Ratatouille

 Recepty, Z knihy Výživující tradice  Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Ratatouille
Srp 202014
 

Je cas leta, cas cerstve zeleniny. Vyziva dle vyzivujicich tradic se nekdy redukuje na „maso“, coz samozrejme neni vubec pravda, protoze lidi tradicne zivilo nejen maso, ale i kosti, vnitrnosti, obili, zelenina a ovoce a vzduch a dobre myslenky. Nasledujici recept je tedy zeleninovy.

V kreslenem filmu Ratatouille se sefkuchar (krysa Remy ) rozhodl uvarit Ratatouille, kdyz do restaurace prisla kontrola /inspektor. Jedna z dobrych kucharek se jeho rozhodnuti udelat na neho dojem timto „rolnickym jidem“ (peasant‘ s food) divila. Kritik je vsak zcela timto jidlem okouzlen, protoze vyvola prekrasnou scenu z jeho detstvi na venkove – toto jidlo mu varila maminka.

 Rada bych na tomto miste trochu lepe vyjadrila svuj poznatek: i ceska strava nasich predku se nakonec rozdelila na staroceskou (pro ty bohatsi) a lidovou (pro lidove chudsi vrstvy). Myslim si, ze ta zdrava strava predku lezi nekde mezi, nebo kazdopadne tam, kde je nutrient-dense food (na ziviny koncetrovana strava – bilkoviny, tuky s vitaminy …). Strava bohatych se totiz mohla skladat (kdyt to hodne zjednodusim) uz jen z libovych veprovych kyt a cukru a belejsi mouky, ktere si ti chudsi dovolit nemohli, ci z ruznych exotickych pochoutek, ktere nepotrebovali.

Prikladem toho, co chci rici je detske porekadlo: „… hrach a kroupy, to je hloupy, to my mame kazdy den, ale vdolky z bily mouky jenom jednou za tejden. „ Hrach a kroupy vubec nejsou hloupe, protoze jde o kombinaci bilkovin z lustenin a obilovin, i kdyz jeste mene hloupe by bylo, kdyby se k nim pridala 2 % zivocisnych bilkovin (vajicko, kousek domaci uzeniny, rybicka)- pak je to udajne ta prava zazracna synergie bilkovin. A vdolky z bily mouky jsou sice soucasti ceskeho folkloru, kterym se treba hodnoti i trouba u venkovskych kamen, ale rici, ze v te troube se daji upect „vyborne buchty“ je pro me dnes stejne s trochou nadsazky jako rici, ze se v te troube da  pripravit vyborny pervitin.

Lidova strava naopak, jakkoliv napadita a prirody znala, jakkoliv nam pripominajici, at nejsme zmlsani, at jsme vdecni za cokoliv, lidova strava, jakkoliv nam pripominajici, at se ucime poznavat prirodu a jeji dary, co vsechno se da jist a na cem „prezit“, nikoliv nutne optimalne se vyzivit (zaludova mouka, chrousti, brslice, cerstve lipove jarni listky), byla prece jenom stravou z nouze, z nezbyti, pro chude, u jejichz pocetnych deti byla velika umrtnost. Jidlo zeleninove, jako je ratatouille je sice asi tradicne pro ty chudsi, avsak ocistne, chutne, jidelnicek zpestrujici, muze byt bohate na mineraly a nektere vitaminy. Ratatouille neni zadna veda, je to v podstate lilek a cukina, pro me spis neco jako 2 vodou nasakle houby (koreni), ale kazde zvlast uvarene (za pozornost stoji spravna priprava lilku v soli), hodne se jejich objem zredukuje a nakonec mame pokrm jako prilohu treba k jinemu jidlu. Do sveho ratatouille jsem si ale pridala bylinky – rozmarynu…  Se zajmem jsem si precetla i to dalsi povidani k lilku atd. Ja sama ho od ted budu rada pestovat ve skleniku, vlastne jsem ho v jidelnicku v detstvi ani potom nikdy nemela, dokonce jsem ho znala jen pod japonskym nazvem nasu, protoze se tam pouziva bezneji nez v ceskych kuchynich, take ho tam i nakladaji a jinak upravuji.  Nize je ukazka, jaky dojem udelalo Ratatouile na inspektora….

Ratatouille

(francouzský provensalský zeleninový pokrm, pocházející z oblasti města Nice, p. př.)

Lilek je tak vzacny, ze jsem ho do mekka varila i se slupkou.

Ratatouille, lilek je tak vzacny, ze jsem ho do mekka varila i se slupkou.

8 porcí

2 velké lilky

1 cukína rozkrájená podélně a na tenké plátky

1 zelená odsemeněná a na tenké pásky nakrájená paprika

2 oloupané a na plátky nakrájené cibule

4 rajčata, oloupaná, odsemeněná a nakrájená

4 stručky česneku, oloupaného a rozmačkaného

1 čajová lžička sušeného tymiánu

asi ¾ šálku extra panenského olivového oleje

Lilek se musi nechat odlezet v soli...

Lilek se musi nechat odlezet v soli…

Existují dvě tajemství na dobré ratatouille: jedním je smažit všechny druhy zeleniny odděleně; druhým je péci svůj kaserol (kastról) v plytkém otevřeném pekáči, aby téměř všechna tekutina vyprchala. Oloupejte a pokrejte na kostičky lilek a připravte ho podle hlavního receptu (str. 383). Osmažte kostičky lilku po várkách na několika lžících olivového oleje. Vytáhněte je děrovanou lžící na vymazaný obdelníkový pyrexový pekáč. Osmažte po pořadí cukínu, papriku, cibuli a rajčata, pokud je to nutné, přidávejte olivový olej a vytahujte je do kastrólu. (Jak oloupat rajčata, viz str. 70.). Přidejte do kastrólu rozmačkaný česnek a tymián. Dobře promíchejte a pečte bez přikrývky při teplotě 177 st. C alespoň 1 hodinu. Ratatouille často chutná lépe následující den po opětovném ohřátí. 

Postranni stripek:

Lilek (baklažán) je sice spojován se středomořskou kuchyní, jeho původním domovem je tropická Asie. Jeho primitivní formy v této části světa byly maličké a jedly se jedině nakládané. Evropský název pro lilek – aubergine (v am. angličtině je to eggplant, p. př.) – je odvozen nepřímo ze sanskrtského vatin-ganah, což znamená “protivětrová zelenina”. Než se brambor dostal do Evropy z Nového světa, byl lilek hlavní škrobovou zeleninou připravovanou různými způsoby včetně smažení jako brambor. Lilek obsahuje karotenoidy, B komplex, především kyselinu listovou, vitamín C, draslík, fosfor a vápník. Obsahuje trochu bílkovin a je dobrým zdrojem vlákniny. Lilek obsahuje sloučeninu skopoletin a skoparon, které zabraňují křečím. Africké přírodní léčitelství si cení lilku, protože uvolňuje nervové vzrušení a působí proti epilepsii. Bere se také jako přírodní antikoncepce. V Koreji se sušený lilek používá k léčbě různých onemocnění, mezi něž patří spalničky, alkoholismus a rakovina žaludku. SWF

Ruská krevetová polévka (cholodnik) s letní pohlednicí ze statku

 Recepty, Z knihy Výživující tradice, Z našeho statku  Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Ruská krevetová polévka (cholodnik) s letní pohlednicí ze statku
Srp 042014
 

Níže přináším další vyzkoušený recept na letní horké dny s příchutí „asdfasdfmoře“, které u nás nemáme. Není to recept, dle kterého bych vařila pravidelně, ale myslím, že z času na čas může jídelníček zpestřit a přinést ke stolu atmosféru cizích krajin. Krevety mám v hlavě spojeny nejsilněji s letadlovým jídlem, ale to už je jedno.  Ruská krevetová polévka neboli cholodnik 8 porcíP1050001_ruskakrevet   2 šálky smetany piima nebo creme fraiche (zkrátka zakysané smetany s kulturou) 5 šálků kysaného podmáslí 1/2 šálku šťávy z kysaného zelí 4 stručky rozmačkaného česneku 1 čajová lžička mořské soli 1/2 čajové lžičky pepře 0,45 kg vařených loupaných krevet nakrájených na asi 1cm plátky 2 střední okurky, oloupané, odsemeněné a nakrájené na kostky 3 polévkové lžíce nasekaného kopru 1 čajová lžička čerstvě namletého fenyklového semínka 1 svazek zelené cibulky na drobno nasekané 2 natvrdo uvařená vajíčka, na drobno nakrájená na ozdobu (volitelné)

Ta kniha nepozuje úmyslně, opravdu byla po ruce,,,

Ta kniha nepozuje úmyslně, opravdu byla po ruce…

Zakysanou smetanu, podmáslí, šťávu z kysaného zelí, česnek, sůl a pepř dejte do velké skleněné nebo nerezové mísy a promíchejte metlou. Vmíchejte krevety, okurky, kopr, fenykl a zelené cibulky. Přikryjte a na několik hodin nebo přes noc nechejte v lednici. Podávejte tak, že naběračkou ji naberete do vychlazených polévkových mís a posypáte dle přání nakrájeným vajíčkem uvařeným natvrdo. Přeloženo z knihy Nourishing Traditions, s. 227 —————————————————— Letní pozdrav 1) Na stránce „časté dotazy“ občas něco přidávám, naposledy krátký text o chlapecké obřízce apod.. 2) Ano, knížka vyjde, to mohu zodpovědně sobě i Vám slíbit. V tuto chvíli dávám do počítače opravené chyby, které jsem našla při druhé korektuře této 700str. knihy. Nějak se mi  v posledních měsících trochu oslabil „tah na branku“ (publikace knihy), protože: zahrádka, kurzy, intenzivnější provoz obchůdku kosimesnadno.cz, dumání nad systémem kamen, děti, dělání sena, zpracování potravin a vaření, kuřátka, uklízení, slimáci, semínka, zalévání, kontrolování všeho a všech.

Pohled na Poříčský kopec

Pohled z našeho podkroví na Poříčský kopec

Mnoho hlíny se ještě musí odkopat a odvést, pak konský hnůj....6m skleníkový přístavek to bude

Mnoho hlíny a jílu se ještě musí odkopat a odvést, pak navést konský hnůj a zralý  kompost….6m skleníkový přístavek to bude

P1040983_podnasimaokny

Pod našima okny…estragon, pažitka, echinacea, ostrožka, sléz…

Traktor jel pokolikáté? 17 děleno 2.

Neil jel s traktorem pokolikáté? 17 děleno 2= 9 (ale jen na statku, ne ve škole).

Květiny dělají radost nám a květiny motýlům...

Květiny dělají radost nám a květiny motýlům…

P1040785_jahodovzkrem

Smetana s jahodami

P1040786_vtraktoru

Ne moc pohodlna jizda…, ale presto letni zazitek v nasem novem malotraktoru s anglickým motorem Perkins

Na starou rouru coby květináč se zatím slimáci nevyšplhali....letos jsme si nepořídili prase, ale jinak už bych věděla, komu bych slimáky nosila...

Na starou rouru coby květináč se zatím slimáci nevyšplhali….letos jsme si nepořídili prase, ale jinak už bych věděla, komu bych slimáky nosila…

Tenhle sýr se docela povedl a je pěkně slaný.

Tenhle sýr se docela povedl a je pěkně slaný.

Tyhle jsou makove a na radu Lenky V. mini, tedy minimufiny cili male bochanky

Tyhle jsou makove a na radu Lenky V. mini, tedy mini muffiny, male bochánky

P1040828_RonnjaaAndelka

yorkshirsky terier, ktery jenom cely den chrape, kvetnova Andelka v popredi

 

Velké setkání s řapíkem...

Velké setkání s řepíkem, tenhle jiz ususeny, zazracna bylina, myslim, ze v Cechach nedocenena…

P1040906_ruzehistorickapopinavasopylovaci

Je plno různých opylovačů, nejen vcely, tahle ruze je popinava na oblouku a nadherne zavoni, kdyz clovek projde kolem a porad kvete („remontuje“)…

U ruze cesnek a rebricek pro bedrunky

U ruze cesnek a rebricek pro bedrunky

Rano....a slunce se rozleva...

Rano….a slunce se rozleva…

ohniste u kouzelne jablone

ohniste u kouzelne jablone

V chrasti na zahrade se zabydleli, tam se jim dari...parecek

V chrasti na zahrade se zabydleli, tam se jim dari…parecek, ktery mi pak syn nosi domu, netopyra se mi nepodarilo vyfotit, sklebil se mi na baterku…

 Posted by at 6:56 pm

Kuřecí játrová paštika

 Recepty, Z knihy Výživující tradice  Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Kuřecí játrová paštika
Čvc 062014
 

P1040834_miskaspastikouKUŘECÍ JÁTROVÁ PAŠTIKA

(Přeloženo z knihy Nourishing Traditions, s. 171.)

Na 12-18 porcí

 

3 polévkové lžíce másla

0,45 dkg kuřecích nebo kachních jater nebo jejich směs

20 dkg hub, omytých, sušených  a nahrubo nasekaných

1 svazek zelených cibulí – nakrájených

2/3 šálku suchého bílého vína nebo vermouthu (vermutu)

1 utřený struček česneku

1/2 čajové lžičky suché hořčice

1/4 čajová lžička suché rozmarýny

1 polévková lžíce citronové šťávy

1/2 kostky změklého másla

mořská sůl

 

P1040831_varenipastikyP1040832_smaslemvmiseRozpusťte máslo v těžké pánvi. Přidejte játra, cibuli a houby a vařte za občasného míchání asi 10 minut, dokud se játra neusmaží. Přidejte víno, česnek, hořčici, šťávu z citronu a bylinky. Přiveďte k varu  a vařte nepřikryté, dokud tekutina nezmizí. Nechejte vychladnout. Zpracujte v mixéru se změklým máslem. Dochuťte. Dejte do kameninové nádoby nebo formy a dobře vychlaďte. Podávejte s celozrnným chlebem a trojúhelníkovými krutony.

P1040838_chlebspastikou

Lis 182013
 
Tak tohle je smíšený les a uprostřed velký zdravý buk...jen aby takové byly všechny děti...

Smíšený les Rokle a uprostřed velký zdravý buk…ať jsou takové jako on  všechny děti…

tashatudorprivate

„Aby nás Pánbu nepotrestal. Ve čtvrtek a husa…“ (TV seriál F.L. Věk)

„Raději bych nějakou věc používala a rozbila si ji, než ji schovávala v krabici a nikdy ji neviděla. To proto nosím šaty ze 30.let 19. století; většina sběratelů šatstva by zbělela hrůzou. Jenže proč něco mít a neužít si toho?“ Tasha Tudor

 

Tato slova výše jsou z knihy o světě Tashi Tudor, umělkyně, která si zatvrzele libovala v kráse, práci, skromnosti, venkovském životním stylu i soběstačnosti. A její slova svědčí o tom, že opravdové bohatství může spočívat v pochopení, že pěkné je možná jen to, co se používá. Dokonce i puška ráže 0,22, ji jen tak nevisela na zdi. Dokud dobře viděla, používala ji na střílení potkanů, kteří vypadali jak Mr. Samuel Whiskers…prý „když vidíš potkana, máš jich padesát.“

Dnes zde přináším jednu z kapitolek z knihy Vyživující tradice. Ti, kteří jsou poučení o výživě podle Nadace Westona A. Pricea, jsou připraveni vařit z celých základních surovin. Pokud musejí na jídle šetřit, je to tím, že skutečně nemají peníze nazbyt, nejde tedy o druhotnou chudobu lidí, kteří jsou „chudí“, protože utrácejí peníze za drahé polotovary, o čemž svědčí obsah  jejich popelnice plné obalů z takovýchto potravin.  Následující text je pro ty, kteří chtějí na jedné straně jíst zdravě, ale na druhé straně jsou finančně i časově omezeni. Text neřeší za nikoho jeho hmotnou situaci obecně, ale nabízí určité nápady, jak vařit, co kupovat, aby peníze byly na výživu využity efektivně, když už jich  moc nazbyt není.  Žít skromně je ale v jistém smyslu luxus, který si mohou lidé dovolit jen díky tomu, že ti ostatní žít skromně nechtějí, nebo neznají hodnotu jater, které jsou uměle levné – tedy pro ty chudší.

V případě dostatku kvalitního jídla (přístupu k němu) a peněz vlastně ani není třeba číst tuto kapitolu a jistě by nikdo neměl mít pocit viny za to, že dobře vyživuje své tělo. Něco jiného je nebýt vděčný za jakékoliv jídlo, pokud vůbec je. Ale mít pocit viny? Pobavila mě proto scéna ve 2. díle TV seriálu F. L. Věk, kdy malý Věk přijíždí domů a maminka upekla na počest jeho příjezdu husu. Tatínek (Jan Pivec) tam před obědem u stolu říká: “ Aby nás Pánbu nepotrestal..Ve čtvrtek a husa..

Zdravé a dobře vyživované tělo je šťastné a ví, kdy má dost a nepotřebuje většinou pokyny intelektu k umírněnosti v pojídání kvalitních potravin. Nikdo se přece obvykle nemá „mírnit“ v tom, aby svému tělu dával to, co tělo potřebuje a pro co bylo stvořeno, pokud se zrovna nedetoxifikuje a pokud se nepotřebuje zrovna učit vděčnosti za dary Země tím, že si je na čas odřekne. Paradoxem dnešní doby je, že špatná výživa dnes dopadá i na lidi majetné – kvůli tomu, že všude vládne jen ekonomické průmyslové zemědělství a hlavně dezinformace ohledně výživy. A to by si přitom někteří mohli dovolit  mít kaviár (největší cholesterolová bomba!) každý den a vlastního kuchaře jako král. A tak na jednu stranu  pije i britská královna údajně syrové mléko, ale její vnuk Herry již musel nosit rovnátka.

Překrmované tělo s nezdravou mikroflorou chce víc jídla, protože nikdy nemůžeme mít dost toho, co nepotřebujeme, nebo toho, za co nás patologické bakterie odmění endorfiny. Takové tělo mohou mít lidé bohatí, co jedí drahý „junk“ i chudí, kteří jedí levné jídlo- levnější sladkosti, levnější pečivo a nejlevnější uzeniny. Často má takové tělo rozkolísaný cukr , třeba z výrobků z pšeničné mouky (moderní hybridy pšenice mají překvapivě vysoký glykemický index -rychle zvýší krevní cukr- oproti jednozrnce a dvojzrnce našich předků; proto léta nedělám celozrnný kváskový chléb z „pšenice“ a vůbec obilí jako takové není na základně Potravinové pyramidy dle Nadace WAPF), z cukru a z nedostatku tuků, který by krevní cukr udržel v klidnější hladině – jako špek, který rádi s chlebem a vodkou pojídali za 2. světové války ruští vojáci. Podle autora knihy Pšeničné břicho (česky Život bez pšenice) údajně vyhání pšenice (či spíš její komplexní sacharid amylopektin) krevní cukr výše než obyčejný bílý cukr. (s. 24, Wheat Belly) A kolik že jen nás v ČR bylo cukrovkářů, co nám loni uřízli nějaký ten úd? Zbytečně. Ne proto, že jejich nemoc nebyla včas diagnostikována, ale že dříve nezměnili způsob stravování.

P1040254_SluncevLese

A život bez stresu šetří živiny z jídla (stres vyčerpává např. vitamín A, C, Mg…)

A tak tedy text níže je pro ty, kteří mají hlouběji do kapsy, ale jsou bohatě informovaní o výživě podle zubaře Pricea.

Asi je akorát třeba vzít s rezervou některé rady ohledně ryb. Myslím, že u nás ve střední Evropě to máme složitější než lidé z pobřeží. Obvykle mořské ryby nebývají čerstvé a nevíme, odkud pocházejí, především zda opravdu pocházejí z hlubokých studených vod oceánů, nebo z nějakých farem. V takovém případě bych byla skeptická ohledně obsahu nějakých omega-3 mastných kyselin, když ryby byly vykrmovány obilím, granulemi z extrudované soje- vajíčka slepic krmených jen obilím mají údajně poměr mezi omega-6 a omega-3 až 19:1. Proč by tomu mělo být u ryb jinak? Stejně tak kapr sice patří (teprve) od 20. let minulého století na český vánoční stůl, ale takového kapra, který vyrost rychle jako kuře ve velkochovu, jistě nelze srovnávat s kaprem, který rostl déle a pomalu v dobách Jakuba Krčína. Jako kapr pořád naštěstí vypadá, jen vážně nevím, kolik skutečně má těch omega-3 a toho jodu, když v moři neplaval a višněmi se nefutroval (zdroj jodu). Představa, že už v 16. století jedl celý český národ na Vánoce kapra je jistě vzdálená realitě. Podívejme se například na ingredience, které mohou být v  krmných směsích pro kapry, pokud je tedy nekrmíme rohlíky a těstovinami (nikoliv v době Jakuba Krčína z Jelčan): Pšenice, kukuřice, sojový extrahovaný šrot toustovaný, řepkový extrahovaný šrot,cukr, DL-methionin, L-lysin monohydrochlorid,  zchutňovadla, butylhydroxyanisol, butylhydroxytoluen, ethoxychin, vitamíny A, D3, E, síran měďnatý pentahydrát.

A ještě bych přidala jednu  malou poznámku k platbě za elektřinu za používaní elektrických spotřebičů v kuchyni.

Na vývary, ale třeba i na přepouštění másla používam dnes (1.5.2013) tento. Je levný, sice nemá časový spínač, ale aspon nemá malinké zbytečné světýlko. Báječná věc!Do rána nebo po příchodu domu vývar již  provoní domov. Vývar je iontový nápoj s dobře vstřebatelnými minerály a želatinou, která napomáhá trávení i ostatních potravin, protože přitahuje k sobě žaludeční šťávy.

Na vývary, ale třeba i na přepouštění másla používam dnes (1.5.2013) tento. Je levný, sice nemá časový spínač, ale aspon nemá malinké zbytečné světýlko. Báječná věc!Do rána nebo po příchodu domu vývar již provoní domov. Vývar je iontový nápoj s dobře vstřebatelnými minerály a želatinou, která napomáhá trávení i ostatních potravin, protože přitahuje k sobě žaludeční šťávy.

 

Ušetřit se dá plánováním...

Ušetřit se dá plánováním…třeba i kdy pustit pračku, nejen za příznivé předpovědi počasí …

1  x týdně například používám pomalý keramický elektrický hrnec (má vysokou tepelnou setrvačnost), který „jede“ (vaří mi masokostní vývar nebo nějaký guláš) přes noc na noční levnější proud. Tedy  zde je možné ušetřit: než se jde spát prostě jen otočit spínačem.

Jsem líná číst malá písmenka v papírech od ČEZu, tak jsem napsala email na cez@cez.cz a zeptala se, kdy konkrétně mám proud levnější, ať mi připomenou, kdy se mi třeba vyplatí péci vánoční cukroví – obvykle se to velkým písmem na dokumentech od dodavatele elektřiny nepíše.

Lze pak plánovat třeba hlavní pečení a vaření na dvě levnější odpolední či brzké ranní hodiny. Na kredenci mám třeba před očima pro orientaci napsáno: Po-Pá 0:25-6:30; 14:25-16:25.

Odkazy:

http://www.naturalnews.com/034747_raw_milk_Queen_Elizabeth_Canada.html

http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-politika/219646/jak-utraci-manzelka-miliardare-babise-jako-obycejna-zenska.html

William Davis. Wheat Belly (česky vyšlo jako Život bez pšenice)

M. Beranová: Jídlo a pití v pravěku a středověku

http://www.florence.cz/zpravodajstvi/aktuality/diabetologove-osm-tisic-lidi-prislo-vloni-o-nohu-zbytecne-stacilo-aby-se-vcas-dostali-k-odbornikum/

 

http://www.sedmagenerace.cz/text/detail/hledam-dustojny-zivotni-styl

———————————————————————————————

CO A JAK PŘI ČASOVÉM A ROZPOČTOVÉM OMEZENÍ

Sally Fallon a Mary G. Eniugová, PhD

Z knihy Vyživující tradice, str. 621-623

 

Nikdo v moderní Americe si nezaslouží více pochopení než pracující rodič s omezeným rozpočtem. Najít čas, energii a prostředky k přípravě výživných pokrmů pro sebe a své děti představuje skutečnou výzvu, především když pokušení rozhodnout se pro jídlo z polotovarů, je velké. První krok, jak se postavit k této výzvě, je uvědomit si, že jídla rychlého občerstvení jsou strašlivou pastí, která za delší čas vede ke snížené vitalitě a proto dokonce větší mu omezení něčího času, energie a rozpočtu- nemluvě o tragédií vážného onemocnění.

Není sice nutné trávit v kuchyni dlouhé hodiny, ale aby se jedlo správně, je nutné strávit v kuchyni trochu času. Jednoduchý, zdravý jídelníček si vyžaduje spíš pečlivé plánování než dlouhé hodiny přípravy. Hodně se dá dosáhnout přípravou dopředu tak, že věnujeme jen jeden úsek čtyř až pět hodin týdně jídlu, což může znamenat nakupování, začít vařit veliký hrnec s vývarem, aby vydržel týden, nakládání kvašené zeleniny, upečení várky sušenek na školní obědy a přípravu velkého kastrólu polévky nebo guláše, který může vydržet na několik jídel. Jednoduchá výživná jídla se mohou připravit velice rychle, když člověk udělá základy práce předem. Pokud vám současný program nepovoluje žádný čas na přípravu jídla, bylo by moudré, když byste přehodnotili své priority.

 

Nekupujte studené snídaňové cereálie v krabici, ani ty, které jsou vyrobeny z celozrnného obilí. Jsou velice drahé, mají málo živin a jsou těžké na trávení. Porce bio ovesné kaše v té nejlepší kvalitě stojí polovinu průměrných snídaňových cereáliív krabice a je nekonečně výživnější. Na optimální výživu potřebujete myslet dopředu a namáčet ovesné vločky na kaši přes noc (str. 455).

 

Dělejte si svůj salátový dresink. Můžete si udělat svůj vlastní salátový dresink a použít nejlepší ingredience za asi stejnou cenu jakou mají průměrné dresinky v láhvi, z nichž většina obsahuje žluklé rostlinné oleje, trans mastné kyseliny a řadu přidatných látek. S praxí to netrvá víc než chvilku, abyste si udělali pro svůj salát chutný dresink (str. 127-135).

 

Vždycky si kupujte máslo. Margarín a ztužený tuk možná stojí míň, ale je to falešné hospodaření, takové, které vede k řadě ochuzujících onemocnění. Pokud je cena másla nedostupná, použijte sádlo.

 

Dělejte si alespoň jednou za týden vývar. Masové vývary tvořily základ vyživující stravy rolníků po tisíciletí. Jejich uvaření stojí velmi málo (často vám dobrý ochodník rybami dá rybí zbytky zdarma), jsou velice výživné a mají bílkoviny šetřící účinek. Znamená to, že si vystačíte s velmi malým množstvím masa ve stravě , pokud použijete správně uvařený vývar na polévky a guláše. Ztuhlý tuk z vývaru použijte na vaření a zbytky masa na polévky, masové saláty a jiné pokrmy.

 

Je lepší dát své peníze do celistvých potravin než do vitamínů. Přesto většině lidí prospívá čajová lžička oleje z tresčích jater denně, jednoho z nejlevnějších doplňků stravy na trhu a lžička moučky Azomite, velice levný minerální doplněk. Mléčně kvašený řepný kvas (str. 608) obsahuje celou řadu živin ve snadno vstřebatelné podobě a snadno a levně se připravuje.

 

Kvalitní mléčné produkty stojí za tu cenu. Pokud žijete na venkově, podívejte se na to, zda by se dal zařídit chov krávy Jersey nebo koz. 

Jerseyka chrání domácí rozpočet i zdraví: dává máslo, mléko, podmáslí, kefí, sýr, syrovátku, maso a lůj, kosti.

Jerseyka chrání domácí rozpočet i zdraví: dává máslo, mléko, podmáslí, kefí, sýr, syrovátku, maso a lůj, kosti.

 

Mezi nejlevnější zeleninu patří některá z nejvýživnějších -brambory, zelí, mrkev, cukíny, cibule, brokolice, mangold, řepa a kel-smadno se připravují. Zeleninu vždycky připravujte a podávejte na másle kvůli nejlepšímu vstřebání minerálů, které zelenina obsahuje.

Pokud si nemůžete dovolit kaviár (a málokdo může), kupte si na jaře rybí mlíčí. Nenasolené mlíčí z různých druhů ryb se dá sehnat z dobré rybárny za rozumnou cenu-možná dokonce zdarma. Použijte ho na výrobu koláčků z mlíčí (str. 316) nebo ho přidejte do rybích koláčů (str. 267). Můžete si koupit mlíčí ve větším množství a uchovat v mrazáku na použití v průběhu roku. Rybí mlíčí je prostě plné živin a zdravé primitivní národy si ho vždycky cenili.

 

Nezapomeňte na vajíčka jako vyživující levnou alternativu masa. Vyplatí se koupit si vajíčka nejlepší kvality.

 

Udělejte si z přípravy polévek součást svého repertoáru. Mixované polévky se dají dát dohromady za velice krátký čas a jsou výjimečné výživné. Investujte do ručního mixéru (který stojí asi $25), abyste si mohli namixovat polévku přímo v hrnci, čimž ušetříte čas a nádobí na umývání.

 

Nezapomínejte příležitostně jíst játra. Nejsou drahá, ale stojí za zlato své váhy -z hlediska výživy.

 

Zbytky se dají proměnit na chutnou pozornost. Z rozmichovaných zbytků zeleniny se dají udělat lívance (str. 412); chutný je usmažený zbytek ovesné kaše (str. 457); měkké maso, schované po přípravě bujónu, se může přidat do polévek nebo použít na masové saláty a sendviče.

 

Prozíravý výběr receptů učiní z mála velký úspěch. Jídla, díky nimž vám rozpočet déle vydrží, jsou guláše ze stir-fry (str. 286, 294 a 339), rybí koláče (str. 267), pokrmy z mletého masa, kaserol s rýží a ledvinkami (str. 306), kuřecí gumbo (str. 289) a jehněčí lýtka (str. 346). Pro zvláštní pokrmy zvažte jehněčí kýtu, jednu z úsporných kousků masa, z něhož mohou být zbytky na několik dnů v podobě polévky ze zbylých jehněčích nožek (str. 208).

 

Kupujte si celé kroupy obilí v biokvalitě a skladujte je v plastových 20l kbelících s víkem, které jsou dostupné v obchodech s barvami.

 

Pokud si nemůžete dovolit mlýnek na obilí, kupujte si celozrnnou mouku v obchodě se zdravou výživou nebo supermarketu a skladujte v lednici. Použijte ji na na snadné a levné lívance, muffiny, perníky, brownies, krekry atd. Pokud máte čas, peníze můžete ušetřit tak, že si budete péct svůj vlastní chléb. Jinak si zkuste kupovat kvalitní kváskový chléb nebo chléb z naklíčeného obilí.

 

Naučte se vařit základní hnědou rýži (str. 466). Je chutná, úsporná a výživná. Ze zbytků se dají dělat úžasné saláty (str. 473).

 

Děti mají rády naše pečené sladkosti (str. 528-532)- dospělí také. Arašídové sušenky jsou nejúspornější. Marantový škrob je poněkud drahý. (Asijské obchody je často vedou za dobrou cenu.) Mouka bulgur (str. 461) je úspornější, ale její příprava zabere čas.

 

Dělejte si kombuchu! 1 l stojí pár korun; chuť je lepší než chuť nejdražšího nealko nápoje, piva a vína.

 

Snažte se na jídle nešetřít příliš. Místo toho vynechte veškeré nekvalitní průmyslové jídlo-hotové sušenky a koláče, nealko, mražené jídlo, potraviny rychlého občerstvení atd. – a uspořené peníze použijte na nákup kvalitních celistvých potravin. Především používejte kvalitní tuky- v dobách stresu vás udrží ve zdraví.

 

 

Mouka z žitného bulguru (sladová)

 Recepty, Z knihy Výživující tradice  Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Mouka z žitného bulguru (sladová)
Čvn 042013
 

Mouka z žitného bulguru je výborná na zahušťování. Bulgur je původně naklíčené obilí především pšenice a jakékoliv pokrmy z něho budou stravitelnější. Česky se takové mouce v podstatě říká sladová mouka, kdy se obilí (ječmen) nechalo naklíčit. Přemýšlela jsem, čím vlastně zahušťovat guláše, polévky a cokoliv, do čeho dáváme tradičně bílou mouku. Nechtěla jsem používat ani bílou mouku ani celozrnnou mouku, která si neprošla procesem namáčení, při němž se odstraňuje kyselina fytová, a tedy která by jídlo učinila náročnější na slinivku. Jednou z možností je sice marantový škrob (arrowroot), ale mouka z naklíčeného obilí je jistě levnější a vyhovující, navíc má díky klíčení víc živin. Proces klíčení přidává živiny a činí zrno stravitelnějším. Podle receptu níže jsem použila žito a obyčejnou vodu z vrtané studny. Naklíčené žito jsem nakonec usušila při 41 st. C v dehydrátoru. Původně jsem na nakličování používala obyčejnou sklenici s gázou, přes kterou jsem obilí proplachovala, ale nejpraktičtější je obyčejný cedník s prstencem, aby stál a voda i dole mohla odkapávat na tác, na němž stojí a obilí „dýchalo i ze spodu“. Několikrát denně jsem žitné kroupy proplachovala, nic neplesnivělo, ale pěkně dýchalo a klíčilo. Jde o „cedník nerez bowl průměr cca 22 cm“ za cca 80 kč, např. je na noto.cz.

Dále již z knihy Vyživující tradice.

BULGUR

4 šálky

3 šálky měkkých pšeničných krup

filtrovaná voda

 

Bulgur neboli pšenice lámanka je hlavním jídlem v kuchyni Středního východu, používá se na tabouli, kibbeh, polévky a kaseroly. Tradičně se dělá z naklíčeného obilí na výrobek nekonečně chutnější a stravitelnější než dnešní pšenice lámanka koupena v obchodě.

Nakličte kroupy ve dvou sklenicích podle návodu (str. 114: 

 

Žito již klíčí

Žito již klíčí v cedníku s prstencem (podstavcem)

OBILÍ (PŠENICE, ŽITO, JEČMEN)

 

Třikrát denně propláchněte. Klíčky jsou malinké a bílé. Hotové budou za 3-4 dny, kdy dosáhnout maximální délky 6 mm. Spotřebujte je na bulgur (strana 460) a jídlo z obilí v kastrólu nebo přidejte do chleba.)

. Dobře odkapejte, rozložte na pečící plech a vložte do teplé trouby na ne více než 65 st.

A budeme v několika patrech chvíli sušit...

A budeme v několika patrech chvíli sušit…

C na noc nebo dokud kroupy nebudou dobře usušené. Nahrubo namelte v mlýnku na obilí. Skladujte bulgur ve vzduchotěsné nádobě ve své lednici. Jelikož bulgur byl naklíčen, nevyžaduje si před vařením dlouhé namáčení.

Suché naklíčené kroupy žita nameleme na mouku

Suché naklíčené kroupy žita nameleme na mouku

 

MOUKA Z BULGURU

(Mouka z naklíčené pšenice)

Na asi 6 šálků

 

4 šálky bulguru

Namelte bulgur na jemnou mouku. Skladujte ve vzduchotěsné nádobě v lednici nebo mražáku.

Skladujeme ve vzduchotěsné nádobě, ale neskladujeme příliš dlouho, aby mouka nezežlukla.

Skladujeme ve vzduchotěsné nádobě, ale neskladujeme příliš dlouho, aby mouka nezežlukla.

 

Kvě 262013
 

„Nejsem si vědoma žádného potravinového zdroje kromě syrového mléka, který obsahuje vitamín D3 v sulfátové podobě…Prostě vyhoďte opalovací krémy a jezte více vajíček, tyto dva kroky mohou hodně zvýšit vaši šanci na dlouhý a zdravý život“ Stephanie Seneff, BS, PhD

„Cholesterol je to, co chlorofyl pro rostliny, umožňuje nám pohybovat se a myslet.“ Stephanie Seneff, BS, PhD

Syrové mléko má velké přednosti

Syrové domácí mléko má velké přednosti, protože obsahuje i sulfát vitamínu D3

“ Zdaleka největším dědictvím, které rodiče mohou dát svým dětem, je zdraví, ne peníze.“ Juliette de Bairacli Levy: Nature’s Children (Děti přírody)

Biochemie je pro mě příliš tenká půda, přesto mě zaujalo pár poznatků z ní, které se týkají prvku SÍRY. Máme ji například v kůži, vlasech a nehtech-když se pálí peří na huse, nebo když se nám spálí ofina, víme, co to přibližně tady smrdí…Dr. Stephanie Seneff, která má  tituly z prestižního institutu MIT(elektroinženýrství, počítačová věda a biochemie), institutu, který si já sama stereotypně spojuju s Noamem Chomskym  je vědkyně „těžkého kalibru“ a ta, když nadšeně spustí o síře, ne každý bude stíhat všechny její myšlenky bez ohledu na míru znalosti angličtiny, možná i biochemie. Síra je opět jen článkem ve složitém řetězci živin, ale nechci začít složitě psát o tom, jak jsem složitě pochopila komplikovanou věc.  V kostce by zde jistě stačilo říci, a zdá se mi také logické, že potřebujeme pro své zdraví síru, cholesterol a život trávený co nejvíce na venku s kůží na sluníčku, pro což jsme byli stvořeni.

Jakou spojitost má dr. Seneffová se zubařem dr. Priceem? Jeho knihu považuje za fascinující a jen jí potvrdila to, co si vždycky na základě svých znalostí o cholesterolu myslela. Nikdy nevěřila v nízkocholesterolovou stravu a nejedla nikdy margaríny. Přesvědčila manžela, aby neužíval léky na snižování cholesterolu, aby poslechl jí, ne lékaře. Domnívá se, že srdeční choroba je způsobena nedostatkem cholesterolu, totiž tzv. ve vodě rozpustného sulfátu cholesterolu, který není lapen v LDL, ale volně dostupný díky své rozpustnosti ve vodě pro tkáně a buňky.  Dr. Seneffová nevěří v přínos opalovacích krémů a jezdí často do tepla k moři. Jí spoustu vajíček a červené maso. Aby se na slunci nespálila, se jen přioblékne, nebo jde do stínu.

Sally Fallonová v posledním rozhovoru s bylinářkou Susun Weedovou hovořily mimo jiné o 36 % mužů v USA nad 50 let, kteří berou statiny (léky na snižování cholesterolu), Sally Fallonová to vnímá ale  jako relativně nízké číslo na to, že „by chtěli, aby to bylo 100 %, a na to, že navíc polovina lidí je do roka brát přestanou kvůli vedlejším účinkům.“ (Srov. Susun Weed: Wise Woman Radio)

Dr. Stepahie Seneff vede dosud intenzivní  bádání, které se točí okolo prvku síry. Pojednává o něm např. v článku Nedostatek síry (http://www.westonaprice.org/vitamins-and-minerals/sulfur-deficiency). Dlouhý rozhovor s ní vedl populární americký alternativní lékař Joseph Mercola (viz video níže, zbytek na kanále YouTube). Na konferenci Nadace Westona Pricea měla zajímavou přednášku s názvem Pusťte slunce dál. (https://www.youtube.com/watch?v=E89GO_vRUL0)

Autorky vydávají letos knihu, která zpřístupňuje vyživující tradice moderním rodičům: The Nourishing Traditions Book of Baby & Child Care. Kniha apeluje na to, aby dítě mělo dostatek živočišných tuků, cholesterol potřebný pro vývin mozku, aby se u přikrmování nezačínalo s obilnýmy kašičkami, ale raději žloutky, játry, které používaly tradiční kultury (matka je rozžvýkala v ústech), aby se dovolilo imunitnímu systému vyjádřit se horečkou (opatrnost ale u těch nejmenších), důležitost hry před příliš ranými intelektuálními úkoly.

Letos vychází kniha, která zpřístupňuje vyživující tradice moderním rodičům: The Nourishing Traditions Book of Baby & Child Care. Kniha apeluje na to, aby dítě mělo dostatek živočišných tuků, cholesterol potřebný pro vývin mozku, aby se u přikrmování nezačínalo s obilnýmy kašičkami, ale raději žloutky, játry, které používaly tradiční kultury (matka je rozžvýkala v ústech), aby se dovolilo imunitnímu systému vyjádřit se horečkou (opatrnost ale u těch nejmenších), důležitost hry před příliš ranými intelektuálními úkoly.  Kniha nabádá k vystavování dětí sluníčku stejně jako o tom píše bylinářka Juliette Bairacle de Levy v knize Děti přírody.

O síře moc neslyšíme. Asi proto, že se nachází především v politicky nekorektních potravinách! (není v sóji ani  ho moc není v bílém libovém mase). Je to velice významný minerál, 8. nejvíce zastoupený v lidském těle, který se nachází např. v mořské vodě (Epsomská sůl je  síran hořečnatý), z níž se zrodil život  na zemi,  v tvrdé vodě  a v půdě (potažmo v potravinách)- z té je ale v posledním století vyčerpáván, mega-farmy hnojí umělými hnojivy a ne hnojem, vyčerpává se z půdy a nevrací se do ní. Nejvíce se nachází v živočišných bílkovinách- v červeném mase, vajíčkách, rybách, ústřicích, méně pak v rostlinných potravinách, jako je zelí, kel, cibule a česnek, brokolice.. V živočišných potravinách se nachází síra jako součást esenciálních (tělo si je nevytvoří) aminokyselin  cysteinu a methioninu (sója skoro žádný methionin nemá a síra v cysteinu ve výrobcích, jako je sojové mléko, je biologicky nedostupná kvůli inhibitoru proteázy- tedy inhibitoru enzymu na trávení bílkovin jako je aminokyselina cystein), tripeptidu glutationu. Síra je přítomna v inzulínu.

Naše tělo síru potřebuje na:

1) Tvorbu 2 podobných molekul: sulfát cholesterolu a sulfát vitamínu D3 (nositelé sluneční energie) , přičemž D3 si síru bere ze sulfát cholesterolu a vytváří se sám pomocí slunečního záření za předpokladu, že vystavujeme co největší plochu těla (nudisté mají výhodu) slunci, pokud možno postupně (nejlepší ochrana před spálením) a nepoužíváme krémy na opalování s vitamínem A, který brání tvorbě vitamínu D v kůži z cholesterolu. Krémy na opalování kromě toho, že obsahují řadu problematických chemických látek, brání tvorbě vitamínu D3 a tedy i sulfát vitamínu D3, který je rozpustný ve vodě a jde do krevního oběhu. Za posledních asi 40 let se spotřeba krémů na opalování dle dr. Seneffové zvýšila 30 x, ale rakovina kůže stoupa prudce nahoru. Tyto krémy údajně nejsou ani ničím dobrým pro mořský život včetně korálů, kam se smývají. Síra nás údajně chrání coby jeden faktor před spálením sluncem. Když je snížena síra, syntéza melaninu (barvivo) musí být potlačena, aby síra mohla vstřebat sluneční energii a přeměnit ji na velice užitečné chemické vazby v síranovém ionu. (Cit. str. 8 v Sulphur Deficiency) Tedy melanin brání spálení, ale spálíme se (méně se opálíme), když máme málo síry- protože tělo se snaží to málo síry přeměnit či využít na sulfát vitamínu D3.

Nedostatek těchto molekul (Sulfátu vit. D3 a sulfátu cholesterolu) se pojí s řadou nemocí (Crohnova choroba, chronický únavový syndrom, rakovina, atletické přetrénování, Alzheimova choroba-ta se pojí i s nedostatkem vitamínu K2, síra zcela chybí v profilu  pacientů s Alzheimovou chorobou“!!, obezita). Jsou rozpustné ve vodě a mohou se tedy volně pohybovat přes stěny buněk a nejsou lapeny v LDL cholesterolu. Sulfát cholesterolu v kůži chrání před patogeny, nežádoucími viry, mikroby a plísněmi a souvisí (složitě) s tvorbou fillagrinu, jehož nedostatek je spojen s astmatem a artritidou. (Srov. Sulphur Deficiency, str. 2) . Nedostatek sulfátu cholesterolu může souviset s různými kožními obtížemi, zánětem dásní, může poškodit tuk a svaly, protože cholesterol z této molekuly tvoří tmůstky pro přechod tuků (či jak přeložit „lipid rafts„) pro využití a spalování glukózy ve svalech, ale když je ho málo, svaly se poškozují, protože neumějí metabolizovat glukozu. Svaly pak prostě nejsou schopny efektivně využít glukozu jako palivo a začnou laicky mnou řečeno „požírat samy sebe, své bílkoviny“. Tedy cholesterol v rámci ve vodě rozpustného sulfátu cholesterolu může jít tam, kam je ho potřeba. Sulfát vitamínu D3 chrání údajně před rakovinou a srdeční chorobou, ale je na rozdíl od „nesířeného“ vitamínu D3 neefektivní v metabolismu vápníku. (Snad proto i v horkých zemích přijímají vitamín D i z potravy, protože ho potřebují, ale rostlinný vitamín D2 nelze přeměnit na sulfát vitamínu D3). Síru obsahující cystein chrání údajně před negativním účinkem ozáření. (Srov. str. 10 v Sulphur Deficiency). Těhotné ženě v klcích (villi) placenty soupá sulfát cholesterolu.

Dr. Seneffová má pro nás následující rady, i když tvrdí, že někde se ve svých úvahách nachází na zcela jisté pevné půdě, něco jsou zatím jen její hypotézy:

-Když jíme moc fruktozy a vysokosacharidovou stravu, játra kvůli zpracovávání cukrů nestihají tvořit sama cholesterol, což je jen  jeden z důvodů, proč potřebujeme cholesterol i ze stravy. Máme jíst potraviny obsahující cholesterol,  protože cholesterol bývá uzakazatelem současné přítomnosti důležitých živin, jako je  vitamín A, D a K2, ale i síry (červené maso a vajíčka-bílek obsahuje methion, ústřice, méně pak také cibule, česnek, zelí). Sulfátu cholesterolu a sulfát vitamínu D3 jsou rozpustné ve vodě, takže se se nehromadí někde ve „špatném“ cholesterolu LDL. Máme se koupat v Epsonské soli, která obsahuje důležitou síru a hořčík. (fichema.cz)

Své ještě ne 3leté dcerce dávám pravidelně syrový čerstvý žloutek od domácích slepic. A co salmonela? Řekla bych: zdravé přirozené prostředí pro slepice a potrava vytvoří zdravou mikrofloru slepice a zdravé vejce. Zdravá mikroflora dítěte+zdravé vejce od zdravé slepice=dítě, které prostě ne a ne dostat salmonelu.

„Já budu jíst venku…“ Své ještě ne 3leté dcerce dávám pravidelně syrový čerstvý žloutek od domácích slepic z volného výběhu. A co salmonela? Řekla bych: zdravé přirozené prostředí pro slepice a potrava vytvoří zdravou mikrofloru slepice a zdravé vejce (čerstvé a námi rychle dáno do lednice). Zdravá mikroflora dítěte+zdravé vejce od zdravé slepice=dítě, které prostě ne a ne dostat salmonelu. Vajíčka obsahují zinek, B12, A, D, K2 a jednoduché aminokyseliny snadno stravitelné jako mateřské mléko. Obsahuje aminokyselinu cholín, která je součástí neuropřenášeče acetylcholínu, který mozek používá na paměť a učení. (srov. kniha Syndrom trávenia a psychologia) . Staří lidé potřebují hodně žloutku (proti senilitě). Vajíčko je prostě superpotravina planety číslo jedna na mozek a vývoj mozku dítěte. Neměla bych odvahu vajíčka dětem upírat, protože je považuju za nenahraditelnou esenciální potravinu.

– nemáme používat opalovací krémy ani u malých dětí, prý leda přispívají k rakovině kůže a nedovolují jí, aby plnila svou funkci– mj. se v ní má tvořit  D3 nebo sulfatovaný vit.  D3 a kůže je solární panel na energii měnící se na chemickou energii (jejíž nositeli jsou ony dvě molekuly) pro naše srdce a naše kosterní svaly. Když se vystavím slunci, je to velice příjemné,  „cítím“, že mi proniká až do srdce! Na „opalování“ jinak prý stačí olivový olej, který má údajně trochu síry,  s macerovanou třezalkou. (Viz Susun Weed a John’s Wart).V nové knize Vyživující tradice v péči o miminko a dítě, jejiž spoluautorkou je Sally Fallon, autoři vyzývají, aby rodiče neměli úzkostnou starost o dítě, které běhá na sluníčku, zvláště je-li mu postupně vystavováno (ale musí mít ve stravě dost cholesterolu, a jak jsem tedy zjistila, síry!-tedy prvku síry, nemyslím  tím sýry s tvrdým y).

Dr. Seneffová vidí souvislost s nízkým výskytem srdeční choroby, depresí, vyšší délkou života, atd. u zemí, jako je Island (navzdory tamějšího nízkého počtu slunečných dnů), Japonsko, Řecko, Itálie, a množstvím síry v půdě z vulkanické činnosti. Je zajímavé, že síra je původně příznačně žlutá jako sluníčko! Tož zpátky do trenek a plavek a krátkých sukýnek a jezme si cokoliv, co považujeme za moudré.

—————————————————

Pár postranních střípků k vajíčkům z knihy Vyživující tradice. U vajíček jde spíš nejprve ne o to, zda jsou tekutá, pasterovaná a homogenizovaná, ale čím se slepice krmila a jak žila. Ví se, že když slepice nebude mít nic zeleného a bude jen na jadrném krmivu, tak bez ohledu na to, zda je držena doma a dává „domácí vajíčka“, tato pravděpodobně nebudou mít příliš příznivý poměr mezi omega-3 a omega-6 mastnými kyselinami až 19x více ve prospěch omega-3.

VAJÍČKA

Nepublikovaná studie provedená na Kalifornské Univerzitě v Berkeley dokazuje orientální lidovou moudrost – že vajíčka jsou jídlem pro mozek. Badatelé studovali muže, kterým bylo mezi 80 a 90. lety, rozděli si je na dvě skupiny: Ty, kteří byli senilní a potřebovali soustavnu péči, a ty, kteří měli všechny své schopnosti nedotčené a byli schopni se o sebe postarat. Všem mužům se daly dotazníky ohledně stravování. Badatelé našli pouze jediný rozdíl mezi stravovacími návyky mezi těmi, kteří vyžadovali péči, a těmi, kteří byli duševně čilí – ta druhá skupina jedla alespoň jedno vajíčko denně.

Vědci, kteří se angažovali v nedávné studii složek mateřského mléka provedené v Číně, zjistili, že těhotné a kojící matky jedly pravidelně až 12 vajíček za den. Toto objasňuje skutečnost, že jejich mléko mělo vysoké hladiny DHA, mastné kyseliny nacházející se ve žloutkách, která je potřebná pro optimální duševní vývin dětí. SWF

 

Nedávno zdravotničtí úředníci opakovaně vydali varování o potenciálnímu zdravotnímu riziku z pojídání syrových nebo nedostatečně uvařených vajíček. Argument je ten, že Salmonela (pro člověka patogen, který se přirozeně nachází v gastrointestinálním traktu slepic) se objevuje ve vajíčkách častěji než kdy před tím, a proto způsobuje u lidí více infekcí. Takovéto vysvětlení je pramálo pravdivé. Nadužívání nebo zneužívání antibiotik je skutečná příčina – je to problém, který zvětšují dokonce i ti, kteří předstírají, že poskytují řešení…

Pravda celé věci spočívá v tom, že:

– Organismy salmonelly vždycky byly ve vajíčkách. Aby se jejich počet snížil, výrobci vajec své výrobky zchladí co nejdříve po sběru….

– Ne každý, kdo jí nevařená vajíčka, dostane infekci salmonely, dokonce i když vajíčka salmonelu obsahují.

-Tělo má řadu přirozených mechanismů, které rychle odolají salmonele a jiným střevním patogenům, pokud jsou správně podporovány, ale které nejsou potlačeny antibiotiky.“

Veřejnosti dobře neposloužilo doporučení, aby se dlouho stávající zvyk mít jedno či dvě vajíčka na snídani přerušil a nejedlo s víc než dvě tři vejce za týden – nebo ještě hůře, aby nedávno propagované míchaniny z “chemických vajec” nahradily skutečnou věc! Vajíčka jsou cennou potravinou, poskytují vynikající bílkoviny, vitamíny a minerály. Cholesterol v nich je vyvážen dostatkem lecitinu, aby se udržela cirkulace cholesterolu v krvi a předcházelo jeho ukládání v tepnách. Je to další příklad ukazující rovnováhu v celistvých, přírodních potravinách. Emory W. Thurson, PHD Nutrition for Tots to Teens[Výživa od škvrňat po náctileté]

Po dobu 15 let 88letý muž z Denveru konzumoval 24 na hniličko uvařených vajíček denně. Tento zvláští příběh si našel cestu do New England Journal of Medicine, protože jeden badatel z Kolorádské univerzity byl zvědav, jak tento s cholesterolem chorobný jídelníček asi zapůsobil na zdraví toho muže. K jeho překvapení vědci zjistili, že vzdor velkému příjmu cholesterolu, který se blížil 6000 miligramů denně – dost nad doporučené minimum 300 miligramů na den – měl muž normální cholesterol a neukázaly se u něho žádné známky srdečního onemocnění….Za posledních 13 let ale rostlo množství důkazů pro to, že nejspíš je cosi v našem jídle, co způsobuje…poškození krevních cév. Podezřelá složka je modifikovaná forma cholesterolu zvaná zoxidovaný cholesterol. Tento druh není ten, který se nachází ve vajíčkách nebo jiných čerstvých potravinách. Oxidovaný cholesterol se vytváří, když cholesterol reaguje s kyslíkem. K tomu obvykle dochází, když potraviny s velkým množstvím cholesterolu jsou sušené, jako například vajíčka v prášku. Zoxidovaný cholesterol se dá také najít v malém množství v práškových mléčných produktech jako je mléko, sýr nebo máslo. Jedna studie, která již brzy bude publikována, zjistila, že významné množství ho je v hranolkách, které se připravovaly v živočišném tuku. Edward Blonz PPNF Health Journal

Kvě 042013
 

Recept níže na „muffiny“, takové nadýchané vdolečky s vajíčkem pochází z knihy Vyživující tradice: kuchařka, která je výzvou pro politicky korektní výživu a diktátory stravy, str- 482.

 

Tak takhle nějak vypadaly hotové, na okraji malinko příliš upečené...

Tak takhle nějak vypadaly hotové, na okraji malinko příliš upečené…

ZÁKLADNÍ MUFFINY

Na asi 15

 

3 šálky čerstvě namleté špaldové, kamutové nebo celozrnné pšeničné mouky

Máslem se nešetřilo...

Máslem se nešetřilo…pořídila jsem si levnou formu na mufíny s vrstvou keramickou…

 

2 šálky podmáslí, kefíru nebo jogurtu (str. 83-86)

2 žloutky, lehce rozkvedlané

1 čajová lžička mořské soli

¼ šálku javorového sirupu

2 čajové lžičky sody bikarbonátu

1 čajová lžička vanilkového extraktu

Tohle je domácí vanilkový extrakt: do staré skleničky od oliv a s víkem stejným jak na sklenici od mléka jsme vložila podélně rozřezané lusky vanilky z Madagaskaru a zalila domácí slivovicí...

Tohle je domácí vanilkový extrakt: do staré skleničky od oliv a s víkem stejným jak na sklenici od mléka jsem vložila podélně rozřezané lusky vanilky z Madagaskaru a zalila domácí slivovicí…pravavanilka.cz

3 polévkové lžíce rozpuštěného másla

Kuchařka Vyživujici tradice mě naučila brát vážně pořádnou přípravu celozrnné mouky, aby byla co nejstravitelnější. Měla jsem doma kefír a mouku jsem použila žitnou, zkrátka-co se našlo doma.

Kuchařka Vyživujici tradice mě naučila brát vážně pořádnou přípravu celozrnné mouky, aby byla co nejstravitelnější. Měla jsem doma kefír a mouku jsem použila žitnou, zkrátka-co se našlo doma.

Takto vypadaly muffiny, než šly do trouby, dala jsem do těsta i strouhaný kokos

Takto vypadaly muffiny, než šly do trouby, dala jsem do těsta i strouhaný kokos

Namáčejte mouku v podmáslí, kefíru nebo jogurtu na teplé místě 12-24 hodin-muffiny lépe vzejdou, pokud se namáčejí 24 hodin. (Ti, kteří mají na mléko alergii, mohou použít 2 šálky filtrované vody plus 2 polévkové lžíce syrovátky, citrónové šťávy nebo octa místo neředěného podmáslí, kefíru nebo jogurtu.) Smíchejte zbývající ingredience. Nalijte do dobře vymazaných formiček na muffiny (přednostně keramické; belešník-viz diskuse níže), naplňte ze ¾. Pečtě při teplotě 163 st. C asi 1 hodinu nebo když na párátku nic neulpí.

Variace: rozinkové muffiny

Přidejte ½ šálku rozinek a ½ čajové lžičky skořice

Variace: Borůvkové muffiny

Přidejte 1 šálek borůvek, čerstvé nebo mražené. Abyste zabránili klesnutí borůvek ke dnu muffinů, nevmíchejte je do těsta, ale položte 5-7 borůvek nahoru na těsto na každou formu na muffiny.

Variace: Muffiny se sušenými třešněmi

Přidejte 10 dkg sušených třešní (dostupné v prodejnách zdravé výživy a v gurmánských obchodech) a ½ šálku nasekaných křupavých pekanů (str. 513).

Variace: Ovocné kořeněné muffiny

Přidejte 2 zralé hrušky nebo broskve, oloupané a nakrájené na malé kousky, ½ čajové lžičky skořice, 1/8 čajové lžičky hřebíčků a 1/8 čajové lžičky muškátového oříšku.

Variace: Citrónové muffiny

Přidejte strouhanou kůru ze 2 citrónů a ½ šálku nasekaných křupavých pekanů (str. 513).

Variace: Zázvorové muffiny

Přidejte 1 polévkovou lžíci čerstvého strouhaného zázvoru a 1 čajovou lžičku suchého zázvoru. Vynechejte vanilku.

Trocha teorie níže:

CHLÉB &VÝROBKY Z MOUKY

Sally Fallonová a Mary G. Enigová, PhD

Hospodyně kdysi věděly, že nejchutnější lívance, muffiny a koláče se mohou udělat tak, že se namáčí mouka v kyselém mléce nebo zakysaném mléce s kulturou, podmáslí nebo smetaně. Naše recepty na pečivo se řídí tímto schématem. Ti, kteří mají alergie na mléčné produkty, mohou použít vodu, do které se přidalo malé množství syrovátky nebo jogurtu nedo dokonce octa nebo citrónové šťávy, třebaže výsledky budou méně uspokojivé. Moučné produkty by se měly namáčet při pokojové teplotě alespoň 12 hodin, ale lepších výsledku se dosáhne u 24hodinového namáčení.

Jelikož jsou kyselé, aktivuje podmáslí, zakysané mléko, jogurt a syrovátka /a také citrónová šťáva a ocet enzym fytázu, který funguje tak, že štěpí kyselinu fytovou v otrubě obilí. Výrobky z kysaného mléka také dodávají kyselinu mléčnou a lactobacilli, které pomáhají štěpit komplexní škroby, dráždivé taniny a na trávení náročné bílkoviny. Namáčení zvyšuje obsah vitamínů a činí všechny živiny v obilí dostupnějšími. Tato metoda má další výhodu a sice tu, že natolik změkčuje celozrnnou mouku, že konečný produkt je často k nerozeznání od toho s bílou moukou. Chléb, muffiny a lívance, které se udělaly z namáčené celozrnné pšeničné, kamutové nebo špaldové mouky, vykynou snadno jen s pomocí sody bikarbonátu; nežádající si prášek do pečiva. A nejsou charakterizovány těžkostí, která může učinit celozrnné produkty tak nechutné.

Pokud hodně pečete, domácí mlýnek na obilí je nutností. Po namletí obilí rychle žloukne, optimální zdravotní přínos pochází z čerstvě namleté mouky. Nebělená bílá mouka se může použít na vysypání pekáče, vyválení těsta a hnětení. Povolujeme také nebělenou bílou mouku na koláčovou krustu.

Lívance, muffiny a sodové chleby se snadno připravují, třebaže by mělo být poznamenáno, že tyto přípravky z namáčené celozrnné mouky se déle připravují než ty, které jsou z bílé mouky. Pro nejlepší výsledky použijte kameninové formy na muffiny a pekáče na chleba. (Viz Zdroje.) Kváskový chléb si žádá více obětavé oddanosti a času. Musí se dělat z mouky s vysokým obsahem lepku, jako je špalda, kamut a tvrdá zimní pšenice nebo žito. Mají sice dobrou chuť, ale moderním jazýčkům se mohou zdát těžké. ( Pro ty, kteří nemají ani čas ani netíhnou k výrobě chleba, správně udělaný kváskový chléb je nyní dostupný v obchodech. Viz Zdroje.) Měkká pšenice je lepší na kaseróly a na nekynuté chleby, jako je Zarathustrův chléb (str. 494).

Navrhujeme vyhýbat se dvěma obilným produktům považovaným za zdravé potraviny-otruby a pšeničné klíčky. Otruby obsahují mnoho kyseliny fytové a pšeničný klíček je extrémně náchylný ke žluknutí. Jíst otrubu a klíček oddeleně od škrobové části obilí představuje tolik problémů jako pojídat škrobové části obilí oddělené od otruby a klíčku. Tradiční populace jedly všechny částí obilí dohromady, čerstvě roztlučené nebo namleté a správně připravené.

(Přeloženo ze strany 476)

Katalog zeleniny

 Teorie, Z knihy Výživující tradice  Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Katalog zeleniny
Lis 092012
 

Je z následující kapitoly zřejmé, že s tou „syrovou“ stravou (raw food), která je dnes na západě jedním z módních trendů,  to vůbec není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá, tedy ani s pojídáním jen syrové rostlinné stravy (vitariánství), protože hlavní otázkou není jen obsah enzymů a vitamínů v syrové stravě, ale především jejich skutečná stravitelnost. Nemusíme vše nutně vařit, ale řadu potravin včetně ořechů by bylo nejlepší namáčet ve slané vodě a poté usušit. (V kníže Vyživující tradice se pak takových oříškům říká „křupavé“ a jsou nejen stravitelnější, ale i chutnější). Myslím, že nelze rozdělovat stravu černobíle jen na vařenou a syrovou, jako spíš na syrovou a nějak  „úpravenou“ tak, aby byly živiny z potravin stravitelnějšía z buněk dostupnější. (Nejdostupnější živiny jsou ze syrového mléka a masa.). Mezi jinak „úpravy“ patří namáčení, namáčení v octě či osolené vodě (ořechy, obilí, mouka, semínka), nixtamalizace (kukuřice, žaludy) marinování (viz třeba vepřové), kvašení, sušení, vyvěšení (masa, aby „dozrálo“) a až nakonec vaření ve smyslu tepelné úpravy.

Koneckonců pokud vím, tak zvířata, která se živí jen rostlinnou stravou, mají více žaludků. Totiž když člověk jednou za čas ochutná některé druhy zeleniny zasyrova, nenarostou mu sice rohy (ze syrových topinambur si možná jen trošku zaprdí kvůli složitému škrobu inulinu, kterému by tolik prospělo se raději rozpustit ve vodě při důkladném povaření této zeleniny), ale dlouhodobé užívání může mít svá „úskalí“ (doslova třeba může člověk dostat ledvinové „skály“ – kameny, když jí hodně nevařené zeleniny s vysokým obsahem kyseliny šťavelové a zároveň nemá dostatek vitamínu K2, viz brožurka healthy4life.pdf).  Skutečnost, že některá zelenina má vitamíny, které by se varem zničily, ještě neznamená, že je naše tělo ze syrové zeleniny určitě vstřebá, že pronikne přes tlusté stěny buněk k živinám a plně je využije. Možná ano, ale za cenu přetěžování slinivky při pokusu o trávení či za cenu nepříznivých účinků škodlivých látek pro tělo (kyselina štavelová, goitrogeny), které některé druhy zeleniny současně s vitamíny přirozeně obsahují. Dobře „uvařit“ syrovou zeleninu umí akorát možná trávicí trakt krávy. A hlavně nám Sally Fallonová s kolegyní Enigovou připomíná, že je třeba nezapomínat spíš na v tucích rozpustné vitamíny v kvalitním másle, bez nichž bychom minerály a vitamíny ze zeleniny nevstřebali, a tedy zeleninu podávat s kouskem másla. A na těch záleží, ne na kaloriích z másla či jeho cholesterolu. Pokud vím, tak žár vitamín A či K2 nezničí a vitamín C si snadno doplníme vycucáním šťávy ze šípků či plodů rakytníku. Uvědomila jsem si, že syrová a čerstvá zelenina nemusí být nutně totéž. Že sice potřebujeme čerstvou zeleninu, a sice těsně před její případnou tepelnou úpravou. Nikoliv nutně jíst starou syrovou zeleninu.

Sledovala jsem nedávno pár krátkých ukázek z filmu, který není příliš lichotivý pro vědce a jmenuje se Fat Head (Tlustá hlava), jehož autor umístil i na You Tube kvalitní legrační, a přesto přesvědčivou přednášku o tom, že cholesterolová teorie vlastně vůbec není vědecká a její platnost není mockrát prověřená, spíš naopak. Je zastaralá nebo spíše mylná. Takoví Eskymáci jsou dle něho „černé labutě“, které ale vědci raději nazvou kachnou. Ve filmiu níže akorát není možná přesně formulována myšlenka, jsme oproti předkům tlustší a menší. Spíš bych řekla, že jsme vyšší, jenže uzší a někteří máme těch kil navíc opravdu docela hodně.

 

————————————————————-

KATALOG ZELENINY

Sally Fallonová a Mary G. Enigová, PhD

Milostný poměr Američanů k jídlu rychlého občerstvení (fast food) je téměř nepochopitelný, když uvážíme velikou rozmanitost zeleniny, která je nyní dostupná po celý rok v každém americkém městě. Relativně málo lidí využívá tohoto rohu hojnosti.Většina Američanů jí zeleninu vzácně a když ano, jejich výběr je omezen na několik málo oblíbených druhů – mrkev, hrášek, rajčata a brambory. Čerstvá zelenina přitom může být zlatým hřebem každého jídla. Málo z nich si vyžaduje hodně času na přípravu a většina potřebuje trochu času na uvaření. Navíc u téměř každé zeleniny, která se zkoumala, se zjistilo, že obsahuje látky, které jsou přínosem pro srdce a krev nebo jež působí proti tvorbě nádorů. Čerstvá zelenina, jí-li se denně s těmi správnými tuky, je jednou z našich nejlepších ochran před koronárním srdečním onemocněním a rakovinou.

Vaření v páře je nejlepší způsob vaření většiny druhů zeleniny. Uchovává většinu vitamínů a minerálů a také docela hodně enzymů, pokud se tento proces nenechá probíhat příliš dlouho. Lehké osmažení na másle, olivovém oleji nebo kokosovém oleji ja také přijatelná metoda vaření. Některé výzkumy naznačují, že vaření potravin v tucích a olejích ve skutečnosti činí živiny dostupnějšími. Mezi jiné způsoby patří blanšírování (krátké spaření, pozn. překl.) ve vařené přefiltrované vodě a u kořenové zeleniny vaření v hlíněném hrnci.

Pařák na zeleninu, ale jistě stačí použit košík na kynuté knedlíky…

Doporučujeme sice zavedení hodně syrového jídla do jídelníčku, ale některou zeleninu je lepší jíst uvařenou. Například zelí, brokolice, kapusta růžičková a kel obsahují chemické látky, které brání produkci hormonu štítné žlázy (známé jsou jako goitrogeny [též strumigenní antinutriční látky, pozn. Překl.]). Mladé listy řepy, špenát a mangold obsahují kyselinu oxalovou (šťavelovou), která brání vstřebávání vápníku a železa a dráždí ústa a střevní trakt. Syrové brambory obsahují látky zvané hemaglutininy, které narušují správné fungování červených krvinek. Vaření ničí nebo neutralizuje tyto škodlivé látky (stejně jako proces fermentace). Špenát a zelí jsou oblíbenými potravinami do salátů, ale syrové by se měly jíst jen příležitostně.

Zeli je zasyrova sladke, ale jeste lepsi pro nase zdravi tradicne kvasene, aby netrpela nase stitna zlaza

Asi to bude znít kacířsky, ale nedoporučujeme podávat vodu, ve které se vařila zelenina. Adelle Davisová byla první, kdo psal o výživě a která navrhovala, aby se znovu využívala voda z vaření za předpokladu, že vitamíny a minerály vytracené ze zeleniny při vaření končí ve vodě. To může být dost dobře pravdou, ale bohužel také spousta dalších věcí končívá ve vodě – pesticidy a dusičnany z konvenčně pěstované produkce spolu s mnoha škodlivými sloučeninami výše jmenovanými včetně kyseliny šťavelové. Řešení je lehce spařit a ne moc dlouho. Většina vitamínů a minerálů zůstane v zelenině, do které patří, a malá ztráta se vykompenzuje tím, že lehké povaření činí živiny ze zeleniny rychleji dostupnějšími a vstřebatelnějšími.

Existuje několik velkých kategorií zeleniny. První je tmavá listová zelenina, jako je špenát, mangold a mladé listy řepy. Obsahují velké množství vitamínů a minerálů, především vitamíny B, vápník a stopové prvky a měly by být pravidelně zařazeny do stravy – alespoň jednou či dvakrát týdně. Druhou kategorií je košťálová zelenina – zelí, mangold, kapusta růžičková, květák a brokolice – které obsahují přírodní chemické látky známé tím, že blokují tvorbu nádorů v trávicím traktu. Další kategorie jsou hlízy (brabory a sladké brambory), kořenová zelenina (mrkev, tuřín, pastinák a řepa), čeleď tykvovitých (včetně cukety), liliovitá čeled (cibule, pórek a česnek) a lilkovitá zelenina (rajčata, lilek a papriky).

Všechna zelenina sice obsahuje dobré věci, ale musíme znovu varovat, že náš výběr zeleniny musí brát v úvahu citlivost jednotlivce na potravinu. Zelenina z čeledi lilkovitých může způsobit artritidu a bolesti v kloubech u citlivých jedinců. Košťálová zelenina byla nedávno v centru pozornosti, ale není pro každého – jejich vysoký obsah síry může některým způsobit problémy. Zelenina z čeledi cibulovitých má tendenci stimulovat žlázy a proto by se ji měli vyhýbat ti, kteří trpí únavou nebo oslabenou funkcí adrenálních žláz. Téměř jakákoliv zelenina může způsobit nepříznivou a alergickou reakci, pokud se jí přesmíru – proto je tak důležitá pestrost.

Nejdůležitějším kusem výbavy, jaký budete potřebovat na přípravu zeleniny je dvojdílný nerezový pařák– jako dvojitý kotel s dírami na dně horního hrnce. Dřevěná deska na krájení, těžká nerezová nebo litinová pánev a kolekce ostrých nožů doplňují seznam předmětů potřebných pro úspěšnou přípravu zeleniny. Keramický hrnec je rovněž užitečný – brambory takto vařené jsou chutné.

Dyne Hokkaido nam chutnaji nejlepe pecene na ghi a se strouhanym syrem klidne jeste troskou cerstveho masla, ktere se na nem pekne rozpusti…

Mražená zelenina je příležitostně přijatelná, ale většina zeleniny, kterou jíte, by měla být čerstvá a pokud možno pěstována ekologicky nebo biodynamicky. Všechny konvenčně pěstované druhy zeleniny by se měly umýt ve vodě s trochou bělidla značky Clorox, peroxidem vodíku nebo Dr. Bronnerś Sal Suds (viz Kuchyňské rady a nápady, strana 69, [jde o značku čističe na rostlinné bázi, “Solná pěna dr. Bronnera”, pozn. překl.]) a poté pořádně opláchněte, aby se odstranily chemické zbytky.

Tmavě zelená listová zelenina má tendenci koncentrovat dusitany, když se pěstuje konvenčně s hnojivy s vysokým obsahem dusičnanů. Ve střevním traktu tyto dusitany mohou být přeměněny na potenciální karcinogeny. Nitráty mají sklon se tvořit u vařené zeleniny během skladování. Z tohoto důvodu varujeme před pojídáním znovu ohřívané zeleniny, obzvlášť zelené.

Neváhejte si dát máslo na pařenou zeleninu. V tucích rozpustné vitamíny a Priceův faktor (vitamín K2, pozn. překl.) v másle je přesně to, co vaše tělo ptřebuje, aby plně využilo minerály z rostlinných potravin. Lehce zeleninu okořeňte po vaření s mořskou solí.

Postranní sloupky z knihy Nourishing Traditions:

I když je ve špenátě vápník přítomen, děti ho nemohou využít. Publikována byla data ukazující, že děti děti do šesti let absorbují ze špenátu vápníku nebo fosforu velmi málo. Dospělí jedincí se různí v účinnosti, se kterou vstřebávají minerály a jiné chemické látky esenciální pro využití minerálů. Je možné hladovět po minerálech, jichž je v pozřeném jídle hojnost, protože nemohou být využity bez odpovídajícího množství v tucích rozpustných aktivátorů. Weston A. Price, DDS Nutrition and Physical Degeneration

Špenát je královou tmavé listové zeleniny, nejméně hořká a nejměkčí. První zápis, který o špenátu máme, se objevil v roce 647, když nepálský král poslal dar ve formě špenátu čínskému císaři. Do Anglie byl uveden v polovině 16. století.

Špenát obsahuje výjimečně velké množství kerotenoidů a vitamínu C. Obsahuje vápník a železo, ale vědci jsou nyní přesvědčeni, že forma železa obsažená ve špenátu, že taková, kteru není snadné vstřebat. Špenát také obsahuje kyselinu šťavelovou, která může bránit vstřebávání vápníku. Kyselina šťavelová se vařením neutralizuje, takže zatímco vařený špenát se může jíst pravidelně, špenátový salát by se měl jíst jen příležitostně.

Jak chlorofyl tak karotenoidy nacházející se hojně ve špenátě zastavují potenciální rakovinu. Japonské studie také ukazují, že špenát snižuje hladinu cholesterolu u laboratorních zvířat. Nové výzkumy ukazují, že špenát je účinný v prevenci makulární degeneraci oka, pravděpodobně díky velkému množství glutathionu ve špenátě.

Špenát je nyní dostupný téměř v jakoukoliv dobu roku. Mnohokrát si ho můžete koupit umytý a uzavřený do plastových sáčků. Využijte úžasných věcí, které moderní doba každému zdostupnila a jezte špenát pravidelně. SWF

Druha zleva je sklenicka s kvasenou palivou paprikou a rajcaty

Říj 242012
 

Komukoliv selhává celý jeho organismus a čí žíly jsou vysušené, ten by měl srkat šťávu z jehněte a polévku, ve které se vařilo. Také by měl sníst trochu toho masa a až mu bude lépe, může toho masa sníst i více, pokud chce. Sv. Hildegarda z Bingenu

 Následující text je poměrně aktuální pro tuto podzimní dobu, kdy je přirozené honem dovykrmovat třeba i obilím svá domácí zvířata, jako je dobytek nebo třeba i husy, ale samozřejmě je něco jiného, když zvíře nechodí ven a vyrůstá jen na obilí, sóji a kukuřici. Znovu se dovídáme, jak jsou užitečné enzymy, které  (pokud jsem to tak pochopila, prosím opravte mě), se v našem žaludku sice zničí, ale pokud jim to dovolíme při procesu kvašení nebo „dozrávání“ masa, tak kus práce s trávením udělají za nás (ještě než je sníme) a třeba takové maso „natráví“ a to je pak měkčí a stravitelnější (a živiny maximálně využité). Ráda bych zde umístila recepty na nějaký ten indiánský pemmikan či jiné recepty ze syrového masa, ale neučiním tak ještě, pokud ho sama nevyzkouším a neochutnám. Ještě musí pan veterinář přijít na odběr krve mj. i našeho býčka Ivana, a teprve po negativních výsledcích u nás proběhně domácí zabíjačka býčka se zkušeným mistrem řeznickým. Zatím ho ještě dovykrmíme (jen pár týdnů) i jablky a trochou mletého ječmene. Už asi také víme, čím možná natřeme nová vrata do stodoly…Minulý týden se nám narodil Havel, zase býček, totiž vybrali jsme mu jméno podle kalendáře…

HOVĚZÍ & JEHNĚČÍ

Sally Fallonová a Mary G. Enigová, PhD

Politicky korektní výživa si vybrala červené maso – hovězí a jehněčí – za hlavní podílející se faktor, nebo dokonce za hlavní příčinu našich dvou největších pohrom – rakoviny a srdečníhoonemocnění. Konzumace těchto druhů masa v posledních letech klesla, ale výskyt jak srdeční choroby tak rakoviny neustále stoupá.

Tyto ovce v pozadí nejsou naše, ale patří sousedovi v naší obci

 

Jaké světlo mohou zvyky tradičních společností vrhnout na otázku červeného masa? Průzkumy etnických kuchyní ukazují, že červené maso ve formě hovězího, ovčího a kozího je druhý nejvíce upřednostňovaný zdroj živočišných bílkovin a tuku v neprůmyslových společnostech, je druhý hned za kuřecím (masem a vejci) a je oblíbenější nebo přinejmenším dostupnější než potraviny z moře. Tyto společnosti zřídka trpí rakovinou nebo srdečním onemocněním. Tento samotný fakt by měl stačit k utišení jakéhokoliv strachu z červeného masa.

Věříme tomu, že rizika vlastní červenému masu jsou kvůli moderním způsobům chovu dobytka. Většina masa dostupného v obchodech pochází od zvířat, která byla chována v ohromných výkrmnách s obilím zatíženým pesticidy – či hůře se sójovým krmivem, které má příliš vysoký obsah bílkovin, a tudíž je jedovaté pro jejich játra – je naočkované steroidy, aby maso bylo křehčí, a zvířata jsou léčena antibiotiky, aby se odvrátily infekce, které jsou nevyhnutelným výsledkem špatné stravy a stěsnaných podmínek.

Naštěstí ekologicky produkované hovězí maso od zvířat z pastvy se stává stále dostupnějším. Dobytek a ovce by měly strávit většinu svého života na venkovním výběhu. Je ale zcela vhodné, aby se tato zvířata dovykrmila obilím během jejich posledních několika týdnů života. Takový zvyk napodobuje přírodní procesy, jelikož přežvýkavá zvířata ztloustnou na semínkách a na obilovinách ve svém přirozeném místě výskytu během léta a podzimu. Krmit obilím je starodávný zvyk, který zajistí bohaté množství tuku. Mělo by se to ale provádět ve zdravých, nestístěných podmínkách.

Pokud jíte červené maso, naléháme na vás, abyste se co nejvíce vynasnažili opatřit si maso, které bylo vyprodukováno převážně díky pastvě. Mnoho obchodů v našich větších městech nyní prodává ekologicky vyprodukované maso nebo maso od zvířat živených pastvou a, když člověk trochu pohledá, vždycky se dá najít velkoobchodní zdroj. Mnoho zemědělců prodá půlky nebo čtvrtky přímo zákazníkům. Pokud máte místo v mražáku, je to nejekonomičtější způsob, jak si pořídit kvalitní hovězí a telecí. (Určitě si přesně řekněte, když kupujete půlky masa přímo od zemědělce, aby maso bylo vyvěšeno a necháno dozrát, jako maso v obchodě, před tím, než se zabalí do mražáku. Jinak bude velmi tuhé.) Jak domácí tak jehněčí z dovozu povětšinou živené pasením se dá zakoupit v běžných supermarketech.Knížka o zrání a zpracování masa doporučována čtenářkou blogu (viz její komentář níže)

Když nakupujete přímo z hospodářství, máte další výhodu, že si můžete koupit orgánové maso, kosti a kopyta. Tradiční společnosti nedopustí, aby tyto hodnotné části přišly nazmar. Orgánové maso, které je výjimečně bohaté na v tucích rozpustné vitamíny, je oblíbené jako delikatesa u primitivních společností, a kosti a kopyta se používají na vaření výživných vývarů, které poskytují spoustu minerálů ve formě, která se obzvlášť snadno vstřebá.

Červené maso je vynikajícím zdrojem jak makrominerálů tak stopových prvků, především zinku a magnézia. Tyto minerály existují v mase ve formě, kterou organismus mnohem snáze štěpí a lépe využívá než minerály z obilí a luštěnin. Červené druhy masa mají vysoký obsah vitamínu B12, který je tolik důležitý pro zdraví nervového systému a krve, a karnitinu, který je podstatný pro zdravé fungování srdce. Hovězí a jehněčí tuk obsahuje v tucích rozpustné vitamíny a menší množství esenciálních mastných kyselin zvláště, pokud se tato zvířata nechala pást na zelené trávě. Tyto v tucích rozpustné vitamíny jsou tím, co vaše tělo potřebuje k tomu, aby zužitkovalo minerály ze všech potravin. Při studiu zvířat se zjistilo, že hovězí tuk působí na snižování cholesterolu. Jehněčí a hovězí tuk jsou bohaté na konjugovanou kyselinu linolenovou, která má silný protirakovinový účinek, a jak jehněčí tak hovězí tuk obsahujekyselinu palmitovou, která nás chrání před viry a jinými patogeny.

Na živiny koncentrované jídlo (nutrient-dense food): hovězí z trávy s kostním vývarem (želatina), hovězím tukem, máslem, vařenou kořenovou zeleninou, kvašenou červenou řepou s koriandrem (mám zásoby z lednice), strouhaným křenem, pórkem a kvašenými rajčaty s chilli papričkami. soleno keltskou solí…Tak tohle jsme měli dnes ke snídani..(jako sacharidy poslouží jen později sušenky z vloček)

 

Naše recepty na porce měkkého hovězího a jehněčího – řízek a hovězí žebra, jehněčí kýtu a jehněčí žebírka – volají po tom, aby se tyto kousky jedly krvavé, kdy větší část obsahu jejich enzymů je stále nedotčená. Tvrdší kousky se mohou podusit ve vývaru, aby se uvařil chutný guláš. Při dušení teplota masa nepřesahuje 100 st. C, takže se minimalizuje nežádoucí změna kvality bílkovin. Enzymy jsou pryč, ale jakékoliv minerály a aminokyseliny, které se z masa dostávají, budou obsaženy v omáčce. Mnoho etnických receptů si říká o marinování (naložení) tvrdších kousků po 24-48 hodin ve víně, jogurtu a podmáslí. Tento proces maso změkčuje a natravuje.

Nedoporučujeme hluboké smažení červeného masa nebo jakékoliv jiné způsoby vaření, při nichž vnitřní teplota stoupne nad 100 st. C. Výzkumy ukazují, že maso podléhající vysokým teplotám, je na trávení těžší a může i podnítit růst patogenů a virů v tlustém střevě. Máme tu další důvod, proč jíst maso s omáčkou či bujónem obsahujícím želatinu a tedy hydrofilní koloidy, kteří usnadňují trávení bílkovin.

Neradi vám kazíme radost, ale musíme vás varovat před příliš častou konzumací masa opekaného na rožni (barbecue). Maso a tuk u masa, který přichází do kontaktu s otevřenými plameny, syntetizuje určité vysoce karcinogení uhlovodíky. Maso, které se vařilo na pánvi nebo v tekutině, obsahuje velmi málo uhlovodíků ve srovnání s masem, které se rožnilo. Vaše tělo se dokáže s těmito uhlovodíky vypořádat, pokud je zdravé a nepřetížené. Naléhame na vás, abyste jedli rožněné maso pouze příležitostně, a pokud tak učiníte, určitě k němu sněste jeden nebo více brukvovitých druhů zeleniny, jako je zelí, brokolice nebo kapusta růžičková. Ještě lepší bude, když budete podávat barbecue s mléčně kvašenou zeleninou nebo přílohou. Tato kombinace je synergická nejen ve smyslu chuťovém, ale také proto, že tato zelenina pomůže karcinogeny ve střevním traktu neutralizovat díky svým bakteriím vytvářejícím kyselinu mléčnou a díky vysokému obsahu enzymů.

Přeloženo z knihy Vyživující tradice: Kuchařka, která je výzvou pro politicky korektivní výživu a diktátory stravy (Nourishing Traditions: The Cookbook That Challenges Politically Corect Nutrition and the Diet Dictocrats), str. 329-330.

Translation © Věra Dudmanová

Další přeložené texty o hovězím v češtině je možno si přečíst na následujících stránkách HAJANY.com a začínají takto:

S výjimkou másla nebyla žádná jiná potravina vystavena v posledních letech tak intenzivní démonizaci jako červené maso, obzvláště pak hovězí. Šťavnatý hamburger a delikátně prorostlý stejk byly obviněny z hrozivých zločinů. Dietní diktokraté tvrdí, že hovězí způsobuje onemocnění srdce. Hovězí způsobuje rakovinu, obzvláště rakovinu tlustého střeva, způsobuje osteoporózu, autoimunitní nemoci jako astma, poskytuje útočiště E. coli a tak šíří nemoci, způsobuje Creutzfeldt-Jakobovu nemoc.

Vegetariánská skupina Lidé za etické zacházení se zvířaty (PETA) nedávno vylepila billboardy varující muže před konzumací hovězího, protože způsobuje impotenci! Červené maso okyseluje, říkají vegetariáni, což způsobuje hnití ve střevech, protože lidé nedokáží trávit maso. Produkce hovězího ničí životní prostředí a zabírá zemi, na které by bylo možné pěstovat obilniny pro hladovějící milióny lidí. Prozkoumejme nyní tato obvinění jedno za druhým…Čtěte více zde…

—————————–

A ještě malý bonus v podobě postranního sloupku z knihy Vyživující tradice:

Jaké změny v jídelníčku od přelomu století způsobily, že Američané trpí více rakovinou a srdeční chorobou? Je pravda, že konzumujeme více hovězího – 35,8 kilogramů na osobu za rok oproti 24 kilogramům v roce 1909, což je 46% nárůst , ale spotřeba drůběžího prudce stoupla o 280 procent, z 8 kilogramů na osobu za rok na 31,7 kilogramů. Spotřeba rostlinných olejů včetně těch, které jsou hydrogenované, stoupla o 437 procent ze 4,9 kilogramů na osobu za rok na 26,7 kilogramů, ale spotřeba másla, sádla a loje prudce sjela ze 13,6 kilogramů na osobu za rok na sotva 4,5 kilogramů. Spotřeba plnotučného mléka klesla o téměř 50 procent, zatímco spotřeba nízkotučného mléka se zdvojnásobila. Spotřeba vajíček, čerstvého ovoce (včetně citrusu), čerstvé zeleniny, čerstvých brambor a výrobků z obilovin klesa, ale spotřeba cukru a jiných sladidel se téměř zdvojnásobila. Proč tedy dnešní politicky korektní nutriční guruové stále viní spotřebu hovězího za naše nemoci? Je to proto, protože je to ta jedna blahodárná potravina, která vykazuje nárůst za posledních devadesát let? SWF

The Congressional Record (Ústřední bulletin amerického Kongresu, pozn. překl.)poukázal, že Frederick Stare, profesor výživy na Harvardu, přijal finance na vědeckou činnost od různých výrobců potravin. The Congressional Record tvrdil, že společnosti zpracovávající potraviny mu vyplácejí velký osobní plat za to, že konzultuje věci s jejich radami ředitelů. Dr. Stare byl tehdy v radě ředitelů potravinářských společností, které dávaly cukr do svých fazolí v konzervě. Co se chystá dr. Stare obhajovat, červené maso, nebo fazole v konzervě šmrncnuté cukrem od jeho společnosti? Co si myslíte, že poradí kongresním výborům, když se zeptají na jeho radu? H. L. Newbold, MD Type A Type B Wight Loss Book

V součané době doporučení Americké srdeční asociace volají po stravě, která nebude mít víc než 2000 kalorií na den, z čehož ne víc než 30 procent by měl být tuk s poze 10 procenty jako nasyceného tuku. Analyzovali jsme Boston Cook Book [Bostonskou kuchařku] z roku 1896 co do kalorií, tuku, bílkovin a sacharidů….

Jídelníčky v Boston Cook Book naznačují, že běžný Američan žijící ve městě na přelomu století jedl 2900 kalorií denně s asi 40 procenty těchto kalorií ve formě tuku a s 20 procenty kalorií v bílkovinách. (Rolnické rodiny pravděpodobně jedly dokonce vyšší množšství kalorií.) Poměr nasycených tuků vůči nenasyceným byl přinejmenším jedna ku jedné. Tato strava bohatá na smetanu, máslo, vajíčka, maso, zeleninu, obilí a ovoce vytvořila generaci zdravých, přátelských, inteligentních Američanů vzdor tomu, že jedli velké množství cukru a bílé mouky. Velké množství mléčných tuků ve stravě přispělo k silným kostem, laskavé mysli a zdravému imunitnímu systému. “Uvážlivá” nízkokalorická, nízkocholesterolová dieta Americké srdeční asociace je těžko předpisem k dobrému zdraví, i když v ní chybí cukr a bílá mouka. Tradiční druhy stravy včetně tradiční americké stravy byly vydatné a bohaté a dodávaly nutriční ochranné faktory na silné kosti, na život bez degenerativních onemocnění a na čistou hlavu až do pozdějšího věku. Americans Now and Then [Američané tehdy a dnes]

Poznámka k  nám Čechům, kteří máme v Evropě vysoký výskyt rakoviny tlustého střeva. Osobně si myslím, že to souvisí s našími lapidárně řečeno „buchtami“ hloupého Honzy. Jíme nejen moc pečiva z bílé mouky (pořád nakupujeme ty rohlíky a housky, které nejsou „nutrient-dense food“, tedy nejde o na živiny bohaté tělotvorné jídlo), ale pečiva a sacharidů (těstoviny, bílá rýže) vůbec, falešně zdravého celozrnného pečiva a nesprávně upraveného. (Osobně tomu říkám – sláma pro žaludek oslíka, když má zchvácená kopýtka z výživného jetele). Tam, kde je dle mého názoru třeba zapracova,t je, aby si lidé pekli více vlastní domácí chléb, tedy celozrnný kváskový chléb z bioobilí, protože je jinak skoro jedno, jestli si bílý nevýživný rohlík koupím, nebo upeču doma, na zdraví nám moc nepřidá. A další věc je nejíst rostlinné rafinované oleje a omezit stravování se v restauracích, kde je používají. (Hranolky se původně smažívaly v loji, díky kterému pak nebyly tak nasáte tukem). Níže je k té rakovině tlustého střeva zajímavý postranní sloupek:

Odborníci zvláštního výboru Senátu tvrdí, že země s vysokým příjmem živočišných tuků mají větší výskyt rakoviny prsou a tlustého střeva. Toto prostě není pravda. Ve skutečnosti opak se zdá být pravděpodobnější.

Vezměte si jako příklad Finsko a Nizozemsko. Jejich denní spotřeba živočišných tuků na hlavu je stejná. Jenže Holanďané konzumují čtyřikrát více rostlinných tuků než Finové a mají dvakrát vyšší výskyt rakoviny tlustého střeva a prsou. Daly by se citovat mnohé další příklady.

Enigová a spolupracovníci na Univerzitě v Marylandu udělali statistické rozbory stejných dat USDA spoléhajících se na Senátní výbor. Zjistili “silnou významnou negativní korelaci…u živočišného tuku vůči umrtím na rakovinu a výskytu rakoviny prsou a tlustého střeva.”

Jednoduše řečeno pravděpodobněji dostanete rakovinu z rostlinného tuku, jako je margarín, než z živočišného tuku, jako je máslo. “Negativní korelace” znamená, že navzdory tomu, co řekli experti, máslo a jiné živočišné tuky mohou před rakovinou chránit! William Campbell Douglass, MD The Milk Book

 

Politicky nekorektní názory k otázce cholesterolu

 Z knihy Výživující tradice  Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Politicky nekorektní názory k otázce cholesterolu
Říj 242012
 

Jestliže tvrdíte, že cholesterol je příčina, jak vysvětlíte těch ostatních 60 až 70 procent se srdeční chorobou, kteří nemají vysoký cholesterol? “ Michael DeBakey, světově renomovaný kardiochirurg z Houstonu

 

Existují i jiné názory k otázce cholesterolu, které nikdy nebylo slyšet, o nichž jsme nikdy nečetli, které byly ignorovány nebo jinak přehlíženy, přestože pocházejí od kompetentních, nezávislých a zkušených lidí, kteří k této otázce mají co říci. U nás prof. Strunecká s kolegou prof. Patočkou píšou v knize Doba jedová, že víc než na cholesterol dnes lidé stůňou na léky proti němu…“Níže je pár sloupků z knihy Vyživující tradice.

Stávající lékařská teorie je, že strava s vysokým obsahem cholesterolu způsobuje vysoký krevní cholesterol, který způsobuje postup aterosklerózy. Třebaže se tato teorie zdá být správnou, není...V roce 1970 jsem se začal dívat na hladinu cholesterolu u pacientů a viděl mnohé, na které tato teorie nesedí. Mnohé, kteří byli velcí jedlíci cholesterolu a měli dobrý lipidový profil, a mnohé, kteří nekonzumovali cholesterol a měli špatný lipidový profil.Věděl jsme tehdy, že na teorii o cholesterolu ve stravě je něco špatně….Věděl jsem, že skutečná odpověď na aterosklerotický proces se najde tak, že se najde příčina prvotního poškození buněk nejvnitřnější vrstvy cév (lat. intima, pozn. překl.).Věděl jsem, že všechny teorie o tomto poškození nemají žádný vědecký základ. Na počátku 80. letech jsem podezíral oxidační volný radikál, že je tím viníkem. Nakonec jsem začátkem roku 1987 nalezl důkaz ve studii, v níž se morčata vystavila kerosénovým výparům. Játra zvýší produkci cholesterolu v reakci na poškození buněk nejvnitřnější vrstvy cév volnými radikály. Cholesterol jde na místo poškození a sám se zoxiduje při pokusu o ochranu buněk. Roy W. Dowdell, MD Health Freedom News

Michael DeBakey, světově renomovaný kardiochirurg z Houstonu, který se věnoval rozsáhlému výzkumu teorie cholesterolu a srdečního onemocnění, tvrdí, že z každých deset lidí ve Spojených státech, kteří mají aterosklerotické srdeční onemocnění, že pouze tři nebo čtyři z oněch deseti má zvýšenou hladinu cholesterolu. Je to zhruba stejný výskyt zvýšeného cholesterolu, jaký se nachází v běžné populaci. Jeho poznámka:”Jestliže tvrdíte, že cholesterol je příčina, jak vysvětlíte těch ostatních 60 až 70 procent se srdeční chorobou, kteří nemají vysoký cholesterol? “ DeBakey udělal rozbor hladiny cholesterolu z obvyklých nemocničních laboratorních analýz 1700 pacientů s aterosklerotickou chorobou a zjistil, že není žádný pozitivní či určitý vztah či korelace mezi hladinou sérového cholesterolu a rozsahem či povahou aterosklerotického onemocnění. H. Leon Abrams Vegetarianism: An Anthropological/Nutritional Evaluation [Vegetariánství:Antropologické a nutriční hodnocení]

Nejdramatičtější selhání při dokázání spojitosti cholesterolu přišlo, když v roce 1982 ztroskotala studie MRFIT (Multiple Risk Factor Intervention Trial – Pokus s intervencí vícerizikového činitele, pozn. překl.). Tato dlouhodobá studie měla v úmyslu poskytnout konečné odpovědi o příčinách srdečního onemocnění. Pět až šest tisích lidí “podstupovalo intenzivní léčbu…nejen na redukci cholesterolu pomocí diety a léčiv, ale také na snížení kouření a vysokého krevního tlaku.” Pokusná skupina se pak měla srovnávat s kontrolní skupinou, které se dostalo “obvyklé péče” od svých doktorů. Výsledky byly obrovsky nepřesvědčivé. Rozdíl ve výskytu srdečního infarktu mezi těmito dvěma skupinami byly statisticky nevýznamné….Co je ještě důležitější – “otázka cholesterolu…zůstává nevyřešena po dvou dekádách sporu….Přínos ze snížení cholesterolu – a příčinná role cholesterolu u srdečního onemocnění – zůstává nejasná.” Joseph D. Beasley, MD a Jerry J. Swift, MA The Kellogg Report

Člověk jedl maso a tuk po tisíce let, ale tvrdnutí artérií je novým onemocněním. Můj otec, který měl před padesáti lety lékařskou ordinaci ve státe Georgia, se vzácně setkal se srdečním infarktem. Srdeční infarkt se stal běžným až po příchodu homogenizovaného a pasterovaného mléka, oleomargarínu a po zvýšení spotřeby vícenenasycených rostlinných olejů. William Campbell Douglass, MD The Milk Book

Odborníci zvláštního výboru Senátu tvrdí, že země s vysokým příjmem živočišných tuků mají větší výskyt rakoviny prsou a tlustého střeva. Toto prostě není pravda. Ve skutečnosti opak se zdá být pravděpodobnější.

Vezměte si jako příklad Finsko a Nizozemsko. Jejich denní spotřeba živočišných tuků na hlavu je stejná. Jenže Holanďané konzumují čtyřikrát více rostlinných tuků než Finové a mají dvakrát vyšší výskyt rakoviny tlustého střeva a prsou. Daly by se citovat mnohé další příklady.

Enigová a spolupracovníci na Univerzitě v Marylandu udělali statistické rozbory stejných dat USDA spoléhajících se na Senátní výbor. Zjistili “silnou významnou negativní korelaci…u živočišného tuku vůči umrtím na rakovinu a výskytu rakoviny prsou a tlustého střeva.”

Jednoduše řečeno pravděpodobněji dostanete rakovinu z rostlinného tuku, jako je margarín, než z živočišného tuku, jako je máslo. “Negativní korelace” znamená, že navzdory tomu, co řekli experti, máslo a jiné živočišné tuky mohou před rakovinou chránit! William Campbell Douglass, MD The Milk Book

Sebevražednost náctiletých se od roku 1968 zdvojnásobila především protože matky předvádějí svou lásku tím, že mají lednice stále plné slazených limonádových nápojů a že je krmí na snídani cereáliemi a na večeři špagetami. Jejich prarodiče jim přinášejí bonbóny a zmrzlinu .Proč trváme na kažení mozků celé generace dětí, na dělání z nich ty, co ve škole nebyli úspěšní, na delikventy, odpadlíky ze školy a ty, co berou podporu v nezaměstnanosti? Proč jich dohání víc a víc k sebevraždám tím, že je krmíme ještě víc potravinami průmyslově zpracovanými? Řeknu vám proč:mnoho lidí za tuto cenu bohatne.Díváme se úkosem na africké kmeny, když si řežou obličeje a vtírají si barvy do zranění a když dělají ženám obřízku. To je dětská hra ve srovnání s tím, co děláme svým dětem. V naší společnosti je naprosto v pořádku mrzačit a zabíjet – tak dlouho, dokud to děláme sociálně přijatelným způsobem. H. L. NewBold, MD Type A Type B Weight Loss Book [Kniha o úbytku váhy typu A a typu B]

Bylo by to výjimečné, jestliže by cukr a bílá mouka známé tím, že dělají spaseku na zubech, neměly také hlubokou odezvu jinde v těle. Koronární srdeční onemocnění se dotud považovalo jako “komplikace” cukrovky. Jak koronární onemocnění a cukrovka mají společnou příčinu: bílou mouku a bílý cukr. William Dufty Sugar Blues

Cholesterol je…ústřední strukturou ve skupině steroidů, mezi něž patří ženské a mužské hormony, hormonální antikoncepční pilulky, kortizon, vitamín D a steroidní léčiva, která berou někteří atleti a starší filmové hvězdy. Cholesterol je navzdory veškeré špatné kritice, jaké se mu dostalo, životně důležitou látkou v lidském organizmu. Je součástí žlučových kyselin, které tráví tuky, hlavní složkou mozku a nervové tkáně a prekurzorem mnoha hormonů, především sexuálních hormonů. Cholesterol se nachází obecně v živočišných potravinách (vajíčkách, mléčných produktech, drůbežím, škeblích) a naše tělo si ho každý den vyrábí značné množství. “Bez něho by pokožka vyschla, mozek by nefungoval a nebyly be žádné životně důležité sexuální a adrenální hormony.”

Ve velkém sporu o tuky někteří badatelé hlásili statistickou korelaci mezi hladinou krevního cholesterolu a srdečním onemocněním. Přes své nadměrné úsilí vědci přesto nebyli schopni zavést mezi normálními zdravými lidmi na zdravé stravě srozumitelné spojení mezi cholesterolem v něčí stravě, cholesterolem v něčí krvi a infarkty či mrtvicemi. Do určité míry zde vztah je – stejně jakoexistují vztahy mezi spoustou faktorů a ději v organismu – nikdo neví, co co způsobuje. Joseph D. Beasley, MD a Jerry J. Swift, MA The Kellogg Report

Nízkotučná a nízkocholesterolová strava se zdá být rozumná. Zvýšené množství cholesterolu a nasycených tuků ve stravě způsobí v průměru zvýšení hladiny krevního cholesterolu. Čím vyšší je u jedince hladina cholesterolu, tím vyšší je u něho šance, že se vyvine srdeční onemocnění a že dostane srdeční infarkt. Tudíž se zdá být jasné, že nízkotučná, nízkocholesterolová strava s nebo bez léku způsobí snížení jak úmrtnosti na srdeční onemocnění tak celkovou úmrtnost.

Jenže u této jednoduché dedukce existuje problém, o němž se lékařská obec rozhodla, že ho přehlédne. Předpoklad uvedený výše je nekorektní. Existuje velmi málo vědeckých důkazů, které by přímo ukazovaly na to, že když se sníží cholesterol a nasycené tuky ve stravě, prodlouží se délka lidského života.

Po mnoho let si lékařský stav zvolil ignorovat vědecké důkazy z řady výzkumů, které naznačují, že taková dieta nemusí prodloužit délku života jednotlivce a snížit celkovou úmrtnost. Lékařská obec je nyní možná připravena trochu ustoupit a alespoň částečně nahradit teorii o cholesterolu názorem, že genetika je možná primárním viníkem u koronárního srdečního onemocnění. Očividně je zde problémem to, že nikdo nemá kontrolu nad svým genetickým vybavením.

Rád bych zde položil jednu otázku. Pokud je genetika primární příčinou koronárního srdečního onemocnění, proč pak došlo k tak velkému nárůstu umrtí na koronární srdeční chorobu v období od poloviny 20. let do roku 1968? Změnily se naše geny za pouhých několik desítek let? Chris Mudd Cholesterol and Your Health

 Není pravda…že se celková délka života prodloužila. Ve skutečnosti méně lidí, kteří jsou v 70 dnes naživu se dožívá 90 let než před 40 lety. Prodloužená délka života je dnes díky záchraně životů více miminek a dětí. Edward Howell, MD Food Enzymes for Health and Longevity.

Rada pro lékařský výzkum ve Velké Británii udělala v roce 1968 studii v níž byl osud pacientů nasazených na nízkotučnou stavu po srdečním infarktu určen a srovnán s pacienti na stravě s velkým zastoupením nasycených tuků. Došli k závěru, že strava s nenasycenými tuky nemá žádný vliv na konečný osud pacientů. Počet druhých infarktů a umrtí bylo stejné u obou skupin. Další dvě stuide – jedna v Oslu v Norsku a druhá v Anglii došla ke stejným závěrům. William Campbell Douglass, MD The Milk Book

Pokud by se využily neslepší současné poznatky, dostatek jídla pro čtyři miliardy lidí by se dalo vypěstovat v jižní části Súdánu! Je to pouze západní předsudek, představa rozšířená po světě, že člověk musí jíst bílé zrno a pít slazené nealko, aby byl “civilizovaný”, která je zodpovědná za utrpení miliónů hladovějící lidí na světě. Je to mýtus, že nevystačíme, že není, jak by Země mohla podporovat své rozrůstající se obyvatelstvo.Skutečností je, že většina potravinovýchb zdrojů světa je řízena hrstkou chamtivých lidí, kteří upírají lidem právo produkovat si jídlo sami, ale snaží se jim místo toho prodávat na západě vyprodukované nevýživné zmetky.(Někteří experti) usuzují, že pokud by veškerá orná půda na světě byla využíváná správně a osázená potravinami pro lidskou spotřebu, Země by mohla uživit 60 miliard lidí – téměř patnáctinásobek současné populace! Je ovšem pravdou, že není způsob, jak by se dala uživit světová populace na Whoppers (přeslazené čokoládové kuličky plněné sušeným mlékem, pozn. překl.) a Cheez-Wiz (pasta či omáčka z průmyslově vyrobeného a zpracovaného sýra konzerovovaná ve sklenici, je plná přidatných látek, pozn. překl.), natož vyživit. Paul Stitt Fighting the Food Giants [Boj s potravinářskými obry]

Vaše tělo si vytváří nasycené tuky a vaše tělo vytváří cholesterol – asi 2000 mg denně. Cholesterol, který obecně absorbuje průměrný Američan z potravin, činí asi 100 mg denně. Takže dokonce i teoreticky snížit živočišné potraviny na nulu bude mít za následek pouhé 5% snížení v celkovém množství využitelného cholesterolu v krvni a tkáních. Taková dieta prakticky nejspíš připraví tělo o živné základy, jaké si potřebuje vyrobit dostatek z této životně důležité látky. The Oiling of America [Naložení Ameriky do oleje]

Kniha o životně důležité intuici, identitě člověka, moudrosti, telepatii a přizpůsobení se životním podmínkám…obálkou knihy aspoň trochu oživím tento „post“…

Jak získat odpovídající tuk bylo velikou výzvou pro austrálské aborodžince žijící v horkém suchém klima. Byli bedliví pozorovatelé přírody a věděli, kdy zrovna byli určití živočichové nejtučnější. Například klokani byli tuční, když akácie s kapradinovým tvarem listů (Acacia filicifolia, pozn. překl.) kvetou, kusu liščí, když kvetou jabloně. Další znamení určovala, kdy jsoukrajta kobercová, klokaní krysa, slávky jedlé, ústřice, želvy a úhoři tuční a nejlepší. Kromě času sucha nebo hladomoru odmítali aborodžinci klokany, kteří byli příliš liboví – nestáli za to, aby si je přinesli zpátky do tábora. Během období hojnosti “byla zvířata nemilosrdně porážena a jedly se pouze nejlepší a nejtučnější části zabité zvěře.” Oblíbenou potravinou byl tuk ze střev vačnatců a ptáka emu. Velmi nasycený ledvinový lůj z kusua liščího se jedl často za syrova. Dugong, velký mořský savec byl dalším zdrojem tuku dostupného domorodcům na pobřeží.

Mezi další zdroje tuků patřila vejce – jak od ptáků a plazů – a mnoho různého hmyzu. Mezi nimi byl hlavním motýl drvopleň endoxyla leucomochla nebo larvy martináče blahovičníkového nacházející se ve hnijících kmenech stromů. Tyto šťavnaté požitky – často přes patnáct centimetrů dlouhé – se jedly jak za syrova tak vařené. Obsah tuku v sušené larvě představoval až 67 % kalorií. Zelený stromový mravenec byl dalším zdrojem hodnotného tuku s poměrem tuku a bílkovin dvanáct ku jedné. Dalším důležitým sezónním jídlem v některých částech země byla můra rodu Agrotis infusa. Tito noční motýli se shodili ze skalních zdí, na nichž se slétli ve velkém počtu, nebo se vykouřili z jeskyň a štěrbin. Opékali se na místě nebo se namleli na budoucí využití. Břicha nočních motýlů mají velikost burského oříšku a jsou plná tuku. Nasty, Brutish and Short?

All original content on these pages is fingerprinted and certified by Digiprove