Strava pro uzdravení nejen našeho mozku (Dieta GAPS™ ): astma, autismus, dys-, ADHD…

 Teorie  Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Strava pro uzdravení nejen našeho mozku (Dieta GAPS™ ): astma, autismus, dys-, ADHD…
Srp 042012
 

Čtvrtletník Nadace Westona A. Price Moudré tradice v jídle, zemědělství a umění léčit

Uvažovala jsem, že napíšu (s menší ochotou vyhledem k tomu, že naše děti jsou extrémně zdravé a že kdyby byly všechny děti tak zdravé, přišlo by to naše zdravotnictví příliš draho :-)) pár řádku o nutriční terapii zvané GAPS a  do emailové schránky mi shodou okolností přišel email od Čechů žijících převážně v zahraničí, kteří o této dietě dokonce založili stránky v češtině živá kultura.cz. Současně jsem před pár dny otevřela nejnovější vydání čtvrtletníku Moudré tradice v jídle, zemědělství a umění léčit, kde na mě po otevření koukaly řádky plné zajímavých informací o této dietě a jejich pozitivních účincích s uvedením osobních příběhů lidí.

Velice důležitá kniha ve slovenské verzi...jde o čas, nečekat na konečnou diagnózu dítěte (která bude znít: astma, alergie, autismus,ADHD, ADD, dysraxie, dyslexie, ekzém, astma, nežádoucí reakce po očkování, později deprese, schizofrenie). Psychiatři nezkoumají tělo jako celek, nevidí souvislost mozku s "druhým mozkem", kterým jsou útroby, zejména tenké střevo, kde probíhá poslední fáze trávení, ale možná i netrávení a pronikání toxinů do těla, které produkují nežádoucí bakterie, které v nich jsou stále více po éře antibiotik, antikoncepce, průmyslových potravin, stresu, léků apod.! Milí (budoucí) rodiče-určitě si utíkejte rychle přečíst tuto knihu, zdá se mi velice důležitá, neřeště samostatně něco jiného, ale aspoň současně čtěte i tuto knihu, jde o čas a zdraví dětí!!!

Velice důležitá kniha (!!) ve slovenské verzi…rychle si ji sežeňte a nečekejte na konečnou a jistější diagnózu dítěte (která již byla či by možná  mohla znít: astma, alergie, autismus, ADHD, ADD, dyspraxie, dyslexie, ekzém, astma, nežádoucí reakce po očkování, …později deprese, schizofrenie). Psychiatři nezkoumají tělo jako celek, nevidí souvislost mozku sdruhým mozkem“,  kterým jsou útroby, zejména tenké střevo, kde probíhá poslední fáze trávení, ale možná i „netrávení“ a pronikání toxinů do těla „děravým“ střevem, které nepocházejí jen z jídla, ale hlavně je pořád produkují nežádoucí bakterie, kterých je v našich útrobách z generace na generaci  stále více po éře antibiotik, antikoncepce, průmyslových potravin, stresu, léků apod.! Milí (budoucí) rodiče-určitě si utíkejte rychle přečíst tuto knihu, zdá se mi velice důležitá, neřešte zvlášť něco jiného, ale aspoň současně čtěte i tuto knihu, jde o čas a zdraví dětí, jejichž zdravý vývin nepočká!!! Ano, prudký nárůst autismu atd. má jistě spojitost s hliníkem, rtutí atd. ve vakcinách, ale prvotní predispozice je v některých případech špatná mikroflora!

Kniha Gut and Psychology syndrome od lékařky a současně neuroložky a výživářky ruského původu (s ještě milým ruským přízvukem)Natashe Campbell-McBrideové , která plně  podporuje Nadaci Westona A. Pricea. Kniha vyšla ve slovenštine (!!) pod nazvem Syndrom travenia a psychologie: prirodna liečba (nesmírně důležitá kniha!!-pro všechny rodiče, nejen ty, jejich malé dítě má již za sebou 1. astmatický záchvat, diagnózu autisty apod., čím dříve se začne léčit příčina, tím větší šance na úplné zotavení-vyšla již celá kniha o úspěšných vyléčených případech Gaps Stories)

A tak tedy jen pár slov k dietě GAPS. Jde o akronym (zkratku z počáteč. písmen) Gut and Psychology Syndrome – Syndrom  „břicha“ a psychologie), ono to slovo „gut“ se používá k označení břicha či útrob, ale v tomto případě spíš jde o střevo, přes které přecházejí do krve živiny. V kostce: stav střevní mikroflóry a fungování trávení ovlivňuje fungování mozku!! Pokud špatná mikroflora způsobí, že stěny střev jsou sítem pro toxiny do krevního řečiště, tyto toxiny se dostanou i do mozku a vznikají různé poruchy pro nálepky autismus, ADHD, astma. Je nesmírně důležité začít s dietou Gapst, která postupně tuto mikrofloru vyléčí, co nejdříve, do 5 let je šance na úplné vyléčení. Dieta má Úvodní fázi a poté plnou dietu GAPS. Nárůst nemocí jako je autismus (dnes epidemie) lze pozorovat od konce 2. svět. války, tedy od používání antibiotik, které tuto mikrofloru ničí spolu s dalšími činitěli+odvykli jsem si na mléčně kvašené staromodní nápoje a probiotika. Dítě ji dědí po mamince a získává jí při průchodu porodními cestami. Obvykle ale maminka nemá moc zdravou střevní mikrofloru, protože je z generace, co vyrůstala na antibiotikách,  a průmyslovém jídle a brala hormonální antikoncepci, co údajně též velice ničí mirkofloru. Pokud střevní mikroflora není zdravá a plná žádoucích baktérií, neplní fuknci vyživování, ale spíš tělo otravuje toxiny, proto i dětmi mají snadno negativní postvakcinační účinky, protože nemají dobrou imunitu danou zdravou mikroflorou. Celá rodina by se touto dietou měla léčit, s každou generací s problém nezdravé mikroflory akorát víc prohlubuje.

Z oficiálních stránek gaps.me lze vyčíst, že : GAPS je stav, kdy dochází ke spojení mezi funkcemi trávicího systému a mozku. Tento termín vytvořila dr. Natasha  Campbell-McBrideová, MD… v roce 2004 po práci se stovkami dětí a dospělých s problémy neurologickými a psychiatrického charakteru, jako jsou poruchy autistického spektra, poruchy pozornosti a hyperaktivity (ADHD/ADD), schizofrenie, dyslexie, dyspraxe, deprese, obsesivně kompulzivní porucha, bipolární porucha a jiné neuropsychologické a psychiatrické problémy. Dr. Campbell-McBrideová je autorkou knihy : Syndrom břicha a psychologie. Přírodní léčba autismu, ADHD, dyslexie, dyspraxie, deprese a schizofrenie. Tato lékařka ruského původu se silným ruským přízvukem se svým manželem silně podporuje Nadaci Westona A Pricea. V podstatě usoudila, že tyto diagnózy či virtuální „škatulky“ , do které epidemicky rostoucí počet děti či dospělých zapadne ( i když údajně nikdo ji do ní nezapadl úplně přesně) jsou jen různé strany stejné mince – trávicí trakt u těchto osob nefunguje tak, aby tělo a zejména mozek dostával živiny, které potřebuje. (Říká, že naše útroby jsou náš druhý mozek, který s tím v hlavě komunikuje, pokud nefungují, tak proto že  v nich nejsou ty správné bakterie, narušuje se naše imunita, není, kdo by odváděl toxíny z těla (třeba rtuť,) máme alergické reakce, toxiny v těle, v orgánech, jako jsou játra, plíce, mozek, onemocníme na dnešní astma, autismus, poruchy učení atp….Zjistila, že takové děti mají abnormální střevní flóru… Jednou z příčin „záchvatu jejich touhy po sladkém“ mohou být bakterie, které se cukrem živí a „odmění“ nás endorfiny, takové dítě  je vybíravé (a chce je plotoviny, jako jsou sladkosti, těstoviny z bílé mouky) ani ne proto, že je malý tyran, ale že je „narkoman“ závislý na cukru.Často jako první pomoc pomůže kvašený nápoj, kokosový tuk…(Srov. přednáška níže…) Možná jsem se zmiňovala již jinde o tom, že sice ne každý, kdo má problémy se vstřebáváním živin, má automaticky i psychické obtíže, ale že se zjistilo (viz Vyživující tradice), že třeba schizofrenici mají nedostatek vitamínu B3 a 12**.

Pokud jde o obavu z masa, samozřejmě by to mělo být maso pokud možno z pastevního chovu a rozhodně ne libové, v jídelníčku má být spousta živočišných tuků. Jinak k masu píše:
Po strávení a vstřebávání masa a ryby  se v tkáních těla hromadí kyseliny. Po strávení zeleniny se naše tělo stává zásaditým. Kombinovaním masa a zeleniny vyrovnáváme  kyselost organismu, což je nesmírně důležité, protože ani příliš kyselé, ani příliš zásadité prostředí není zdravé. …“ str. 106

Dietou GAPS se lapidárně řečeno nastolí zdraví trávicího traktu – detoxifikuje se (třeba i odstraněním* amalgámových výplní ze zkažených zubů**), zacelí konzumací kvalitních živočišných tuků od staromódně chovaných zvířat na zelené pastvě a ne na jadrném krmivu ve velkochovech (tedy tucích, které obsahují to, co BY obsahovat měly, tzn. mj. vitamíny A, D a K2, které fungují synergicky) i želatiny (přitahuje trávicí šťávy, pomáhá trávit) z poctivých kostních vývarů (zpočátku ale jen pár hodin vařených, ne dlouho tažených, podávat přes den i několikrát jako teplý nápoj, dálei zázvorový čaj) a osídlí se blahodárnými bakteriemi pomocí mléčně – kvašených jídel (tedy ne nutně z mléka, ale obecně bakterií lactobacillus) a mléčně kvašených nápojů (třeba řepný kvas, na něhož je recept zde). Snad by se dalo i nepřesně říci, že tato dieta je jakýmsi „předskokanem“ stravy (úvodní a přechodná strava) dle zubaře Weston A. Pricea a vůbec nadace nesoucí jeho jméno a odkaz. Zlepšení či ukončení pak nastává u těchto problémů: kožní obtíže, jako je akné a ekzém, dále astma, autismus, alergie, poruchy učení, úzkost, deprese, chronická zácpa, bipolární porucha atd.

Toto přepuštěné máslo je v podstatě lékem: je od naši krávy Bohušky plemene Jersey, která je adaptována pouze na trávu, navíc je uděláno z másla z květnového či červnového…

Jako náhražku sójové omáčky používám na dochucení šťávu (tzv. zelňovku), která mi zůstane na jaře po kvašeném zelí. Jde o kvalitní keltskou solí zpola nasycený roztok plný laktobacilů a vydrží ve výborném stavu velmi dlouho. Když přičichnu ke skleněnému hrdlu láhve, hádala bych, že je to něco mezi sójovkou a tekutým kořením Maggi. Jistě by stálo za to do této „zelňovky“ přidat lístečky libečku. Polila jsem tím Neilovi vajíčkovou omeletu se strouhaným sýrem a česnekem dělanou na másle.

V Moudrých tradicích jsem si se zájmem přečetla text o holčičce, které v 9ti letech diagnostikovali bipolární poruchu (také pořád hovořila o sebevraždě) a chlapečkovi trpícím záchvaty, jemuž lékaři nepředpovídali, že se dožije 3 let. Když se nutriční specialistka na GAPS dietu podívala u těchto dětí na to, na co se obvykle čtenáři díla zubaře Pricea a Sally Fallonové dívají, bylo vidět, na čem mohou rodiče zapracovat, pokud chtějí. Totiž: děti byly počaty příliš brzy po starším sourozenci, rodiče před početím jedli nízkotučnou stravu, tatínek byl závislý na bílém cukru, dítě vyrostlo na umělé výživě s fruktózou, matka před početím dlouho brávala hormonální antikoncepci, trpěla vaginálními kvasinkami,  a sama jako dítě vyrostla na antibiotikách a jedla průmyslově zpracované potraviny (Sally Fallonová jim říká „pornografické potraviny“). Zkrátka dítě nezískalo ( „nezdědilo“) od matky ani z jídla po narození  zdravé bakterie, které by se usídlily v trávicím traktu, a trpělo chronickými záněty uší, mandlí, nosu atd. Když chlapce začali rodiče krmit domácí umělou výživou na bázi masa (viz recepty z Vyživujících tradic), fermentovaným olejem z tresčích jater, živočišnými tuky a kostními vývary obsahující želatinu

želatina z kostních vývarů je používaná při nutriční terapii, blahodárně působí na trávení, více ke kostním vývarům viz Částé dotazy, nebo štítek Kostní vývary

, dítě přestalo mít nejen 100 záchvatů denně, neumíralo, ale začalo prospívat a dokonce navazovat oční kontakt a hihňat se. Lékařka jim na to odpověděla něco jako „opravdu se to nestává“ a že by „neměli příliš podléhat nadějím“, ale určitě „pokračovat v čemkoliv podobném, co pomůže…“ Velmi se také změnilo chování holčičky.

Probiotika, která dr. Natasha Campbell doporučuje pro lidi se syndromem Gaps, jsou k dostání i v českých lékárnách. Např. Bio-kult...

Probiotika, která dr. Natasha Campbell doporučuje pro lidi se syndromem Gaps, jsou k dostání i v českých lékárnách. Např. Bio-kult…V knize Syndrom trávenia a psychológie  se píše: „Když jste našli dobré probiotika, musíte vědět, jak je používat. Všechny dobré probiotika s terapeutickou silou mají způsobit tzv. die-off“ reakci (reakci vymírání čili endotoxínovou reakci)). .Když se do trávicí soustavy dostanou  probiotické baktérie , začnou ničit patogénní bakterie , viry a kvasinky. Když tyto umírají, vypouštějí jedovaté látky . Toto jsou ty toxíny, které způsobily autismus, schizofrénii či hyperaktivitu vašeho pacienta. Jakékoliv příznaky má váš pacient, dočasně se to může zhoršit. Pacient se může cíti nezvykle  unavený, celkově bez nálady , nebo mít třeba výrážky. Je to jen dočasný stav a obyčejně trvá několik dní, možná několik týdnů.“ Str. 172. (Raději nechť si čtenáří sami přečtou důkladně celou knihu.) Jedna kapsle s má začít brát na lačno s teplou minerální vodou, postupně 2-4 denně-, áno a večer, pokud nedošlo k žádnému die-off účinku, nebo pokud odezněl. (Srov. str.277 v knize Nourishing Traditions Book of Baby and Child Care)

Žloutek od slepic s výběhem na trávník je výbornou výživou pro mozek spolu se špetkou kvalitní soli. „Sůl je potřebná k aktivování tvorby gliálních buněk v mozku, buněk, které vytvářejí spoje a pomáhají nám rychleji myslet.“ SWF

Bohužel je málo lékařů a psychologů či psychiatrů, kteří by zároveň doplňovali léčbu pacientů nutriční terapií GAPS či dle dr. Pricea a Sally Fallonové a pokud už něco doporučí, leda nízkotučnou a nízkocholesterolovou dietu – ta nás ale nezbaví dokonce ani nadbytečných kil, neboť jak už jsem jinde citovala z knihy Vyživující tradice: na sbíraném (odstředěném a tedy nízkotučném) mléce sedlák vykrmí svá prasata. Jenže a asi si na to, co chci říci, vypůjčím slova recenzenta knihy Johna Nicholsona The Meat Fix: How a Lifetime of Healthy Eating Nearly Killed Me! [Šlehnutí si masa: Jak mě celoživotní zdravé jídlo přizabilo!,] která je příběhem mladého páru, který se odstěhoval blíž k přírodě a z etických důvodů (aby nezabíjeli zvířata) začal žít vegánsky (ovoce, zelenina, obilí, sója) a měli tolik vážných zdravotních problémů, že je to až k zasmání, pokud člověk bere vše s humorem („jedli víc vlákniny než kůň“).  Nakonec se bolestně (protože dlouho nenaslouchali svému tělo a nechtěli se probudit ze svého přesvědčení) prokousali ke zcela jiné stravě, ale píšou o ní: „Pokud jste ve vládě, opravdu chcete prosazovat informaci, díky které bude obyvatelstvo možná zdravější, ale nepochybně by znamenala kolaps či úpadek potravinářského a zemědělského průmyslu, který zaměstnává hodně lidí a odevzdává mnoho dolarů na daních?“ Ostatně i potravinářský magnát Babiš se  zaštiťuje tím, že zaměstnává mnoho lidí.

Odkazy:

http://zivakultura.cz/o-nas/   Stránky paní Jany Dell-Plotnárkové žijící v současné době v Austrálii a manželů Kremsových často pobývajících v zahraničí, stránky se věnují dietě GAPS (Gut and Psychology Syndrom – Syndrom střev a psychologie) a jsou v češtině!

http://sahmville.blogspot.cz/2011/02/autism-improvement-on-video.html (Stránky v angličtině, patří mamince, která zaznamenala velké zmírnění projevů autismu u syna po přijetí diety GAPS a částečně W.A. Pricea, viz i její video)

Čtvrtletník Wise Traditions in Food, Farming and The Healing Arts

Svazek 13. číslo 2, 2012

Breakingtheviciouscycle.info

—————————————————————————————-

*  Je třeba ale vyhledat zubaře, který si je vědom určitých rizik při manipulaci s amalgámem při jeho odstraňování a z mé zkušenosti není třeba vysvětlovat či začít diskutovat o důvodech pro odstranění amalgámu jiných než estetických, zdá se mi zbytečné zavádět na toto kontroverzní téma řeč ze zubařem, který jistě odvede dobrou práci. Myslím, že nemůže uškodit pít před a po zásahu očistné bylinkové čaje nebo kombuchu. Osobně bych to nedělala před otěhotněním a v době kojení. V knize Doba jedová (od profesorů Strunecké a Patočky) se k tomuto tématu píše:  “ Podle stanoviska Státního zdravotního ústavu ČR se však odstraňování starých amalgámových výplní nedoporučuje, protože znamená riziko uvolnění rtuti ve formě velmi jemného aerosolu a vede ke zvýšení hladiny rtuti v krvi.Proto je potřeba vážit nutnost zásahu do starých výplní s maximální opatrností, zejména u těhotných žen a žen plánujících početí. Ohrožen je však zejména ošetřující personál: Ve vlasech stomatologů a sester u nás byla zjištěna koncentrace rtuti do 10 ug/g, což je sice v limitu bezpečných dávek WHO, ale mnoho násobně překračuje výskyt u české profesionálně neexponované populace.“ str. 181

**Pokud vím, radikálně se k tomuto problému postavily skandinávské státy, které ho zakázaly. Mraky materiálu k tématu amalgámu jsou od lidí z okruhu Nadace Westona Pricea, ale cituji k tomu zde ze stránek českého a v tomto smyslu osvíceného zubaře MUDr. Martina Neumanna: Amalgám se v zubním lékařství používá více než 150 let a v České republice se zcela určitě zhotovuje nejčastěji. Bezpečnost a toxicita amalgámu je ale stále živě diskutována. Vědci si ani dnes nejsou jisti, nakolik amalgám poškozuje zdraví lidí. Existují zcela protichůdná vědecká tvrzení – studie, které tvrdí, že je amalgám bezpečným, trvanlivým a levným výplňovým materiálem a že ze všech amalgamových výplní se během života do organismu uvolní obdobné množství rtuti jako při konzumaci mořských ryb typu tuňáka. I z těchto studií však vyplývá, že určité množství rtuti se z výplní do lidského organismu uvolňuje a někteří vědci tvrdí, že amalgám může být zodpovědný za mnoho spolu nesouvisejících příznaků jako jsou deprese, únava apod. Další uvádějí, že rtuť z amalgámových výplní snižuje počet T-lymfocytů, což ovlivňuje imunitní systém a může vést k autoimunitním onemocněním jako roztroušená skleróza, lupus erythematodes. Amalgám také může hrát roli faktoru zhoršujícího stav pacientů s alergiemi nebo leukémií [Zbyněk Mlčoch: Otrava (intoxikace) rtutí – příznaky, projevy, léčba, prevence, amalgám]. 
Jejich odpůrci poukazují na to, že škodlivost amalgámu nebyla jednoznačně prokázána, což se ovšem nedá dle našeho názoru interpretovat, že by tomu tak reálně nebylo. Obzvláště podezřelá je součást stanoviska komise EU, ve kterém se m.j. uvádí, že: „Omezení užívání amalgámu by mohlo poškodit finanční stabilitu zdravotních systémů…“ Skoro se tak nabízí podezření, že komise nadřazuje kolektivní stabilitu svých zdravotních systémů nad zdravotní rizika způsobená aplikací amalgámu jednotlivcům. (Cit. z http://www.mujzubar.cz/vyplne.html)

** „…psychiatr F. Curtis Dohan, který si všiml, že schizofrenní pacienti byli méně často hospitalizováni v době II. světové války, kde nebyl dostupný chléb…“, podobně na Nové Guiněji tuto nemoc neznali, pokud zůstávali na tradiční stravě. (Srov. str. 47 Wise Traditions, Svazek 13, číslo 2)


Kvě 162012
 

Kniha Fallonové a Enigové, PhD Jezte tuky, shoďte tuky

Víte, jak sedlák vykrmí svá prasata? Vykrmí je na odstředěném mléce. William Campbell Douglass, MD The Milk Book [Kniha o mléce], citát z knihy Vyživující tradice. str. 212

Autor citace naznačuje, že chcete-li přibrat, jezte nízkotučnou stravu (raději ne moc tuků) a hodně sacharidů (rýže, chléb, brambory apod.), hodně ovoce ...Pokud člověk chce zhubnout, nemá spěchat se sportem, kterým by ještě víc poškodil své zdraví, spíš má člověk omezit sacharidy, jíst více nasycených tuků z pastvy (ty kvalitní bio), protože obsahují v tucích rozpustné vitamíny, které jsou životně důležité pro naše zdraví. Je to totiž inzulín, který žene zvýšenou hlaidnu cukru v krvi kvůli pojídání sacharidů do tuku. Není to prostě  plně pravda, že váha záleží na tom, kolik kalorií šlo dovnitř a kolik ven, navíc čím víc jíme cukru, tím víc jsme agresivní po sladkém – tělo je krmeno, ale ne vyživováno, má pořád „hlad“, navíc rozlaďujeme si fungování nadledvinek, štítné žlázy i mozku. (Ref.http://www.westonaprice.org/ask-the-doctor/losing-weight, ).

Je nefér radit lidem, ať jedí méně a více cvičí, protože obezita je vadou ve skladování zásob energie!  Člověk něco sní, ale vysoký inzulín mu polovinu kalorií nažene do tukových buněk, a člověk zůstane o polovinu jídla (kalorií) hladový, když je hladový, nechce se mu cvičit atd. Příčina obezity: zvýšený nebo pichnutý inzulín, ne změněné chování člověka, který zůstal hladový, protože mu polovinu kalorií inzulín nahnal do tuku.Špatná rada: kalorie dovnitř, kalorie ven a bude změna váhy…(Ref. https://www.youtube.com/watch?v=m8dWNbEscOw)

Inzulin: hormon, který ukládá energii; vysoká hladina inzulinu (hypersekrece)=obezita, on totiž nahání glukózu do tukových buněk; jeden z největších zvyšovačů hladiny inzulínu je fruktóza. (Nachází se ve výrobcích, na kterých je napsáno: slazeno fruktózou, kukuřičným sirupem, agave sirupem apod.). Za poslední desítky let stoupla ne spotřeba kalorií ve formě tuků, ale sacharidů. Srov. https://www.youtube.com/watch?v=_wSu6U8OzPk

Dobré kalorie, špatné kalorie: Další kniha, která říká, že vše je trochu jinak s tím počítáním kalorií.

Dobré kalorie, špatné kalorie od Gary Taubese. Další kniha, která říká, že vše je trochu jinak s tím počítáním kalorií.

Váha půjde dolů a teprve později může přidat sport. Samozřejmě záleží na individuálním zdravotním stavu či jiných osobních zdravotních potížích, které v hubnutí hrají roli. (Tedy na kaloriích záleží, ale nepočítají se). Dokonce i kdyby někdo řekl, že nepotřebuje vitamín A, že mu stačí karotény z mrkve, tak ty se mu bez tuku stejně optimálně na vitamín A v těle nepřemění :-), navíc při sportu ve snaze o hubnutí si ho z jater zcela vyčerpá, takže nebude pak moc optimálně vstřebat a ze stravy využívat minerály a bílkoviny, štítná žláza bude také trpět…, protože je potřebný pro správné fungování všech žláz, zejména štítné,…budeme hlavně cítit hlad, protože tělo nejspíš opravdu hladoví po živinách, může být až podvýživené, i když to tak na pohled nemusí vypadat.

“Vaše babička věděla, že z bramborů a chleba se vykrmíme. Všichni jsme to věděli, dokud nám moderní výživa neřekla něco jiného,“ říká lékař  Al Sears, M.D.

Pokud chcete zhubnout, je třeba vzít v úvahu to, že kvalitní živočišné tuky obsahují zdravé vitamíny (aby náš metabolismus vůbec fungoval, u dětí správný růst), které se v žádném ovoci či zelenině nenacházejí…

JEZTE TUK, SHOĎTE TUK – tak se jmenuje či bych asi pracovně přeložila název jiné knihy autorek Fallonové a Enigové …jsem přesvědčena, že názory autorek na hubnutí a zdravou stravu představují hlas, který by měl dostat svůj prostor k zaznění i v ČR, aby alespoň vyvážil konkrétními argumenty ty názory, které u nás v otázce „zdravé“ stravy a hubnutí převládají …V tuto chvíli však dávám přednost překladání Vyživujících tradic (na které se již mnozí těšíte…), i když se mě před několika lety emailem ptala jedna australská poradkyně sportovců v otázkách výživy (byla českého původu), zda kniha Eat Fat, Lose Fat již vyšla i česky a tehdy jsem o jejím překládání uvažovala…

…Bezesporu má na obezitu zásadní vliv nadměrný příjem potravy a především tuků…ty nasycené jsou „závadné“ a vedou ke kardiovaskulárním chorobám …se většinou dozvídáme z různých populárních médií a z úst mediálně známých nutričních expertů.  „Tuky“bývají v souvislosti s hubnutím  naházeny do jednoho ruksaku. Myslím si ale, že je to možná polopravdivý a částečně zavádějící výrok („především tuků“), který může dotyčné nasměrovat na nízkotučnou stravuomezující se maximálně na „zdravé“ margaríny a rostlinné tuky obsahující mono či vícenenasycené mastné kyseliny, v nejlepším případě na oleje za studena lisované. Spolu s pohybem dojdou snad tito hubnoucí lidé se silnou vůlí i ke štíhlé postavě, navzdory tomu, že se třeba nebudou zas tolik omezovat v pojídání potravin obsahujících bílý cukr či jiných průmyslově zpracovaných potravin. I kdyby nejedli žádný bílý cukr, živočišné tuky obsahují řadu významných vitamínů, bez něhož naše tělo nemůže zůstat dlouhodobě zdravé.  Například štítná žláza, pokud již je nemocná, potřebuje hotový vitamín A, tedy živočišný tuk (máslo), aby vubec fungovala, aby člověk mohl zkusit začít zdravě hubnout. Děti ho potřebují pro správný růst. Miminka ho získávají z mateřského mléka (živočišné potraviny), již z principu, že jsme savci, se tedy nerodí jako vegani. Domnívám se, že jakkoliv zní logicky matematika počítání kalorií, rychlost hubnutí záleží také na metabolismu člověka a ten zas funguje optimálně , pokud máme všechny životně důležité vitamíny v dostatečné míře. Někdy se píše, že veškeré vitamíny nám dodá ovoce, což jistě nemůže být pravda. Vitamín A (retinol)  se nachází pouze v živočišných tucích  a v jednom z postranních sloupků se o něm píše toto:

Za optimálních podmínek mění lidé vitamín A v traktu tenkého střeva působením žlučových solí a enzymů štěpících tuky. Jenže přeměna karotenů na retinol je zřídka optimální. Diabetici a ti, kteří mají oslabenou funkci štítné žlázy – skupina, do které patří přinejmenším polovina dospělé americké populace – není schopna učinit přeměnu vůbec. Děti činí tuto proměnu velmi špatně a miminka vůbec – musejí získat své vzácné zásoby vitamínu A z živočišných tuků – a přesto je nízkotučná strava často dětem doporučována. Namáhavé fyzické cvičení, přemíra konzumace alkoholu, nadměrná konzumace železa (především z “o minerály obohacené” bílé mouky a snídaňových cereálií) , používání řady populárních léčiv, nadměrná konzumace vícenenasycených mastných kyselin, nedostatek zinku a dokonce chladné počasí může ztížit konverzi karoténů na vitamín A. Stejně tak nízkotučná dieta. Karotény se přeměňují působením žlučových solí a velmi málo žluči se dostane až do střeva, když je v jídle málo tuku. Požitkář, který si dá na zeleninu máslo a přidá si smetanu do polévky a guláše, je moudřejší, než si myslí. Máselný tuk stimuluje vyměšování žluči potřebné k přeměně karoténů ze zeleniny na vitamín A a zároveň dodává velmi snadno vstřebatelný opravdový vitamín A. Vícenenasycené oleje také stimulují vyměšování žlučových solí, ale mohou způsobit rychle zničení karoténů, leda že jsou přítomné antioxidanty. Vitamín A Vagary [Vrtochy vitmaínu A]


Pokud člověk ale dává přednost jen olivovému oleji, který má dlouhé řetězce, přibere z něho spíš než z másla či kokosu. Mám pocit, že je v tom nesmírná moudrost přírody, že u nás jisté plodiny nerostou, i když uznávám, že některé potraviny, jako olej z tresčích jater či keltská sůl, třebaže nejde o lokální potraviny, jsou nesmírně cenné a je dobré pro ně chodit světa kraj. 

Staré vydání knihy Česká strava lidová se možná dá sehnat někde v antikvariátě, má i nové vydání (děkuji Tomáši Vaňovi za typ…)

Zvažme následující:  naši předci a přírodní národy konzumovaly především nasycené tuky (ať už v daných krajích rostlinné – kokos, či živočišné – máslo, sádlo, lůj), vícenenasycené tuky u přírodních národů tvořily pouze 4 % a ty navíc získávali z luštěnin, obilí či chleba z čerstvě namleté mouky (ve které mastné kyseliny neměly čas zežluknout). Oleje z olejnatých semínek (byť za studena lisovaných) obsahují sice antioxidační vitamín E, ale příliš omega-6 a jsou poměrně velmi nestálé, neobsahují prospěšný cholesterol a v tucích rozpustný A, D a K2. Výjimkou je extra panenský olivový olej (o tom rafinovaném ani v souvislosti se stravou nepíšu, použila bych ho spíš jako nátěr na dřevo), a sice v tom, že je  jednak poměrně stálý a není ze semínka, ale je z drobného ovoce.  Problém tedy je, že většina rostlinných olejů je buď rafinovaná, a tedy již znehodnocená, nebo velmi snadno podléhá oxidaci a tedy zatěžuje naše tělo volnými radikály nebo přemírou omega-6 mastných kyselin, vícenenasycené tuky převládají-li v našem jídelníčku, ochabují naše cévy. Zajímavé je, že v roce 1933 spotřebovali naši rolníci kolem 6, 65 kg másla, přes 8 kg sádla a loje a pouze 0,95 dkg umělých tuků. Neumírali na kardiovaskulární choroby, dnes ano, ale přitom se živočišných tuků používá méně, tak proč jsou z těchto chorob živočišné tuky obviňovány? (Viz 196-202 tamtéž v knize Česká strava lidová).

Vzpomínám na text o tucích (TUKY I), kde se píše, že když člověk začne konzumovat rostlinné oleje, sníží se mu (přechodně) krevní cholesterol (což znamená potlesk pro diktátory stravy)….jenomže to prý se děje proto, že on chudák cholesterol (a nejsem si jistá, zda vůbec víme, co to vlastně ten cholesterol je) dělá co může někde jinde než v krvi – to aby opravil paseku v ochablých stěnách  buněk vlivem právě oněch vícenenasycených olejů, cholesterol vrací buňkách tuhost a pevnost. Také vzpomínáte? (S ním a s poctivými domácími bujóny a vývary bychom žádnou celulitidu neměly…)

Další titul stejné autorky…Výživa ve světle věků

V knize Česká strava lidová (původní vydání je z roku 1945)  se hovoří  o tuku z lískových ořechů, bukvicovém oleji, o lněném oleji.  Používaly se, to ano, přesto docházím k závěru z nepatrných zmínek autorky knihy, že je vlastně používala především chudší vrstva lidí a hlavně v dobách nedostatku či půstu. ( A mouka ze žaludů se zpracovávala jako kukuřice po indiánsku – tedy namáčela ve vápenaté vodě). Voda ve studnici moudrosti našich předků stran výživy byla často zakalována postupným vývojem civiliace (ta určovala, kterou plodinu je „ekonomičtější“ pěstovat), církev určovala, kdy a jak často se postit, byla zakalována válkami i absencí dodržovaní dostatečných věkových odstupů mezi sourozenci a především trhem. Ten, jakkoliv „zdravý“, ne vždy za sebou zanechává zdravé obyvatelstvo. Bohužel lidé máslo nejraději  zpeněžili. Máslo z překrásných dřevěných vyřezávaných forem s růžemi  pomohly udělat s máslem na zákazníka dobrý dojem. Snad proto se nad krásou těchto forem před mýma očima vznáší stín smutku. Domnívám se, že ne vždy byly peníze za máslo  utraceny moudře (třeba na nový zemědělský nástroj), ale v pozdějších stoletích i na drahý bílý cukr. Příkladem je to, že nejmenší spotřeba másla byla ve vesničkách kolem lázeňského města Luhačovice. Dalo by  se dnes říci, že tamější návštěvníci, „podporovali místní hospodáře“. Bylo by ale zajímavé, kdybychom se mohli podívat na statistiky výskytu souchotin v 18.  či 19. století v tamějším regionu a porovnat je se spotřebou másla a cukru. Ve wikipedii se o této nemoci píše: Ve starověku se léčba soustředila na stravu nemocných. Plinius starší popsal několik metod ve své knize Historia naturalis: „vlčí játra ponořená v řídkém víně, sádlo prasete krmeného trávou nebo kůže oslice ponořená ve vývaru“…

A tak se mi zdá, že pokud člověk neprodává vyloženě poctivé přebytky z rodinného stolu, vždycky je zde  určité riziko, že bude mít tendenci buď a) šidit svou vlastní rodinu, anebo b) zákazníka. 

Jedl-li předek třeba vajíčka od slepic z pastvy a ryby z čistých řek (které se nedokrmovaly obilím), jistě mělčlověk dost omega-3 mastných kyselin a nemusel pojídat lněný olej, který ho má hodně.

Možná, že někdo na nízkotučné (či na stravě s nízkým zastoupením především živočišných tuků typu másla) stravě zhubne,  ale  v delším časovém horizontu mu to možná přinese jiné zdravotní obtíže (osteoporózu, rakovinu prsou…), které se zase budou nějak, něčím či někým řešit.  Vždyť při fyzickém cvičení třeba za účelem zhubnutí se velice vyčerpává velice důležitý biokatalyzátor vitamín A, který se nachází pouze v živočišných tucích…Níže přináším částečně k tomuto tématu další malý výběr z  dalších zajímavých postranních střípků z knihy Vyživující tradice…:

V 60. letech 20. století objevili Japonci látku, která tlumí tvorbu cholesterolu. Studie na zvířatech odhalily, že tato sloučenina je velmi toxická, takže Japonci moudře usoudili, že nemá žádné lékařské upotřebení. Svůj objev prodali Merckovi, americké společnosti vyrábějící léčiva, která neobyčejně rychle získala od Správy pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) pro tuto látku schválení. Merckův lék je nyní znám pod názvem Mevacor a podobné produkty prodávají jiné společnosti pod názvem Lovastatin, Pravastatin, Fluvastatin a Simvastatin. Mezi vedlejší účinky patří poškození jater, snížené libido, zpomalené reakce, rakovina, mrtvice, střevní onemocnění, deprese, antisociální chování, nehody a sebevraždy. Cholesterol snižující léky brání tělu tvořit koenzym Q10, který je potřebný na to, aby srdce normálně fungovalo. Zkrátka lidé kvůli těmto lékům stárnou a jsou nevrlí, ale propaganda proti cholesteru je pronikavá natolik, že Američané jsou ochotni za ně platit 60 miliard dolarů ročně.SWF

Většina lidí má sklony si myslet, že jezení tuku dělá tuk. Jenže tuk v těle tuk nedělá. Zdravé tělo musí mít tuk, aby vykonávalo své životně důležité procesy. Sacharidy – obiloviny, chléb, škroby a cukr – jsou potravinami, které dělají tuk – a jsou to tyto potraviny, které musejí být omezeny u člověka, který má veliké obtíže s obezitou. Lidé, kteří si přejí zhubnout, by se měli vzdát obilí, cukr a škrobu, dokud nedosáhnou své kýžené váhy, poté by měli jíst obilí a škroby pouze umírněně. H. Leon Abrams Your Body Is Your Best Doctor


Mevacor

Jde dnes o běžně drženou víru, že se nám velmi zvýšil v tomto století příjem tuků. To, co se zvýšilo, je ve skutečnosti velký příjem tuků z rostlinných zdrojů. Zároveň se množství tuků v naší stravě v procentu kalorií tak radikálně nezměnilo. Tuk ve stravě Američanů představuje od 30-43 % kalorií podle toho, na jaký výzkum se podíváte a dokonce i množství tuku ve stravě v 90. letech 19. století vypadá podobně. Článek o stravě z roku 1922 Encyklopaedia Britannica obsahuje informace o 339 výzkumech stravy, z nichž 238 bylo uskutečněno ve Spojených státech. Nejvyšší nahlášený příjem tuků byl u amerických dřevorubců ve výši 43,6 % kalorií, těsně následovaný dánskými lékaři s 42,|9 % kalorií. Kromě chovanců v “ústavech pro duševně choré” ve Spojených státek, kteří přijímali v průměru 29,9 % kalorií jako tuky, průměrná americká rodina/dospělý přijímala od 32,4 % do 36,5 % kalorií ve formě tuku. Mary G. Enigová, PhD Know Your Fats [Poznejte své tuky]

Jako malý chlapec jsem trávil školní prázdniny na statku, kde zvířata nedostávala žádnou jinou stravu kromě toho, co si mohla najít na pastvě a v lese. Nebyly to žádné extra produktivní dojnice s velkými vemeny. Krávy nebývaly nikdy nemocné. Potřeba volat veterináře byla minimální. Srovnejte si to s krávy přebornicemi, které mají velká vemena, jež jsou obvykle zasažena mastitidou a s ní spojeným únikem hnisu.Tento nechutný stav obvykle vyžaduje téměř neustálé používání penicilinu, aby mléko stále proudilo. Tyto přebornice jsou krmeny problematickými koncentráty a jinými látkami, které jsou v rozporu s enzymovou výživou. Co si dáte – méně dobrého mléka, nebo spoustu mléka obviněného z příčiny srdeční a arteriové choroby? Edward Howell, MD Enzyme Nutrition

Konvenční moudrost velmi vychvaluje sacharidové diety pro sportovce – těstoviny, brambory, různé druhy chleba, ovocné šťávy a na sacharidy bohaté “energetické” tyčinky. Nová studie z Univerzity New York vzbuzuje vážné pochybnosti ohledně vhodnosti diet s nízkým obsahem tuků a vysokým podílem sacharidů pro ty, kteří vykonávají namáhavá fyzická cvičení. Příslušní lidé se stravovali tak, že 15 %, 30 % a 45 % tvořilo tuky. Ti, kteří byli na vysoko-tučné dietě, měli větší výdrž – až o 11 % zvýšenou. Žádné nepříznivé změny na krevní chemii se u těch, co měli ve stravě hodně tuků, nezjistily, a nepřibrali na váze. Autoři studie došli k závěru: Výsledky naznačují, že nízkotučná dieta může mít škodlivý vliv na výkon a že strava s větším zastoupením tuků může mít za výsledek větší dostupnost energetického substrátu s nižším poměrem laktátu k pyruvátu.”                               V jiné nedávné studii tentokráte v Jižní Africe se trénovaní cyklisté na stravě sestávající pouze ze 7 % sachyridů srovnávali s těmi, kteří byli “plní sacharidů” na dietě sestávající ze 74 % sacharidů. Cyklisté na nízko-sacharidové dietě mohli šlapat téměř dvakrát déle než jejich protějšky na vysokosacharidové stravě.  

                 Primární živinou v živočišných tucích je vitamín A potřebný pro mnoho biologických procesů včetně vstřebávání bílkovin a minerálů. Namáhavé fyzické cvičení vitamín A vyčerpává. Objasňuje současná praxe užívat vysoko-sacharidovou a nízkotučnou dietu prevalenci zranění a vyhoření v moderní atletice? PPNF Health Journal

Rafinovaný či fritovací rostlinný olej ….bych použila… leda na impregnaci  misek, které mi Neil nosí z garáže, kam se občas chodím také dívat na jeho práci…

Tuky II.

 Teorie, Z knihy Výživující tradice  Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Tuky II.
Led 082012
 

Syrové máslo s keltskou solí

„Stejně jako je  posila velkých policejních složek potřebná v nějaké lokalitě, kde dochází často ke zločinu, tak i cholesterol je potřebný ve špatně živeném těle, aby ochránil člověka od sklonů k srdeční chorobě a rakovině. Vinit z koronárního srdečního onemocnění cholesterol je jako obviňovat policii z vražd a krádeží v oblasti s vysokou kriminalitou.“ Sally Fallonová a M. G. Enigová, PhD.


 

Krátké video, k němuž jsme udělali české titulky:

Níže následuje druhá část obsáhlé kapitoly TUKY

————————————————————-

Sally Fallonová a Mary. G. Enigová

Translation © Věra Dudmanová

Masné kyseliny se klasifikují následujícím způsobem:

Nasycené:  Mastná kyselina je nasycena, když jsou všechny dostupné uhlíkové vazby obsazené atomem vodíku. Jsou velice stálé, protože všechny vazby v uhlíkovém řetězci jsou zaplněny- nebo-li nasyceny- vodíkem. To znamená, že běžně nežluknou, třebaže se zahřejí za účelem přípravy jídla. Jsou přímé co do řetězce a tudíž se snadno shlukují, takže vytvářejí pevný nebo polopevný tuk při pokojové teplotě. Nasycené mastné kyseliny se nacházejí většinou v živočišných tucích a tropických olejích a vaše tělo si ho rovněž vytváří ze sacharidů.

Mononenasycené: mononenasycené mastné kyseliny mají jednu dvojnou vazbu ve formě dvou atomů uhlíku s podvojnou vazbou k sobě vzájemně, proto jim schází dva atomy vodíku. Vaše tělo si vytváří mononenasycené mastné kyseliny z nasycených mastných kyselin a používá je různě. Mononenasycené tuky mají zlom či ohnutí v pozici dvojné vazby, takže se  neshlukují dohromady tak snadno jako nasycené tuky a proto mají tendenci být při pokojové teplotě tekuté. Podobně jako nasycené tuky jsou nicméně relativně stálé.  Snadno se nekazí a tudíž je možné je použít při vaření. Mononenasycená mastná kyselnina, která se v našem jídle nachází nejběžněji je kyselina olejová, hlavní složka olivového oleje a také oleje madlového, z pekanových ořechů, burských ořechů a avokáda.

Vícenenasycené: Vícenenasycené mastní kyseliny mají dvě či více párů dvojných vazeb, a proto postrádají čtyři nebo více atomů vodíku.  Ony dvě vícenenasycené mastné kyseliny, jaké se nejčastěji v našich ppotravinách nacházejí jsou dvojitá nenasycená kyselina linolová se dvěma dvojnými vazbami- též zvaná omega-6. A potrojná nenasycená kyselina linolenová s trojími dvojnmi vazbami- též zvaná omega 3. (Číslo u omega označuje pozici první dvojné vazby.) Vaše tělo tyto mastné kyseliny nedokáže vytvářet a proto se nazývají „esenciální.“ Musíme získávat své esenciální mastné kyseliny neboli EMK z potravin, které jíme. Vícenenasycené mastné kyseliny mají zlom či ohyb na pozici dvojné vazby, a proto se snadno k sobě nepojí. Zůstávají tekuté, dokonce i v ledničce. Elektrony, které nejsou v páru na dvojných vazbách činí tyto oleje velmi reaktivní. Snadno žlouknou, obzvlášť omega-3 kyselina linolenová a musí se s ní pečlivě zacházet. Vícenenasycené oleje by se nikdy neměly vystavovat žáru nebo používat na vaření. V přírodě se vícenenasycené mastné kyseliny obvykle nacházejí v geometrické konfiguraci zvané izomer cis, což znamená, že oba vodíkové řetězce na dvojné vazbě jsou na téže straně.

Všechny tuky a oleje ať už rostlinného či živočišného původu jsou určitou kombinací nasycených mastných kyselin, mononenasycených mastných kyselin a vícenenasycené kyseliny linolové a linolenové. Obecně živočišné tuky, jako je máslo, sádlo a lůj obsahují 40- 60 procent nasyceného tuku a jsou při pokojové teplotě pevné.  Rostlinné oleje ze severních podnebí obsahují převážně vícenenasycené mastné kyseliny a jsou tekuté při pokojové teplotě.  Avšak rostlinné oleje z tropů jsou velice nasycené. Například kokosový olej je z 92 procent nasycený.  Tyto tuky jsou tekuté v tropech, ale tvrdé jako máslo v severních klimatech.  Rostlinné oleje jsou nasycenější v tropických oblastech, jelikož zvýšená nasycenost pomáhá údržovat tuhost v listech rostlin. Olivový olej se svou převažující kyselinou olejovou je produktem mírného podnebí. Je tekutý v teplé místnosti, ale tvrdne v lednici.
Badatelé klasifikují mastné kyseliny nejen podle jejic stupně nasycení, ale také podle délky.

Mastné kyseliny s krátkým řetězcem mají čtyři až šest atomu uhlíku. Tyto tuky jsou vždy nasycené. Čtyřuhlíkatá kyselina máselná se nachází většinou v máselném tuku od krav a šesti uhlíková kyselina kaprová se většinou nachází v kozím másle.  Tyto mastné kyseliny mají antimikrobiální vlastnosti- což znamená, že nás chrání před virózami, kvasinkami a patogenními bakteriemi v trávicí soustavě.  Nepotřebují, aby na ně působili soli žluči, ale jsou přímo vstřebány pro rychlou energii.  Z tohoto důvodu je u nich méně pravděpodobné, že způsobí příbytek na váze, než u olivového či komerčních olejů. Mastné kyseliny s krátkým řetězcem také přispívají ke zdraví imunitního systému.

Mastné kyseliny se středně dlouhým řetězcem mají osm až dvanáct atomu uhlíku a nacházejí se většinou v máselném tuku a tropických olejích. Stejně jako mastné kyseliny s krátkým řetězcem mají tyto tuky antimikrobiální vlastnosti a vstřebávají se rychle pro rychlou energii a přispívají ke zdraví imunitního systému.

Mastné kyseliny s dlouhým řetězcem mají od 14 do 18 atomů uhlíku a mohou být buď nasycené, mononenasycené nebo vícenenasycené. Kyselina stearová je mastná kyselina s 18 uhlíky, jaká se nachází především v hovězím a skopovém loji. Kyselina olejová je mononenasycený tuk s 18 uhlíky, který je hlavní složkou olivového oleje. Další mononenasycenou mastnou kyselinou je palmitolejová kyselina s 16 uhlíku, jež má silné antimikrobiální účinky.Nachází se téměř výhradně v živočišných tucích. Tyto esenciální mastné kyseliny mají také dlouhé řetězce, každá 18 uhlíků na délku. Další důležitou mastnou kyselinou s dlouhým řetězcem je kyselina gamma-linolenová, která má 18 uhlíků a tři dvojné vazby. Nachází se v pupalce křovité, brutnáku a olejích z černého rybízu. Zdravé tělo si umí kyselinu gamma-linolenovou vytvořit z kyseliny omega-6 linolové. Kyselina gamma-linolenováje vuyžita při tvorbě látek zvaných prostaglandiny, lokalizuje tkáňové hormony, které  regulují mnoho procesů na buněčné úrovni.

Mastné kyseliny s velmi dlouhým řetězcem mají 20-24 atomu uhlíku. Mají tendenci být velmi nenasycené, mají čtyři, pět až šest dvojných vazeb. Někteří lidé si dokážou tyto mastné kyseliny vytvořit z esenciálních mastných kyselin, ale jiní, především ti, jejichž předci jedli hodně ryb, postrádají enzym, který by je produkoval.  Tito „povinní masožravci“ musejí získat prodloužené mastné kyseliny z živočišných zdrojů, jako ja organové maso, vaječné žloutky, máslo nebo rybí oleje. Nejdůležitější mastné kyseliny s velmi dlouhým řetězcem jsou kyselina dihomo-gamma linolenová s (DGLK) s 20 uhlíky a třemi dvojnými vazbami, arachidonovou kyselinu (AK) s 20 uhlíky a čtyřmi dvojnými vazbami, kyselina eikosapentaenová (AK) s 20 uhlíky a pěti dvojnými vazbami, a kyselina eikosapentaenová.

Politicky korektní guruové výživy nám říkají, že vícenenasycené tuky jsou pro vás dobré a že nasycené tuky způsobují rakovinu a srdeční onemocnění. Takováto dezinformace o relativních ctnostech nasycených tuků oproti vícenenasyceným olejům přinesla hluboké změny do západních stravovacích návyků. Na přelomu 19.-20 století většina mastných kyselin ve stravě byla buď nasycených nebo mononenasycených, především z másla, sádla, loje, kokosového oleje a menšího množství olivového oleje.  Dnes většina tuků ve stravě je vícenenasycená, primárně z rostlinných olejů získaná ze sóje a rovněž z kukuřice, světlice barvířské a řepky olejky.
Moderní strava může obsahovat až 30 % kalorií z vícenenasycených olejů, ale vědecký výzkum ukazuje, že takové množství je zdaleka příliš vysoké. Ty nejlepší důkazy  naznačují, že náš příjem vícenenasycených tuků by neměl moc překračovat 4 % z celkového kalorického příjmu, v přibližném poměru 1,5 % kyseliny omega-3 linolenové a 2,5 % kyseliny omega- 6 linolové. Spotřeba v tomto rozsahu se nachází u domorodých populací v mírných a tropických oblastech, jejichž příjem vícenenasycených mastných kyselin pochází z malých množství nacházejících se v luštěninách, obilí, ořechách, listové zelenině, rybách, olivovém oleji a živočišných tucích- nikoliv z komerčních rosltinných olejů.
Přemíra konzumace vícenenasycených olejů se ukázala, že přispívá k velkému množství podmínek k onemocnění, jako je zvýšení rakoviny a choroby srdce, disfunkce imunitního systému, poškození jater, rozmnožovacích orgánů a plic, poruchy trávení, potlačení schopnosti učení, oslabení růstu a příbytek na váze.
Jeden z důvodů proč vícenenasycené tuky způsobují tolik zdravotních problémů je, že mají sklon k zoxidování nebo žluknutí, když podstupují zahřátí, jsou navzduchu či ve vlhku při vaření a zpracovávání. Žluklé oleje jsou charakterizovány volnými radikály- jednotlivé atomy či shluky s nepárovými elektrony ve vnější dráze. Tyto složeniny jsou výjimečně chemicky reaktivní.  Byly charakterizovány jako „marodéři“ (plenící a rabující vojáci, pozn. překl.) v organismu, jelikož napadají buněčné membrány a červené krvinky a způsobují poškození DNA/vlákna RNA- česky hlavně dříve RNK), což může spustit mutace ve tkáních, cévách a pokožce.  Poškození pokožky volnými radikály způsobuje  vrásky a předčasné stárnutí, poškození tkání a orgánů volnými radikály nastavuje fázi pro  nádory  a poškození cév volnými radikály iniciuje rozvoj plaku. Můžeme se divit, že pokusy a studie opakovaně prokázaly silnou korelaci  rakoviny a srdečního onemocnění s konzumací vícenenasycených tuků? Nové důkazy spojují vystavení volným radikálům s předčasným stárnutím, onemocnění autoimunního systému, jako je artritida, a s Parkinsonovou chorobou, Lou-Gehrigovou (též česky amyotrofická laterální skleróza, kterou má známý britský astrofyzik Stephen Hawking, pozn. překl.), Alzheimovou chorobou a šedého zákalu.
Problémy spojené s přemírou vícenenasycených tuků jsou zjitřeny skutečností, že většina vícenenasycených tuků v komerčních rostlinných olejích jsou ve formě dvojné nenasycené omega-6 kyseliny linolové s velmi málo životně důležiou potrojnou nenasycenou kyselinou omega-3 linolenovou. Poslední výzkum odhalil, že příliš mnoho omega-6 ve stravě vytváří nerovnováhu, která zasahuje do tvorby důležitých prostaglandinů.(Ke změně poměru mezi omega-6 a omega-3 z příznivého 1:1 až na 19:1 údajně dochází ve vejcích od slepic krmených obilím místo potravy z volného výběhu, pozn. překl.). Tento rozvrat může mít za následek zvýšení tendence tvořit krevní sráženiny a k zánětu, vysokému krevnímu tlaku, podráždění trávicího traktu, snížení imunitní funkce, sterilitu, buněčná proliferace, rakovina a přibytek na váze.
Mnoho badatelů dokazuje, že spolu s nadbytkem kyselin omega-6 není v americké stravě dostatek vícenenasycené omega-3 kyseliny linolenové. Tato mastná kyselina je nutná pro buněčné okysličení, pro metabolizaci sírnatých  aminokyselin a pro údržbu správné rovnováhy v produkci prostaglandinu. Nedostatek se dává do spojitosti s astmatem (Stanley A: Fishman autor knihy „Tender Grass-fed Meat“/“Křehké maso krmené trávou“   se konzumací masa ze zvířat, které nebyly krmeny obilovinami, a tedy které nemělo onu nerovnováhu  v poměru mastných kyselin, vyléčil z těžkého astmatu, pozn. překl.), srdeční chorobou a poruchami učení.  Většina komerčních rostlinných olejů obsahuje velmi málo omega-3 kyseliny linolenovou a veliké množství omega-6 kyseliny linolové. Navíc moderní zemědělská a průmyslová praxe snížila množství omega-3 mastných kyselin v zelenině, vajíčkách, rybách dostupných v obchodě (také jistě v kaprách krmených obilím a krmnými směsemi, pozn. překl.) a mase. Například vajíčka v biokvalitě od slepic, kterým je umožněno požírat červy a zelené rostlin,y mohou obsahovat omega-6 a omega- 3 mastné kyseliny v příznivém poměru jedna ku jedné, ale komerční vajíčka ze supermarketu od slepic krmených převážně obilím mohou obsahovat až 19 krát více omega-6 než omega-3!
  Démonizované nasycené tuky – kterým se Američané snaží vyhýbat – NEjsou příčinou našich moderních onemocnění. Ve skutečnosti hrají mnoho důležitých rolí v chemii organismu:

-Nasycené mastné kyseliny tvoří alespoň 50 % buněčných membrán, poskytují jim nutnou tuhost a integritu, aby správně fungovaly.

-Hrají životně důležitou roli ve zdraví našich kostí. Pro vápník, aby byl efektivně uložen do kosterní struktury, alespoň 50 % tuků ve stravě, by mělo být nasycených.

-Snižují Lp (a)[lipoproteiny nesou cholesterol v krvi a lipoprotein-a je specifický typ považovaný za rizikový faktor pro srdeční onemocnění, pozn. překl.], látku v krvi, která značí náchylnost k srdeční chorobě.

-Chrání játra před alkoholem a jinými toxíny jako je Tylenol (název léku s účinnou látkou acetaminofenem, pozn. překl.)

-Posilují imunitní systém.

-Jsou potřebné pro správné využití esenciálních mastných kyselin. Prodloužené mastné omega-3 kyseliny se ve tkáních lépe udrží, když je strava bohatá na nasycené tuky.

-Nasycená 18-uhlíková kyselina stearová a 16-uhlíková kyselina palmová jsou upřednostěnými potravinami pro srdce,to proto je tuk kolem srdečního svahu vysoce nasycený. Srdce čerpá z této rezervy tuku v časech stresu.

Nasycené mastné kyseliny s krátkým a středně těžkým řetězcem mají důležité antimikrobiální vlastnosti. Chrání nás před škodlivými mikroorganismy v trávicím traktu.
Poctivě vyhodnocené vědecké výsledky nepodporují tvrzení, že nasycené tuky „ucpávající tepny“ způsobují srdeční chorobu. Ve skutečnosti vyhodnocení tuku v uzavřeném místě tepny odhaluje, že pouze z 26 % je nasycen. Zbytek je nenasycený, z něhož více než polovina na vícenenasycená.

A co cholesterol? I zde byla veřejnost dezinformována. Naše cévy se mohou poškodit různými způsoby – podrážděním způsobeným volnými radikály nebo viry,  nebo protože jsou co do struktury slabé- a když k tomu dojde, nastupuje přirozená hojivá látka organismu, aby škodu opravila. Touto látkou je cholesterol. Cholesterol je alkohol s vysokou molekulární hmotností, který se vytváří v játrech a ve většině lidských buněk. Podobně jako nasycené tuky hraje cholesterol, který si vytváříme a jaký konzumujeme, životně důležitou roli:

Společně s nasycenými tuky poskytuje cholesterol našim buňkám potřebnou tuhost a stabilitu. Když strava obshauje přemíru vícenasycených mastných kyselin, tyto nahrazují nasycené mastné kyseliny v buněčné membráně, takže se  buněčné stěny ve skutečnosti stávají ochablými. Když to nastane, cholesterol z krve je „hnán“ do tkání, aby jim
dodal strukturální integritu.  To proto hladiny hladiny krevního cholesterolu se mohou přechodně snížit, když nasycené tuky nahradíme vícenenasycenými mastnými oleji ve své stravě.

Cholesterol působí jako prekurzor životně důležitých kortikosteroidů, hormonů, které nám pomáhají nakládat se stresem a chránit organismus proti srdečnímu onemocnění a rakovině, a sexuálních hormonů, jako je androgen, testosteron, estrogen a progesteron.

Cholesterol je prekurzor vitamínu D, životně důležitého v tucích rozpustného vitamínu potřebného pro zdravé kosti a nervový systém, správný růst, metabolismus minerálů, svalový tonus, produkci inzulínu, rozmnožování a funkci imunitního systému.

Soli žluči jsou vytvořeny z cholesterolu. Žluč je životně důležitá pro trávení a vstřebání tuků ve stravě.

Nedávný výzkum ukazuje, že cholesterol jedná jako antioxidant. Toto pravděpodobně vysvětluje skutečnost, že hladiny cholesterolu stoupají s věkem. Jakožto antioxidant nás cholesterol chrání před poškozením volnými radikály, které vede k srdečnímu onemocnění a rakovině.

Cholesterol je potřebný pro správnou funkci receptorů serotoninu v mozku. Serotonin je přirozená chemická látka organismu, díky které se „cítíme dobře“. Nízké hladiny cholesterolu byly dány do spojitosti s agresivním a násilnickým chováním, depresí a sebevražednými tendencemi.

Mateřské mléko je obzvlášť bohaté na cholesterol a obsahuje speciální enzym, který pomáhá dítěti tuto živinu využít. Miminka a děti potřebují po celá léta svého růstu potraviny bohaté na cholesterol, aby byl zajištěn správný vývoj mozku a nervového systému.

Cholesterol ve stravě hraje důležitou roli pro udržení zdraví střevní výstelky. To proto vegetariánská strava, která obsahuje málo cholesterolu, může vést k syndromu propustného střeva a jiným střevním poruchám.

Cholesterol není příčinou srdečního onemocnění, ale je spíše potenciální antioxidační zbraní proti volným radikálům v krvi a opravnou látkou, která pomáhá s hojením poškozených tepen (i když plaky tepny samotné obsahují velmi málo cholesterolu.) Nicméně podobně jako tuky cholesterol může být poškozen, je-li vystaven žáru nebo kyslíku. Zdá se, že tento poškozený či zoxidovaný cholesterol pravděpodobně podporuje jak poškozování tepenních buněk a rovněž patologického naskupení plaku v tepnách. Poškozený cholesterol se vyskytuje v sušených vejcích, v sušeném mléce (přidávaném do mléka se sníženou tučností, aby jim dodalo na zahuštění) a v mase a tucích, které byly zahřány na vysoké teploty při smažení a jiných postupech vuyžívajících vysokou teplotu.
Vysoká hladina cholesterolu často znamená, že organismus potřebuje cholesterol, aby se bránil před vysokými hladinami upravených tuků obsahujících volné radikály. Stejně jako posila velkých policejních složek je potřebná v nějaké lokalitě, kde dochází často ke zločinu, tak i cholesterol je potřebný ve špatně živeném těle, aby ochránil člověka od sklonů k srdeční chorobě a rakovině. Vinit z koronárního srdečního onemocnění cholesterol je jako obviňovat policii z vražd a krádeží v oblasti s vysokou kriminalitou.
Snížená funkce štítné žlázy (hypotyroidismus) bude mít často za následek vysokou hladinu cholesterolu. Když je funkce štítné žlázy snížena, obvykle kvůli stravě s vysokým obsahem cukru a s nízkým obsahem využitelného jódu, v tucích rozpustných vitamínů a jiných živin, organismus zaplavuje krev cholesterolem, což je adaptivní a ochranný mechanismus, který poskytuje nadbytek materiálů potřebných k zahojení tkání a ke tvorbě ochranných steroidů. Lidé s oslabenou funkcí štítné žlázy jsou obzvlášť náchylní k infekcím, srdečním onemocněním a rakovině.
Příčinou srdečního onemocnění nejsou živočišné tuky a cholesterol, ale spíše řada faktorů vlastních moderní životosprávě včetně nadměrné spotřeby rostlinných olejů a hydrogenovaných tuků, nadměrná konzumace rafinovaných sacharidů ve formě cukru a bílé mouky, nedostatku minerálů, především nízké hladiny chránícího magnézia a jódu, nedostatek vitamínů, obzvláště vitamínu A, C a D potřebného pro integritu cévních výstelek a antioxidantů jako selenia a vitamínu E, který nás chrání před volnými radikály, a konečně zmizení antimikrobiálních tuků z potravinových zásob jmenovitě živočišných tuků a tropických olejů. Tyto nás jednou chránily před ony druhy virós a baktérií, které byly dány do souvislosti se začátkem patogenního plaku vedoucímu k srdečnímu onemocnění. Vysoké hladiny sérového cholesterolu nepředstavují přesný ukazatel budoucího srdečního onemocnění, vysoké hladiny látky zvané homocystein byly dány do pozitivní korelace s patologickým nahromaděním plaku v tepnách a tendencí vytvářet sraženiny- smrtelnou kombinací. Kyselina listová, vitamín B6, vitamín B12 a cholin jsou živiny, které snižují hladiny sérového homocysteinu. Tyto živiny se nacházejí většinou v živočišných produktech.
Prevence srdečního onemocnění není docílena dnešním soustředěním se na snižování cholesterolu – ať už léky či stravou – ale konzumováním stravy, která dodává živočišné potraviny bohaté na ochranné tuky a vitamíny B6 a B12; posilněním funkce štítné žlázy pomocí denního užívání přírodní mořské soli, dobrého zdroje využitelného jódu, předcházení nedostatku vitamínů a minerálů, které činí stěny tepen náchylnější k rupturám  a nahromadění plaku, zařazení do stravy antimikrobiálních tuků a vyřazením  průmyslově zpracovaných potravin obsahujících rafinované sacharidy, zoxidovaný cholesterol a rostlinné oleje obsahující volné radikály, které způsobují, že tělo potřebuje neustálé opravování.
Je důležité pochopit, že ze všech látek přijímaných v potravě našim organizmem, to jsou vícenenasycené oleje, které jsou prokázány jako nejnebezpečnější kvůli zpracování potravinářským průmyslem, především nestálé mastné  omega-3 kyselině linolenové. Vezměte v úvahu následující procesy zpracování, jakým se dostalo přirozeně se vyskytujícím mastným kyselinám před tím, než se objeví na našich stolech:

Extrakce: Oleje, jaké se přirozeně nacházejí v ovoci, ořechách a semínkách musejí být nejdříve extrahovány. Za starých časů bylo této extrakce docíleno pomalu se pohybujícími kamennými lisy. Ovšem oleje zpracované ve velkých továrnách jsou získávány drcením olejnatých semen a zahříváním je na 110 st.C. Olej je posléze vymačkáván tlakem od 137 900 kPa až 275 800 kPa, čimž se vytváří větší žár.  Během tohoto procesu jsou oleje vystavovány ničivému světlu a kyslíku.  Aby došlo k extrakci poslendích 10 % oleje z rozdrcených semínek, zpracovatelé používají na dřeň jedno z následujících rozpouštědel- obvykle hexan. Rozpouštědlo se poté vyvaří, třebaže 100 částeček z jednoho milionu může zbýt v oleji. Takováto rozpouštědla sama o sobě toxická mohou zadržovat toxické pesticidy, které jsou přilnuty k semínkům a k zrnům obilí před tím, než zpracování započne.
Zpracování za vysokých teplot způsobí, že slabé uhlíkové vazby nemasycených mastných kyselin, především potrojné nenasycené kyseliny linolenové se rozpadnou a tím se vytvoří nebezpečné volné radikály. Nadto antioxidanty, jako jsou v tucích rozpustný vitamin E, který organismus chrání před zpouští volných radikálů, se neutralizuje nebo je zničen vysokými teplotami a tlaky. Butylovaný hydroxyanisol (BHA) a butylovaný hydroxytoluen (BHT), oba podezřelí jako příčina rakoviny a poškození mozku, se často do těchto olejů přidávají, aby nahradili vitamín E a jiné přírodní konzervanty zničené žárem.
EXISTUJE moderní bezpečná metoda  extrakce, kdy se za navrtání  semen extrahuje olej a jejich vzácný náklad antioxidantů za nízkých teplot za minimálního vystavování světlu a kyslíku. Tyto nerafinované oleje získavané mechanickou extrakcí pomocí šnekových lisů zůstanou čerstvé, pokud se uchovají v lednici v tmavých láhvích. Extra panenský olivový olej je vyráběn drcením oliv mezi kamenem a ocelovými válečky. Tento jemný proces uchovává celistvost mastných kyselin a řadu přírodních konzervantů v olivovém oleji. Pokud se olej dá do tmavých nádob, uchová si svou čerstvost a vzácnou zásobu antioxidantů po mnoho let.

Hydrogenace: To je proces, při němž se mění vícenenasycené mastné kyseliny, které jsou běžně tekuté při pokojové teplotě, na tuky, které jsou tuhé při pokojové teplotě – na margarin a stužený tuk. Při jejich produkci začínají jejich výrobci s nejlevnějšími oleji – sójovým, kukuřičným, z bavlníkových semen či řepky, již žluklého z procesu extrakce – a smíchají je s malými kovovými částečkami- obvykle oxidu nikelnatého.  Olej se svým niklovým katalyzátorem je poté vystaven plynu vodíku ve vysokotlakovém reaktoru s vysokou teplotou. Poté jsou do směsi vmáčknuty emulgátory podobné mýdlu a škrob, aby tomu dodaly lepší konzistenci. Olej je ještě znovu vystaven vysokým teplotám při parním čištění. Odstraní to jeho nepříjemný odor. Nechutná šedá, přirozená barva margarinu, je odstraněná bělením. Barviva a silné příchutě se poté musejí přidat, aby to připomínalo máslo. Nakonec se tato míchanina stlačí a zabalí do tvárnic či vaniček a prodává se jako zdravé jídlo.
Částečně hydrogenované margariny a stužené tuky jsou dokonce pro vás horší než vysoce rafinované rostlinné oleje, z nichž jsou udělány kvůli chemickým změnám, k nimž dochází v procesu během procesu hydrogenace. Při vysokém tlaku niklový katalyzátor přiměje atomy vodíku, aby změnily svou pozici na řetězci mastné kyseliny. Před hydrogenizaci se pár vodíkových atomů nachází společně v řetězci a způsobuje, že se řetězec mírně ohýbá a vytvářejí koncentraci elektronů na straně dvojné vazby. Říká se tomu cis-konfigurace, konfigurace nejběžněji se nacházející v přírodě. U hydrogenizace jeden vodíkový atom z páru je přemístěn na druhou stranu, takže se molekula napřímí. Tomu se říká „trans“ formace, která je v přírodě řídká. Většina těchto umělých „trans“ tuků jsou pro organismus toxiny, ale bohužel váš trávicí systém je takto nerozezná. Místo aby je váš organismus vyloučil, zabuduje si „trans“ tuky do buněčných membrán jako kdyby byly „cis“ tuky- vaše buňky se ve skutečnosti stanou částečně hydrogenované! Jakmile jsou na místě, „trans“ mastné kyseliny způsobí katastrofu v buněčném metabolismu, protože chemické reakce se mohou odehrávat jedině, když jsou elektrony v buněčné membráně v určitém uspořádání či vzorcích, které proces hydrogenizace narušil.
V průběhu 40. let 20. století vědci zjistili silnou korelaci mezi rakovinou a konzumaci tuku – použité tuky byly hydrogenované, třebaže výsledky byly prezentované tak, jako kdyby byly viníkem nasycené tuky. Ve skutečnosti až donedávna byly nasycené tuky házeny do jednoho pytle s „trans“ tuky v různých databázích USA, které badatelé používají k dávání do korelace trendy ve stravování s podmínkami k onemocnění. A tak byly nasycené tuky vhozeny do stejného černého pytle s nepřirozenými hydrogenovanými rostlinnými oleji.
Částečně pozměněné hydrogenizované tuky vyrobené z rostlinných olejů ve skutečnosti blokují využití esenciálních mastných kyselin a mají mnoho škodlivých účinků, k nimž patří sexuální disfunkce, zvýšený krevní cholesterol a paralýza imunitního systému. Konzumace hydrogenovaných tuků je spojována s řadou jiných vážných onemocnění, nejen s rakovinou, ale také s aterosklerózou, diabetem, obezitou, disfunkcí imunitního systému, nízkou porodní váhou u miminek, vrozené vady, snížené zrakové ostrosti, sterilita, obtíže s laktací a problémy s kostmi a šlachy. A přesto se stále hydrogenizované tuky propagují jako zdravá strava. Oblíbenost margarinu a stužených tuků oproti máslu představuje triumf reklamní falše nad zdravým rozumem. Vaší nejlepší obranou je vyhýbat se jim na sto honů.

Homogenizace: Jde o proces, při němž se tukové částice smetany přecedí přes malinké póry pod velkým tlakem. Výsledné tukové částečky jsou tak malé, že spíše zůstávají v suspenzi, než aby vystoupily na povrch mléka.Činí to tuk i cholesterol náchylnějším ke žluknutí a oxidaci a některé výzkumy poukazují na to, že homogenizace může přispět k srdečnímu onemocnění.

Neustálý útok médií na nasycené tuky je výjimečně podezřelý. Výzkum nepodporuje tvrzení, že máslo způsobuje chronicky vysoké hodnoty cholesterolu- i když některé studie ukazují, že máslo způsobuje malé, přechodné zvýšení. Ve skutečnosti kyselina stearová, hlavní složka hovězího tuku ve skutečnosti cholesterol snižuje. Na druhou stranu margarin vyvolává chronicky vysokou hladinu cholesterolu a byl dán do souvislosti jak se srdeční chorobou, tak s rakovinou.  Nové měkké margaríny a nátěrky v tubě sice mají méně hydrogenizovaných tuků, ale stále se vyrábějí ze žluklých rostlinných olejů a obsahují mnoho přidatných látek.
  Diktátoři stravy úspěli v přesvědčení Američanů, že je máslo nebezpečné, když ve skutečnosti je cennou složkou v mnoha tradičních stravách a zdrojem následujících živin:

V tucích rozpustné vitamíny:Mezi ně patří vitamin A neboli retinol, vitamin D, vitamin K a vitamin E a také všechny jejich přirozeně se vyskytující spolučinitelé potřební k poskytnutí maximálního přínosu. Máslo je nejlepší americký zdroj těchto důležitých živin. Ve skutečnosti vitamin A se snáze vstřebává a je lépe využit z másla než z jiných zdrojů. V tucích rozpustné vytamíny se vyskytují ve velkém množství pouze, pokud máslo pochází od krav, které žerou čerstvou trávu.

Terezka a Bohuška

Když doktor Weston A. Price studoval izolované přírodní národy po celém světě, zjistil, že máslo bylo hlavní potravinou v mnoha domorodých kuchyních. (Nenašel žádné izolované národy, které by konzumovaly vícenenasycené tuky). Skupiny, které studoval, si obzvlášť cenily sytě žlutého másla, které produkovaly krávy živící se rychle rostoucí čerstvou trávou. Jejich přirozená intuice jim říkala, že jeho životadárné kvality byly především blahodárné pro děti a těhotné ženy. Když doktor Weston A. Price dělal rozbory tohoto sytě žlutého másla, zjistil, že má výjimečně vysoký obsah všech v tucích rozpustných vitamínů, především vitamínu A. Těmto vitamínům říkal “katalyzátory” či “aktivátory”. Podle dr. Pricea bez nich nejsme schopni využít minerály, které v jídle pozřeme, bez ohledu na to, jak hojně jich možná v naší stravě je. Větil také, že v tucích rozpustné vitamíny jsou nezbytně nutné pro absorbci ve vodě rozpustných vitamínů. Vitamín A a D jsou podstatné pro růst, zdravé kosti, pro správný vývoj mozku a nervového systému a pro normální sexuální vývin. Mnoho studií ukázalo důležitost máselného tuku pro rozmnožování. Jeho nepřítomnost má za následek „nutriční kastraci“, selhání ve zdůraznění mužských a ženských sexuálních charakteristik. Jelikož spotřeba másla v Americe poklesla, neplodnost a problémy se sexuálním vývinem stouply. U telat nejsou náhražky másla s to podpořit růst  nebo udržet rozmnožování.

Moderní úzký obličej, zdroj: WAPF

Ne všechny společnosti dr. Priceem jedly máslo, ale všechny skupiny, které zkoumal chodily velmi daleko, aby získaly potraviny s vysokým obsahem v tucích rozpustných vitamínů- ryby, korýše, jikry, orgánové maso, špek z mořských živočichů a hmyz. Izolované společnosti, aniž by znali názvy vitamínů bsažených v těchto potravinách, rozpoznaly jejich důležitost ve stravě a ve velkém množství konzumovaly živočišné produkty, které je obsahovaly. Oprávněně věřili, že takové potraviny jsou nutné pro plodnost a optimální vývin dětí. Dr. Price analyzoval obsah živin v domorodých kuchyních  a zjistil, že neměnně poskytovaly asi DESET krát více v tucích rozpustných vitamínů než v americké stravě 30. let 20. století. Tento poměr je dnes pravděpodobně ještě více extrémnější, jelikož Američaně úmyslně snížili spotřebu živočišných tuků.  Dr. Price si uvědomil, že tyto v tucích rozpustné vitamíny podporují krásnou stavbu kostí, široké patro, dokonale nestěsnané zuby a krásný dobře urostlý obličej, který je charakteristický pro mnoho izolovaných tradičních skupin.Americké děti obecně nejedí ryby nebo maso z orgánů, alespoň v žádné větší míře, a špek a hmyz nejsou součástí západní stravy, mnoho z nich nejí vajíčka.Jediný dobrý zdroj v tucích rozpustných vitamínů v americké stravě, který by se určitě měl konzumovat, je máselný tuk. Máslo přidané k zelenině a rozetřené na chléb a smetana přidána do polévek a omáček zajišťuje správné vstřebání minerálů a ve vodě rozpustných minerálů ze zeleniny, obilí a masa.

Wulzenové faktor (též stigmasterol, pozn. překl.): zvaný „protiztuhlostní“ faktor, tato složka je přítomná v syrovém živočišném tuku. Badatelka Rosalinda Wulzenová objevila, že tato látka chrání lidi i zvířata před zvápenatěním kloubů- degenerativní artritidou. Chrání také před tvrdnutím tepen, očnímu zákalu a kalcifikaci šišinky mozkové. Telata, která byla krmena pasterovaným mlékem nebo odstředěným mlékem si vyvinou ztuhlost kloubů a neprospívají. Jejich příznaky jsou odvráceny, když je do jejich krmiva přidán syrový máselný tuk. Pasterizace ničí faktor Wulzenové- je přítomný pouze v SYROVÉM másle, smetaně a plnotučném mléce.

Priceův faktor nebo aktivátor X: Objeven dr. Priceem, aktivátor X je silný katalyzátor, který podobně jako vitamíny A a D pomáhají organismu vstřebat a využít minerály. Nachází se v orgánovém mase ze zvířat, která se pásla na čerstvé trávě, a v některých plodech moře. Máslo může být obzvláště bohatých zdrojem aktivátoru X, když pochází od krav žeroucích rychle rostoucí trávu v jarní a podzimní sezóně. Mizí, když jsou krávy krmeny moučkou z bavlníkových semen, krmiv, jejichž základem je na bílkoviny bohatá sója a dokonce seno. Aktivátor X naštěstí neničí pasterizace. (Jde o vitamín K2, který naše tělo využívá jinak než vitamín K1. Vitamín K2 podle holanských studií naviguje vápník na správná místa v těle a odvádí ho z míst, kam nepatří, z měkkých tkání. Jinými slovy jde o důležitou a asi současnou nejpřehlíženější živinu, její absencí ztrácí podávání vápníku a vitamínu D na významu. Pozn. překl.)

Kyselina arachidonová: 20-uhlíkatá nenasycená mastná kyselina obsahující čtyři dvojné vazby, která se nachází v malém množství jedině v živočišných tucích.  Kyselina arachidonová (AK) hraje roli ve fungování mozku a je životně důležitou složkou buněčných membrán a je prekurzorem (z ní vzniká, pozn. překl.) důležitých prostaglandinů. Někteří nutriční guruové varují před potravinami bohatými na AK, tvrdí, že přispívá k tvorbě „špatných“ prostaglandinů, těch, co způsobují zánět. Jenže prostaglandiny, které bojuji proti zánětu, jsou také vytvořena z AK.

Mastné kyseliny s krátkým a středně dlouhým řetězcem:máslo obsahuje asi 12-15% kyselin s krátkým a středně dlouhým řetězcem. Tento typ nasyceného tuku nepotřebuje být emulgován soli žluči, ale je vstřebán přímo z tenkého střeva do jater, kde je přeměněn na rychlou energii. Tyto mastné kyseliny také mají antibakteriální, protinádorové vlastnosti, které posilují imunitní systém, obzvláště 12-uhlíkatá kyselina laurová, mastná kyselina se středně dlouhým řetězcem se v jiném živočišném tuku nenachází.  Silně ochranná kyselina laurová by se měla nazývat podmínečně esenciální mastná kyselina, protože se vytváří pouze v mléčné žláze a ne játrech jako jiné nasycené tuky. Musíme ji získávat ze dvou zdrojů výživy- malých množství v máselném tuku nebo velkého množství v kokosovém tuku. Čtyřuhlíkatá kyselina butyrová je prakticky jedinečná pro máslo. Má protiplísňové vlastnosti a také protinádorové účinky.

Esenciální mastné kyseliny omega-6 a omega-3: tyto se nacházejí v másle v malém množství, ale v téměř vyrovnaném množství. Tato vynikající rovnováha mezi kyselinou linolovou a linolenovou předchází oněm druhům problémů, které se pojí s nadměrnou konzumací omega-6 mastných kyselin.

Konjugovaná kyselina linolová (často i v češtině označená angl. zkratkou CLA)- máslo od krav z pastvy obsahuje také přeuspořádanou kyselinu linolovou zvanou konjugovaná, jež má silné protirakovinné účinky. Povzbuzuje také výstvabu svalů a zabraňuje přýbytku na váze. Konjugovaná kyselina linolová mizí, když se krávi krmí dokonce malým množstvím obilí či průmyslově zpracovanými krmivy.

Lecitin: lecitin je  přírodní složka másla, která napomáhá správnému vstřebání a metabolizaci cholesterolu a jiných tukových složek.

Cholesterol: mateřské mléko obsahuje hodně cholesterolu, protože je podstatný pro růst a vývin. Cholesterol je také potřebný k tvorbě různých steroidů, které chrání před rakovinou, srdeční chorobou a mentálním onemocněním.

Glykosfingolipidy: tento typ tuku chrání před gastrointestálními infekcemi, především malé děti a staré osoby. Z tohoto důvodu děti, které pijí odstředěné mléko mívají průjem tři a pětkrát častěji než děti, které pijí plnotučné mléko.

Stopové prvky: mnoho stopových minerálů je zabudováno do membrány tukové kuličky máselného tuku, jako je mangan, zinek, chrom a jód. V horských oblastech daleko od moře chrání jód v másle před voletem. Máslo má vysoký obsah selenu, stopového prvku s antioxidačními vlastnostmi, obsahuje ho na gram více než sleď či pšeničný klíček.

Jedna z často vznesených námitek ke konzumaci másla a jiných živočišných tuků je, že mají sklony hromadit jedy ze životního prostředí. V tucích rozpustné jedy, jako je DDT se skutečně v tucích hromadí, ovšem ve vodě rozpustné jedy, jako jsou antibiotika a růstové hormony se akumulují v podílu vody v mléce a mase. Zelenina a obilí také akumulují jedy. Na průměrnou rostlinnou plodinu se aplikuje asi desetkrát pesticidy- od semínka k uskladnění- zatímco krávy se pasou na pastvině, která se nestříká. Aflatoxin, plíseň, která roste na obilí, je jedním z nejsilnějších známých karcinogenů. Je správné předpokládat, že všechny naše potraviny ať už rostlinného či živočišného původu mohou být znečištěné. Řešením jedů v životním prostředí není odstranění živočišných tuků- tak podstatných pro růst, rozmnožování a celkové zdraví- ale vyhledat si maso v biokvalitě a máslo od krav z pastvin a také biozeleninu a bioobilí. Ty jsou stále častěji k dostání v prodejnách zdravé výživy a supermarketech i internetových zásilkových obchodech a kooperativách (potravinových sdruženích skupin zákazníků, pozn. překl.).
Než opustíme toto složité, ale životně důležité téma tuků, stojí za to prohlédnout si složení jiných jedlých tuků a olejů, aby se určila jejich užitečnost a míra vhodnosti pro přípravu jídla:

Kachní a husí tuk jsou polopevné při pokojové teplotě, obsahují 35 % nasycených tuků, 52 % mononenasycených tuků (včetně malého množství antimikrobiální kyseliny palmitolové) a asi 13 % vícenenasyceného tuku. Poměr omega-6 k omega-3 mastné kyselině závisí na tom, co tito ptáci jedli.  Kachní a husí tuk jsou docela stálý a velmi ceněné v Evropě na smažení brambor.

Kuřecí tuk je z 31 % nasycený, 49 % mononenasycený (včetně menšího množství antimikrobiální kyseliy palmitolové) a z 20 % vícenenasycený, z čehož je většina omega-6 kyseina linolová, i když množství omega-3 se dá zvednout, když se kuřata budou krmit lnem nebo rybí moučkou, nebo když mohou být ve volném chovu a žrát hmyz. Třebaže má široké použití při smažení v kuchyních, v nichž se vaří podle košer (v souladu se soustavou pravidel, stravovacích zvyků a všeho povoleného v judaismu, pozn. překl.),je méněcenný vůči kachnímu a husímu tuku, který byl tradičně před kuřecím tukem z židovského vaření upřednostňován.

Sádlo či vepřové sádlo je ze 40 % nasycené, 48 % mononenasycené (včetně menšího množství antimikrobiální kyseliny palmitolové) a 12 % vícenenasycené. Podobně jako drůbeží tuk se množství omega-6 a omega-3 mastných kyselin v sádle bude lišit podle stravy prasete. V tropech může být sádlo také zdrojem kyseliny laurové, pokud prasata žrala kokosové ořechy. Stejně jako kachní a husí tuk je sádlo stálé a upřednostňuje se na smažení.  Na přelomu 19.-20 století měl v Americe široké použití. Je vynikajícím zdrojem vitamínu D, obzvláště v zemích třetího světa, kde jiné živočišné potraviny jsou pravděpodobně drahé. Někteří badatelé mají za to, že vepřovým produktům bychom se měli vyhýbat, protože mohou přispět k rakovině. Jiní tvrdí, že pouze vepřové MASO představuje problém, ale že vepřový tuk ve formě sádla je bezpečný a zdravý.

Hovězí a skopový lůj jsou z 50 až 55 % nasycené, asi ze 40 % jsou mononasycené a obsahují malé množství vícenenasycených tuků, obvykle méně než 3 %. Syrové vnitřní (plstní) sádlo, což je vnitřní tuk zvířete v dutině břišní, je ze 70- 80 % nasycený. Syrové vnitřní sádlo a lůj, na který je přetavené, jsou vysoce stálé tuky a mohou se použít na smažení. Tradiční kultury si těchto tuků cenily pro jejich zdravotní přínos. Jsou dobrým zdrojem antimikrobiální kyseliny palmitolové.

Olivový olej obsahuje 75 % kyseliny olejové, stálý mononenasycený tuk, společně s 13 % nasyceného tuku, 10 % omega-6 kyseliny linolové a 2 % omega-3 kyseliny linolenové. Vysoké procento kyseliny olejové činí olivový olej ideálním na saláty a na vaření za mírných teplot. Extra panenský olivový olej je také bohatý na antioxidanty.  Měl by být zakalený, což znamená, že nebyl filtrován, a má zlatě žlutou barvu, což značí, že byl vyroben z plně vyzrálých oliv. Olivový olej odolal zkoušce času. Je to nejbezpečnější rostlinný olej, jaký můžete použít, ale nepřežeňte to. Kyseliny s delším řetězcem, jaké jsou v olivovém oleji, jistě spíš přispěji k nahromadění tělesného tuku než mastné tuky s krátkým a středně dlouhým řetězcem v másle a kokosovém oleji.

Arašídový olej obsahuje 48 % kyseliny olejové, 18 % nasycených tuků a 34 % omega- 6 kyseliny linolové. Podobně jako olivový olej, arašídový olej je relativně stálý a proto vhodný na příležitostnou přípravu jídel čínskými technikami zvanými anglicky stir-fry (míchej a smaž v pánvi wok, tedy určitá míchaná smaženice, pozn. překl.). Ovšem vysoké procento omega-6 představuje potenciální riziko, takže používání arašídového oleje by mělo být přísně omezeno.

Sezamový olej obsahuje 42 kyseliny olejové a 15 % nasyceného tuku a 43 % omega- 6 kyseliny linolové. Sezamový olej je svým složením podobný arašidovému oleji. Může se použít na smažení, protože obsahuje jedinečné antioxidanty, které neničí žár. Nicméně vysoké procent omega-6 svědčí proti výhradnímu používání.

Oleje ze světlice barvířské, slunečnice a sójových bobů, z bavlníkových semen obsahují všechny přes 50 % omega-6 kyseliny linolové, kromě oleje ze sójových bobů a jen minimální množství omega-3. Olej ze světlice obsahuje z 80 % omega-6. Výzkum se stále hromadí o nebezpečích nadbytku olejů omega-6 ve stravě, ať už jsou žluklé či ne. Používání těchto olejů by mělo být přísně omezeno. Nikdy by neměly být používány poté co byly zahřáty, jako třeba při vaření, smažení či pečení.  Olej slunečnicový a ze světlice barvířské bohaté na kyselinu olejovou jsou produkovány z hybridních rostlin, mají podobné složení jako olivový olej, konkrétně velké množství kyseliny olejové a jen malé množství vícenenasycených mastných kyselin a tímto jsou stálejší než tradiční odrůdy. Nicméně je těžké najít verze těchto olejů skutečně lisovaných zastudena.

Řepkový olej obsahuje 5 % nasycených tuků, 57 % kyseliny olejové, 23 % omega-6 a 10-15 % omega-3. Na trhu nejnovější olej z řepky byl vyvinut ze semínka řepky olejky, která patří do čeledi  brukvovitých. Semeno řepky olejky je považováno za nevhodné pro konzumaci člověkem, protože obsahuje mastnou kyselinu s dlouhým řetězcem zvanou kyselina eruková, která se za určitých okolností  spojuje s fibrózními lézemi srdce. Řepka olejka byla vyšlechtěna tak, aby obsahovala málo, pokud vůbec nějakou kyselinu erukovou a přitáhla pozornost nutričních odborníků kvůli svému vysokému obsahu kyseliny olejové. Jsou však určité indicie, že olej z řepky jako takový představuje sám o sobě rizika. Má vysoký obsah síry a snadno zežlukne. Pečivo zhotovené z řepkového oleje velice rychle plesniví. Během procesu deodorizace se mastné kyseliny omega- 3 ze zpracovávaného řepkového oleje přeměňují na TRANS mastné kyseliny, podobné těm v margarinu a možná nebezpečnější. Nedávné výsledky studií naznačují, že řepkový olej „zdravý na srdce“ ve skutečnosti vytváří nedostatek vitamínu E, vitamínu potřebného pro zdravý kardiovaskulární systém. Jiné studie naznačují, že i řepkový olej s nízkým obsahem kyseliny erukové způsobuje fibrózní leze srdce, obzvlášť když je ve stravě málo nasycených tuků. (Více o něm pojednává text Výživa ve světle věků, pozn. překl.)

Olej z lněného semínka obsahuje 9 % nasycených mastných kyselin, 18 % kyseliny olejové, 16 % Omega-6 a 57 % omega 3. Se svým extrémně vysokým obsahem omega- 3 poskytuje lněné semínko lék na nerovnováhu mezi omega-6/ omega-3, která je tak prevalentní v dnešní Americe. Není překvapením, že skandinávský folklor si cení olej z lněného semínka jako zdravou potravinu. Nové metody extrakce a plnění do láhví minimalizovaly problém se žluknutím. Vždy by měl být uchováván v ledničce, nikdy ne zahříván a konzumován v MALÉM množství v salátových dresinkách a pomazánkách.

Tropické oleje jsou nasycenější než jiné rostlinné oleje. Palmový olej je z 50 % nasycený se 41 % kyseliny olejové a zhruba 9 % kyseliny linolové. Kokosový olej je z 92 % nasycený s více než 2/3 nasyceného tuku jako jsou mastné kyseliny se středně dlouhým řetězcem (často zvané triglyceridy se středně dlouhým řetězcem). Zajímavá je především kyselina laurová, která se nachází ve velkém množství jak v kokosovém oleji, tak v mateřském mléce. Tato mastná kyselina má silné protiplísňové a antimikrobiální vlastnosti. Kokosový olej chrání obyvatelstvo tropů před bakteriemi a plísněni, které se v jejich potravinách často vyskytují, jelikož národy třetího světa v tropických oblastech přešly na vícenenasycené rostlinné oleje, výskyt střevních poruch a nemocí spojených se sníženou imunou stouply. Kokosový olej obsahuje kyselinu laurovou, často se používá do umělých výživ miminek. Tyto oleje jsou stálé a mohou se uchovat při pokojové teplotě mnoho měsíců, aniž by zežloukly. Vysoce nasycené tropické oleje nepřispívají k srdeční chorobě, ale vyživovaly zdravé populace po tisíciletí. Je  škoda, že tyto oleje nepoužíváme na vaření a pečení- těžká rána, jaké se jim dostalo, je výsledkem intenzivního lobbyingu domácího rostlinné oleje zpracovávajícího průmyslu. Červený palmový olej má silnou chuť, kterou většina shledá nepříjemnou- třebaže jeho použití je rozšířeno po Africe- zatímco čištěný palmový olej, který je bez chuti a bílý, byl dříve používán jako ztužený tuk a při výrobě komerčních „French fries“ (hranolků), zatímco kokosový olej se používal do sušenek, krekrů a pečiva. Strach z nasycených tuků přinutil výrobce, aby opustili tyto bezpečné a zdravé oleje a dali přednost hydrogenovaným olejům ze sójových bobů, kukuřice, řepky a bavlníkových semen.

V úhrnu patří naše volba tuků a olejů mezi nesmírně důležité. Většina lidí, především miminka a děti v růstu mají prospěch z VĚTŠÍHO MNOŽSTVÍ tuků ve stravě než méně. Ovšem tuky, které jíme, musíme pečlivě volit.  Vyhněte se všem průmyslově zpracovaným potravinám, které obsahují hypermoderní hydrogenované tuky a vícenenasycené oleje. Místo toho používejte tradiční rostlinné oleje jako je extra panenský olivový olej a malé množství nerafinovaného lněného oleje. Seznamte se s přínosem kokosového oleje na pečení a s živočišnými tuky na příležitostné smažení. Jezte vaječné žloutky a jiné živočišné tuky s bílkovinami, k nimž jsou přilnuty.  A konečně používejte tolik kvalitního másla, kolik chcete. S radostí vás ujišťujeme, že je to celistvá- vskutku esenciální- potravina pro vás a celou vaši rodinu.
Máslo v biokvalitě, extra panenský olivový olej a lněný olej získaný mechanickou extrakcí pomocí šnekových lisů v neprůsvitných nádobách jsou k dostání v obchodech se zdravou výživou a gurmánských trzích. Jedlý kokosový olej se dá najít na indických a karibských tržnicích. (Viz Zdroje pro e-shop s tuky a olejemi dobré kvality)

Poznámka překladatelky: Když se podíváme  třeba i na olej konopný,  jak na to, co o něm píše paní Úlehlová-Tilschová (Česká strava lidová, 1945), tak i Sally Fallonová, rozhodně bychom ho nemohli zařadit do našeho běžného zdravého jídelníčku s odvoláním se na tradici předků. Proč? Předci ho sice používali, ale… pěstovali konopí především kvůli výrobě plátna, přesněji řečeno kvůli příjmu z něho (sama bych si ho od nich koupila a dobře jim za dřinu zaplatila) a až jako vedlejší produkt si lisovali také konopný olej. A ten pak ještě měl dále několikero využití: na svícení, na smažení (jak nezdravé je smažit na takovém oleji!), na masti na  bolístky a, pokud ho bylo hodně, také ho prodávali jako zob pro ptáky. Tento olej považovali především ale za postní, třeba pašijový (křesťanské spoluprožívání utrpení Krista), dokonce se uchovaly záznamy o tom, že páchl (není divu, když tak velice snadno žloukne). Sally Fallonová dokonce napsala článek s názvem Konopný olej: Ne pro lidskou konzumaci, má pro svůj postoj několik důvodů: i když je bio a tlačený za studena, velice snadno žloukne, protože je nestálý a snadno oxiduje, je totiž plný vícenenasycených mastných kyselin (cca 75 %), má pouze 10 % nasycených a 10 % mononenasycených mastných kyselin. Neméně velký zádrhel je i v tom, že obsahuje asi 55 % omega-6 mastných kyselin a pouze kolem 22 % omega-3 mastných kyselin, čili je v něm velká nerovnováha mezi těmito dvěma mastnými kyselinami, což je dnes obecně civilizační problém, který způsobuje jak konzumace podobných rostlinných olejů (k čemuž by konopný olej jen přispíval), tak i živočišných produktů od zvířat krmených obilím na úkor zeleného. Nadměrná spotřeba omega-6 mastných kyselin ve stravě byla údajně dána do souvislosti s rakovinou, srdeční chorobou a nemocemi autoimunitního systému. Takže jistě i u konopného oleje je třeba být opatrný (všeho s mírou…), raději ho nahradit máslem nebo kvalitním olivovým olejem. Konopný olej je ale prý výborný pro průmyslové využití na výrobu barev a nátěrů. (Studie hovoříci v neprospěch konzumace tohoto oleje jsou zde: (Více o problému konopného oleje na : Journal of Analytical Toxicology October 1997 21(6):482-485 ahttp://editor.nourishedmagazine.com.au/articles/hemp-not-for-human-consumption)

(Historii vedlejšího produktu na výrobu „zdravé“ potraviny (olej či margarín) má v USA i olej z bavlníkových semen. Primární cílovou plodinou byla bavlna, jenže co se semínky ? -zvláště poté, co bavlníkový olej na svícení nahradil petrolej?…).

 

Politicky nekorektní máslo a cholesterol

 Teorie  Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Politicky nekorektní máslo a cholesterol
Zář 092011
 

 

Moz-screenshot-3

 

 Nasycené tukyskeptický pohled zpátky

Informace, které dnes naleznu o cholesterolu na internetu, jsou zejména na stránkách, ježmi zároveň nabízejí prostředky k jeho snížení, případně jde o internetový portál určité značky rostlinného tuku. Není možné si nevšimnoutobchodního využití(možná že i z obchodních důvodů vytvořené) teorie namířené proti cholesterolu a nasyceným tukům. Nejvíce se kritice cholesterolu kromě výživových poradců, zdravotních institucí a lékařů (Fallonová je nazývá diktátory stravy, potažmo “hlídacími psy” lipidové teorie) věnují výrobci rostlinných tuků a olejů a především farmaceutické firmy. Ty vyvinují cholesterol snižující léky.

Nebylo to lékařské periodikum, ale Business Week, který přinesl před několika lety zprávu o tom, že moderní léky na snižování cholesterolu, které dnes bere v USA na 18 milionů občanů, nejsou tak úspěšné9. Povážlivé jsou také výroky některých lékařů, kteří své jméno spojili s propagací náhražek másla. Jakou motivaci asi podpora studie cholesterolemie od výrobce rostlinného tuku, je nasnadě. „Výsledky studie cholesterolemie realizované v letech 2002 a 2004 s podporou Flora pro.activ ukázaly, že více než polovina české dětské populace má zvýšenou nebo dokonce vysokou hladinu cholesterolu v krvi. Na této nebezpečné skutečnosti se, kromě jiného, významně podílí i delší dobu trvající nesprávná výživa,10jepřesvědčen odborník z řad lékařů na internetovém reklamním portálu rostlinného tuku.11 Představa “správné” výživy dětí je v tomto kontextu jistě “politicky korektní”– její součástí jsou rostlinnétuky a minimalizovaná konzumace nasycených tuků s cholesterolem a tolerování potravin z bílé mouky a cukru. Touto logikou směřujeme proti samotné Matce Přírodě, kterou nepřímo obviňujeme, že je špatná kuchařka, protože mateřské mléko má vysoký obsah nasycených tuků a cholesterolu. Podobná studia by měl podporovat někdo skutečně nestranný. Ostatně lze předpokládat, že se více vyplatí investice do reklamy na konkrétní značku rostlinného margarínu, než obecně na máslo, kterým by se dělala neplacená reklama vlastně všem jeho výrobcům. Víme, že dnes není většina dětí dlouho kojena a brzy se začíná s umělou výživou a s příkrmy. Jaké složení má mít tato výživa pro tak důležité období vývoje dětského mozku, když je do tří let dítěte z 80 % vyvinut?12 Sterilizované přesnídávky slazené cukrem a piškoty z bílé mouky a cukru, nealko nápoje nejsou na živiny bohatou stravou a na rozdíl od mateřského mléka neobsahují nasycené tuky a cholesterol. Děti je přitom třeba nikoliv krmit, ale vyživovat . 

Moz-screenshot-5

Kváskový chléb a máslo s tymiánem, česnekem a citrónem.

Fallonová a Enigová k otázce živočišných tuků píšou: Tito „experti“ nás ujišťují, že lipidová hypotéza je podepřena nevyvratitelným vědeckým důkazem. Většina lidí by se divila, když by zjistila, že ve skutečnosti existuje málo důkazů podepírajících tuto domněnku, že strava s nízkým obsahem cholesterolu a nasycených tuků opravdu snižuje úmrtnost na srdeční onemocnění či jakýmkoliv způsobem prodlužuje délku života člověka.13

Na nízkocholesterolovou stravu je možné pohlížet kritickynejen konkrétně z toho důvodu, že přírodní lidé, jaké vyšetřoval dr. Price, byli zdraví, přestože jedli mnoho potravin bohatých na cholesterol. Samotný cholesterol podle doložených studií i některých současných odborníků škodlivý není, právě naopak. Zpochybňují, že by konzumace potravin obsahujících cholesterol mělavůbec jakoukolivsouvislost se zvýšeným cholesterolem v krvi, a to s poukazem na vývoj a pozadí celé lipidové teorie, které vzbuzují pochybnosti.Fallonová s Enigovou v eseji Oiling of America [Nakládání Ameriky do oleje] zaznamenávají, k čemu v podstatě došlo za posledních 50 let. V podstatě již před začátkem celé kampaně v rámci politiky veřejného zdraví namířené proti cholesterolu v 50. letechdošlo k mylné a unáhlené interpretacizvýšenéhladiny krevního cholesterolu u obyvatelstva, u kterého se již tehdy zvýšila úmrtnost nakardiovaskulární choroby .

Při pohledu zpět do minulosti, do statistik i kuchařských knížek se po válce konzumovalo nesrovnatelně méně živočišných tuků než na přelomu století. “Před rokem 1920 bylo koronární srdeční onemocnění v Americe vzácné, tak vzácné, že když mladý internista jménem Paul Dudley White předvedl svůj německý elektrokardiograf svým kolegům na Harvardově univerzitě, poradili mu, aby se soustředil na výnosnější odvětví medicíny.”14 Oponent lipidové teorie, dr. Paul Dudley White v panelové rozhlasové diskusi pořádané Americkým sdružením pro srdce v roce 1956 ke všemu zaujal odmítavé stanovisko a prohlásil, že bychom měli jíst stejně jako naši předci, kteří na infarkty umírali vzácně. Jeho názor však byl potlačen do pozadí. 15

Každopádně současný nárůst kardiovaskulárních chorob jako hlavní příčině umrtí obyvatelstva západních zemí neodpovídá pararelnímu zvýšení konzumace nasycených tuků:

Během šedesátiletého období od roku 1910 do roku 1970 podíl tradičních živočišných tuků klesl z 83 procent na 62 procent a spotřeba másla sletěla z 8 kg na osobu a rok na bezmála 2 kg.  Během posledních osmdesáti let stoupla spotřeba cholesterolu ve stravěo pouhé 1 procento. Během stejného období procento stolních rostlinných olejů ve formě margarínů, tuků na pečení a rafinovaných olejů stoupla o 400 procent a spotřeba cukru a průmyslově zpracovaných potravin stoupla o 60 procent.16, který přírodní národy nekonzumovaly.” Fallonová zdůrazňuje že třebaže u abnormálně zvýšené hladiny cholesterolu v krvi je vyšší riziko budoucího onemocnění srdce, není zde jasná korelace s příjmem cholesterolu z jídla.

 

2

4Dr. Price nazýval margarín “dílo Ďáblovo”.

5Je známo, že syntetický vit. A může být pro těhotnou ženu toxický, je-li však v přirozeném zdroji, jako je domácí máslo, nachází se zde v přirozeném poměru s vitamínem D a toxický není. V době těhotenství jsem se proto vůbec neomezovala v konzumaci domácího másla.

6Junk Food– termín pro jídlo s minimální nutriční hodnotou, bez tělotvorných látek, obvykle i bez vlákniny, podle TS k němu patří I ovocné džusy s vysokou koncentrací fruktózy.

7Cit. Nourishing Trdaditions, s. 23.

(DVD) nakládání Ameriky do oleje

 Teorie  Komentáře nejsou povolené u textu s názvem (DVD) nakládání Ameriky do oleje
Srp 212011
 

Moz-screenshot-2

Občas se mě někdo zeptá, zda se tedy domnívám na základě toho, co jsem četla, zda „teda“ je maso zdravé. Na to nelze dát jednoslovnou odpověď. „Maso“ nepovažuju za samostatnou nezávislou kategorii ve stravě.  Maso ve smyslu „libové svaloviny z kuřete či krůty“ bych přirovnala spíš k bílé mouce, která nás vykrmí (nikoliv nutně vyživí) stejně rychle jako krmná směs tato kuřata za 6 týdnů- nejde ale o kvantitu, ale kvalitu potravy a o „správný růst“- zvířete i dítěte. Teprve celozrnná mouka, v níž jsou namleté i otruby má šanci stát se kandidátem na součást výživné stravy, pokud je správným způsobem připravena před pečením a zrno vypěstováno bez chemie.
     Stejně tak i tělo zvířete (i ryb)  by ke konzumaci mělo zůstat celistvé, nemělo by být „omíláno“ o jeho vnitřní orgány, tuk, kůži, kosti atd.- i ty by měly být využity, protože mají velký přínos pro naše zdraví třeba ve formě na želatinu bohatého vývaru. Máme-li tedy na mysli pod pojmem „maso“ i využití vnitřních orgánů jako nejcennější části těl živočichů, využití kostí, chrupavek a kůže, pak se přikláním k tomu, že se jedná o výživnou tradiční stravu. Samozřejmě má smysl považovat toto „maso“ za zdravé, pokud zvíře bylo na zelené pastvě a nebylo po celý rok vykrmováno směsemi, jedlo svou tradiční stravu. Nezanedbatelný je u „masa“ obsah bílkovin, minerálů, vitamínů ve snadno vstřebatelné podobě, „dětská přesnidávka“ je pak oproti takovému „masu“ antinutriční planá „krmě“, nikoliv na živiny koncentrovaná výživa pro požadavky rostoucího organismu- přesnidávka nemá bílkoviny, po sterilizaci ani vitamíny, jen antinutriční bílý cukr a problematickou fruktózu. Zrovna dnes jsem četla v seriozním tisku podivnou větu v rámci politicky korektní výživy: „Červené maso, jako je vepřové a hovězí, je totiž plné nasycených tuků, které srdci rozhodně neprospívají.“ Zdá se, že autor v tom má nějakou „sekanou“ a už mu ani nezáleželo na tom, oddělit tyto dvě složky od sebe (tuky x maso -ve smyslu svaloviny) a prostě tukům říká maso a masu tuky. Zvíře však má i kosti a kůži a vnitřní orgány. Pak následovaly jistě dobře míněné povrchně zmíněné ošemetné notoricky známé rady konzumovat určité potraviny (včetně těžce stravitelných ořechů), aniž by se uvedly iformace o kvalitě, jejich způsobu zpracování a jak si je máme doma připravit.
     K otázce živočišných tuků bylo nedávno v souvislosti s politicky nekorektní výživou natočeno video NAKLÁDÁNÍ AMERIKY DO OLEJE (The Oiling of America), které vychází ze stejnojmenného eseje. Nedostatek živočišných tuků a cholesterolu (jako léku) v naší stravě je dle autorů hlavní důvod nárustu civilizačních obtíží včetně poruch učení, autismu, neplodnosti atd. Na obálce se píše:

Jak průmysl vyrábějící rostlinné oleje zdémonizoval výživné živočišné tuky a zničil americké zásoby potravin, od Mary G. Enigové, presentováno  Sally Fallonovou
 

Po dobu padesáti let, velký byznys, vládní úřady a lékařské organizace vedly klamnou kampaň proti živočišným tukům, masu, vajíčkům, máslu a jiným výživným tradičním potravinám, která vedla k ohromným ziskům z prodeje toxického margarínu, náplní a tekutých rostlinných olejů a potravin, které je obsahují. Vědecká data, která jsou v rozporu se současnou politikou veřejného zdraví namířenou proti živočišným tukům, byla potlačena a mnoho let cenzurována. Dr. Enigová a Sally Fallonová vám nyní povědí pravdu  o tom, jak k tomu došlo.

Nakládání Ameriky do oleje (The Oiling of America) vám otevře oči, abyste viděli podvod a klam za lipidovou hypotézou srdeční choroby. Mezi tématy bude:

  • Jak vědci podvádějí ve vědeckých studiích
  • Proč cholesterol není příčinou srdeční choroby
  • Rizika nízkocholesterolových diet a léků na snížování cholesterolu

Moz-screenshot-1


Každý se musí rozhodnout sám, kterou cestou jít…(dcerka Dorotka rozběhnutá…)

Čvc 032011
 
Img_4301

V keramické misce nalevo je čerstvá studená voda, může se do ní dát i led a sůl…

Img_4305

Nádobu s máslem převrátíme do vody a slouží jako víko, máslo je roztíratelnější, nádoba totiž zůstává v kuchyni, denně je třeba vyměnit vodu a přidat máslo.Tato nádoba na máslo pochází z keramické dílny manželů Hermanových z Německa viz http://www.frenchbutterdish-butterdosen.com/index2.html


Na našem rodinném stole se opět objevilo po čase domácí máslo. V tuto roční dobu je nejvýživnější. Paní Sally Fallonová v knize Výživné tradice o másle v kapitole Tuky píše:

 

„Neustálé útoky médií na nasycené tuky jsou víc než podezřelé. Výzkum nepotvrzuje názor, že máslo způsobuje chronicky zvýšenou hladinu cholesterolu- třebaže některé studie ukazují, že konzumace másla způsobuje mírné přechodné zvýšení. Ve skutečnosti kyselina stearová, hlavní složka hovězího tuku, cholesterol snižuje…
Diktátoři stravy uspěli v přesvědčení Američanů, že je máslo nebezpečné, i když je cennou složkou mnoha tradičních kuchyní a zdrojem těchto živin:

V tucích rozpustné vitamíny: Mezi ně patří vitamin A neboli retinol, vitamin D, vitamin K a vitamin E a také všechny jejich přirozeně se vyskytující spolučinitelé potřební k poskytnutí maximálního přínosu. Máslo je nejlepší americký zdroj těchto důležitých živin. Ve skutečnosti vitamin A se snáze vstřebává a je lépe využit z másla než z jiných zdrojů. V tucích rozpustné vytamíny se nacházejí ve velkém množství pouze, pokud máslo pochází od krav, které žerou čerstvou trávu.

Img_4257

Čerstvé domácí máslo 

Img_4266

Z mísy do litinové pánve a bude se máslo přepouštět

Img_4298

Medová barva čerstvě přepuštěného másla- ghí 


Když doktor Weston A. Price studoval izolované tradiční národy po celém světě, zjistil, že máslo bylo hlavní potravinou v mnoha domorodých kuchyních. (Nenašel žádné izolované národy, které by konzumovaly vícenenasycené tuky). Skupiny, které studoval, si obzvlášť cenily sytě žlutého másla, které produkovaly krávy živící se rychle rostoucí čerstvou trávou. Jejich přirozená intuice jim říkala, že jeho životodárné kvality byly především blahodárné pro děti a těhotné ženy. Když doktor Weston A. Price dělal rozbory tohoto sytě žlutého másla, zjistil, že má výjimečně vysoký obsah všech v tucích rozpustných vitamínů, především vitamínu A. Těmto vitamínům říkal „katalyzátoři“ či „aktivátoři“.Podle doktora Pricea bez nich nejsme schopni využít minerály, které přijímáme v potravě, bez ohledu na to, jak moc jich naše strava obsahuje.

Img_4293

Máslo na bramborech a smetana se strouhanou okurkou a natí z cibule

Také věřil, že v tucích rozpustné vitamíny jsou nezbytné ke vstřebání ve vodě rozpustných vitamínů. Vitamíny A a D jsou podstatné pro růst,  zdravé kosti,  pro správný vývoj mozku a nervového systému a normální sexuální vývin (Čili zde již ve hře není jen cholesterol, ale třeba i to, aby dívka měla širokou pánev, a chlap mužský hlas, ale také „zdravá“ 2metrová basketbalistka, která je zdravá jen povrchně- jako osvalené kuře vyhoněné po 6 týdnech výkrmu- nám v pětadvaceti neumřela na infarkt…atd., pozn. překl.). Mnoho studií ukazuje důležitost máselného tuku pro rozmnožování. Jeho absence má za následek „nutriční kastraci“, selhání ve zdůraznění mužské a ženské sexuální charakteristiky. Se sníženou spotřebou másla v Americe stoupl výskyt neplodnosti a problémy se sexuálním vývinem. U telat nejsou náhražky másla schopny podpořit růst a udržet reprodukci. Máslo přidané k zelenině a pomazáné na chléb, smetana přidaná do polévek a omáček zajišťuje správné vstřebání minerálů a ve vodě rozpustných vitamínů v zelenině, obilí a mase.“Přeloženo ze stránky  16.

Img_4279

Máslo mírně vařilo, je již tekuté a průhledné…

Img_4281

 Můžeme cedit a oddělit tak čisté ghí od sraženého usmaženého zbytku podmáslí

 

Dále se v knize píše o Konjugované kyselině linoleové, jež má protirakovinné vlastnosti, pomáhá s výstavbou svalů, s udržením si tělesné váhy a která mizí, pokud se krávy dovykrmují obilím či krmnou směsí. A o Wulzenově faktoru– též zvaném stigmasterol, které syrové máslo, syrová smetana a mléko obsahuje, tedy nepasterované, jde o činitele, který  chrání před tvrdnutím tepen, degenerativní artritidou, šedým zákalem a zvápenatěním šišinky mozkové, rakovinou vaječníků, prsu, prostaty atd.

Img_4282

 

Přepuštěné máslo

V jednom z květnových Magazínů- Víkend Hospodářských novin (str. 24-28) vyšel  článek na téma másla, článek který v titulu  sliboval, že se dozvíme „Vše, co jste ( ne)chtěli o másle vědět“, avšak tímto ambiciozním názvem trochu čtenáře matl stejně jako nás matou výrobci názvy tuků Máslíčko, Maslan, Raníčko, Pozdrav z hor, o čem článek také pojednával. Přestože se čtenář moc nedozví, proč by měl i z nutričního hlediska dávat přednost máslu, přináší alespon kvalitní informace o evropském trhu s máslem.

Mohu jen parafrázovat: zajímavé je, že množství v ČR vyrobeného másla je téměř stejné, jako objem másla z dovozu, což před 10 lety nebylo. Zatímco české normy rozlišují kategorie Čerstvé máslo (trvanlivost do 20 dnů), Máslo (s delší trvanlivostí), Stolní máslo (mohlo být zmražené až 2 roky), z Belgie, která mimochodem více másla vyváží, než vyrábí, se k nám dováží smíchané máslo (kód DE), které je převážně ze zmraženého másla a trochy čerstvého pro zlepšení vůně a chuti- je proto i levnější. Tedy to přidané čerstvé máslo může být údajně české (z českého mléka vyvezeného do SRN), které se přes Německo vyveze a znovu ve smíšeném másle doveze k nám zpět. Jistě se brzy upraví legislativa nejen u Pomazankového „másla“, ale i Maslanu, Máslíčka, Mazlíčka, které obsahují rostlinné tuky, přesto mají na folii pasoucí se kravičky a slova o „tradici“ a jsou v regále s mléčnými výrobky.

V Anglii vymysleli k margarínu šalamounský název I cant Believe its not Butter– Nemohu uvěřit, že to není máslo.

 

Img_4319

Stloukání másla„, olejomalba (Jean-François Millet , 1814 – 1875, kreslil obrazy venkovské Francie viz http://www.atelier-millet.fr/ Také jsme zkoušeli tlouci máslo postaru v máselnici, ale z nějakého důvodu se to nepovedlo, asi smetana nebyla dozrálá ke zpěnování, nyní to děláme v mixéru, kde se smetana srazí, odlijeme pak odloučené podmáslí a hněteme, až vymačkáme kapičky pokud možno veškerého podmáslí, máslo má mít 80 % tuku,  zbytek vody (podmáslí) nakonec odstraním „přepuštěním“ čili čištěním másla. V chladu sklepa je takové „ghí“ tuhé jak vosk a vydrží i měsíce. 

—————————————

* Domácí– mám tím na mysli rodinné (rodové) máslo v kvalitě, jež dokonce přesahuje kvalitu výrobků ekologického zemědělství, protože je nejen obohaceno o aspekty z biodynamického hospodaření (víme třeba, že máslo pochází od rodinné krávy, která má své jméno- nejen číslo- a k níž máme osobní vztah, známe ji třeba již od narození), ale je kvalitnější zejména v souvislosti  s obsahem konjugované kyseliny linoleové, kterou plnotučné mléko (resp. biomáslo) údajně ztrácí, pokud je dobytek přikrmován obilím (byť v biokvalitě).

**Pokud bych někdy v životě uvažovala o prodeji potravin, tak by to bylo čerstvé syrové letní máslo od krávy pasoucí se na rychle rostoucí čerstvé trávě, máslo, které když jedí OBA partneři denně v uměřeném množství společně se lžičkou tresčího oleje asi tak 3 měsíce před pokusy o početí, zvyšuje se dle dr. Pricea tak nejen jejich šance na početí a donošení dítěte a kojení i ve vyšším věku rodičky, ale i na to, aby dítě bylo zdravé dle staromódnějších, tedy přísnějších měřítek. Třebaže nevím, co jsou to problémy s početím ani po pětatřiceti, poporodními depresemi či dlouhým kojením, nemohu být se svou osobní ženskou zkušeností reprezentativním vzorkem.  Přesto věřím, že za hladkost všeho s velkou pokorou vděčím krávě Terezce, a tak proč nezkusit pomoci k dítěti jiným lidem, za pokus a možnost ještě jedné šance přirozené cesty k dítěti to, myslím, stojí a je to jistě pořád levnější než jiné procedury. Z vyšších dávek vitamínu A v přirozené formě nemám obavy.

Tuky I

 Teorie, Z knihy Výživující tradice  Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Tuky I
Kvě 142011
 

Počítal jsem s tím, že to bude jen otázka času, než si lidé uvědomí, že nízkotučná a nízkocholesterolová strava je velmi přeceňována svými zdravotními účinky. A nyní tu máme autorku kuchařky, která píše o jídle a je si vědoma politicky korektních dezinformací o výživě a jež má zároveň znalosti i odvahu zpochybnit domněnky, kterými tyto mylné informace jsou.“

                                       Gene Logson, autor Vzpurného hospodáře 
TUKY (Ukázka z připravovaného překladu kapitoly)

 

Sally Fallonová
Mary G. Enigová, PhD

Translation © Věra Dudmanová

Moz-screenshot

Paní Sally Fallonová, spoluautorka knihy Výživné tradice: kuchařka, která zpochybňuje politicky korektní výživu a diktátory stravy, z níž pochází ukázka překladu kapitoly Tuky, též přezdívaná Královna másla (tedy živočišného tuku s vysokým obsahem cholesterolu)

 

Tuky z živočišných a rostlinných zdrojů dodávají koncentrovaný zdroj energie ve stravě. Poskytují rovněž stavební bloky pro buněčné membrány a řadu hormonů a hormonům příbuzným látkám. Tuky jako součást jídla zpomalují vstřebávání živin, abychom mohli vydržet déle, aniž bychom se cítili hladoví. Navíc fungují jako nositelé důležitých v tucích rozpustných vitamínů A, D, E a K. Výživné tuky jsou potřebné k přeměně karoténu na vitamín A (kůže lidí, kteří konzumují mnoho mrkve navíc bez adekvátního množství tuků, je nejspíš proto pomerančové barvy, pozn. překl.), pro vstřebávání minerálů a pro spoustu jiných procesů.
     Politicky korektní výživa je založena na domněnce, že bychom měli snížit svůj příjem tuků, především nasycených tuků z živočišných zdrojů. Tuky z živočišných zdrojů také obsahují cholesterol, jenž je představován jako dvojče zlosyna  v civilizované stravě (živočišný tuk a cholesterol jako bratři dvojčata, pozn. překl.). Teorie – zvaná lipidová hypotéza– že existuje přímý vztah mezi množstvím nasycených tuků a cholesterolu ve stravě a výskytem koronárního srdečního onemocnění (tedy akutních srdečních příhod, pozn. překl.),  nabídl v 50. letech 20. století badatel Ancel Keys.  Následující početné výzkumy poukázaly na nedostatky v jeho datech a závěrech. Nicméně Keysovi se dostalo mnohem větší publicity než alternativním pohledům. Potravinářský průmysl a  průmysl zpracovávající rostlinné oleje– hlavní držitelé výhod z jakéhokoliv výzkumu, který by mohl být použit k démonizování konkurujících tradičních potravin- pracovali za scénou, aby podpořili další výzkum, který by lipidovou hypotézu podpořil.
     Nejznámější zastánce nízkotučné diety byl Nathan Pritikin. Pritikin ve skutečnosti  obhajoval vyloučení cukru, bílé mouky a všech průmyslově zpracovaných potravin ze stravy a doporučoval čerstvé syrové potraviny, celozrnné obilí a namáhavý cvičební program, ale byl to onen nízkotučný aspekt jeho režimu, kterému se dostalo nejvíce pozornosti v médiích. Stoupenci zjistili, že zhubli a že jejich hladina cholesterolu a krevní tlak klesli. Úspěch Pitikinovy diety byl způsoben díky několika faktorům a neměl nic co do činění se snížením tuků ve stravě–  jenže Pritikin brzy zjistil, že beztučná strava znamená mnoho problémů, ani v nejmenším spočívajících ve skutečnosti, že lidé mají potíže u ní vydržet. Ti, kteří měli dostatečně silnou vůli, aby vydrželi bez tuků jakkoliv dlouhou dobu, si rozvinuli řadu zdravotních problémů, mezi něž patřilo málo energie, obtíže se soustředit, deprese, přibrání na váze a nedostatek minerálů. Pritikin se možná zachránil před srdečním onemocněním, ale jeho nízkotučná dieta mu nepomohla zotavit se z leukémie. Spáchal sebevraždu na vrcholu svého života, když si uvědomil, že jeho sparťanský režim nefunguje. Neměli bychom být nuceni umírat ani na srdeční chorobu ani na rakovinu- nebo konzumovat stravu, která nás dělá depresivními.
     Když problémy s beztučným režimem se staly zřejmými, Pritikin zavedl do své stravy malé množství tuků z rostlinných zdrojů – kolem 10 procent z celkového příjmu kalorií. Dnes nám diktátoři stravy radí omezit tuky na 25-30 procent z celkového kalorického příjmu, což je 2 a 1/2 unce nebo-li 5  polévkových lžic (5 x 15 g) na den ve stravě o 2400 kaloriích. Pečlivě počítat, kolik přijímáme tuků, a vyhýbat se živočišným tukům je prý klíčem k dokonalému zdraví.
     Tito „experti“ nás ujišťují, že lipidová hypotéza je podepřena nevyvratitelným vědeckým důkazem. Většina lidí by se divila, když by zjistila, že ve skutečnosti existuje málo důkazů podepírajících tuto domněnku, že strava s nízkým obsahem cholesterolu a nasycených tuků opravdu snižuje úmrtnost na srdeční onemocnění či jakýmkoliv způsobem prodlužuje délku života člověka. Vezměte v úvahu následující:

—Před rokem 1920 bylo koronární srdeční onemocnění v Americe vzácné, tak vzácné, že když mladý internista jménem Paul Dudley White předvedl svůj německý elektrokardiograf svým kolegům na Harvardově univerzitě, poradili mu, aby se soustředil na výnosnější odvětví medicíny. Nový stroj odhalil přítomnost ucpání v tepnách a tím umožnil časnou diagnózu koronárního srdečního onemocnění.  Ovšem v oněch dnech byly neprůchodné tepny lékařskou raritou a White si musel pacienty, pro které by jeho nová technologie byla přínosná, hledat. Během příštích čtyřiceti let se však incidence (výskyt, pozn. překl.) koronárního srdečního onemocnění dramaticky zvýšila natolik, že do poloviny 50. let bylo srdeční onemocnění hlavní příčinou umrtí mezi Američany. Všechna úmrtí ve Spojených Státech jsou dnes alespoň ze 40 procent způsobena srdečním koronárním onemocněním. Pokud, jak se nám tvrdí, je srdeční onemocnění způsobeno konzumací nasycených tuků, pak by člověk očekával, že najde odpovídající zvýšení spotřeby nasycených tuků v americké stravě. Ve skutečnosti opak je pravdou. Během šedesátiletého období od roku 1910 do roku 1970 podíl tradičních živočišných tuků klesl z 83 procent na 62 procent a spotřeba másla sletěla z 8 kg na osobu a rok na bezmála 2 kg.  Během posledních osmdesáti let stoupla spotřeba cholesterolu ve stravě o pouhé 1 procento. Během stejného období procento stolních rostlinných olejů ve formě margarínů, tuků na pečení a rafinovaných olejů stoupla o 400 procent a spotřeba cukru a průmyslově zpracovaných potravin stoupla o 60 procent.

Jakožto důkaz lipidové hypotézy se často cituje Framinghamský výzkum zaměřený na srdce. Tento výzkum byl zahájen  v roce 1948 a zúčastnilo se ho skoro 6000 osob z města Framinghamu ve státě Massachusetts. Srovnávaly se dvě skupiny po pětiletých intervalech- těch, co konzumovali malé množství cholesterolu a nasycených tuků, a těch, kteří konzumovali velká množství. Vedoucí tohoto výzkumu musel po 40 letech připustit:  „Ve Framinghamu ve státě Massachusetts čím víc člověk jedl nasycených tuků, čím víc cholesterolu, čím více kalorií člověk jedl, tím nižší měla ona osoba hladinu sérového cholesterolu…zjistili jsme, že lidé, kteří jedli nejvíc cholesterolu, jedli nejvíce nasycených tuků, jedli nejvíc kalorií, vážili nejméně a a byli fyzicky nejaktivnější.“ Studie skutečně ukázala, že u těch, kdo víc vážili  a měli abnormálně vysoké hladiny krevního cholesterolu, bylo o něco větší riziko budoucího onemocnění srdce,  jenže příbytek na váze a hladina cholesterolu měli inverzní korelaci s příjmem tuku a cholesterolu ve stravě.

 

V rámci mnohaletého britského výzkumu, jehož se účastnilo několik tisíc lidí, byla polovina z nich požádána, aby snížila ve své stravě podíl nasycených tuků a cholesterolu, přestala kouřit a zvýšila konzumaci nenasycených olejů, jako jsou margarin a rostlinné oleje. Po jednom roce byla u těch, co byli na „dobré“ stravě, o 100 procent vyšší úmrtnost, než u těch, co byli na „špatné“ stravě, vzdor tomu, že ti, co byli na „špatné“ stravě stále kouřili! Jenže při popisu výzkumu autor tyto výsledky ignoroval ve prospěch politicky korektního závěru: „Pro politiku veřejného zdraví ve Spojeném Království vyplývá, že preventivní program, jak jsme ho vyhodnotili v tomto pokuse, je pravděpodobně účinný…“

 

V Pokuse s intervencí vícerizikového faktoru (MRFIT*) sponzorovaného Národním institutem pro výzkumy srdce, plic a krve se srovnávala úmrtnost a stravovací návyky více než 12 000 lidí. U těch s „dobrými“ stravovacími návyky (snížené nasycené tuky, snížený cholesterol a omezené kouření) se ukázalo okrajové celkové snížení koronárního onemocnění srdce, ale jejich celková úmrtnost z různých důvodů byla vyšší. Podobné výsledky se ukázaly v několika jiných výzkumech. Těch málo pokusů, které vykazují korelaci mezi snížením tuků a snížením úmrtnosti na koronární srdeční onemocnění, také dokumentuje současné zvýšení počtu úmrtí na rakovinu, mozkové krvácení, sebevražd a násilných smrtí.

 

Výzkum primární prevence koronárního onemocnění na klinice zkoumající tuky (LRC- CPPT**), který stál 150 milionů dolarů, je odborníky nejčastěji citovanou studií k ospravedlnění nízkotučné stravy. Ve skutečnosti cholesterol ve stravě a nasycené tuky se v této studii netestovaly, jelikož všichni účastníci dostali stravu s nízkým obsahem cholesterolu a nasycených tuků. Místo toho výzkum testoval účinky cholesterol snižujících léků. Jejich statistická analýza výsledků znamenala 24 procentní snížení výskytu koronárního srdečního onemocnění ve skupině, která brala léky, ve srovnání se skupinou na placebu. Nicméně ve skupině s léky se zvýšil počet umrtí na nemoci jiné než srdeční-  na rakovinu, mrtvici,  umrtí násilím a počet sebevražd. Dokonce i závěr, že snižení cholesterolu snižuje srdeční onemocnění, je podezřelé. Nezávislí badatelé, kteří výsledky této studie sestavili do tabulky, nezjistili mezi těmito dvěma skupinami žádný významný rozdíl v úmrtnosti na koronární srdeční onemocnění. Jenže jak oblíbený tisk tak lékařská periodika vychvalovali tento výzkum jakožto dlouho hledaný důkaz, že živočišné tuky jsou příčinou srdečního onemocnění- amerického zabijáka číslo jedna.

—Třebaže je pravdou, že vědci vyvolali srdeční onemocnění u některých zvířat tak, že jim podávali extrémně vysoké dávky zoxidovaného a žluklého (ve stupni rozkladu, pozn. překl.) cholesterolu– v množství desetkrát vyšším než se nachází v běžném jídle člověka- několik výzkumů obyvatelstva si povážlivě protiřečí, pokud jde o spojení cholesterolu se srdeční chorobou. Průzkum mezi 1700 pacienty s kornatěním tepen, jaký vedl slavný kardiochirurg Michael DeBakey, nezjistil žádný vztah mezi hladinou cholesterolu v krvi a výskytem aterosklerózy (kornatěním tepen a cév, pozn. překl.). Průzkum mezi dospělými z Jižní Karolíny nenašel žádnou korelaci mezi hladinami krevního cholesterolu a „špatnými“ stravovacími návyky, jako je konzumace červeného masa, živočišných tuků, smažených potravin, másla, plnotučného mléka, slaniny, vuřtů a sýrů. Výzkum vedený Radou pro lékařské výzkumy ukázal, že u lidí, kteří jedli máslo, bylo o polovinu nižší riziko, že se u nich vyvině srdeční choroba, než u lidí, kteří používají margarín.

 

Mateřské mléko poskytuje vyšší podíl cholesterolu než snad jakákoliv jiná potravina. Přes 50 % jeho kalorií tvoří tuky, hodně z toho nasycené. Jak cholesterol, tak nasycené tuky jsou podstatné pro růst miminek a dětí, především pro vývoj mozku.  A přesto Americká kardio společnost doporučuje pro děti nízko-cholesterolovou a nízkotučnou stravu! Většina umělých kojeneckých mlék má nízký obsah nasycených tuků a kojenecká mléka ze sóje jsou zcela bez cholesterolu. Poslední výzkum dal do souvislosti nízkotučné diety s neprospíváním dětí.

 

Početné průzkumy mezi tradičními obyvateli přinesly informace, které jsou pro diktátory zdravé výživy nepříjemné. Například studie srovnávající Židy, když žili v Jemenu a jejichž strava obsahovala tuky převážně živočišného původu, a jemenské Židy žijící v Izraeli, jejichž strava obsahovala margarín a rostlinné oleje, odhalila málo srdečních onemocnění nebo cukrovky u první skupiny, ale velký výskyt obou nemocí u druhé skupiny. (Studie si také povšimla toho, že jemenští Židé nekonzumovali žádný cukr, ale ti v Izraeli spotřebovávali cukr v množství, které se rovnalo 25-30 procentům celkového příjmu sacharidů.) Srovnání obyvatelstva severní a jižní Indie ukázalo podobný vzorec. Lidé v severní Indii konzumují 17 více živočišných tuků (přepuštěné máslo ghí, živočišný tuk, je tradičně vysoce ceněno i v  ájúrvédské medicíně, pozn. překl.), ale mají výskyt koronárního srdečního onemocnění sedm krát nižší než lidé v jižní Indii. Masajové a příbuzné africké kmeny žijí převážně na mléce, krvi a hovězím. Nemají srdeční onemocnění a jejich hladina cholesterolu je nízká. Eskymáci jedí velké množství živočišných tuků z ryb a mořských zvířat. Na své domorodé stravě jsou bez nemocí a výjimečně otužilí.  Rozsáhlá studie stravy a vzorců onemocnění v Číně zjistila, že oblast, v níž obyvatelstvo konzumuje velké množství plnotučného mléka, mělo poloviční výskyt srdečních chorob  než několik oblastí, v nichž se konzumovalo pouze malé množství živočišných produktů. Několik společností ve Středomoří má nízký výskyt srdeční choroby, třebaže tuk- včetně vysoce nasyceného tuku z jehněte, klobásek a kozích sýrů- představuje až 70 % z jejich energetického příjmu. Obyvatelé Kréty jsou například pozoruhodní svým dobrým zdravím a dlouhověkostí. Výzkum Portorikánců ukázal, že přestože jedí velké množství živočišných tuků, mají nízký výskyt rakoviny tlustého střeva a prsu. Studie dlouhověkých obyvatel sovětské Gruzie odhalila, že ti, kdo jedí nejtučnější maso, žijí nejdéle. Na Okinawě, kde je průměrná délka života žen 84 let- delší než v Japonsku – jedí obyvatelé velké množství vepřového a mořských potravin a vše připravují na sádle.  Žádná z těchto studíí není zmíněna těmi, kteří nabádají k omezení nasycených tuků.

 

—Relativně dobré zdraví Japonců, kteří mají delší průměrnou délku života než jakýkoliv jiný národ na světě, je obecně přisuzována nízkotučné stravě. Třebaže  Japonci jedí málo mléčných tuků, názor, že jejich strava obsahuje malé množství tuků, je mýtus- spíš obsahuje umírněné množství živočišných tuků z vajíček (hodně se jedí i křepelčí vajíčka, pozn. překl), vepřového, kuřecího, hovězího, z mořských potravin a masa orgánů.  Díky jejich oblibě korýšů a rybích vývarů denně konzumovaných, konzumují Japonci pravděpodobně více cholesterolu než většina Američanů. Co nekonzumují, je spousta rostlinných olejů, bílé mouky nebo průmyslově zpracovaných potravin (i když bílou rýži jedí). (Také nemají velkou spotřebu  fruktózy, ovoce spíš jen jako dezert, pozn. překl.) Průměrná délka života Japonců se od 2. světové války zvýšila spolu se zvýšením množstvím živočišných tuků a bílkovin ve stravě. Ti, kdo poukazují na japonské statistiky, aby podepřeli nízkotučnou stravu, se zapomínají zmínit o tom, že Švýcaři žijí téměř stejně dlouho, i když mají jednu z nejtučnějších kuchyní na světě (a údajně 70 % jejich sýrů je z nepasterizovaného mléka, pozn. překl.) Do třetice má stejnou pozici co do délky života Rakousko a Řecko– obojí se stravou s vysokým obsahem tuků.

 

— Jako poslední příklad vezměme v úvahu Francii. Každý, kdo se projedl  Francií, si všiml, že kuchyně Francouzů je zatížena nasycenými tuky ve formě másla, vajec, sýrů, smetany, jater, různých druhů masa a úžasných paštik. A přece mají Francouzi nižší výskyt koronárního srdečního onemocnění než mnoho jiných západních zemí.  Ve Spojených státech 315 z každých 100 000 lidí středního věku mírá každý rok na infarkt, ve Francii je úmrtnost 145 na 100 000. V oblasti Gaskoňska (jihozápadní Francie, pozn. překl.), kde husí a kachní játra představují základ stravy, je tato úmrtnost značně nízká, 80 na 100 000.  Tomuto jevu se nedávno dostalo mezinárodní pozornosti a byl nazván Francouzský paradox (Oficiálně se to ale spíš přisuzuje konzumaci červeného vína, ale i to je spíš domněnka, než vědecký fakt, pozn. překl.). (Francouzi ale  jinak opravdu trpí mnohými degenerativními onemocněními. Jedí velké množství cukru a bílé mouky a v posledních letech podlehli  pokušením šetřícím čas  ve formě průmyslově zpracovaných potravin.)

 

—Sbor hlasů z establišmentu, mezi který patří Americká společnost pro rakovinu (ACS), Národní ústav pro rakovinu (NCI) a Senátní výbor pro výživu a lidské potřeby tvrdí, že živočišné tuky jsou nejen spojeny s náhlými srdečními příhodami, ale také s různými druhy rakoviny.  Jenže když badatelé z Univerzity Maryland analyzovali data, která použili k tomu, aby mohli takováto prohlášení učinit, zjistili, že konzumace rostlinných olejů byla v korelaci s vysokým výskytem rakoviny a živočišných tuků nikoliv.

     Zcela jasně je něco špatně na teoriích, o jakých si čteme v populárním tisku- a jaké byly použity ke zvýšení prodejnosti nízkotučných míchanin a potravin bez cholesterolu. Názor, že nasycené tuky samy o sobě způsobují srdeční onemocnění a stejně tak rakovinu, je nejen povrchní, ale je jednoduše mylný.  Pravdou ovšem je, že některé tuky jsou pro náš špatné. Abychom porozumněli tomu, které, musíme něco vědět o chemii tuků.
Tuky– nebo-li lipidy– jsou třídou organických látek, které nejsou rozpustné ve vodě. Jednoduše řečeno mastné kyseliny jsou řetězce atomů uhlíku s atomy vodíku zaplňující dostupné spoje. Většina tuků v našem těle a v potravinách, které jíme, je ve formě triglyceridů, což jsou tři řetězce mastných kyselin připojené k molekule glycerolu. Zvyšení triglyceridů v krvi bylo dáno do pozitivní spojitosti s náchylností k srdečnímu onemocnění, ale tyto triglyceridy nepocházejí přímo z tuků ze stravy, jsou vytvořeny z v játrech z jakéhokoliv přebytečného cukru, který nebyl použit na energii. Zdrojem těchto nadbytečných cukrů je jakékoliv jídlo, které obsahuje sacharidy (též zvané glycidy, pozn. překl.), především rafinovaný cukr a bílá mouka.


.

 

———————————————————————————-
*Dlouhodobý výzkum určený k analýze účinků, jaké má změna rizikových faktorů, na srdeční onemocnění (pozn. překl.)
**Lipid Research Clinics Coronary Primary Prevention Trial (pozn. překl.)

 

Přeloženo z knihy Nourishing Traditions: The Cookbook that Challenges Politically Correct Nutrition and Diet Dictocrats, kapitola Fats, str. 4-5

All original content on these pages is fingerprinted and certified by Digiprove