Nejezte potraviny z obchodu bílého muže…

 Z knihy Výživující tradice  Comments Off on Nejezte potraviny z obchodu bílého muže…
Oct 242012
 

 “…bílý muž toho ví příliš na to, aby se zeptal Indiána na cokoliv.”                      Weston A. Price Výživa a fyzická degenerace

 

Tato knížka se jistě dá ještě sehnat i po antikvariátech, je zajímavá, ale ne zas moc veselá. Zajímavé fotky tváří Indiánů…Doslov pana prof. Jařaba je sice psán v době socialismu, ale nevěřím tomu, že by ho dnes někdo napsal lépe…Kdyby někdo potřeboval třeba indiánský stan, tak nechť jde sem

Ano, nejezme potraviny z obchodů bledých tváří…už dlouho jsem se nedívala na filmy o Vinnetouovi umístěných na YouTube, nejvíc mě v nich ale spíš zajímají koně a tváře Indiánů, kteří dnes žijí v rezervacích a trpí civilizačními chorobami. Jistě si Vinnetou nečistil zuby…V dnešní společnosti by člověk byl považován téměř za asociála, pokud by si nečistil zuby s fluorem, ale proč nevyzkoušet některý z receptů na domácí zubní pastu nejen bez fluoru, ale i jiných látek? (Jedlá soda, v USA prodávají i speciální jíly, dále se používá biosádlo nebo kokosový tuk, mletá skořice, natlučený hřebíček (i Angelika si vyplachovala ústa vínem s hřebíčkem), esenciální olej – ten už ale závisí na osobním rozhodnutí, zda patří do úst člověka či dokonce dítěte, nebo ne, asi se neproměníme ve velblouda, když použijeme pastu s ním, ale v poslední době jejich nadužívání totiž zpochybňuje bylinářka Susun Weed). Možná zkusíme někteří z nás nějakou tu pastu Dr. Landy (ale ještě jí tuším nenabízí), nebo od dovozců výrobků z oleje z ruského cedru, pokud nebudou mít příliš mnoho esenciálních olejů. Ty běžné pasty jsou plné chemických látek (tím je ale možná i ten esenciální olej) , o nichž psali ve své populární knize Doba jedová čeští autoři (Prof. Strunecká a prof. Patočka). Mimochodem za silnou stránku této knihy považuju upozornění na to, co nejíst, za trochu nedotaženou doporučení, co jíst ( i když autorka sama tvrdí, že tak nerada vlastně činí), zejména kapitolu o vitamínech, která mohla být možná omezena jen na tabulku s doporučenými dávkami, nebo být úplně vynechána nebo omezena na odkazy na další relevantní literaturu ke studiu. Opravdu při tom neřeším a nezajímá mě, proč v celé knize nebylo slovo vitamín napsáno ani jednou správně. Otázka vitamínů je totiž jinak příliš složitá (spojená i se synergii, schopnosti absorbce či špatných využitím, či jinak podmíněným využitím apod.), vitamíny potřebují někdy i další kamarády z řad vitamínů jako součinitelé (a je docela povážlivé spoléhat se na vitamín B12 z hrstky hrachu, který mimochodem dle Inda dr. S. N. Sanyala obsahuje plodnost potlačující látku m-xylohydroquinon, o čemž píše i Sally Fallonová v postranním sloupku, str. 394 v Nourishing Traditions.), a mnohé z vitamínů by si zasloužily samostatnou knihu. (Viz třeba níže celý sloupek i o vitamínu A) Mimochodem jsem se z jednoho střípku dověděla, že nejvíce vitamínu C na světě nemá rakytník, ani šípek, ale adrenální žláza (lat. ad -nad, renal -ledvina, kulička, kterou lze najít při kuchání vnitřností), jejíž požití je jisté zdravé pro ty, kteří už dali svým adrenálním žlázám stresem a cukrem zabrat a zkoušejí je vyživit adaptogenními bylinami, o nichž vyšla v češtině celá kniha. “Nikdo se neodváží předvídat, jaké důsledky bude mít současný způsob stravování na další generace a vývoj dnešní civilizace…”, se píše v úvodu knihy, ale již zubař Price či lékař Pottenger, který studoval kočky, by se odvážili předvídat…já bych zas předvídala, že vše se postupně pomalu napraví od kořenů – protože pokud lidé nebudou mít respekt k rolníkovi a vážit si jeho práce (ať už sami ve městě dosáhli jakéhokoliv materiálního či kariérního úspěchu a uznání), ale více budou respektovat jiná povolání, proč by jim nešoupnul do jídla trochu těch přidatných látek a neošidil je, což má negativní dopad i na duchovní život nás všech? O významu kvalitního másla jako zdroje životně důležitých vitamínů A, D, K2, CLA…se v knize píše tak málo: “…jedna polévková lžíce čistého másla denně je právě to množství, které dodá jak chuť pokrmům, tak přijatelné množství cholesterolu.” Vážím si tedy knihy Doba jedová, protože upozorňuje na určitá rizika spojená s chemií apod., ale pokud jde o stravování, může být zavádějící. Byla to údajně americká výživářka Adele Davisová, která řekla, že zdraví  není to, co zůstane poté, co eliminujeme všechnu chemii z potravin, ale že potřebujeme tělotvorné potraviny(Srov. Joann S. Grohman: Keeping Famly Cow)

     Nedávno jsem mimochodem četla, že amalgámové výplně si budeme platit, protože za díry si můžeme evidentně sami (protože především nedbáme na tu zubní hygiénu). Jenže 1) Amalgám samotný  je kvůli rtuti z dlouhodobého hlediska problematický a stejně tak i jejich odstraňování. 2) Jaká je tedy rada ministerstva zdravotnictví, jak předcházet dírám? Pokud jen především zubní pasta a častější čištění, tak se jistě nic významně na kazivosti zubů nezměnísoudím tak třeba jen dle poznatků dr. Pricea nebo pana Stefanssona, který píše, že “…Zuby v průměru lepší než zuby prezidentů našich největších společností vyrábějících zubní pasty se najdou v dnešním světě a existovaly v průběhu uplynulých věků mezi lidmi, kteří porušují každou poučku ze současných reklam na prostředky k čištění zubů. …Nikdy se jakkoliv nenamáhali s tím, aby si vyčistili zuby či ústa. Nechodili dvakrát ročně k zubaři či dokonce ani jednou za život….Vilhjalmur Stefansson The Fat of the Land (Tuk země), Z knihy Nourishing Traditions…

Vybrala jsem níže několik i dalších postranních střípků, které v podstatě opakovaně ukazují, že lidé na své původní stravě, kde hrály velkou roli nasycené tuky, měli zdravé zubní i tělesné zdraví, jakmile však přešli na stravu “bílého civilizovaného člověka”, trpěli zubními kazy, křivými zuby kvůli zúženým zubním obloukům a jiným deformacím, TBC apod. Vše je přeloženo z knihy Nourishing Traditions od Sally Fallonové, MA a Mary. G. Enigové, PhD

Bylo překvapením, že (ti Indiáni) věděli o používání různých orgánů a tkání zvířat, které poskytuji obranu před určitými neduhy těla, o nichž hovoříme jako o degenerativních onemocněních. Když jsme se zeptal jednoho starého Indiána přes tlumočníka, proč Indiáni nedostali kurděje, pohotově odpověděl, že to je nemoc bílého muže. Zeptal jsem se, zda je možné, aby Indián dostal kurděje. Odpověděl, že ano, ale řekl, že Indiáni vědí, jak jim zabránit, ale bílý muž neví. Na otázku, proč to bílému muži neřekl, odvětil, že bílý muž toho ví příliš na to, aby se zeptal Indiána na cokoliv. Pak jsem ho požádal, zda by mi to řekl. Řekl, že ano, pokud mu náčelník řekne, že smí. Šel za náčelníkem a asi za hodinu se vrátil s tím, že náčelník řekl, že mi to může říci, protože jsem přítel Indiánů a protože jsem přišel Indiánům říci, aby nejedli potraviny z obchodu bílého muže. Vzal mě za ruku a vedl mě ke kládě, kde jsme si oba sedli. Pak mi popsal, že když Indián zabije losa, otevře ho a na zádech losa hned nad ledvinami jsou, jak je popsal, dvě malé kuličky v tuku. Indián povídal, že tyto kuličky odejme a nakraje je na tolik kousíčků, kolik je malých a velkých Indiánů v rodině, a každý si sní svůj kousek. Také snědí stěnu druhého žaludku. Díky tomu, že Indiáni jedí tyto části zvířete, udrží se bez kurdějí, které jsou kvůli nedostatku vitamínu C. Indiáni získávali vitamín C z adrenálních žláz a orgánů. Moderní věda teprve nedávno objevila, že adrenální žlázy jsou nejbohatším zdrojem vitamínu C ze všech živočišných a rostlinných tkání. Weston Price, DDS Nutrition and Physical Degeneration.

Za optimálních podmínek mění lidé karotény na vitamín A v traktu tenkého střeva působením žlučových solí a enzymů štěpících tuky. Jenže přeměna karotenů na retinol je zřídka optimální. Diabetici a ti, kteří mají oslabenou funkci štítné žlázy – skupina, do které patří přinejmenším polovina dospělé americké populace – není schopna učinit přeměnu vůbec. Děti činí tuto proměnu velmi špatně a miminka vůbec – musejí získat své vzácné zásoby vitamínu A z živočišných tuků a přesto je nízkotučná strava často dětem doporučována. Namáhavé fyzické cvičení, přemíra konzumace alkoholu, nadměrná konzumace železa (především z “o minerály obohacené” bílé mouky a snídaňových cereálií) , používání řady populárních léčiv, nadměrná konzumace vícenenasycených mastných kyselin, nedostatek zinku a dokonce chladné počasí může ztížit konverzi karoténů na vitamín A. Stejně tak nízkotučná dieta. Karotény se přeměňují působením žlučových solí a velmi málo žluči se dostane až do střeva, když je v jídle málo tuku. Požitkář, který si dá na zeleninu máslo a přidá si smetanu do polévky a guláše, je moudřejší, než si myslí. Máselný tuk stimuluje vyměšování žluči potřebné k přeměně karoténů ze zeleniny na vitamín A a zároveň dodává velmi snadno vstřebatelný opravdový vitamín A. Vícenenasycené oleje také stimulují vyměšování žlučových solí, ale mohou způsobit rychle zničení karoténů, leda že jsou přítomné antioxidanty. Vitamín A Vagary [Vrtochy vitamínu A]

 

V létě roku 1933 jsme se spojili s velkým,i skupinami Indiánů, kteří pocházeli z krajiny hory Pelly (kanadský sever, pozn. řekl.), aby vyměnili své kožešiny na posledním stanovišti společnosti Hudson Bay…zůstali kočovnými kmeny putujícími za stády losů a karibu, aby získali nutnou obživu.

Eskymáci jako Řekové Homéra dávali přednost masu starších zvířat před telaty, jednoročkami a dvouročkami…Homér je citován v tom smyslu, že Řekové dávali přednost masu z pětiletých býků. Je tomu přibližně stejně s těmi Indiáni severního lesa, s nimiž jsem lovil, a pravděpodobně i s těmi, co jedí jelena karibu. …Dr. R. M. Anderson, který byl naturalista a zástupce velitele naší expedice z roku 1908-1012 , říká: “Největší kus hřbetního tuku, jaký jsem viděl, že byl odebrán z karibu na Arktickém pobřeží, byl od samce zabitého blízko zálivu Langton na začátku září, špek vážil 18 kg. Veliký samec, kterého zabil pan Stefansson v říjnu na řece Dease,…určitě vážil alespoň 23 kilogramů.” Vilhjalmur Stefansson The Fat of the Land

 

Eskymačka na Aljašce…jedí se ve světě údajně i tučňáci (asi slovo tuk pochází od lat. tucus antarcticus, což je druh tučňáka), dle FDA jde po odstranění jeho tuku (příroda asi vaří špatně) o “zdravé” libové maso…:-)

O drsných zimách dosahuje teplota dvacet stupňů. To vylučuje možnost udržet si mléčná zvířata nebo pěstovat obilí či ovoce. Strava těchto Indiánů je téměř zcela omezena na ulovená divoká zvířata.Studium těchto Indiánů je proto výjimečně důležité. Moudrost těchto lidí s ohledem na zákony Přírody a jejich schopnost se adaptovat na tvrdé klima a velmi omezený výběr potravin, které je často těžké získat, vyvinulo dovednost v umění žít v pohodě s nevlídnou Přírodou, dovednost, k jaké se přiblížilo málo dalších kmenů světa. Smysl pro čest mezi těmito kmeny je tak silná, že prakticky všechny chatky přechodně prázdné kvůli nepřítomnosti Indiánů, kteří jsou na loveské výpravě, byly nechráněny jakýmkoliv zámkem a cennosti patřící Indiánům byly ponechány zcela na očích. …Stav zubů a tvar zubních oblouků a tvar obličeje byl vynikající. Vskutku v několika vyšetřených skupinách se nenašel jediný zuby napadený kdy zubním kazem… Pečlivě se vyšetřovala přítomnost artritidy u izolovanějších skupin. Neviděli jsme jediný případ u izolovaných skupin ani jsme o něm neslyšeli. V momentě kontaktu s potravinami moderní civilizace se ale našlo mnoho případů včetně deseti mrzáků upoutaných na lůžko v řadě asi dvaceti indiánských domovů. Několik dalších neduhů se zde objevilo, především tuberkulóza, která si vybírala velice krutou daň na dětech, které se v tomto středisku narodily…Utrpení kvůli zubním kazům bylo tragické. Nebyli tam žádní zubaři, žádní doktoři dostupní na stovky mil, aby ulevili utrení.

Tělesná konstituce Indiánů dalného severu, kteří stále žijí ve svých izolovaných lokalitách a v souladu se svou nasbíranou moudrostí, byla vynikající. Prakticky neexistovaly žádné nepravidelné zuby ani žádné zaklíněné třetí stoličky, důkazem toho byla skutečnsot, že všem, kteří byli dost staří na to, aby se jim stoličky prořezaly, stoličky stály na svém místě a při žvýkání normálně fungovaly. …Tam, kde Indiáni jedli jídlo bílého muže, tak se zuby velmi kazily…V nové generaci po setkání s bílou civilizací a po užívání jejich potravin, u mnohých se vyvinuly tak zvané křivé zuby a měli deformované zubní oblouky. Weston Price, DDS Nutrition and Physical Degeneration

 

Maso z medvěda jest velikým požitkem, velice lahodné a chutí se nejvíce blížící bravovému. U tuku z tohoto Tvora než u jakéhokoliv jiného je nejméně pravděpodobné, že se nám z něho bude zvedat žaludek. Člověk si povětšině vybíral medvědí než srnčí…A teď pro dobro lidstva a pro lepší zalidnění mladé kolonie, která si nežádá ničeho nežli obyvatelstva, troufnu si zvěřejnit i Důležité tajemství, které mi náš Indián…odhalil. Optal jsem se ho na příčinu toho, proč je tak málo či žádná z jeho venkovských žen neplodných? Na kteroužto zvědavou otázku odvětil se širokým úsměvem na tváři, že na to mají spolehlivé TAJEMSTVÍ. Jelikož jsem chtěl naléhavě věděti, jaké to může býti tajemství, zpravil mě, že pokud by se kterákoliv indiánská žena neprokázala dítětem ve slušném čase po sezdání, manžel, aby zachránil svou pověst u žen bezodkladně nastoupil na medvědí dietu po šest neděl, kterážto ho za tu dobu učiní natoliko vitálním, že se pro svou nebohou ženu stane nadměrně nestoudným, a je velmi pravděpodobné, že ji za devět měsíců učiní Matkou. Col. William Byrd II, 1728

 

Anchorage…má vynikající veřejnou nemocnici, která se pravděpodobně postavila zhruba za života jednoho muže, o němž nám mnoho lidí řeklo, že to byl nejmilovanější muž na celé Aljašce. Je to dr. Josef Roming, velmi šikovný chirurg se zkušenostmi mezi Eskymáky a Indiány, jak primitivními tak moderními, v záběru přes třicet šest let….Vzal mě například do několika často modernizovaných indiánských domovů ve městě. V jednom z nich bylo babičce, která přišla ze severního pobřeží Cook Inlet, aby navštívila svou dceru, šedesát tři let a neměla žádný zubní kaz a ztratila pouze jededn zub. Jejímu synovi, který ji doprovázel, bylo dvacet čtyři. Měl pouze jeden jediný zub, který byl napaden zubním kazem. Jejich stravou byl především los a jelení maso, čerstvé a sušené ryby, málo zeleniny a občas trochu brusinek. V poslední době dostával syn trochu moderních potravin. Její dcera, které bylo dvacet devět let se provdala za bílého muže a měla osm dětí. Ona a děti žily zcela na moderních potravinách. Dvacet jedna z jejich třiceti dvou zubů byly poškozené zubními dírami.Jejich strava se skládala především z bílé mouky, syrupu a brambor. Jejim dětem, které jsme si prohlédli, bylo od pěti do dvanácti let a v té rodině bylo 37 procent všech zubů napadeno zubním kazem….nejen že měli hodně zubních děr, ale v případě dětí byly značné deformace zubních oblouků a nepravidelné zuby. Weston Price, DDS Nutrition and Physical Degeneration

Byla to Miss Amerika Pageant (soutěž krásy spojená s udělením stipendia ke studiu, pozn. Překl.), poté, co jsem to viděl, jsem se ve skutečnosti dal na modlení za návrat americké krásy. Tato přehlídka se pro mě stala tragickou výpovědí fyzické degenerace, která nastala v moderním civilizovaném světě, především v průběhu posledních 40 let pokročilé technologie.

Okrsek Deaf Smith ve státě Texas sponzoroval nemalý počet atraktivních vítězek promenády. Nejde o shodu okolností, ale výsledek zásobování vody, která má víc zinku, jódu a magnézia, z nichž všechny přispívají k hustší kostní struktuře s lepšími proporcemi u mužů ižen, které tam žijí. Stal se slavným coby oblast bez výskytu zubních kazů. Co mají zuby co do činění s krásou? Zkažené zuby, jako křivé zuby a nedovyvinuté kosti rovněž ubírají na naši přitažlivosti.

Kvůli ochuzené půdě, špatným zásobám vody, příliš průmyslově zpracovaným potravinám a neodpovídající stravě, které začínají nevědomě jako “high-tech” kojeneckými výživami místo lidského mateřského mléka, vidíme rychlý úpadek krásy, inteligence a půvabu. Důkaz se nalézá v oněch jevištních živých obrazech, v nižším skóre ve standardizovaných testech SAT a v rostoucím souhlasu o nedůvěře, nelidskosti a nemorálnosti mezi lidmi. Krása má větší hloubku než kůže. Tak zvaný “civilizovaný svět”se stává zlým a ošklivým až na samotnou kost. R. M. Dell’Orfano PPNF Health Journal


 

 

Oct 242012
 

Kdo jí toto maso (srnčí) často, ten se čistí od hlenu a špíny. Kohokoliv trápí prekanceróza (vicht), by měl jísti často z jejich jater, která ten vicht v něm pozře.

                         Sv. Hildegarda z Bingenu

ZVĚŘINA

Sally Fallon and Mary G. Enigová, PhD

Český les s krmelcem bez sena, ale s obilim

Zvěřina není obvykle považována za zdravé jídlo, ale měla by být. Maso z divokých zvířat jako srnec, sob karibu, bizon a los a lovní ptáci, jako je divoká kachna, husa, bažant a křepelka má obzvlášť vysoký obsah minerálů a mnoha jiných cenných živin.

Jednou z běžných dezinformací je, že tuk ze zvěřiny má nižší obsah nasycených tuků než z domácích zvířat. Přežvýkavá zvířata – ať už domácí přežvýkavci, jako je skot a ovce, nebo divocí přežvýkavci, jako je srnec, sob karibu, bizon a los – mají speciální bakterie a prvoky ve svém střevním traktu, které efektivně fungují tak, že přeměňují převážně nenasycené tuky a sacharidy z rostlinné potravy na nasycené a mononenasycené tuky. Množství nasycených tuků u různých přežvýkavců se jen mírně různí, ať již konzumují obilí nebo divoké traviny. Tuk z bizona je ve skutečnosti nasycenější než hovězí tuk! Pouze 4 procenta zásobního tuku u všech přežvýkavců tvoří tuk vícenenasycený. U divoké zvěře může být o něco málo více omega-3 mastných kyselin ve srovnání s domácím hovězím, ale rozdíl je příliš malý na to, aby byl významný.

Zašli jsme se podivat na bažanty…

Další dezinformací je, že zvěřina je libovým masem a že primitivní národy tudíž byly na nízkotučné dietě. Ve skutečnosti lovci-sběrači lovili zvířata selektivně. Upřednostňovali starší samce zvířat, protože měli nahromaděný plát tuku podél hřbetu, který u větších zvířat mohl vážit 18 až 20 kilogramů. Konzumovali také morek, který má vysoký obsah mononenasycených tuků a užívali vysoce nasycený vnitřní tuk na dělání pemikanu (slovo z jazyka kanadského indiánského kmene Kríů, jde o na slunci či v kouři usušené maso, které si uchovává vitamín B6, B12, koenzym Q10, enzymy atd., užívané Indiány zejména na delší pochody či lovecké výpravy, jednu třetinu tvoří tuk, někdy se přidávají plody sušeného ovoce, pemmikan nosili Indiáni v kožených pytlíčcích, pozn. překl.) a podobně upravených jídel. (Pokud jste nimrodem, schovejte si tento tuk na použití při vaření.) Malá zvířata jako je bobr, byla rovněž pro lovce a sběrače bohatým zdrojem tuku.

Je pravdou, že ale většina zvěřiny není tak mramorově prorostlá tukem jako hovězí a jehněčí, ale možná proto je tuhá. Tento problém lze překonat správnou přípravou a vařením. Zvěřina by se měla “vyvěsit” a nechat se vyzrát po co nejdelší možnou dobu na chladném a suchém místě, aby se umožnilo katepsinu, enzymu přirozeně se nacházejícím v mase, aby započal štěpit svalová vlákna. Ve většině případů by se měla zvěřina marinovat (naložit) alespoň po několik hodin a nejdéle 48 hodin před vařením. Jestliže budete dbát na pečlivou přípravu, váš výsledný pokrm bude chutný a měkký. Můžete také přidat smetanu nebo jiný tuk do omáčky, aby se vyvážilo libové maso.

Pokud máte dost štěstí a v rodině máte myslivce nebo pokud máte přístup k čerstvé zvěřině díky velkoprodejci masa nebo vašemu místnímu řezníkovi, využijte své štěstěny a podávejte zdravou zvěřinu své rodině co nejčastěji.

Poznámka k myslivcům: Pokud je možné zachránit orgánové maso ze srnce, losa atd., v každém případě tak učiňte. (Musejí se rychle vychladit.) Játra a ledvinky se mohou upravit podle receptů v naší kapitole o orgánovém masu. Parohy a nožky nasekejte a přidejte do hrnce s vývarem, neboť z nich budete mít velice výživný bujón.

Přeloženo z knihy Nourishing Traditions

Translation © Věra Dudmanová

Ječmen pod krmelcem…, kousek pod nim pod zalesneným svahem stojí chaloupka, která patřila dle místních lidí na základě dědictví Harvardskými fondy nechvalně proslulému panovi, který je teď tuším na Bahamách a do ČR se jen tak nevrátí…

Orgánové maso (Vnitřnosti -játra, ledvinky, srdce, mozeček…)

 Z knihy Výživující tradice  Comments Off on Orgánové maso (Vnitřnosti -játra, ledvinky, srdce, mozeček…)
Oct 072012
 

ORGÁNOVÉ MASO

Sally Fallonová a Mary G. Enigová, PhD

Opatrně odříznu žlučovod s hořkým obsahem z jater čerstvě poraženého zvířete, vzhled jater jistě vypovídá o zdraví zvířete…

Téměř všechny tradiční kultury si cení orgánové maso pro jeho schopnost vybudovat zdroje síly a vitality. Orgánové maso má výjimečně vysoký obsah v tucích rozpustných vitamínů A a D a také esenciálních mastných kyselin, velmi důležitých supernenasycených mastných kyselin s dlouhým řetězcem a celou škálou makrominerálů a stopových prvků. Divoká zvířata žerou orgány své kořisti nejdřív, čimž ukazují moudrost nadřazenou té naší vlastní. První pevná strava, jakou domorodé americké matky dávají svým dětem, jsou syrová játra, která jim pečlivě rozžvýkají. Lidová moudrost celého světa včetně Evropy, si cení mozeček jako jídlo pro miminka a rostoucí děti.

Americké kuchařky před sto lety obsahovaly spoustu receptů na orgány a jakákoliv autentická kuchařka na etnickou kuchyni – francouzskou, italskou, řeckou, středovýchodní či anglickou – bude uvádět několik hlavních receptů na játra, ledviny, srdce, brzlík a mozeček. Jaká škoda, že tyto chutné a výživné potraviny zmizely z našich stolů.

Mnoho našich prarodičů si bude pamatovat dny, kdy se játra podávala jednou týdně. Oficiální výživoví experti nyní doporučují přerušit tento zdravý zvyk, abychom se vyhnuli cholesterolu! Někteří přestali jíst játra ze strachu z jedovatých látek, které se mohou hromadit v játrech všech zvířat. Jelikož funkcí jater je odstraňovat toxické látky z krve, jde o legitimní obavu. Z tohoto důvodu je nejlepší kupovat játra v biokvalitě, která se stávají stále více dostupnějšími v supermarketech a obchodech se zdravou výživou. Dokonce játra v biokvalitě mohou obsahovat trochu toxických látek, ale jejich výživná hodnota převažuje nad riziky jakýchkoliv toxinů, které obsahují. Nejenže játra dodávají meď, zinek, železo a hodně vitamínu A a D, jsou také bohatým zdrojem antioxidantů – látek, které pomáhají vašim vlastním játrům odstraňovat toxické látky z těla.

Pokud nejste zvyklí jíst orgány, ale přejete si obnovit tento zdravý zvyk, začněte brzlíkem (část brzlíkové žlázy mladého telete), který nemá silnou příchuť – ve strouhance obalované brzlíky chutnají úplně jako kuře. Poté můžete postoupit k játrům, ledvinám, srdci a mozečkům, z nichž všechny mají silnou chuť a vůni nebo exotičtější texturu. Všem těmto druhům masa prospívají silně ochucené omáčky, v nichž je hlavně cibule, víno, balzamikový ocet a onen kouzelný elixír – domácí hovězí nebo kuřecí vývar.

Jestliže nemůžete přimět svou rodinu, aby jedla orgány, když jsou takto podávané, existuje řada způsobů, jak jim je přidat do jídla, aniž by o tom věděli. Všechna jídla z mletého masa se dají udělat ze směsi mletého srdce a mletého svalovinového masa. Ztracený mozeček se může nasekat a přidat do jakéhokoliv jídla z mletého masa, stejně tak strouhaná syrová játra. Když se  do hnědé rýže, když se vaří, přidá lžíce dvě strouhaných jater, výsledkem bude voňavá mísa, která je už konečným jídlem. (Viz strana 467.) Můžete podávat takto rýži bez dalšíhopokrmu z masa a vědět, že požadavkům vaši rodiny po kvalitních živočišných produktech je vyhověno.

—————————–

PŘÍPRAVA LEDVINEK (Přeloženo z knihy Nourishing Traditions, s. 303)

Většina ledvinek se prodává s jejich vrstvou tuku a s odstraněným tenkým vláknitým okolím ledvinek. Na spodní straně ledvinek je možná očko či bouletuku; pokud možno ji uchovejte – je to velmi výživný tuk, kterého si primitivní národy velice cenily.

Jak celé tak na plátky nakrájené ledvinky by se měly marinovat v citrónové šťávě několik hodin před tím, než se budou vařit. Vyjměte z citronové šťávy a dobře osušte papírovými útěrkami před vařením. Celé ledvinky by se měly vařit, dokud nebudou vevnitř akorát růžové.

Jak jehněčí tak telecí ledvinky se dají použít v následujících receptech. Měly by být naprosto čerstvé bez jakéhokoliv odoru – vyzkoušejte svým nosem.

PŘÍPRAVA JATER (Přeloženo z Nourishing Traditions, str. 307)

Kupte si játra v biokvalitě a naprosto čerstvá. Řezník by měl odstranit okolní vlákno; jinak se okraje budou při vaření kroutit. Játra by se měla nakrájet na plátky o tloušce 0,6-0,9 cm. Všechny recepty na játra se významně zlepší, když se plátky jater nejprve namočí v citrónové šťávě po několik hodin. (Jistě i kyselé mléko či kyselá syrovátka  po výrobě nepasterovaného sýra může dobře posloužit, p. př.) Vytáhne všechny nečistoty a dodá lepší texturu.

PŘÍPRAVA MOZEČKU (Přeloženo z Nourishing Traditions, str. 310)

Mozeček se vysoce cení v mnoha etnických kulturách. Evropané původně přidávali trochu nakrájeného mozečku do jídla miminek, aby svým dětem dali dobrou paměť. Jenže dnes slýcháváme naléhavá varování, že konzumace mozečku může způsobit vzácnou a zákeřnou degeneraci mozkových tkání zvanou Creutzfeldt-Jakobova choroba (CJD). Teorií je, že tato nemoc se může přenést na lidi z dobytka, který je infikován bovinní spongiformní encefalopatií (BSE, lidově řečeno nemocí šílených krav, p. př.) kvůli krmení skotu živočišnými částmi v jejich krmných dávkách. Nicméně důkazy poukazují na to, že skutečnou příčinou CJD jsou minerální nedostatky v kombinaci s toxickými účinky organofosfátových insekticidů. V každém případě se BSE neobjevila ve stádech Spojených států a není žádný důvod vyhýbat se mozečků, který je tradiční potravinou s obzvlášť vysokou koncentrací živin.

Mozeček má velmi podobnou texturu jako brzlík, ale je jemnější. Jako všechno orgánové maso musí být mozeček naprosto čerstvý. Mozeček umyjte, přelijte studenou filtrovavnou vodou, do které jste přidali trochu octa a namáčejte asi 2 hodiny, vodu jednou či dvakrát vyměňte. Vytáhne to krev a pomůže to vyjmout jakékoliv nečistoty. Vyjměte, opláchněte a dejte na pánev. Přelijte vodou nebo kuřecím vývarem (str. 124), přidejte 1 čajovou lžičku soli a šťávy z ½ citrónu, přiveďte k varu a asi 15 minut nechejte probublávat. Vyjměte z pašírovací tekutiny a nechejte vyhladnout. Použijte ostrý nůž, pečlivě odstraňte všechny tkáně, kůži, tuk a membrány. Můžete nyní dát na talíř nebo plochou velkou mísu, přikrýt pergamenovým papírem (viz Zdroj) a dejte zatížený plochý talíř nebo plech na pečení cukroví nahoru. Nechejte mozeček po několik hodin či přes noc v lednici, aby se zploštil.

 

Oct 042012
 

“Život ženy vždycky poznamenají děti, ať už se narodí, nebo nenarodí…, ať už nevyrostou…” Markéta Zinnerová (13. komnata M. Zinnerové, Česká TV)

Pozn. překl.: Na úvod před kapitolou z knihy Vyživující tradice bych ráda zmínila to, co pro některé zoufalé a zničené může být to nejdůležitější a nejnadějnější v životě, a sice že ryby či nejlépe rybí tuk a ještě lépe – fermentovaný olej z tresčích jater (a ještě nejlépe společně s máselným tukem od krav, co se pasou ne zelené louce) je superpotravinou  pro OBA rodiče před početím dítěte samozřejmě s vyloučením průmyslově zpracovaných potravin (zejména cukru a bílé mouky – špagety apod.). Můj osobní názor, který zde jen pro informaci sděluji (neradím), je, že kvalitní olej z tresčích jater a kvalitní máslo “z trávy” je první volba (před hormonální léčbou, která možná nese zvýšení rizika rakoviny prsu atd. v pozdějším věku) při problému s otěhotněním, když je příčina neplodnosti “neznámá” (záhadná) nebo se svádí na vyšší věk matky (přesnější by asi bylo říci, že příčinou není věk jako takový, ale také čas, který měla žena i muž na poškozování svého těla špatným životním stylem a stravováním…) Dalšími potravinami pro OBA rodiče aspoň 3 měsíce před početím jsou: plnotučné syrové mléko od krav, co se pásly na pastvině (kde jinde…?), vajíčka od slepic, co se pasou také na trávě, jednou týdně játra na slanině, olej z tresčích jater s poměrem D a A (1:5), kostní vývary, kyselina listová v zelených listech bylinek a zeleniny, obejít se bez moderních sójových výrobků (tófu, maso, sojanéza apod.), žádný alkohol. Více k tématu na stránkách Pěkná miminka (Beautiful babies), nebo zde na Nourished Kitchen.

Bylinářka Susun Weedová samozřejmě má po ruce spoustu rad, k;terým je čtyřicet a ještě nemají děti – od čajů z kopřivy, sušených květů červeného jetele, kávy raději z pražených kořenů pampelišky a tinktury z buřiny srdečníku (vše je nutné zkonzultovat se zkušeným bylinářem), až po meditaci k pramatkám, které sice své první dítě nerodily ve čtyřiceti, ale jedno z pozdějších se jim běžně rodilo mezi 40-50 lety: ” …zavřete své oči a vyvolávejte ducha své pra pra pra pra pramatky, pak se usmějte…”.

Olej z tresčích jater a kvalitní (rozuměj “z trávy”) máslo je i prevencí nošení brýli u malých dětí, které se již narodí s oslabeným zrakem, i tedy pro maminky, které problém s otěhotněním nemají. Zdá se mi, že v poslední době prohlášení “To je dědičné…”  se příliš často užívá v případech, kdy se pouze dědí určitý druh stravovacích návyků nebo vzorců chování či myšlení, které vede ke zdravotním problémům. Větu “to je dědičné” v mnoha případech lze jistě nahradit “Nevím” nebo možná “Už vím více”…, po přečtení knihy Zubaře Pricea Výživa a fyzická degenerace, Vyživujících tradic od Sally Fallonové, nebo třeba jen po přečtení kapitoly Ryby a především postranního sloupku na této stránce níže… vitamín A je podle Sally Fallonové “koncertní mistr na vývoj plodu…” (díky němu stabilně a správně roste, tělo matky vstřebává minerály, tráví bílkoviny atd.)  A nyní se podělím ještě o další informace: Primitivní národy ho přijímaly v hodnotě asi 50 000 jednotek denně z přirozených potravin. Jak je možné, že se neotrávili, když nám odborníci na výživu játra, jež jsou na něho bohaté,  v těhotenství zakazují? Odborníci mají pravdu, ale nejde o celou “pravdu”.  Ledaže se na vitamín A díváme izolovaně  jako na retinol v kapsli či přidaný třeba do margarínu, (protože v rostlinných olejích se přirozeně nenachází) a nikoliv jako na vit. A-komplex se spolučiniteli (vit. D) v přirozeném  jídle. Člověk by mohl přijímat skutečně víc vitamínu A ke svému ještě většímu (optimálnějšímu) nutričnímu přínosu (aniž by se jim přiotrávil – já jsem sama nejspíš zářný příklad překračující i v těhotenství mnohonásobně DDD-den. dopor. dávky), pokud by ho přijímal ještě se spolučinitelem, a sice  vitamínem D, s nimž působí synergicky, a to v adekvátním ideálním poměru 1:5 (D:A). Takže problém není v oleji z tresčích jater jako takovém (před nimž možná některé hlasy varují), ale v jeho kvalitě a způsobu zpracování včetně manipulace s jeho vitamíny v něm a měnění jejich vzájemných poměrů. Problém podle mně nejsou ani játra s vitamínem A, ale to, jak jsou připravena – zda jsou připravena na kvalitní slanině. Ta totiž působí s játry synergicky, protože obsahuje vitamín D.

     Tragédií této nemístné obavy z toxicity vitamínu A je, že dovedla doktory k tomu, že radí těhotným ženám, aby se vyhýbaly potravinám obsahujícím vitamín A a rodičům, aby nedávali svým miminkám olej z tresčích jater. A přesto první knihy o krmení těhotných žen a dětí doporučovaly těhotným ženám štědré dávky oleje z tresčích jater a častou konzumaci jater a dvě čajové lžičky oleje z tresčích jater denně miminkám od třech měsíců. Většina našich zdravotních problémů by se vyjasnila velice rychle, pokud by se obyvatelstvo vrátilo k pojídání jater a dalo se na používání oleje z tresčích jater – naši nejlepší superpotraviny, se píše ve stati Sága o vitamínu A od Sally Fallonové a dr. Mary G. Enigové).  Pí Sally Fallonová a vůbec její nadace nedoporučují rybí tuk, nýbrž tuk z rybích JATER!, protože rybí tuk by zatěžoval tělo vícenenasycenými mastými kyselinami, kdyžto tuk z rybích jater obsahuje vitamín A, D, AA, DHA, více na http://nourishedmagazine.com.au/blog/articles/distended-abdomen-bone-broth-calcium-deposits-hemp )

(VD)

 

RYBY

Sally Fallonová a Mary G. Enigová, PhD (Přeloženo z knihy Nourishing Traditions)

 

Tak v tomto potoku jménem Desinka, který hypnotizuje děti, pod kameny má larvy jepic atd, jsme před měsícem uviděli opravdového raka. Vlastně jsem ho viděla poprvé v životě živého. Ne vždy mám u sebe kameru, ale jeho obraz mám v živé paměti. Plavat bleskově rychle mu moc nešlo, však mu jen přejeme, ať je ho víc…

Pro většinu Američanů je ryba jídlem v restauraci. Málo z nich ví, jak si ji připravit doma a průměrnému americkému dítěti nechutná. Je to politovánihodná situace, zvláště když jsou dnes ryby snadno k dostání na našem trhu. (S tím středoevropským je to horší, pozn. překl.)

Ryba je onou zdravou znamenitou potravinou (samozřejmě s výjimkou těch, kteří jsou na ní alergičtí). Když dr. Weston A. Price cestoval po světě a studoval tradiční národy žijící na domorodé stravě, objevil, že ti, kteří jedli mořské potraviny se těšili nejlepšímu zdraví, jak odhalila nepřítomnost zubních kazů, šířka zubního patra a celkový  stav pohody. Ti, co jedli ryby, měli tlustší (silnější)  kosti a lepší kosterní strukturu než skupiny, které jedly červené maso. (Skupiny na převážně vegetariánské stravě se umístily až na třetím místě ve všech kategoriích, podle nichž dr. Price dobré zdraví určoval.)

Konzumace ryb podporuje výborný růst a kostní strukturu, chrání také před degenerativními onemocněními tak vládnoucích v naší moderní době. Ve studii provedené v Nizozemsku vědci zjistili, že pouze jedna porce ryb týdně značně snižuje výskyt koronární srdeční choroby. Všechny oceánské ryby jsou vynikajícícm zdrojem makrominerálů a stopových prvků, všech, které potřebujeme, existují v bezbřehých oceánech. Mořská potrava je našim jediným jistým zdrojem, jak je všechny získat.

Makrela, ančovička a sleď jsou obzvlášť bohaté na minerální živiny. Masné ryby z mořských hlubin, jako je losos, tuňák a mečoun, jsou dobrým zdrojem omega-3 a jiných mastných kyselin s dlouhým řetězcem. Nejdůležitější je, že ryby a všechna mořská potrava jsou vynikajícím zdrojem v tucích rozpustných vitamínů – A a D. Nezapomeňte na to, že dr. Price zjistil, že příjem těcho dvou esenciálních živin byl mezi izolovanými skupinami, jaké studoval, desetkrát vyšší než u Američanů ve 30. letech. Dnes je tato nerovnost téměř jistě větší, jelikož lidé na Západě snížili svou spotřebu živočišných tuků.

V posledních letech bylo mnoho lidí přesvědčeno, aby se ryb vzdali kvůli zprávám o kontaminaci rtutí. Kontaminace rtutí je nebezpečná, když člověk jí ryby z pobřežních vod blízko průmyslových oblastí nebo z kontaminovaných sladkých vod. Z tohoto důvodu vám radíme, abyste se vyhýbali sladkovodním rybám, leda že jste si jistí jejich původem, především sumci, kapru (kapři jsou obvykle vykrmováni [podobně jako kuřata či jiná zvířata ve velkochovech]na sádkách v nejlepším obilím, ale obvykle obilnými krmnými směsemi K1, K2, K3, o obilí, sóji a kukuřici autorky píšou, že narušují nutriční hodnotu tuku, především snižují obsah omega-3 mastné kyseliny, zejména její poměr vůči omega-6 mastné kyselině, což je možná další důvod k vyhýbání se “kaprům”, kteří by se jinak v přiměřeném počtu mohli na dně rybníka akorát pást a jejichž růst by byl značně pomalejší, ale tuk pak zdravější. Ale budiž, je to jen jednou za rok, jenže další obavu mám z kvality vody v některých rybnících, do nichž se zejména po deštích mohou dostávat splašky ze stříkaných polí, někdy i s ornicí, takže je pak třeba brzy rybník znovu odbahnit, pozn. překl. ) a jiným mrchožroutům a vyhýbali se přílišné konzumaci měkkýšů.

Ale budiž, kapr bývá jen jednou za rok, ale dá se v souvislosti s kaprem hovořit s logikou, že je to ryba a že ryby jsou přece zdravé, a tož jezte rybu kapra? Jak chutnali a jakou měli kvalitu kapři na stole z dob Jakuba Krčína z Jelčan a jakou mají někteří dnes?

Ty ryby, které se živí podél pobřeží, jako je mořský jazyk a platýs, mohou být kontaminovány polychlorovanými bifenily. Nemusíte mít obavy z hladiny rtuti u hlubokomořských ryb, jako je losos, tuňák a mečoun, nebo z mořského jazyka či platýse, kteří pocházejí z relativně čistých vod, jako jsou vody Severního Atlantiku. Malé množství rtuti se obvykle v těchto rybách nachází přirozeně a tyto ryby obsahují látky, které se s rtutí vážou, aby ji z těla vyvedly. Rybám z farem je nejlépe se vyhýbat. Jejich profil mastných kyselin nebude tak dobrý jako u divokých ryb, a obvykle se jim dává nesprávná potrava, jako jsou sojové granule obsahující rezidua pesticidů. Lososům na farmách se ve skutečnosti podává barvivo, které jejich maso zbarví růžově!

Pokud jste si ještě nevypěstovali umění přípravy ryby, ale přejete si začít, radíme vám začít s jednoduchými postupy, jako je osmažená fileta z mořského jazyka nebo grilovaný losos, tuňák nebo mečoun.. Nezabere to na přípravu dlouho a téměř okamžitě je přijmou děti a ti, co se rybám zarytě vyhýbají. Mohou se podávat jen tak nebo s různým množstvím příloh vyjmenovaných v kapitole o omáčkách a přílohách. (strana 136). Povolujeme nebílenou bílou mouku v malém množství na zhnědnutí a na obalení.

Po těchto jednoduchých receptech můžete postoupit výš k našim receptům s pergamenovým papírem a zabalováním do listů. Mnoho tradičních společností připravuje ryby tak, že si je balí do listů a dusí v uhlících ohniště. Tato metoda nejlépe uchovává živiny a chrání ryby před možnými karcinogeny.

Klasické gurmánské recepty volají po ztracených rybách ve vývaru a poté vyvařením vývaru, aby se udělala chutná omáčka. Máslo či smetana nebo bujón se pak přidají. Tyto na želatinu bohaté omáčky jsou snadno stravitelné a prostě plné minerálů (z koncentrovaného vývaru) a v tucích rozpustných vitamínů (ze smetany a másla). Ztracené ryby se mohou udržet v teple v zapnuté troubě, přikryté kouskem pergamenu nebo voskovaného papíru až půl hodiny, zatímco se omáčky vyvařuje a houstne a zatímco si sníte první chod. (Viz O omáčkách se základem ve vývaru, strana 126.)

Ryby, aby byly dobré, musejí být čerstvé. Pečlivě se podívejte na oči a žábra ryb, které kupujete – oči by měly být jasné, ne skelné, a žábra by měla být červená. Vždycky se ptejte prodavače v rybárně, kdy jeho ryby přišly. Pokud mu ryba ležela ve vitríně víc než den, nekupujte ji.

Je dobré iniciovat ve vaší domácnosti zvyk podávat ryby alespoň jednou týdně a doufáme, že různorodost receptů představených v této kapitole, vybraných z různých kuchyní, vám tento cíl usnadní. Možná budete chtít připravit speciální zákusek ke stejné večeři, pokud vaše děti potřebují přemluvit. Žádná ryba, žádný zákusek je dobrým pravidlem. Ryby podávejte v den, kdy je nakoupíte, abyste si zajistili jejich čerstvost.

———————————–

 

Fermentovaný olej z tresčích jater v biokvalitě (Blue Ice) je údajně 100% syrový (protože je fermentovaný), ve 2 ml na den je poměr mezi vitamínem A a D zhruba 5:1 (vit A iu 3750 ku vit D iu  760), spolu tyto vitamíny fungují synergicky (vylučují svou toxicitu, zkrátka tito kamarádi spolu spolupracují, ale do party si vitamín D bere i vitamín K2, D pomáhá vápník absorbovat, K2 ho naviguje na správná místa). Kvůli příjmu izolovaného vitamínu D by se z jater vyčerpával vitamín A (aby třeba nevznikaly ledvinové kameny, žlučníkové kameny), vit A před nimi tedy chrání působením na určité bílkoviny ), ale vitamín K2 ze smetany krav na zelené pastvě dokonce  údajně odvádí nežádoucí vápník z těchto měkkých tkání (a dělá v něm tedy pořádek). Podle některých vědců hypervitaminóza  D (a s ní související převápnění, ledvinové kameny atd.) spíš souvisí se současným nedostatkem vit A a K2  a v tomto kontextu (vzájemné synergie těchto tří vitamínů) lze hýbat dokonce nahoru s “bezpečnou a terapeuticky užitečnou dávkou vitamínu D”. Jak jinak by šlo totiž objasnit to, že přírodní národy se zdravými rovnými zuby jak klávesnice od piána měly ve své stravě 10 x víc těchto vitamínů a netrpěli předávkováním…Přijímám tento olej, který obsahuje i D i A v maličkých dávkách společně s trochou kvalitního másla či ghí z pastvy. (Dají se v zahraničí dokonce již koupit  hotové namíchané preparáty). Vitamín D se stále těší pozornosti vědců a jistě se brzy dozvíme další poznatky…Vždyť pokud se něco financuje z veřejných zdrojů, laická veřejnost má právo na výsledky výzkumu stejně jako odborná obec. Můj osobní názor, který sděluji (neradím), je: kvalitní olej z tresčích jater je první volba (před hormonální léčbou) při problému s otěhotněním, když je příčina neplodnosti “neznámá”. Je i prevencí nošení brýli u malých dětí, které se již narodí s oslabeným zrakem.

Výše uvedená kapitola by se mi možná  četla lépe za pobytu v jiné než ve Středoevropské zemi, jakou je ta naše. V osobním životě jsem si zvykla na kvalitní fermentovaný bio  olej z tresčích jater, který je nejvhodnější podávat spolu s troškou másla či ghí “z pastvy“. Více o tomto oleji v brožurce nahoře Ke stáhnutí. V knize Vyživující tradice se o něm píše velice zajímavě: Nasycené tuky pomáhají dostávat DHA (ona slavná omega-3 mastná kyselina, pozn. překl.) do tkání, kam patří (potřebná kupř. pro vývoj oční sítnice u nenarozeného dítěte, pozn. překl.). To nám objasňuje, proč měl dr. Weston Price tak zázračné výsledky, když smíchal máslo bohaté na vitamíny a olej z tresčích jater dohromady na léčbu zubních kazů a mnoha jiných onemocnění.” (Nourishing Traditions, str. 237)  Podtrženo a zvýrazněnou autorkou blogu…

Další věcí je, že používám tzv. nerafinovanou a na slunci sušenou Keltskou sůl viz kapitola Sůl a dochucovadla. Kdo umíte francouzsky, zkuste zjistit, proč se Keltská sůl v oblasti Bretaně nevyrábí pro evropský trh…, někdy solímkopřivovou solí” (jak je zmíněno v textu o vitamínu B6…,sušené kopřivy umelu v mixéru na prášek a smíchám se suchou jemnou keltskou solí)

—————————————————-

Postranní sloupek z knihy Nourishing Traditions, strana 418:

Současný výzkum omega-3 mastných kyselin přinesl nové ocenění pro jednu z našich nejchutnějších ryb, které nám poskytují oceány a řeky – losos. Losos je úžasným zdrojem 18uhlíkové omega-3 mastné kyseliny linolenové, která nás pomáhá chránit proti srdečnímu onemocnění, vysokému krevnímu tlaku, mrtvicí, rakovině, artritidě, lupence, astma a autoimunitním poruchám. Losos také dodává některé omega-3 mastné kyseliny s delším řetězcem, jako je EPA a DHA (kyseliny eikosapentaenová a dokosahexaenová, pozn. překl.), které jsou velmi potřebné pro správné fungování mozku a očí. Odborníci radí, že odpovídající příjem EPA a DHA ve stravě těhotných žen předejde poruchám učení a problémům se zrakem, protože se povzbudí optimální vývin nervového systému.

Losos je také vynikajícím zdrojem vitamínu D – obsahuje ho víc než máslo, garnáti nebo játra. Dodává také uměřené množství jiných v tucích rozpustných vitamínů A a E a také železo, jód a vitamíny B. Syrový losos je dobrým zdrojem vitamínu B6, který se při vaření snadno zničí.

Kupujte si lososy v době sezóny, když jsou oceánské a říční ryby k dostání. Jsou přirozeně růžoví až tmavě červení – čím tmavší, tím lepší. Losos nerka ze západního pobřeží má krásnou sytou barvu svědčící o tom, že tato ryba se živila malými garnáty a jinými organismy požírajícími řasy, a tudíž jsou bohatí na živiny včetně Priceova faktoru neboli faktoru X (vitamín K2, pozn. překl.). Lososi chovaní na farmách jsou krmeni nevhodným krmivem, jako je sójová moučka a dává se jim chemická látka na to, aby jejich maso zrůžovělo – jinak by měli bledou smetanovou barvu! SWF

Postranní sloupek z knihy Nourishing Traditions, strana 302-303

Za optimálních podmínek mění lidé karotény na vitamín A v traktu tenkého střeva působením žlučových solí a enzymů štěpících tuky. Jenže přeměna karotenů na retinol je zřídka optimální. Diabetici a ti, kteří mají oslabenou funkci štítné žlázy – skupina, do které patří přinejmenším polovina dospělé americké populace – není schopna učinit přeměnu vůbec. Děti činí tuto proměnu velmi špatně a miminka vůbec – musejí získat své vzácné zásoby vitamínu A z živočišných tuků – a přesto je nízkotučná strava často dětem doporučována. Namáhavé fyzické cvičení, přemíra konzumace alkoholu, nadměrná konzumace železa (především z “o minerály obohacené” bílé mouky a snídaňových cereálií) , používání řady populárních léčiv, nadměrná konzumace vícenenasycených mastných kyselin, nedostatek zinku a dokonce chladné počasí může ztížit konverzi karoténů na vitamín A. Stejně tak nízkotučná dieta. Karotény se přeměňují působením žlučových solí a velmi málo žluči se dostane až do střeva, když je v jídle málo tuku. Požitkář, který si dá na zeleninu máslo a přidá si smetanu do polévky a guláše, je moudřejší, než si myslí. Máselný tuk stimuluje vyměšování žluči potřebné k přeměně karoténů ze zeleniny na vitamín A a zároveň dodává velmi snadno vstřebatelný opravdový vitamín A. Vícenenasycené oleje také stimulují vyměšování žlučových solí, ale mohou způsobit rychle zničení karoténů, leda že jsou přítomné antioxidanty. Vitamín A Vagary [Vrtochy vitamínu A]

Sherman, který v mnohém přispěl k našim znalostem o vitamínu A, ukázal v nedávné komunikaci, že množství vitamínu A dostatečného pro podporu normálního růstu a udržení všech aspektů dobrého zdraví u zvířat je možná ještě nedostatečné, aby vyhovělo dalším nutričním požadavkům pro úspěšné rozmnožování a laktaci. Kromě neúspěšného rozmnožování se obvykle na počátku dospělého života ukazuje zvýšená náchylnost k infekcím a především k plícním onemocněním ve věku, který odpovídá věku mladých mužů a žen, v němž se často rozvíjí pulmonární (plícní) tuberkulóza. Dále tvrdí, že vitamín A se musí dodávat ve velkém množství nejen během období růstu, ale také v období dospělosti a rovněž pokud se má udržet dobrá kvalita výživy a vysoká úroveň zdraví a vitality.

Hughes, Aubel a Lienhardt ukázali, že nedostatek vitamínu A ve stravě prasat vede k extrémní nekoordinovanosti a křečím. Zdůraňují také, že prasnice připuštěné před počátkem nervních symptomů buď potratily nebo porodily mrtvá selata. Hart a Gilbert ukázali, že příznaky, které lze nejběžněji vidět u skotu, který má nedostatek vitamínu A, jsou porod mrtvého nebo slabého telete s poruchami očí nebo bez poruch. Zaznamenali také stav novorozených telat, který přibližuje bílý průjem a vývin očních poruch u nedospělých zvířat.

Hughes ukázal, že svině se nerozmnožovaly, když byly krmeny ječmenem a solí, ale rozmnožovaly se, pokud se jim do takového krmiva přidával olej z tresčích jater. Sure ukázal, že nedostatek vitamínu A způsobuje u samic poruchu estru (estrus je obecný termín pro období říje samic zvířat, které jsou připraveny zabřeznout, prasnice se bouká, kráva se běhá, kobyla se hřívá, fena se hárá, koza se prská, kočka se mrouská atd., pozn. překl.) a ovulace vedoucí ke sterilitě. Dále tvrdí, že resorpce (vstřebání) plodu může být způsobeno nedostatkem vitamínu A dokonce za stravy bohaté na vitamín E, kterému se říká protisterilní vitamín.

Jeden z nejdůležitějších příspěvků v této oblasti byl učiněn profesorem Fredem Haleem. Ukázal, že spousta tělesných deformit se snadno utváří kvůli omezenému množství vitamínu A v krmivu prasat. Vyprodukoval padesát devět prasat, která se narodila slepá, všechna selata v každém ze šesti vrhů, kde matky byly připraveny o vitamín A po několik měsíců před zabřeznutím a třicet dnů po něm.U prasat se oční bulvy formují prvních třicet dnů. Zjistil, stejně jako několik dalších, že prasata bez vitamínu A po dostatečně dlouhém období si vytvořila vážná nervová postižení, mezi něž patří paralýza a křeče, takže se zvířata nemohla postavit na vlastní nohy. Informoval, že jednomu z těchto o vitamín A připravených sviní, která předtím vrhla deset selat, všech bez očních bulv, se dala dva týdny před zabřeznutím jedna dávka oleje z tresčích jater. Vrhla čtrnáct selat, která měla různé oční vady, některá neměla žádné oči, některá jedno oko, některá měla jedno velké oko a jedno malé, a jež všechna byla slepá…. Důležitým výsledkem výzkumů profesora Haleho je produkce prasat s normálníma očima, která se narodí rodičům, z nichž ani jeden neměl oční bulvy kvůli nedostatku vitamínu A ve stravě matky. Problémem zajisté nebyla dědičnost. Weston Price, DDS Nutrition and Physical Degeneration

Oct 042012
 

To by člověk nevěřil, ale když mladý kohoutek běhá po statku, nahrabe si, co najde, tak se jeho maso moc nepodobá světlému kuřecímu, jak ho běžně známe, ale spíš nějaké zvěřině – tak je totiž tmavé a jeho tuk žlutý. Jinak ale obecně o drůbežím se píše v článku níže…

    DRŮBEŽÍ

Sally Fallonová a Mary G. Enigová, PhD  (přeloženo z knihy Nourishing Traditions)

S tím jak Američané zredukovali červené maso, hrálo kuřecí stále důležitější roli ve stravě národa. Třebaže kuřecí je dokonalým zdrojem živočišných bílkovin, častá konzumace kuřecího si vyžaduje varovnou poznámku. Především musíme být opatrní ohledně zdroje kuřecího, které kupujeme. Kuřata z klecového chovu jsou chována v přeplněných prostorech a často se jim dává nevyhovující krmivo. Vyžadují časté dávky antibiotik a růstových hormonů, aby dosáhly dospělosti. U mnohých se rozvine rakovina a tato rakovinou ochořelá kuřata nejsou nutně vyřazena. Podle badatelky Virginie Livingston Wheelerové mohou být tyto druhy rakoviny přenosné na lidi. Radíme vám, abyste si našli zdroj kuřat ze ekologického chovu, z volného chovu nebo z chovu na pastvě, což se stává dostupnější přímo od hospodářů nebo v našich obchodech a stojí to za připlacení.

Zadruhé varujeme vás před nestřídným pojídáním kuřat – dokonce kuřat z pastvy. Jakákoliv potravina, je-li konzumována za vyloučení jiných, může vést k alergiím, potravinových návykům a nepříznivým reakcím. Platí to o mase a také o zelenině a mléčných produktech a o obilí. Nejlepší je jíst různé druhy ptactva – kuře, krůtu, slepice kornyšky (Cornish) a kachnu domácí – a obměňovat svůj zdroj živočišných bílkovin mezi drůbežím, rybou, zvěřinou a červeným masem.

Sbírka, jakou zde představujeme, obsahuje recepty na pečené, opékané, grilované a dušené kuře. Kuřecí maso, které zbylo po vaření vývaru, se dá použít v receptech, které lze najít na stránkách 288-289.

Většina našich receptů si říká o použití kuřecího vývaru do omáčky. Kuřecí vývar dodává koncentrovaný zdroj minerálů a hydrofilní koloidy, které učiní celé vaše jídlo stravitelnějším.

Nezapomínejte jíst kůži a tmavé maso stejně jako světlé. Kůže dodává cenné v tucích rozpustné vitamíny a antimikrobní mastné kyseliny, tmavé maso zase obsahuje více minerálů než bílé. Když už mluvíme o tmavém mase, využijte výhodu na hospodářství chované domácí kachny, která se stává nyní dostupnější v našich obchodech. Navrhujeme raději nakrájet kachny na kousky před jejich přípravou, než je připravovat celé. Jedna kachna poskytne čtyři štědré porce, skelet udělá bohatý vývar na omáčky a polévky, kůže navíc, je-li z ní tuk vyškvařen, vytvoří chutné křupky na salát, které jsou výbornou náhražkou slaniny a tuk samotný se dá použít různě. Kachní tuk se velmi cení ve Francii na přípravu brambor, ve Skandinávii, kde se natírá jako máslo na tmavý chléb, při přípravě chutných sendvičů. Má vysoký obsah kyseliny olejové a je bohatý na v tucích rozpustné vitamíny.

 

Vitamín B6, B12, Eskymáci a Pottengerovy kočky

 Teorie, Z knihy Výživující tradice  Comments Off on Vitamín B6, B12, Eskymáci a Pottengerovy kočky
Sep 052012
 

 “Z pohledu tradice Moudré ženy je  samotná nemoc darem z celku, aby tento byl  opatrován a vyživován, ne spěšně léčen. “ Susun Weed: Healing Wise [Léčitelství s moudrostí]

Následující postranní sloupky z knihy Vyživující tradice hovoří o vitamínu B6, B12, Eskymácích, ale i o slavných kočkách lékaře Pottengera, které, pokud nejedly své tradiční syrové jídlo, vykazovaly z generace na generaci postupující známky degenerace ( až do vyhynutí) stejně jako je tomu u člověka (jak vypozoroval zubař Price) – delší a tenčí kosti, křivé zuby, samovolné potraty, nemoci a ztrátu vitality, laktace a schopnosti se rozmnožovat. Mimochodem mnoho z nás, kteří prošli dlouhodobým stresem, vyrostli na bílém cukru atd., máme pravděpodobně oslabené adrenální žlázy (adrenal fatigue), které se nacházejí nad ledvinami, vyměšují mnoho hormonů (kortizol), a s jejichž vyčerpáním je spojená únava, kruhy pod očima atd.. Údajně čím oslabenější jsou, tím hůře vstřebáváme vitamín B6 a tím hůře snášíme další stres (začarovaný kruh). Takže je třeba nešetřit stravou s jeho obsahem (viz chystám se vyzkoušet recept na Syrové hovězí po korejsku, který zde umístím, ale až se zabije býček Ivan) a je třeba vyživovat adrenální žlázy (jak jsem jinde vyčetla) pomocí tzv.  adaptogenních rostlin (rozchodnice růžová, ashwagandhy nebo-li vitálie atd., ale proč nezačít tím, co roste u nás, a sice obyčejnou kopřivou, nebo ještě lépe- jejími semínky, (o čemž jsem četla v knize Weedové Healing Wise)? Docela v ústech píchají jak kopřiva…:-) (Každý si jinak sám vyhledává informace o jejich správném a bezpečném užívání, tento text jen informuje, podílím se v něm o tom, co jsem zjistila, nic nepředepisuji…) Tuším že v posledním rozhovoru v časopise Meduňka s panem Zentrichem se tento bylinář jen letmo o adaptogenních rostlinách zmínil.

Měla bych ale recept na kopřivovou sůl: perfektně usušené kopřivy dám do mixéru (pozor trochu se práší), asi za 3-5 minut mi na dně zůstane prášek jak zelený čaj mačča na čajový obřad, pak tento prášek smíchám se suchou jemnou keltskou solí a mám čím přisolovat..

——————————————————————————————

Z knihy Nourishing Traditions:.

Mezi mnohými velice zajímavými informacemi, které poskytl dr. Roming [když jsem navštívil Eskymáky], byla fakta, jež zapadala dobře do moderního obrazu spojení moderních degenerativních procesů s modernizací. Prohlásil, že za třicet šest let jeho kontaktu s těmito lidmi nikdy neviděl jediný případ zhoubného onemocnění mezi skutečně primitivními Eskymáky a Indiány, třeba k tomu často dochází, když se modernizují. Zjistil také, že k akutním chirurgickým problémům, které si vyžadují operaci vnitřních orgánů, jako je žlučník, ledviny, žaludek a slepé střevo, nedocházívá, ale jde o velmi běžné problémy mezi modernizovanými Eskymáky a Indiány. Na základě své zkušenosti, kdy se setkal s mnohými modernizovanými Eskymáky a Indiány zasaženými tuberkulózou, která měla tendenci dál postupovat a být nakonec smrtelná, pokud paicenti zůstávali na modernízovaných životních podmínkách, posílá je nyní zase, je-li to možné, zpátky do primitivních podmínek a k primitivní stravě, za nichž je úmrtnost mnohem nižší než za moderních podmínek. Ve skutečnosti hlásil, že velká většina postižených se zotaví na primitivním druhu výživy. Weston Price, DDS Nutrition and Physical Degeneration

Nedostatek pyridoxinu neboli vitamínu B6 je v Americe velmi rozšířen částečně proto, že náš tradiční zdroj tohoto vitamínu citlivého na zahřívání – syrové mléko – se již v obchodě neprodává. Chce to určitou odvahu ke konzumaci nejlepšího zdroje vitamínu B6 – syrových jater. Takže jedinými jistými dostupnými zdroji B6 zůstávají pro většinu Američanů syrové mléko, maso a ryby. Když chybí vitamín B6, cesty pro využití vitamínu B1 a B2 mohou být méně efektivní a vede to k rozšířeným symptomům nedostatku vitamínu B. Nedostatek vitamínu B6 je spojen s cukrovkou, srdečním onemocněním, nervovými poruchami, syndromem karpálního tunelu, PMS, ranní nevolností, těhotenskou toxemií,selháním ledvin, alkoholismem, astmatem, srpkovitou chudokrevností a rakovinou. Doplňky vitamínu B6 se ukázaly být velmi účinné v předcházení sleposti u diabetiků. Američané by byli moudří, pokud by často do stravy zařazovali syrové maso nebo ryby, aby se těmto vyčerpávajícím stavům vyhnuli. SWF Nutrition and Physical Degeneration

Jak Weston Price, tak Francis Pottenger přesně předpověděli, že západní člověk si vyvině více a více nemocí, jelikož nahradil živočišné tuky rostlinnými oleji a že rozmnožování bude stále těžší. Podle některých odhadů je 25 procent amerických párů neplodných, což je stav, který přivede populační redukcionisty k záchvatu škodolibého smíchu, stav, který ale způsobuje nevypovězenou bolest v srdcích miliónům jednotlivců. Léčba neplodnosti je problematická, bolestná a nákladná ve srovnání k primitivnímu receptu: víc živočišných tuků. Nasty, Brutish and Short?

Třebaže je vitamín B12 potřebný jen ve velmi malém množství, je to živina, díky které stojí život za žití. Nedostatek se může projevit jako deprese coby peklo zaživa, roztroušená skleróza, demence a psychiatrické poruchy, jako je obsesivně-kompulzivní chování a manio-deprese, nemluvě o život ohrožující anémii, rakovinu a srdeční chorobu. Mnoho případů diagnostikovaných jako Alzheimerova choroba jsou ve skutečnosti výsledkem nedostatečného vitamínu B12. Mezi první známky nedostatku patří únava, třes v rukách a chodidlech, poruchy spánku a tendence iracionálnímu hněvu.Využitelný vitamín B12 se nachází jedině v živočišných produktech. Je vstřebán díky složitému procesu, do kterého patří “vnitřní faktor”, jenž je vyměšován parietálními buňkami v žaludku. Nedostatek se nejpravděpodobněji projeví u vegetariánů, kteří nekonzumují živočišné produkty a u starých lidí a těch, kteří mají nedostatek kyseliny hydrochlorové nebo pankreatických enzymů, kteří nemohou vytvářet nebo využívat vnitřní faktor.B12 je učiněn nevyužitelným pasterizací, což je důvod proč je tolik pro vegetariány důležité, aby používali syrové mléčné výrobky. Skupiny vegetariánů se bohužel rozhodly pro sójové výrobky, než pro lobby za přístup k syrovým mléčným produktům jako náboženské právo. Nebylo by lepší místo všeobecného testování sérového cholesterolu dělat pravidělné testy u všech dospělých na stav vitamínu B12? V prvních stádiích nedostatku mohou být symptomy odvráceny doplňky tohoto vitamínu ve formě, která je snadno vstřebatelná. V pozdějších stádiích nedostatku je neurologické poškozění nezvratné. SWF (Pozn. překl. Nevím proč, ale pořád kolují v médiích některé mýty ohledně vitamínu B12, které mě sice mrzí, ale neděsí u lidí, kteří se obětují a ze šlechetných důvodů žijí vegansky a nebudou zakládat rodiny. Obavu mám u mladých lidí, kteří chtějí mít jednou děti. Přeji si, aby každé dítě se narodilo zdravé a vyrůstalo na optimální stravě, více o vitamínu B12 třeba v angličtině zde http://veganhealth.org/articles/everyvegan   a v češtině tady http://vitaminb12bereteho.wordpress.com/ Lierre Keith napsala zpověď, tedy knihu o své dvacetileté zkušenosti s veganskou stravou, a přitom tak dobře původně míněnou. Je to ekoložka, radikální feministka a aktivistka v oblasti jídla. Její kniha se jmenuje Vegetariánský mýtus: Jídlo, spravedlnost a udržitelnost)

Kniha  Vegetariánský mýtus.Jídlo, spravedlnost a udržitelnost od ženy, která byla 20 let vegankou…

Pokusy s krmením zvířat ukazují, že dochází k mnohým změnám kromě růstu kostí, když se používají vařené potraviny. Jedna velká studie, do které spadalo 900 koček a která trvala přes 10 let, byla učiněna F. M Pottengerem, jr., MD. Kočky, které dostávaly syrovou stravu a syrové mléko se normálně rozmnožovaly z jedne generace na druhou. Všechna koťata měla stejnou dobrou kostní strukturu, mohla se starat o mladé, byla odolná proti infekcím a parazitům a chovala se předvídatelně. Z pokolení na pokolení si udržovala pravidelný široký obličej s odpovídajícími nosními dutinami, širokými zubními oblouky a pravidelným chrupem s pevnými růžovými membránami a žádnou známkou infekce.

Na kočky, které dostávaly vařené jídlo, byl docela jiný pohled. Potratovost byla asi 25 procent u první generace a asi 70 procent u druhé generace.Porody byly těžké, mnoho koček umíralo při porodu. Vysoká byla úmrtnost koťat, často kvůli tomu, že matka neměla mléko, nebo protože koťata byla příliš slabá na kojení. Koťata neměla homogenitu oněch koček, které byly krmeny syrovou stravou. Místo toho mělo každé kotě jinou kosterní podobu.

U druhé generace měla koťata nepravidelnosti lebky a delší, uzží obličej, zuby se neprořezávaly v pravidelnou dobu a vyvinuly se nemoci dásní. U čtvrté generace byly kosti velmi slabé a jejich struktura sotva stačila na to, aby držela lebku pohromadě. Zuby byly menší a nepravidelnější. Zdraví matek stále upadalo, umíraly na nějaké nejasné vyčerpání tkání asi tři měsíce po porodu.

Kočky na vařené stravě byly podrážděné, samice byly nebezpečné při nakládání s nimi, samci byli poddajnější, až neagresivní. Sexuální zájem byl ochablý nebo preverzní a kožní léze, alergie a střevní parazity se stále zhoršovaly z jedné generace na další. Objevil se zápal plic, průjem, osteomyelitida (zánět kostní dřeně, pozn. překl.), artritida a mnoho jiných degenerativních stavů, jaké jsou známé v lidském lékařství. Koťata z třetí generace byla tak zdegenerována, že žádné nepřežilo šest měsíců, čimž ukončily rod.

Výsledky Pottengerových experimentů s kočkami jsou často mylně interpretovány.Neznamenají to, že by lidé měli jíst jedině syrovou stravu – lidé nejsou kočky. Část stravy byla vařena u všech zdravých skupin, které Price studoval. (Mléčné produkty ale byly téměř vždycky konzumovány syrové.) Objevy Pottengera musejí být viděny v kontextu Priceova výzkumu a dají se vyložit následovně: Když lidská strava vytváří “obličejové deformace” – progresivní zužování obličeje a přetěsnání zubů – vyhynutí nastává, pokud ve této stravě pokračujeme několik generací. Ona implikace pro západní civilizaci – tím, že je posedlá rafinovanými a silně slazenými obchodními potravinami a nízkotučnými produkty – je hluboká. Ancient Dietary Wisdom for Tomorrow’s Children

Při ohledání mrtvoly se u samic krmených vařeným masem zjistila atrofie vaječníků a městnání krve v děloze a u samci se ukázalo, že se jim nevyvinulo aktivní sperma. Orgány vykazovaly známky degenerativního onemocnění. Kosti byly delší, ale měly menší průměr a bylo v nich méně vápníku. U třetí generace měly některé kosti měkké jako gumu – pravý stav osteogeneze. Emory W. Thurston, PhD Nutrition for Tots to Teen [Výživa od škvrňat po náctileté]

Pokud jde o člověka, nedostatečný příjem určitých živin může vést k tomu, že ženy méně pravděpodobněji otěhotní. Hodně bádání odhaluje, že nedostatečný příjem vitamínu B6 (pyridoxinu) může snížit šanci na početí…Někdy antikoncepční pilulky snižují množství dostupného vitamínu B6, takže ženy, které přeruší tyto ústní pilulky proti početí často nemohou otěhotnět dřív než po roce po přerušení. Poté podle jedné studie 98 procent z těch, které braly pravidelně vitamín B6 znovu dostaly normální menstruaci a otěhotněly do čtyřech měsíců. Bolestnou komplikací, která často přichází s nedostatkem vitamínu B6 je premenstruační syndrom, který by také mohl sloužit jako ukazatel toho, proč některé ženy nemohou počít. James F. Scheer Health Freedom New

Striktní vegetariánské ženy, které kojí své miminko, je mohou vystavovat možnému dlouhodobému poškození mozku.

Tak ukazují objevy badatelského týmu složenému z vědců z Univerzity Cincinnati, Hardvardské školy veřejného zdraví, Univerzity Vanderbilt a Brandeis.

Často tyto ženy jedí mořskou zeleninu, tempeh, miso a tamari, které teoreticky obsahují adekvátní množství vitamínu B12, a tyto ženy věří, že plně dodají tělu potřebný vitamín B12. Jenže…testy ukazují, že jedinci, kteří pozřeli takové produkty, nevykazují žádné zvýšení krevních hladin vitamínu B12.

Podobná studie holandských biochemiků ukázala, že požité prudukty z mořských řas nespravily u kojenců nedostatek vitamínu B12. Ani spirulina, mikrořasa. A vědci se stále snaží porozumět tomu proč ne.

Obě vědecké skupiny zjistily také nedostatečnou krevní hladinu vitamínu B12 u dospělých vegetariánů. Polovina testovaných účastníků mělo hladiny tohoto vitamínu nízké a u jedne čtvrtiny byla krajně nízká.

Holandští badatelé zjistili, že miminka mnohých vegetariánských žen mají abnormální červené krvinky a opožděné motorické dovednosti a pomalý růst ve srovnání s kontrolní skupinou miminek.

Nejlepší zdroje vitamínu B12? Játra, sardinky, makrela, sleď, losos, jehněčí, švýcarský sýr, vajíčka, treska, hovězí, modrý sýr, halibut, hřebenatky, tvaroh, kuřecí a mléko. James F. Scheer Health Fredom News

Mnoho lidí hlásilo, že zmizela řada symptomů a že se jim zvýšila vitalita během dní, kdy zařadili do stravy syrové maso, ryby nebo mléko. Pozorovatelé Eskymáků hlásí, že když tito lidé trpí srdeční chorobou, diabetem nebo jinými problémy spojenými se svou přijatou západní stravou, bez rozdílu zažívají naprosté vyléčení, když se vrátí ke své rodné stravě obsahující velké množství syrového masa a ryb. Kolik ve smyslu syrových živočišných produktů by měla strava obsahovat? Odpověď se liší podle jednotlivce. Některému se bude dařit na stravě, v níž jsou téměř veškeré maso a ryby syrové, jiní zjistí, že vařené maso tráví snáze . Pro většinu z nás dodá kombinace syrových I vařených živočišných potravin ty nejlepší trvalé výsledky. SWF

Předkrmy ze syrového masa

 Z knihy Výživující tradice  Comments Off on Předkrmy ze syrového masa
Sep 052012
 

 

Kráva Bohuška (plemeno Jersey) na pastvě

…klimatická změna…Viníkem není konzumace masa, jako spíš přemíra korporátního/průmyslového zemědělství… Pro někoho je to očividně přínosné učinit konzumaci masa a chov dobytka snadno napadnutelným sláměným panákem (s nadšenou pomocí vegetariánských skupin)… Nebylo by ani snadné ani moudré pěstovat plodiny na kamenité a nebo kopcovité půdě, která nám tak dlouho sloužila jako produktivní pastvina. ..Ve srovnání s mým trávou krmeným býčkem jsou sojové boby pěstované pro večeři vegetariána, je-li tak činěno motorizovaným zařízením, zodpovědné za zvýšení CO2… Není to maso, které je zodpovědné za zvýšení skleníkových plynů. Jsou to kukuřice/sojové boby/chemická hnojiva/velkovýkrmna/transportní systém, za kterých jsou průmyslová zvířata chována….Brát si na mušku skot coby kouřovou clonu ve sporu o změně klimatu je velmi chybnou stezkou, po které jít, jelikož jejím výsledkem je zakrýt naši neschopnost vypořádat se se skutečnými příčinami. Když je lidem nabulíkovano, aby s nevědomostí odsuzovali obětního beránka – konzumaci masa- který pro ně byl nastrčen průmyslem fosilních paliv, pak se děsím toho, jak snadno se lidské bytosti nechají oklamat svými korporátními  pány…” Eliot Coleman:  Debunking the meat/climate change myth [Odhalení podstaty mýtu o mase a klimatické změně]

     Ostrá a možná trochu provokativní slova v USA slavného a velice zkušeného amerického pěstitele zeleniny Eliota Colemana, jehož žena i on napsali několik velmi úspěšných knih (dá se říci až klasik). Dlí na Farmě Čtyř ročních období nedaleko sídla slavných manželů Nearingových, kteří ho inspirovali. Již jsem jednou psala, že není možné házet (vylévat vaničku i s dítětem) všechen dobytek jako takový včetně naši rodinné krávy Terezky, která se teď pase na louce,  do jednoho pytle s dobytkem z velkochovu a že je možné počítat ekologickou stopu i jinak (u těch rodinných krav, které nám dávají báječný posvátný hnůj) ). Mohou za zvýšení CO2 i divoká zvířata (sobi), o něž se ani myslivci v zimě nestarají? Ještě bych dodala, že jistě nejméně škody (spíš nejvíc užitku udělá) napáchá dobytek chovaný ani ne tak na značku “bio”, jako spíš na značku produkt z trávy”. (Grass-fed meetmaso z trávy, grass-fed butter – máslo z trávy, grass-fed milk – mléko z trávy, jejichž nutriční profil tuku obsahuje to, co má: A, D, K2, CLA, Wultzenové faktor – ať nám třeba netuhnout klouby, selen, harmonický poměr mezi omega-3 a omega-6, kdy pak již nepotřebujeme ani lněný olej, jen občas raději celá čerstvá namletá semínka lnu atd. …)

     Někteří lidé nejedí maso, protože zabíjení zvířat je pro ně neetické a také z mnoha jiných osobních třeba ekologických důvodů (nechtějí podporovat neekologický chov a jiný chov jim není zatím dostupný), mají jiné informace o výživě než já, třeba jsou za jejich rozhodnutím i nějaké duchovní postoje. Neznám jejich pohnutky do detailů, ale plně jejich postoj respektuji.

Ve svém osobním životě jsem se však mockrát sama přistihla, že bych také ráda zaujala proti zabíjení zvířat onen šlechetný postoj ” je to neetické” , abych zabíjení mohla obejít. Lepší slovo by bylo prostě  usmrcení, protože nikoho neubíjíme. Náš dvůr by pak ale vypadal jak v pohádce B. Němcové Ještě že je smrt na světě v jisté napínavé  chvíli. Musela jsem si ale přiznat, že za tímto postojem se možná jen skrývá pouze moje vlastní osobní slabost, ona pro mě do té doby nevědomá skutečnost, a sice že jsem se vlastně vzdálila přírodě. A tedy i smrti. Smrti, jež patří k životu v přírodě, smrti,  kterou bych tímto postojem lacině odmítala a nemusela jí čelit, nemusela bojovat se svým vlastním úzkostně laděným nitrem. Nezabít kohoutka je přece tak jednoduché….A přece vzhledem k informacím, jakém mám o výživě,  o půdě či pěstování si vlastních semínek nemohu ze svého života zvířata i s jejich hnojem stejně jako rostliny vyloučit.  Při sporadickém  zabíjení zvířat tedy používám jakousi zenovou mysl začátečníka- nevytvářím myšlenky, jen dělám to, co je třeba udělat. Musím být ráda, že si je můžeme s láskou zabít doma sami a nedovolit, aby někdo cizí tak učinil po svém. Po každém zvířeti se zase narodí jiné, jako když se střídá na moři jedna vlna za druhou, i včela zůstává naštěstí stále  včelou – byla loni, letos a bude  i v budoucnu.

Následující text pojednává o syrovém mase (ne, nelekejte se – Vyživující tradice nejsou zdaleka jen o mase, nemějte ale k tomu syrovému předsudky, protože je měkčí než hozené do horké vody a jeho buněčné membrány údajně tenčí než u mrkve a tedy živiny dostupnější…). Nemám se syrovým masem jinak zatím velkou zkušenost (jen mnohaletou se syrovým mlékem a žloutky), a tak se těším, že až budu mít zas něco v mražáků aspoň 14 dnů, tak něco vyzkouším třeba marinované rakytníkovou šťávou, která je pěkně kyselá jako citron. Vlastně mám docela zkušenost a jen dobrou, protože jsem si díky dlouhodobějšímu pobytu v Japonsku po čase zcela zvykla tak na suši a syrové ryby, že jsem vlastně přestala vnímat, že jím něco syrového. Jde totiž o to, že byly čerstvé a vždy pojídáne s nějakou třeba nastrouhanou ředkví, sójovou omáčkou či s wasabi (zeleným křenem silnějším než ten náš), případně nakládaným (ale asi již moderně) zázvorem. V japonských restauracích se jinak nezaleknou jiných živočišných syrových bílkovin, a sice syrových vajíček, do kterých se namáčejí tenké plátky hovězího nebo vepřového, které se pak jí – jak jinak- hůlkami. Když jsem jednou byla nějaká nemocná, japonská kamarádka mi donesla na posilnění jakési bílé tenké housenky – dosud nevím, co to bylo. Zajímavě chutnaly i plátky syrového hovězího, či hovězí s krví vevnitř – protože jsem to pak nedojedla, kromě číšníka přišel i kuchař poptat se, zda jako zákazník jsem spokojena, ale to už je jiné téma, a sice japonská zdvořilost. Když jsem totiž jednou před otvírací lhůtou nahlédla do pizzerie, stáli v ní všechny číšnice a personál v kolečku a nahlas si předříkávali všechny fráze od Vítejte (Irraššaimasé!!), děkuji pěkně atd., připomínali si pozitivní postoj při jednání s hosty. Po přechodu do českého prostředí jsem pak zažívala tak trochu “kulturní šok”.

V tuto chvíli (ještě není zima) nemám v mražáku domácí či bio hovězí, ale jistě pak nějaký recept vyzkouším. Nevěřím zprávám o tom, že biopotraviny se liší od normálních potravin jen tím, že mají méně pesticidů – i kdyby, tak je to velmi důležité. Navíc určitě se liší ani ne množství tuků a masa, ale určitě nutriční hodnota živočišného tuku zvířete, které se venku páslo, od zvířete, které se nepáslo. Určitě u másla – jenže Výzkumný potravinářský ústav v Praze mi odepsal, že obsah vitamínu D a K2 v másle neurčují. A přitom jaký smysl má určovat cokoliv jiného, jako je třeba vápník, když se bez těchto vitamínů správně nevstřebá a nevyužije?

Mimochodem dentální odborníci kladou v prevenci zubního kazu výživu až na předposlední místo (ano, opravdu!), a jako hlavní zubní hygienu s tou správnou značkou pasty a el. zubních kartáčkem (a to pan dr. Price objevil lidi, kteří si jako my pastou s flórem a kartáčkem na zuby nečistili, snad si občas do zubů dloubli nějakým dřívkem, ale zubní kazy neměli…hm?).  Měli totiž dostatek vitamínu K2 ve slinách. U těhotných žen jsou nutriční požadavky těla vyšší a pokud nejsou splněny, tělo si bere (krade) ze svých zásob – vytahuje živinu vápník ze zubů do krevního řečiště, aby byl k dispozici plodu a životně důležitým orgánům…A jak si zvýšenou kazivost zubů vysvětlují odborníci na zuby? … těhotná žena má starosti ohledně svého těhotenství a kvůli těmto starostem zanedbává ústní hygienu a proto se jí kazí zuby. Takže těhotná žena, která si celý život podvědomě čistila ráno a večer zuby, si je náhle čistit přestává? To je odůvodnění, které mě po přečtení mnoha textů o souvislosti zubního zdraví a výživy v těhotenství uvádí do rozpaků. Volám tedy po holističtějích zubařích a holističtěji pojatého studia zubního lékařství, které nebude jen o zubní mechanice. Tradice Moudré ženy, jak o ní píše přední americká bylinářka Susun Weedová neléčí a nespravuje, ale pouze vyživuje – celistvými potravinami a bylinami, nejen nějakou jejich “aktivní složkou” s přehlížením té pasivní.. (VD)

———————————————————————————————————————————————————————–

PŘEDKRMY ZE SYROVÉHO MASA

Sally Fallonová a Mary G. Enigová, PhD

Když dr. Weston Price provedl svá průkopnická studia primitivních národů světa, zarazila skutečnost, že téměř každá skupina, kterou navštívil, jedla určité množství svých živočišných bílkovin za syrova. Množství syrových živočišných bílkovin se v jejich stravě značně lišilo. U skupiny Eskymáků to bylo téměř 100 procent. Domorodci na Polynéských ostrovech konzumovali bez vaření velkou porci potravy z moře, kterou si ulovili. Africké kmeny si cenily jater v jejich syrovém stavu jako zásadních pro dobré zdraví a optimální růst a sílu. Kmeny, jejichž stravovací návyky byly převážně vegetariánské, přesto konzumovaly živočišné bílkoviny ve fromě larev a hmyzu. Zásadním zdrojem živočišných bílkovin pro evropské komunity byly nepasterované mléčné výrobky.

Dnes jsou nepasterované mléčné výrobky v Americe většinou nedostupné. Přesto můžeme a měli bychom jíst syrové maso a ryby pravidelně. Téměř každá světová kuchyně nabízí recepty k uspokojení toho, co se zdá být univerzální potřebou syrových živočišných bílkovin – steak tartare (tatarák, pozn. překl.) z Francie, carpaccio z Itálie, kibbeh ze Středního východu a syrové marinované rybí pokrmy ze Skandinávie, Havaje, Latinské Ameriky a Asie. Sbírka, jakou zde nabízíme, odpovídá všeobecnosti této praxe.

Mnoho badatelů doporučilo, aby bylo syrové maso zařazováno do stravy pravidelně, ale jiní, kteří zmíňují problém se střevními parazity, trvají na tom, že maso by se nikdy nemělo jíst syrové. (Není divu, že většina z nás je zmatená stran výživy!). K parazitní infekci často dochází mezi Japonci a Korejci, kteří jedí syrové ryby pravidelně, takže tato varování je třeba brát vážně. Naštěstí můžeme zničit parazity v živočišných potravinách, aniž bychom je vařili.

Problém parazitů v hovězích či jehněčím se dá snadno vyřešit. Prostě ho zmrazte na 14 dnů. Podle Zemědelského odboru Spojených států toto zabije všechny parazity. Není třeba říkat, že byste měli používat na své předkrmy ze syrového masa pouze maso v biokvalitě. Pokrmy ze syrového masa by měly obsahovat jak tuk, tak libové, protože tuk z masa obshauje antibakteriální mastné kyseliny. Problém s rybami je ošidnější, jelikož ryby zmrazením ztrácejí svou tuhost a strukturu. Řešením, jaké se nachází v mnoha etnických kuchyních, předevších v horkých zemích, je rybu marinovat nebo kvasit v kyselém roztoku z citronové šťávy, lemetky nebo syrovátky. Účinně to zabije všechny parazity a patogeny a poslouží to také k natrávení ryby předem. Nedoporučujeme sushi, které obsahuje syrové ryby, které nebyly marinovány.

Pokud nejste na syrové maso zvyklí, ale přejete si udělat první odvážný krok, navrhujeme, abyste začali s kibbehem, směsí syrového jehněčího a bulguru (naklíčené lámané pšenice) ze Středního východu. Je to prostě chutné jídlo samo o sobě, zároveň je to jídlo, které potěší ty nejnáročnější gurmány. Poté postupte k jinému zde nabízenému receptu, eklektickému vzorku pokrmů ze syrového masa z celého světa.

Přeloženo z knihy Nourishing Traditions: The Cookbook that Challenges Politically Correct Nutrition and Diet Dictocrats, str. 231

Translation: Věra Dudmanová

Postranní sloupky z knihy Vyživující tradice:

Mezi mnohými velice zajímavými informacemi, které poskytl dr. Roming [když jsem navštívil Eskymáky], byla fakta, jež zapadala dobře do moderního obrazu spojení moderních degenerativních procesů s modernizací. Prohlásil, že za třicet šest let jeho kontaktu s těmito lidmi nikdy neviděl jediný případ zhoubného onemocnění mezi skutečně primitivními Eskymáky a Indiány, třeba k tomu často dochází, když se modernizují. Zjistil také, že k akutním chirurgickým problémům, které si vyžadují operaci vnitřních orgánů, jako je žlučník, ledviny, žaludek a slepé střevo, nedocházívá, ale jde o velmi běžné problémy mezi modernizovanými Eskymáky a Indiány. Na základě své zkušenosti, kdy se setkal s mnohými modernizovanými Eskymáky a Indiány zasaženými tuberkulózou, která měla tendenci dál postupovat a být nakonec smrtelná, pokud paicenti zůstávali na modernízovaných životních podmínkách, posílá je nyní zase, je-li to možné, zpátky do primitivních podmínek a k primitivní stravě, za nichž je úmrtnost mnohem nižší než za moderních podmínek. Ve skutečnosti hlásil, že velká většina postižených se zotaví na primitivním druhu výživy. Weston Price, DDS Nutrition and Physical Degeneration

Nedostatek pyridoxinu neboli vitamínu B6 je v Americe velmi rozšířen částečně proto, že náš tradiční zdroj tohoto vitamínu citlivého na zahřívání – syrové mléko – se již v obchodě neprodává. Chce to určitou odvahu ke konzumaci nejlepšího zdroje vitamínu B6 – syrových jater. Takže jedinými jistými dostupnými zdroji B6 zůstávají pro většinu Američanů syrové mléko, maso a ryby. Když chybí vitamín B6, cesty pro využití vitamínu B1 a B2 mohou být méně efektivní a vede to k rozšířeným symptomům nedostatku vitamínu B. Nedostatek vitamínu B6 je spojen s cukrovkou, srdečním onemocněním, nervovými poruchami, syndromem karpálního tunelu, PMS, ranní nevolností, těhotenskou toxemií,selháním ledvin, alkoholismem, astmatem, srpkovitou chudokrevností a rakovinou. Doplňky vitamínu B6 se ukázaly být velmi účinné v předcházení slepoty u diabetiků. Američané by byli moudří, pokud by často do stravy zařazovali syrové maso nebo ryby, aby se těmto vyčerpávajícím stavům vyhnuli. SWF Nutrition and Physical Degeneration

Jak Weston Price, tak Francis Pottenger přesně předpověděli, že západní člověk si vyvině více a více nemocí, jelikož nahradil živočišné tuky rostlinnými oleji a že rozmnožování bude stále těžší. Podle některých odhadů je 25 procent amerických párů neplodných, což je stav, který přivede populační redukcionisty k záchvatu škodolibého smíchu, stav, který ale způsobuje nevypovězenou bolest v srdcích miliónům jednotlivců. Léčba neplodnosti je problematická, bolestná a nákladná ve srovnání k primitivnímu receptu: víc živočišných tuků. Nasty, Brutish and Short?Třebaže je vitamín B12 potřebný jen ve velmi malém množství, je to živina, díky které stojí život za žití. Nedostatek se může projevit jako deprese coby peklo zaživa, roztroušená skleróza, demence a psychiatrické poruchy, jako je obsesivně-kompulzivní chování a manio-deprese, nemluvě o život ohrožující anémii, rakovinu a srdeční chorobu. Mnoho případů diagnostikovaných jako Alzheimerova choroba jsou ve skutečnosti výsledkem nedostatečného vitamínu B12. Mezi první známky nedostatku patří únava, třes v rukách a chodidlech, poruchy spánku a tendence iracionálnímu hněvu.Využitelný vitamín B12 se nachází jedině v živočišných produktech. Je vstřebán díky složitému procesu, do kterého patří “vnitřní faktor”, jenž je vyměšován parietálními buňkami v žaludku. Nedostatek se nejpravděpodobněji projeví u vegetariánů, kteří nekonzumují živočišné produkty a u starých lidí a těch, kteří mají nedostatek kyseliny hydrochlorové nebo pankreatických enzymů, kteří nemohou vytvářet nebo využívat vnitřní faktor.B12 je učiněn nevyužitelným pasterizací, což je důvod proč je tolik pro vegetariány důležité, aby používali syrové mléčné výrobky. Skupiny vegetariánů se bohužel rozhodly pro sójové výrobky, než pro lobby za přístup k syrovým mléčným produktům jako náboženské právo.Nebylo by lepší místo všeobecného testování sérového cholesterolu dělat pravidělné testy u všech dospělých na stav vitamínu B12? V prvních stádiích nedostatku mohou být symptomy odvráceny doplňky tohoto vitamínu ve formě, která je snadno vstřebatelná. V pozdějších stádiích nedostatku je neurologické poškozění nezvratné. SWFPokusy s krmením zvířat ukazují, že dochází k mnohým změnám kromě růstu kostí, když se používají vařené potraviny. Jedna velká studie, do které spadalo 900 koček a která trvala přes 10 let, byla učiněna F. M Pottengerem, jr., MD. Kočky, které dostávaly syrovou stravu a syrové mléko se normálně rozmnožovaly z jedne generace na druhou. Všechna koťata měla stejnou dobrou kostní strukturu, mohla se starat o mladé, byla odolná proti infekcím a parazitům a chovala se předvídatelně. Z pokolení na pokolení si udržovala pravidelný široký obličej s odpovídajícími nosními dutinami, širokými zubními oblouky a pravidelným chrupem s pevnými růžovými membránami a žádnou známkou infekce.

Na kočky, které dostávaly vařené jídlo, byl docela jiný pohled. Potratovost byla asi 25 procent u první generace a asi 70 procent u druhé generace.Porody byly těžké, mnoho koček umíralo při porodu. Vysoká byla úmrtnost koťat, často kvůli tomu, že matka neměla mléko, nebo protože koťata byla příliš slabá na kojení. Koťata neměla homogenitu oněch koček, které byly krmeny syrovou stravou. Místo toho mělo každé kotě jinou kosterní podobu.

U druhé generace měla koťata nepravidelnosti lebeky a delší, uzží obličej, zuby se neprořezávaly v pravidelnou dobu a vyvinuly se nemoci dásní. U čtvrté generace byly kosti velmi slabé a jejich struktura sotva stačila na to, aby držela lebku pohromadě. Zuby byly menší a nepravidelnější. Zdraví matek stále upadalo, umíraly na nějaké nejasné vyčerpání tkání asi tři měsíce po porodu.

Kočky na vařené stravě byly podrážděné, samice byly nebezpečné při nakládání s nimi, samci byli poddajnější, až neagresivní. Sexuální zájem byl ochablý nebo preverzní a kožní léze, alergie a střevní parazity se stále zhoršovaly z jedné generace na další. Objevil se zápal plic, průjem, osteomyelitida (zánět kostní dřeně, pozn. překl.), artritida a mnoho jiných degenerativních stavů, jaké jsou známé v lidském lékařství. Koťata z třetí generace byla tak zdegenerována, že žádné nepřežilo šest měsíců, čimž ukončily rod.

Při ohledání mrtvoly se u samic krmených vařeným masem zjistila atrofie vaječníků a městnání krve v děloze a u samci se ukázalo, že se jim nevyvinulo aktivní sperma. Orgány vykazovaly známky degenerativního onemocnění. Kosti byly delší, ale měly menší průměr a bylo v nich méně vápníku. U třetí generace měly některé kosti měkké jako gumu – pravý stav osteogeneze. Emory W. Thurston, PhD Nutrition for Tots to Teen [Výživa od škvrňat po náctileté]

Pokud jde o člověka, nedostatečný příjem určitých živin může vést k tomu, že ženy méně pravděpodobněji otěhotní. Hodně bádání odhaluje, že nedostatečný příjem vitamínu B6 (pyridoxinu) může snížit šanci na početí…Někdy antikoncepční pilulky snižují množství dostupného vitamínu B6, takže ženy, které přeruší tyto ústní pilulky proti početí často nemohou otěhotnět dřív než po roce po přerušení. Poté podle jedné studie 98 procent z těch, které braly pravidelně vitamín B6 znovu dostaly normální menstruaci a otěhotněly do čtyřech měsíců. Bolestnou komplikací, která často přichází s nedostatkem vitamínu B6 je premenstruační syndrom, který by také mohl sloužit jako ukazatel toho, proč některé ženy nemohou počít. James F. Scheer Health Freedom New

Candida albicans sídlí v tenkém střevě střevního traktu a konzumuje jednoduché cukry a produkuje alkohol jako jeden ze svých vedlejších produktů. Kvasinkové buňky žijí z cukru a sacharidů, virus HIV ale žije z bílkovin, které nejsou zcela v žaludku rozštěpeny na své stavební složky aminokyseliny. Účinnost trávení bílkovin by mohla klesnout na 60 % nebo míň u hůře stravitelných bílkovin, jako je “gluten” u určitých obilovin typu pšenice a “kasein” u většiny mléčných výrobků, a u dalších na trávení náročnějších bílkovin, jako jsou vajíčka a maso vařené při vysokých teplotách. Čím vyšší je teplota při vaření masa, tím více se bílkovina stává koagulovanou a tím těžší to je pro trávicí šťávy, jako je kyselina hydrochlorová a pankreatické enzymy, aby rozštěpily bílkoviny na jednoduché aminokyseliny. Pokud 40 % bílkovin, které jste snědli, prošlo do tlustého střeva nestrávených, pak virus HIV může mít žně a bude množit. Mark Konlee Health Freedom New

Okénko do kuchyně v zimě…

 Z knihy Výživující tradice, Z našeho statku  Comments Off on Okénko do kuchyně v zimě…
May 032012
 

“Myslím, že mám na tomhle světě nejraději kuchyně. Kdekoliv, jakékoliv, je-li to kuchyně a dá-li se v ní vařit jsem spokojená. Pokud je k tomu ještě funkční a často používaná, tím lépe. Visí v ní pár suchých utěrek a dlaždičky se bíle lesknou.
Nemohu si pomoci, miluji i ty hrozně špinavé kuchyně. Jsou veliké, po podlaze se tam válejí odkrojky zeleniny, že je z nich celý spodek pantoflí celý černý. Tyčí se v nich ohromná lednice naplněná řadami potravin, s nimiž by se dala lehcep řežít dlouhá zima, a o její kovové dveře se mohu klidně opřít. A zvednu-li oči od mastnotou postříkaného sporáku a od nože, jehož se chytá rez, vidím za oknem smutně zářit hvězdy…”
Banana Jošimoto: Kuchyně (Brody)

Mar 102012
 

 

1 rok 7 měsíců (naše 2. dítko)

“Zdraví každé rodiny začíná matkou. Ona je tím stromem, z něhož musí vzejít zdravé ovoce. Všechny primitivní národy toto uznávají…” Juliette de Bairacle Levy: Nature’s Children [Děti přírody], kapitola: Mother [Matka]

Zdaleka největším dědictvím, které rodiče mohou dát svým dětem, je zdraví, ne peníze.” Juliette de Bairacli Levy: Nature’s Children (Děti přírody)

Následující překlad níže vznikl pod tlakem dotazů na mou adresu od některých maminek , které zajímá názor autorek knihy Vyživující tradice na přikrmování či krmení miminek. A tak jsem kus knihy, kterou již překládám systematicky stránku po stránce, přeskočila a přednostně přeložila tuto žádanou kapitolu. Pokud se kdokoliv ale bude řídit následujícími radami, je to samozřejmě na jeho vlastní zodpovědnost -moje dementi zde.  Zdůrazňuji, že pouze překládám text, za nimž si stojí nadace, která je připravena  právně chránit svá tvrzení (dokonce se postavila i za vězně, kterým začali dávat stravu ze sóje, což jim způsobovalo zdravotní problémy). Některé poznatky v této kapitole je možná nutno zasadit do středoevropského kontextu, tedy hledání kontinua české kulinární tradice. Informace ohledně  rizik  spojených třeba s konzumací moderních sójových produktů (sójové mléko, vanispatifalešné sójové ghí apod.) lze najít v mém článku Pozor na sóju nebo i v brožurce nahoře.  Je třeba ale číst tuto kapitolu v kontextu tohoto blogu či celé knihy Vyživující tradice, jinak by mohlo dojít k riziku mylných interpretací informací v ní. Pokud již máte za sebou 1. astmatický záchvat dítěte, ekzém, a dostalo Vaše dítě nějakou nálepku (autismus, dyslektik a jiné dys- apod.), a kromě nezdravých sladkostí nic jiného jist nechce: běžte raději rychle (jde o čas) na článek o dietě Gaps ruské lékařky působící v Anglii o souvislosti s fungováním střevní mikroflory a mozkem (její kniha vyšla i slovensky) . Dovolte mi tedy jinak alespoň malou rekapitulaci před čtením samotné kapitoly PŘIKRMOVÁNÍ MIMINEK níže:

ZDRAVÉ (po celé generace zdravé) primitivní národy (s krásnými zuby jako jedním příkladem (znakem) parametru zdraví) zkoumané dr. Priceem totiž sice jedly každé JINAK (Eskymák, africký Masaj, švýcarský horal…), ale všechny přece jen více méně STEJNĚ (z mikronutričního aspektu). MĚLY “NĚCO” SPOLEČNÉHO (stejně dobrého), CO přesně, je možné se dovědět v knize Nutrition and Physical Degeneration (Výživa a fyzická degenerace) od zubaře Westona A. Pricea, a sice jen např.:

každý zdravý národ či nárůdek, který zubař studoval, jedl sice jiné potraviny, ale VŠECHNY národy jedly potraviny s vysokou koncentrací živin (nutrient- dense food), protože obsahovaly 4 více minerálů než strava průměrného Američana 30. let a hlavně aspoň 10 x víc v tucích rozpustných vitamínů A, D a K2 (tehdy Priceův faktor). To je to, proč nelze souhlasit úplně na 100 % s tvrzením, že každému člověku vyhovuje něco jiného, každý národ musí jíst něco jiného. Ano, ale “to něco jiného” má mít vysokou koncentrací výše uvedených živin (nutrient-dense food), pokud chce mít národ zdravé zuby a nejen je. Pro začátek nám stačí tento rámcový smysluplný přístup, který platí pro nás všechny, jako platilo výše zmíněné  o minerálech a vitamínech společně u všech přírodních národů studovaných dr. Priceem, zvaným Charles Darwin výživy.

weston

Zubař dr. Weston A. Price

A právě s těmi v tucích rozpustnými vitamíny A, D a K2 nám vyvstaly dva ohromné otázníky??, na které, jak doufám, již texty na tomto blogu také odpovídají.

OTAZNÍK číslo 1.: se týká toho, že u vitamínu A a D odborníci určili tzv. DDD (tedy bezpečné denní doporučené dávky), které se poněkud vymykají tomu, kolik jich (“politicky nekorektně”) spořádali přírodní lidé ve své stravě. Vysvětlení nacházíme ve vzájemné synergii těchto vitamínů – např. čím víc vitamínu D snímea vápníku, tím se zvýší požadavek těla na vitamín K2, který aktivuje určité bílkoviny, aby vápnik dovedly na správné místo, tedy ne do měkkých tkání, kde zůstává třeba v podobě kamenů. Synergie mezi vitamíny K2, D a  A vede údajně k možnosti bezpečného požití vyšších dávek  vitamínu A a D z přírodních zdrojů (jídla), aniž by se projevila otrava vitamíny (hypervitaminóza),  ale BA PRÁVĚ NAOPAK ! – aby došlo k optimálnímu využití i jiných látek, jako je např. vápník, a tedy došlo  díky součinnosti těchto vitamínů třeba k optimálnímu vývinu kostry, zubních oblouků včetně kostí obličeje rostoucího dítěte již v lůně maminky. K tomu ale nedochází, když bez znalosti této synergie se omezujeme maximálně na DDD těchto mnohdy izolovaných syntetických forem vitamínů, jen na množství vitamínu D získaného ze Slunce a vitamínu A přeměněného (možná) z provitamínu A. Zevrubně je možné se o této synergii dočíst mj. na stránkách Nadace nesoucí jméno zubaře Pricea, kde vede svůj blog Chris Masterjohn (svůj blog má jinak  i zde), nebo na mých stránkách (Dcery a počasí na přání, Vitamín K2 apod.). Moje dementi zde.

OTAZNÍK číslo 2.: Ten druhý otazník se týká samozřejmě toho, že tyto vitamíny se nacházejí především v politicky nekorektních potravinách, které převážná část odborníku na výživu zavrhla jako nezdravé – ať už kvůli cholesterolu či kaloríím (vnitřnosti jako jsou játra, dále vajíčka, máslo, smetana, sádlo). Totiž přesněji řečeno “MĚLY BY” je obsahovat, což dnes kvůli způsobu chovu zvířat a druhu krmení, jaké dostávají (i ryby na sádkách), již není zas taková pravda, což vůbec není legrační – významnějšími zdroji těchto vitamínů jsou produkty zvířat, která nežerou jadrné krmivo, ale spíš se pasou na zeleném (dobytek, hmyz i ryby na planktonu). O démonizaci živočišných tuků zemědělským a potravinářským průmyslem pojednávají zdejší texty pod štítkem TUKY přeložené např. z knihy Vyživující tradice, podrobně to vysvětluje i film Nakládání Ameriky do oleje, nebo stejnojmenná přednáška prezentovaná Sally Fallonovou na youtube (Oiling of America). Je možné si všimnout, že pleť Sally, která jí spoustu nasycených tuků, nevypadá přinejmenším hůře, než pleť řady holywoodských hereček, které zkoušejí jednu dietu za druhou a nakonec jsou rády, že jejich plastická operace nedopadla ještě hůře. Sally by spíš na pleť doporučila vyhýbat se vícenenasyceným tukům – olivový se skládá spíš z mononenasycených a ten schvaluje (je-li za studena lisovaný), protože je i stálý. Kvůli zbytečnému zatěžování našeho těla vícenenasycenými oleji nedoporučuje požívat ani rybí tuk z lékaren, nýbrž tuk z rybích jater, který kromě omega-3 mastných kyselin obsahuje i vit. A a D, nejlépe ještě v kombinaci s nasyceným (udrží omega-3 v tkáních) máselným tukem s vit. K2 (faktor X), totiž od krav z pastvy, a  jen olej z tresčích jater od takových výrobců, kteří olej vyrábějí studenou cestou (př. Blue Ice cod liver oil), kontrolují těžké kovy a obsah těchto vitamínů v každé várce a nemanipulují  s přirozenými poměry těchto vitamínů“, viz třeba texty ke studiu zde,). Podle ní za současného pojídání nasycených tuků, které uchovají v tkáních omega-3 mastné kyseliny, prý stačí jen max. půl lžička lněného oleje denně, protože ani nadbytek omega-3 mastných kyselin, kterým tento dnes populární olej na rozdíl do jiných oplývá, není žádoucí,

Vit. D napomáhá absorbci vápníku do krve, ale je to vit. K2, který vápník naviguje, kam má vůbec jít! K2 (živočišný K) je potřebný pro optimální vývin obličeje (zejména střední části), kostí a zubů miminka a na plodnost a prevenci řady neduhů. Více o vtitamínu K2 zde. Bez vit A a D nejsme údajně schopni přijmout minerály bez ohledu na to, kolik jich ve stravě přijímáme. Vit. A a D není v rostlinných olejích. Pokud jsou ale lisované zastudena, mají užitečný vitamín E. Kromě lněného oleje ale mají obvykle rostlinné oleje málo omega-3 mastných kyselin a příliš mnoho omega-6. Rostlinné nebo živočišné bílkoviny (“stavební panely”) ve formě libového masa vyčerpává vitamín A z jater vede u dětí k nesprávnému růstu (jen do výšky a úzkosti kostry), protože tento je potřebný pro činnost štítné žlázy, trávení bílkovin a dlších tisích funkcí. Více k vitamínu A, který je dle Sally Fallonové koncertním mistrem vývoje plodu, nemá se brát z doplňků, ale z potravin, kde je jeho obsah přirozeně vyvažován spolučinitelem vitamínem D, zde v článku Dcery a počasí na přání.


Často je zde tlak na matku, aby se co nejrychleji vrátila do práce, proto mívá děti velmi brzy po sobě, někdy prostě je to z neznalosti toho, co přírodní národy považovaly za samozřejmost. Otázce plánování časových odstupů mezi sourozenci a ochraně mateřství od přetížení z rozmnožování je věnován článek zde (opět vychází z praxe přírodních národů studovaných Priceem).

Krásní jsme všichni, ale můžeme být ještě krásnější, zejména další generace. Chceme-li však porozumět zdraví a prevenci nemocí, je třeba se na některé zákonitosti v tělesném zdraví podívat i z této (pro někoho reálné) perspektivy. (VD)

Autorky vydávají letos knihu, která zpřístupňuje vyživující tradice moderním rodičům: The Nourishing Traditions Book of Baby & Child Care. Kniha apeluje na to, aby dítě mělo dostatek živočišných tuků, cholesterol potřebný pro vývin mozku, aby se u přikrmování nezačínalo s obilnýmy kašičkami, ale raději žloutky, játry, které používaly tradiční kultury (matka je rozžvýkala v ústech), aby se dovolilo imunitnímu systému vyjádřit se horečkou (opatrnost ale u těch nejmenších), důležitost hry před příliš ranými intelektuálními úkoly.

Sally Fallon s MUDr. Thomasem Cowanem vydávají letos knihu, která zpřístupňuje vyživující tradice moderním rodičům: The Nourishing Traditions Book of Baby & Child Care (Vyživující tradice v péči o miminko a dítě). Kniha apeluje na to, aby dítě bylo pokud možno kojeno, těhotná matka nechodila pořád na ultrazvuky, dítě mělo dostatek živočišných tuků, kyselinu arachidonovou (druh tuku), vitamín A, D, K2, síru a cholesterol potřebný pro vývin mozku, aby se u přikrmování nezačínalo s obilnými kašičkami, ale raději žloutky či játry, které používaly tradiční kultury (matka je rozžvýkala v ústech), aby se dovolilo imunitnímu systému vyjádřit se horečkou (opatrnost ale u těch nejmenších), důležitost hry před příliš ranými intelektuálními úkoly.

—————————————————————————————–

PŘIKRMOVÁNÍ MIMINEK

Sally Fallonová a Mary G. Enigová, PhD

Translation © Věra Dudmanová


Jakékoliv úsilí o zajištění optimálního zdraví pro vaše miminko musí začít dlouho před tím, než je počato. Moudrost primitivních lidí v tomto ohledu zdaleka převyšuje tu naši, a sice v tom, že běžnou praxí mezi izolovanými skupinami bylo dávat speciální potraviny jak mužům tak ženám po určitou dobu před tím, než dojde k početí. Studie dr. Westona Pricea odhalily, že tyto potraviny – mezi něž patřilo orgánové maso, rybí hlavy, rybí vajíčka, škeble, hmyz a živočišné tuky – byly bohaté na v tucích rozpustné vitamíny A a D a také na makrominerály a stopové prvky. Páry, které plánují mít děti, by měly jíst hojně játra v biokvalitě a jiné orgánové maso, rybí jikry a jiné mořské potraviny, vajíčka a máslo té nejlepší kvality, smetanu a kvašené mléčné produkty, které jsou schopny si obstarávat po dobu alespoň šesti měsíců před početím. Je radno brát denně jako doplněk olej z tresčích jater. ( Viz poznámka o oleji z tresčích jater , strana 618.) Maso v biokvalitě, zelenina, obilí a luštěniny by měly stravu doplňovat a zvláštní  důraz měl být kladen na listovou zeleninu bohatou na kyselinu listovou, která je nezbytná pro prevenci vrozených vad, jako je rozštěp páteře.

Dobrým pravidlem pro těhotné ženy jsou játra jednou týdně, aspoň dvě vajíčka na den a denně 5 g oleje z tresčích jater. Správné množství superpotravin, jako je máselný olej bohatý na vitamíny, olej z pupalky dvouleté, brutnáku nebo černého rybízu, včelí pyl, minerální moučka, olej z pšeničných klíčků a prášek z aceroly (ovoce podobné třešním běžné v Jižní Americe, pozn. překl.) dodá optimální množství živin vašemu nenarozenému dítěti. Řepný kvas (strana 610) a kombucha (strana 596) se svými vlastnostmi, které podporují játra, jsou užitečné jako prevence budoucích ranních nevolností – stejně jako potraviny bohaté na vitamín B6, jako je správně připravená syrová ryba a syrové maso (stránky 231-242).

Očistný půst uskutečněný šest měsíců či víc před početím je dobrý nápad, ale během oněch šesti měsíců před početím a devět měsíců těhotenství je životně důležité konzumovat na živiny bohaté potraviny. Vše by se mělo udělat pro to, aby se zvýšila stravitelnost jídla, a to prostřednictvím masových bujónů a zařazením mléčně kvašeného obilí, nápojů a pochutin. Všechny prázdné kalorie a škodlivé látky by měly být vyloučeny – cukr, bílá mouka, hydrogenované a žluklé rostlinné oleje, nadbytek vícenenasycených olejů (tedy nepřehánět to ani s olivovým olejem, pozn. překl.), tabák, kofein a alkohol. Během tohoto přípravného období by se neměla brát hormonální antikoncepce, jelikož vyčerpává mnoho živin, především zinek, „minerál inteligence”.

Význam kojení vašeho miminka především během prvních několika měsíců se nedá dostatečně zdůraznit. Mateřské mléko je dokonale navrženo pro fyzický a mentální vývoj vašeho miminka. Kojená miminka mají tendenci být robustnější, inteligentnější a bez alergií a jiných obtíží, především bez střevních problémů, než miminka na kojenecké výživě. Navíc mlezivo vytvořené mléčnými žlázami během  několika prvních dnů života miminka ho pomáhá chránit před nachlazením, chřipkou, obrnou, stafylokokickými infekcemi a virózami.

Nutno je ovšem zdůraznit, že kvalita mateřského mléka značně závisí  na matčině stravě. Dostatečné množství živočišných produktů zajistí, aby v jejím mléce bylo přiměřené množství vitamínu B12, A a D a také tolik důležitých minerálů, jako je zinek. Kojící ženy by se měly nadále stravovat s důrazem na játra, vajíčka a olej z tresčích jater. Plnotučné mléčné produkty a vývary z kostí zajistí, aby se vašemu miminku dostávalo dost vápníku.

Pesticidy a jiné jedy budou přítomny v mateřském mléce, pokud jsou přítomny ve stravě, takže veškeré úsilí by mělo být věnováno konzumaci potravin v biokvalitě jak rostlinného tak živočišného původu v průběhu těhotenství a laktace. Potraviny v biokvalitě také dodávají více omega-3 mastných kyselin potřebných pro optimální vývin miminka. Hydrogenované tuky by se měly přísně vyloučit, jelikož vedou ke sníženému obsahu tuků v mateřském mléce. Trans tuky se hromadí v mateřském mléce a mohou vést u dítěte ke snížení ostrosti vidění a poruše učení.

Kojit by se mělo ideálně šest měsíců až rok. Pokud mateřské mléko není z jakéhokoliv důvodu vhodné či není dobré kvality, nebo když maminka nemůže kojit, lze použít raději domácí kojeneckou výživu než tu z obchodu. Komerční dětské výživy jsou ve značné míře umělými míchanicemi složenými z mléka či sójové moučky vyprodukované v postupech s vysokými teplotami, které příliš znehodnocují bílkoviny a jež dodávají karcinogeny. Kojenecké výživy, jejichž základ je v mléce, často způsobují  alergie, a výživy, jejichž základ je v sóji, zase obsahují kyselinu fytovou blokující minerály, inhibitory růstu a rostlinné formy estrogenových sloučenin, které mohou mít nepříznivý účinek na hormonální vývoj dítěte. (Již v takto nízkém věku se v těle nastavuje čas, kdy nastane puberta, ale sójová výživa údajně vede  k pubertě  předčasné u dívek a opožděné u chlapců, pozn. překl.). Výživy ze sóje také postrádají cholesterol potřebný pro vývin mozku a nervového systému.

Naštěstí je možné si udělat výživu, která se blízce podobá mateřskému mléku. Kdykoliv je to možné, měla by tato výživa obsahovat syrové mléko v biokvalitě od krav s certifikací na nepřítomnost tuberkulózy a brucelózy (O mléce obecně viz podrobný text autorek zde). Mléko by mělo pocházet od krav, které žerou potravu vhodnou pro krávy, což je čerstvá tráva v teplých měsících a seno a kořenová zelenina v zimě, nikoliv krmivo ze sóje či bavlníkových semen. (Některé látky, jako je protirakovinná konjugovaná kyselina linolová, mizí s přikrmováním obilím, pozn. překl.). Ideálně by mělo mléko pocházet spíš od krav plemene Jersey nebo Guernsey než od plemene Holstein, aby mělo vysoký obsah máselného tuku. Dá se koupit na farmě v některých státech (V některých státech legislativa momentálně nepovoluje prodej syrového mléka ze dvora, pozn. překl.). Samozřejmě by se takové mléko mělo produkovat v co nejčistších podmínkách a být skladováno ve sterilizovaných nádobách. Ovšem mléko by se nemělo ohřívat. Správně vyprodukované mléko nepředstavuje pro vaše dítě nebezpečí navzdory tomu, co může řada propagandistů veřejného zdraví tvrdit. Syrové mléko obsahuje enzymy a antitělíska, které ho činí méně náchylným k bakteriální kontaminaci než pasterované mléko, přičemž mnoho toxinů, které způsobují průjem a jiné neduhy, proces pasterizace přežije. Váš nos vám napoví, zda je mléko kontaminováno nebo zkaženo – ale pasterované mléko může být vážně znečištěno, aniž by mělo prozrazující varovný odor. Syrové mléko vaše dítě stráví snáze než pasterované a je méně pravděpodobné, že způsobí křeče, zácpu a alergii. Pokud není možné, abyste sehnali certifikované mléko, začněte s pasterovaným plnotučným mlékem té nejlepší kvality, jaké najdete, mlékem, jež není homogenizované, a očkujte ho po 12 hodin kulturou piimä nebo kefírovými zrny, aby se obnovily enzymy ztracené při pasterizaci (strana 83 a 88). Nebo si můžete připravit výživu bez mléka z jater v biokvalitě. Játra v biokvalitě by se také měla přidávat do výživy připravené z kozího mléka, jelikož kozí mléko má nedostatek železa, kyseliny listové a vitamínu B12.

Játra

 

Naše dětské výživy se základem jak v mléce tak mase, byly připraveny tak, aby co nejvíce odpovídaly různým složkám lidského mléka. Naše výživa na bázi mléka bere v potaz skutečnost, že lidské mléko je bohatší na syrovátku, laktózu, vitamín C, niacin, mangan a mastné vícenenasycené kyseliny s dlouhým řetězcem v porovnání s mlékem kravským, ale má méně kaseinu (mléčné bílkoviny). Když přidáte želatinu do výživy z kravského mléka, učiníte jí pro dítě stravitelnější. Výživa, jejíž základem jsou játra, rovněž ve svém nutričním profilu imituje mateřské mléko. Používejte do receptů na výživu pouze opravdu za studena lisované oleje (viz Zdroje), jinak jim bude chybět vitamín E

Kostni hovezi vyvar s krustou "tuku z travy"....

Kostni hovezi vyvar s krustou “tuku z travy”….

 

Rosol z kostního vývaru bohatý na vápník a želatinu…

Poklad vajec

Moudrým doplňkem pro všechny děti – ať už kojené či krmené z láhve – je žloutek na den od věku čtyř měsíců. Vaječný žloutek dodává cholesterol potřebný pro mentální vývin a také  aminokyseliny obsahující síru . (Žloutek obshauje i cholin, velice potřebný pro vývoj mozku, pozn. překl.)Vaječné žloutky od slepic z volného chovu na pastvě nebo od slepic krmených lněnou moučkou, rybí moučkou nebo hmyzem jsou také bohaté na omega-3 mastné kyseliny, které se nacházejí v mateřském mléce, ale které mouhou chybět v kravském mléce. (Je-li slepice krmena zrním, mizí rovnováha mezi omega-6 a omega-3 ve prospěch omega-6, lněné semeno je na omega-3 bohaté, pozn. překl.) Tyto mastné kyseliny jsou podstatné pro vývin mozku. Rodiče, kteří si navyknou krmit miminko vaječným žloutkem, budou odměněni dětmi, které mluví a přijímají pokyny v raném věku. Bílek, který obsahuje těžce stravitelné bílkoviny, by se dětem neměl dávat před dosažením jednoho roku. Malé množství strouhaných syrových jater v biokvalitě se může do vaječného žloutku přidat po dosažení šesti měsíců. Napodobuje to zvyk afrických matek, které játra předžvýkají, než je dají svým dětem jako jejich první jídlo. Játra jsou bohatá na železo, onen minerál, kterého bývá v mateřském mléce pomálu.

Špetka mořské soli do žloutku také napomáhá vývoji mozku. Sůl je potřebná k aktivování tvorby gliálních buněk v mozku, buněk, které vytvářejí spoje a pomáhají nám rychleji myslet. Bohužel sůl se  často do komerčních jídel pro miminka nedává v mylné víře, že bychom se solení měli vyhýbat. S tím, jak přidáváte miminku do stravy další potraviny, ujistěte se, že byly osoleny nerafinovanou mořskou solí.

Nešťastným zvykem v industriálních společnostech je krmit děti obilnými zrny. (I z knihy Česká strava lidová je možné odtušit že kaše typu “pápěnka” je spíš relativně moderní civilizační (snad dokonce “revoluční”) záležitost než tradiční záležitost, protože autorka Marie Úlehlová-Tilschová v ní píše, že “pápěnka”, jakási jíšková či moučná kaše z másla, mléka, mouky a cukru,  vnesla “převrat” do přikrmování kojenců i ve městech. Co bylo ale před tím?, pozn. překl.) Miminka vytvářejí pouze malé množství amylázy, která je potřebná na trávení obilí, a nejsou optimálně vybavena k tomu, aby si s cereáliemi poradila, obzvlášť s pšenicí do prvního roku dítěte. (Někteří odborníci zakazují všechny obiloviny před dosažením dvou let.) Tenké střevo miminka většinou produkuje jeden enzym na sacharidy – laktázu na trávení laktózy. (Syrové mléko rovněž obsahuje laktázu.) Mnoho doktorů varuje před příliš časným krmením obilnými zrny, že může později vést k alergiím na obilí. První pevnou stravou pro miminko by měly být živočišné potraviny, jelikož jeho trávicí systém, třebaže nezralý,  je lépe vybaven k dodávání enzymů na trávení tuků a bílkovin než na trávení sacharidů.

Sacharid ve formě čerstvého rozmačkaného banánu se může přidat od šesti měsíců, jelikož banány jsou bohaté na amylázové enzymy, a proto je většina miminek snadno tráví. Některé preindustriální (neprůmyslové či ještě neprůmyslové, jaké popsal dr. Price, p. př.) společnosti miminkům starým rok a více dávaly řídkou obilnou  kaši (z ovsa, špaldy či žita, ne z pšenice, pozn. překl.), která se 24 hodin namáčela. Namáčení v kyselém prostředku neutralizuje fytáty a zahají štěpení sacharidů, takže děti mohou ze zrna získat optimální výživu. Dodává také do trávicího traktu kyselinu mléčnou, aby se usnadnil příjem minerálů.

Ve věku kolem deseti měsíců se může přidat maso, ovoce a zelenina, ale postupně, aby se  daly vysledovat jakékoliv nepříznivé reakce. Sacharidové potraviny, jako jsou brambory, mrkev, tuřín atd., by se měly rozmačkávat s máslem. (Nepřehánějte to s oranžovou zeleninou, jelikož nevyzralá játra miminka mohou mít těžkosti s přeměňováním karotenoidů na vitamín A. Pokud pokožka vašeho miminka nažloutne, což je znamení, že  onu přeměnu nečiní, na chvíli oranžovou zeleninu přestaňte podávat.) Mléčně kvašený kořen taro a jiné kořeny (strana 102) představuje pro miminka vynikající sacharidovou potravinu. Je moudré dávat miminkům z času na čas trochu podmáslí nebo jogurt , aby se obeznámily s kyselou chutí. Především své mimiko nepřipravte  o živočišné tuky – potřebuje je pro optimální tělesný a mentální vývin. Mateřské mléko má přes 50 procent svých kalorií obsaženo v tucích, z nichž většina je nasycených,  a děti potřebují tyto druhy tuků po celá svá léta růstu.

Mary G. Enigová, PhD (světově uznávaná odbornice na lipidy-tuky)

 

Nemoudré je dávat dětem ovocné šťávy, především jablečný mošt, který dodává pouze jednoduché sacharidy a často kazí chuť dítěte na výživnější potraviny. Sorbitol, cukrový alkohol v jablečném moštu, se těžko tráví. Studie daly do spojitosti neprospívání děti, které mají ve stravě hodně jablečného moštu. Potraviny s vysokým obsahem fruktózy jsou pro rostoucí děti obzvlášť rizikové. Nejlepším nápojem pro rostoucí dítě je plnotučné syrové mléko, které se může zavádět pomalu s tím, jak se dítě odstavuje od prsu a nebo od domácí výživy. (pozn. překl. : Poměr fruktózy vůči glukóze je v jablcích v dominující prospěch fruktózy – o to horší je pak jablkový džus, což je vlastně “rafinované” jablko bez vlákniny, “fruktózová bomba”, kyselý džus z rakytníku plný vitamínu C by tak návykový nebyl. Ale např. v čerstvých meruňkách je zajímavý poměr glukózy ku fruktóze 2:1. Hunzové, kteří jsou známí svými staletými lidmi, v severním Pákistánu ale jedli tradičně malé staré odrůdy meruněk. Fruktózu na rozdíl od glukózy náš mozek údajně nevnímá, nevíme zkrátka,  kdy máme dost, a tloustneme z ní, dostáváme cukrovku, pivní břich, je často “skrytá” v jiných potravinách, do nichž se přidává dnes místo cukru. Nejvíce jí obsahuje kukuřičný sirup (HFCS), jimž se v USA krmí také 2/3 včelstev, která umírají,  a jejichž produktem a produktem celého medového průmyslu je pak nezdravý pasterovaný (bez enzymů) fruktózový med. Velice nezdravý je údajně i tzv. “zdravý” agavový sirup, který je údajně jen vítězstvím marketinku nad pravdou, viz text na stránkách dr. Mercoly,  nebo Zákusky a průvodce přírodními sladidly na těchto stránkách, nebo text Agavový sirup: Horší než jsme si mysleli.) (Dr. Mercola doporučuje max. 25 g fruktózy na den i za cenu vyhýbání se ovoci, které ho obsahuje hodně,  a jehož role v podobě velkého zastoupení ve zdravé výživě je přeceňováno – kyselého rakytníku se spoustou vit. C bychom asi také hodně nesnědli, protože nemá tolik fruktózy, pozn. překl.).

Mějte na paměti, že miminka by měla být baculatá a děti by měly být statné a silné, nikoliv hubené. Miminka potřebují tělesný tuk k dosažení optimálního růstu. Tuk kolem kotníku, kolene, lokte a pasu je růstový tuk, který zajišuje přiměřenou výživu růstovým ploténkám na konci kostí. Z tlustých miminek vyrostou statní a dobře stavění dospělí, kteří nebudou ani příliš vysocí ani příliš malí a budou buď štíhlí nebo podsadití v závislosti na svém genetickém dědictví.

Držte své dítě od průmyslově zpracovaných nezdravých potravin co nejdéle – ale nemyslete si, že tak můžete činit donekonečna. Pokud své dítě nezamknete do skříně – či nebudete žít v uzavřené komunitě stejně smýšlejících rodičů –  dříve či později přijde do kontaktu s nezdravými potravinami (junk foods). Nejlepší ochranou mu bude optimální strava, kterou jste mu dali během  raného dětství, a váš milující příklad a výchova v pozdějších letech.

Autorky vydávají letos knihu, která zpřístupňuje vyživující tradice moderním rodičům: The Nourishing Traditions Book of Baby & Child Care

Autorka Sally Fallonová s lékařem Thomasem S. Cowanem, MD vydávají letos knihu, která zpřístupňuje vyživující tradice ve vyživování miminek a v péči o dítě moderním rodičům: The Nourishing Traditions Book of Baby & Child Care

 

Pozn. překl.: V jednom rozhovoru paní Sally Fallonová prohlásila na adresu sóji:

Proč tolik slyšíme o sóji? Ve skutečnosti to má co do činění s technickými změnami ve způsobu, jakým se dělaly ztužené tuky ve druhé polovině 60. let.  Průmysl si vymyslel proces částečné hydrogenace, pro který učinil sójový olej lepším než kukuřičný olej.  Do tohoto momentu jste slyšeli hodně o margarinu z kukuřičného oleje.  Když začali používat hodně oleje ze sójových bobů místo kukuřičného oleje na výrobu margarínů a ztužených tuků, výsledkem bylo, že jim zůstávalo hodně břečky s vysokým obsahem bílkovin, rozhodně šlo o hrozný odpadní produkt a přišli na to, jak z toho bílkoviny vytáhnout, aby vyrobili sójový proteinový izolát. To proto tolik slýcháváme o sóji, jaké je to úžasné jídlo. Jde o naprosto umělou a úmyslnou kampaň na prodej odpadního produktu. Představa sóji jako zdravého jídla je v rozporu se vším, co o sójových bobech víme. Už šedesát let víme, že sójový bob je extrémně toxický a že když ho člověk jí hodně, ve skutečnosti si vytváří nedostatek živin.   

     …Potravinářský průmysl je extrémně mocný. Řídí FDA, řídí USDA a spustil se, v určitém smyslu řádí.  To proto jsme založili Nadaci Westona A. Pricea, abychom lidem poskytovali přesné informace. Je to způsob, jak klást odpor veškeré škodlivé propagandě. Mimochodem, nevím, zda to platí pro vaše dítě, ale většina autistických dětí, o kterých slyšíme, vyrostla na sójové umělé výživě. (vice na:http://hartkeisonline.com/natural-health/treating-autism-interview-with-sally-fallon-morell/)


 

Zdroj:  Nourishing Traditions,  str. 598-601

Pozn. překl.

Kvalitní fermentovaný olej z tresčích jater zde: http://www.radiantlifecatalog.com/product/fermented_cod_liver_oil/All-Superfoods-and-Supplements

Osobně nemám obavu z podávání čerstvých domácích syrových žloutků, i když ty zimní jsou cereální, protože kvůli krmení obilí nemívají rovnováhu mezi omega -3 a omega-6 mastnými kyselinami, omega-3 lze doplnit buď krmením slepic namletými lněnými semínky, nebo podáváním kapek lněného oleje do vlastní stravy. Vyhýbání se játrům kvůli toxinům nepovažuju za řešení, protože obsahují vitamíny  a minerály. Dávám  přednost domácí kvalitě (či nákupu od producenta biomasa) a osobně je ale tepelně zpracovávám (?, akorát kočkám je dávám i syrová) – kus jich uvařím s kmínem, majoránkou, pepřem, nechám vychladnout a nastrouhám uvařený kus jater na struhadle a dám zpátky do vody, ve které se vařila, přidám želatinu z kostního vývaru, trochu povařím, , dochutím keltskou solí a případně dohustím celozrným žitným kváskem, převařím ( ne bílou ani celozrnnou moukou, která nebyla aspoň 7 hodin namáčena), syrovou smetanu či máslo a kapku citronu úplně nakonec… vzniká takový “játrový pajšl”, který moje děti jedí rády. Třeba i do něho je možné nakonec zamíchat syrový žloutek.

Tak například vitamín A je podle Sally Fallonové “koncertní mistr na vývoj plodu…” (díky němu stabilně a správně roste, tělo matky vstřebává minerály, tráví bílkoviny atd.)  A nyní se podělím ještě o další informace: Primitivní národy ho přijímaly v hodnotě asi 50 000 jednotek denně z přirozených potravin. Jak je možné, že se neotrávili, když nám odborníci na výživu játra, jež jsou na něho bohaté,  v těhotenství zakazují? Odborníci mají pravdu, ale nejde o celou “pravdu”.  Ledaže se na vitamín A díváme izolovaně  jako na retinol v kapsli či přidaný třeba do margarínu, (protože v rostlinných olejích se přirozeně nenachází) a nikoliv jako na vit. A-komplex se spolučiniteli (vit. D) v přirozeném  jídle. Člověk by mohl přijímat skutečně víc vitamínu A ke svému ještě většímu nutričnímu přínosu (aniž by se jim přiotrávil – já jsem sama nejspíš zářný příklad překračující i v těhotenství mnohonásobně DDD-den. dopor. dávky), pokud by ho přijímal ještě se spolučinitelem, a sice  vitamínem D, s nimž působí synergicky, a to v adekvátním ideálním poměru 1:5 (D:A). Takže problém není v oleji z tresčích jater jako takovém (před nimž možná některé hlasy varují), ale v jeho kvalitě a způsobu zpracování včetně manipulace s jeho vitamíny v něm a měnění jejich vzájemných poměrů. Problém podle mně nejsou ani játra s vitamínem A, ale to, jak jsou připravena – zda jsou připravena na kvalitní slanině. Ta totiž působí s játry synergicky, protože obsahuje vitamín D.

     Tragédií této nemístné obavy z toxicity vitamínu A je, že dovedla doktory k tomu, že radí těhotným ženám, aby se vyhýbaly potravinám obsahujícím vitamín A a rodičům, aby nedávali svým miminkám olej z tresčích jater. A přesto první knihy o krmení těhotných žen a dětí doporučovaly těhotným ženám štědré dávky oleje z tresčích jater a častou konzumaci jater a dvě čajové lžičky oleje z tresčích jater denně miminkám od třech měsíců. Většina našich zdravotních problémů by se vyjasnila velice rychle, pokud by se obyvatelstvo vrátilo k pojídání jater a dalo se na používání oleje z tresčích jater – naši nejlepší superpotraviny, se píše ve stati Sága o vitamínu A od Sally Fallonové a dr. Mary G. Enigové). Dalšími posvátnými potravinami vůbec k otěhotnění jsou (dle Nadace Westona A. pricea) pro OBA rodiče aspoň 3 měsíce před početím: plnotučné syrové mléko od krav, co se pásly na pastvině (kde jinde…?), vajíčka od slepic, co se pasou také na trávě, jednou týdně játra na slanině,  kvalitní olej z tresčích jater s poměrem D a A (1:5), kostní vývary, zelené listy (i lístečky bylinek) s kyselinou listovou. Nevhodné jsou sójové moderní výrobky, kofein atd. (Více k tématu na stránkách Pěkná miminka – Beautiful babies)

Pan zubař Price by třeba těhotné ženě nejen nezakázal jíst játra (ani kachní), ale doporučil by jí je jíst dokonce alespoň jednou za týden. Já sama jsem je sice tak často nejedla, ale určitě jsem se jim nevyhýbala, ani letnímu máslu, jistě s velmi vysokým obsahem vitamínu A, z něhož jsem se také neotrávila já ani dítě (Pozor!: čtenář tohoto blogu nese sám zodpovědnost za své zdraví po případné konzultaci s oficiálními odborníky na zdraví, jako jsou lékaři, výživáři a dbá na kvalitu potravin s vitamínem A a D. atd.) Velice zajímavý článek s vysvětlením k této posvátné potravině, jakými jsou játra ( které si některé národy dokonce rituálně přikládaly před konzumací na oči, aby dobře viděli a jednou i jejich ještě nenarozené děti) je odborná stať  Sága o vitamínu A (Vitamin A Saga) a  je možné jí najít na stránkách Nadace dr. Pricea v angličtině. (A jiné texty zde již totiž hovořily o obtížnosti konverze karoténů na vitamín A, že bychom té mrkve museli sníst opravdu hodně, neboť 4-6 jednotek B-karotenu se přemění na 1 jednotku vit. A, a to ještě za optimálních podmínek).

(A jiné texty zde již totiž hovořily o obtížnosti konverze karoténů na vitamín A, jako např. tento z knihy Vyživující tradice:

Za optimálních podmínek mění lidé vitamín A v traktu tenkého střeva působením žlučových solí a enzymů štěpících tuky. Jenže přeměna karotenů na retinol je zřídka optimální. Diabetici a ti, kteří mají oslabenou funkci štítné žlázy – skupina, do které patří přinejmenším polovina dospělé americké populace – není schopna učinit přeměnu vůbec. Děti činí tuto proměnu velmi špatně a miminka vůbec – musejí získat své vzácné zásoby vitamínu A z živočišných tuků – a přesto je nízkotučná strava často dětem doporučována. Namáhavé fyzické cvičení, přemíra konzumace alkoholu, nadměrná konzumace železa (především z “o minerály obohacené” bílé mouky a snídaňových cereálií) , používání řady populárních léčiv, nadměrná konzumace vícenenasycených mastných kyselin, nedostatek zinku a dokonce chladné počasí může ztížit konverzi karoténů na vitamín A. Stejně tak nízkotučná dieta. Karotény se přeměňují působením žlučových solí a velmi málo žluči se dostane až do střeva, když je v jídle málo tuku. Požitkář, který si dá na zeleninu máslo a přidá si smetanu do polévky a guláše, je moudřejší, než si myslí. Máselný tuk stimuluje vyměšování žluči potřebné k přeměně karoténů ze zeleniny na vitamín A a zároveň dodává velmi snadno vstřebatelný opravdový vitamín A. Vícenenasycené oleje také stimulují vyměšování žlučových solí, ale mohou způsobit rychle zničení karoténů, leda že jsou přítomné antioxidanty. Vitamín A Vagary [Vrtochy vitmaínu A] )

Americká srdeční (kardiologická) asociace…se dostala do poněkud prekerní situace ohledně tuku a cholesterolu v naší stravě. Doporučili posunout se k ménšímá množství mléka, méně vajíčkům, masa…k dietě obsahující více margarínu, ryb a rostlinných olejů. Jsou angažovaní. Musejí nadále podporovat svou naprosto neobhájitelnou a nutričně ničivou pozici nebo připustit, že se strašně mýlili. Americká kardiologická asociace, hlavní propagátor teorie o ateroskleróze založené na tuku a cholesterolu nyní jde po dětech a doporučuje nízkocholesterolovou dietu pro 3leté. Jenomže Americká akademie dětských lékařů uděřila zpátky. Poukazují, že cholesterol je životně důležitý u rostoucích dětí kvůli formování žlučových solí, hormonů a nervových tkání. Neexistuje populace dětí, která by vyrostla na takové radikální dietě. A přesto Americká srdeční asociace ujišťuje matky Ameriky, že “nezdá se, že by se zde ukázala nějaká velká rizika, “pokud se děti řídí radikálním dietním plánem Americké srdeční asociace. Ale dále připouštějí, že”…několik epidemiologických výzkumů…selhalo při vypozorování význaných korelací mezi tukem ve stravě, koncentracemi sérového cholesterolu a výskytem koronárního srdečního onemocnění.” William Campbell Douglass, MD The Milk Book

——————————————

Dodatek: Recept

KOJENECKÉ MLÉKO Z KRAVSKÉHO MLÉKA

Na 1 l

500 ml certifikovaného syrového mléka v biokvalitě nebo bio pasterované, nehomogenizované mléko s kulturou piima (str. 83) , přednostně od kráv Jersey nebo Guernsey krmené čerstvou trávou (protože má typ mléka A, p. př.)

60 ml domácí tekuté syrovátky (strana 87)

60 g (80 ml) laktózy (viz Zdroje)

60 ml bifodobacterium infantis (viz Zdroje) – nejspíš k dostání v lékárně, pozn. překl.

40 ml kvalitní smetany (nepasterované)

2 ml oleje z tresčích jater bohatého na vitamíny (viz poznámka k oleji z tresčích jater, strana 618)

5 ml nerafinovaného slunečnicového oleje (viz Zdroje)

5 ml extra panenského olivového oleje

10 ml kokosového oleje (viz Zdroje)

10 g pivovarského droždí (existuje i lahůdkové sušené, pozn. překl.)

10 g želatiny (viz Zdroje)

475 ml filtrované vody

1 g prášku z aceroly (viz Zdroje)

Želatinu dejte do vody a mírně ohřejte, až se želatina rozpustí. Všechny suroviny dejte do mixéru a dobře promixujte. Přelijte do naprosto čisté sklenice nebo nádoby z nerezu a dobře zamíchejte. (Poznámka: Pokud je mléko od krávy plemene Holstein, přidejte navíc 20-40 ml smetany.)

Při podávání nalijte 0,17 až 0,24 l do velice čisté skleněné láhve, přidělejte dudlík a vložte do hrnce s mírně vařící vodou. Ohřejte, až je to teplé, ale ne horké na dotek, dobře láhev protřepejte a nakrmte dítě. (Nikdy, nikdy neohřívejte výživu v mikrovlnné troubě!)

Variace: Výživa z kozího mléka

Třebaže má kozí mléko hodně tuku, mělo by se používat s obezřetností při krmení malých dětí, jelikož mu chybí kyselina listová a má málo vitamínu B12, přičemž obojí je podstatné pro růst a vývin dítěte. Abyste nízkou hladinu vitamínu B12 nahradili, přidejte do várky výživy 10 g jemně nastrouhaných syrových kuřecích jater v biokvalitě zmrazených po dobu 14 dní. Určitě začněte s krmením žloutky od 4 měsíců.

Zdroj: Nourishing Traditions: the Cookbook that Challenges Politically Correct Nutrition and Diet Dictocrats by Sally Fallon and Mary G. Enig, str. 602.

 

Postranní sloupky z knihy Vyživující tradice (Nourishing Traditions, str. 343):

Z přísně nutričního pohledu jsou o makrobiotické die zprávy, že vede ke kwashiorkoru (extrémnímu nedostatku bílkovin) mezi striktními stoupenci. Skupina vědců při Univerzitě Michigan dělala studii miminek, které se udržovaly na zenové makrobiotické dietě a nejen že zjisitli, že trpěla podvýživou, ale dále varovali, aby matky stravu svých miminek neomezovaly ani  na pouze makrobiotickou dietu. Do zenové makrobiotické diety patří speciální dětská výživa zvaná Kokoh a Pediatrický výbor pro výživu při Americké akademii hlásil, že děti krmené touto dětskou výživou od narození mají během několika měsíců obvykle nízkou váhu a celková délka těla je pod průměrem. Další výzkum a klinická pozorování zjistila, že miminka, která nejedí žádnou živočišnou bílkovinu, nerostou běžným tempem. Tato studie zjistila, že miminka na “veganských” dietách, kromě raného kojení, nerostla nebo se nevyvíjela normálně jako miminka na stravě obsahující živočišné produkty nebo na vegetariánské stravě doplňované kravským mlékem. Pediatrický výbor pro výživu při Americké akademii prohlásil, že patrně nejškodlivější dieta pro rostoucí děti je zenová makrobiotická dieta a tvrdila, že výsledkem takové stravy mohou být kurděje, chudokrevnost, hypoproteinémie, hypokalcémie, vyhublost a dokonce smrt. H. Leon Abrams Vegetarianism: An Antropological/ Nutritional Evaluation

Str. 354 Stalo se zvykem nazývat lidi na striktní dietě vegany a ostatní lakto-vegetariány, aby se rozlišila “striktní” vegetariánská strava od lehčího režimu dovolujícímu mléčné produkty…vegani vážně riskují nemoci z nedostatku kvůli u vegetariánské stravy obtížnému dodávání všech nezbytných látek, jaké si lidské tělo neumí pro sebe syntetizovat. Vitamín B12 je jednou z nich a vegáni jsou často chudokrevní….Dalšími látkami jsou esenciální aminokyseliny, z nichž některé nejsou ve velkém množství mezi rostlinnými bílkovinami z ořechů a luštěnin. Vegani mohou trpět druhem kwashiorkoru (podvýživa) vznikajícímu ne z velkého nedostatku bílkovin, ale z nedostatku některých esenciálních panelů na jejich stavbu. Terence McLaughlin A Diet of Tripe

 

Humorista Mark Twain o másle, margarínu a olivovém oleji v Životě na Mississippi

 Z knihy Výživující tradice  Comments Off on Humorista Mark Twain o másle, margarínu a olivovém oleji v Životě na Mississippi
Feb 272012
 

Následující ukázka je z knihy Nourishing Traditions, strana 150-151, použila jsem stejný vyňatek tentokráte z českého vydání knihy Marka Twaina Život na Mississippi, Praha: Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1963, s. 196-197, který přeložil Josef Pospíšil. Některé jiné ukázky z této knihy jsme donekonečna poslouchali – lze je stáhnou z internetu, namluvil herec Josef Vinklář. http://tracker.cztorrent.net/torrent/z-ivot-na-mississippi-mark-twain/168283

Když mluvím o průmyslu, připomínám si rozhovor na toto téma, který jsem vyslechl…Brzy vyšlo najevo, že jsou to obchodní cestující – jeden z Cincinnati, druhý z New Orleansu. Čilí chlapíci energických gest a řeči. Dolar je jejich bůh, a jak ho zíksat, to je jejich náboženství. “Co se tohohle artiklu týče,” řekl cincinnatský občan, ukrojil kousíček toho, co vypadalo jako máslo,  a přidržel to druhému před očima,” ten je od naší firmy, račte se podívat, přivonět k tomu…Že je to máslo, není-liž pravda? A co vás vede – není! Je to -margarín! Ano, pane, tak je to, margarín. Nerozeznáte ho od másla, ať visím; ani znalec ho nerozezná. Je od naší firmy. Zásobujeme většinu lodí na Západě, sotva byste na některé z nich našel libru másla. Lezeme pěkně nahoru – správněji řečeno, skáčeme nahoru. Za chvíli budeme celý tenhle obchod dělat my. Ano, a dodávky hotelům taky. Brzy se dožijete toho, že nenajdete ani unci másla, abyste se s ní potěšil, v žádném hotelu v údolí Mississippi a Ohia mimo největší města. Víte, vyrábíme teď tisíce tun margarínu. A můžeme ho prodávat za babku, takže celá země ho musí kupovat – nemůže se bez něho obejít, víte: Máslo se může jít schovat – nemá ani nejmenší naději na to, že by nám mohlo konkurovat. Doby másla jsou ty tam a od této chvíle je máslo přitlačeno ke zdi. Margarín vynáší víc než – zkrátka nedovedete si představit, co děláme za obchody. Zastavil jsem se v každém městě od Cincinnati až po Natchez a odevšad jsem poslal domů velké objednávky.”…Pak si neworleánský zapálil dýmku a řekl: “Ano, je to prvotřídní imitace, to je jisté, ale není to jediná prvotřídní imitace, která je na trhu. Tak se na příklad dneska vyrábí olivový olej z bavlníkového oleje, takový, že je od sebe nerozeznáte.” “Ano, to je pravda,” odpověděl cincinnatský občan, ” a nějaký čas to byl prima obchod. Olej se posílal za moře a dovážel se zpátky z Francie a z Itálie s celní značkou Spojených států, která měla zaručovat jeho pravost, a bylo by se na tom dalo vydělávat do nekonečna, ale Francie s Itálií zkazily celou hru – samozřejmě že naschvál. Napařili nám taková cla, že olivový olej z bavlny takové zvýšení ceny nesnesl, a tak se to muselo pověsit na hřebík.”

“Muselo, opravdu? Počkejte okamžik.” Zašel do své kajuty, přinesl dvě štíhlé láhve, odzátkoval je a povídá: “Tak, tady si přivoňte, ochutnejte, prohlédněte si láhve, prozkoumejte nálepky. Jedna je z Evropy, druhá nikdy neopustila tuto zem. V jedné je evropský olivový olej, v druhé je americký olivový olej z bavlníkových semen. Rozeznat je od sebe? Ovšemže nedokážete. To nedokáže nikdo. …Vyrábíme celý ten krám se vším všudy v naší továrně v New Oreleans: nálepky, láhve, olej, všecko. Vlastně nálepky ne, ty jsme nakoupili v cizině, tam se dostanou skoro zadarmo. Víte, je v tom jen nepatrná kapička něčeho, nějaké esence nebo co to je, která se přidá do galonu bavlněného oleje, a ta mu dodá vůně nebo chuti nebo něčeho – zkuste na to přijít a máte vyhráno. Pak je docela snadné proměnit olej v jakýkoliv olej jiný a nenajde se nikdo, kdo by dokázal rozeznat pravý od falešného. Vidíte, a my víme, jak najít tuto malinkou částečku, a jsme jediná firma, která to ví. A vyrábíme olivový olej, který je naprosto dokonalý – neusvědčitelný! Děláme taky ohromné obchody, mohl bych Vám ukázat svůj zakázkový blok z této cesty. Možná že vy budete brzy mazat všem lidem chleba máslem, ale my jim budeme nalévat olej na salát od Mexického zálivu až po Kanadu, na to můžete vzít jed.”

…and that’s a dead certain thing, napsal Mark Twainna to můžete vzít jed, tedy to je zatraceně jistá věc . Dnes je situace možná ještě humornější, protože umělá dochucovadla, “příchutě másla” se do potravin přidávají a dokonce je to označeno na potravině…Třeba se toto téma objeví za sto let v literatuře kategorie sci-fy. (VD)

 

All original content on these pages is fingerprinted and certified by Digiprove