání, kolik jsme cukru snědli, obezita, pozn. překl.)

Moz-screenshot

 

4) Zatímco se řadě zkoumaných primitivních kmenů stále dobře dařilo na stejné půdě po tisíce let, náš americký lidský druh upadl rychle během pár století a v některých lokalitách během několika desítek let. V oblastech, kde došlo k degeneraci, také došlo k úpadku zvířecího inventáře. Příliš civilizovaný člověk se nemůže zregenerovat, i když může snížit progresivní zhoršování u následující generace, nebo tu generaci může ohromně zlepšit tím, že použije představenou moudrost primitivních skupin.  Žádné období na dlouhé cestě  lidstva neodhaluje  v kosterních pozůstatcích tak strašlivou degeneraci zubů a kostí jako záznamy z krátkého moderního období. Musí Příroda odmítnout naši vychvalovanou kulturu a povolat zpět poslušnější pritimivy? Alternativou se zdá být  naprosté uzpůsobení  se do souladu s řídícími silami Přírody.

 

Moz-screenshot-2


Weston Price, DDS Nutrition and Physical Degeneration

Přeloženo z Nourishing Traditions, s. 266

 

 

Cukr, který byl zhruba do roku 1600 nesmírně drahý a byl používán pouze na luxusní sladkosti pro velmi bohaté, klesl dramaticky na ceně poté, co se otevřel obchod s Východem v 17. století a co byl volně k dostání na taková jídla, jako jsou ovocné dorty a pudinky. Jedním z okamžitých následků bylo to, že zuby bohatých, kteří si mohli dovolit jíst velké množství nových sladkých jídel, začaly rychle vykazovat známky kazu, obzvlášť když zvyk čistit si zuby nebyl příliš běžný. Dvořané, vždy první v nové módě, nevyhnutelně také jako první vykazovali stigmata nestřídmého pojídání sladkého: Návštěvník Anglie v roce 1598, Paul Hentzner, který uviděl královnu Alžbětu přijíždět do Greenwichského paláce, si všiml jejich černých zubů, ” Vada, jaké asi Angličané podléhají kvůli tomu, že jedí příliš mnoho cukru.”Terence McLaughlin A Diet of Tripe

Z Nourishing Traditions, s. 574.

 

 

Něco do „zobáčku“ na statku nejen pro děti

 Z našeho statku  Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Něco do „zobáčku“ na statku nejen pro děti
Srp 282011
 

  

Moz-screenshot-1

  Na fotkách Dorotka– 1letá (zatím nikdy nemocná a otužilá) vyrůstající na „politicky nekorektní stravě“ bohaté na cholesterol. U moderních dětí se jinak začíná již v tomto věku lebka výrazně celkově zužovat a zubní oblouk pak nepojme později druhé zuby, které budou stěsnané a bude třeba v pozdějším dětském věku nasadit rovnátka. Jsou však jiné poruchy, které rovnátka neodstraní…

Moz-screenshot-2

Jak je patrno z předchozích textů, malinké děti přírodních národů se obešly bez ovocných přesnidávek, piškotů, džusů a určitě se u nich nezačínalo obilnými kašičkami. Ty přišly na řadu později. Tělíčko dětí je zpočátku  připraveno spíš na využití živin z vajíčka a jinou stravu živočišného původu.  Ročnímu dítěti je možné dát do pusinky po lžičkách třeba polévku z vařených jater a srdce.

     Kousíček jater a srdíčka uvaříme a s trochou vývaru pomeleme v mixéru, dochutíme keltskou solí, protože i malinkému dítěti zvláště v horkém létě je možné jídlo osolit, aby nebylo plané, dále do směsi dáme pár kapek citrónu a lžíci smetany nebo másla a třeba i domácí čerstvý syrový žloutek. Zahustit je možné pohankou lámankou, která není obilím. Dítě nejprve ochutná ze zvědavosti, v očích bude mít úžas, ale mám tu zkušenost, že pak bude dál „otvírat zobáček.“:-).  Jedná se o jednoznačně výživnou stravu pro „správně“ rostoucí organismus včetně mozku. Ženy v Africe malinkým dětem podávaly dokonce  játra syrová, která jim ve svých ústech nejprve rozmělnila stejně jako samice orla skalního v zobáku žrádelko pro své mládě.

Moz-screenshot-3

Orlice krmící mládě

 

Moz-screenshot-4

Miska s malinami, ostružinami a smetanou

Moz-screenshot-11

Neilovy ruce při výrobě dřevěné misky na soustruhu

Chlazená smetana s lesním ovocem je ta pravá „zmrzlinka„, která vždy „zasmrdí málem“. Dubová miska vznikla doma v Neilově dílničce, to proto z ní asi tak všechno chutná. (Je to takové „hrnčířství“ s dřevem.)

 

Moz-screenshot-5

Rozmixované slivky (Umeboši čalamáda)

 Umeboši po česku. Vlastně se nejedná o žádný zázrak, jen místo japonských švestek jsem použila naše slivky, odstranila z nich pecky a naložila do sklenice s keltskou solí, trochou čerstvé syrovátky a vody, aby směs byla ponořena a voda byla asi 2 cm pod víčkem sklenice. Za dva dny to začalo bublat, tak jsem to jen ještě dala do mixéru a pak do lednice. Je to výborné v podobě jedné polévkové lžíce jako živá ozdoba z laktobacilů pomáhajícím trávení na třeba rýži Basmati či pohanku.  A není třeba si toho nakládat 4 velké lžíce, jako to dělá můj muž Neil. Jde o užitečný způsob přirozené konzervace letošní bohaté úrody švestek.

 

Moz-screenshot-6

 Kvašené švestky se zázvorem, syrovátkou a keltskou solí

A „umeboši“ plné enzymů a laktobacilů již bublá a pění, přidala jsem do kvašení i plátky oblíbeného zázvoru.


Moz-screenshot-7

 Crock pot- kameňák (Pomalý el. hrnec)

Moz-screenshot-8

 A ještě malá „vychytávka„. Velikým pomocníkem pro selky a zaměstnané ženy může být v kuchyni, jak jsem zjistila, tzv. pomalý elektrický hrnec. Anglicky se mu říká crock pot, tedy kameninový hrnec. Má velmi malou spotřebu a jídlo se v něm téměř nevaří, teplota je na hranici varu, jen po okrajích jsou vidět mírné vlnky. Jde o mnohem přirozenější a šetrnější proces přípravy jídla než třeba v tlakovém hrnci. Tomuto hrnci dávám přednost i před remoskou, protože je z kameniny a ne z teflonu. Vše potřebné třeba i rýže (lze použít i jako rýžovar), luštěniny, nebo všechny ingredience na guláš se do ní dají a nastaví se čas vaření a není třeba se již půl dne starat o to, co bude k večeři. Nikdo nemusí být doma celé hodiny, nic se nespálí, nevzkypí a veškeré živiny zůstávají, pak se vše samo vypne a udržuje teplé. Maso je měkké a brambory nejsou rozvařené. Jde vlastně o napodobení přípravy jídel v troubách starých kamen našich předků, dnes dělají kamnáři takové trouby třeba v rámci ruských Kuzněcových kamen, v nichž teplo bloudí v kalpaku. (Nepoužívám tento hrnec, když hřmí a jsou venku blesky…)

 

Moz-screenshot-9

 Oblíbené slané korbačíky, které v upoceném létě mizí nejrychleji.

Moz-screenshot-10

 Kravský frgál, který se hodí i do omítek.  Ráda zde v souvislosti s tímto koláčem zmíním scénku z mého oblíbeného seriálu Domeček na prérii, kdy rozmazlená Nellie bohatých obchodníků se posmívá Lauře, jejíž otec je hospodář, že její otec nedělá slušnou práci a nemůže ji ani sehnat. Laura odvětí, že její otec je velmi pracovitý člověk a hodně dře. Nellie odpovídá: Stejně tak mula. Dále se ji vysmívá, že její otec nedělá slušnou práci a také smrdí po špinavých stájích a koních. Laura se nakonec se svým trápením svěřuje svému otci Charlesovi. Ten ji moudře odpovídá, že není žádná slušná či neslušná práce, jen ta, kterou člověk dělá poctivě, srdcem a jak nejlépe dovede. A pokud jde o zápach po koních, že jedině lišky, které nemají nic jiného na práci, nastavují čumák do vzduchu. Co udělá Laura, která se umí za sebe postavit proti šikaně, s nosem Nellie, je patrné z ukázky na kanále

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Srp 122011
 
Moz-screenshot

(Na fotce 1letá kojená Dorotka, které se líbilo svezení na kolečku raných brambor)

Slyšela jsem jednou takovou „selskou radu“, a sice že „dítě by mělo za své dětství sníst jedno kolečko písku a jedno kolečko hnoje.“ Myslím, že určitý alespoň kompromis vůči sterilnímu prostředí má něco do sebe. Ale to by bylo na jiné téma.

Dostávám se nyní jinak k psaní o výživě dětí zhlediska tradiční stravy (TS), ale s trochou zdráhání vzhledem k citlivosti tématu, které je ve společnosti stejně kontroverzní jako strava dospělých nebo výchova dětí. Existuje tolik různých pohledů dnes v době informací, kterými nás bombardují novináři či „experti“, kolik jich jen na světě je.

Že kojenec žije z mateřského mléka, budiž, ale pokud mají děti zuby, předpokládám, že pomaličku mohou usedat ke společnému rodinnému stolu a mít jídlo jako ostatní. Děti totiž v dějinách potřebovaly třeba oblečení, ale kromě odlišnosti ve velikosti oděvů se nejednalo o nic speciálního v porovnání s dospělými do té doby, než nastala industriální éra,v níž děti „potřebují“ dudlíky a značkové kočárky a piškoty, moderní hračky apod. Tak jako dnes existuje v industriální společnosti specializace a podkategorie v různých průmyslových odvětvích výroby, at už je to oblečení, nábytek, obuv (na léto, na pláž, outdoor, na zimu) apod., tak se mi zdá, že i speciálnost této oblasti (výživa dětí) je trochu uměle přiživována celým baby průmyslem jako něco zvláštního, co se od stravy dospělých zcela zásadně liší.  

     Nemáme ani tak doma vařit pro celou rodinu, ale spíš se na nás tlačí, abychom nakupovali a nakupovali něco jiného k jídlu dětem a něco jiného dospělým, a nic z toho by nemělo vyžadovat mnoho času na přípravu. Přitom dle TS kvalitní vajíčko by si měl dát jak dospělý (pro údržení mentální bystrosti), tak dítě (mj. kvůli vitamínu A, protože ještě jeho tělo neumí dobře syntetizovat A z provitamínu A v zelenině a ovoci), zatímco taková ovocná přesnídávka určená malým dětem by měla být dle TS jako jakási „plotovina“ až na konci žebříčku výživných a „tělo-tvorných“ potravin i pro dospělé. Následující text je samozřejmě pouhým odrazem mých poznatků z knih o tradiční stravě, nejde o mé smyšlenky, přináším zde pouze informace, které jsem četla.

Moz-screenshot-1

Kniha Pravda o zdraví děti: zevrubný průvodce k pochopení, prevenci a odvrácení nemoci, kterou vydala Nadace Westona A. Pricea, je plně v souladu s poznatky tohoto zubaře a knihy Výživné tradice.

Z pohledu tradiční stravy je při stravování akorát třeba zejména u dětí, které rostou a jimž se formuje celá kostra, s níž (až ukončí svůj růst), už pak moc nenadělají, dbát na to, aby jejich výživou byly na živiny bohaté celistvé potraviny (nutrient-dense food) vypěstované neprůmyslovým způsobem. 
     S výživou dětí souvisí mnoho aktuálních témat včetně OBEZITY, ale tradiční strava a její zástupkyně a propagátorka Sally Fallonová, která napsala i knihu Jezte tuky, ztraťte tuky, vidí už jen problematiku nadváhy obecně u lidí jinak. (Většina lidí se však řídí jinými radami. Nejspíš i proto se málokomu podaří natrvalo zhubnout). Tak například pí Fallonová popírá platnost zákona o příjmu a výdeji kalorií, jako spíš zastává názor, že tuky a jejich konzumace s nadváhou tolik společného nemají. Naopak ! Jejich nedostatek vede k deficitu důležitých vitamínů (A, D), bez nichž tělo nemůže být zdrávo a „štíhlo“ a zbavit se nadváhy. Spíš jde o to začíst jíst na živiny bohaté potraviny a spíš než tukům vyhýbat se raději rafinovaným cukrům a třeba kukuřičným sirupem plným fruktózy slazeným nápojům. Pokud je tělo ve stavu obezity za účelem zhubnutí jen méně „krmeno“, ale ne raději více či lépe „vyživováno“ (i když má člověk nadváhu), je spíš pro něho škodlivé začít  hned s větší fyzickou aktivitou. Uvnitř něho se totiž skrývá a trpí začasté „podvýživený“ člověk, kterému není radno začínat hned s fyzickou aktivitou- je to jako lít méně špatného benzínu do auta a chtít, aby auto začalo rychleji jezdit. Pokud je tělo jen „krmeno“ potravou, která postrádá živiny či obsahuje dokonce antiživiny a je poškozeno průmyslovým zpracováním či nekvalitním způsobem produkce (bílý cukr, těstoviny z bílé mouky atd. atd., libové maso, nízkotučné pasterizované mléko…), pořád nám signalizuje pocity hladu, že má „hlad“. A ono skutečně má! Klíčem k hubnutí je tedy údajně nepočítat kalorie, ale především poskytnout tělu esenciální živiny, z nichž se mnohé nacházejí v nasycených tucích, jako je máslo, lůj z hovězího či jehněčího, vepřové sádlo, husí sádlo, kokosový olej, extra panenský olivový olej, sezamový a lněný olej a olej z tresčích jater a tělo si samo najde svou optimální váhu po postupném přidávání pohybu.  

Když už se hovoří o energii, kterou potřebuje člověk třeba k fyzickým výkonům, tak jedna molekula glukózy údajně potřebuje až 15 enzymů a různé vitamíny a minerály (chróm a magnezium) na vytvoření jedné jednoty energie na buňku, ale jedna molekula tuku, potřebuje kromě vitamínů a minerálů jen 5 enzymů -je tedy efektivnější. Zajímavé je, že tradiční stravou horolezců v Himalájích je sušené maso, nikoliv sladká tyčinka.   

    

     Oficiální doporučení a směrnice z ministerstev zdravotnictví ke zdravému stravování celistvými potravinami se často nezmiňují  o kvalitě doporučovaných potravin, jak byly produkovány, jak zpracovány a jak si je máme uvařit,  jen stále pějí mantru o čerstvém ovoci a zelenině, které dle nich je v potravinové pyramidě základem. TS to však vidí jinak. Obsah těchto potravin bez ohledu na to, zda jsou bio či ne,  nemá spojitost s obsahem základních potravin, jaké konzumovaly přírodní národy, které měly zdravé zuby. A nemám zde na mysli jen Eskymáky, kteří by těžko nacházeli pro svůj jídleníček ovoce a zeleninu jako základ.

   Nadace zubaře Westona A. Price zahájila před časem kampaň s názvem VYŽIVOVÁNÍ NAŠICH DĚTÍ (Nourishing Our Children), která je reakcí na úpadek zdraví amerických dětí (obezita, křivé zuby, ROVNÁTKA, poruchy učení,  astma, alergie, cukrovka). Přináší zejména rodičům informace o tom, že škodlivými potravinami nemusí být jen coca-cola, ale i ty, které jsou označené jako „bio“, „přírodní“ či „obohacené o vitamíny“ a naopak, že některé z těch potravin, které jsou démonizovány, jsou zase životně důležité pro růst dětí a jejich intelektuální vývin a že rozhodnutí ohledně stravy pro děti je možné dělat na základě odvěkých tradičních stravovacích zásad, nikoliv na základě reklamy či lobby nějakých skupin.

Moz-screenshot-3

Velmi častý obraz moderních dětí (rovnátka, stěsnané zuby s nedostatkem místa kvůli úzkému zubnímu oblouku)

Klíčové živiny pro vývoj mozku a potraviny, kde se nacházejí

Vitamin Aolej z tresčích jater; játra obsahují mnohem víc živin než maso-svalovina, má hodně železa, zinku, vit B1, B2, B6, B 12, A, D, E, K, mají i víc vit C než mrkev), máslo a vaječné žloutky od zvířat, která se krmila trávou (pokud nemají zvířata možnost pastvy na venku, obsah vit A a D mizí, v opačném případě je žloutek žlutší) Malé děti nejsou schopny snadno měnit provitamín A na A, takže mrkev v tomto směru není stejně cenná jako žloutek a máslo.
Vitamin D
olej z tresčích jater, škeble; sádlo, máslo a vaječné žloutky od zvířat krmených trávou

Cholinolej z tresčích jater ;máslo a vaječné žloutky od zvířat krmených trávou

DHA (kyselina dekosahexaenová-omega 3masná kyselina) –olej z tresčích jater ;máslo a vaječné žloutky od zvířat krmených trávou
Zinekčervené maso od zvířat krmených trávou, škeble

Tryptofanmaso ze zvířat krmených trávou

Cholesterol mořské potraviny; mléčné výrobky, vejce a maso ze zvířat krmených trávou

Moz-screenshot-2

Správná pyramida potravin tak, jak ji vidí tradiční strava (nejvýživnější tělo-tvorné potraviny jsou v základu, ovoce je více méně jen třešnička na dortu)

Moz-screenshot-5

Vajíček od slepic, která běhala po venku, se není třeba obávat

Zkrátka vajíčka (Viz Vejce) jsou pro děti zdravá (pokud jsou od slepic, která mají i výběh na trávu či pole), zdravé je máslo (nejlépe o starých plemen kráv, jako je Jersey, Guernsey, které žerou trávu a seno), cholesterol je důležitý pro vývin mozku a nervového systému a potraviny, které ho mají, obsahují řadu dalších živin, jako je síra, vit A a D, bez nichž se nevstřebají jiné minerály a bílkoviny, jsou potřebné pro správný růst, pro štítnou žlázu, ledviny, plíce, proto je třeba se vyhýbat konzumaci pouze libového masa a nízkotučným mléčným výrobkům.

Za nebezpečné jsou považovány moderní výrobky ze sóje (sójová moučka, sójové mléko- občas v dobré víře posíláné i v rámci humanitárních pomocí do Somálska), která patří mezi nejhůře stravitelné luštěniny více viz SÓJA? (SOYA ALERT! na:http://www.westonaprice.org/soy-alert ) a která je nastavovadlem v uzeninách, v „šunce“ apod. Obsahuje velké množství přirozeně se vyskytujících toxinů, zejména fytoestrogenů, které jsou odolné tradičním procesům přípravy, jako je namáčení či fermentace. Lidé, kteří nejedí maso, pokud se vyhnou moderním sójovým výrobkům a dají přednost syrovým mléčným potravinám (obsahují vit B12, všech 22 esenciálních aminokyselin, přírodní enzymy atd.) a vajíčkům, směřují ke zdraví.

Moz-screenshot-4

Játra v biokvalitě od zvířat, která se pásla na trávě, jsou superpotravinou plnou „béček“ a minerálů.

     Ne vše „bio“ je skutečně zdravé–  např. extrudované cereálie ke snídani (lupínky, pafované rýžové krekerky a různé tvary- proces výroby narušuje bílkoviny v zrnu, jejich zlomky jsou toxické, takže cereálie jsou údajně méně výživné, než krásná krabice, ve které jsou baleny), pasterizované bio mléko (viz kategorie Mléko, kde se píše o procesu pasterizace, který ničí enzymy, vitamíny), sušená syrovátka (!), ovocné džusy (koncentrovaná fruktóza, viz CUKRY, u fruktózy náš mozek dokonce není schopen poznat, že jsme již sytí). Čerstvé ovoce obecně má sice vlákninu a ve vodě rozpustné vitamíny, ale jeho význam co do nezbytnosti v našem jídelníčku coby „základu“ je přecenován.
      Jedním z aktivních lékařů, jenž často publikuje ve čtvrtletníku vydávaném nadací Westona A Pricea a který se na samotná studia medicíny
dal po přečtení knihy zubaře Pricea Výživa a fyzická degenerace a knihy Rudolfa Steinera o Biodynamickém zemědělství, je Rhomas Cowan, MD. Spolu s Sally Fallonovou a Jaimen McMillan napsal knihu Čtverá stezka ke léčení: ke zdraví dle něho vede zdravá strava, blahodárné léčivé terapie, pohybová cvičení a meditace.(více v en:http://fourfoldhealing.com)

První kroky (pro zdraví dítěte):

1) Přečíst si knihu (zejména obsáhlý úvod) Výživné tradice: kuchařka, která zpochybňuje politicky korektní výživu a diktátory stravy (e-verze většiny nejdůležitějších kapitol již k dispozici s požehnaným copyrightem na tomto blogu) PŘED POČETÍM dítěte OBA rodiče jedí tradiční stravu, o které pojednává kniha Výživné tradice, prospěšná je pravidlená konzumace syrového másla od krav z pastvy a olej z tresčích jater, syrové žloutky- v Japonsku se jedí běžně i v restauracích, já sama je jím léta bez ohledu na těhotenství, kváskový chléb atd. Dále viz Plánování rodiny a ochrana mateřství od přetížení z reprodukce.
2) Kojení (připravuji překlad kapitoly o Krmení miminek, která se zde brzy objeví, nebo se již objevila), jedna ze záruk kojení je jistě i kvalitní strava matky
3) Děti potřebují především na živiny bohaté celistvé potraviny s péči připravené, tedy v potravinové pyramidě je ovoce až na posledním místě (neexistuje údajně jediná biochemická reakce v těle, na kterou bychom potřebovali fruktózu), základem je máslo (od krav ze zelené pastvy), vajíčka (od slepic z pastvy), orgánové maso (játra…), maso-kostní vývary, fermentované výrobky z nepasterizovaného mléka (tohle neplatí pro dítě Japonců, kteří mají syrové ryby, mořské řasy atd.), nepasterované mléko pije údajně i britská královna, jejiž syn Charles je velkým nadšenem přírodního zemědělství a hospodaření). Všechny potraviny jsou samozřejmě vyrobené neprůmyslově, ne nutně s certifikátem bio. 
4) Vyhýbat se antinutričním potravinám bez vlákniny a jiným nepřirozeným potravinám -anglicky junk food (těstoviny, které nekonečně dlouho vydrží, bílé pečivo, cukrovinky, nealko nápoje, ovocné džusy, libové maso bez tuku, margaríny a rostlinné oleje typu fritovací- ty déle vydrží v regálech než čerstvé máslo apod.).

Moz-screenshot-6

Čarodějnice letící si na oddělení ortodoncie pro objednaná rovnátka. Současné děti a dospělí mají rysy obličeje i celé postavy, které mají tendence vykazovat příbuzenské znaky s touto čarodějnicí v hmoždíři (z pohádky O Krásné Vasilise). I muži i remcají nad tím, že postava ženy se za poslední desetiletí změnila a již nemá tvar hrušky. Nelze to však přisuzovat „nedostatku pohybu“, na tuto postavu je „těsto založeno“ mnohem dříve..( více o kráse v Mých postřehách- Moderní krása? Pohádka O Nosáčovi).

Plánování rodiny, ochrana mateřství od přetížení z rozmnožování a věkové rozestupy mezi sourozenci

 Teorie  Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Plánování rodiny, ochrana mateřství od přetížení z rozmnožování a věkové rozestupy mezi sourozenci
Srp 092011
 

Moz-screenshot

Mnoho primitivních ras, které byly zkoumány, stále prospívalo na stejné půdě po tisíce let, náš americký lidský kmen upadl rychle během několika století, v některých lokalitách během několika desítek let. V regionech, v nichž došlo k degeneraci, rovněž zvířecí rod upadl.Upadlý jedinec sám sebe regenerovat nemůže, I když ale může snížit postupující úpadek v další generaci, nebo může ohromně další generaci zlepšit tím, že bude využívat předvedenou moudrost primitivních ras. Žádné období na dlouhé cestě lidstva neodlahuje v kosterních pozůstatcích takovou strašlivou degeneraci zubů a kostí jaká je v záznamech této naši krátké moderní doby. Musí Příroda naší vynášenou kulturu odmítnout a povolat zase poslušnější primitivní lidi? Alternativou se zdá být naprosté přizpůsobení se řídícím silám Přírody. Weston Price, DDS Nutrition and Physical Degeneration

„Pokud kojíte během těhotenství, poškozujete své dítě. Miminko v bříšku dostane všechny živiny, ale vaše mléko bude o ně vyčerpáno. Jistě můžete kojit, pokud chcete, ale myslím si, že byste to měli omezit a uvažovat o odstavení. Místo toho, abyste se soustřeďovali na kojení svého dítěte, když už jste brzy otěhotněli, byste měli krmit starší dítě pevnou stravou-olejem z tresčích jater, vaječnými žloutky, játry a potravinami s vysokou koncentrací živin…“ Sandrine Hahn (nourishingourchildren.worldpress.org)

Téma tohoto článku je možná poněkud kontroverzní, protože může vzbudit u někoho, kdo již má děti třeba dávno odchované či na světě, nesympatie, jakousi hořkost na jazyku. Jde mi jen o to, abych se podělila o informace, pokud to někdo chápe jako vyvolávání pocitu viny, nejsem jejich tvůrcem ani já ani Nadace Westona Pricea. Zařadila jsem zde toto téma aspoň pro zamyšlení či nejlépe jako šanci maminkám, které se teprve rozhodují, kdy mít dítě první a kdy druhé či další, kdy přestat kojit. Vždyť uvažme, že i ty včely to mají tak, že jedině ta z nich, která dostane speciální stravu (mateří kašičku), bude moci se spářit a začít klást vajíčka. Jistě existují rodiče, kteří mají v podstatě zdravé děti, aniž by dělali vědomé věkové mezery o určité délce, jenomže to má háček- dovolila bych si tvrdit, že možná nejsou ještě seznámeni se všemi aspekty, s určitým rámcem toho, jak vůbec zdraví a zdravé dítě vypadá, co je to degenerace, jak ji popsal zubař Price. Ani já jsem to nevěděla, dokud jsem si nepřečetla knížku od zubaře Pricea Výživa a fyzická degenerace a další texty nadace nesoucí jeho jméno, které mi otevřely oči. Někdo mi zase občas píše, že je velká škoda, že jsem článek níže nenapsala dřív, než děti měl. Už je to tak, že se všem člověk nezavděčí. Snad článek povzbudí ženy, aby měly další dítě, ale nepodlehly tlaku ho mít honem honem po předchozím dítěti.

Když jsem nedávno četla jednu z dalších knih dětské psycholožky Dr. Jiřinky Prekopové, s níž je spojena terapie pevného objetí (TPO) a projekt Škola lásky v rodině či nadace, uvědomila jsem si, že věkové rozestupy mezi sourozenci, tak jak je vidí ona jako psycholog, v podstatě korespondují i s fyzickým zdravím těchto dětí. Jinými slovy na misku vah k psychickým výhodám optimálního věkového rozestupu lze přihodit i výhody po stránce fyzického zdraví dítěte (i matky), které získavají díky času na zotavení organismu matky (více níže). Pokud bychom totiž dbali jenom na správnou stravu obou rodičů před početím a matky v těhotenství a dítěte v době růstu a nenásledovalo by pro matku období odpočinku a zotavení  z těhotenství a kojení před dalším otěhotněním (není dobře se spokojovat jen s tím, že při kojení staršího dítěte jsme nepotratili, daň nenarozené dítě nemusí zaplatit jen životem), vyšlo by ze sourozenců prvorozené dítě jako to nejsilnější– možná i v tom tkví tajemství výsadního postavení těch nejstarších synů (resp. potomků) v dějinách, kteří bývali často hlavními dědici majetku, následovníky trůnu. Před tím, než se začal zabíjet okolo Velikonoc beránek, oběťmi byly děti, zejména prvorozenci (jak píše prof. Tomáš Halík v knize Oslovit Zachea) apod. Japonština má dokonce jiné slovo s jinými znaky pro vlastního prvorozeného syna čónan , což je doslova “ hlavní, nadřazený muž, a následujícího syna – džinan , tedy „další muž“.  

Moz-screenshot-2

(Dorotka v pevném objetí v šátku)

 

Za „plánování rodiny“ můžeme v moderní společnosti považovat situaci, kdy se dva lidé vezmou a žena posléze plánovaně, ne náhodou či nedopatřením otěhotní. Pak příliš neotálí a hned si pořídí s manželem druhého potomka (nebo také už ne). Obě děti jsou nejen chtěné, ale i plánované. Uváděnou motivací při tom často bývají ekonomické a sociální důvody (rychlý nástup matky do práce mezi lidi). Spisovatelka Kateřina Janouchová v knížce Dcera na přání pěkně popisuje i psychologické důvody pro druhé dítě a pro to, aby bylo navíc ženského pohlaví.

     Pokud jde o psychickou stránku věci, Dr. Prekopová v knize Prvorozené dítě:  o sourozenecké pozici píše: „Aby se zabránilo „dvojčatové pozici“ jsou za vhodný věkový odstup pro mladší dítě považovány dva roky, starší tu musí být silnější, aniž by to ještě pořádně chápal. Věkový rozdíl tří let je zřetelně velkou výhodou...Čím je dítě starší, tím je ochotnější dělit se o rodiče, dát mladšímu část svých věcí a těšit se z přírůstku do rodiny. Už jen z toho důvodu je věkový rozdíl více než tří let pozitivní. Ve věku pěti let je emoční inteligence tak vyvinutá, že za normálních podmínek dochází ke krizi jen zřídka…Tento poznatek nemá být ani doporučením, ani varováním. Zákon polarity jsme mezitím poznali a víme odtud, že každá výhoda má i svou nevýhodu. S podstatně starším sourozencem se člověk hádá méně, ale zase si s ním nemůže tolik hrát. Obráceně platí totéž- každá nevýhoda obsahuje i nějakou výhodu. Když měl člověk sourozence jako nejlepšího kamaráda na hraní, je těžší se od něj odpoutat, aby byl svobodný sám pro sebe a svou rodinu.“

  Primitivní skupiny ovšem do „plánování rodiny“ vkládaly vědomé pravidlo (které je z hlediska tradiční výživy a rizika degenerace rodičům doporučeno), kterému se anglicky říká „spacing of children“ -volně přeloženo: dělání určitých věkových odstupů mezi sourozenci, aby všechny děti měly šanci být zdravé a silné jako to prvorozené ( i to však může nést známky degenerace, pokud došlo k nedostatkům ve výživě). Respektování této moudrosti (zásady) mělo u nich přednost před moderní obavou z rizik daných vyšším věkem matky (samotný věk s tím nemá nic společného, jako spíš to, co za svůj život ta žena již snědla). Jinými slovy – žena z oněch primitivních skupin by porodila dítě ve 35 a pak by raději plánovaně otěhotněla třeba ve 39, nikoliv v 36-37 letech, protože ji tlačí věk. Měla by větší strach z těhotenství (a tedy i kojení) těsně za sebou, než ze svého relativně vysokého věku. Nemohla se spoléhat na intervenci moderní lékařské péče, ale využila  by raději přírodních sil k prevenci jakýchkoliv komplikací. Nejde zde ale jen o donošenía porod „zdravého“ dítěte.
     Jsou zde po nesprávně načasovaném otěhotnění a nedostatečné výživě (stravy na straně obou rodičů a posléze těhotné a pak kojící maminky a pak rostoucího dítěte) určité následné neblahé tendence, na které jsme si dnes zvykli jako na „normální“ nebo dokonce žádoucí a které dle zubaře Dr. Pricea souvisí právě s degenerací a nesprávnou výživou. Dobrá zpráva je, že s další generací lze dojít k regeneraci, pokud se dva lidé budou stavět k početí zodpovědně i z jiného ohledu, než je to, zda už budou mít kde bydlet a zda dítě už chtějí.

      Mezi ona negativa či znaky degenerace patří již jinde zmíněná nutnost nosit v pozdějším dětském věku rovnátka (dnes záležitost „normální), progresivně se zúžující struktura obličeje, nesprávný skus, úzký oblouk ( „podkova“) s natěsnanými zuby, tendence dýchat jen ústy (věčně otevřená ústa) daná úzkými nosními průduchy kvůli špatně vyvinutým nosních kostem, vyšší a vyšší kostra (postava) na úkor jejího správného vývinu –  nejen zubní klenby, ale u dívek i široké pánve pro zdárný přirozený porod, tenčí tloušťka kosti lebky. Vždyť jen takové zubní kazy jsou vnějším symptomem jiných potenciálních problémů, které nelze spravit v křesle zubaře. To vše je možné částečně ovlivnit už i před početím dítěte. Jinými slovy- je lépe začít dbát na stravu ne až žena otěhotní. Zkrátka jinak si ta příroda vybere svou daň na tendenci alespoň k jednomu z výše zmíněných nedostatků.

    Když jsem se o tom před léty dověděla, byla jsem překvapená. Dnes žasnu nad tím, jak jsem byla kdysi „slepá“ a jak je tato degenerace očividná a podléhá přísným nemilosrdným pravidlům a přitom veřejnost o tom není informována.

Moz-screenshot-1

Často se dovídám, že menstruace je záležitostí moderní civilizace, protože kdysi byly ženy neustále těhotné a naše praprababičky měly deset dětí, ale pochybuji o jejich „moudrosti“ (tu ztratily nejspíš mnohem dřív), nutričně cenné máslo totiž zpeněžovaly na trhu (tedy existence trhu asi hodně pokřivovala a devalvovala kvalitu tradiční výživy našich předků), na druhou stranu se zubař dr. Price pravidelně všude setkával se skupinami přírodních „primitivních“ lidí, kteří nezávisle na sobě (šlo až o jakousi – snad se to tak dá říci – antropologickou konstantu) praktikovali vědomé rozestupy mezi dětmi a podávání speciální stravy oběma rodičům po určitou dobu před početím dítěte. Nepotřebovali peníze na vzdělávání v této oblasti, pouze si předávali tuto moudrost z generace na generaci. Činili tak buď mnohoženstvím či vědomou sexuální abstinencí tak, aby jedna žena neměla dítě dřív než jsou staršímu 3 roky a dala si přestávku od kojení aspoň půl roku.  (Dnes prý jsou potřebné miliardy dolarů na sexuální výchovu v Africe…) . Tato moudrost se z Evropy nejspíš dávno vytratila se zánikem sběračsko-loveckých kultur. Můžu zkusit tedy shrnout, proč dělat aspoň 3leté věkové odstupy mezi sourozenci:

-psychologická výhoda

– tělo matky má šanci si od těhotenství a kojení odpočinout (játra naakumulovat dostatek vitamínu A, „koncertního mistra vývoje plodu“)) a druhé dítě bude stejně zdravé a mít stejně dobrou fyzickou konstituci jako starší dítě (nebude uzší než starší sourozenec…)

– nošení dětí je přínosné (někdy je třeba dítě dát do šátku či nosítka občas až do 3 let),  třeba matka z kočovného kmene nemusí nosit 2 malé děti a zdržovat tím kmen…

Níže překládám kousek textu k tomuto tématu:

Střípek z knihy Výživujících tradic od Sally Fallonové a Mary G. Enigové, PhD.:

Je důležité to, že zatímco tyto důležité faktory teprve vycházejí v naší moderní civilizaci na světlo, důkazy jasně naznačují, že několik tzv. primitivních ras si bylo vědomo potřeby chránit mateřství od přetížení z rozmnožování, které by snížilo schopnost efektivní reprodukce. Například G. T. Gaden ve své knize Mezi Ibosi v Nigérii tvrdí: Je to nejen záležitost hanby, ale skutečně odporná věc u ženy kmene Ibo, když porodí děti v době kratší než tři roky. … Myšlenka pevně dané minimální doby mezi porody je založena na zdravých zásadách. Silně převládá víra, že je nutné, aby tento interval uplynul, aby bylo zajištněno, že matka opět plně nabude sil a bude tak naprosto fit pro další těhotenství. Pokud by se dítě narodilo dřív, než je hranice daného období, dle oné teorie by dítě bylo nevyhnutelně slabé a nemocné a jeho šance by byly v ohrožení.
      Podobně Indiáni v Peru, Ekvádoru a Kolumbii věděli, jak nutné je zabránit matce, aby se zatěžovala těhotenstvími.  Whiffen ve své knize Severo-západní Amazónie tvrdí: Počty těhotných žen jsou značné, když přihlédneme k faktu, že muži abstinují od jakéhokoliv sexuálního styku se svými manželkami, a to nejen během těhotenství, ale také po dobu laktace – u nich zdaleka prodlouženější než u Evropanů. Výsledkem je to, že dva a půl roku mezi dětmi je minimální věkový rozdíl a ve většině případů je i větší.

     Je také asi důležité vědět, že amazonští Indiáni si byli vědomi  faktu, že tyto záležitosti mají vztah k výživě obou rodičů. Whiffen poznamenává: Tito Indiáni sdílejí víru mnoha nižších kultur, že jídlo, které jedí rodiče – do jisté míry oba rodiče, bude mít konečný vliv na narození, vzhled či charakter dítěte.
     Tento problém u primitivních lidí, kteří si jsou vědomi potřeby dělat věkové mezery mezi dětmi, byl zdůrazněn Georgem Brownem v jeho studiích oMelanézanech a Polynézanech, v nichž píše o ptom, co prohlásil příbuzný rodáka ze Šalamounových ostrovů takto: Po porodu dítěte se nepředpokládalo, že muž bude bydlet se svou ženou, dokud dítě nemohlo chodit. Jestli dítě bylo slabé nebo churavé, lidé by o rodičích říkali – No, jo, jen sebe mohou vinit.

Weston Price, DDS Nutrition and Physical Degeneration

Ukázka byla přeložena z knihy Výživné tradice (Nourishing Traditions), str. 323.

 

Předpokládal jsem v této debatě, že primitivní rasy jsou s to nám poskytnout cenné informace. Na prvním místě primitivní národy prováději programy, které vytvoří tělesně vynikající miminka. Toho dosáhli systémem pečlivě naplánovaných nutričních programů pro budoucí matky. Ony skupiny primitivních rasových, které žijí u moře a mají přístup k mořským živočichům, jsou závislé převážně na určitých druzích mořských živočichů a živočišných produktech. Obzvlášť Eskymáci, lidé ostrovů Jižního moře, obyvatelé ostrovů na sever od Austrálie, Gaelové na Vnějších Hebridech a pobřežní peruánští Indiáni jsou závislí na těchto produktech, protože tyto posilňují. Rybí vajíčka se používají jako část toho programu ve všech těchto skupinách. Africké kmeny s dobytkem, Švýcaři v izolovaných údolích vysokých Alp a kmeny žijící ve vyšších nadmořských výškách v Asii včetně severní Indie jsou závislé na velmi kvalitních mléčných produktech. Mezi primitivními Masai v určitých oblastech Afriky, se vyžadovalo od dívek, aby se sňatkem počkaly až na čas v roce, kdy se krávy pásly na rychle rostoucí mladé trávě, a aby užívaly mléko od takových krav po určitý počet měsíců před tím, než se směly provdat. U několika zemědělských kmenů v Africe děvčata jedla speciální potraviny po šest měsíců před svatbou. Weston Price, DDS Nutrition and Physical Degeneration (Přeloženo z knihy Nourishing Traditions, str. 315)

Zásoby vitamínu A jsou tak životně důležité pro lidský organismus, že lidstvo je schopno si ukládat jeho velká množství v játrech a jiných orgánech. Proto je možné vystačit si na beztučné stravě značně dlouhou dobu před tím, než se objeví zjevné příznaky jeho nedostatku. Během období stresu se zásoby vitamínu A rychle vyčerpávají. Namáhavé fyzické cvičení, období tělesného růstu, těhotenství, kojení a infekce jsou stresy, které rychle zásoby vitamínu A vyčerpávají. Děti se spalničkami rychle využívají vitamín A, což často vede k neodvratitelné slepotě. Interval třech let mezi těhotenstvími umožňuje matce, aby si znovu vybudovala zásoby vitamínu A, aby následující děti netrpěly sníženou vitalitou.

Jendím aspektem vitamínu A, který si vyžaduje zdůraznit je jeho role ve využívání bílkovin. Jedním z aspektů vitamínu A, který si zaslouží větší pozornost, je jeho role ve využívání bílkovin. Kwashiorkor je stejně tak nemocí z nedostatku vitamínu A vedoucí k poškození vstřebávání bílkovin, jako I výsledkem absence bílkovin ve stravě. Druhy stravy bohaté na bílkoviny s nízkým obsahem tuků jsou pro děti vyvolávají rychlý růst spolu s vyčerpáváním zásob vitamínu A. Výsledky – vysocí, krátkozrací, vytáhlí jedinci s přetěsnanými zuby a špatnou kosterní strukturou, takový syndrom Ichaboda Cranea (literární postava učitele z příběhu Legenda o Ospalé díře, který mohl jíst mnoho jídla a pořád byl hubený “jako tyčka”, pozn. překl.) – jsou součástí neměnného inventáře Ameriky. Pro děti v růstu ve skutečnosti je přínosnější strava, která obsahuje alespoň dvakrát tolik kalorií jako tuk než bílkoviny. Taková strava bohatá na vitamín A bude mít za výsledek stejnoměrný, rovnoměrný růst, robustní tělo a silnou imunitu proti nemocen. Vitamín A Vagary [Vrtochy vitamínu A]

 

Doktore, je moje miminko v pořádku?” je první otázka téměř každé ženy, když se jí narodí dítě. Já sám jsem tu otázku už slyšel tisícekrát. Jestliže je největším přáním každé matky mí opravdu zdravé dítě, proč (ve většině případů) se o sebe tak špatně stará, než se miminko narodí? A proč tak nesprávně krmí své dítě od dětství až do dospělosti, že výsledkem je nevyhnutelné onemocnění?

Toto století se nazývá “Stoletím dítěte”, kvůli velikému zájmu o fyzický a psychologický růst dětí. Když se ale podíváme okolo sebe, kde jsou ty zářivě zdravé děti? Zajisté jsou jejich rodiče úzkostní z toho, aby vychovali zdravé mladé lidi. Takových osm tisíc knih o péči o dítě bylo publikováno v posledních dvaceti pěti letech. Proč jsou tedy ordinace tisíců pediatrů a praktických lékařů této země plné příliš hubených nebo obezních dětí, kterým teče z nosu, jsou unavené, alergické, zimničné, anemické, obrýlené, postižené akné? Odpověď je jednoduchá:

(1) Tělo matky nebylo správným prostředím pro dítě, protože její systém byl plný odpadních produktů z nesprávného jídla, zbytků léčiv, kyselin z kávy, jedů z cigaret a alkoholu.

(2) Rostoucí dítě je nesprávně vyživováno, tráví příliš mnoho času sledováním televize, a všude se vozí autem místo chůze a věnuje příliš málo času pohybu na čerstvém vzduchu. Henry Bieler, MD Food is Your Best Medicine [Jídlo je Tvým nejlepším lékem]

 

Poznámka:  Existuje Dieta GAPS, která může přecházet  otěhotnění. Je určena k detoxifikaci a rekolonozaci střev zdravými bakteriemi, na což obyčejné zakysané mléčné výrobky nestačí. Zdravá mikroflora je prevencí autismu u dětí, o něž je  dr. Natasha Campbell- Mcbride přesvědčena, že jde o onemocnění trávicího ústrojí.

Velice důležitá kniha ve slovenské verzi...

Velice důležitá kniha ve slovenské verzi…

Více v rozhovoru níže, kde dr. Natasha hovoří anglicky, pro ty, kteří rozumí anglicky jen yes a no, rekapituluju:

pokud hovoříte anglicky, přináším typ na zajímavý rozhovor, který vedl majitel obchůdku ancientpurity.com s lékařkou ruského původu Natashou Campbell McBride, která povídá o skutečných příčinách autismu a jiných poruch, jako je ADHD, dispraxie, deprese, ekzémy atd..
   Povídá na videu o tom, že hned po porodu se kolonizují střeva miminka bakteriemi, ale pokud samotná matka nemá v pochvě zdravou mikrofloru, která pochází z jejich střev, nebo pokud se dítě narodilo císařským řezem matce, která již je sama několikatou generací žen, které jedí průmyslové jídlo, vyrůstaly na antibiotikách a braly HA (hormonální antikoncepci), která dle ní má devastující účinky na střevní floru, tak se tomu dítěti rozvine abnormální mikroflora. hormonalniakvarium.cz
Tato mikroflora patologických bakterií i plísní si ze střeva udělá cedník a do krve se dostávají špatně vstřebané živiny (alergie) a toxiny, které doslova „zatěmňují“ mozek dítěte, mozek, který byl na počátku dost možná zdravý. Jenomže takový mozek se nevyvíjí a není schopen zpracovávat vjemy okolo sebe, zakrňuje , utíká čas, kdy by se měl rozvíjet (atrofie některých částí mozku), vznikají různé poruchy včetně autismu, které jsou oficiálně jen popsány (symptomy), nezná se jejich příčina. Pokud se však tělo detoxifikuje a rekolonizuje zdravými bakteriemi co nejdříve (nečekat na konečnou diagnozu lékaře) a začne s dietou, tak se dítě může úplně uzdravit.
Dr. Nataša říká, že často je autistické jen prvorozené dítě, nebo to, které má maminka poté, co několikrát za sebou užívala antibiotika, nebo že často maminka potratí a pak úspěšně dítě doností, protože její tělo bohužel využívá plod jako místo, kam ukládat a zbavovat se vlastních toxínů….
     Dr. Natasha popisuje, jak vypadá dieta GAPS, že se skládá z kvalitních živočišných bílkovin, tuků (tyto jediné vlastně se tráví v žaludku, pokud v něm máme jiné makroživiny, ty musejí počkat až na slinivku), vývarů (ale na začátku se mají dělat jen kuřecí a ne tak dlouho tažené…)povídá o tom, že cholesterolová teorie byla pouhou hypotézou, kterou věda vyvrátila, ale pořád jsme podrobování agresivní propagandě, povídá nám o tom, že cholesterol je moc potřebný na tvorbu různých hormonů včetně stresových a sexuálních, je potřebny na opravu buněk a regeneraci orgánů a že 85 % si ho tělo samo v játrech vyrábí, takže i kdybychom nejedli žádný cholesterol, můžeme mít vyšší hladinu cholesterolu, který ve formě LDL (v kapse, protože je rozpustný v tucích) cestuje krevním řečištěm na opravu sten tepen a čehokoliv v těle, kde může docházet k zánětům.
 Ukončení zánětu a opravě tkání brání neustále vysoké hladiny inzulínu, který tělo musí pořád produkovat na trávení škrobů a jednodušších sacharidů (špagety, cukr, chléb z jakékoliv mouky obzvlášt bílé), ani ve střední Evropě se chléb do 13. století tolik nejedl, než ho začala propagovat  katolická církev. Kvůli inzulínu nebylo cholesterolu umožněno udělat tam svou práci (boj se zánětem a současně snaha o opravdu místa se dostává do nerovnováhy) a často se pak jako zbytek nachází takový cholesterol coby „sanitka“ v místě ucpaných tepen, sanitku obvinujeme, že za poškození mohla ona sama, přitom tam jela na pomoc. Pokud je všechno v pořádku, nepotřebný cholesterol se vrací zpět do jater coby „hodný“ cholesterol HDL. Přitom oba cholesteroly jsou přirozené a tělo ví, co dělá. Proto nemá cenu si hodle Dr. Natashi  nechat měřit. Jediná věc, která ho může snížit, jsou léky…., kdy se brání játrům, aby cholesterol tvořily. Pokud má někdo slabá játra a ještě je na nízkocholesterolové stravě, střeba vegetariánské, tak mu dle ní hrozí rakovina a srdeční choroba, protože tělo nemá dost cholesterolu na zvládání stresu, na opravu, na regeneraci a tvorbu nových buněk.
Tělo dělá , co může, aby se samo léčilo. Když lidé jedí kaše, chléb atd. se špekem, máslem, sádlem hladina cukru tak nekolísá a tedy ani inzulín. Proto odkazuju na recept karobovo-máslové bonbony…
 Já sama jím hodně másla a mám ten cukr asi tak stabilizovaný, že nemusím od rána dlouho nic jíst (jen teplou vodu s kvasem, bylinkový čaj  či čistou vodu s močí apod. a necítím pokles cukru.  Jím spíš pak proto, že mi jídlo prostě jen chutná, ne proto, že musím rychle něco sníst, protože omdlím od hladu.
Říká, že v Indii jsou vegetariáni z nouze a že není divu, že tam mají krávu posvátnou, protože bez jejich produktů mléčných bílkovin a  másla by už vyhynuli, jinak že vegetariánství na západně se stává předmětem mainstreamové propagandy.
Také popisuje, že trávicí systém krávy pomocí bakterií mění sacharidy z trávy na mastné kyseliny s krátkým řetězcem, tedy nasycenější tuky, takže je vlastně na vysokotučné stravě.
 http://youtu.be/_YMdN0RGwLE

poznámka 1.   Napadá mě k tomu, že jsem si kdysi všímala rozdílů v obličeji dvojčat a to, které bylo „mladší“ většinou mívalo trošku uzší obličej,  takže když mi pak jiná dvojčata řekla, které je z nich mladší, většinou jsem si jen potvrdila svůj odhad. Netušila jsem ale ještě, jakou souvislost obecně to má mezi sourozenci různého či stejného pohlaví či generacemi stejného pohlaví, než jsem si přečetla knížku od zubaře Pricea.

poznámka 2.  Třeba v jedné vesnici v horském údolí Alp ve Švýcarsku, kterou zubař Price navštívil, nesměly páry počít dítě, dokud neskončil červen, kdy byly k dispozici mléčné výrobky od krav, které se pásly na rychle rostoucí trávě.

All original content on these pages is fingerprinted and certified by Digiprove