Maso z trávy

 Teorie  Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Maso z trávy
Srp 042011
 


 

Moz-screenshot

Dary lesa dostanou teprve se smetanou ten správný říz

Nemáme to daleko do LESA a zrovna včera jsme se brodili v tekoucí říčce Desince v Poříčí (obec, pod kterou spadá Mladočov, a jež je vesnicí roku 2011 v Pardubickém kraji), kde si synek Ferda chytil zelenou rosničku na chvíli, než mu zas skočila zpátky do vody. Už dlouho jsem zelenou rosničku neviděla. Kolem mlází u luk nechodí nijak zvlášť rád, protože co chvíli tam vyplaší divoké zvíře, které se chodí pást na naše louky. Při procházkách lesem si občas uvědomím, že by i těm zvířatům- domácím či divokým- svědčil návrat k jejich původní tradiční stravě.

 Existuje totiž mnoho studií s přesnými čísly jednoznačně dokládajícími, jak neekologický je chov zvířat, která jsou vykrmována směsemi, kvůli nimž se vyčerpává půda atd. s neblahými dopady i na naše zdraví. Tato skupina zvířat (dobytek i slepičky) jsou po celý rok krmena či přikrmována směsemi založenými na obilí, GMO sóji, kukuřici. apod. V posledních stoletích se přikrmují obilím i kapři a divoká zvířata. Zavrhnout však kvůli tomu chov zvířat jako takový se mi ale zdá, jako „vylévání dítěte i s vaničkou,“ nejen pro to, že nejsem z metabolického hlediska veganka, ale hlavně proto, že zvířata se dají krmit a chovat jinak a že především produkty z těchto zvířat mají zcela jinou kvalitu.

Zkrátka existuje druhá potenciální skupina býložravých zvířat, ta, která může žít hlavně z trávy, jíž je všude kolem plno a s níž si dnes člověk mnohdy ani neví rady, co s ní. Je to tradiční strava pro mnohá zvířata. Maso, které převážně vyrostlo doslova „z trávy“ má však vynikající nutriční vlastnosti a v konkrétních aspektech se liší od masa „z obilí“ (Teď nerozlišuju mezi bio x nebio masem, ale mezi masem z trávy x z obilí). Našim úkolem je jen dohlédnout, aby bylo konzumováno s rozumem a s rozmyslem se spásala luka a hlídala úrodnost půdy.
      Umírněná konzumace masa (včetně vývarů z kostí), které se vyprodukovalo tradičním způsobem, je v pořádku– to je zjednodušeně formulovaný závěr, k němuž došel i náš anglický kolega sekáč Simon Fairlie, který býval léta vegetariánem, ve své knize Maso: benigní extravagance.

Moz-screenshot-2

     Paní Sally Fallonová ve svých textech často připomíná, že konzumace obilovin u zvířat je v přírodě otázkou pouze pozdního léta a podzimu, kdy v přírodě tyto plodiny přirozeně dozrávají a jen v tomto období má smysl dobytek DOVYKRMIT před krutou zimou, čimž se napodobuje příroda.
     Nedávno jsem četla v souvislosti s masem „z trávy“  text z blogu Stanleyho Fishmana (http://www.tendergrassfedmeat.com/about/) , který trpěl od 13 let různými obtížemi, především těžkým astma, s nimž často končíval na pohotovosti a nezdálo se, že by mu lékaři mohli pomoci, dokonce mu dávali špatné vyhlídky na život, který u něho neměl mít už dlouhého trvání. Nakonec objevil knihu zubaře Pricea a zcela se výlečil změnou stravy.

     Chválí si zejména blahodárné účinky na své zdraví, jaké má u něho konzumace „masa z trávy“, tedy masa ze zvířat, která se přes rok pásla a nedostávala šrot a obilí. O mase z trávy napsal celou kuchařku- Tender Grass-fed Meat(Měkké maso krmené trávou),  protože studoval do hloubek tradiční způsob přípravy takového masa a stal se jeho znalcem- pozná jemné rozdíly v chuti různých druhů mas, která mají nasládlou chuť po bylinách, na kterých se třeba takoví bizoni pásli.

Moz-screenshot-3

   Zvěřina, hovězí, skopové, jehněčí pocházející ze zvířat, co se pásla na loukách a v lesích, obsahuje živiny, které chrání srdce a nervový systém, vč. vit B12 a B6, zinku, fosforu, karnitinu, a koenzym Q10. Tuk z takového masa obsahuje vitamíny A, D, E a konjugovanou kyselinu linoleovou, látku, která chrání před obezitou a rakovinou, kterou však maso maso i mléko „z obilí“, ztrácí. Uvědomila jsem si, že nejspíš v tom spočívá tajemství síly z masa „z lesa“, o němž dokonce napsal Ota Pavel svou povídku, která se stala i podnětem k filmu Smrt krásných srnců. Otec (ztvárněný hercem Heřmánkem) se na rozvrzaném kole a s Davidovou hvězdou vydal upytlačit (hrozba trestu smrti) za každou cenu srnce pro své syny a nakrmit je tím masem před odchodem do koncentračního tábora. Myslím, že věděl, co a proč dělá. Srnčí je zkrátka „nutrient-dense food“, tedy na živiny bohaté či „husté“ (koncentrované) jídlo.

Moz-screenshot-4

Srnec v hledáčku dalekohledu z filmu Smrt krásných srnců

All original content on these pages is fingerprinted and certified by Digiprove