Pro 062013
 

Dějiny medicíny se hemží praktikami, které ve skutečnosti zvýšily utrpení a zkrátily životy, jako je pouštění žilou, léčba rtuťovými sloučeninami. Jenže nic z toho se nevyrovná svými škodlivými účinky nevědecké cholesterolové teorii o srdeční chorobě, která se nyní využívá k ospravedlnění nízkotučných, nízkocholesterolových diet pro celou populaci. Nesprávnost této teorie je tak do nebe volající, že se objevila hotová úroda literatury, která její omyly zaznamenává. Sally Fallon  

Při napadení domu (stěny cévy, tepny) vandalem se nejprve volá policie (bílé krvinky), až pak se bude zasklívat okno a opravovat (cholesterol, tuky). Tyto procesy  ve zdravém těle spolu nesoutěží či neprobíhají v opačném pořadí či současně (ateroskleroza je poruchový stav nekončícího zánětu).

Při napadení domu (stěny cévy, tepny) vandalem se nejprve volá policie (bílé krvinky), až pak se bude zasklívat okno a opravovat (cholesterol, tuky). Tyto procesy ve zdravém těle spolu nesoutěží či neprobíhají v opačném pořadí či současně (ateroskleroza je poruchový stav, nekončící zánět).

Když Vám tělo vypoví službu, kde budete bydlet? Z knihy dr. Natashi Campbell-McBride Put Your Heart in Your Mouth (Srdce v krku) „Obyvatelstvo je vzděláváno potravinářským průmyslem…, doktoři též, protože výživa se na medicíně neučí.“ Natasha Campbell-McBride     P1040344_putyourDoktorku Natashu Campbell-McBride (dále jen zkráceně doktorka Natasha), která pochází z Ruska, kde vystudovala medicínu a nyní má v Cambridge nutriční kliniku, na tomto blogu asi nemusím představovat. Pomáhá dětem s různými syndromy včetně autismu, i starým lidem, kteří třeba ztrácejí paměť. Protože se ale o ní a jejich knížkách nepíše dokonce ani v nejaktuálnějších a mně známých českých knížkách, které vedou úvahy o autismu a jeho možných příčinách, připomenu jen, že slovensky vyšla jedna její kniha i když se momentálně hůře shání (mohu půjčit na 3 měsíce), Syndrom trávenia a psychologia (Gut and Psychology Syndrom),  a přináší nám v ní naléhavou zprávu: řada nemocí a všelijakých syndromů včetně autismu je onemocněním trávicího systému (který je zdrojem toxínů „zatemňujících“ mozek v kritickém období vývoje mozku dítěte), kterému lze preventivně předcházet ještě před otěhotněním a které lze léčit nejefektivněji cca do 5 let věku. Kvůli střevní mikrofloře (kolonizované patologickými baktériemi), se špatně tráví živiny (zejména lepek a kasein, které se napůl natrávené stávají samy jedy),  toxíny patologické flory zamořují tělo. Blahodárné bakterie by přitom i samy vytvářely pro tělo, s nimž žijí v symbioze, vitamíny. Pokud se po porodu začne zatemnovat tímto způsobem mozek miminka, není takový mozek schopen optimálně zpracovávat vjemy z okolí (navzdory tomu, že se většinou narodilo se zdravým mozkem a nemělo tuto vadu vrozenou) a může se spolu s dalšími toxíny z prostředí, kosmetiky, domácích prostředků na čištění, chloru z bazénků, z léků i vakcín a spolu s  antibiotikami, které ničí zdravé bakterie rozvinout až autismus. Doktorka Natasha tvrdí, že ještě neviděla autistické dítě, které by nemělo abnormální střevní mikrofloru. Obvykle se ptá na rodinnou historii, na to, co se v rodině jí, zda matka i babička nebrala před otěhotněním antibiotika, hormonální koncepci, které dle ní mají na střevní floru ničívý účinek a tedy miminko „nezdědí“ zdravou mikrofloru. Pokud se abnormální střevní mikroflora pomocí protokolu GAPS (detoxifikace + silná probiotika z lékárny s mnoha kmeny baktérií včetně B. subtilis původně z potoků a studní +výživná strava pro mozek a celé tělo s vyloučením obilovin a škrobové zeleniny) napraví do cca 5 let věku dítěte, lze dítě “vytáhnout” i z autismu (řadu dětí takto úspěšně doktorka Natasha vyléčila včetně vlastního syna a popsala to v knize Příběhy GAPS). Naději tak mají utrápení rodiče po celém světě, pokud se ovšem začnou o věc včas sami aktivně zajímat a nenechají čas utíkat (a o ten právě jde!) a s ním naději a nenechají se přesvědčit pediatrem (-ičkou), že toto onemocnění je vrozené, že se léčit nikdy nedá a že mají jen dítěti se záchvaty vypolstrovat dětský pokoj a dát mu nějaké léky (s vedlejšími účinky), případně podmínit jeho sociálně korektní chování nějakou maškrtkou plnou cukru. Někdo její teorii i výsledky její klinické praxe zpochybňuje s tím, že třeba jedno z dvojčat má určitý syndrom či určité obtíže a druhé ne, přestože prošly při porodu stejnými porodními cestami (kde spolykaly bakterie z pochvy maminky, která je má i ve svém trávicím systému) od stejné matky. Doktorka Natasha má pro to však jedno logické vysvětlení. Tělo těhotné ženy využívá těhotenství krutým způsobem vůči plodu. K detoxifikaci. Stává se místem, kam tělo matky odkládá své toxíny a zbavuje se jich z těla případným potratem, nebo se prostě dítě přestane kvůli nim i jiným faktorům úplně vyvíjet a umírá. (Myslím si, že takto asi fungují i bylinky s abortivními účinky, v nichž se vyznaly anděličkářky- prostě jsou toxické; mimochodem zajímavý je film Vera Drake, o anděličkářce, kterou si zahrála „Dolores Unbridge“ z filmů o Harrym Potterovi). Toxíny podle ní bývají nejčastější příčinou potratů (vlastně detoxifikací). Jak jinak si totiž vysvětlit, že někdo se tolikrát pokusí o početí, až “se” to povede, aniž by ta žena cokoliv změnila a začala dělat jinak. Pokud jde o dvojčata,příroda se podle ní snaží  jedno ze dvojčat (obvykle to slabší) zatížit toxíny více než to druhé, aby aspoň jedno přežilo. Již to může být predispozicí pro různé syndromy takového dítěte (pokud se narodí), které už na začátku života bylo zatíženo toxíny více než jeho sourozenec dvojče. Pokud tedy nějaká žena několikrát (na konvenční stravě) musí poslat duši miminka ještě z lůna zpátky do náruče Boha a vzápětí se začne živit vegansky a otěhotní, dojde tato žena nejspíš k předčasným zjednodušeným závěrům vytrženým z transgeneračního kontextu, že díky veganské stravě otěhotněla a hlavně si interpretuje tuto stravu tedy tak, že je tedy od teď tím pravým ořechovým pro ní i pro dítě, potažmo někdy věří, že i pro všechno lidstvo světa – to však tvoří i národy „obligátních všežravců“, protože jejich tělo neumí tvořit enzymy (D5D, D6D), aby si mohlo samo vytvářet z rostlinných omega-3 a omega-6 mastných kyselin například omega-3 mastné kyseliny EPA a DHA (např. jsou v olej z tresčích jater), které jsou prekurzorem (z nich se vytváří) prostaglandinů zejména potřebných pro fungování a vývin mozku dítěte; pokud takové národy opustí svou tradiční stravu s hotovými EPA a DHA (ryby, vnitřnosti), rychleji degenerují a mohou být náchylnější k nemocem, k alkoholismu – pobřežní Irové, Eskymáci. (Srov. stať biochemičky M. G. Enigové, PhD a Sally Fallon: Jen tak si hopkat po dráhách prostaglandinů). Pokud po 1. či 2. potratu maminka neměla pocit, že je třeba něco měnit na konvenční stravě, těžko očekávat, že bude něco měnit nyní na stravě veganské, kdy se přece „cítí tak dobře“, a tedy bezpečně a jistě. Nevidí však pravděpodobně  širší transgenerační kontext v rámci fascinujících poznatků zubaře Pricea: pravděpodobně se jen detoxifikovala (potraty a přerušením konzumace průmyslových potravin), ale je třeba též začít sebe i rostoucí dítě optimálně vyživovat neprůmyslovou stravou, o které je celý tento blog. Míru plodnosti lze totiž měřit nejen okamžitým stavem těhotenství, ale též plodností další generace. Vlastně i půdy. Individuální přístup k biochemické jedinečnosti každého člověka je však jistě vždy na místě, zejména k jeho náchylnosti k alergiím na určité potraviny. (http://vyzivujicitradice.cz/2013/06/21/vyzivujici-tradice-pro-ty-nejmensi/) Více k vaření dle GAPS protokolu aj. na výborných stánkách zde: http://zivakultura.cz/ P1040343_putyourheartbackNyní k další knize doktorky Natashi Srdce v krku (Put Your Heart in Your Mouth), o které zde chci psát především (je možné, že jednou vyjde pod jiným názvem). Zatímco píšu, pečou se mi hovězí žebra z býčka Havla s kmínem, pepřem, marinovaná v česneku. Jako předkrm jim bude ještě předcházet troška kysaného zelí, které na žebírka naše žaludky připraví. Provoněla nám dům a mladší dítě se mně ptá, kdy už “to” konečně bude a bude se moci najíst a ohlodat kosti jak Viking Asterix. Titul knihy Srdce v krku (Put Your Heart in Your Mouth– doslova “Dát srdce do úst”) patrně naznačuje nejen strach, při němž cítíme palpitaci, tedy bušení srdce až v krku, ale především že to, co si doslova dáváme do úst (do hrdla) určuje zdraví našeho srdce. Jde nám zkrátka o krk, o kejhák. Podtitul této knihy – Přírodní léčba pro angínu, infarkt, vysoký krevní tlak, arytmii, mrtvici, periferní vaskulární onemocnění a aterosklerozu  je dlouhý a vidím v tom opět znamení, že je třeba vidět jednotlivé nemoci (které jsou jen nálepkami) v širších souvislostech, že všechny ty nemoci mají stejně společné kořeny.

DuaneGravelineMD

Duane Graveline, MD, lékař a autor knihy Vedlejší účinky statinových léků. Patří mezi ně: rakovina, rakovina prsou, poškození jater, ledvin, svalů, tvorby koenzymů Q10, ztráta paměti

Ke knize doktorky Natashi se vyjádřil i bývalý americký lékař dr. Duane Graveline, který pracoval jako vojenský chirurg, vědecký výzkumník letů do kosmu, jako astronaut NASY. Přijal knihu Srdce v krku příznivě. Sám je velice zklamán vedením americké společnosti, které již 40 let podporuje proticholesterolovou propagandu. Říká: Svou rodinu jsem vychoval na nízkocholesterolové/nízkotučné stravě a všem svým pacientům jsem radil to samé. Hovořil jsem k profesním organizacím a v učebnách o nebezpečí plnotučného mléka, vajíček a másla a předepsal jsem tisíce předpisů na krotiče cholesterolu, které byly v té době v modě. Je strašně těžké vědět, že po celou tu dobu jsem se mýlil, protože jsem se řídil státními směrnicemi.” Tento lékař začal brát statiny (léky na snižení cholesterolu), jenomže s jejich požíváním začal ztrácet paměť (vedlejší účinek). Nakonec si paměť zachránil a regeneroval vysazením statinů, které mozek okrádají o cholesterol, nasazením vysoko-cholesterolové stravy plné vajíček, slaniny a živočišných tuků a napsal knihy o vedlejších účincích statinů a scestné válce proti cholesterolu. Budu dál volně vyprávět, parafrázovat, rozvíjet nebo naopak- zjednodušovat formulované myšlenky autorky knihy a také citovat. Z knihy se dozvíme: -jaká je vlastně role cholesterolu ve formě LDL -proč nás nemá ani napadnout si ho nechat snižovat -proč nemá smysl si vůbec nechávat měřit hladinu cholesterolu za účelem, zda ho nemáme „moc“ vysoký a tedy za účelem, abychom si ho začali hlídat (nízkocholesterolovou stravou a léky) -co je to ateroskleróza a čím je patologická, nepřirozená, jak jí můžeme zabránit, zastavit, regenerovat (a tím předcházet infarktům a různým cévním příhodám) -proč a kdo si před cca 40-50  lety vymyslel cholesterolovou teorii, která nefunguje, je nevědecká a stále se jí daří přežívat jak sedmihlavé obludě, které, když ji uřežeme pár hlav, narostou jí další Obvykle se u nás v českých zemích setkáme třeba i na vesnici s lidmi, kteří mají aspoň trochu nadváhu a jsou „po infarktu“. Mají dokonce transplantované srdce, nebo jen bypass, který mu instalovali vynikající chirurgové (nebo dokonce borci v IKEM). Někdy takového člověka celá jeho situace zaskočila svou náhlostí a určitou předčasností. Lékař, který se toho o výživě na VŠ dověděl asi tolik co automechanik na učilišti, tedy tolik, co by prošlo ouškem jehly (zdá se mi aspoň při vzpomínce na olomoucké mediky s pytlíky bílých rohlíků a nutely k večeři), se mu jistě aspoň diplomaticky zmíní o „zdravé“ stravě plné ovoce a zeleniny a „zdravých“ rostlinných olejů či rybích olejů a margarínů s omezením či nejlépe úplným vyloučením živočišných tuků. My sami si myslíme, že „víme“, z čeho to má, kromě toho, že se beztak málo hýbal. No přece z toho vepřového, vždyť zabíjačku měli každý rok. Že za vše může cholesterol a nasycené tuky se nám stalo fetišem. Dnes už to takto jednoduše vůbec nevidím. CHYTÁK! Je řada faktorů, které mohou vést až k infarktu, ale nikoliv tučné vepřové s cholesterolem, to spíš těmto nemocem předchází, zvláště když je kvalitní a správně připravené (viz Vepřové dilema). Nyní je situace taková, že choroba srdeční je u nás a na Západě zabíjakem číslo 1 či 2. Není divu, že lidé mají prostě strach (jež je poslušný a sám o sobě přitahuje vládu „silné ruky“, která nás o věcech „vzdělává“,  aby naše duše byla připravena se kapitalizovat) a proto jedí libové, margaríny a berou „léky na cholesterol“, který nebyl dost nízký a který se mění a kolísá třeba už jen s ročními obdobími. Vzpomeňme i na slova Jaroslava Duška, který řekl zhruba toto: „Lékař je od slova lekat. Lékař ho poleká a pacient pak utíká do lékárny a z léku pak lekne.“  Zde jsou jednoduchá fakta ohledně kardiovaskulární choroby: -od cca 20. let výskyt kardiovaskulárních onemocnění stoupal a s nimi i úmrtnost na tuto chorobu. -za posledních 15 let tato úmrtnost mírně klesla díky medicíně a jejim bypasům, lékům na roztahování cév atd. Ale pozor! Klesla úmrtnost, ale –nikoliv výskyt, nikoliv počet lidí, kteří touto nemocí vůbec onemocní. Těch naopak neustále stoupá a jsou čím dál mladší! Lékaři je zachrání, když touto nemocí onemocní. Pomocí léků a techniky ji pak jen „zvládáme“, nikoliv „nemáme“. Co tedy selhává je PREVENCE! Pokud tedy nechci chápat jako „prevenci“ změření cholesterolu a následné požívání léků na jeho snižování, případně požívání nízkocholesterolové stravy, která stejně do statistik výskytu těchto nemocí díru neudělala. Prevencí ovšem, myslím, ani není statiny nebrat a dál se o nic nestarat. Když stoupá výskyt této choroby, měla by stoupat prudce i spotřeba živočišných tuků, což není pravda. V knize Vyživující tradice se hovoří o poválečné stoupající americké spotřebě průmyslově zpracovaných rostlinných olejů, margarínu, které nahradily živočišné tuky, sacharidů (bílá mouka, cukr, celozrnné výrobky z hybridní pšenice), nepřirozených devitalizovaných výrobků potravinářského průmyslu plné přidatných látek. K čemu dochází při cévních (nejen ischemické choroby srdeční) příhodách (infarkt, angína pectoris, mrtvice, selhání jiných orgánů, jakojsou střeva, ledviny aj.)? Srdečně-cévní či cévní onemocnění vždycky souvisí s aterosklerózou (kornatěním), kdy se nám ucpávají a tedy zužují cévy (někdy se kombinuje s časově omezenými křečemi cév, které jsou z hladké svaloviny a  již poloucpané a omezuje se krevní průtok se všemi živinami k určitým orgánům. Pokud se tepny a cévy ucpou úplně (plakem, křečí), je tu infarkt, mrtvice-hrůza a děs, boj o život. Doktorka Natasha naznačuje, že  toto onemocnění mohlo  snad v minulosti souviset s tím,jak člověk přirozeně stárne, (jistě i některé dávné vyhynulé civilizace se dostaly do bodu, kdy nastala určitá nerovováha ve výživě, která vedla i k tomuto onemocnění) jenomže „cosi“ děláme špatně, když postihuje stále mladší lidi. PŘIROZENÝ PROCES: V cévách dochází přirozeně ke zraněním jejich vnitřních stěn z vrstvy buněk (endothelium), ve hře jsou toxíny z kouře, jídla, vzduchu atd., paraziti, volné radikály, mikroby atd. Na místě vznikne ZÁNĚT, tedy boj. To je 1. krok. Po vyhraném boji je čas na OPRAVY. To je 2. krok.  Jde tedy o 2 časově posloupné KROKY: boj s vetřelcem a pak opravy místa.  Doktorka Natasha přirovnává takovou situaci k domu, jemuž zlosyni  třeba vybijou kladivem okna. Nejprve se nezačne volat sklenář a opraváři, ať je zasklí a opraví, ale majitel domu nejprve zavolá policii, sousedy, kteří pachatelé  zneškodní. Teprvé poté je čas na opraváře, zedníky či sklenaře. Roli bojovníku na bojišti, kteří vetřelce zneškodní, hrají bílé krvinky, které porazí mikroby, případně spolknou toxíny a jiné pachatelé zločinu. Játra (regulují hladinu cholesterolu) ale už dostala signál, ať pošlou ty opraváře (tuky triglyceridy a cholesterol na tvorbu nových buněk), že jich bude brzy potřeba na opravu po vítězném boji, o vítězství přece nepochybujou. Tuky a cholesterol jsou zabudovány v různé míře v memebráně každé buňky (i ve stěně tepen), kde cholesterol plní různé funkce kromě toho, že díky cholesterolu nevypadáme jako slimáci. A tak začnou játra, která hladinu cholesterolu řídí, posílat cholesterol v kapse LDL (jde o tuk s bílkovinou s cholesterolem), sám by cestovat nemohl, protože je rozpustný v tucích. Když je člověk po operaci, měl jakékoliv zranění, zánět, hánět zubů a dásní, infekci, tělo ví, co dělá, když začne do krve posílat hodně LDL, protože ví, že bude třeba hojit, spravovat. Pokud si ho necháme změřit, znamená to jenom to, že v těle je nějaký zánět a tělo dělá, co může a na přechodnou dobu si zvýší hladinu cholesterolu LDL. Je to jako si změřit počet sanitek, které jsou „na cestě“ k případu. Proč je tedy redukovat statiny? U mnoha přírodních potravin, vitamínů, u ovoce, zeleniny, bylinek apod. se uvádí: „snižuje cholesterol“. Nevím, zda autor takového popisu nějakého přípravku z bylinek vždycky fandí nízkocholesterolové stravě či ho chápe jako „přirozený statin“, ale přesnější by asi bylo uvést, že ta a ta třeba bylinka „pomáhá spolu s cholesterolem bojovat se škodlivinami“ a tudíž není třeba „do služby“ (do krve) povolávat tolik cholesterolu. Ta bylinka či látky v ní „nebojují“ s cholesterolem, nesnižují ho tlakem či bojem. Není v tom nic antagonistického. Samy coby antioxidanty hojí, proto ho není potřeba v tak velkém počtu posílat do boje. Pokud je LDL cholesterol využit nebo již ho na místě není potřeba vše je v pořádku, „odvolají“ ho játra zpátky do zásob k recyklaci a v takovém případě jako při kyvadlové dopravě se vrací ve formě HDL (lipoprotein s vysokou hustotou) zpátky do jater. Doktorka Natasha k tomu říká:

Když jedou hasiči k požáru, jsou "zlí", protože při něm sami často uhoří? Když jedou od případu, jsou "dobří"? Když vidím houkat hasičské auto, je "rizikovým faktorem", že asi beztak někde něco hoří. Rizikový faktor ale ještě není příčina požáru. Takt chápu poselství doktorky Natashi.

Když jedou hasiči k požáru, jsou „zlí“, protože při něm sami  v posledních desetiletích často uhoří? Když jedou od případu, jsou „dobří“? Má smysl „počítat“ počet hasičských aut? Budeme je redukovat tak, že je nepustíme na cesty? Vyřeší se tím něco? Když vidím houkat hasičské auto, je „rizikovým faktorem“, že asi beztak někde něco hoří. „Rizikový faktor“ (vyšší cholesterol) ale  přece ještě není „příčina“ požáru. To nám přece nikdo nemůže namluvit. Problém je zkrátka nezvladatelný požár. Takto aspoň chápu poselství  knihy doktorky Natashi, kterou jsem až na recepty četla 2 x.

„Jelikož tento cholesterol odcestuje z tepny zpátky do jater, naše scestná „věda“ mu říká „hodný“ cholesterol. To je jako říkat sanitce jedoucí ze základny k pacientovi „zlá sanitka“a té, která cestuje od pacienta zpátky na základnu „hodná sanitka“. A to není všechno. Poslední věc, kterou naše věda „objevila“ je, že ne všechen cholesterol LDL je tak špatný. Většina ho je ve skutečnosti dobrá. Takže teď nám říkají, ať té části říkáme „hodný zlý cholesterol“ a zbytek „zlý zlý cholesterol“. “ (31) Cholesterol není jen potřebný pro strukturu všech buněk včetně mozku, kde tvoří cca 25 %. Všechny nervové buňky jsou obaleny myolinem,z nichž 20 % tvoří cholesterol, snad proto je vedleším účinkem statinů ztráta paměti a vůbec poznávacích schopností. Když člověk myolin ztrácí, nastavá roztroušená skleroza. Mateřské mléko obsahuje spoustu cholesterolu i enzym k jeho vstřebání. Je nelogické nasadit odstavené dítě na nízkocholesterolovou stravu, protože příroda věděla, co dělá. Cholesterol je potřebný na tvorbu hormonů nadledvinek (adrenálních žláz- čím víc stresu, tím víc především cholesterolu potřebujeme na jejich tvorbu, nejen adaptogenní bylinky, které podporují jejich přirozený biorytmus)) a sexuálních hormonů a pro tvorbu vitamínu D (staří lidé ho ze Slunce prý hůře vytvářejí, mladí se zas natírají krémy nebo sedí doma, v práci, ve škole) a žluči, která pomáhá smíchávat tuky s enzymy a tedy tuky  trávit (a spolui s nimi tucích rozpustné vitamíny A, D a atd.).  Vzít někomu žlučník tedy není dobrá zpráva. Cholesterol váže a tedy deaktivuje toxíny z bakterií, takže pomáhá bojovat s infekcemi! (28-29) Má-li dítě pořád infekce a nachlazení, sojové mléko bez cholesterolu asi nebude to pravé. Cholesterol je antioxidantem, neutralizuje volné radikály, kdysi se na TBC používal žloutek+smetana. Potravinovým zdrojem cholesterolu je: kaviár, olej z tresčích jater, žloutek, máslo,losos, sardinky, makrela, krevety, sádlo. Tyto potraviny pomáhají tělu v zásobování cholesterolem, aby nemuselo tak těžce pracovat, při tvorbě svého vlastního. Co si lidé neuvědomují je, že většina cholesterolu v těle nepochází z jídla! Tělo si cholesterol vytváří, jak potřebuje…cholesterol z jídla nemá vůbec žádný vliv na hladinu našeho krevního cholesterolu…Když jíme více cholesterolu, tělo si ho vytváří méně; když ho jíme méně, tělo si ho vytváří více. Jako surovinu na výrobu cholesterolu může tělo využít sacharidy, bílkoviny a tuky, což znamená, že vaše těstoviny a chléb se může využít v těle na výrobu cholesterolu. „ (25) Jaký smysl má pak psát na potraviny „bez cholesterolu“? Stejně tak by se mohlo napsat: „Váše tělo, chudák, si musí cholesterol vymakat samo.“ PORUCHOVÝ STAV:

Rembrandtův Stařec s vykreslenou aterosklerózou (viz jeho ruce...)-zmiňovala se o tomto obrazu doktorka Natasha

Rembrandtův Stařec s vykreslenou aterosklerózou (viz jeho ruce…)-zmiňovala se o tomto obrazu doktorka Natasha, tak jsem si ho vyhledala.

Ateroskleróza (kornatění). Ta je právě podle doktorky Natashi poruchou tohoto přirozeného procesu výše v posloupnosti: zranění- zánět – oprava nebo kdy tyto procesy probíhají vedle sebe, jako by soutěží spolu. Zkrátka policii se nedaří lumpy zneškodnit, jenomže sklenáři (sanitky) jsou již na cestě, přijedou, také dostanou přes nos, ale není čas ještě zasklívat a opravovat (stavět nové buněčky), nebo něco se sice postaví, zas se to „zbourá“, zanítí, sanitky (cholesterol) tam uvízne, zoxiduje apod.. Zmatené tělo pošle další cholesterol. A sklerotický plak  (nikdy se nehojící léze) je na světě, a krevní tok se zužuje, pokud třeba z nedostatku hořčíku na přechodnou dobu dostane svalová stěna cévy křeč, může dojít z ucpání úplnému- tedy aspoň na chvilku. Ta plaketka (destička) ale není „kus špeku“. Jsou to různé odpady a zbytky z poruchového pokusů o opravu (zbytky nové tkáně z kolagenu,toxíny, mrtvé bílé krviny, tuky-většinou nenasycené a chemicky změněné a dokonce i vápník, o který se měl postarat vitamín K2 (Viz Tajemný vitamín K2) a nakonec cholesterol. Je to takový kus s hnisem uvnitř. Doktorka Natasha k takové situaci říká: „Vývin aterosklerotického plaku je poruchový pokus těla poradit si se zraněním uvnitř našich krevních  cév…je zánětem mimo kontrolu. (34)…Oprava a zánět pokračují vedle sebe.“ (36) Jako by tyto dva procesy spolu soutěží. Pokud stále probíhá zánět v tomto aterosklerotickém plaku, v němž je hodně kolagenu, tělo chce ten kolagen pomocí enzymů zase rozpustit, až nakonec  celý plak praskne, krev se bleskově začne srážet a vznikne trombóza.Určité chemikálie, které se při tom uvolní, mohou způsobit křeče tepny či blízkých cév. (srov. 37) Co tedy způsobuje aterosklerozu a jí předcházet? Podle doktory Natashi je to to, co způsobí nejprve dysfunkci endothelia (té vrstvy buněk stěny cévy velké při rozložení jak tenisový kurt) Srov. s 43. Je to most mezi krví a zbytkem těla. Tyto cévy (endothelium) mají strašně moc funkcí, dovedou mnoho věcí, řídí srážení krve apod. 1. půlka příběhu je stručně tato: 1) Chemie v jídle, ve vzduchu, z kosmetiky přes naši pokožku atd.- útočí na endothelium (vnitřní vrstvu buněk v cévách a tepnách a kapilárách).  Nejhorší jsou ty, co neprojdou trávicím systémem, játry…Používáme strašně moc parfémů, deodorantů, šamponů a chemikálií. „My lidé jsme bez z nich žili zcela dobře po tisíciletí.“  (Zde nemohu nezmínit knihy prof. Anny Strunecké Dobá jedová I., II. a Jak přežít dobu jedovou). Škodí i domácí čištiče, které paradoxně ještě víc zamořují naše prostředí. 2) Prací prostředky s parfémem- prádlo „voní“ nebo je „zamořené“ čistotou? 3) Chemie v jídle (konzervanty, barviva, atd.), průmyslově zpracované jídlo, dlouhodobě užívané léky 4) Kouření 5) “ Vyhněte se jedovaté chlorované polévce plaveckých bazénů,“ říká doktorka Natasha… 6) Chlamýdie, Herpes a jiní mikrobi 7) Abnormální střevní mikroflora z antibiotik, jedů, prášku na všechno možné včetně hormonální antikoncepce, která má podle ní ničivý účinek na střevní floru apod. 8) Nedostatek magnézia (hořčíku),  vitamínů, minerálů, bílkovin atd., které by pomohly, aby se endothelium samo zahojilo (Srov. 44-48). Nedostatek živin způsobí, že biochemie těla si vytváří škodlivé látky, jako je homocystein ( nedostatek B6, B12, kys. listová), Lipoprotein (nedost. vit. C) 9) Nedostatek přírodního vitamínu D ze Slunce (patláme na sebe opalovací krémy) nebo nejíme potraviny, které ho mají, nesvlékáme se v létě více, jsme zavřeni v budovách. 10) Stres, málo pohybu, záření, elektrosmog atd. (Srov. 44-48).   I kdyby se se vším výše tělo vyrovnalo, zánět neskončí, protože : …a to je 2. půlka příběhu: 1) Metabolický syndrom (základ diabetu typu 2). „Metabolický syndrom je situace, kdy je vaše krev plná cukru (glukoza) a plná hormonu inzulínu (hyperinsulinemie)…začíná se rozvíjet od dětství. „ (Cit. 49) Základ u zdravého člověka spočívá v tom, že sacharidy (z ovoce, zeleniny a obilí atd.) vstřebáváme v podobě glukozy, ale naše tělo včetně mozku může fungovat jen jen na určité hladině. Cukr se z krve dostane pomocí inzulínu do buněk, kde slouží jako energie nebo na zásobu jako tuk. Jenomže máme dnes průmyslově zpracované sacharidy (bílá mouka, cukr a všechno z nich-sladkosti, džemy, sušenky, zmrzliny), ale jak vyplývá z knihy Život bez pšenice, moderní hybridy pšenice (na rozdíl od jednozrnky a dvojzrnky a staré pšenice seté)a výrobky z ní (třebaže celozrnné) také velice nepřirozeně rychle zvyšují hladinu krevního cukru (přestože jde o „komplexní sacharid). Vůbec se mi zdá, že jsme si „zbožštili“ chléb, neboť ten  povýšila církev s posílením moci od cca 13. století, kdy se i u kostelů zakládaly obilnice. (Srov. Ekonomika přírodních národů) Pšeničný (i bio) celozrnný kváskový chléb je dnes jiný než jaký jedli naši bohatí předkové (ti chudší měli spíš jen žitný). Příliš mnoho sacharidů způsobuje i obezitu. Další důvod, proč krevní cukr stoupá nepřirozeně příliš rychle po požití těchto sacharidů je, že je nejíme s tukem. Většinou se kdysi jedl s máslem, sádlem (vepřovým, husím), škvarky, špekem, který zajistí, aby se cukr vstřebával do krve pomaleji. (Ruští vojáci za 2. světové války sice pili prý vodku a jedli chléb, ale se špekem-tyto věci chtěli podle mé babičky po obyvatelích osvobozených území;). Pokud tedy obiloviny (sacharidy) třeba ve formě chleba (neřku-li různých sladkostí a tyčinek s bílým cukrem) nejíme s máslem, cukr („energie“) stoupne rychle, a zas rychle zas klesne, a proto máme brzy pocit hladu a častěji „svačinkujeme“ a tedy tloustneme (ze sacharidů, ne z tuků, které se pořád z obezity neprávem obviňují) a potravinářský průmysl vydělává na tom, že jíme častěji a více (svačinek), po kterých máme zas brzy hlad (nízký krevní cukr). I prasátka se takto rychle vykrmí na sacharidech (brambory) a odstředěném (nízkotučném) mléce, mají furt neukojený hlad. „Kultura, kde se sladkosti, lupínky, zmrzlina, slazené nápoje, zákusky a sušenky dávají jako „odměna“ a svačiny, zaplavuje  jejich tělíčka ohromným množstvím glukozy a začíná celoživotní metabolický syndrom a jeho smrtelné následky: obezita, diabetes, ateroskleroza, srdeční choroba.“ (50) Buňky ale mají jen omezenou schopnost přijímat krevní cukr pomocí inzulínu, který klíčem otevírá dveře do těchto buněk. Moc cukru a inzulínu však způsobí, že se buňky naštvou a „zničí“ ty dveře a jsou „odolné“, tedy rezistentní vůči inzulínu, který by přes ty dveře pořád jen tu glukozu tlařil. Lidé pak mají „zvýšený krevní cukr“. Výše hladiny cukru, na které naše tělo funguje, je ale velmi omezená. Člověk pak má pořád vysoký krevní cukr a slinivka maká a vyměšuje další a další inzulín (hyperinsulinemie-moc inzulínu v krvi), který pak z krevního cukru ukládá tuk a tak jsme obézní. (Srov. 50-51) Hyperinsulinemie vytváří prozánětlivé prostředí v organismu. Mění biochemii takovým způsobem, že podporuje zánět, který se nedá ukončit…Příliš mnoho inzulínu ve vaši krvi  je jedna z nejnebezpečnějších věcí, jakou můžete trpět.“ (Cit. 51 a 52) A máme pak onu aterosklerozu (nekončící zánět, poruchu boje se zánětem a hojení), která často probíhá tiše a nepozorovaně, po ní následují cévní příhody jako infarkt, mrtvice. Velmi lapidárně řečeno: přemíra krevní glukozy je rovněž velký problém. Molekuly glukozy se v zoufalství „nalepí“ na proteiny jak Káča na čerta a jako lepkavá ošklivá látka se nalepí na stěny cév (a ateroskleroza může začít), nalepené v očních kapilárách způsobují slepotu, v kapilárovém lůžku ledvin  selhání ledvin, v kapilárách mozku Alzheimovu chorobu, v kapilárách sexuálních mužských orgánů impotenci. Odborně se jim říká Pokročilé glykosilované konečné produkty (AGEs ;pokročilé glykace)). (Srov. 52-53)„Ta lžička cukru není tak nevinná, jak si myslíte.!“ (Cit. 53) Přílis mnoho glukózy také způsobuje chronický nedostatek hořčíku (zelené listy, ořechy, srdce jako vnitřní orgán zvířete, Epsomská koupelová hořká sůl, Keltská sůl). „Aby se metabolizovala 1 molekula glukozy,potřebujeme aspoň 28 molekul hořčíku. Při detoxifikaci těla (a je pořád co detoxifikovat, že?), je potřeba hodně Mg, jeho nedostatek způsobuje křeče svalů okolo páteře, všech svalů včetně i tepen, oční tiky, lehčí mrtvičky, náhlá úmrtí sportovců (co pořád jedí jen sacharidy, „energy drinks“ atd., úzkost, deprese, panickou poruchu, nedostatek draslíku-hypokalemie, či jak se tomu říká,, sennou rým, ekzém a astma (nedostatek Mg stimuluje uvolňování histaminu) Srov. 53-54 AncelKeysJak je vůbec možné, že se pořád říká, že rizikovým faktorem pro vznik aterosklerozy je cholesterol z jídla? Shrnu to už jen v kostce: zatímco srdeční choroba byla na přelomu 19.-20. století neznámá, začala se od 20. let objevovat a v 50. letech existovaly asi 2 hypotézy (byly pouze hypotézami!): A) jíme kukuřičný olej, margaríny, vraťme se k tomu, co tu bylo (to tvrdil např. i osobní lékař prezidenta Eisenhowera). B) Jiná hypotéza byla ta, že jsme rozežraní a bohatí a jíme moc živočišných tuků. Ancel Keys, biochemik, přišel s cholesterolovou hypotézou, kdy použil zcela nevědecký „důkaz“. Diagram, na kterém vybral jen 6 států ze 22, a ukázal „korelaci“ mezi spotřebou cholesterolu a výskytem kardiovaskulárních onemocnění. Samozřejmě vynechal Francii,  Švýcarsko…, pokud by se do grafu přidaly, „korelace“ by zmizela. Navíc to, že něco s něčím koreluje, ještě není příčinou, stejně tak rizikový faktor (houkající hasiči- rizikový faktor, že někde asi hoří) )není sám o sobě ještě příčinou. Je oheň „příčinou“ toho, že někomu shořela stodola?  Doktorka Natasha uvádí, že takto lze „dokázat“ cokoliv i to, že akné způsobuje fén na vlasy. Platí tedy věta: korelace neimplikuje kauzalitu. Protože v 60. letech už začaly být tyto nemoci opravdu vážným problémem, prospěchářstí politici ucházející se o moc, kteří „přece mají vše pod kontrolou“ byli rádi, že se něco našlo (pro uklidnění voličů), že už se na tom problému pracuje, slíbili a dali peníze na výzkum, který by to „dokázal“. Dnes na ní vydělávají zejména potravinářští giganti, farmaceutické firmy i ti, co vyrábějí i přístroje na měření cholesterolu, tedy všichni, co nás před cholesterolem „zachraňují“. http://youtu.be/v8WA5wcaHp4 Mezitím ale vznikaly studie, které dokazovaly opak. Studie, které tuto hypotézu „dokazovaly“, používaly podle doktorky Natashi data selektivně, nebo  byly buď statisticky nekorektně vyhodnocené, nebo jen v jejim závěru se autor přikláněl k cholesterolové hypotézi (a moc lidí pak nečetlo celou studii, jen její závěr). Dokonce tak některé studie, které ji vyvracely,  byly pak použity k jejímu „potvrzení“! (6) Framinghamská studie např. pouze určila rizikové faktory, které ale nejsou příčinou, a závěr byl podle jejího vedoucího ten, že čím víc lidé jedli nasycené tuky, tím méně měli cévních příhod.

jakprezitdobujed

Nejnovější kniha prof. A. Strunecké Jak přežít dobu jedovou

Kromě celé řady studií, které nepotvrzovaly cholesterolovou hypotézu či spíš ji vyvracely, existovala řada lékařů a biochemiků, kteří byly schopni projít si pečlivě všechny studie a zjistit, jak jsou nekorektní. Zdá se mi, že i samotný dr. Keys si také prošel určitým vývojem, ale nám už to bylo houby platné. Mezi ně patří George Mann, Paul J. Rosch a mnoho dalších (třeba i dr. Stephanie Seneff, která působila i na MIT) a v neposlední řadě známá biochemička a specialistka na lipidy, spoluautorka Vyživujících tradic dr. Mary G. Enigová, které se ještě podařilo v těch 50. letech dostat svůj článek do vědeckého časopisu, nicméně pak už ji to nebylo umožněno, jak se v přednášce s názvem Oiling of America (Nakládání Ameriky do oleje) umístěné i na YouTube zmínila Sally Fallon.  I u nás máme paní prof. Annu Struneckou (nevím, jak to má paní profesorka se stravou), ale její knihy vyjádřují silné obavy z používání statinů, soji,  chemie v jídle atp. Celá ta situace ohledně cholesterolu a kolektivní přijetí této hypotézy mi připomíná socialistickou kolektivizaci vesnice, o jejíž realizaci Lenin údajně prohlásil něco v tomto smyslu: „Musíme se opřít o drobné rolníky, střední přesvědčit a bohaté sedláky izolovat“. Drobný rolník je ten, co už má za sebou infarkt a v rodině někdo měl na něho umřel…., střední rolník je ten, jemuž medikalizujeme jeho normální hladinu cholesterolu jako patologickou, a ti kulaci jsou ti biochemici, jejichž hlasy byly více méně izolované od mainsteamové společnosti. Co dělat, abychom nepodporovali zánětlivé prostředí v krevním oběhu vedoucí k ateroskleroze, již víme v podstatě z Vyživujících tradic. Rozumím tomu tak, že: -máme jíst čisté jídlo, vařit ze základních potravin nejlépe v biokvalitě či prostě produkované bez chemie, bez aspartamu, omezit kosmetiku, používat přirozenější prostředky na čištění domova, žít v skutečně čistém prostředí (ne „vyčištěném“ chemickým prostředkem), nejíst průmyslové sacharidy, ale jen med či obiloviny (ale pozor na pšenici setou hybrid, strašně rychle se vstřebá coby cukr do krve a má nepřirozeně vysoký glykemický index), pokud možno s kvalitními živočišnými tuky (ne rostlinné plné omega-6 mastných prozánětlivých kyselin, jen trošku oleje přirozeně v semínkách, obilí a ořeších stačí, ale nepřehánět to s nimi), jako je máslo, sádlo, špek, husí a kachní sádlo, nasycený kokosový tuk. Živočišné tuky obsahují léčivý cholesterol a hotové vitamíny rozpustné v tucích A, D, K2 a CLA, které jsou velice potřebné k optimálnímu zdraví. Ještě jednou: tyto vitamíny (A, D, K2) i třeba ona mastná kyselina CLA se nacházejí („měly by“ v závislosti na způsobu chovu a druhu krmiva zvířat) v oněch živočišných potravinách s cholesterolem, o kterých nám pořád a pořád říkají, že je nemáme jíst! Paradoxně tedy takové potraviny (živočišné tuky) nejenže nezpůsobují kardiovaskulární choroby, ale přispívají k jejich prevenci. A také ke krásným zubům na široké zubní klenbě (viz zubař Price, který cestoval po světě 10 let ve 30. letech, aby našel lidi zdravé, se zdravým chrupem, a zjistil, CO je zdravými udělalo, jaké jsou principy zdravé stravy napříč kontinenty a navzdory rozdílů v druzích potravin. A vitamín K2 v našich slinách nás pak chrání před zubním kazem, nikoliv pasta s „flórem“, bez které se přírodní národy obešly. Krevní cukr se vstřebává díky nim zpomaleněji (nebudeme mít tak rychle ani hlad-tak rychle cukr pak ani neklesne)), dodají nám v tucích rozpustné vitamíny a cholesterol, aby si ho tělo nemuselo pracně vytvářet samo- protože stejně si určí jeho hladinu v krvi samo. Pokud v těle nemáme zánětlivé prostředí, není se třeba bát, že nám tam tato sanitka někde uvízne. Jíst nerafinovanou sůl, ne tu „stolní“, která se hodí leda chemickému průmyslu na výrobu plastů, nejíst moderní nefermentované sojové výrobky (viz Pozor Soja), jíst „maso“ z pastevního chovu od čumáka po ocásek (nejenom „maso“, ale i orgány, krev, kůžičku), masokostní vývary, hodně hodně vitamínu C (rakytník, rybíz, maliny atd.) vajíčka, ryby. Doktorka Natasha píše i zajímavě o chudokrevnosti, že je na ní dobré jíst maso a játra a že: …nejen že dodávají železo v haemove podobě, formě, ve které ho tělo vstřebává nejlépe, ale dodávají také vitamíny B a jiné živiny důležité pro léčbu anémie. Maso také podporuje lepší absorbci ne-haemové formy železa ze zeleniny a ovoce, zatímco vitamín C ze zeleniny… podporuje vstřebávání železa z masa.“ Je zde tedy pěkná synergie při kombinaci zeleniny a jater a masa a žloutků. Nevím, zda lze ještě něco víc říci k anemii veganského dítěte, kromě toho, že k absorbci potřebuje i jiné minerály, jako je kobalt (je i v B12) a měď a nezbytné v tucích rozpustné vitamínu A, D a K2 a také E, které zas funguje synergicky s vitamínem C, který železo pomáhá vstřebávat. Ó, jak je to všechno propojené. K masu doktorka Natasha píše (ale jistě má na mysli maso kvalitní bio či nejlépe z pastevního chovu): „Dezinformace o mase, zejména červeném  byla hnána komerčními silami, které profitují z nahrazování  tohoto přirozeného jídla svými průmyslově zpracovanými alternativami. Čerstvé  přírodní maso nemá vůbec co do činění  se srdečním onemocněním, aterosklerozou, rakovinou …“ (Cit. 70)   Pokud se chceme detoxifikovat (i při rakovině apod.), pak je dle ní dobrá syrová zelenina (šťávy), pokud ale chceme, aby nás prohřála a dodala energii, pak vařená. (Srov, 71). Není to sice takto černobílé, ale rostlinnou stravu, tzv. veganske „hladověni“ (nikoliv „dietu“ – slovo dieta zde odmítá) považuje za dobrou k dodani energie (sacharidy), nejakých mineralu, a zejména k očistě od toxínu. Pouze ale strava s živočišnymi potravinami (maso, vajička, tuk) a dobře řízená vegetariánská se syrovymi mlecnymi produkty a vajicky a tradicne pripravenymi (namaceni, kliceni) lusteninami muze v synergicke kombinaci s obilovinami, vajičky a mléčnými produkty telo i stavět. Ti, co drží veganskou očistnou „hladovku“, by moment, kdy je třeba tělo začít opět vyživovat, neměli prý prošvihnou – jinak nastává nezdravá hubenost, tělo kanibalizuje samo na sobě, ztráta menstruace, psychicke problemy, deprese apod. (Srov. http://www.doctor-natasha.com/feeding-versus-cleansing.php) S tím mohu jen souhlasit. Češi prý jedí hodně červeného masa, a proto prý mají rakovinu tlustého střeva, konenčíku atd. Prý. Ale já se ptám:“… copak by skutečně bylo v papíře za „červené maso“, které by mi donesl ten, co považuje červené maso pro nás Čechy za škodlivé? Co by v tom papíře opravdu bylo? Maso od býků, co žerou jadrné krmivo ze soje, co onemocněli a brali ATB, co byli zabiti na jatkách za stresu? Bylo by to libové maso upečené na řepkovém oleji? Libové, od něhož jsme tlusté odkrájeli? Bylo by i s morkovými kostmi, at si z nich uvařím polévku a dostala bych i kousek jater? Nebo by to bylo „červené maso“ v podobě „salámu“ z takovéhoto „červeného“ masa, pšenice, soje, cukru, červeného barviva, přidatných látek, konzervantů, které si dám s bílým rohlíkem z obchodu a po něm tatranku? Co se týče tuků, tak smozřejmě doporučuje v prvé řadě ty kvalitní živočišné, olej z tresčích jater, v malém množství za studena lisované oleje spíš jako doplněk stravy tedy řádově lžičky (lněný, brutnákový, konopný, pupalka) a ve studené kuchyni olivový. Jinak tuky ve formě čerstvých bio ořechů. Tuky komentuje takto:  „Movití potravinářští obři utrácejí miliardy na zaměstnávání armády „vědců“ , aby jim dodali „vědecký důkaz“ svých tvrzení. Mezitím skutečná věda dodávala a dodává pravdu.  Jsou to přesto potravinářstí obři, kteří mají peníze, aby své „vědě“ dělali reklamu. Skutečná věda je příliš chudá, aby na to utrácela peníze…Šířit v tomto světě informace stojí peníze. Takže obyvatelstvo dostává většinou informace, které slouží někomu s tlustou peněženkou.  Abychom dostali skutečně pravdivé informace, na jakékoliv téma, musíme si je vyhledávat, spíš než se spoléhat na „zprávy“ a „vědecké průlomy“ , které na nás pouštějí populární média….Jejich „vědecké důkazy“ nás přiměly opustit přírodní potraviny, které jsme jedli tisíce let, a nahradit je pěkně balenými chemickými směsemi, kterým se dnes říká „jídlo“.““ (Cit. 79,80, 147) Nemá nic proti Max Gersenově terapii či  Normana Walkera, hlavně pokud jde o čerstvé nepasterované šťávy z čistého ovoce a zeleniny. (Vzpomínám si na zmínku v jedné z knih, jejíž spoluautorkou je Sally Fallonová, že původně bylo součástí Gersenovy terapie pití i syrové šťávy z jater) Každopádně ale jistě nelze nevyloučit i další příběhy, pozitivní myšlení, naplňující zaměstnání, vděčnost atd. Ke konci knihy Srdce v krku je i několik velice zajímavých receptů, ale o nich někdy jindy. Jedině výhrady či spíš otazníky u mě vyvolaly některé recepty, které obsahují bílou mouku či tunáka, kterého jině v textu autorka nedoporučovala. Na druhou stranu bliny (takové ruské lívance) z bílé mouky jistě vyváží ta spousta vajíček a másla, které do nich dává. Doktorka Natasha knihu zakončuje těmito slovy: …neměli bychom se nechat zastrašit vědeckým důkazem a neměli bychom se pokoušet dělat jakékoliv změny v našem životě na základě pouze něho. Věda je pouze jedním z nástrojů v naši člověčí krabici s nástroji. Nechť zůstane na svém správném místě! (150)  Václav Cílek, vzpomínám si, ve své knize Dýchat s ptáky zase rozlišuje mezi koncentrovanou podobou vědy v ústavech a vědou  ve smyslu kritického myšlení úplně všech lidí. “ Věda, kterou  nosíme v hlavách jako dědictví mnoha staletí kulturního vývoje, je důležitější než věda cíleně provozovaná v ústavech.“ (Zdůrazněno mnou). Snad ji tedy v těch hlavách ještě máme, i když jistý německý filosof tvrdí, že žijeme ve společnosti nevědění, v dezinformační společnosti a  vytunelovaného pojmu univerzita, třeba i v souvislosti s různými chřipkami a nemocemi šílených krav apod., s čimž ve světle poznání (třeba o cholesterolu), o kterém zde úíšu, nemohu nesouhlasit, nikoliv jako vědkyně, ale jako hospodyně.  (Srov. http://pro.inflow.cz/nasa-nevzdelanostna-spolocnost) http://youtu.be/_YMdN0RGwLE

I lidé duchovní a jejich schopnost vidět a komunikovat třeba i s anděly se nevylučuje s jejich touhou po masité stravě. Například irská mystička Lorna Byrne ve své knize Andělé v mých vlasech, jejíž povedenou audionahrávku s léčivým hlasem Gabriely Filippi známe už skoro nazpamět. Autorka tohoto bestselleru popisuje, že když ji bylo 6, měla další 3 mladší sourozence, a protože maminka občas pobývala nemocná v nemocnici, děti si rozdělili příbuzní. Dostala u nich podle svých slov pořádnou snídani: vajíčka, klobásky, opečená slanina, jelítka...a to všechno jen pro mně! S nikým jsem se nemusela dělit..." Na obr. jeden z kamenů se zkamenělinou, co se nám tady doslova v okolí válejí po polích a na něm prý anděl Hosus a Michael, kteří se dostali do repertoáru rukodělných prací syna.

I lidé duchovní a jejich schopnost vidět a komunikovat třeba i s anděly se nevylučuje s jejich touhou po masité stravě. Například irská mystička Lorna Byrne ve své knize Andělé v mých vlasech, jejíž povedenou audionahrávku s léčivým hlasem Gabriely Filippi známe už skoro nazpamět. Autorka tohoto bestselleru popisuje, že když ji bylo 6, měla další 3 mladší sourozence, a protože maminka občas pobývala nemocná v nemocnici, děti si rozdělili příbuzní. Dostala u nich podle svých slov pořádnou snídani: vajíčka, klobásky, opečená slanina, jelítka…a to všechno jen pro mně! S nikým jsem se nemusela dělit…“ Na obr. jeden z kamenů se zkamenělinou, co se nám tady doslova v okolí válejí po polích a na něm prý anděl Hosus a Michael, kteří se dostali do repertoáru rukodělných prací syna.

Odkazy: Natasha Campbell-McBride: Put Your Heart in Your Mouth Natasha Campbell-McBride: Syndrom travenia a psychologia gapsdiet.com/uploads/FAQS_Listing_0313.pdf http://articles.mercola.com/sites/articles/archive/2011/07/31/dr-natasha-campbell-mcbride-on-gaps-nutritional-program.aspx Konrad Paul Liessmann: Teorie nevzdělanosti http://bohuslavbrouk.wordpress.com/ke-koupi/ Bohuslav Brouk: Závažnost obecného vzdělání (Dostupné v pdf na webu: Závažnost obecného vzdělání – Bohuslav Brouk ) http://www.academia.cz/recenze/kde-zijeme-v-antiosvicenstvi-a-neofeudalismu.html teorie-nevzdelanosti

All original content on these pages is fingerprinted and certified by Digiprove