Úno 122013
 

 

Vytlačování zbytku kapiček podmáslí z domácího másla "z trávy"

Vytlačování zbylých kapiček podmáslí z domácího letního másla „z trávy“ od krávy plemene Jersey, má hodně vit. K2.

„O knize Westona A Pricea se vyučovalo…byla po léta základem osnov lékařských fakult Harvardovy univerzity, než ji z nich cukrový průmysl vytlačil…“ Lierre Keith (autorka knihy Vegetariánský mýtus: Jídlo, spravedlnost a udržitelnost)

“Proč my nakupujeme za milióny a možná i miliardy dolarů západní léky a žvýkáme je jako blázni, když máme takové bohatství s neuvěřitelnými vlastnostmi? Proč ztrácíme vědění našich nedávných praotců, kteří žili v našem století? …Jaká neznámá síla se pečlivě snaží vygumovat z naší paměti vědění našich praotců?“ Vladimír Megre, 1. díl Anastasia ze série Zvonící cedry Ruska

Vitamín K2 ještě v lůně maminky je zodpovědný za optimální vývin obličejových kostí dítěte a široké zubní oblouky. Naše 2,5letá D. mi trošku připomíhá dívenku na ruské čokoládě Aljonka...

Vitamín K2 ještě v lůně maminky je zodpovědný za optimální vývin i obličejových kostí dítěte a široké zubní oblouky s dostatkem místa pro všechny mléčné zuby (na druhé zuby je též již založeno pod nimi). Velmi důležitá je tedy výživa v těhotenství i před otěhotněním. Naše 2,5letá D. mi s relativně širokými zubními oblouky trošku připomíhá dívenku na ruské čokoládě Aljonka…Zdá se, že vitamín K2 ale hraje u dívek i klíčovou roli v optimálním vývinu široké ženské pánve umožňující snazší ( a bezpečnější) porod, jak tomu bylo u přírodních národů navštívených ve 30. letech dr. Priceem.

V současné době se situace okolo vitamínu K2 nachází v poněkud tristní situaci, protože se mi zdá, že o něm ani lékařská ani nutriční obec v ČR skoro nic podstatného neví. Nejnovější poznatky o něm nezaznamenala a nereflektuje. To by nám snad nemuselo ani tolik vadit, jako spíš to, že ho máme v naší stravě poněkud málo. Tento přitom může hrát klíčovou roli v ochraně kupodivu současně jak před zubním kazem, osteoporózou, prasklou či ucpanou tepnou (což je život ohrožující stav), tak před řadou dalších neduhů včetně neplodností, Alzheimovou chorobou i rakovinou.

Nedávno jsem totiž četla další a poměrně obsáhlou odbornou zprávu o této živině, jejíž  autorem je Christ Masterjohn, PhD (doktorát z nutriční vědy)  a jež má název: Na stopě unikajícího X faktoru: 62 let staré tajemství konečně rozřešeno. Od té doby, co ve 30. letech byl objeven vitamín K  (K1 a K2), považoval se vitamín K1 za prekurzor (předchůdce) vitamínu K2, který si naše tělo z K1 (ze zelených listů třeba kapusty) vytváří. Mělo se a dosud bohužel má za to, že vitamínu K2 máme „dost“ a že ho potřebujeme jen na srážlivost krve. Zdá se, že je to omyl.

Naše tělo údajně jednak špatně vitamín K1 vstřebává a ještě hůře ho na vitamín K2 přeměňuje (plus vliv i antibiotik). Takto přeměněný (pokud se vůbec konvertuje na K2) je ještě trošku jiný, než vitamín K2 přímo hotový v určitých potravinách, o kterých píšu níže.  Až v roce 1997 (s ohledem na rok 2013 „už“v roce 1997) se ale zjistilo, že se tyto vitamíny chovají spíše jako 2 různé vitamíny, které mají zcela rozdílné, ale životně důležité funkce. Zatímco vitamín K1 zajišťuje srážlivost krve, vitamín K2 hraje klíčovou roli zejména ve střebávání minerálů a v metabolismu vápníku. Co tedy podstatného o vitamínu K2 snad stačí vědět člověku, který má doma na starosti výživu sebe či celé rodiny? Pouze na základě své gramotnosti ve smyslu schopnosti číst a porozumět textu, jsem zjistila následující informace, kterése dále pokouším shrnout a překládat do jednoduchého jazyka:

Pokud přijímáme dostatek vápníku (ze skutečného  mléka, kostních vývarů, luštěnin atd.), tak zatímco vitamín D je ředitelem při jeho příjmu (rozhoduje o vstřebávání vápníku), tak K2 je ředitelem jeho distribuce po těle – přivádí vápník na místa, kam patří (aby byla zdravá celá kostra včetně zubů) a odvádí ho z míst, kam nepatří a kde ohrožuje zdraví i život člověka (z měkkých tkání), protože dochází ke zvápenatění (kalcifikaci) kardiovaskulárního systému, ke žlučovým a ledvinovým kamenům.

Vitamín K2 ale na to má samozřejmě „své lidi“ – celou řadu speciálních bílkovin, které zaúkoluje. Pokud však je v těle vitamínu K2 málo, nejsou vitamínem K2 aktivovány (tj. zaúkolovány, nemají svého „šéfa“ a „lelkují“ v různých částech jako lenoši, kteří svůj úkol, který by jim jinak zadal chybějící šéf, plní jen omezeně). Pokud ve stravě a tedy v těle je dost vitamínu K2, organismus se chrání před různými riziky:

1) Tak například proteiny (bílkoviny), které se vytvářejí v ledvinách (i díky třeba vitamínu A a D, přičemž vitamín A je vitamín, který „by chtěl být opravdu u všeho“) se pak postarají o to, aby nevznikaly z vápníku ledvinové kameny.

2) Pokud jde o tepny, tak se K2 stará, aby se vápník nedostávaldo středu stěny tepen (tunica media) (a pokud už se tak stalo, aby laskavě z tama „vypadnul“ pryč, v čemž je ještě šikovnější než vitamín A) , kde jsou pružná vlákna zajišťující flexibilitu tepny v závislosti na krevním tlaku, aby tedy v důsledku zvápenatění (u něhož je klíčovým faktorem nedostatek vitamínu K2) tepna nepraskla. I u člověka, který „vypadal“ zdravě, hlídal si poslušně cholesterol (přitom jeho nízká hladina nezaručí, že ta osoba nedostane infarkt) a dával přednost jiným tukům než máslu a sportoval (někdy ale toto sportování souvisí s „vymrskáváním“ si zásob vitamínu A z těla) k tomu může dojít a my se ptáme PROČ? Vždyť žil a jedl tak zdravě. Zkrátka nedostatek vitamínu K2 neměl napsán na čele.

A aby dále nás vitamín K2 chrání pře tím, aby přímo v tepnách (tunica intima), v nichž má proudit krev, nevznikal plak. Co je to totiž ten plak, ten „špunt“? Démonizují se v této souvislosti nasycené tuky (lipidy), které by se přitom normálně staly tekutými, čím blíže má jejich teplota teplotě našeho vlastního těla (jaká to náhoda!). Máslo i kokosový tuk se při teplotě přes 36 st. C rozpustí. Totiž tento plak je přesněji řečeno složen (kromě bílých krvinek a odumřelých buněk z hladké svaloviny) především „zvápenatělými tuky“ (kalcifikované lipidy). K této kalcifikaci by patrně nedošlo, kdybychom měli dostatek vitamínu K2, který by už nařídil „svým lidem a zřízencům“ (speciálním bílkovinám), aby v tepnách pilně průběžně „uklízeli“ ten „nepořádek“ (vápník, mrtvé buňky…).

Podle Rotterdamské studie, která se účastnilo  4600 mužů ve věku nad 55 let, vyšší příjem vitamínu K2 snížil o 41 % riziko kardiovaskulárního onemocnění a o 51 % riziko umrtnosti na tuto chorobu. (str. 8, odkaz pod textem).

Další věc, která mě zaujala, se týká a mozku a vitamínu K2 a byla tato: „Vitamín K2 posiluje enzymy v mozku, které produkují důležitou třídu lipidů zvaných sulfatidy. Hladina vitamínu K2, bílkovin závislých na vitamínu K2  a sulfatidů v mozku se s věkem snižuje; snížení těchto hladin je naopak spojováno s neurologickou degenerací spojenou s věkem. Srovnání autopsie lidí (ohledání mrtvoly, p. př.) spojuje raná stádia Alzheimovy choroby až s o 93 procent nižšími hladinami sulfatidů v mozku.“  Nesouvisí tedy dnešní epidemie Alzheimovy choroby (ACh), jejíž příčina dle wikipedie není známá, mimo jiné i s nedostatkem vitamínu K2?  (nebo jen nedostatkem nasycených tuků, jako je kokosový tuk? Srov. Clive de Carle, video v textu Sůl nad zlato)

Kde vitamín K2 naše tělo nejvíce potřebuje? Nejvíce se vitamín K2 nachází v našem těle ve slinných žlázách, slinivce, varletech (to proto klesá plodnost mužů, když je ho málo ve stravě?), mozku (třebaže má ale tělo málo K2, mozek i ostatní orgány se ho snaží stůj co stůj zadržovat,  mozek ani jiný vitamín K než K2, zdá se, nechce). Hraje klíčovou roli v optimálním správném vývinu celé kostry, včetně širokých zubních oblouků s dostatkem místa pro zuby, aby nebyly přetěsnané (křivé), zubů bez kazů a obličejových kostí (to proto mívaly donedávna Slované široké lícní kosti, protože v Rusku se tradičně  jí hodně zakysané smetany, která je zdrojem K2?)

Velice zajímavá je souvislost vitamínu K2 s výzkumy dr. Westona A. Pricea. Dr. Price popsal i ve své knize z roku 1939 Výživa a fyzická degenerace chování a fungování „jakéhosi“ faktoru X (též aktivátor X, Priceův fakotor), kterého v mikronutričním profilu výživy 14 různých přírodních izolovaných zdravých národů bylo (spolu s vitamíny A a D) shodně (třebaže každý jedl něco jiného – měli jiný makronutriční profil stravy) 10 x více než ve stravě Američanů té doby. Vitamíny A, D a K2 fungují synergicky jako spolučinitele (např. čím víc máme Ca a vit. D, tím se zvyšuje potřeba těla po vit. K2, které stravou přírodní národy ale vyhovovali, atd.), nejspíš proto se jimi z přirozeného jídla přírodní lidé (překračující naše slavné denní dopor. dávky -DDD. Vzhledem k syntetickým vitamínům izolovaných od spolučinitelů v přirozených potravinách, kterých se často DDD týkají, budiž stanovené DDD velmi užitečné) neotrávili, BA NAOPAK – zajistili si tak optimální vývin obličejových kostí a celé kostry. Price studoval posléze obsah  faktoru X v másle (20 000 vzorků v průběhu roku z různých koutů světa), ale nikdo si ho až do nedávna nedával do souvislosti s vitamínem K2 (který se považoval za přeměněný K1 se stejnou funkcí). Dnes se až po desítkách let přišlo na to, že faktor X  je s vitamínem K2 jedno a totéž! (Zatímco tedy dr. Price popisoval výskyt a chování faktoru X (K2) už ve 30. letech, v roce 1943 za objev „vitamínů K“ dostal půlku Nobelovy ceny Dán Henrik Dam a druhou půlku Američan E. A. Doisy…In memoriam by si ji možná tedy zasloužil také i dr. Price, ale po smrti se neuděluje.)

Zdá se, že jeho přítomnost ve stravě hraje hlavní a prvotní roli (před zubním kartáčkem s pastou, které domorodci s krásnými zuby neměli) v ochraně před zubním kazem protože, jak píše dr. Masterjohn:

Aktivátor X také ovlivňuje složení slin. Price zjistil, že pokud posbírá sliny jedinců, kteří jsou vůči zubnímu kazu imunní, a protřepe je s na prášek rozbitou kostí nebo zubní moučkou, fosfor se pohne ze sliny k prášku (v praktickém životě „k zubu“, pozn. překl.); naopak když by provedl stejnou proceduru se slinou jedinců náchylných k zubním kazům, fosfor by se pohnul v opačném směru od prášku ke slině (ze zubu ke slině a máme zubní kaz na světě, totiž sklovina je sice tvrdá, přesto porézní, pozn. překl.). Aktivita koncentrátu aktivátoru X u jeho pacientů neustále měnila chemické chování jejich slin od fosfor přijímajícího k fosfor odevzdávajícího. Koncentrát aktivátoru X také snížil množství baktérií v jejich slinách. (Nebylo potřeba na bakterie zubní pasty s fluorem!, pozn. překl.) Ve skupině šesti pacientů, aktivita koncentrátu snížila množství lactobacillus acidophilus z 323 000 na 15 000. U jednoho člověka kombinace olejte z tresčích jater a aktivátoru X snížila množství L. acidophilu z 680 000 na 0.“ (Skupina dětí chudých rodičů si velice ve škole zlepšila prospěch, kterým dr. Price dával také hodně oleje z tresčích jater od ryb „z mořské pastvy“ v kombinaci s máselným tukem. ) Zdá se tedy, že i když čištěním zubů ničíme v ústech baktérie, možný skrytý problém, jež má souvislost nejen se zuby a  kterým je možná nedostatek vitamínu K2, může zůstávat dál nerozpoznán a neřešen (není zjišťován nedostatek vitamínu K2 tak, že se zjistí počet speciálních neaktivních bílkovin, kterým by byla položena otázka: Kde máte šéfa, jaktože tady není a vy tu jen pokuřujete a jen se tu poflakujete?)

Vilhjalmur Stefansson-slavný antropolog (1879-1962)

Vilhjalmur Stefansson-slavný antropolog (1879-1962)

Pro ilustraci i nabízím jeden postranní sloupek z knihy Vyživující tradice, ale upozorňuju, že Vilhjalmur Stefansson,  tento islandsko-kanadský antropolog, který raději pro přežití pokorně přijal stravu lidí (Inuitů), které studoval, zemřel v roce 1962, takže jeho slova nejsou úplně dnešní: “…Zuby v průměru lepší než zuby prezidentů našich největších společností vyrábějících zubní pasty se najdou v dnešním světě a existovaly v průběhu uplynulých věků mezi lidmi, kteří porušují každou poučku ze současných reklam na prostředky k čištění zubů. …Nikdy se jakkoliv nenamáhali s tím, aby si vyčistili zuby či ústa. Nechodili dvakrát ročně k zubaři či dokonce ani jednou za život….Vilhjalmur Stefansson The Fat of the Land (Tuk země), Z knihy Nourishing Traditions…

 

Legendární zubař Price, vědci, kterému děkuji za jeho práci...

Legendární zubař Price, vědec, kterému děkuji za jeho jedinečnou knihu Výživa a fyzická degenerace

Proč máme nedostatek vitamínu K2?

1) Zdrojem vitamínu K2 jsou především politicky nekorektní potraviny: máslo, smetana, žloutky a vnitřnosti (ledviny, mozeček), tuk a lůj zvířat, husí sádlo, totiž „měly by“ jím být, a sice od zvířat, která se pásla na zelené trávě, zejména na jaře a brzy v létě (i staří Čechové považovali májové mléko za nejcennější, viz štítek Česká strava lidová I a II. ) Pokud slepice žere kromě zrní a zbytků z kuchyně i červy, co sami žerou zelenou trávu, tak její vejce má K2 z trávy i z těch červů.)  Je to proto, že zvířata jsou schopna vytvářet (i ve svých mléčných žlázách) vitamín K2 z vitamínu K1, který se nachází nejvíce především v rychle rostoucí krásné zelené trávě. Čím zelenější tráva, tím více má K1, který je v ní s chlorofylem a látkami jako betakaroten atd. pevně vázán. Míra žlutosti másla proto odráží nejen vysoký obsah betakarotenu a vitamínu A, ale automaticky i vysoký obsah vitamínu K2. Obsah vitamínu K2 ve stravě lidí  se v USA (ale jistě u nás) snížil po zelené revoluci (u nás se vznikem JZD) v 50. letech (levná hnojiva, válka urychlila technologii), kdy se zvířata z venkovských pastvin přestěhovala „do měst“ („jako my“ se „civilizovala“, protože slovo civilizace pochází od obyvatelů měst, od slov civilis, civitas-město, kdy hustota obyvatel znamená, že zdroje musejí do tohoto „mocenského středu“ přijít odněkud jinud) v podobě betonových velkokapacitních kravínů (už třeba děti nevodily rodinné krávy a husičky na zelenou pastvu) a začala být vykrmována (na velký úkor zeleného s vitamínem K1) horami levné kukuřice, granulemi a šrotem z pšenice, dnes i GMO sójou (což krávám, jejich játrům nesvědčí a konzumujeme tak živočišné produkty z potenciálně nemocných zvířat), které se pěstují na místě lučin, tedy tam, kde se krávy, husy a jiná zvířata před tím mohly pást, či v dalekých zemích mimo naše oči často v rámci „zemědělského dampingu“, který ničí tamější místní farmáře (sebevraždy) a potravinovou soběstačnost.

OBECNĚ: Pokud a) zvířata žerou obilí, kukuřici, sóju a granule  na úkor zelené trávy,  produkty z nich, pokud je konzumujeme, nejsou pro nás nutričně nejvhodnější, b) pokud my sami jsme na místo zvířat na takové rostlinné stravě založené jen na kukuřici, obilninách, semínkách a rostlinných olejích, není taková strava pro nás také nejvhodnější, protože v OBOU případech:

– máme pak příliš moc omega-6 mastných kyselin (spojení s řadou moderních nemocí)

máme dle Lierre Keithové málo či zcela nám chybí esenciální (tělo si ji samo nevytvoří) aminokyselina (stavební panel bílkovin) L-TRYPTOFAN ( obzvlášť v kukuřici je tryptofanu i lysinu údajně velice málo a málo je jí pak zákonitě  v takových živočišných produktech, které jsou od zvířat  kukuřicí krmených, lhostejno zda byla bio atd.). Tryptophan se mění na niacin (vit. B3), ale také je je v podstatě prekurzorem serotoninu, jehož nedostatek je spojen s DEPRESEMI (tělo L-tryptofan pro tvorbu serotoninu potřebuje). Nachází se opět nejvíce ve snadno vstřebatelné formě v červeném mase, ale „z trávy“ (ne kukuřice). Zde je možné se zase zamyslet na zvýšujícím se výskytem depresí v západní civilizaci jako je USA spojené jednak s nedostupností kvalitního červeného masa z trávy, které bude mít dost L-tryptofaneu, a neustálým stresem, který serotonin vyčerpává. Ke konverzi tryptofanu potřebujeme mimo vitamín B6 i dostatek D z tuků, nebo se aspoň víc vystavit Sluníčku, aby bylo po depresích (máme-li dost L-tryptofanu), abychom strávili D, potřebujeme MAGNÉZIUM (hořčík), které je důležité pro další 300 věcí v těle, v jídle z vyčerpané půdy je ho málo, ničí ho rtuť či amalgámové plomby, aspirin, fluor, alkohol, kofein, cukr, stres – velice špatně ho vstřebáváme (Zdroj). Pokud člověk špatně tráví fruktózu a neví o tom, tato chemicky reaguje se serovým tryptofanem a snižuje jeho hladinu, podobně ho hůře tráví lidé, kteří špatně tráví laktózu, někdy u žen i estrogen může narušovat metabolismus tryptofanu, zatímco jejich partner je vysmátý. Jedna věc ale je, co je jeho zdrojem (můžeme diskutovat zda rostlinné potraviny, či červené maso), druhá věc je, zda se vůbec dostane až do mozku – zda je z onoho zdroje vstřebatelný našim tělem a třetí věc je, zda jsme schopni ho či jeho částečnou přeměnu 5-HTP (hydroxytryptophan) pak efektivně měnit na konečný neuropřenášeč serotonin, hormon dobré nálady a zda si serotonin neničíme stresem. Tryprofanu je hodně i v arašídech a datlích. (Ref. níže) Takže proti depresím, úzkostem a nespavosti a vůbec na zlepšení nálady máme: terapii světlem (Slunce, vitamín D z něho a tuku od zvířat, co pobývala venku na Slunci); bylinku třezalka (angl bylina sv. Jana-John’s Wart), fyzické cvičení a samozřejmě tryptofan (5-HTP), o němž autorka bestselleru Mood Cure (Léčba nálady) Julia Ross říká: “ 5-HTP může zvednou hladinu serotoninu o 540 % ve srovnání s lékem Paxil, který ho zvyšuje o 450%, a Prozac, který ho zvyšuje o 150 %- 250 %.“Vše je tedy společným koncertem mnoha živin, není třeba dělat z žádné živiny „superstar“. Další významnou látkou proti depresím, bipolární poruše atd. je hotová kyselina arachidonová z hovězího masa (pokud možno z pastevního chovu), významná mastná kyselina, která je důležitá pro mozek (proti duševním nemocem), protože pouze dokonale zdravé tělo se zdravou mikroflorou si jí údajně umí optimálně přeměnit z omega-6 mastných kyselin (srov. Syndrom trávenia a psychologia od dr. Natashe Campbell-Bride, str. 182). Jistě hraje hovězí maso roli v tom, proč se vegani cítí lépe, když zařadí sice dražší, ale kvalitní hovězí maso z pastevního chovu, k tomu třeba bioslaninu s vitamínem D či olejem z tresčích jater (která má již hotové mastné kyseliny EPA a DHA, které si naše tělo teprve musí vytvořit z omega-3 mastné alfa-linolénové kyseliny, alespoň o tom občas čtu na zahraničních serverech nebo o tom pojednává výše zmíněná Natasha Campbell-Bride ve své knize, srov.179-180.)

– chybí nám v posledku například vitamín A, CLA a samozřejmě i vitamín K2

Tam, kde jsou dnes v USA „kukuřičné pouště“ (život totiž není nad půdou, ani v půdě, ptáci za pluhem už tolik nelítají, protože v půdě není tolik žížal,  + zamořené vody řek z postřiků, svrchní půda odplavována), by bylo lépe mít znovu trvalý trávní porost, v USA tedy prérie, bizony a krávy, aby se i spolu s nimi obnovila přirozená úrodnost půdy. (Pomůžou nám vynikajícími a pěkně rovnoměrně rozmísťovanými kravinci, takže se s tím příroda rychle vyrovná – kráva je přírodní mobilní čtyřnohé rozmetadlo hnoje)

2)

Ghí z června '11 (vlevo) a ledna '12 (napravo), v souladu s přírozenými ročními obdobími se obsah vitamínu různí

Ghí z června ’11 (vlevo) a ledna ’12 (napravo), v souladu s přírozenými ročními obdobími se obsah vitamínu různí

Jistě nedostatek vitamínu K2 souvisí i s obecnou oficiální proticholesterolovou linií, která prodchnula medicínsko-farmaceutický kompex a zemědělsko-potravinářský průmysl. Kupujeme potraviny „chránící naše srdce“ a podobné nesmysly. Kdyby lipidová domněnka o cholesterolu skutečně platila, tak jsme všichni zdraví a neumíráme na kardiovaskulární choroby. V médiích lze zaznamenat jemné, ale na citlivé jedince možná účinné nutriční rady, které nás nabádají, abychom se sice máslu (těžko říci, jaké kvality mají autoři těchto rad na mysli) nevyhýbali, ale aby se máslo o své místo v našem jídelníčku dělilo s  margaríny, které už prý jsou mnohem lepší než kdysi, kdy byly pro chudé a v době války a které se z „nouzového prostředku“ staly „cílem“ samotným (stejně jako třeba sušené mléko). Zmínky o kvalitě másla, která se může, jak dokázal dr. Price, až na 50 x různit !, chybí. A pokud jde o jeho nutriční profil, jak jsem již napsala výše, o vitamínu K2 se obecně, zdá se mi, neví nic podstatného (jen to že prostě nějaký je a je fyziologicky totéž co vitamín K1). Běžné máslo i smetana z obchodu ale má i tak při vší pravděpodobnosti málo vitamínů rozpustných v tucích (A, D i K2) soudě dle spíš bílé než žluté barvy (a to po celý rok bez ohledu na roční období) a toho, že dnes krávy vzácněji pobývají na kvalitní bohaté zelené pastvě (K1) venku na slunci (vit. D).

Kniha Dr. Westona A. Pricea Výživa a fyzická degenerace, kterou také připravíme k vydání v našem nakladatelství SRP (Statky, rody, pastviny)

Klasika zubaře dr. Westona A. Pricea Výživa a fyzická degenerace, kterou jistě také připravíme k vydání v našem nakladatelství SRP (Statky, rody, pastviny)…

Zdá se mi, že kvalitní máslo, které spadá pod nasycené tuky, je v naší stravě nezastupitelné. Zde nejspíš neplatí žádné „NEBO“ v podobě rostlinného mono- či vícenenasyceného oleje. (Vitamín K2 je sice bohatě díky činnosti baktérií obsažen i ve fermentovaných sójových  bobech nattó, ale ani fermentace nezneškodní goitrogenní látky (štítnou žlázu oslabující) v jinak jedovaté sóji, jejichž negativní účinek lze kompenzovat přijetím spíš celého kontextu cizí kulinární tradice (japonské), z níž k nám nattó přichází, tedy stravy, která naopak štítnou žlázu posiluje třeba vývarem z hlav ryb, řasami s jódem (na vstřebávání jódu je též ale potřeba mj. vitamín A). Japonci tradičně nejedli nefermentované moderní západní sójové výrobky (maso, mléko, falešné sójové ghí), ale jen fermentované (miso, tófu, sojová omáčka) a ještě jen spíše jako přílohu či předkrm v malinkém množství. Nedávno vyšel ale článek v internetovém the Healthy Home Economist, kde se krásná pleť Japonek přisuzuje právě tomuto vitamínu, jehož nedostatek ale my ženy na západě máme napsán ve tváři v podobě vrásek. Moje japonská kamarádka, které je přes 40 let skutečně vypadá na 20. Srov. http://www.thehealthyhomeeconomist.com/the-vitamin-deficiency-that-is-written-all-over-your-face/

My Středoevropané, kterým nerostou na zahrádkách olivy a Slunce nám přes rok tolik nesvítí jako v Itálii, můžeme  používat kvalitní olivový olej v tmavé sklenici chránící světloplaché vitamíny (ničím laciným nešizený, bez reziduí pesticidů a za studena lisovaný atd.) , ale nikdy asi ne jako „náhražku“ másla či sádla husího a hovězího, žloutků od slepic z velkého sadu. To červnové bylo považováno u švýcarských horalů, které dr. Price navštívil, za posvátnou superpotravinu, že nové páry se nesměly sezdat, dokud si neužily tohoto másla, které mělo zajistit zdravé rodiče (především maminku) a zdravé potomky.

Zajímavě o nezastupitelnosti kvalitních živočišných tuků ve zdravé stravě po osobní zkušenosti s jejich absencí hovoří i paní Lierre Keithová níže na videu, autorka knihy Vegetariánský mýtus: Jídlo, spravedlnost a udržitelnost, která byla od svých 16 let 20 let vegánkou. 20 let věřila tomu, že vegánství je nesmírně logický a smysluplný postoj, program, který navíc pomáhá „řešit“  spoustu věcí najednou (že to prospívá zdraví, že je to nejekologičtější a pomůže to i nasytit hladové Třetího světa). Dnes si myslí, že vegánství není odpovědí na enviromentální otázky (všechny statistiky o neekologičnosti chovu zvířat totiž vycházejí pouze z toho jednoho modelu – konvenčního továrního velkochovu a neberou v potaz, že může existovat ekologičtější alternativa), na obnovení zdraví  ani na hlad Třetího světa. Nyní je pro založení rostlinných permakulutrních společenstev místo moderního zemědělství, které považuje za největší „ránu“ („biočistku“ ) způsobenou planetě Zemi, ale protože se na trávě pást nemůžeme, domnívá se, že na ní patří dobytek, pro který je to alternativa vůči jejich konvenčnímu (továrnímu) velkochovu. Idea „udržitelného zemědělství“ je pro ní oxymoron (protimluv). Kupováním sóje člověk přitom podporuje potravinářský průmysl a ne malé hospodáře, kterým se kravičky pasou na trvale zatrávněné ploše bez eroze. Koneckonců i pěstování biopaliv, nejen sóje (př. India) způsobuje utrpení původních farmářů.Srov. také: http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/1964-honduras-farmari-jsou-masakrovani-ve-jmenu-globalniho-oteplovani

Totiž pouze podle modelu konvenčního velkochovu se počítají statistiky o neekologičnosti takového chovu a odvozují etické postoje a celá generace lidí se rozhoduje především na základě těchto statistik pro vegánství. Odmítat nekvalitní živočišné produkty a nahrazovat je rostlinnými asi není pro zdraví dlouhodobým řešením, snad jen přechodným, na rozdíl od změny způsobu chovu zvířat. (Přechodným, protože je-li vzduch nedychatelný, tak jen přechodně vydržíme přejitím na čisté vakuum coby alternativu špinavého vzduchu. Problém není vzduch jako takový.) Zvláště když potřebujeme například vitamín K2 z másla nebo jiných živočišných tuků (husí sádlo), ale také třeba mastnou kyselinu CLA (konjugovaná kyselina linolenová), která má silné protirakovinové účinky a je také jen v těchto tucích „z trávy“! Nenarůstá výskyt  a umrtí na rakovinu prsou spíš kvůli absencí CLA v našem másle (které měly naše praprabáby, co nechodívaly na mamograf), než kvůli tomu, že si nechodíme  nepřirozeně silně stlačovat prsa (a v nich případné zhoubné buňky, které se ještě víc naštvou)  do mamografů a že neběháme po vlastním vyšetření prsou, které mají samy řadu přirozených nerovností (lumps),  na vyšetření k lékaři (který zatím není placen za to, že k němu nechodíme)? (Stále více žen onemocní ročně na rakovinu prsní žlázy, každých 20 minut někdo v ČR umírá na rakovinu! srov. Český statistický úřad, 2011)

Americká bylinářka a léčitelka Susun Weed řekla něco v tom smyslu, že touto alternativou (pastvou na zeleném) můžeme pro zvířata udělat mnohem víc, než když veganstvím pouze nebudeme  podporovat  jejich konvenční velkochov. Že pro ně takto můžeme dělat ještě více, než když veganským postojem současně ignorujeme  dobytek a slepice ale jinak jako takové. (http://www.wisewomanradio.com). 

Taková kráva již v divoké přírodě nemá žádné „příbuzné“ a její přežití je zcela závislé na člověku. Koza by bez člověka údajně přežila snáze, ale větší šanci by měla v přírodě blízko moře, protože potřebuje více jódu. (Srov. Joann S. Grohman: Keeping Family Cow, str. 3-4)

Leirre Keithová hovoří o tom, že jakékoliv jiné protinázory na veganskou stravu, na které se raději léta coby vegánka nikdy opravdu pořádně nepodívala (vlastně jen „se zavřenýma očima“, vytěsňovala je a měla v tom velké informační „okno“-„slepou skvrnu“), cítila jako hrozbu nejen pro to, CO jí, ale i pro to, KDO a KÝM je. Útok na svou identitu, kterou si okolo své stravy vybudovala. (To je hlavní důvod, proč to bylo pro ní tak bolestné se veganství vzdát). Leirrel Kaithová se cítila velice zle po zdravotní stránce, ale byla si „jistá“, že to není primárně stravou, vším možným (chemií, mobily, vzduchem…), jen ne stravou…Přitom i každá sebelepší terapie je jen „napůl upečeným chlebem“, pokud není podepřena výživou v souladu s přírodními zákony. Její stránky jsou zde: http://www.lierrekeith.com

———————————————————–

Odkud jsem čerpala informace a tvrzení výše:

Pokud nedojde zase k útoku na stránky Nadace Westona A. Pricea, tak zajímavý hlavní text, z něhož jsem čerpala informace, lze nalézt zde: http://www.westonaprice.org/fat-soluble-activators/x-factor-is-vitamin-k2

tryptofan a deprese apod. http://undergroundwellness.com/is-your-low-fat-diet-making-you-depressed-anxious/

http://theprimalparent.com/2012/03/31/ibs-depression-skin-fructose-malabsorption/

http://www.moodcure.com/mood_cure_excerpt.html

Recenze na knihu Vegetariánský mýtus: http://www.westonaprice.org/thumbs-up-reviews/vegetarian-myth

Dále jsem poslouchala na YouTube přednášky a rozhovory s dr. Kate Rheaume-Bleueovou, autorkou knihy Vápníkový paradox, kterou velice ovlivnila kniha zubaře Price Výživa a fyzická degenerace:

https://www.youtube.com/watch?v=fYMExQNosTQ

https://www.youtube.com/watch?v=Vbd8FqnVT4c

I zde je článek hovořící o prospěšnosti másla od sympatické paní Margit: http://ona.idnes.cz/margit-slimakova-margariny-nejezte-d6b-/spolecnost.aspx?c=A130217_174624_spolecnost_jup

Doplnila bych zde ale jen to, že živočišné bílkoviny z vajíčka ke snídaní mohou činit právě magickou synergii s rostlinnými bílkovinami, hovoří se o synergii u pouhých 2 % zastoupení živočišných bílkovin ve stravě. Harmonii mezi omega 3 a 6 i u sebelépe vypěstovaných a zpracovaných rostlinných olejů opravdu nikdy nedostaneme, protože většina olejů (až na lněný) obsahují přirozeně více omega-6 mastných kyselin, a jen při nezastupitelném zařazení „esenciálního“ másla do jídelníčku si s nimi naše tělo v malých dávkách poradí jako u našich předků, kteří rostlinné oleje konzumovali zejména v době půstu a to ještě až s posílením moci církve od 13. století. Tedy zdravé tělo si z alfa omega-3 kyseliny ze lněného oleje vytvoří EPA a DHA kyselinu, které se ale již nacházejí hotové v oleji z tresčích jater.  Jak již psala Fallon či paní Marie Úlehlová Tilschová, nelze se spoléhat na instinkty, chutě…lékařka Natasha Campbell Bride (autorka diety GAPS) říká, že často je to nezdravá patogenní mikroflora, která nám diktuje chutě, odměňuje naši konzumaci sacharidů endorfiny atd.

Mám trochu problém s přijetím výrazu, že výživáři jsou „pozadu“, „zastaralé“ názory výživářů- byla bych na ně asi přísnější.
Zastarat může móda, stroj. Ale výživář by neměl jen tak snadno „převléci kabát“ a začít hlásat něco nového a jiného s tím, že to, co hlásal, již „zastaralo“ jako móda, protože nejnovější vědecké poznatky říkají to a to. (Knihy o výživě našich předků i kniha Pricea tu jsou již docela dlouho). Asi bych to formulovala nějak takhle : názory na výživu byly MYLNÉ,  a pocházely ze LŽÍ korporací a od výrobců potravin, prospěchářských politiků, od samého začátku šlo o podvod, nutriční potřeby člověka se nezměnily po tisíciletí, zůstávají pořád stejné jako přírodní zákony, jako když musíme dýchat vzduch.

Nejsem si vůbec tak jistá, že sehnat kvalitní potraviny dnes není problém – pro vegany snad (bedýnky s jablky, dýněmi…). Např. já bych měla dnes (nebýt rodového statku) problém sehnat kvalitní živočišné produkty „z pastevního chovu“, nebo si být jistá, že jsou „z trávy“ a ne produkované ze sóje a obilí. Jenomže jak má nějaká malá farma produkovat tolik vajíček pro tak mnoho lidí, kteří by si je měli spíš zkusit sami chovat? Jedině pomocí celoročního výkrmu obilím.  Znáte někoho, kdo by znal skutečnou hodnotu letního květnového či červnového másla „z trávy“ , sám ho produkoval a byl přitom zároveň ochotný a oprávněn ho prodávat syrové a za stejnou cenu jako máslo z jiné části roku, pokud vůbec prodávat? Nevím ani, kde se prodává třeba syrové máslo z trávy, které má nejen vitamín K2, CLA, vitamín D, ale i Wultzenové faktor, který se ničí pasterizací.

 

 

Dcery a počasí na přání…(+ vitamín nevitamín A)

 Teorie  Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Dcery a počasí na přání…(+ vitamín nevitamín A)
Lis 012012
 

Kniha od švédské spisovatelky českého původu Kateřiny Janouchové Dcera na přání

„Na formálním obědě, na němž hostitelkou byla Hilary Clintonová, ředitelé korporací a vedoucí různých skupin, které humanitárně pomáhají, oznámili svůj cíl, že ukážou „domorodým potravinářským společnostem…jak přidávat vitamín A do potravin, které jedí lidé s nízkým příjmem.“ Jinými slovy vitamín A se bude používat k propagaci průmyslově zpracovaných potravin pro vesničany v Africe a v Asii pod rouškou humanitární pomoci. Lidé s nízkým přijmem v Americe jedí margarín a jiné průmyslově zpracované potraviny, ale lidé Třetího světa s nízkými příjmy jedí potraviny vypěstované rolníky a zpracované místními řemeslníky. A když lidé odmítnou průmyslově zpracované potraviny, „velké zbraně“ vymyslí další strategii – geneticky modifikovanou rýži, která by produkovala karotény. Ti, co propagují tak zvanou „zlatou“ rýži jako řešení problému s vitamínem A jsou buď žalostně neinformovaní nebo nestoudně zkorumpovaní. Zlatá rýže obsahující karotény nemůže dětem Třetího světa dodávat skutečný vitamín A, ale jen posílí trend vytlačování jejich rodičů z hospodářství do otřesných slamů. Vitamín A Vagary [Rozmary vitamínu A], (více ke „zlaté“ rýži i zde)

 

Velikým tématem je jistě možnost určit si pohlaví dítěte, a to nejen v zemích s konfuciánskou či jinou patriárchární kulturní tradicí (kde preference chlapečků v některých končinách končívá až tragicky pro dítě ženského pohlaví, ale i pro demografický vývoj), ale byli bychom pokrytečtí, kdybychom si nepřiznali, že toto téma projíždí hlavou i nám v naši západní kultuře.

Jako téma pro své psaní si ho vyhmátla i švédská spisovatelka českého původu Kateřina Janouch (-ová), která napsala čtivou knížku Dcera na přání, kde touha hlavní emancipované hrdinky po dceři zavání rizikem až jakéhosi přenesení postavy ztracené matky (babičky) na svou vlastní dceru, jejíž příchod na svět má mít pro ní cosi hojivého.

Je zcela lidské a pochopitelné, když lidé mají nějaké vědomé či podvědomé přání zharmonizovat či vyvážit své rodinné prostředí (dokonce i homosexuálové se prý ale nakonec polarizují a jeden z nich hraje spíš toho submisivnějšího a druhý dominuje, takže proč nebýt proti adopcím dětí z dětských domovů těmito páry…) tím, že se jim narodí děti mužského i ženského pohlaví dle potřeby. Samotné pohlaví harmonii ale jistě nezaručí. Jistě je něco jiného, když člověk podlehne až určité obsesi po dcerce či synkovi, začně být dokonce vůči svému okolí nepřející, nesnášenlivý a závistivý a neuvědomuje si, že tak ubližuje nejvíc sám sobě (vlastně stresem snižuje dokonce onu možnost početí jakéhokoliv dítěte se 49% šanci na dívku či 51% šanci na chlapečka). „Bude těžké stát vedle ní a dívat se, jak její dcera roste, nedokážu se smířit s tím, že má Tereza něco, po čem já celým srdcem toužím. Nenáviděla jsem se za tyhle svoje myšlenky, ale  prostě jsem si nemohla pomoct.“ Možná si neuvědomujeme vždy, že můžeme tak zraňovat ty děti, které již máme (touhu si vztahují na sebe),  nebo ještě nemáme, které ať se narodí s jakýmkoliv pohlavím, tak určitě chtějí být především bezpodmínečně přijímány a milovány. Možná ve víru všedních dní zapomínáme být vděčnost za dar, kterým jsou děti jakéhokoliv pohlaví jako takové, ať už jsou to třeba 3 princezny nebo 3 králevici jako v pohádce. Po splněné touze se ukáže někdy zase další touha, o čemž Kateřina Janocuhová píš v jedné eseji: … Má dcera nikdy nebude mít sestru. Naše rodina bude už napořád překypovat testosteronem, bude plná chlapců. Existuje poučná epizoda z tv seriálu Domeček na prérii, v němž 4. dítě-syn nadšeného otce, narozený po třech sestrách umírá a nechybí málo a také druhorozená dcera, která na něho žárlila a po tomto hříchu (který „možná“ způsobil jeho smrt) doufá, že když ona umře, vrátí se bratříček z Nebe zpátky domů…

http://youtu.be/_WdPWwFvTyE

Mám pocit, že ve své knize autorka přece jen nevyzdvihla dostatečně důležitost narození zdravého dítěte jakéhokoliv pohlaví a dělání opravdového maxima i před početím pro jeho optimální zdraví včetně dělání věkových odstupů mezi sourozenci kvůli rekonvalescenci matky, pro kterou těhotenství a kojení znamená zvýšené nároky na živiny.             Tak například vitamín A je podle Sally Fallonové „koncertní mistr na vývoj plodu…“ (díky němu stabilně a správně roste, tělo matky vstřebává minerály, tráví bílkoviny atd.)  A nyní se podělím ještě o další informace: Primitivní národy ho přijímaly v hodnotě asi 50 000 jednotek denně z přirozených potravin. Jak je možné, že se neotrávili, když nám odborníci na výživu játra, jež jsou na něho bohaté,  v těhotenství zakazují? Odborníci mají pravdu, ale nejde o celou „pravdu“.  Ledaže se na vitamín A díváme izolovaně  jako na retinol v kapsli či přidaný třeba do margarínu, (protože v rostlinných olejích se přirozeně nenachází) a nikoliv jako na vit. A-komplex se spolučiniteli (vit. D) v přirozeném  jídle. Člověk by mohl přijímat skutečně víc vitamínu A ke svému ještě většímu nutričnímu přínosu (aniž by se jim přiotrávil – já jsem sama nejspíš zářný příklad překračující i v těhotenství mnohonásobně DDD-den. dopor. dávky), pokud by ho přijímal ještě se spolučinitelem, a sice  vitamínem D, s nimž působí synergicky, a to v adekvátním ideálním poměru 1:5 (D:A). Takže problém není v oleji z tresčích jater jako takovém (před nimž možná některé hlasy varují), ale v jeho kvalitě a způsobu zpracování včetně manipulace s jeho vitamíny v něm a měnění jejich vzájemných poměrů. Problém podle mně nejsou ani játra s vitamínem A, ale to, jak jsou připravena – zda jsou připravena na kvalitní slanině. Ta totiž působí s játry synergicky, protože obsahuje vitamín D. 


Chytrá slanina – další sójová napodobenina jídla, tentokráte dokonce slaniny, jejíž nutriční hodnotu, je-li slanina kvalitní, nemůže nahradit. Osobně bych ji nikdy nejedla. Jde o nepochopení nutriční hodnoty pravé slaniny a liberální legislativu, která název „slanina“ pro tento výrobek povolila.

(Pozor !:  V USA se už vyrábí dokonce sójová napodobenina slaniny jménem Smart Bacon propagována jako:..vřelá chuť slaniny do světa vegetariánů...“ Tento produkt „sójového průmyslu“ obsahuje tyto ingredience: sójový proteinový izolát, pšeničný lepek, příchuť kouře, příchuť grilování (ze slunečnicového oleje), kvašená rýžová moučka, kyselina citronová……Už proto, že se jedná o moderní sójový výrobek (viz Pozor sója), jistě není radno ani u nás toto jíst, i když to někomu chutná „jako“ slanina, jinému jako kus velké žvýkačky. Nebude působit synergicky s játry. Téma slaniny a dusitanů, způsobů uzení by bylo na další článek. Více k sójové slanině v 13. svazku ze 3. listopadu 2012 Moudré tradicev jídle, zemědělství a umění léčit v článku na str. 73 od Kaayly T. Danielové, PhD, autorky knihy: Celý příběh o sóji: Stinná stránky americké oblíbené zdravé potraviny. (The Whole Soy Story: The Dark Side of America’s Favourite Healthy Food)

Sally Fallonová s dr. Enigovou považují vitamín A za „koncertního mistra“ při vývoji miminka v břiše maminky…

     Tragédií této nemístné obavy z toxicity vitamínu A je, že dovedla doktory k tomu, že radí těhotným ženám, aby se vyhýbaly potravinám obsahujícím vitamín A a rodičům, aby nedávali svým miminkám olej z tresčích jater. A přesto první knihy o krmení těhotných žen a dětí doporučovaly těhotným ženám štědré dávky oleje z tresčích jater a častou konzumaci jater a dvě čajové lžičky oleje z tresčích jater denně miminkám od třech měsíců. Většina našich zdravotních problémů by se vyjasnila velice rychle, pokud by se obyvatelstvo vrátilo k pojídání jater a dalo se na používání oleje z tresčích jater – naši nejlepší superpotraviny, se píše ve stati Sága o vitamínu A od Sally Fallonové a dr. Mary G. Enigové). Dalšími posvátnými potravinami vůbec k otěhotnění jsou (dle Nadace Westona A. pricea) pro OBA rodiče aspoň 3 měsíce před početím: plnotučné syrové mléko od krav, co se pásly na pastvině (kde jinde…?), vajíčka od slepic, co se pasou také na trávě, jednou týdně játra na slanině,  kvalitní olej z tresčích jater s poměrem D a A (1:5), kostní vývary, zelené listy (i lístečky bylinek) s kyselinou listovou. Nevhodné jsou sójové moderní výrobky narušující fungování štítné žlázy, kofein, hrášek (dle Inda dr. S. N. Sanyala obsahuje antifertilní látku m-xylohydroquinon, str. 394 v Nourishing Traditions, nebo Cent African Journal of Medicine 1993; 39(3):52-6.)  atd. (Více k tématu na stránkách Pěkná miminka – Beautiful babies, nebo blog NourishedKitchen)

Vycházejí už i knihy o výživě miminek a před početím čerpající z poznatků Pricea i Sally Fallonové. Kolik ale autorů většiny knih o výživě malých dětí, které máme na pultech knihkupectví, četl Výživu a fyzickou degeneraci od dr. Westona A. Pricea? Ještě pořád by pak tvrdili, abychom byli zdravější, že musíme jíst raději vegetariánštější stravu, když žádná ze 14 zdravých kultur navštívených zubařem Priceem vegetariány nebyli?

Pan zubař Price by třeba těhotné ženě nejen nezakázal jíst játra (ani kachní) se slaninou, ale doporučil by jí je jíst dokonce alespoň jednou za týden. Já sama jsem je sice tak často nejedla, ale určitě jsem se jim nevyhýbala, ani letnímu máslu, jistě s velmi vysokým obsahem vitamínu A, z něhož jsem se také neotrávila já ani dítě (Pozor!: čtenář tohoto blogu nese sám zodpovědnost za své zdraví po případné konzultaci s oficiálními odborníky na zdraví, jako jsou lékaři, výživáři a dbá na kvalitu potravin s vitamínem A a D. atd.) Velice zajímavý článek s vysvětlením k této posvátné potravině, jakými jsou játra ( které si některé národy dokonce rituálně přikládaly před konzumací na oči, aby dobře viděli a jednou i jejich ještě nenarozené děti) je odborná stať  Sága o vitamínu A (Vitamin A Saga) a  je možné jí najít na stránkách Nadace dr. Pricea v angličtině. (A jiné texty zde již totiž hovořily o obtížnosti konverze karoténů na vitamín A, že bychom té mrkve museli sníst opravdu hodně, neboť 4-6 jednotek B-karotenu se přemění na 1 jednotku vit. A, a to ještě za optimálních podmínek). To už jsem ale zabrousila do podrobností a to by musela Kateřina Janouchová napsat knihu ve zcela jiném žánru. “ Ve všech časopisech se píše, že je nejpraktičtější mít dvě děti těsně po sobě…“ se píše v knize Dcera na přání, což hrdinku potvrzuje v jejím „tlačení na pilu“…K této větě v knize není její bližší komentář, hlavní postava, posedlá dcerou ještě dřív než se narodí druhý syn (díky ultrazvuku ví, že to bude chlapeček), s tím souhlasí.

V jednom rozhovoru na otázku, jak Švédové snášejí zimní měsíce, jak to působí na jejich psychiku, řekla spisovatelka Kateřina Janouchová něco v tom smyslu, že šíleně, …to proto všichni Švédové na zimu emigrují do Thajska. Jenže moment! Zkusme se nad tím trochu zamyslet.

Copak příroda nás zasadila do takových podmínek, které na nás působí „šíleně“, které jsou pro nás nepřijatelné, pro které se naše tělo není schopno uzpůsobit?  Copak Příroda a evoluce počítaly s tím, že třeba Eskymák „špatně snáší zimu“ a tak se prostě sebere a odletí si jako stěhovavý pták do teplých krajin, nebo že Afričan bude špatně snášet horko, tak si zaletí někam na léto do Skandinávie? Měla bych pro cesty Švédů do Thajska možná (?) vysvětlení: jedním z nich je jistě určitý konzumerismus spojený s moderní turistikou a ta vždy stojí za hřích a „špatné“ snášení zimy je jistě dobrou výmluvou. Jistě má paní spisovatelka pravdu s tím špatným snášením zimy. Jenomže jde o to, co když možná je to spíš jen symptom(který se výlety do Thajska „léčí“ pomocí moderní techniky [existencí letadla]) toho, že jistě i k nim se dostala moderní a pro Švédy netradiční strava (pizza, hot-dogy, rostlinné oleje) bez dostatku vitamínu D z kvalitních živočišných tuků (plus méně pobytu venku), který je jedním z faktorů, jež před depresí chrání (Srov. Sally Fallon, Nourishing Traditions). I tam se snaží dietologové vést politicky korektní kampaň za domněle zdravou stravu – doporučovat méně živočišných tuků jako takových,  zato margaríny – dokonce nízkotučné. Ne vždy s tím u švédských zákazníků asi pochodí. Ti ale stejně velmi holdují sladkostem, sladkému pečivu atd. V sousedním Norsku měli dokonce loni kolem Vánoc máslovou krizi, zemedělská politika asi nechtěla s tak velkou poptávkou po másle počítat…Každopádně bych se měla někdy vypravit podívat se do Švédska, přinejmenším ty olivovníky musejí stát za vidění.

—————————————————————————–

A tady je pár postranních sloupků z knihy Vyživující tradice a především z dlouhé stati Vitamin A Saga, některé jsou uvedeny v knize Vyživující tradice, některé jsme vybrala sama přímo ze stati:

Za optimálních podmínek mění lidé karotény na vitamín A v traktu tenkého střeva působením žlučových solí a enzymů štěpících tuky. Jenže přeměna karotenů na retinol je zřídka optimální. Diabetici a ti, kteří mají oslabenou funkci štítné žlázy – skupina, do které patří přinejmenším polovina dospělé americké populace – není schopna učinit přeměnu vůbec. Děti činí tuto proměnu velmi špatně a miminka vůbec – musejí získat své vzácné zásoby vitamínu A z živočišných tuků – a přesto je nízkotučná strava často dětem doporučována. Namáhavé fyzické cvičení, přemíra konzumace alkoholu, nadměrná konzumace železa (především z “o minerály obohacené” bílé mouky a snídaňových cereálií) , používání řady populárních léčiv, nadměrná konzumace vícenenasycených mastných kyselin, nedostatek zinku a dokonce chladné počasí může ztížit konverzi karoténů na vitamín A. Stejně tak nízkotučná dieta. Karotény se přeměňují působením žlučových solí a velmi málo žluči se dostane až do střeva, když je v jídle málo tuku. Požitkář, který si dá na zeleninu máslo a přidá si smetanu do polévky a guláše, je moudřejší, než si myslí. Máselný tuk stimuluje vyměšování žluči potřebné k přeměně karoténů ze zeleniny na vitamín A a zároveň dodává velmi snadno vstřebatelný opravdový vitamín A. Vícenenasycené oleje také stimulují vyměšování žlučových solí, ale mohou způsobit rychle zničení karoténů, leda že jsou přítomné antioxidanty. Vitamín A Vagary [Vrtochy vitamínu A]

Objevení vitamínu A a dějiny jeho aplikování na poli lidské výživy je příběhem statečnosti a brilantního díla, příběhem, který představuje spojení toho nejlepšího z vědeckého bádání s kulturními tradicemi světa. A podřízení těchto znalostí diktátům potravinářského průmyslu nám poskytuje smutnou lekci o tom, jak použití moci a vlivu zatemňuje pravdu…Vitamín A Vagary [Vrtochy vitamínu A]

Jezte mrkev kvůli vitamínu A”. Takovéto tvrzení, které se nachází v mnoha populárních dietách a knihách o výživě, vytváří dojem, že požadavkům organismu ohledně této esenciální živiny se dá vyhovět pouze pomocí rostlinných potravin, jako je mrkev, dýně, tmavá listová zelenina a oranžově zbarvené ovoce. Nízkotučná škola výživy má ohromný prospěch z toho, že veřejnost má jen vágní povědomí o vitamínu A, jelikož skupina živin rozpustných v tucích zvané karoteny nejsou pravým vitamínem A, ale přesněji se nazývají provitamín A. Pravý vitamín A neboli retinol se nachází pouze v živočišných produktech, jako je olej z tresčích jater, játra a jiné orgánové maso, máslo, smetana, ryby a rybí jikry, korýši a živočišné tuky. Tato skutečnost je jasně formulována v prestižním Merckově indexu (encyklopedii vydávané od roku 1889 americkou farmaceutickou společností Marck & Co., pozn. překl.): Vitamín A je pouze v živočišných potravinách. Vitamín A Vagary [Vrtochy vitamínu A]

V komunitách třetího světa, které přišly do styku se Západem, nedostatek vitamínu A je rozšířen a přispívá k vysoké dětské úmrtnosti, slepotě, zakrnění, kostním deformacím a náchylnosti k infekcím. Toto se objevuje i v komunitách, které mají přístup ke spoustě karoténů ze zeleniny a ovoce. Nedostatek kvalitních mléčných produktů, odmítání orgánového masa jako staromoní a nezdravé a nahrazování živočišných tuků rostlinnými oleje vše přispívá k fyzické degeneraci a utrpení národů Třetího světa.Vitamín A Vagary [Vrtochy vitamínu A]

Jedním z aspektů vitamínu A, který si zaslouží větší pozornost, je jeho role ve využívání bílkovin. Kwashiorkor je stejně tak nemocí z nedostatku vitmaínu A vedoucí k poškození vstřebávání bílkovin, jako výsledkem absence bílkovin ve stravě. Druhy stravy bohaté na bílkoviny a s nízkým obsahem tuků jou obzvlášť nebezepečné, protože konzumace bílkovin rychle vyčerpávý zásoby vitamínu A. Děti vychované vychované na nízkotučné dietě s vysokým obsahem bílkovin často zažívají rychlý růst.   Výsledky – vysocí, krátkozrací, vytáhlí jedinci s přetěsnanými zuby a špatnou kosterní strukturou, takový syndrom Ichaboda Cranea (literární postava učitele z příběhu Legenda o Ospalé díře, který mohl jíst mnoho jídla a pořád byl hubený „jako tyčka“, pozn. překl.) – jsou součástí neměnného inventáře Ameriky. Nízkotučná strava s vysokým obsahem bílkovin může dokonce způsobit slepotu, jak k tomu jednou došlo v Guatemale, kde v rámci programu potravinové pomoci bylo darováno velké množství instantního odtučněného sušeného mléka.  Lidé, kteří konzumovali sušené mléko, oslepli. Primitivní národy chápaly tento princip instinktivně, to proto nikdy nejedli libové maso, ale vždy konzumovali vnitřnosti zvířat, která jim sloužila za potravu. Vitamín A Vagary [Vrtochy vitamínu A]

Na formálním obědě, který hostila Hilary Clintonová, ředitelé korporací a vedoucí různých skupin, které humanitárně pomáhají, oznámili svůj cíl, že ukážou „domorodým potravinářským společnostem…jak přidávat vitamín A do potravin, které jedí lidé s nízkým příjmem.“ Jinými slovy vitamín A se bude používat k propagaci průmyslově zpracovaných potravin pro vesničany v Africe a v Asii pod rouškou humanitární pomoci. Lidé s nízkým přijmem v Americe jedí margarín a jiné průmyslově zpracované potraviny, ale lidé Třetího světa s nízkými příjmy jedí potraviny vypěstované rolníky a zpracované místními řemeslníky. A když lidé odmítnou průmyslově zpracované potraviny, „velké zbraně“ vymyslí další strategii – geneticky modifikovanou rýži, která by produkovala karotény. Ti, co propagují tak zvanou „zlatou“ rýži jako řešení problému s vitamínem A jsou buď žalostně neinformovaní nebo nestoudně zkorumpovaní. Zlatá rýže obsahující karotény nemůže dětem Třetího světa poskytovat skutečný vitamín A, ale jen posílí trend vytlačování jejich rodičů z farem do otřesných slamů. Vitamín A Vagary [Vrtochy vitamínu A]

Odborníci zvláštního výboru Senátu tvrdí, že země s vysokým příjmem živočišných tuků mají větší výskyt rakoviny prsou a tlustého střeva. Toto prostě není pravda. Ve skutečnosti opak se zdá být pravděpodobnější.Vezměte si jako příklad Finsko a Nizozemsko. Jejich denní spotřeba živočišných tuků na hlavu je stejná. Jenže Holanďané konzumují čtyřikrát více rostlinných tuků než Finové a mají dvakrát vyšší výskyt rakoviny tlustého střeva a prsou. Daly by se citovat mnohé další příklady. Enigová a spolupracovníci na Univerzitě v Marylandu udělali statistické rozbory stejných dat USDA spoléhajících se na Senátní výbor. Zjistili “silnou významnou negativní korelaci…u živočišného tuku vůči celkové úmrtnosti na rakovinu a výskytu rakoviny prsou a tlustého střeva.”Jednoduše řečeno pravděpodobněji dostanete rakovinu z rostlinného tuku, jako je margarín, než z živočišného tuku, jako je máslo. “Negativní korelace” znamená, že navzdory tomu, co řekli experti, máslo a jiné živočišné tuky mohou před rakovinou chránit! William Campbell Douglass, MD The Milk Book

Finský národ má v průměru nejvyšší cholesterol na světě. Podle obhájců myšlenky stravy pro srdce, je to kvůli finskému na tuky bohatému jídlu. Odpověď ale není tak jednoduchá. Předvedl to dr. Rolf Kroneld, který srovnal obyvatelé vesnice Inio blízko Turku s obyvateli severní Karelie a jihozápadího Finska.

Domněle zdravá kampaň udeřila v Iniu. Spotřeba margarínu tam byla dvakrát tak větší a spotřeba másla jenom poloviční, než jaká byla na jiných místech. Lidé v Inio také dávali přednost odstředěnému mléko před tučnějším mlékem. Obyvatelé na jiných místech nikoliv. Jenomže nejvyšší hodnoty cholesterolu naměřili v Inio. Průměrná hodnota u mužských obyvatel Inio byla 283, na dvou dalších místech 239 a 243 mg/dl. Pokud jde o ženy rozdíl byl ještě větší. Uffe Ravnskov, MD, PhD The Cholesterol Myths

Tělo pravděpodobně potřebuje jak živočišné tak rostlinné tuky, aby si udrželo dobré zdraví. Studie vedena mezi chlapci ve Rwandě v Africe, vegetariánským obyvatelstvem z nutnosti, zjistila, že vstřebání karoténu dětmi, záviselo na množství tuku ve stravě, nikoliv na množství snězeného karoténu. Zjistilo se také, že nízký příjem tuků vede ke špatnému vstřebávání jak karotenoidů tak preformovaného vitamínu A. Když se do jejich vegetariánské stravy přidalo malé množství (živočišného) tuku, výsledkem bylo zlepšení ve střebání karoténu a hladina vitamínu A se zvýšila. H. Leon Abrams Vegetarianism: Antropological/Nutritional Evaluation [Vegetariánství:Antropologické a nutriční hodnocení]

Je velice nemoudré…být závislý na rostlinných zdrojích vitamínu A. Tato životně důležitá živina je potřebná pro růst a opravu tělesných tkání; pomáhá chránit sliznice úst, nosu, krku a plic; podporuje vyměšování trávicích šťáv potřebných pro správné trávení bílkovin; pomáhá stavět silné kosti a zuby a zdravou krev; je nezbytný pro dobrý zrak; pomáhá s tvorbou RNA (kyselina ribonukleová, p. př.); přispívá ke zdraví imunitního systému. Neodstatek vitamínu A u těhotných matek má za výsledek potomka s očními vadami, posunuté ledviny, zaječí pysk, rozštěp patra a srdeční anomálie a anomálie krevních destiček. Vitamin A Vagary [Vrtochy vitamínu A], str. 517


——————————————-

Odkazy:

http://www.kavaveznamenitouhy.cz/povidky/katerina-janouchova/

http://svedske-listy.blog.cz/

Vitamin A Toxicity – What You Need to Know

conscious conception: foods for fertility

http://www.foodrenegade.com/babies/

http://zpravy.idnes.cz/kam-zmizelo-vsechno-maslo-skandinavci-nemaji-z-ceho-pect-cukrovi-pxw-/zahranicni.aspx?c=A111214_175657_zahranicni_abr

http://www.severskelisty.cz/noviny/uda0771.php

http://www.sweden.se/eng/Home/Lifestyle/Food-drink/Swedish-culinary-classics/

 

 

Říj 042012
 

„Život ženy vždycky poznamenají děti, ať už se narodí, nebo nenarodí…, ať už nevyrostou…“ Markéta Zinnerová (13. komnata M. Zinnerové, Česká TV)

Pozn. překl.: Na úvod před kapitolou z knihy Vyživující tradice bych ráda zmínila to, co pro některé zoufalé a zničené může být to nejdůležitější a nejnadějnější v životě, a sice že ryby či nejlépe rybí tuk a ještě lépe – fermentovaný olej z tresčích jater (a ještě nejlépe společně s máselným tukem od krav, co se pasou ne zelené louce) je superpotravinou  pro OBA rodiče před početím dítěte samozřejmě s vyloučením průmyslově zpracovaných potravin (zejména cukru a bílé mouky – špagety apod.). Můj osobní názor, který zde jen pro informaci sděluji (neradím), je, že kvalitní olej z tresčích jater a kvalitní máslo „z trávy“ je první volba (před hormonální léčbou, která možná nese zvýšení rizika rakoviny prsu atd. v pozdějším věku) při problému s otěhotněním, když je příčina neplodnosti „neznámá“ (záhadná) nebo se svádí na vyšší věk matky (přesnější by asi bylo říci, že příčinou není věk jako takový, ale také čas, který měla žena i muž na poškozování svého těla špatným životním stylem a stravováním…) Dalšími potravinami pro OBA rodiče aspoň 3 měsíce před početím jsou: plnotučné syrové mléko od krav, co se pásly na pastvině (kde jinde…?), vajíčka od slepic, co se pasou také na trávě, jednou týdně játra na slanině, olej z tresčích jater s poměrem D a A (1:5), kostní vývary, kyselina listová v zelených listech bylinek a zeleniny, obejít se bez moderních sójových výrobků (tófu, maso, sojanéza apod.), žádný alkohol. Více k tématu na stránkách Pěkná miminka (Beautiful babies), nebo zde na Nourished Kitchen.

Bylinářka Susun Weedová samozřejmě má po ruce spoustu rad, k;terým je čtyřicet a ještě nemají děti – od čajů z kopřivy, sušených květů červeného jetele, kávy raději z pražených kořenů pampelišky a tinktury z buřiny srdečníku (vše je nutné zkonzultovat se zkušeným bylinářem), až po meditaci k pramatkám, které sice své první dítě nerodily ve čtyřiceti, ale jedno z pozdějších se jim běžně rodilo mezi 40-50 lety: “ …zavřete své oči a vyvolávejte ducha své pra pra pra pra pramatky, pak se usmějte…“.

Olej z tresčích jater a kvalitní (rozuměj „z trávy“) máslo je i prevencí nošení brýli u malých dětí, které se již narodí s oslabeným zrakem, i tedy pro maminky, které problém s otěhotněním nemají. Zdá se mi, že v poslední době prohlášení „To je dědičné…“  se příliš často užívá v případech, kdy se pouze dědí určitý druh stravovacích návyků nebo vzorců chování či myšlení, které vede ke zdravotním problémům. Větu „to je dědičné“ v mnoha případech lze jistě nahradit „Nevím“ nebo možná „Už vím více“…, po přečtení knihy Zubaře Pricea Výživa a fyzická degenerace, Vyživujících tradic od Sally Fallonové, nebo třeba jen po přečtení kapitoly Ryby a především postranního sloupku na této stránce níže… vitamín A je podle Sally Fallonové „koncertní mistr na vývoj plodu…“ (díky němu stabilně a správně roste, tělo matky vstřebává minerály, tráví bílkoviny atd.)  A nyní se podělím ještě o další informace: Primitivní národy ho přijímaly v hodnotě asi 50 000 jednotek denně z přirozených potravin. Jak je možné, že se neotrávili, když nám odborníci na výživu játra, jež jsou na něho bohaté,  v těhotenství zakazují? Odborníci mají pravdu, ale nejde o celou “pravdu”.  Ledaže se na vitamín A díváme izolovaně  jako na retinol v kapsli či přidaný třeba do margarínu, (protože v rostlinných olejích se přirozeně nenachází) a nikoliv jako na vit. A-komplex se spolučiniteli (vit. D) v přirozeném  jídle. Člověk by mohl přijímat skutečně víc vitamínu A ke svému ještě většímu (optimálnějšímu) nutričnímu přínosu (aniž by se jim přiotrávil – já jsem sama nejspíš zářný příklad překračující i v těhotenství mnohonásobně DDD-den. dopor. dávky), pokud by ho přijímal ještě se spolučinitelem, a sice  vitamínem D, s nimž působí synergicky, a to v adekvátním ideálním poměru 1:5 (D:A). Takže problém není v oleji z tresčích jater jako takovém (před nimž možná některé hlasy varují), ale v jeho kvalitě a způsobu zpracování včetně manipulace s jeho vitamíny v něm a měnění jejich vzájemných poměrů. Problém podle mně nejsou ani játra s vitamínem A, ale to, jak jsou připravena – zda jsou připravena na kvalitní slanině. Ta totiž působí s játry synergicky, protože obsahuje vitamín D.

     Tragédií této nemístné obavy z toxicity vitamínu A je, že dovedla doktory k tomu, že radí těhotným ženám, aby se vyhýbaly potravinám obsahujícím vitamín A a rodičům, aby nedávali svým miminkám olej z tresčích jater. A přesto první knihy o krmení těhotných žen a dětí doporučovaly těhotným ženám štědré dávky oleje z tresčích jater a častou konzumaci jater a dvě čajové lžičky oleje z tresčích jater denně miminkám od třech měsíců. Většina našich zdravotních problémů by se vyjasnila velice rychle, pokud by se obyvatelstvo vrátilo k pojídání jater a dalo se na používání oleje z tresčích jater – naši nejlepší superpotraviny, se píše ve stati Sága o vitamínu A od Sally Fallonové a dr. Mary G. Enigové).  Pí Sally Fallonová a vůbec její nadace nedoporučují rybí tuk, nýbrž tuk z rybích JATER!, protože rybí tuk by zatěžoval tělo vícenenasycenými mastými kyselinami, kdyžto tuk z rybích jater obsahuje vitamín A, D, AA, DHA, více na http://nourishedmagazine.com.au/blog/articles/distended-abdomen-bone-broth-calcium-deposits-hemp )

(VD)

 

RYBY

Sally Fallonová a Mary G. Enigová, PhD (Přeloženo z knihy Nourishing Traditions)

 

Tak v tomto potoku jménem Desinka, který hypnotizuje děti, pod kameny má larvy jepic atd, jsme před měsícem uviděli opravdového raka. Vlastně jsem ho viděla poprvé v životě živého. Ne vždy mám u sebe kameru, ale jeho obraz mám v živé paměti. Plavat bleskově rychle mu moc nešlo, však mu jen přejeme, ať je ho víc…

Pro většinu Američanů je ryba jídlem v restauraci. Málo z nich ví, jak si ji připravit doma a průměrnému americkému dítěti nechutná. Je to politovánihodná situace, zvláště když jsou dnes ryby snadno k dostání na našem trhu. (S tím středoevropským je to horší, pozn. překl.)

Ryba je onou zdravou znamenitou potravinou (samozřejmě s výjimkou těch, kteří jsou na ní alergičtí). Když dr. Weston A. Price cestoval po světě a studoval tradiční národy žijící na domorodé stravě, objevil, že ti, kteří jedli mořské potraviny se těšili nejlepšímu zdraví, jak odhalila nepřítomnost zubních kazů, šířka zubního patra a celkový  stav pohody. Ti, co jedli ryby, měli tlustší (silnější)  kosti a lepší kosterní strukturu než skupiny, které jedly červené maso. (Skupiny na převážně vegetariánské stravě se umístily až na třetím místě ve všech kategoriích, podle nichž dr. Price dobré zdraví určoval.)

Konzumace ryb podporuje výborný růst a kostní strukturu, chrání také před degenerativními onemocněními tak vládnoucích v naší moderní době. Ve studii provedené v Nizozemsku vědci zjistili, že pouze jedna porce ryb týdně značně snižuje výskyt koronární srdeční choroby. Všechny oceánské ryby jsou vynikajícícm zdrojem makrominerálů a stopových prvků, všech, které potřebujeme, existují v bezbřehých oceánech. Mořská potrava je našim jediným jistým zdrojem, jak je všechny získat.

Makrela, ančovička a sleď jsou obzvlášť bohaté na minerální živiny. Masné ryby z mořských hlubin, jako je losos, tuňák a mečoun, jsou dobrým zdrojem omega-3 a jiných mastných kyselin s dlouhým řetězcem. Nejdůležitější je, že ryby a všechna mořská potrava jsou vynikajícím zdrojem v tucích rozpustných vitamínů – A a D. Nezapomeňte na to, že dr. Price zjistil, že příjem těcho dvou esenciálních živin byl mezi izolovanými skupinami, jaké studoval, desetkrát vyšší než u Američanů ve 30. letech. Dnes je tato nerovnost téměř jistě větší, jelikož lidé na Západě snížili svou spotřebu živočišných tuků.

V posledních letech bylo mnoho lidí přesvědčeno, aby se ryb vzdali kvůli zprávám o kontaminaci rtutí. Kontaminace rtutí je nebezpečná, když člověk jí ryby z pobřežních vod blízko průmyslových oblastí nebo z kontaminovaných sladkých vod. Z tohoto důvodu vám radíme, abyste se vyhýbali sladkovodním rybám, leda že jste si jistí jejich původem, především sumci, kapru (kapři jsou obvykle vykrmováni [podobně jako kuřata či jiná zvířata ve velkochovech]na sádkách v nejlepším obilím, ale obvykle obilnými krmnými směsemi K1, K2, K3, o obilí, sóji a kukuřici autorky píšou, že narušují nutriční hodnotu tuku, především snižují obsah omega-3 mastné kyseliny, zejména její poměr vůči omega-6 mastné kyselině, což je možná další důvod k vyhýbání se “kaprům”, kteří by se jinak v přiměřeném počtu mohli na dně rybníka akorát pást a jejichž růst by byl značně pomalejší, ale tuk pak zdravější. Ale budiž, je to jen jednou za rok, jenže další obavu mám z kvality vody v některých rybnících, do nichž se zejména po deštích mohou dostávat splašky ze stříkaných polí, někdy i s ornicí, takže je pak třeba brzy rybník znovu odbahnit, pozn. překl. ) a jiným mrchožroutům a vyhýbali se přílišné konzumaci měkkýšů.

Ale budiž, kapr bývá jen jednou za rok, ale dá se v souvislosti s kaprem hovořit s logikou, že je to ryba a že ryby jsou přece zdravé, a tož jezte rybu kapra? Jak chutnali a jakou měli kvalitu kapři na stole z dob Jakuba Krčína z Jelčan a jakou mají někteří dnes?

Ty ryby, které se živí podél pobřeží, jako je mořský jazyk a platýs, mohou být kontaminovány polychlorovanými bifenily. Nemusíte mít obavy z hladiny rtuti u hlubokomořských ryb, jako je losos, tuňák a mečoun, nebo z mořského jazyka či platýse, kteří pocházejí z relativně čistých vod, jako jsou vody Severního Atlantiku. Malé množství rtuti se obvykle v těchto rybách nachází přirozeně a tyto ryby obsahují látky, které se s rtutí vážou, aby ji z těla vyvedly. Rybám z farem je nejlépe se vyhýbat. Jejich profil mastných kyselin nebude tak dobrý jako u divokých ryb, a obvykle se jim dává nesprávná potrava, jako jsou sojové granule obsahující rezidua pesticidů. Lososům na farmách se ve skutečnosti podává barvivo, které jejich maso zbarví růžově!

Pokud jste si ještě nevypěstovali umění přípravy ryby, ale přejete si začít, radíme vám začít s jednoduchými postupy, jako je osmažená fileta z mořského jazyka nebo grilovaný losos, tuňák nebo mečoun.. Nezabere to na přípravu dlouho a téměř okamžitě je přijmou děti a ti, co se rybám zarytě vyhýbají. Mohou se podávat jen tak nebo s různým množstvím příloh vyjmenovaných v kapitole o omáčkách a přílohách. (strana 136). Povolujeme nebílenou bílou mouku v malém množství na zhnědnutí a na obalení.

Po těchto jednoduchých receptech můžete postoupit výš k našim receptům s pergamenovým papírem a zabalováním do listů. Mnoho tradičních společností připravuje ryby tak, že si je balí do listů a dusí v uhlících ohniště. Tato metoda nejlépe uchovává živiny a chrání ryby před možnými karcinogeny.

Klasické gurmánské recepty volají po ztracených rybách ve vývaru a poté vyvařením vývaru, aby se udělala chutná omáčka. Máslo či smetana nebo bujón se pak přidají. Tyto na želatinu bohaté omáčky jsou snadno stravitelné a prostě plné minerálů (z koncentrovaného vývaru) a v tucích rozpustných vitamínů (ze smetany a másla). Ztracené ryby se mohou udržet v teple v zapnuté troubě, přikryté kouskem pergamenu nebo voskovaného papíru až půl hodiny, zatímco se omáčky vyvařuje a houstne a zatímco si sníte první chod. (Viz O omáčkách se základem ve vývaru, strana 126.)

Ryby, aby byly dobré, musejí být čerstvé. Pečlivě se podívejte na oči a žábra ryb, které kupujete – oči by měly být jasné, ne skelné, a žábra by měla být červená. Vždycky se ptejte prodavače v rybárně, kdy jeho ryby přišly. Pokud mu ryba ležela ve vitríně víc než den, nekupujte ji.

Je dobré iniciovat ve vaší domácnosti zvyk podávat ryby alespoň jednou týdně a doufáme, že různorodost receptů představených v této kapitole, vybraných z různých kuchyní, vám tento cíl usnadní. Možná budete chtít připravit speciální zákusek ke stejné večeři, pokud vaše děti potřebují přemluvit. Žádná ryba, žádný zákusek je dobrým pravidlem. Ryby podávejte v den, kdy je nakoupíte, abyste si zajistili jejich čerstvost.

———————————–

 

Fermentovaný olej z tresčích jater v biokvalitě (Blue Ice) je údajně 100% syrový (protože je fermentovaný), ve 2 ml na den je poměr mezi vitamínem A a D zhruba 5:1 (vit A iu 3750 ku vit D iu  760), spolu tyto vitamíny fungují synergicky (vylučují svou toxicitu, zkrátka tito kamarádi spolu spolupracují, ale do party si vitamín D bere i vitamín K2, D pomáhá vápník absorbovat, K2 ho naviguje na správná místa). Kvůli příjmu izolovaného vitamínu D by se z jater vyčerpával vitamín A (aby třeba nevznikaly ledvinové kameny, žlučníkové kameny), vit A před nimi tedy chrání působením na určité bílkoviny ), ale vitamín K2 ze smetany krav na zelené pastvě dokonce  údajně odvádí nežádoucí vápník z těchto měkkých tkání (a dělá v něm tedy pořádek). Podle některých vědců hypervitaminóza  D (a s ní související převápnění, ledvinové kameny atd.) spíš souvisí se současným nedostatkem vit A a K2  a v tomto kontextu (vzájemné synergie těchto tří vitamínů) lze hýbat dokonce nahoru s „bezpečnou a terapeuticky užitečnou dávkou vitamínu D“. Jak jinak by šlo totiž objasnit to, že přírodní národy se zdravými rovnými zuby jak klávesnice od piána měly ve své stravě 10 x víc těchto vitamínů a netrpěli předávkováním…Přijímám tento olej, který obsahuje i D i A v maličkých dávkách společně s trochou kvalitního másla či ghí z pastvy. (Dají se v zahraničí dokonce již koupit  hotové namíchané preparáty). Vitamín D se stále těší pozornosti vědců a jistě se brzy dozvíme další poznatky…Vždyť pokud se něco financuje z veřejných zdrojů, laická veřejnost má právo na výsledky výzkumu stejně jako odborná obec. Můj osobní názor, který sděluji (neradím), je: kvalitní olej z tresčích jater je první volba (před hormonální léčbou) při problému s otěhotněním, když je příčina neplodnosti „neznámá“. Je i prevencí nošení brýli u malých dětí, které se již narodí s oslabeným zrakem.

Výše uvedená kapitola by se mi možná  četla lépe za pobytu v jiné než ve Středoevropské zemi, jakou je ta naše. V osobním životě jsem si zvykla na kvalitní fermentovaný bio  olej z tresčích jater, který je nejvhodnější podávat spolu s troškou másla či ghí „z pastvy„. Více o tomto oleji v brožurce nahoře Ke stáhnutí. V knize Vyživující tradice se o něm píše velice zajímavě: Nasycené tuky pomáhají dostávat DHA (ona slavná omega-3 mastná kyselina, pozn. překl.) do tkání, kam patří (potřebná kupř. pro vývoj oční sítnice u nenarozeného dítěte, pozn. překl.). To nám objasňuje, proč měl dr. Weston Price tak zázračné výsledky, když smíchal máslo bohaté na vitamíny a olej z tresčích jater dohromady na léčbu zubních kazů a mnoha jiných onemocnění.“ (Nourishing Traditions, str. 237)  Podtrženo a zvýrazněnou autorkou blogu…

Další věcí je, že používám tzv. nerafinovanou a na slunci sušenou Keltskou sůl viz kapitola Sůl a dochucovadla. Kdo umíte francouzsky, zkuste zjistit, proč se Keltská sůl v oblasti Bretaně nevyrábí pro evropský trh…, někdy solímkopřivovou solí“ (jak je zmíněno v textu o vitamínu B6…,sušené kopřivy umelu v mixéru na prášek a smíchám se suchou jemnou keltskou solí)

—————————————————-

Postranní sloupek z knihy Nourishing Traditions, strana 418:

Současný výzkum omega-3 mastných kyselin přinesl nové ocenění pro jednu z našich nejchutnějších ryb, které nám poskytují oceány a řeky – losos. Losos je úžasným zdrojem 18uhlíkové omega-3 mastné kyseliny linolenové, která nás pomáhá chránit proti srdečnímu onemocnění, vysokému krevnímu tlaku, mrtvicí, rakovině, artritidě, lupence, astma a autoimunitním poruchám. Losos také dodává některé omega-3 mastné kyseliny s delším řetězcem, jako je EPA a DHA (kyseliny eikosapentaenová a dokosahexaenová, pozn. překl.), které jsou velmi potřebné pro správné fungování mozku a očí. Odborníci radí, že odpovídající příjem EPA a DHA ve stravě těhotných žen předejde poruchám učení a problémům se zrakem, protože se povzbudí optimální vývin nervového systému.

Losos je také vynikajícím zdrojem vitamínu D – obsahuje ho víc než máslo, garnáti nebo játra. Dodává také uměřené množství jiných v tucích rozpustných vitamínů A a E a také železo, jód a vitamíny B. Syrový losos je dobrým zdrojem vitamínu B6, který se při vaření snadno zničí.

Kupujte si lososy v době sezóny, když jsou oceánské a říční ryby k dostání. Jsou přirozeně růžoví až tmavě červení – čím tmavší, tím lepší. Losos nerka ze západního pobřeží má krásnou sytou barvu svědčící o tom, že tato ryba se živila malými garnáty a jinými organismy požírajícími řasy, a tudíž jsou bohatí na živiny včetně Priceova faktoru neboli faktoru X (vitamín K2, pozn. překl.). Lososi chovaní na farmách jsou krmeni nevhodným krmivem, jako je sójová moučka a dává se jim chemická látka na to, aby jejich maso zrůžovělo – jinak by měli bledou smetanovou barvu! SWF

Postranní sloupek z knihy Nourishing Traditions, strana 302-303

Za optimálních podmínek mění lidé karotény na vitamín A v traktu tenkého střeva působením žlučových solí a enzymů štěpících tuky. Jenže přeměna karotenů na retinol je zřídka optimální. Diabetici a ti, kteří mají oslabenou funkci štítné žlázy – skupina, do které patří přinejmenším polovina dospělé americké populace – není schopna učinit přeměnu vůbec. Děti činí tuto proměnu velmi špatně a miminka vůbec – musejí získat své vzácné zásoby vitamínu A z živočišných tuků – a přesto je nízkotučná strava často dětem doporučována. Namáhavé fyzické cvičení, přemíra konzumace alkoholu, nadměrná konzumace železa (především z “o minerály obohacené” bílé mouky a snídaňových cereálií) , používání řady populárních léčiv, nadměrná konzumace vícenenasycených mastných kyselin, nedostatek zinku a dokonce chladné počasí může ztížit konverzi karoténů na vitamín A. Stejně tak nízkotučná dieta. Karotény se přeměňují působením žlučových solí a velmi málo žluči se dostane až do střeva, když je v jídle málo tuku. Požitkář, který si dá na zeleninu máslo a přidá si smetanu do polévky a guláše, je moudřejší, než si myslí. Máselný tuk stimuluje vyměšování žluči potřebné k přeměně karoténů ze zeleniny na vitamín A a zároveň dodává velmi snadno vstřebatelný opravdový vitamín A. Vícenenasycené oleje také stimulují vyměšování žlučových solí, ale mohou způsobit rychle zničení karoténů, leda že jsou přítomné antioxidanty. Vitamín A Vagary [Vrtochy vitamínu A]

Sherman, který v mnohém přispěl k našim znalostem o vitamínu A, ukázal v nedávné komunikaci, že množství vitamínu A dostatečného pro podporu normálního růstu a udržení všech aspektů dobrého zdraví u zvířat je možná ještě nedostatečné, aby vyhovělo dalším nutričním požadavkům pro úspěšné rozmnožování a laktaci. Kromě neúspěšného rozmnožování se obvykle na počátku dospělého života ukazuje zvýšená náchylnost k infekcím a především k plícním onemocněním ve věku, který odpovídá věku mladých mužů a žen, v němž se často rozvíjí pulmonární (plícní) tuberkulóza. Dále tvrdí, že vitamín A se musí dodávat ve velkém množství nejen během období růstu, ale také v období dospělosti a rovněž pokud se má udržet dobrá kvalita výživy a vysoká úroveň zdraví a vitality.

Hughes, Aubel a Lienhardt ukázali, že nedostatek vitamínu A ve stravě prasat vede k extrémní nekoordinovanosti a křečím. Zdůraňují také, že prasnice připuštěné před počátkem nervních symptomů buď potratily nebo porodily mrtvá selata. Hart a Gilbert ukázali, že příznaky, které lze nejběžněji vidět u skotu, který má nedostatek vitamínu A, jsou porod mrtvého nebo slabého telete s poruchami očí nebo bez poruch. Zaznamenali také stav novorozených telat, který přibližuje bílý průjem a vývin očních poruch u nedospělých zvířat.

Hughes ukázal, že svině se nerozmnožovaly, když byly krmeny ječmenem a solí, ale rozmnožovaly se, pokud se jim do takového krmiva přidával olej z tresčích jater. Sure ukázal, že nedostatek vitamínu A způsobuje u samic poruchu estru (estrus je obecný termín pro období říje samic zvířat, které jsou připraveny zabřeznout, prasnice se bouká, kráva se běhá, kobyla se hřívá, fena se hárá, koza se prská, kočka se mrouská atd., pozn. překl.) a ovulace vedoucí ke sterilitě. Dále tvrdí, že resorpce (vstřebání) plodu může být způsobeno nedostatkem vitamínu A dokonce za stravy bohaté na vitamín E, kterému se říká protisterilní vitamín.

Jeden z nejdůležitějších příspěvků v této oblasti byl učiněn profesorem Fredem Haleem. Ukázal, že spousta tělesných deformit se snadno utváří kvůli omezenému množství vitamínu A v krmivu prasat. Vyprodukoval padesát devět prasat, která se narodila slepá, všechna selata v každém ze šesti vrhů, kde matky byly připraveny o vitamín A po několik měsíců před zabřeznutím a třicet dnů po něm.U prasat se oční bulvy formují prvních třicet dnů. Zjistil, stejně jako několik dalších, že prasata bez vitamínu A po dostatečně dlouhém období si vytvořila vážná nervová postižení, mezi něž patří paralýza a křeče, takže se zvířata nemohla postavit na vlastní nohy. Informoval, že jednomu z těchto o vitamín A připravených sviní, která předtím vrhla deset selat, všech bez očních bulv, se dala dva týdny před zabřeznutím jedna dávka oleje z tresčích jater. Vrhla čtrnáct selat, která měla různé oční vady, některá neměla žádné oči, některá jedno oko, některá měla jedno velké oko a jedno malé, a jež všechna byla slepá…. Důležitým výsledkem výzkumů profesora Haleho je produkce prasat s normálníma očima, která se narodí rodičům, z nichž ani jeden neměl oční bulvy kvůli nedostatku vitamínu A ve stravě matky. Problémem zajisté nebyla dědičnost. Weston Price, DDS Nutrition and Physical Degeneration

Vitamín B6, B12, Eskymáci a Pottengerovy kočky

 Teorie, Z knihy Výživující tradice  Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Vitamín B6, B12, Eskymáci a Pottengerovy kočky
Zář 052012
 

 „Z pohledu tradice Moudré ženy je  samotná nemoc darem z celku, aby tento byl  opatrován a vyživován, ne spěšně léčen. „ Susun Weed: Healing Wise [Léčitelství s moudrostí]

Následující postranní sloupky z knihy Vyživující tradice hovoří o vitamínu B6, B12, Eskymácích, ale i o slavných kočkách lékaře Pottengera, které, pokud nejedly své tradiční syrové jídlo, vykazovaly z generace na generaci postupující známky degenerace ( až do vyhynutí) stejně jako je tomu u člověka (jak vypozoroval zubař Price) – delší a tenčí kosti, křivé zuby, samovolné potraty, nemoci a ztrátu vitality, laktace a schopnosti se rozmnožovat. Mimochodem mnoho z nás, kteří prošli dlouhodobým stresem, vyrostli na bílém cukru atd., máme pravděpodobně oslabené adrenální žlázy (adrenal fatigue), které se nacházejí nad ledvinami, vyměšují mnoho hormonů (kortizol), a s jejichž vyčerpáním je spojená únava, kruhy pod očima atd.. Údajně čím oslabenější jsou, tím hůře vstřebáváme vitamín B6 a tím hůře snášíme další stres (začarovaný kruh). Takže je třeba nešetřit stravou s jeho obsahem (viz chystám se vyzkoušet recept na Syrové hovězí po korejsku, který zde umístím, ale až se zabije býček Ivan) a je třeba vyživovat adrenální žlázy (jak jsem jinde vyčetla) pomocí tzv.  adaptogenních rostlin (rozchodnice růžová, ashwagandhy nebo-li vitálie atd., ale proč nezačít tím, co roste u nás, a sice obyčejnou kopřivou, nebo ještě lépe- jejími semínky, (o čemž jsem četla v knize Weedové Healing Wise)? Docela v ústech píchají jak kopřiva…:-) (Každý si jinak sám vyhledává informace o jejich správném a bezpečném užívání, tento text jen informuje, podílím se v něm o tom, co jsem zjistila, nic nepředepisuji…) Tuším že v posledním rozhovoru v časopise Meduňka s panem Zentrichem se tento bylinář jen letmo o adaptogenních rostlinách zmínil.

Měla bych ale recept na kopřivovou sůl: perfektně usušené kopřivy dám do mixéru (pozor trochu se práší), asi za 3-5 minut mi na dně zůstane prášek jak zelený čaj mačča na čajový obřad, pak tento prášek smíchám se suchou jemnou keltskou solí a mám čím přisolovat..

——————————————————————————————

Z knihy Nourishing Traditions:.

Mezi mnohými velice zajímavými informacemi, které poskytl dr. Roming [když jsem navštívil Eskymáky], byla fakta, jež zapadala dobře do moderního obrazu spojení moderních degenerativních procesů s modernizací. Prohlásil, že za třicet šest let jeho kontaktu s těmito lidmi nikdy neviděl jediný případ zhoubného onemocnění mezi skutečně primitivními Eskymáky a Indiány, třeba k tomu často dochází, když se modernizují. Zjistil také, že k akutním chirurgickým problémům, které si vyžadují operaci vnitřních orgánů, jako je žlučník, ledviny, žaludek a slepé střevo, nedocházívá, ale jde o velmi běžné problémy mezi modernizovanými Eskymáky a Indiány. Na základě své zkušenosti, kdy se setkal s mnohými modernizovanými Eskymáky a Indiány zasaženými tuberkulózou, která měla tendenci dál postupovat a být nakonec smrtelná, pokud paicenti zůstávali na modernízovaných životních podmínkách, posílá je nyní zase, je-li to možné, zpátky do primitivních podmínek a k primitivní stravě, za nichž je úmrtnost mnohem nižší než za moderních podmínek. Ve skutečnosti hlásil, že velká většina postižených se zotaví na primitivním druhu výživy. Weston Price, DDS Nutrition and Physical Degeneration

Nedostatek pyridoxinu neboli vitamínu B6 je v Americe velmi rozšířen částečně proto, že náš tradiční zdroj tohoto vitamínu citlivého na zahřívání – syrové mléko – se již v obchodě neprodává. Chce to určitou odvahu ke konzumaci nejlepšího zdroje vitamínu B6 – syrových jater. Takže jedinými jistými dostupnými zdroji B6 zůstávají pro většinu Američanů syrové mléko, maso a ryby. Když chybí vitamín B6, cesty pro využití vitamínu B1 a B2 mohou být méně efektivní a vede to k rozšířeným symptomům nedostatku vitamínu B. Nedostatek vitamínu B6 je spojen s cukrovkou, srdečním onemocněním, nervovými poruchami, syndromem karpálního tunelu, PMS, ranní nevolností, těhotenskou toxemií,selháním ledvin, alkoholismem, astmatem, srpkovitou chudokrevností a rakovinou. Doplňky vitamínu B6 se ukázaly být velmi účinné v předcházení sleposti u diabetiků. Američané by byli moudří, pokud by často do stravy zařazovali syrové maso nebo ryby, aby se těmto vyčerpávajícím stavům vyhnuli. SWF Nutrition and Physical Degeneration

Jak Weston Price, tak Francis Pottenger přesně předpověděli, že západní člověk si vyvině více a více nemocí, jelikož nahradil živočišné tuky rostlinnými oleji a že rozmnožování bude stále těžší. Podle některých odhadů je 25 procent amerických párů neplodných, což je stav, který přivede populační redukcionisty k záchvatu škodolibého smíchu, stav, který ale způsobuje nevypovězenou bolest v srdcích miliónům jednotlivců. Léčba neplodnosti je problematická, bolestná a nákladná ve srovnání k primitivnímu receptu: víc živočišných tuků. Nasty, Brutish and Short?

Třebaže je vitamín B12 potřebný jen ve velmi malém množství, je to živina, díky které stojí život za žití. Nedostatek se může projevit jako deprese coby peklo zaživa, roztroušená skleróza, demence a psychiatrické poruchy, jako je obsesivně-kompulzivní chování a manio-deprese, nemluvě o život ohrožující anémii, rakovinu a srdeční chorobu. Mnoho případů diagnostikovaných jako Alzheimerova choroba jsou ve skutečnosti výsledkem nedostatečného vitamínu B12. Mezi první známky nedostatku patří únava, třes v rukách a chodidlech, poruchy spánku a tendence iracionálnímu hněvu.Využitelný vitamín B12 se nachází jedině v živočišných produktech. Je vstřebán díky složitému procesu, do kterého patří “vnitřní faktor”, jenž je vyměšován parietálními buňkami v žaludku. Nedostatek se nejpravděpodobněji projeví u vegetariánů, kteří nekonzumují živočišné produkty a u starých lidí a těch, kteří mají nedostatek kyseliny hydrochlorové nebo pankreatických enzymů, kteří nemohou vytvářet nebo využívat vnitřní faktor.B12 je učiněn nevyužitelným pasterizací, což je důvod proč je tolik pro vegetariány důležité, aby používali syrové mléčné výrobky. Skupiny vegetariánů se bohužel rozhodly pro sójové výrobky, než pro lobby za přístup k syrovým mléčným produktům jako náboženské právo. Nebylo by lepší místo všeobecného testování sérového cholesterolu dělat pravidělné testy u všech dospělých na stav vitamínu B12? V prvních stádiích nedostatku mohou být symptomy odvráceny doplňky tohoto vitamínu ve formě, která je snadno vstřebatelná. V pozdějších stádiích nedostatku je neurologické poškozění nezvratné. SWF (Pozn. překl. Nevím proč, ale pořád kolují v médiích některé mýty ohledně vitamínu B12, které mě sice mrzí, ale neděsí u lidí, kteří se obětují a ze šlechetných důvodů žijí vegansky a nebudou zakládat rodiny. Obavu mám u mladých lidí, kteří chtějí mít jednou děti. Přeji si, aby každé dítě se narodilo zdravé a vyrůstalo na optimální stravě, více o vitamínu B12 třeba v angličtině zde http://veganhealth.org/articles/everyvegan   a v češtině tady http://vitaminb12bereteho.wordpress.com/ Lierre Keith napsala zpověď, tedy knihu o své dvacetileté zkušenosti s veganskou stravou, a přitom tak dobře původně míněnou. Je to ekoložka, radikální feministka a aktivistka v oblasti jídla. Její kniha se jmenuje Vegetariánský mýtus: Jídlo, spravedlnost a udržitelnost)

Kniha  Vegetariánský mýtus.Jídlo, spravedlnost a udržitelnost od ženy, která byla 20 let vegankou…

Pokusy s krmením zvířat ukazují, že dochází k mnohým změnám kromě růstu kostí, když se používají vařené potraviny. Jedna velká studie, do které spadalo 900 koček a která trvala přes 10 let, byla učiněna F. M Pottengerem, jr., MD. Kočky, které dostávaly syrovou stravu a syrové mléko se normálně rozmnožovaly z jedne generace na druhou. Všechna koťata měla stejnou dobrou kostní strukturu, mohla se starat o mladé, byla odolná proti infekcím a parazitům a chovala se předvídatelně. Z pokolení na pokolení si udržovala pravidelný široký obličej s odpovídajícími nosními dutinami, širokými zubními oblouky a pravidelným chrupem s pevnými růžovými membránami a žádnou známkou infekce.

Na kočky, které dostávaly vařené jídlo, byl docela jiný pohled. Potratovost byla asi 25 procent u první generace a asi 70 procent u druhé generace.Porody byly těžké, mnoho koček umíralo při porodu. Vysoká byla úmrtnost koťat, často kvůli tomu, že matka neměla mléko, nebo protože koťata byla příliš slabá na kojení. Koťata neměla homogenitu oněch koček, které byly krmeny syrovou stravou. Místo toho mělo každé kotě jinou kosterní podobu.

U druhé generace měla koťata nepravidelnosti lebky a delší, uzží obličej, zuby se neprořezávaly v pravidelnou dobu a vyvinuly se nemoci dásní. U čtvrté generace byly kosti velmi slabé a jejich struktura sotva stačila na to, aby držela lebku pohromadě. Zuby byly menší a nepravidelnější. Zdraví matek stále upadalo, umíraly na nějaké nejasné vyčerpání tkání asi tři měsíce po porodu.

Kočky na vařené stravě byly podrážděné, samice byly nebezpečné při nakládání s nimi, samci byli poddajnější, až neagresivní. Sexuální zájem byl ochablý nebo preverzní a kožní léze, alergie a střevní parazity se stále zhoršovaly z jedné generace na další. Objevil se zápal plic, průjem, osteomyelitida (zánět kostní dřeně, pozn. překl.), artritida a mnoho jiných degenerativních stavů, jaké jsou známé v lidském lékařství. Koťata z třetí generace byla tak zdegenerována, že žádné nepřežilo šest měsíců, čimž ukončily rod.

Výsledky Pottengerových experimentů s kočkami jsou často mylně interpretovány.Neznamenají to, že by lidé měli jíst jedině syrovou stravu – lidé nejsou kočky. Část stravy byla vařena u všech zdravých skupin, které Price studoval. (Mléčné produkty ale byly téměř vždycky konzumovány syrové.) Objevy Pottengera musejí být viděny v kontextu Priceova výzkumu a dají se vyložit následovně: Když lidská strava vytváří “obličejové deformace” – progresivní zužování obličeje a přetěsnání zubů – vyhynutí nastává, pokud ve této stravě pokračujeme několik generací. Ona implikace pro západní civilizaci – tím, že je posedlá rafinovanými a silně slazenými obchodními potravinami a nízkotučnými produkty – je hluboká. Ancient Dietary Wisdom for Tomorrow’s Children

Při ohledání mrtvoly se u samic krmených vařeným masem zjistila atrofie vaječníků a městnání krve v děloze a u samci se ukázalo, že se jim nevyvinulo aktivní sperma. Orgány vykazovaly známky degenerativního onemocnění. Kosti byly delší, ale měly menší průměr a bylo v nich méně vápníku. U třetí generace měly některé kosti měkké jako gumu – pravý stav osteogeneze. Emory W. Thurston, PhD Nutrition for Tots to Teen [Výživa od škvrňat po náctileté]

Pokud jde o člověka, nedostatečný příjem určitých živin může vést k tomu, že ženy méně pravděpodobněji otěhotní. Hodně bádání odhaluje, že nedostatečný příjem vitamínu B6 (pyridoxinu) může snížit šanci na početí…Někdy antikoncepční pilulky snižují množství dostupného vitamínu B6, takže ženy, které přeruší tyto ústní pilulky proti početí často nemohou otěhotnět dřív než po roce po přerušení. Poté podle jedné studie 98 procent z těch, které braly pravidelně vitamín B6 znovu dostaly normální menstruaci a otěhotněly do čtyřech měsíců. Bolestnou komplikací, která často přichází s nedostatkem vitamínu B6 je premenstruační syndrom, který by také mohl sloužit jako ukazatel toho, proč některé ženy nemohou počít. James F. Scheer Health Freedom New

Striktní vegetariánské ženy, které kojí své miminko, je mohou vystavovat možnému dlouhodobému poškození mozku.

Tak ukazují objevy badatelského týmu složenému z vědců z Univerzity Cincinnati, Hardvardské školy veřejného zdraví, Univerzity Vanderbilt a Brandeis.

Často tyto ženy jedí mořskou zeleninu, tempeh, miso a tamari, které teoreticky obsahují adekvátní množství vitamínu B12, a tyto ženy věří, že plně dodají tělu potřebný vitamín B12. Jenže…testy ukazují, že jedinci, kteří pozřeli takové produkty, nevykazují žádné zvýšení krevních hladin vitamínu B12.

Podobná studie holandských biochemiků ukázala, že požité prudukty z mořských řas nespravily u kojenců nedostatek vitamínu B12. Ani spirulina, mikrořasa. A vědci se stále snaží porozumět tomu proč ne.

Obě vědecké skupiny zjistily také nedostatečnou krevní hladinu vitamínu B12 u dospělých vegetariánů. Polovina testovaných účastníků mělo hladiny tohoto vitamínu nízké a u jedne čtvrtiny byla krajně nízká.

Holandští badatelé zjistili, že miminka mnohých vegetariánských žen mají abnormální červené krvinky a opožděné motorické dovednosti a pomalý růst ve srovnání s kontrolní skupinou miminek.

Nejlepší zdroje vitamínu B12? Játra, sardinky, makrela, sleď, losos, jehněčí, švýcarský sýr, vajíčka, treska, hovězí, modrý sýr, halibut, hřebenatky, tvaroh, kuřecí a mléko. James F. Scheer Health Fredom News

Mnoho lidí hlásilo, že zmizela řada symptomů a že se jim zvýšila vitalita během dní, kdy zařadili do stravy syrové maso, ryby nebo mléko. Pozorovatelé Eskymáků hlásí, že když tito lidé trpí srdeční chorobou, diabetem nebo jinými problémy spojenými se svou přijatou západní stravou, bez rozdílu zažívají naprosté vyléčení, když se vrátí ke své rodné stravě obsahující velké množství syrového masa a ryb. Kolik ve smyslu syrových živočišných produktů by měla strava obsahovat? Odpověď se liší podle jednotlivce. Některému se bude dařit na stravě, v níž jsou téměř veškeré maso a ryby syrové, jiní zjistí, že vařené maso tráví snáze . Pro většinu z nás dodá kombinace syrových I vařených živočišných potravin ty nejlepší trvalé výsledky. SWF

Průzkum pana Kapučínského (prekoncepční a prenatální strava)

 Teorie  Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Průzkum pana Kapučínského (prekoncepční a prenatální strava)
Srp 082012
 

Nosorožík kapucínek (Oryctes nasicornis) je velký brouk z čeledi vrubounovitých. V Česku je chráněný zákonem jako ohrožený druh. (Dle encyklopedie wikipedie) Při druhé seči sena jsme ho našli na zemi na loukách (přežil naše sečení kosou). Samičky prý roh nemají, jen hrbolek.

Obdivovali jsme zbarvení tohoto fešáka a pustili ho zpátky do přírody…

Kdo hovoříte anglicky, náš kamarád brouk nosorožník kapučínský Vás prosí, abyste prosím chvilku věnovali na vyplnění malého dotazníku, který najdete na:

https://www.surveymonkey.com/s/3NHBSR7

Plánování rodiny, ochrana mateřství od přetížení z rozmnožování a věkové rozestupy mezi sourozenci

 Teorie  Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Plánování rodiny, ochrana mateřství od přetížení z rozmnožování a věkové rozestupy mezi sourozenci
Srp 092011
 

Moz-screenshot

Mnoho primitivních ras, které byly zkoumány, stále prospívalo na stejné půdě po tisíce let, náš americký lidský kmen upadl rychle během několika století, v některých lokalitách během několika desítek let. V regionech, v nichž došlo k degeneraci, rovněž zvířecí rod upadl.Upadlý jedinec sám sebe regenerovat nemůže, I když ale může snížit postupující úpadek v další generaci, nebo může ohromně další generaci zlepšit tím, že bude využívat předvedenou moudrost primitivních ras. Žádné období na dlouhé cestě lidstva neodlahuje v kosterních pozůstatcích takovou strašlivou degeneraci zubů a kostí jaká je v záznamech této naši krátké moderní doby. Musí Příroda naší vynášenou kulturu odmítnout a povolat zase poslušnější primitivní lidi? Alternativou se zdá být naprosté přizpůsobení se řídícím silám Přírody. Weston Price, DDS Nutrition and Physical Degeneration

„Pokud kojíte během těhotenství, poškozujete své dítě. Miminko v bříšku dostane všechny živiny, ale vaše mléko bude o ně vyčerpáno. Jistě můžete kojit, pokud chcete, ale myslím si, že byste to měli omezit a uvažovat o odstavení. Místo toho, abyste se soustřeďovali na kojení svého dítěte, když už jste brzy otěhotněli, byste měli krmit starší dítě pevnou stravou-olejem z tresčích jater, vaječnými žloutky, játry a potravinami s vysokou koncentrací živin…“ Sandrine Hahn (nourishingourchildren.worldpress.org)

Téma tohoto článku je možná poněkud kontroverzní, protože může vzbudit u někoho, kdo již má děti třeba dávno odchované či na světě, nesympatie, jakousi hořkost na jazyku. Jde mi jen o to, abych se podělila o informace, pokud to někdo chápe jako vyvolávání pocitu viny, nejsem jejich tvůrcem ani já ani Nadace Westona Pricea. Zařadila jsem zde toto téma aspoň pro zamyšlení či nejlépe jako šanci maminkám, které se teprve rozhodují, kdy mít dítě první a kdy druhé či další, kdy přestat kojit. Vždyť uvažme, že i ty včely to mají tak, že jedině ta z nich, která dostane speciální stravu (mateří kašičku), bude moci se spářit a začít klást vajíčka. Jistě existují rodiče, kteří mají v podstatě zdravé děti, aniž by dělali vědomé věkové mezery o určité délce, jenomže to má háček- dovolila bych si tvrdit, že možná nejsou ještě seznámeni se všemi aspekty, s určitým rámcem toho, jak vůbec zdraví a zdravé dítě vypadá, co je to degenerace, jak ji popsal zubař Price. Ani já jsem to nevěděla, dokud jsem si nepřečetla knížku od zubaře Pricea Výživa a fyzická degenerace a další texty nadace nesoucí jeho jméno, které mi otevřely oči. Někdo mi zase občas píše, že je velká škoda, že jsem článek níže nenapsala dřív, než děti měl. Už je to tak, že se všem člověk nezavděčí. Snad článek povzbudí ženy, aby měly další dítě, ale nepodlehly tlaku ho mít honem honem po předchozím dítěti.

Když jsem nedávno četla jednu z dalších knih dětské psycholožky Dr. Jiřinky Prekopové, s níž je spojena terapie pevného objetí (TPO) a projekt Škola lásky v rodině či nadace, uvědomila jsem si, že věkové rozestupy mezi sourozenci, tak jak je vidí ona jako psycholog, v podstatě korespondují i s fyzickým zdravím těchto dětí. Jinými slovy na misku vah k psychickým výhodám optimálního věkového rozestupu lze přihodit i výhody po stránce fyzického zdraví dítěte (i matky), které získavají díky času na zotavení organismu matky (více níže). Pokud bychom totiž dbali jenom na správnou stravu obou rodičů před početím a matky v těhotenství a dítěte v době růstu a nenásledovalo by pro matku období odpočinku a zotavení  z těhotenství a kojení před dalším otěhotněním (není dobře se spokojovat jen s tím, že při kojení staršího dítěte jsme nepotratili, daň nenarozené dítě nemusí zaplatit jen životem), vyšlo by ze sourozenců prvorozené dítě jako to nejsilnější– možná i v tom tkví tajemství výsadního postavení těch nejstarších synů (resp. potomků) v dějinách, kteří bývali často hlavními dědici majetku, následovníky trůnu. Před tím, než se začal zabíjet okolo Velikonoc beránek, oběťmi byly děti, zejména prvorozenci (jak píše prof. Tomáš Halík v knize Oslovit Zachea) apod. Japonština má dokonce jiné slovo s jinými znaky pro vlastního prvorozeného syna čónan , což je doslova “ hlavní, nadřazený muž, a následujícího syna – džinan , tedy „další muž“.  

Moz-screenshot-2

(Dorotka v pevném objetí v šátku)

 

Za „plánování rodiny“ můžeme v moderní společnosti považovat situaci, kdy se dva lidé vezmou a žena posléze plánovaně, ne náhodou či nedopatřením otěhotní. Pak příliš neotálí a hned si pořídí s manželem druhého potomka (nebo také už ne). Obě děti jsou nejen chtěné, ale i plánované. Uváděnou motivací při tom často bývají ekonomické a sociální důvody (rychlý nástup matky do práce mezi lidi). Spisovatelka Kateřina Janouchová v knížce Dcera na přání pěkně popisuje i psychologické důvody pro druhé dítě a pro to, aby bylo navíc ženského pohlaví.

     Pokud jde o psychickou stránku věci, Dr. Prekopová v knize Prvorozené dítě:  o sourozenecké pozici píše: „Aby se zabránilo „dvojčatové pozici“ jsou za vhodný věkový odstup pro mladší dítě považovány dva roky, starší tu musí být silnější, aniž by to ještě pořádně chápal. Věkový rozdíl tří let je zřetelně velkou výhodou...Čím je dítě starší, tím je ochotnější dělit se o rodiče, dát mladšímu část svých věcí a těšit se z přírůstku do rodiny. Už jen z toho důvodu je věkový rozdíl více než tří let pozitivní. Ve věku pěti let je emoční inteligence tak vyvinutá, že za normálních podmínek dochází ke krizi jen zřídka…Tento poznatek nemá být ani doporučením, ani varováním. Zákon polarity jsme mezitím poznali a víme odtud, že každá výhoda má i svou nevýhodu. S podstatně starším sourozencem se člověk hádá méně, ale zase si s ním nemůže tolik hrát. Obráceně platí totéž- každá nevýhoda obsahuje i nějakou výhodu. Když měl člověk sourozence jako nejlepšího kamaráda na hraní, je těžší se od něj odpoutat, aby byl svobodný sám pro sebe a svou rodinu.“

  Primitivní skupiny ovšem do „plánování rodiny“ vkládaly vědomé pravidlo (které je z hlediska tradiční výživy a rizika degenerace rodičům doporučeno), kterému se anglicky říká „spacing of children“ -volně přeloženo: dělání určitých věkových odstupů mezi sourozenci, aby všechny děti měly šanci být zdravé a silné jako to prvorozené ( i to však může nést známky degenerace, pokud došlo k nedostatkům ve výživě). Respektování této moudrosti (zásady) mělo u nich přednost před moderní obavou z rizik daných vyšším věkem matky (samotný věk s tím nemá nic společného, jako spíš to, co za svůj život ta žena již snědla). Jinými slovy – žena z oněch primitivních skupin by porodila dítě ve 35 a pak by raději plánovaně otěhotněla třeba ve 39, nikoliv v 36-37 letech, protože ji tlačí věk. Měla by větší strach z těhotenství (a tedy i kojení) těsně za sebou, než ze svého relativně vysokého věku. Nemohla se spoléhat na intervenci moderní lékařské péče, ale využila  by raději přírodních sil k prevenci jakýchkoliv komplikací. Nejde zde ale jen o donošenía porod „zdravého“ dítěte.
     Jsou zde po nesprávně načasovaném otěhotnění a nedostatečné výživě (stravy na straně obou rodičů a posléze těhotné a pak kojící maminky a pak rostoucího dítěte) určité následné neblahé tendence, na které jsme si dnes zvykli jako na „normální“ nebo dokonce žádoucí a které dle zubaře Dr. Pricea souvisí právě s degenerací a nesprávnou výživou. Dobrá zpráva je, že s další generací lze dojít k regeneraci, pokud se dva lidé budou stavět k početí zodpovědně i z jiného ohledu, než je to, zda už budou mít kde bydlet a zda dítě už chtějí.

      Mezi ona negativa či znaky degenerace patří již jinde zmíněná nutnost nosit v pozdějším dětském věku rovnátka (dnes záležitost „normální), progresivně se zúžující struktura obličeje, nesprávný skus, úzký oblouk ( „podkova“) s natěsnanými zuby, tendence dýchat jen ústy (věčně otevřená ústa) daná úzkými nosními průduchy kvůli špatně vyvinutým nosních kostem, vyšší a vyšší kostra (postava) na úkor jejího správného vývinu –  nejen zubní klenby, ale u dívek i široké pánve pro zdárný přirozený porod, tenčí tloušťka kosti lebky. Vždyť jen takové zubní kazy jsou vnějším symptomem jiných potenciálních problémů, které nelze spravit v křesle zubaře. To vše je možné částečně ovlivnit už i před početím dítěte. Jinými slovy- je lépe začít dbát na stravu ne až žena otěhotní. Zkrátka jinak si ta příroda vybere svou daň na tendenci alespoň k jednomu z výše zmíněných nedostatků.

    Když jsem se o tom před léty dověděla, byla jsem překvapená. Dnes žasnu nad tím, jak jsem byla kdysi „slepá“ a jak je tato degenerace očividná a podléhá přísným nemilosrdným pravidlům a přitom veřejnost o tom není informována.

Moz-screenshot-1

Často se dovídám, že menstruace je záležitostí moderní civilizace, protože kdysi byly ženy neustále těhotné a naše praprababičky měly deset dětí, ale pochybuji o jejich „moudrosti“ (tu ztratily nejspíš mnohem dřív), nutričně cenné máslo totiž zpeněžovaly na trhu (tedy existence trhu asi hodně pokřivovala a devalvovala kvalitu tradiční výživy našich předků), na druhou stranu se zubař dr. Price pravidelně všude setkával se skupinami přírodních „primitivních“ lidí, kteří nezávisle na sobě (šlo až o jakousi – snad se to tak dá říci – antropologickou konstantu) praktikovali vědomé rozestupy mezi dětmi a podávání speciální stravy oběma rodičům po určitou dobu před početím dítěte. Nepotřebovali peníze na vzdělávání v této oblasti, pouze si předávali tuto moudrost z generace na generaci. Činili tak buď mnohoženstvím či vědomou sexuální abstinencí tak, aby jedna žena neměla dítě dřív než jsou staršímu 3 roky a dala si přestávku od kojení aspoň půl roku.  (Dnes prý jsou potřebné miliardy dolarů na sexuální výchovu v Africe…) . Tato moudrost se z Evropy nejspíš dávno vytratila se zánikem sběračsko-loveckých kultur. Můžu zkusit tedy shrnout, proč dělat aspoň 3leté věkové odstupy mezi sourozenci:

-psychologická výhoda

– tělo matky má šanci si od těhotenství a kojení odpočinout (játra naakumulovat dostatek vitamínu A, „koncertního mistra vývoje plodu“)) a druhé dítě bude stejně zdravé a mít stejně dobrou fyzickou konstituci jako starší dítě (nebude uzší než starší sourozenec…)

– nošení dětí je přínosné (někdy je třeba dítě dát do šátku či nosítka občas až do 3 let),  třeba matka z kočovného kmene nemusí nosit 2 malé děti a zdržovat tím kmen…

Níže překládám kousek textu k tomuto tématu:

Střípek z knihy Výživujících tradic od Sally Fallonové a Mary G. Enigové, PhD.:

Je důležité to, že zatímco tyto důležité faktory teprve vycházejí v naší moderní civilizaci na světlo, důkazy jasně naznačují, že několik tzv. primitivních ras si bylo vědomo potřeby chránit mateřství od přetížení z rozmnožování, které by snížilo schopnost efektivní reprodukce. Například G. T. Gaden ve své knize Mezi Ibosi v Nigérii tvrdí: Je to nejen záležitost hanby, ale skutečně odporná věc u ženy kmene Ibo, když porodí děti v době kratší než tři roky. … Myšlenka pevně dané minimální doby mezi porody je založena na zdravých zásadách. Silně převládá víra, že je nutné, aby tento interval uplynul, aby bylo zajištněno, že matka opět plně nabude sil a bude tak naprosto fit pro další těhotenství. Pokud by se dítě narodilo dřív, než je hranice daného období, dle oné teorie by dítě bylo nevyhnutelně slabé a nemocné a jeho šance by byly v ohrožení.
      Podobně Indiáni v Peru, Ekvádoru a Kolumbii věděli, jak nutné je zabránit matce, aby se zatěžovala těhotenstvími.  Whiffen ve své knize Severo-západní Amazónie tvrdí: Počty těhotných žen jsou značné, když přihlédneme k faktu, že muži abstinují od jakéhokoliv sexuálního styku se svými manželkami, a to nejen během těhotenství, ale také po dobu laktace – u nich zdaleka prodlouženější než u Evropanů. Výsledkem je to, že dva a půl roku mezi dětmi je minimální věkový rozdíl a ve většině případů je i větší.

     Je také asi důležité vědět, že amazonští Indiáni si byli vědomi  faktu, že tyto záležitosti mají vztah k výživě obou rodičů. Whiffen poznamenává: Tito Indiáni sdílejí víru mnoha nižších kultur, že jídlo, které jedí rodiče – do jisté míry oba rodiče, bude mít konečný vliv na narození, vzhled či charakter dítěte.
     Tento problém u primitivních lidí, kteří si jsou vědomi potřeby dělat věkové mezery mezi dětmi, byl zdůrazněn Georgem Brownem v jeho studiích oMelanézanech a Polynézanech, v nichž píše o ptom, co prohlásil příbuzný rodáka ze Šalamounových ostrovů takto: Po porodu dítěte se nepředpokládalo, že muž bude bydlet se svou ženou, dokud dítě nemohlo chodit. Jestli dítě bylo slabé nebo churavé, lidé by o rodičích říkali – No, jo, jen sebe mohou vinit.

Weston Price, DDS Nutrition and Physical Degeneration

Ukázka byla přeložena z knihy Výživné tradice (Nourishing Traditions), str. 323.

 

Předpokládal jsem v této debatě, že primitivní rasy jsou s to nám poskytnout cenné informace. Na prvním místě primitivní národy prováději programy, které vytvoří tělesně vynikající miminka. Toho dosáhli systémem pečlivě naplánovaných nutričních programů pro budoucí matky. Ony skupiny primitivních rasových, které žijí u moře a mají přístup k mořským živočichům, jsou závislé převážně na určitých druzích mořských živočichů a živočišných produktech. Obzvlášť Eskymáci, lidé ostrovů Jižního moře, obyvatelé ostrovů na sever od Austrálie, Gaelové na Vnějších Hebridech a pobřežní peruánští Indiáni jsou závislí na těchto produktech, protože tyto posilňují. Rybí vajíčka se používají jako část toho programu ve všech těchto skupinách. Africké kmeny s dobytkem, Švýcaři v izolovaných údolích vysokých Alp a kmeny žijící ve vyšších nadmořských výškách v Asii včetně severní Indie jsou závislé na velmi kvalitních mléčných produktech. Mezi primitivními Masai v určitých oblastech Afriky, se vyžadovalo od dívek, aby se sňatkem počkaly až na čas v roce, kdy se krávy pásly na rychle rostoucí mladé trávě, a aby užívaly mléko od takových krav po určitý počet měsíců před tím, než se směly provdat. U několika zemědělských kmenů v Africe děvčata jedla speciální potraviny po šest měsíců před svatbou. Weston Price, DDS Nutrition and Physical Degeneration (Přeloženo z knihy Nourishing Traditions, str. 315)

Zásoby vitamínu A jsou tak životně důležité pro lidský organismus, že lidstvo je schopno si ukládat jeho velká množství v játrech a jiných orgánech. Proto je možné vystačit si na beztučné stravě značně dlouhou dobu před tím, než se objeví zjevné příznaky jeho nedostatku. Během období stresu se zásoby vitamínu A rychle vyčerpávají. Namáhavé fyzické cvičení, období tělesného růstu, těhotenství, kojení a infekce jsou stresy, které rychle zásoby vitamínu A vyčerpávají. Děti se spalničkami rychle využívají vitamín A, což často vede k neodvratitelné slepotě. Interval třech let mezi těhotenstvími umožňuje matce, aby si znovu vybudovala zásoby vitamínu A, aby následující děti netrpěly sníženou vitalitou.

Jendím aspektem vitamínu A, který si vyžaduje zdůraznit je jeho role ve využívání bílkovin. Jedním z aspektů vitamínu A, který si zaslouží větší pozornost, je jeho role ve využívání bílkovin. Kwashiorkor je stejně tak nemocí z nedostatku vitamínu A vedoucí k poškození vstřebávání bílkovin, jako I výsledkem absence bílkovin ve stravě. Druhy stravy bohaté na bílkoviny s nízkým obsahem tuků jsou pro děti vyvolávají rychlý růst spolu s vyčerpáváním zásob vitamínu A. Výsledky – vysocí, krátkozrací, vytáhlí jedinci s přetěsnanými zuby a špatnou kosterní strukturou, takový syndrom Ichaboda Cranea (literární postava učitele z příběhu Legenda o Ospalé díře, který mohl jíst mnoho jídla a pořád byl hubený “jako tyčka”, pozn. překl.) – jsou součástí neměnného inventáře Ameriky. Pro děti v růstu ve skutečnosti je přínosnější strava, která obsahuje alespoň dvakrát tolik kalorií jako tuk než bílkoviny. Taková strava bohatá na vitamín A bude mít za výsledek stejnoměrný, rovnoměrný růst, robustní tělo a silnou imunitu proti nemocen. Vitamín A Vagary [Vrtochy vitamínu A]

 

Doktore, je moje miminko v pořádku?” je první otázka téměř každé ženy, když se jí narodí dítě. Já sám jsem tu otázku už slyšel tisícekrát. Jestliže je největším přáním každé matky mí opravdu zdravé dítě, proč (ve většině případů) se o sebe tak špatně stará, než se miminko narodí? A proč tak nesprávně krmí své dítě od dětství až do dospělosti, že výsledkem je nevyhnutelné onemocnění?

Toto století se nazývá “Stoletím dítěte”, kvůli velikému zájmu o fyzický a psychologický růst dětí. Když se ale podíváme okolo sebe, kde jsou ty zářivě zdravé děti? Zajisté jsou jejich rodiče úzkostní z toho, aby vychovali zdravé mladé lidi. Takových osm tisíc knih o péči o dítě bylo publikováno v posledních dvaceti pěti letech. Proč jsou tedy ordinace tisíců pediatrů a praktických lékařů této země plné příliš hubených nebo obezních dětí, kterým teče z nosu, jsou unavené, alergické, zimničné, anemické, obrýlené, postižené akné? Odpověď je jednoduchá:

(1) Tělo matky nebylo správným prostředím pro dítě, protože její systém byl plný odpadních produktů z nesprávného jídla, zbytků léčiv, kyselin z kávy, jedů z cigaret a alkoholu.

(2) Rostoucí dítě je nesprávně vyživováno, tráví příliš mnoho času sledováním televize, a všude se vozí autem místo chůze a věnuje příliš málo času pohybu na čerstvém vzduchu. Henry Bieler, MD Food is Your Best Medicine [Jídlo je Tvým nejlepším lékem]

 

Poznámka:  Existuje Dieta GAPS, která může přecházet  otěhotnění. Je určena k detoxifikaci a rekolonozaci střev zdravými bakteriemi, na což obyčejné zakysané mléčné výrobky nestačí. Zdravá mikroflora je prevencí autismu u dětí, o něž je  dr. Natasha Campbell- Mcbride přesvědčena, že jde o onemocnění trávicího ústrojí.

Velice důležitá kniha ve slovenské verzi...

Velice důležitá kniha ve slovenské verzi…

Více v rozhovoru níže, kde dr. Natasha hovoří anglicky, pro ty, kteří rozumí anglicky jen yes a no, rekapituluju:

pokud hovoříte anglicky, přináším typ na zajímavý rozhovor, který vedl majitel obchůdku ancientpurity.com s lékařkou ruského původu Natashou Campbell McBride, která povídá o skutečných příčinách autismu a jiných poruch, jako je ADHD, dispraxie, deprese, ekzémy atd..
   Povídá na videu o tom, že hned po porodu se kolonizují střeva miminka bakteriemi, ale pokud samotná matka nemá v pochvě zdravou mikrofloru, která pochází z jejich střev, nebo pokud se dítě narodilo císařským řezem matce, která již je sama několikatou generací žen, které jedí průmyslové jídlo, vyrůstaly na antibiotikách a braly HA (hormonální antikoncepci), která dle ní má devastující účinky na střevní floru, tak se tomu dítěti rozvine abnormální mikroflora. hormonalniakvarium.cz
Tato mikroflora patologických bakterií i plísní si ze střeva udělá cedník a do krve se dostávají špatně vstřebané živiny (alergie) a toxiny, které doslova „zatěmňují“ mozek dítěte, mozek, který byl na počátku dost možná zdravý. Jenomže takový mozek se nevyvíjí a není schopen zpracovávat vjemy okolo sebe, zakrňuje , utíká čas, kdy by se měl rozvíjet (atrofie některých částí mozku), vznikají různé poruchy včetně autismu, které jsou oficiálně jen popsány (symptomy), nezná se jejich příčina. Pokud se však tělo detoxifikuje a rekolonizuje zdravými bakteriemi co nejdříve (nečekat na konečnou diagnozu lékaře) a začne s dietou, tak se dítě může úplně uzdravit.
Dr. Nataša říká, že často je autistické jen prvorozené dítě, nebo to, které má maminka poté, co několikrát za sebou užívala antibiotika, nebo že často maminka potratí a pak úspěšně dítě doností, protože její tělo bohužel využívá plod jako místo, kam ukládat a zbavovat se vlastních toxínů….
     Dr. Natasha popisuje, jak vypadá dieta GAPS, že se skládá z kvalitních živočišných bílkovin, tuků (tyto jediné vlastně se tráví v žaludku, pokud v něm máme jiné makroživiny, ty musejí počkat až na slinivku), vývarů (ale na začátku se mají dělat jen kuřecí a ne tak dlouho tažené…)povídá o tom, že cholesterolová teorie byla pouhou hypotézou, kterou věda vyvrátila, ale pořád jsme podrobování agresivní propagandě, povídá nám o tom, že cholesterol je moc potřebný na tvorbu různých hormonů včetně stresových a sexuálních, je potřebny na opravu buněk a regeneraci orgánů a že 85 % si ho tělo samo v játrech vyrábí, takže i kdybychom nejedli žádný cholesterol, můžeme mít vyšší hladinu cholesterolu, který ve formě LDL (v kapse, protože je rozpustný v tucích) cestuje krevním řečištěm na opravu sten tepen a čehokoliv v těle, kde může docházet k zánětům.
 Ukončení zánětu a opravě tkání brání neustále vysoké hladiny inzulínu, který tělo musí pořád produkovat na trávení škrobů a jednodušších sacharidů (špagety, cukr, chléb z jakékoliv mouky obzvlášt bílé), ani ve střední Evropě se chléb do 13. století tolik nejedl, než ho začala propagovat  katolická církev. Kvůli inzulínu nebylo cholesterolu umožněno udělat tam svou práci (boj se zánětem a současně snaha o opravdu místa se dostává do nerovnováhy) a často se pak jako zbytek nachází takový cholesterol coby „sanitka“ v místě ucpaných tepen, sanitku obvinujeme, že za poškození mohla ona sama, přitom tam jela na pomoc. Pokud je všechno v pořádku, nepotřebný cholesterol se vrací zpět do jater coby „hodný“ cholesterol HDL. Přitom oba cholesteroly jsou přirozené a tělo ví, co dělá. Proto nemá cenu si hodle Dr. Natashi  nechat měřit. Jediná věc, která ho může snížit, jsou léky…., kdy se brání játrům, aby cholesterol tvořily. Pokud má někdo slabá játra a ještě je na nízkocholesterolové stravě, střeba vegetariánské, tak mu dle ní hrozí rakovina a srdeční choroba, protože tělo nemá dost cholesterolu na zvládání stresu, na opravu, na regeneraci a tvorbu nových buněk.
Tělo dělá , co může, aby se samo léčilo. Když lidé jedí kaše, chléb atd. se špekem, máslem, sádlem hladina cukru tak nekolísá a tedy ani inzulín. Proto odkazuju na recept karobovo-máslové bonbony…
 Já sama jím hodně másla a mám ten cukr asi tak stabilizovaný, že nemusím od rána dlouho nic jíst (jen teplou vodu s kvasem, bylinkový čaj  či čistou vodu s močí apod. a necítím pokles cukru.  Jím spíš pak proto, že mi jídlo prostě jen chutná, ne proto, že musím rychle něco sníst, protože omdlím od hladu.
Říká, že v Indii jsou vegetariáni z nouze a že není divu, že tam mají krávu posvátnou, protože bez jejich produktů mléčných bílkovin a  másla by už vyhynuli, jinak že vegetariánství na západně se stává předmětem mainstreamové propagandy.
Také popisuje, že trávicí systém krávy pomocí bakterií mění sacharidy z trávy na mastné kyseliny s krátkým řetězcem, tedy nasycenější tuky, takže je vlastně na vysokotučné stravě.
 http://youtu.be/_YMdN0RGwLE

poznámka 1.   Napadá mě k tomu, že jsem si kdysi všímala rozdílů v obličeji dvojčat a to, které bylo „mladší“ většinou mívalo trošku uzší obličej,  takže když mi pak jiná dvojčata řekla, které je z nich mladší, většinou jsem si jen potvrdila svůj odhad. Netušila jsem ale ještě, jakou souvislost obecně to má mezi sourozenci různého či stejného pohlaví či generacemi stejného pohlaví, než jsem si přečetla knížku od zubaře Pricea.

poznámka 2.  Třeba v jedné vesnici v horském údolí Alp ve Švýcarsku, kterou zubař Price navštívil, nesměly páry počít dítě, dokud neskončil červen, kdy byly k dispozici mléčné výrobky od krav, které se pásly na rychle rostoucí trávě.

Čvc 032011
 
Img_4301

V keramické misce nalevo je čerstvá studená voda, může se do ní dát i led a sůl…

Img_4305

Nádobu s máslem převrátíme do vody a slouží jako víko, máslo je roztíratelnější, nádoba totiž zůstává v kuchyni, denně je třeba vyměnit vodu a přidat máslo.Tato nádoba na máslo pochází z keramické dílny manželů Hermanových z Německa viz http://www.frenchbutterdish-butterdosen.com/index2.html


Na našem rodinném stole se opět objevilo po čase domácí máslo. V tuto roční dobu je nejvýživnější. Paní Sally Fallonová v knize Výživné tradice o másle v kapitole Tuky píše:

 

„Neustálé útoky médií na nasycené tuky jsou víc než podezřelé. Výzkum nepotvrzuje názor, že máslo způsobuje chronicky zvýšenou hladinu cholesterolu- třebaže některé studie ukazují, že konzumace másla způsobuje mírné přechodné zvýšení. Ve skutečnosti kyselina stearová, hlavní složka hovězího tuku, cholesterol snižuje…
Diktátoři stravy uspěli v přesvědčení Američanů, že je máslo nebezpečné, i když je cennou složkou mnoha tradičních kuchyní a zdrojem těchto živin:

V tucích rozpustné vitamíny: Mezi ně patří vitamin A neboli retinol, vitamin D, vitamin K a vitamin E a také všechny jejich přirozeně se vyskytující spolučinitelé potřební k poskytnutí maximálního přínosu. Máslo je nejlepší americký zdroj těchto důležitých živin. Ve skutečnosti vitamin A se snáze vstřebává a je lépe využit z másla než z jiných zdrojů. V tucích rozpustné vytamíny se nacházejí ve velkém množství pouze, pokud máslo pochází od krav, které žerou čerstvou trávu.

Img_4257

Čerstvé domácí máslo 

Img_4266

Z mísy do litinové pánve a bude se máslo přepouštět

Img_4298

Medová barva čerstvě přepuštěného másla- ghí 


Když doktor Weston A. Price studoval izolované tradiční národy po celém světě, zjistil, že máslo bylo hlavní potravinou v mnoha domorodých kuchyních. (Nenašel žádné izolované národy, které by konzumovaly vícenenasycené tuky). Skupiny, které studoval, si obzvlášť cenily sytě žlutého másla, které produkovaly krávy živící se rychle rostoucí čerstvou trávou. Jejich přirozená intuice jim říkala, že jeho životodárné kvality byly především blahodárné pro děti a těhotné ženy. Když doktor Weston A. Price dělal rozbory tohoto sytě žlutého másla, zjistil, že má výjimečně vysoký obsah všech v tucích rozpustných vitamínů, především vitamínu A. Těmto vitamínům říkal „katalyzátoři“ či „aktivátoři“.Podle doktora Pricea bez nich nejsme schopni využít minerály, které přijímáme v potravě, bez ohledu na to, jak moc jich naše strava obsahuje.

Img_4293

Máslo na bramborech a smetana se strouhanou okurkou a natí z cibule

Také věřil, že v tucích rozpustné vitamíny jsou nezbytné ke vstřebání ve vodě rozpustných vitamínů. Vitamíny A a D jsou podstatné pro růst,  zdravé kosti,  pro správný vývoj mozku a nervového systému a normální sexuální vývin (Čili zde již ve hře není jen cholesterol, ale třeba i to, aby dívka měla širokou pánev, a chlap mužský hlas, ale také „zdravá“ 2metrová basketbalistka, která je zdravá jen povrchně- jako osvalené kuře vyhoněné po 6 týdnech výkrmu- nám v pětadvaceti neumřela na infarkt…atd., pozn. překl.). Mnoho studií ukazuje důležitost máselného tuku pro rozmnožování. Jeho absence má za následek „nutriční kastraci“, selhání ve zdůraznění mužské a ženské sexuální charakteristiky. Se sníženou spotřebou másla v Americe stoupl výskyt neplodnosti a problémy se sexuálním vývinem. U telat nejsou náhražky másla schopny podpořit růst a udržet reprodukci. Máslo přidané k zelenině a pomazáné na chléb, smetana přidaná do polévek a omáček zajišťuje správné vstřebání minerálů a ve vodě rozpustných vitamínů v zelenině, obilí a mase.“Přeloženo ze stránky  16.

Img_4279

Máslo mírně vařilo, je již tekuté a průhledné…

Img_4281

 Můžeme cedit a oddělit tak čisté ghí od sraženého usmaženého zbytku podmáslí

 

Dále se v knize píše o Konjugované kyselině linoleové, jež má protirakovinné vlastnosti, pomáhá s výstavbou svalů, s udržením si tělesné váhy a která mizí, pokud se krávy dovykrmují obilím či krmnou směsí. A o Wulzenově faktoru– též zvaném stigmasterol, které syrové máslo, syrová smetana a mléko obsahuje, tedy nepasterované, jde o činitele, který  chrání před tvrdnutím tepen, degenerativní artritidou, šedým zákalem a zvápenatěním šišinky mozkové, rakovinou vaječníků, prsu, prostaty atd.

Img_4282

 

Přepuštěné máslo

V jednom z květnových Magazínů- Víkend Hospodářských novin (str. 24-28) vyšel  článek na téma másla, článek který v titulu  sliboval, že se dozvíme „Vše, co jste ( ne)chtěli o másle vědět“, avšak tímto ambiciozním názvem trochu čtenáře matl stejně jako nás matou výrobci názvy tuků Máslíčko, Maslan, Raníčko, Pozdrav z hor, o čem článek také pojednával. Přestože se čtenář moc nedozví, proč by měl i z nutričního hlediska dávat přednost máslu, přináší alespon kvalitní informace o evropském trhu s máslem.

Mohu jen parafrázovat: zajímavé je, že množství v ČR vyrobeného másla je téměř stejné, jako objem másla z dovozu, což před 10 lety nebylo. Zatímco české normy rozlišují kategorie Čerstvé máslo (trvanlivost do 20 dnů), Máslo (s delší trvanlivostí), Stolní máslo (mohlo být zmražené až 2 roky), z Belgie, která mimochodem více másla vyváží, než vyrábí, se k nám dováží smíchané máslo (kód DE), které je převážně ze zmraženého másla a trochy čerstvého pro zlepšení vůně a chuti- je proto i levnější. Tedy to přidané čerstvé máslo může být údajně české (z českého mléka vyvezeného do SRN), které se přes Německo vyveze a znovu ve smíšeném másle doveze k nám zpět. Jistě se brzy upraví legislativa nejen u Pomazankového „másla“, ale i Maslanu, Máslíčka, Mazlíčka, které obsahují rostlinné tuky, přesto mají na folii pasoucí se kravičky a slova o „tradici“ a jsou v regále s mléčnými výrobky.

V Anglii vymysleli k margarínu šalamounský název I cant Believe its not Butter– Nemohu uvěřit, že to není máslo.

 

Img_4319

Stloukání másla„, olejomalba (Jean-François Millet , 1814 – 1875, kreslil obrazy venkovské Francie viz http://www.atelier-millet.fr/ Také jsme zkoušeli tlouci máslo postaru v máselnici, ale z nějakého důvodu se to nepovedlo, asi smetana nebyla dozrálá ke zpěnování, nyní to děláme v mixéru, kde se smetana srazí, odlijeme pak odloučené podmáslí a hněteme, až vymačkáme kapičky pokud možno veškerého podmáslí, máslo má mít 80 % tuku,  zbytek vody (podmáslí) nakonec odstraním „přepuštěním“ čili čištěním másla. V chladu sklepa je takové „ghí“ tuhé jak vosk a vydrží i měsíce. 

—————————————

* Domácí– mám tím na mysli rodinné (rodové) máslo v kvalitě, jež dokonce přesahuje kvalitu výrobků ekologického zemědělství, protože je nejen obohaceno o aspekty z biodynamického hospodaření (víme třeba, že máslo pochází od rodinné krávy, která má své jméno- nejen číslo- a k níž máme osobní vztah, známe ji třeba již od narození), ale je kvalitnější zejména v souvislosti  s obsahem konjugované kyseliny linoleové, kterou plnotučné mléko (resp. biomáslo) údajně ztrácí, pokud je dobytek přikrmován obilím (byť v biokvalitě).

**Pokud bych někdy v životě uvažovala o prodeji potravin, tak by to bylo čerstvé syrové letní máslo od krávy pasoucí se na rychle rostoucí čerstvé trávě, máslo, které když jedí OBA partneři denně v uměřeném množství společně se lžičkou tresčího oleje asi tak 3 měsíce před pokusy o početí, zvyšuje se dle dr. Pricea tak nejen jejich šance na početí a donošení dítěte a kojení i ve vyšším věku rodičky, ale i na to, aby dítě bylo zdravé dle staromódnějších, tedy přísnějších měřítek. Třebaže nevím, co jsou to problémy s početím ani po pětatřiceti, poporodními depresemi či dlouhým kojením, nemohu být se svou osobní ženskou zkušeností reprezentativním vzorkem.  Přesto věřím, že za hladkost všeho s velkou pokorou vděčím krávě Terezce, a tak proč nezkusit pomoci k dítěti jiným lidem, za pokus a možnost ještě jedné šance přirozené cesty k dítěti to, myslím, stojí a je to jistě pořád levnější než jiné procedury. Z vyšších dávek vitamínu A v přirozené formě nemám obavy.

Plánování rodiny- praktikování věkových odstupů mezi sourozenci

 Teorie, Z knihy Výživující tradice  Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Plánování rodiny- praktikování věkových odstupů mezi sourozenci
Led 092011
 

Photo_jan_09_9_20_01_am

Na obrázku je zachycený přebal jedné knihy, kde je použita reprodukce obrazu Granta Wooda z roku 1930 Americká gotika. Obraz (nachází se dnes v galerii v Chicagu) nelichotivě znázorňuje údajně hospodáře a jeho neprovdanou dceru. Modelem malíři stála údajně jeho sestra a zubař! Za povšimnutí stojí jejich úzké obličeje, úzké nosy a nevyvinuté brady. Tvar obličeje muže na tomto kontroverzním obrazu,  je prý odrazem okna nahoře v pozadí. Oba obličeje zkrátka nevyzařují optimismus (nejen protože se mračí).

Imag0117

Na fotce je chlapec, který vyrostl na Aljašce na jídle z dovozu, má malé průduchy (nevyvinuté nosní kosti), proto dýchá ústy („věčně“ otevřené, má přetěsnané zuby, pro které není dost místa (málo vyvinutý chrup…)

Photo_dec_14_8_58_23_pm

Na  obrázku vidíme mladého muže, který ke svým nedostatkům nepřišel řízením osudu či dědičnosti. Genům nebylo umožněno konat svou práci, protože k ní neměly dostatečnou výživu.

Photo_dec_14_8_57_11_pm

Obrázek zachycuje krásný zdravý úsměv dívkybez zubních kazů z ostrovů Melanézie, která nepoužívá zubní kartáček a pastu!

—————————————————————-

Za „plánování rodiny“ můžeme v moderní společnosti považovat situaci, kdy se dva lidé vezmou a žena posléze plánovaně, ne náhodou či nedopatřením otěhotní. Pak příliš neotálí a hned si pořídí s manželem druhého potomka (nebo také už ne). Obě děti jsou nejen chtěné, ale i plánované.
   Primitivní skupiny ovšem do „plánování rodiny“ vkládaly ještě jednu moudrost, které se anglicky říká „spacing of children“ (volně přeloženo: dělání určitých věkových odstupů mezi sourozenci nejen kvůli následným psychologickým výhodám či nevýhodám).      

     Respektování této moudrosti (zásady) mělo u nich přednost před moderní obavou z rizik daných vyšším věkem matky. Jinými slovy – žena z oněch primitivních skupin by porodila dítě  ve 35 a pak by raději plánovaně otěhotněla třeba ve 39, nikoliv v 36-37 letech, protože ji tlačí věk. Měla by větší strach z těhotenství (a tedy i kojení) těsně za sebou, než ze svého relativně vysokého věku. Nemohla se spoléhat na intervenci moderní lékařské péče, ale využila  by raději přírodních sil k prevenci jakýchkoliv komplikací. Nejde zde ale jen o donošenía porod „zdravého“ dítěte.
     Jsou zde po nesprávně načasovaném otěhotnění a nedostatečné výživě (stravy na straně obou rodičů a posléze těhotné a pak kojící maminky a pak rostoucího dítěte) určité následné neblahé tendence, na které jsme si dnes zvykli jako na „normální“ nebo dokonce žádoucí a které dle zubaře Dr. Pricea souvisí právě s degenerací a nesprávnou výživou. Dobrá zpráva je, že s další generací lze dojít k regeneraci, pokud se dva lidé budou stavět k početí zodpovědně i z jiného ohledu, než je to, zda už budou mít kde bydlet a zda dítě už chtějí.

      Mezi ona negativa patří nutnost nosit v pozdějším dětském věku rovnátka, progresivně se zúžující struktura obličeje, nesprávný skus, úzký oblouk ( „podkova“) s natěsnanými zuby, tendence dýchat jen ústy (věčně otevřená ústa) daná úzkými nosními průduchy vůli špatně vyvinutým nosních kostem, vyšší a vyšší kostra (postava) na úkor jejího správného vývinu –  nejen zubní klenby, ale u dívek i široké pánve pro zdárný přirozený porod, tenčí tloušťka kosti lebky. To vše je možné částečně ovlivnit už i před početím dítěte. Jinými slovy- je lépe začít dbát na stravu ne až žena otěhotní. Zkrátka jinak si ta příroda vybere svou daň na tendenci alespoň k jednomu z výše zmíněných nedostatků.

Často se dovídám, že menstruace je záležitost moderní civilizace, protože kdysi byly ženy neustále těhotné a naše praprababičky měly deset dětí, ale pochybuji o jejich moudrosti, na druhou stranu se zubař dr. Price pravidelně všude setkával se skupinami přírodních „primitivních“ lidí, kteří nezávislé na sobě praktikovali vědomé rozestupy mezi dětmi a podávání speciální stravy oběma rodičům po určitou dobu před početím dítěte. Níže překládám kousek textu k tomuto tématu:
Střípek z knihy Výživné tradice od Sally Fallonové a Mary G. Enigové, PhD.:

Je významné to, že zatímco tyto důležité faktory teprve vycházejí najevo až v naší moderní civilizaci, důkazy jasně indikují, že několik tzv. primitivních ras si bylo vědomo potřeby chránit mateřství od přetížení z reprodukce, které by snížilo schopnost efektivní reprodukce. Například G. T. Gaden ve své knize Mezi Ibosi v Nigérii tvrdí: Je to nejen záležitost hanby, ale skutečná sprostota pro ženu kmene Ibo, když porodí děti v době kratší než tři roky. … Myšlenka pevně dané minimální doby mezi porody je založena na zdravých zásadách. Silně převládá víra, že je nutné, aby tento interval uplynul, aby bylo zajištněno, že matka opět plně nabude sil a bude tak naprosto fit pro další těhotenství. Pokud by se dítě narodilo dřív než je limit daného období, dle oné teorie by dítě bylo nevyhnutelně slabé a nemocné a jeho šance by byly v ohrožení.
      Podobně Indiáni v Peru, Ekvádoru a Kolumbii věděli, jak nutné je zabránit matce, aby se přetížila těhotenstvími.  Whiffen ve své knize Severo-západní Amazónie tvrdí: Počty těhotných žen jsou značné s ohleden na fakt, že jejich manželé abstinují od jakéhokoliv sexuálního styku se svými manželkami, a to nejen během těhotenství, ale také po dobu laktace- u nich mnohem prodlouženější než u Evropanů. Výsledkem je to, že 2 a půl roku mezi dětmi je minimální věkový rozdíl a ve většině případů je i větší.

     Je také asi důležité vědět, že Amazonští Indiáni si byli vědomi  faktu, že tyto záležitosti mají vztah k výživě obou rodičů. Whiffen poznamenává: Tito Indiáni sdílejí víru mnoha nižších kultur, že jidlo, které jedí rodiče- do jisté míry oba rodiče, bude mít konečný vliv na narození, vzhled či charakter dítěte.
     Tento problém mezi primitivními lidmi ohledně vědomí potřeby dělat věkové mezery mezi dětmi byl zdůrazněn Georgem Brownem v jeho studiích mezi Melanézany a Polynézany, v nichž píše o prohlášení příbuzného rodáka ze Šalamounových ostrovů takto: po porodu dítěte se nepředpokládalo, že muž bude bydlet se svou ženou, dokud dítě nemohlo chodit.  Jestli dítě bylo slabé a churavé, lidé by o rodičích říkali- Á, hm, jen sebe mohou vinit.

Weston Price, DDS Nutrition and Physical Degeneration

Ukázka byla přeložena z knihy Výživné tradice (Nourishing Traditions), str. 323.

poznámka 1.   Napadá mě k tomu, že jsem si kdysi všímala rozdílů v obličeji dvojčat a to, které bylo „mladší“ většinou mívalo trošku uzší obličej,  takže když mi pak jiná dvojčata řekla, které je z nich mladší, většinou jsem si jen potvrdila svůj odhad. Netušila jsem ale ještě, jakou souvislost obecně to má mezi sourozenci různého či stejného pohlaví či generacemi stejného pohlaví, než jsem si přečetla knížku od zubaře Pricea.

poznámka 2.  Třeba v jedné vesnici v horském údolí Alp ve Švýcarsku, kterou zubař Price navštívil, nesměly páry počít dítě, dokud neskončil červen, kdy byly k dispozici mléčné výrobky od krav, které se pásly na rychle rostoucí trávě.

All original content on these pages is fingerprinted and certified by Digiprove