Čvn 212013
 

Doktore, je moje miminko v pořádku?” je první otázka téměř každé ženy, když se jí narodí dítě. Já sám jsem tu otázku už slyšel tisíckrát. Jestliže je největším přáním každé matky mít opravdu zdravé dítě, proč (ve většině případů) se o sebe tak špatně stará, než se miminko narodí? A proč tak nesprávně krmí své dítě od dětství až do dospělosti, že výsledkem je nevyhnutelné onemocnění?

Toto století se nazývá “Stoletím dítěte”, kvůli velikému zájmu o fyzický a psychologický vývoj dětí. Když se ale podíváme okolo sebe, kde jsou ty zářivě zdravé děti? Zajisté mají jejich rodiče úzkost z toho, zda vychovají zdravé mladé lidi. Takových 8000 knih o péči o dítě bylo publikováno v posledních dvaceti pěti letech. Proč jsou tedy ordinace tisíců pediatrů a praktických lékařů této země plné příliš hubených nebo obezních dětí, kterým teče z nosu, jsou unavené, alergické, zimničné, anemické, obrýlené, postižené akné? Odpověď je jednoduchá:

(1) Tělo matky nebylo správným prostředím pro dítě, protože její systém byl plný odpadních produktů z nesprávného jídla, zbytků léčiv, kyselin z kávy, jedů z cigaret a alkoholu.

(2) Rostoucí dítě je nesprávně vyživováno, tráví příliš mnoho času sledováním televize, a všude se vozí autem místo chůze a věnuje příliš málo času pohybu na čerstvém vzduchu. Henry Bieler, MD Food is Your Best Medicine [Jídlo je Tvým nejlepším lékem]

Postranní střípek z knihy Nourishing Traditions

Autorky vydávají letos knihu, která zpřístupňuje vyživující tradice moderním rodičům: The Nourishing Traditions Book of Baby & Child Care. Kniha apeluje na to, aby dítě mělo dostatek živočišných tuků, cholesterol potřebný pro vývin mozku, aby se u přikrmování nezačínalo s obilnýmy kašičkami, ale raději žloutky, játry, které používaly tradiční kultury (matka je rozžvýkala v ústech), aby se dovolilo imunitnímu systému vyjádřit se horečkou (opatrnost ale u těch nejmenších), důležitost hry před příliš ranými intelektuálními úkoly.

Sally Fallonová a antroposofický lékař  Thomas S. Cowan letos vydali knihu Vyživující tradice v péči o miminko a dítě, která zpřístupňuje vyživující tradice moderním rodičům: The Nourishing Traditions Book of Baby & Child Care (2013). Kniha apeluje na to, aby dítě mělo dostatek živočišných tuků, cholesterol potřebný pro vývin mozku, aby se u přikrmování nezačínalo s obilninami, ale raději žloutky, játry, které používaly tradiční kultury jako posvátné jídlo (matka je rozžvýkala v ústech), aby se dovolilo imunitnímu systému vyjádřit se horečkou (opatrnost ale u těch nejmenších), důležitost hry před příliš ranými intelektuálními úkoly. Autoři popisují svůj pohled na změnu dětské kultury, na absenci „špíny a zvířat“ v dětství dítěte, otázku co je nemoc, probírají zajímavosti z lotosového porodu, co je vlastně terapie, zda tyto pojmy někdy nezaměňujeme (není nemoc jen terapií?), dočteme se o jejich pohledu na chlapeckou obřízku, na opalování (vhodný kokosový tuk), příčinu a mechanismus onemocnění, jako jsou alergie, astma, ekzém, příznivě hovoří účinkách Diety GAPS při léčbě těchto a jiných (autismus) obtíží. V knížce jsou také recepty.

I u nás vycházely knížky o výživě pro nejmenší. Tato je z roku 1954.

I u nás vycházely knížky o výživě pro nejmenší. Tato je zas z roku 1954.

I u nás již vyšlo docela hodně knih, tato je z roku 1927.

I u nás již vyšlo docela hodně knih, tato je ještě starší, a sice z roku 1927.

Tento článek jsem tradičně započala nějakou příhodnou citací. Možná si říkáte při pohledu na knihu o péči a výživě dětí výše-Ach jo, už zase další kniha o tom, jak máme pečovat o dítě a čím ho krmit. Tato kniha se možná neliší od jiných knih v českém jazyce o přírozené péči o dítě, které již v ČR vyšly, i zde autoři přicházejí s velice podobnými postoji ke zbytečným intervencím v těhotenství a při porodu, třeba k nadužívání antibiotik, dávají přednost homeopatikum, bylinkám a jiným přírodním prostředkům, mají podobné negativní postoje k očkování (které často dítě „dodělá“), k jakým dochází u nás řada laiků, rodičů, ale i lékařů, kteří se sami o tuto problematiku začnou zajímat a hledat si sami informace. Kniha je silným apelem na rodiče, aby nezůstavali stran zdraví svých dětí pasivní. Výživě přikládají klíčový význam.

Vynikající knížka o Očkování od MUDr. Ludmily Elekové k dostání v trafikách, na poště apod. v rámci knihovničky Meduňky

Vynikající knížka (1. díl) o Očkování od MUDr. Ludmily Elekové k dostání v trafikách, na poště apod. v rámci knihovničky Meduňky. Ministerstvo nemocí neřeší, zda se dá třeba v supermarketu sehnat čerstvé mléko do Jerseyky a máslo z pastevního chovu, proč mají děti rovnátka:Jako prevence a záruka zdraví platí především očkování. Jedině o něm se diskutuje a o  více penězích do rezortu na „další“ výzkum a „dědičnost“. Já osobně mám i problém s tzv. „pomocí“ Třetímu světu. Nevím, zda přispíváním na charitu nepomáhám financovat vakcinaci podvýživených dětí či průmyslové potraviny v rámci „potravinové pomoci“. Potravinovou pomoc by jistě potřeboval i „první svět“.

Protože se mě ale velice často maminky ptají, čím mají dítě po odstavení krmit, znovu se k této otázce vracím. Už kvůli těm maminkám, které mi píšou, že jsou za tyto stránky vděčné, že díky informacím na nich by se se zdravím svých dětí ocitly v průšvihu. Již jsem ale napsala odkaz v Častých dotazech, kde otázka výživy nejmenších padla, na základní článek o Výživě miminek od autorek dr. M. G. Enigové  a Sally Fallonové, který se nachází v knížce Vyživující tradice, která by měla letos vyjít. Zde je odkaz na něho: http://vyzivujicitradice.cz/2012/03/10/krmeni-miminek/#&panel1-5

Protože mám doma knížku  v anglickém jazyce Vyživující tradice v péči o miminko a dítě, jejíž spoluautorkou je Sally Fallon a  dr. Cowan, které spojuje hluboký vliv, jaký na ně zanechala kniha zubaře Pricea Výživa a fyzická degenerace, podívala jsem se tedy ještě  znovu, co nám autoři radí ohledně výživy nejmenších. Jak vlastně své rady obhajují? Čím dokládají? Jak vysvětlují? Zkrátka PROČ tak a ne jinak?; a zkusím zde o tom stručně poreferovat. Samozřejmě se opírají o poznatky zubaře Pricea, který cestoval po světě a zkoumal stravu přírodních národů (a hledal její společné principy, z nichž bychom se mohli poučit, aniž bychom se vraceli zpátky do pralesa či do iglú), a také o nejnovější poznatky nezávislé vědy (tj. nesponzorované průmyslem), která moudrost přírodních národů potvrzuje. Doktor Price nám přinesl parametry, které nám mohou pomoci posuzovat to, jak vlastně má vypadat zdravé dítě – „…atraktivní široký obličej se spoustou místa pro zuby a silným tělem…“).

 

Doktor Price (zubař) navštívil ve 30. letech mnoho izolovaných primitivních přírodních národů, které ještě žily po staletí na stejném jídle. Někde konzumovali spoustu syrového plnotučného mléka a hlavně fermentovaných mléčných výrobků, jinde jedli  hodně ryb, hmyzu, zvěřiny. Obiloviny a luštěniny velmi pečlivě upravovali. Všichni byli všežravci a živočišných potravin si velmi vážili (zejména tuků), i kdyby to měl být jen hmyz. Měli krásné rovné zuby, široký obličej se širokým zubním obloukem a dostatkem místa pro všechny zuby. Nezávisle na sobě dbali na speciální stravu pro rodiče před početím (játra, játra z rejnoka, pohlavní orgány, červnové máslo…obzvlášť bohaté na v tucích rozpustné vitamíny A, D, K2 atd.) a pro těhotné a kojící ženy a pro rostoucí děti. Jedli potraviny bohaté na cholesterol a živočišné tuky a jejich strava, třebaže v různých částech světa byla jiná co do makronutričního profilu (podíl bílkovin, sacharidů a tuků), obsahovala shodně až 10 x víc v tucích rozpustných vitamínů A, D, K2, 4 x více vitamínu C a B komplexu než měl jídelníček průměrného Američana jeho doby (nebo než se doporučovalo). Tedy jedli živočišné tuky plné cholesterolu, o čemž se nám pořád dnes tvrdí, že to prý nemáme jíst…Moderní věda potvrzuje synergičnost vitamínů A, D a K2, pokud pocházejí z přirozených potravin. A synergičnost (másla+oleje z tresčích jater), totiž látek v másle (např. kyselnina AA-arachidonová) a v oleji z tresčích jater (dr. Price máselný tuk a tresčí olej dával umírajícím pod jazyk, čimž je oživil), který obsahuje hotové omega- 3 mastné kyseliny DHA a EPA. Tyto 3 mastné kyseliny, které jsou prekurzory 3 serií hormonům podobných látek prostaglandinů, které musejí být v rovnováze. 

Existují národy „obligátních všežravců“, protože jejich tělo neumí tvořit enzymy (D5D, D6D), aby si mohlo samo z rostlinných olejů s omega-6 vytvářet AA a z alfa-linolenové kyseliny (lněný olej) utvářet například omega-3 mastné kyseliny EPA a DHA (např. jsou v olej z tresčích jater), které jsou prekurzorem (z nich se vytváří) prostaglandinů  potřebných zejména pro fungování a vývoj mozku dítěte; pokud takové národy opustí svou tradiční stravu s hotovými EPA a DHA (ryby, vnitřnosti), rychleji degenerují a mohou být náchylnější k nemocem, k alkoholismu – pobřežní Irové, Eskymáci. Ony enzymy špatně tvoří i miminka, lidé se zdravotními problémy (cukrovkáři, nemocnou štítnou žlázou), lidé, co jedí moc rostlinných olejů s převahou omega-6 mastných kyselin, trans-mastné kyseliny atd., co mají nedostatek vit. B6, B12, zinku, lidé staří atd. Proto i miminka a tito lidé by raději meli požívat hotové omega-3 mastné kyseliny EPA a DHA a nespoléhat na to, že si je jejich tělo samo vytvoří. Malé dítě není veganem, to by matka příroda produkovala z prsou rostlinné mateřské mléko bez cholesterolu a bez oněch mastných kyselin AA, DHA a EPA. Kyselina laurová z kvalitního kokosového tuku však může samotné matce pomáhat, aby její tělo  samo EPA a DHA vytvářelo. (Srov. stať biochemičky M. G. Enigové, PhD a Sally Fallon: Jen tak si hopkat po dráhách prostaglandinu). 

Jakmile se příslušníci stejné skupiny setkali s moderní civilizovanou stravou, trpěli zubními kazy, předkusem, zákusem, úzkými nosními průduchy a současně jinými obtížemi (TBC) v jiných částech těla stejně jako Priceovi američtí spoluobčané. Sebereme-li tradiční jídlo (ryby, vnitřnosti) Eskymákům či pobřežním Irům, nemají hormony na tvorbu takovýchto mastných kyselin a rychle zdegenerují, budou náchylní k alkoholismu atd.

Dr. Weston A Price cestoval po světě a studoval zuby izolovaných domorodců a analyzoval jejich stravu.

Dr. Weston A Price cestoval po světě a hledal a našel zdravé izolované domorodce se zdravým chrupem z různých koutů světa (kteří nepoužívali zubní kartáček a pastu), analyzoval jejich výživu a hledal v ní společné principy.

Autoři Fallon Morel (jméno po 2. manželovi) a dr. Cowen píšou: “ V každém izolovaném regionu, který navštívil, našel Price kmeny nebo vesnice, kde ve skutečnosti každý jednotlivec vykazoval ryzí tělesnou dokonalost. V takových skupinách byl zubní kaz řídký a přetěsnané zuby a okluze – ony problémy, které udržují americké ortodontisty na jachtách a domech určených k rekreaci – neexistovaly.“ (Cit.s.5)

Jeho kniha vyšla v roce 1938 pouhý rok před knížkou amerického pediatra Benjamina Spocka, Zdravý selský v péči o miminko a dítě. Na rozdíl od knihy Pricea, kterou cukrový průmysl stáhl po letech z osnov lékařských fakult Harvardovy univerzity, se kniha dr. Spocka prodávala v mnoha milionových nákladech i s jeho scestnými radami. Není v ní jediná zmínka o másle, zato doporučuje sušené mléko, cukr atd., jako 1. příkrm doporučuje obilné potraviny. Toto vše je v rozporu s poznatky zubaře Pricea a knihy, o které zde referuji. Co nám tedy říká kniha Vyživující tradice v péči o miminko a dítě?

 

1) Zdravé početí: zdraví dítěte má z velké části souvislost s tím, v jakém  stavu bylo zdraví OBOU rodičů před početím. Zdravé početí sice souvisí s předchozí detoxifikací, jak se často píše, ale to rozhodně nestačí. Míru plodnosti lze totiž měřit nejen okamžitým stavem těhotenství, ale též plodností další generace. Vlastně i půdy. Je třeba uvidět člověka a jeho tělesnou podobu v transgeneračním kontextu své rodiny či etnické skupiny. Ke zdravému početí vedou na hmotné úrovni 2 důležité kroky. DETOXIFIKACE (má souvislost i s ozdravením střevní mikroflory, lze ji realizovat i pomocí vegánské stravy nebo pouhým džusováním – ano, někdy stačí k otěhotnění jen pití čerstvých džusů!) a VYŽIVOVÁNÍM, k němuž džusy stačit ale nebudou. Některé nutriční systémy zdůrazňují dramaticky jenom ten 1. krok, jako kdyby objevily „hrnec zlata“.

Opakuju radeji ještě jednou i to, co již napsala dr. Natasha Campbell Mc Bride na zakladě zkušeností třeba s dívkami, které vyrustaly treba na domaci venkovske stravě, pak přišly do mesta, kde je prumyslova strava, tak se začaly zajimat o „zdravou stravu“, zacaly jist nakonec vegansky (ztrata vahy, menstruace..). Stane se, že žena „konečně“ po detoxikaci a špatne zkusenosti s umelym otehotnenim otěhotní, ale miminko nebude mit pravděpodobně Priceovsky usmev ( „…atraktivní široký obličej se spoustou místa pro zuby a silným tělem…“) ). Pokud se chceme detoxifikovat (i při rakovině apod.), pak je dle ní dobrá syrová zelenina (šťávy), pokud ale chceme, aby nás prohřála a dodala energii, pak vařená. (Srov, 71). Není to sice takto černobílé, ale rostlinnou stravu, tzv. veganske „hladověni“ (nikoliv „dietu“ – slovo dieta zde dr. Natasha prostě odmítá) považuje za dobrou k dodani energie (sacharidy), nejakých mineralu, a zejména k očistě od toxínu. Pouze ale strava s živočišnymi potravinami (maso, vajička, tuk, vyvary, vnitrnosti) a dobře řízená vegetariánská se syrovymi mlecnymi produkty a vajicky a tradicne pripravenymi (namaceni, kliceni) lusteninami muze v synergicke kombinaci s obilovinami, vajičky a mléčnými produkty telo i stavětTi, co drží veganskou očistnou „hladovku“, by moment, kdy je třeba tělo začít opět vyživovat, neměli prý prošvihnou – jinak nastává nezdravá hubenost, tělo kanibalizuje samo na sobě, ztráta menstruace, psychicke problemy, deprese apod. (Srov. http://www.doctor-natasha.com/feeding-versus-cleansing.php)

Rodiče by se tedy měli před početím „dát do pořádku“, aby se jejich genům dala šance se optimálně vyjádřit. Tj. mít před početím v pořádku svou mikrofloru (dle lékařky Natashi Campbell- Mc Bride je to důležitá prevence autismu, který je podle ní nemocí trávicího systému, jehož toxíny, které produkuje patologická mikroflora pocházejicí z porodních cest matky, „zatemní“ dítěti mozek, které se jinak narodilo se zdravým mozkem-vice pod stitkem Dieta GAPS), jíst dlouho před početím potraviny s vysokou koncentrací živin, 1 x týdně játra na slanině, vařit třeba dle Vyživujících tradi c, vystříhat se průmyslové stravy, před početím by oba neměli po několik měsíců kouřit, pít alkohol či užívat rekreační drogy (ani muž!). Různé primitivní národy používaly játra či rybí vajíčka, žraločí pohlavní orgány pro muže a žraločí pohlavní orgány pro ženy, tresčí hlava s ovsem a játry, máslo červnové jakoposvátné potraviny“. Dokud si dva lidé neužili těchto potravin, neměli počít dítě. Snad tato moudrost v ČR rezonuje v „pověře“, že by se dva lidé neměli brát v květnu. Květnové máslo si staří Čechové údajně cenili nejvíce. Lze říci, že sexuální výchova by měla být prezentována i v tomto nutričním kontextu! 15 letá dívka podle mně nepotřebuje ani tak hormonální antikoncepci, jako spíš lepší výživu. 

Moderní nezávislá (nefinancovaná průmyslem) věda potvrzuje i synergičnost kvalitního másla z pastevního chovu +oleje z tresčích jater, totiž látek v másle (např. kyselnina AA-arachidonová) a v oleji z tresčích jater (dr. Price máselný tuk a tresčí olej dával umírajícím pod jazyk, čimž je oživil), který obsahuje hotové omega- 3 mastné kyseliny DHA a EPA. Tyto 3 mastné kyseliny, které jsou prekurzory 3 serií hormonům podobných látek prostaglandinů, které musejí být v rovnováze. Nadace W. Pricea tedy doporučuje budoucím rodičům i tyto potraviny.

-mnoho lidí hovoří o „očistě“ jater a vůbec detoxifikací těl rodičů před početím, ale to by bylo poněkud málo. Jsme „detoxifikovaní“ a čistí, ale co dál? Velice důležitá je „vyživa“ rodičů před početím, při které dochází k výživování či vyživováním dozrávajících pohlavních buněk (vajíčka a spermií). Duše dítěte, které si své rodiče možná samo vybralo, bude pro své „vtělení“ potřebovat „tělo-tvorné“ látky. Ráda to přirovnávám ke 2 slepicím. Představte si, jak „vyživné“ a životaschopné bude asi vajíčko od dospělé slepice, která je celý den zavřená ve velkochovu, dýchá špatný vzduch, je krmena jen jadrným krmivem… a jak životaschopné a výživné a zdravější bude vajíčko od slepice, která je od svítání do západu slunce na čerstvém vzduchu, na slunci, pase se na zelené trávě v sadu, nahrabe si žížaly a brouky atd.

-Pokud žena brala hormonální antikoncepci, alespoň 1 rok počkat s početím (Má z něho např. jistě snížené hladiny zinku, který je prevencí proti vrozeným vadám, srov. Nourishing Traditions, s. 45), stejně tak není dle autorů ideální, když žena onemocněla a musela brát antibiotika, která ničí její vlastní zdravou mikrofloru stejně jako k ničení přispívá hormonální antikoncepce, průmyslové jídlo bez „super- syrové“ mléčně kvašené stravy.  Je to nesmirne dulezite. Dr. Natasha Mc Bride, autorka knihy o Dietě GAPS, respektive protokolu GAPS (Syndrom travenia a psychologia), doporučuje napr. 14kmenove kvalitní probiotikum Bio-Kult (tedy zadnou slabotu…), koupele v Epsomske soli (nebo-li síran hořečnatý) aj. Tato prechodna dieta k ozdrave mikroflory a detoxifikaci tela od toxinu, ktere produkuji patologicke bakterie ve streve, ale ovsem musí  dlouho předcházet vyživující dietě před početím. Zdrava strevni mikroflora zejmena matky souvisi s mikroflorou v jeji  vagine a s ni pak zdravi ditete, ktere se sice rodi zdrave, ale pokud neziskalo od matky blahodarne bakterie pri pruchodu jejimi porodnimi cestami, casem se u ditete podle dr. Campbellove mohou rozvinout ruzne poruchy vcetne autismu. Bakterie jsou nesmirne dulezite organismy pro zivot na cele planete Zemi, bez nich by se ani nevytvorila ani vzdusna atmosfera planety.

Velice mě zaujala jedna z objevených funkcí slepého střeva, které údajně je rezervní „bankou“ trošky z každého blahodárného kmene bakterií, které se ve slepém střevě „schovají“ pro časy, kdy třeba organismus bude mít průjem nebo kdy blahodárné bakterie zničí antibiotikum- to aby pak v podstatě z tama, až je „vzduch čistý“ vylezly jak z bungru po náletu a zase kolonizovaly tenké střevo. Zdravá mikroflora je důležitá, protože dítě ji při fyziologickém vaginálním porodu „zdědí“ (spolyká), ničí ji antibiotika, vakcinace, cukr atd. (Srov. s. 241)

-Pokud partneři objevili stravování dle Nadace Pricea, ale stravovali se předtím vegansky, doporučuje 2 -3 roky na zotavení se z vegánství (které tělu již posloužilo možná k detoxifikaci, ale nevyživovalo ho, a tak tělo možná jen kanibalizovalo na sobě) případně i z vegetariánství, obzvlášť takového vegetariánství, v  němž převládalo hodně moderních nefermentovaných sójových produktů a obecně hodně všeho ze sóji- sója byla totiž původně zeleným hnojivem, dnes ani zvířatům nesvědčí, v Japonsku se jedí především fermentované produkty ze sóji (miso, tofu, nattó), ale v malém  množství a navíc v kontextu stravy, která vyživuje štítnou žlázu (vývary z ryb +mořské řasy). Dost možná, že ten, kdo žil dlouho v zajeti bludu, že soja, sojové mléko atd. je všelék na všechno, pojídal hodně nefermentovaných sójových výrobků, onu štítnou žlázu nemusí mít v pořádku. Levná sója je skryta v 60 % produktů na americkém trhu, může způsobit hypotyroidism (už jen např. všechny sexuální hormony potřebují ke své tvorbě cholesterol, u pojídání sladidla či potravin s vysokou koncentrací fruktózy (jablečné či jiné džusy, agave sirup apod.) mají játra plno práce s jejim zpracováním než s vytvářením vlastního cholesterolu). Více pod štítkem Pozor sója.

Ještě jednou: Proč asi autoi píšou, že je třeba se „zotavit“ po veganské stravě, když díky ní může některá žena otěhotnět? Protože díky ní se žena pouze detoxikovala, ale je třeba neprošvihnout moment (což možná některá prošvihla), kdy je třeba se opět začít vyživovat nejen energií a některými vitamíny, ale tělotvornými látkami a tuky s v tucích rozpustnými vitamíny, ale i cholesterolem pro mozek svůj a dítěte.

-Pokud došlo k samovolnému potratu, rodiče by měli počkat ne 3 měsíce, ale 12 měsíců s dalšími pokusy o otěhotnění, aby předešli dalšímu zklamání a případné degeneraci, jakkoliv těžké to pro ně je být trpěliví, jakkoliv tikají bio hodiny,  protože potrat je znamením, že tělo ženy ještě není na těhotenství připraveno-možná se sice dítě donosí a narodí, ale bude vykazovat znaky degenerace . ( Bylinářka Susun Weed doporučuje využívat na zvýšení plodnosti bylinku červený jetel, jejiž fytoestrogeny jsou na rozdíl do sóji pro ženu bezpečné,  Ref.+Ref.) Lékařka Natasha Campbell-Mc Bride podotýká ale jinak k bylinkám:

„Nejsem bylinářka, znám některé bylinky, o kterých jsem získala vědomosti v dětství, ale nezačala jsem s bylinkařením. Skutečně veřím tomu, že klíč a naprostý základ zdraví je jídlo. Jídlo, úžasné jídlo. Lidé jídlo podceňují.“ Dále hovoří o tom, že často bývají autisty prvorozené děti, nebo ty, které matka měla po sérii předepsaných antibiotik, že její tělo bohužel využívá plod jako místo, kam odkládá toxíny a případným potratem se jich tedy zbavuje z těla a tedy potraty mohou znamenat, že se její tělo čistí. Tělo matky má podle doktorky Natashi tendenci zatěžovat toxíny jedno z dvojčat víc než druhé – to proto již od prvopočátku má těžší pozici a pouze jedno z dvojčat pak může mít některé zdravotní obtíže. Je jistě  méně krutý způsob, jak se očistit, ale je třeba pak očištěné tělo se zdravou mikroflorou znovu dobře vyživit. Prenatální strava a zdravá mikroflora maminky je tedy i prevencí autismu, které je podle ní pouze onemocněním trávicícího systému dítěte, které se sice rodí se zdravým mozkem, ten však je brzy „zatemněn“ toxíny pocházejícími z děravé střevní stěny (propouští nesprávně strávené živiny hlavně z pšenice a mléka) a toxíny, které produkují patologické baktérie střevní mikroflory, přičemž k akumulativnímu účinku pak přispívají i toxíny z vakcín apod. Kvůli svému zatemnění mozek nezpracovává vjemy z okolí a nevyvíjí se adekvátně. Pokud se nasadí protokol GAPS, mikroflora se ozdraví a dítě dostává vyživující stravu por mozek a tělo, je velká šance, že se z autismu „vytáhne“ a rychle dožene vrstevníky, největší šance je, když není starší 5 let. Později může již mít atrofii některých částí mozku a účinek protokolu GAPS již nemusí být tak velký.

(srov. http://youtu.be/_YMdN0RGwLE )

Ještě mě napadá zkusit před početím cvičit léčebný kod (viz kniha Léčebný kod), aby se naše buněčná pamět očistila od nepříjemných vzpomínek a dítě je případně nemuselo „dědit“.

2) zubyO dělání aspoň 3letých věkových mezer mezi sourozenci (vlastně mezi těhotenstvími),  moudrosti, která se z evropské civilizace vytratila nejspíš se zánikem sběračsko-loveckých kultur a vznikem trvalého obdělávaného zemědělství (pěstování obilí+otroci), jsem již psala. K čemu je to dobré? Aby mladší děti nevykazovaly tělesnou degeneraci  (syndrom druhého sourozence- second sibling syndrom.) Co to vůbec je? Progresivně postupující degenerace: úzká kostra vytáhlého dítěte (mladší dítě obvykle vyšší (ne nutně „větší“) než starší) s úzkou hlavičkou, úzkým zubním obloukem s nedostatkem místa pro zuby obvykle korespondujícím s úzkou pánví, předkus, zákus, dýchání ústy jako kompenzace malých nosních dírek, nepůvabné dítě,  zubní kaz, oči blízko sebe atd. Jde o to, že tyto jevy jsou jen pomyslnou špičkou ledovce.

Fotografie dítěte s úzkým obličejem z 30. let z knihy Výživa a fyzická degenerace

Fotografie dítěte s úzkým obličejem z 30. let z knihy Výživa a fyzická degenerace

Vědomé mezery mezi dětmi dělaly přírodní národy, které studoval zubař Price. Usilovali o to, aby nepočali dítě dříve, než jsou staršímu 3 roky,aby bylo stejně zdravé jako to starší, protože se mohli spoléhat jen na síly přírody a přírodní výběr. (Samozřejmě jim šlo také o zodpovědnost za demografickou stabilitu kmene, mívali 2, maximálně 3 děti. Babičky tam místo výchovy svých nejmladších dětí, měly k dispozici energii a čas na vnoučata. Srov. Z. Justoň: Ekonomika přírodních národů).) Dosahovali toho vědomou sexuální abstinencí,  výjimečně mnohoženstvím, užíváním přírodních způsobů  antikoncepce- to aby odložili početí dalšího dítěte, aby i mladší  děti byly zdravé a životaschopné, stejně jako to starší.

Dnes psychologové tvrdí, že pro ženy je dnes nejatraktivnější ten muž, který má „zdroje“ a je ochoten se o ně podělit (peníze, dům, auto, dovolená, peníze na vzdělání na dobré škole, ropa?). Dodala bych,že tomu je možná výjimečně i naopak-muž žije nesmírně skromně (i pokud jde o jídlo) a tato skromnost může ženu oslovovat jako „ctnost“, která pomůže zlepšit budoucnost jejich potomků a světa, do něhož se mají narodit, ale na jídlo (kvalitní vyživování rostoucích dětí) taková žena možná nepomyslí jako na prvním místě.

Bohužel s posunem hodnot se podle mého názoru dnes totiž posunul i význam slova „zdroje“, které mohou být umělými hodnotami moderní civilizace. Peníze člověk nejí, ledaže má informace, co vlastně by si za ně měl k jídlu shánět, kde jsou takové potraviny vůbec dostupné. Kdo ví, jaké mléko pijou miliardáři… Pro přírodní ženu byl nejatraktivnější (nejvíc“sexy“) takový muž, který byl nejlepší lovec. (Měl vlastně „přístup“ ke kvalitě: k živočišnému tuku, bílkovinám, kostem a kůži). Tedy někdo, kdo by jí a zejména jejím dětem nejspíš zajistil primární výživu, proto bude mít odvahu s ním založit rodinu. Jedině takový mohl mít víc manželek.

Pro některé moderní rodiče, kteří objevili později ve svém životě stravování dle Nadace zubaře Pricea, jde o sladko-hořké poznání- radost z dětí a současně hořkost z toho, že ty děti mohly vypadat fyzicky jinak-ještě lépe, ale i být tělesně zdravější. Pokud maminka měla děti těsně za sebou, nikdy knihu zubaře nečetla a zdá se jí, že jsou všechny její děti „zdravé“, možná ji scházejí brýle, kterýma se na „zdraví“ musejí dívat a interpretovat ho ti, kteří četli knihu Westona A. Pricea a prohlédli si jeho fotografie.  Nadějí ale je další generace, která přijde zase po nich. Zde si dovolím tvrdit, že my ženy bohužel žijeme, myslíme , cítíme i rodíme (ať už doma či v porodnici) pod tíhou předchozích generací, které nevyrůstaly a nežily na optimální stravě (ošklivě řečeno: jsme zdegenerovaní)- i k tomu je třeba možná přihlížet při diskusích o tom, zda rodit jedině doma či zda raději usilovat o humánní porodnice.  Zde je odkaz na můj podrobnější článek Plánování rodiny a ochrana mateřství od přetížení z reprodukce: http://vyzivujicitradice.cz/2011/08/09/planovani-rodiny-a-ochrana-materstvi-od-pretizeni-z-reprodukce/

3) A co ta výživa miminek a kojenců, batolat, co mu mám vlastně dávat? Velice stručně budu parafrázovat a povzpomínám, co si pamatuju z knihy Vyživující tradice v péči o miminko a dítě: Tak samozřejmě, že autoři doporučují kojení, ale zdůrazňují důležitost tradiční stravy pro kojící maminky, ve které nechybí kvalitní živočišné tuky, vitamín A, D, B12, plnotučné mléko, játra, vajíčka, maso, vývary, čerstvé ovoce a zelenina (kvašená) atd.

Krmení z láhve či dudlík není příčinou „úzkého zubního oblouku či křivých zubů“ (to je poněkud středověký názor) a naopak !- kojení nutně nezaručí zdravé rovné zuby. (To proto existují různé studie s protiřečícími si výsledky: jedny hovoří obecně ve prospěch kojení, druhé ve prospěch umělého kojeneckého mléka). Činí tak především kvalita stravy matky a dítěte či obou rodičů před početím a míra degenerace obou rodičů. Když má maminka mnoho mléka, lze ho zredukovat pomocí bylinky šalvěje, to aby se dítě dostalo k zadnímu mléku, které je tučnější a tuk mu udrží hladinu cukru dlouho vyrovnanou a také  tedy náladu miminka (To si pamatuju, protože hodně mléka byl můj problém, a také to ví každý, kdo dojí krávu a ví, že se musí pořádně vydojit).

4) Pravidlem podle autorů knihy je prostě vůbec  žádné hotové polotovary od “ baby průmyslu“ nekupovat, jakkoliv zdravě se tváří a odborně, zkrátka, že se bez nich dítě zodpovědné maminky prostě neobejde, jinak by zahynulo. Je třeba vařit ze základních surovin doma. Já sama jsem nikdy v životě svých dětí žádnou přesnidávku nekoupila. Ani ne protože bych byla tak zatvrzelá, ale protože do supermarketů a jiných obchodů chodím tak strašně málo, že by mě to ani nenapadlo, jako bych zapomněla, že vůbec něco takového existuje. Přírodní národy také nekupovaly nic, neměly knihy expertů na stravování a výchovů svých dětí. Také lékařka Naomi Bauslagová ve svém článku Tricks of Baby Food Industry (Triky průmyslu potravin pro miminka) popisuje složitosti okolo amerických druhů kojenecké výživy: „Miliardový průmysl dětské kojenecké výživy- dva miliony dolarů za den- to je o penězích, nikoliv o veřejném zdraví…Potravinářské společnosti vyrábějící potraviny pro nejmenší ovlivňují vládní zdravotnickou politiku…, používají „vědu“ k zastrašení matek… “ (Srov. zde)

Nemáme používat tedy ani žádnou komerční kojeneckou výživu „v prášku“, ale dělat si výživu domácí vlastní doma – i domácí umělé mateřské mléko dle propracovaných receptů z knihy Vyživující tradice (viz. recept najdete i v textu na konci Krmení miminek, na který je odkaz výše). Nemáme používat ani žádné sterilované přesnidávky, ale připravovat si dopředu jídlo pro miminko samy a jen pak vytahovat z mražáku (ne do mikrovlnky!). Přímo vyzkoušený recept najdete na stránkách maminky, která píše o dietě GAPS v češtině zde: http://zivakultura.cz/2012/11/vyroba-umeleho-materskeho-mleka-na-bazi-mleka-kravskeho/

5) Další  příkrmy, tedy to ČÍM a ODKDYzačít přikrmovat, vychází z obecně platných znalostí vědy o způsobech (kde +které enzymy) trávení jednotlivých makronutrientů (bílkoviny, tuky, sacharidy) a z toho, co se ví o čase, kdy jsou již rozvinuté schopnosti organismu dítěte (jeho trávicího systému)  jednotlivé makronutrienty vůbec efektivně trávit:

Novorozenec sice umí trávit laktózu, mléčný cukr, má na to speciální enzym laktázu, ale složité sacharidy, jako jsou obiloviny, luštěniny podle autorů nepatří do jídelníčku dítěte, kterému je méně než 1 rok, není na to dostatečně vybaveno enzymy (jen má enzymy na trávení bílkovin a pepsin v žaludku + kyselinu chlorovodíkovou), po 1 roce je možné zařazovat kaše z obilovin, které nemají lepek či jen velmi malé množství, jako jsou ovesné vločky. Dříve než 12 měsíců věku snad jen dobře namáčenou hnědou rýži, ale opatrně. Oves ale má  hodně kyseliny fytové, proto by se měly vždy pečlivě připravovat namáčením v kyselém médiu (voda s jogurtem, kefírem, podmáslím, citronem…).

Připomeňme si ještě jednou, co se psalo v knížce Vyživující tradice: Nešťastným zvykem v průmyslových společnostech je krmit děti obilnými zrny. (I z knihy Česká strava lidová je možné odtušit, že kaše typu „pápěnka“ je spíš relativně moderní civilizační (snad dokonce „revoluční“) záležitost než tradiční záležitost, protože autorka Marie Úlehlová-Tilschová v ní píše, že “pápěnka”, jakási jíšková či moučná kaše z másla, mléka, mouky a cukru vnesla „převrat“ do přikrmování kojenců i ve městech. Převrat. Co bylo ale před tím? A můžeme vůbec říci, že se osvědčila, když víme, jak velká byla dětská úmrtnost?) Miminka vytvářejí pouze malé množství amylázy, která je potřebná na trávení obilí, a nejsou optimálně vybavena k tomu, aby si s cereáliemi poradila, obzvlášť s pšenicí do prvního roku dítěte. (Někteří odborníci zakazují všechny obiloviny před dosažením dvou let.) Tenké střevo miminka většinou produkuje jeden enzym na sacharidy – laktázu na trávení laktózy. (Syrové mléko rovněž obsahuje laktázu.) Mnoho doktorů varuje před příliš časným krmením obilnými zrny, že může později vést k alergiím na obilí. První pevnou stravou pro miminko by měly být živočišné potraviny, jelikož jeho trávicí systém, třebaže nezralý,  je lépe vybaven k dodávání enzymů na trávení tuků a bílkovin než na trávení sacharidů.

Nepředpokládám analogicky ve světle platnosti poznatků zubaře Pricea, že vždy platilo to, čemu říkáme „česká tradiční strava“ (s buchtami a knedlíkami) jako cosi konstantního. Navíc se výživa našich předků často neprezentuje paralelně s historickými údaji o nemocnosti, úmrtnosti, morovými ranami apod., abychom si určili míru, do jaké se osvědčovala a jak moc lidem skutečně svědčila. Mimochodem i česká historička a archeoložka dr. Magdaléna Beranová ( nar. 1930) se ve své knize Jídlo a pití ve starověku a středověku vysloveně vyjádřuje v tom smyslu, že typická česká moučnatá jídla (a právě snad i ona dětská pápěnka ?), jakkoliv chutně upravená,  jsou přece jen důsledkem zbídačení českých zemí po 30leté válce, resp. husitských válkách, které nás rovněž v nutričním smyslu moc neposílily.  “ Převaha moučných pokrmů…je přesto záležitostí novodobou, z časů po třicetileté válce, kdy český a vůbec středoevropský venkov zchudl a země byla na dlouhou dobu zplundrována,“ tvrdí Beranová. Rostlinné oleje byly jen pro postní dny, přičemž zpočátku Češi či Moravané ani ty příliš nedodržovali, dokud církev časem svou moc neposílila. Konopný či lněný se ve středověku údajně dokonce nepoužíval ani jako postní, ale pouze technický, semínka spíš na postní semenečnou kaši než coby výživné jídlo. (Srov. M. Beranová: Jídlo a pití ve starověku a středověku, str. 81 a 259)

ekonomikaprirodnichnaroduPokud bychom pochybovali (nebo měli dlouhou „inkubační dobu“ nákazy Vyživujícími tradicemi) o tom, že prvním příkrmem miminka obiloviny být prostě nemají (a  dle Nadace Westona A. Pricea dokonce nepatří na základnu potravinové pyramidy ani dospělého (!) Středoevropana, jehož slinivka a slinné žlázy jsou menší než u Inda, naše slinivka údajně na tak velké množství obilovin v jídelníčku prostě není stavěná; o své zkušenosti s obilovinami píše ekoložka a feministka, autorka knihy Vegetariánský mýtus Leirre Keithová, která byla 20 let vegánka), zkusme se podívat hlouběji do dějin výživy, na změny (pomalé jako pověstné ohřívání vody s žábou) směrem pryč od principů zdravé stravy přírodních národů, na změny, které do stravování „Evropy“ uměle přineslo třeba šíření křesťanství, které povýšilo obiloviny, přesněji řečeno chléb na samý základ. Na chléb mohl člověk přísahat, později se i prezidenti (dokonce komunističtí papaláši, kteří měli katolickou církev víceméně pod dozorem) vítali chlebem. Zdeněk Justoň, autor knihy Ekonomika přírodních národů, v ní k tomu mimořádně zajímavě píše: „Křestanské náboženství se v Římské říši stalo státním kultem ve 4. století. Přestože vzniklo původně z orientálních duchovních zdrojů, postupně v něm začaly převládat prvky z čistě středomořského civilizačního rámce. Na alimentární symboly nového kultu byly povýšeny právě produkty z této oblasti; pro křestanskou liturgii se staly nezbytnými tři výrobky: chléb, víno, olej…S tím, jak se v Evropě postupně šířilo křestanství a vytlačovalo původní náboženské normy, se tyto produkty prosazovaly nejen jako symboly víry, ale také jako nové stravovací zvyklosti... Chléb a víno způsobily, že se z divocha stal civilizovaný člověk.. Evropa se už nikdy nevrátila ke svým původním zdrojům obživy, jak se formovaly od dob neolitu…“ (Víme ale, že měli lidé sice dětí hodně, ale polovina jich dětství nepřežila, nikoliv protože nebyly očkovány, ale protože měly ony a jejich rodiče nedostatky ve výživě, v hygiéně apod. -na rozdíl od dětí přírodních národů, které zkoumal Price)

6) Celozrnná „těžší“ jídla, jako je kváskový chléb, „celozrnné „cokoliv“ jiného z na lepek bohatých obilovin“ (nikdy extrudovaného-na

Knížka Wheat Belly ( Pšeničné břicho) je bestselerem od kardiochirurga, který dává přednost potravinám s vysokou koncentrací živin, jako je máslo, vajíčka a maso z pastevního chovu...(česky vyšlo jako Život bez pšenice)

Knížka Wheat Belly ( Pšeničné břicho) je bestselerem od kardiochirurga, který dává přednost potravinám s vysokou koncentrací živin, jako je máslo, vajíčka a maso z pastevního chovu…(česky vyšlo jako Život bez pšenice)

krysu to působí jako jed) , je vhodné dávat dětem až od 3 let, kdy mají zralejší trávení (větší produkci jednotlivých enzymů- až od 28 měsíců obvykle!), a to pečlivě a správně připravené a ještě nešetřit současně máslem – aby v něm byly po zakousnutí vidět zuby dítěte. Proč? Rostlinné oleje, sebe kvalitnější, neobsahují žádný vitamín A, neobsahují vitamín D, ani K2! Snad obsahují provitamín A, ale malé děti špatně provitamín A přetvářejí na A. Možná že předčasné zařazování jakékoliv obilné stravy dříve má podle autorů souvislost s nesnášenlivosti lepku později. Těstoviny z bílé mouky, natož z celozrnné jsou tedy pro dítě do 1 roku tabu, a pro lidi, kteří vaří dle Vyživujících tradic, tak připadají v úvahu akorát rýžové nebo pohankové nudle, až jim byl 1 rok. Obilí a celozrnný chléb, celozrnné sušenky, celozrnné muffiny apod. je tedy poslední jídlo, které se do jídelníčku dítěte zařazuje! Dávávám přednost žitu a špaldě (kroupy). Oves si na ručním vločkovači melu na čerstvé vločky. „Pšenice“ se za posledních 1000 a hlavně 50 let velice změnila, její bílkoviny stimulují apetit, což vede k tloustnutí, je silně návyková (špagety, bagety, rohlíky, piškoty, veškeré pečivo i masné výrobky) a skrytá snad v každé potravině v obchodě…V pravěku se ve střední Evropě vlastně používala jedno- a dvojzrnka…. (Kardiolog dr. William Davis o pšenici napsal knihu Pšeničné břicho/Wheat Belly, tvrdí, že není součástí tradiční stravy po tisíce let, protože se během té doby změnila. Srov. http://blog.cholesterol-and-health.com/2011/10/wheat-belly-toll-of-hubris-on-human.html.)

Když má miminko alergii na „kravské mléko“ (schválně dávám do uvozovek, protože tím myslím průmyslové mléko typu A1 (má zmutovanou aminokyselinu v beta kaseinu), ne od starších plemen mléko A2 (na jehož kasein se lidstvo adaptovávalo přes 5 tisíc let), a protože je kvůli oné průmyslovosti možné, že by nemusely nutně mít alergii na syrové opravdové mléko od starších plemen krav z pastevního chovu, ale rodiče o tom nevědí), nakupují maminky různá jiná „mléka“: rýžová, mandlová, sójová. Dr. Cowen a Sally Fallon jsou ale velice kritičtí vůči těmto druhům „mléka“ (legislativa nám zakazuje název Pomazánkové máslo, které mi zní jako vajíčková pomázánka -tedy jen název receptu s vajíčkem, ale nevadí mu pojem „mléko“ u rostlinných potravin, a vytunelovávání pojmu „smetana“ rostlinnými výrobky ze soji, rýže apod., že? O název ale nejde, protože i stonky rostlin obsahují mléko). Vzpomínám si, že i mandlové mléko bylo kdysi údajně  postním (tedy ne zrovna moc „vyživujícím“) pitivem pro bohatší lidi (Srov. Výživa ve světle věků) a je mi smutno, když si vzpomenu na film Víc než med, kdy obrovské hektary monokultur mandloní opylují včely, ty zažívají chemické postřiky a pak ty včely, co přežily, se převážejí v kamionu do jiného regionu USA, kde, pokud cestu vůbec přežily, budou opylovat něco jiného. Takové mandle, resp. mandlové mléko je patrně méně ekologické než syrové mléko od rodinné krávy pasoucí se za humny. Tato obilná, luštěninová (sója) a ořechová mléka nepovažují dr. Cowan se Fallonovou za vhodná pro vyvíjející se mozek a tělo dítěte:

chybí jim cholesterol, některé aminokyseliny, přirozené vitamíny A (miminko neumí přeměnit provitamín A na vitamín A viz Dcery a počasí na přání+vitamín A) , D, K2, někdy jsou přislazovány pochybnými sladidly, obohacovány syntetickými vitamíny, obsahují řepkový olej (canola oil viz více v textech o Con-ola Oil, tedy o korupci a s lobbyisty za tento olej, který doprovázel jeho uvedení na americký trh), sojové mléko způsobí později předčasné dospívání dívek (menstruace v 8 letech) a opožděnou pubertu u chlapců…Dokonce evropská nutriční komise při ESPGHAN (Evropská společnost pro pediatrickou gastroenterologii, hepatologii a výživu) nedoporučuje sójové mléko.

Fascinující na vitamínu A je dle autorů i to, že řídí správný vývin všech orgánů (aby neměly skrytou vadu) a onu vnitřní nesymetričnost s nimi spojenou a naopak -vnější symetričnost těla! (aby nebylo jedno rameno výše, aby obličej byl symetricky krásný atd.). Zastaralá či přesněji řečeno mylná rada, že přebytek vitamínu A způsobí vrozené vady pochází údajně ze studií, které pracovaly se syntetickým vitamínem A z multivitamínů bez synergických spolučinitelů, kterými jsou vitamín D a K2. K optimálnímu zdraví a vývinu dítěte je ho však potřeba mnohem více, přírodní lidé ho měli ve stravě 10 víc!

7) Jako alternativu „mléka“ navrhují zkusit vůbec „objevit“ a sehnat syrové plnotučné mléko z pastevního chovu staromodních plemen krav (Jersey), dávat si pozor na některé nutriční nedostatky mléka kozího a doplňovat je (nedostatek kyseliny listové, B12, karoten, častější zácpa-str. 149), anebo pokud není přístupné, prostě pasterované „mléko“ každopádně oželet. Často místo mléka, když už není, vařit dlouho tažené kostní vývary třeba i se skořápkami od vajíček a ty zamíchávat do zeleninových polévek, do čehokoliv.Jedni američtí Indiáni se dělali „morkové“ mléko z kostí- v knize je i recept. Dále pak sehnat nepasterované sýry třeba i přes internet+ smetanu, máslo, přepuštěné máslo. (více lidí umře ročně na nákazu z jiných jídel než z nepasterovaného mléka)

8) Malinké děti by měly mít jídlo, které se jim trošku přisoluje kvalitní nerafinovanou solí (sůl je nesmírně důležitá pro vývoj mozku- gliálních spojů- už se kdysi lidé údajně soudili s prvními výrobci umělé dětské výživy bez soli), v létě třeba dát odrostlejšímu dítěti pár zrnek soli do vody dítěti k pití + pár kapek z citronu-žádné džusy a  limonády, takovému miminku ale úplně malému stačí mateřské mléko, pokud není vyloženě dehydrované, nebo trošku čaje ze semínek anýzu atd. Chvíli mi trvalo, než jsme pochopila, že nebudu solit ničím jiným než nerafinovanou solí, nejlépe keltskou. Samozřejmě je tabu bílý cukr, potraviny slazené fruktozou (zatěžují játra malinkého dítěte), agave sirup a jiná průmyslová sladidla včetně aspartamu. Med nepodávat aspoň do 1 roku dítěte, kvůli nebezpečným sporům, na které jejich žaludeček nemusí stačit.

Pokud má dítě zácpu, nebláznit u takového miminka s vlákninou! ( Samotná teorie užitečnosti vlákniny v naší stravě je kontroverzní a nejspíš přeceňovaná, protože by nám mělo být divné, že Masajové skoro žádnou vlákninu ve stravě neměli). Ke zvážení je zde spíše kvalitní probiotikum, řepný kvas, šťáva z kysaného zelí, kefír, kombucha atd….Totiž teorie, že zácpa je způsobena nedostatkem vlákniny pochází od dr. Johna Burkitta a rodiče na zácpu reagují tak, že dítěti dají víc „vlákniny“ , tedy kromě zeleniny i více obilí (celozrnné sušenky), které právě ještě nemůže efektivně trávit! Sám však údajně psal o Masajích, kteří nemají trávicí obtíže, přestože vlastně nejedí vlákninu! (maso+mléko, jogurt). Masajové byli spíš mistři v přirozených probiotikách (kvašených potravinách)  (Srov. str. 266). Vláknina slouží pouze jako potrava těmto blahodárným baktériím; ve skutečnosti mnoho hrubé vlákniny může obzvlášť narušit  střevní trakt především dětí a dokonce může k zácpě vést.“ (Cit. str. 266)

Užitečnost vlákniny jako prevence rakoviny tlustého střeva atd. zpochybňuje i dr. Konstantyn Monastyrsky v knížce Fiber Menace: The Truth About the Leading role of Fiber in Diet Failure, Constipation, Hemorrhoids, Irritable Bowel Syndrom, Ulcerative Colitis, Crohn“s Desease, and Colon Cancer  (Vlákninová hrozba: pravda o roli vlákniny v selhání diety, zácpě, hemorroidech, syndromu dráždivého tráčníku, ulcerativní kolitídy, Crohnovy choroby a rakoviny tlustého střeva).

Je tedy pro nás docela velkou otázkou k popřemýšlení, zda je vůbec radno požívat hory vlákniny (máme ji málo, nebo je problém spíš v tom, že ji máme příliš?) při nemocech trávicího ústrojí  a zda právě vláknina nemůže za to, že se lidem často vůbec nedaří trávicí obtíže vyléčit, zda by raději do jídelníčku kromě omega-3 mastných kyselin, vitamínu D a probiotické kvašené zeleniny neměli zařazovat pravidelně více kvalitního másla a hlavně polévky z kostních vývarů s želatinou, nebo rovnou najet na přechodnou GAPS dietu.

Ještě si vzpomínám na nebezpečné obohacování průmyslových jídel pro děti železem, které je jiné, než v přirozených potravinách. “ Jedním z důvodů, proč se vyhýbat prenatálním vitamínům, je jejich obsah anorganického železa. Jedna studie objevila korelaci mezi doplňkem železa pro maminky v těhotenství a nejběžnějšími druhy dětské rakoviny: leukémie a lymfomy.“ , (Cit. str. 197 a odkaz na: Wen W a jiní: Parental Medication use and risk of Childhood acute lymphoblastic leukemia. Cancer.2002 Oct 15; 95 (8):1786-94.

Ještě poznámka k železu: vzpomínám si na knihu Syndrom trávenia a psychologia, kde se píše o tom, že podávání suplementů při anémii může být v případě patologické střevní flory kontraproduktivní a stav ještě zhoršit, protože tímto železem pouze „futrujeme“ patologické kmeny baktérií, kterých jen vesele přibývá a chudokrevnost se ještě může zhoršit.
(Řešením je tedy ozdravení střevní mikroflory a přírodní snadno vstřebatelné zdroje železa+vit. C=játra, žloutky, červené maso, černá polévka lidově zvaná prdelačka, kopřiva, červená řepa apod.)

Kromě oleje z tresčích jater (ne rybí olej)  vlastně žádné jiné doplňky stravy autoři nedoporučují ani dětem ani nám. Tento olej spíš nazývají superpotravinou a doporučují ho nejlépe v bio kvalitě a fermentovaného (tedy pocházejícího z procesu fermentace játrové tkáně), kdy s jeho vitamíny A, D, K2, hotovou omega -3 EPA a DHA,  nikdo nemanipuloval, olej nezahříval na vysoké teploty, nedeoratizoval atd. EPA a DHA si jinak naše tělo musí z alfa omega-3 mastné kyseliny (třeba ze lněhého oleje) pro mozek teprve vytvořit. Pokud to ovšem tělo zvládne. Pro lidi se slabou slinivkou, cukrovkáře a ti, co jedí příliš mnoho vícenenasycených olejů s tím mohou mít problém (Srov. s 618.-619, S. Fallon a M. G. Enig: Nourishing Traditions). Spíš autoři doporučují potraviny svysokou koncentrací živin, protože jen ty obsahují vitamíny v přirozené formě a v přirozených poměrech k ostatním živinám, které se v takových potravinách nacházejí.

Do pevné stravy patří pro rozvíjející se mozek dítěte nezastupitelné máslo, smetana nebo kokosový tuk (neztužený, obzvlášť  žijeme-li tam, kde kokosy rostou), žloutek s cholinem, zinkem atd.- vajíčka jsou superpotravinou pro mozek, když v dětství v jídelníčku nebyly, těžko se to dožene později.

9) Již od 4 měsíců je vhodné přikrmovat  kvůli tomu, aby dítě mělo dost ŽELEZA.egg

Opatrně odříznu žlučovod s hořkým obsahem z jater čerstvě poraženého zvířete, vzhled jater jistě vypovídá o zdraví zvířete...

Opatrně odříznu žlučovod s hořkým obsahem z jater čerstvě poraženého zvířete, vzhled jater jistě vypovídá o zdraví zvířete…Je to zkrátka „posvátné jídlo“

Miminka produkují enzymy a trávicí šťávy na trávení tuků a bílkovin a enzym na trávení mléčného cukru, ne obilovin. Proto prvním jídlem je tučné mateřské mléko (bílkoviny, tuky+cukr laktoza) a pak od 4 měs. žloutky a játra (dodají železo ve snadno vstřebatelné formě!, B12, b6, vit. A, K2, cholin, kyselinu arachidonovou na dobrou kůži, na dopamin atd.) a pak(od 6 měs.) máslo, maso, kostní vývary, zelenina a ovoce, od 12. měs obiloviny, od 3 let přidat celozrnný kváskový chléb . Vlastně dieta GAPS mi připomíná přechodný regres k podobné stravě ještě bez obilovin a škrobů, aby se nejprve zahojila a vytvořila zdravá střeva se zdravou mikroflorou (cholesterol, vit. A!).

Přebytku živočišných bílkovin se není třeba, pokud je mi známo, bát za předpokladu, že:

– se živočišné bílkoviny se jedí současně s dostatkem živočišných tuků s vitamíny A, D, K2 atd. a

– se jedí současně se  zařazenou vařenou zeleninou (později až od 6 měsíců), pokud příjmeme teorii o zásadité zelenině a tělo okyselujícím mase

– se jedí současně s kostními vývary, které jsou aspoň v jídelníčku, když už ne zároveň s masem (aminokyselina glycin z kostního bujónu či kůže totiž údajně vyrovnává množství methioniu z masa a vajec, bezpečně se ho zbavuje, „jinak může narušit buněčnou komunikaci“ (srov. 26) -jak moudré je tedy jíst maso+tuk (u drůbeže kůže)+kostní bujón, tedy celistvé zvíře (jak se říká od čumáka po ocásek) stejně jako jíme „celo-“ zrnné pečivo. Ne libové maso- to je moderní nezdravá záležitost, vyčerpávající naše tělo např. o vitamín A)

Zkusím to ještě stručně shrnout- stříbrnou lžičkou (vhodný dar novorozeňátku) přikrmujeme tj. zavádíme pomalu a postupně miminkám potraviny níže a opakuji:

příkrmy, tedy to čím a kdy začít přikrmovat, vychází z obecně platných znalostí nezávislé vědy o způsobech trávení jednotlivých makronutrientů (bílkoviny, tuky, sacharidy- něco se tráví již slinami, něco až v žaludku a vše pak pomocí různých enzymů ze slinivky či enzymů z klků v tenkém střevě) a z toho, co se ví především o čase, kdy  organismus dítěte (jeho trávicí systém) nabude plně schopnosti jednotlivé makronutrienty vůbec efektivně trávit. Pokud se občas nějaké pravidlo poruší, neznamená to, že dítěti naroste druhá hlava, ale optimální jsou údajně následující pravidla, ČÍM PŘIKRMOVAT, CO TĚM NEJMENŠÍM TEDY DÁVAT:

Naše zdravé dítě D. 2 roky a 10 měs., které jí dle tohoto protokolu

Naše zdravé dítě D., 2 roky a 10 měs., které jí dle tohoto schématu, za který jsem moc vděčná. Vůbec nejvíc vděčná jsem paní Sally Fallon, Mary G. Enig a dr.  Westonu A. Priceovi a nejvíc naši krávě a slepicím. Děkuji jim z celého srdce. Zajímavé je, že vitamín K2, o kterém jsem již napsala článek, prý brání předčasné kalcifikaci chrupavkovitých růstových zón kostí včetně kostí obličeje, čimž podporuje vývin široké obličejové struktury, prostorných nosních dutin (není tedy třeba dýchat ústy a mít je pořád pootevřená)…atraktivní lícní kosti, aby líčka nebyla „propadlá“ (srov. str. 8), pomáhá i mozku (aby děti neměly jakékoliv záchvaty a dobře se učily, K2 spolu se síranem cholesterolu a absencí hliníku z vakcín a potravy je prevencí proti Alzheimově chorobě,  K2 je prevencí zubních kazů díky jeho obsahu ve slinách. (více Tajemný vitamín K2)

 

 

4-6 měsíců: na hniličko jen uvařené žloutky (když nechce dítě teď, bude chtít možná až příště, bílek je těžce stravitelný, raději nedávat dříve než je dítěti aspoň 1 rok) +14 dnů mražená bio kuřecí játra strouhaná (vit. A, K2, železo atd.), mateřské mléko nebo domácí umělé mléko vyrobené dle receptu, banán, olej z tresčích jater (1/4 čaj. lž.- bio fermentovaného, když 1 čajová lžička je 5 ml, tak 1/4 bude kapička kapátkem; paní Žaneta Kremsa z zivakultura.cz našla eshop s šikovnými odměrkami z nerezu-moje děti jsou jimi fascinovány!, jsou tady: http://www.a1-gastro.cz/katalog/zbozi/popis_zbozi.asp?klic_ma=12262.002) Upozorňuju, že dané dávkování tresčího oleje z jater  je názor autorů knihy, nepředstavuje stanovisko České pediatrické společnosti!

Jinak nic víc- žádné kašičky či těstoviny (z pšeničné mouky a bílku bez žloutku!). Hotové příkrmy neobsahují žloutek ani játra-nevím, že by to někdo vyráběl pro 4měsíční děti…

6-8 měsíců: játra, rozmixované maso, kostní vývary s masovým a zeleninovým (vařená nebo pařená zelenina) pyré, kefír,  banán (syrový, má enzym na snadné trávení), avokádo (u nás nejsme moc zvyklí, ale budiž), vařené (kvůli pektinu) ovoce (meruňky, hrušky, jablko) SE SMETANOU (ne rostlinými oleji, protože jen smetana, je-li z pastevního chovu -ne slunečnicový či olivový olej- obsahuje cholesterol a vit. A, D, K2, CLA atd., vařená (ne syrová!) mrkev, cukína …, S MÁSLEM, olej z tresčích jater (1/2 čaj. lž.)

8-12 měsíců: tvrdší strava (není třeba vše rozmixovávat), zeleninové polévky se smetanou, maso, tvaroh, nepasterovaný sýr, a co bylo výše, olej z tresč. jater (1/2 čaj. lž.)

1 rok a výše: Obilí (oves, jáhly, pohanka, co mají málo lepku) a luštěniny (Priceova oblíbená je čočka), ořechová másla (oříšky namáčené přes noc ve slané vodě),  syrová rajčata a okurky, pomeranč, celé vajíčko i s bílkem, bio salám, olej z tresčích jater (1 čaj. lžička)

Od 3 let: kváskový chléb+zbytek výše

 

NĚCO DO "ZOBÁČKU" NA STATKU NEJEN PRO DĚTI

Lesní plody se smetanou

Opakuju, proč smetana, a ne nějaký bio za studena lisovaný…: žádný rostlinný nemůže dodat cholesterol a vitamíny D, A a K2 na krásné zuby. Bez těchto vitamínů, jakkoliv můžeme mít ve stravě dost minerálů, bílkovin atd., se nám tyto živiny nevstřebají či optimálně nevyužijí. (Srov. dr. Price) +nebude fungovat v těle dobře mnoho mnoho dalších pochodů a žláz. A jak dobře chutnají maliny či jahody se šlehačkou! Zdravé přírodní národy jedly jen živočišné tuky a to málo nenasycených získávali ne z olejů, ale celistvých potravin, jako jsou semínka a ořechy, a ty ještě namáčeli či nakličovali.

A ještě jedna douška od doktorky Natashi Campbell- McBride pro emancipované ženy, které nemají rády, když jsou považovány za hloupější polovinu lidstva. Pokud máme pocit v těhotenství, že „nám to už moc nemyslí„, že jsme roztržité a máme v „hlavě máslo“, protože už brzy budeme přece rodit, je to pravděpodobně tím, že jíme málo živočišných tuků a cholesterolu, který je stavebním materiálem pro mozek a tělo miminka a které našemu vlastnímu mozku mohou začínat chybět…“ ( Srov. zde)

Je smutné slyšet od maminek nemocných dětí, on mi to jíst nebude. Dítě by nemělo rozhodovat, co bude jíst,  a tedy, zda se vyléčí či nikoliv, co je „dobré, či není.“  Velmi nápomocná je k tomu šikovná knížka na obrázku: Francouzské děti jedí všechno. „Jak jsme se s naší rodinou přestěhovali do Francie, vyléčili nimrání v jídle, zakázali svačinky a objevili 10 jednoduchých pravidel pro výchovu šťastných a zdravých jedlíků. Mimochodem obézních francouzských dětí je o 2/3 méně než amerických. 10 pravidel:

1. RODIČE, JE TO NA VÁS! Vašim úkolem je vychovat vaše děti ke správnému stravování!
2. Vyhněte se spojování jídla s emocemi, není to odměna, úplatek, utěšovadlo atp.
3. Rodiče určují dobu i složení jídla. DĚTI JEDÍ TO, CO RODIČE. Žádné zvláštní jídlo pro děti!
4. Rodina má jíst pohromadě u stolu a bez rozptylování.
5. Jezte různorodé PLODY všech barev.
6. Nemusí ti to CHUTNAT, ale musíš to ZKUSIT!
7. ŽÁDNÉ SVAČINKY! Mít trochu hlad mezi jídly je OK!
8. POMALÉ JÍDLO je dobré. Nespěchej při vaření ani při jídle.
9. Jezte hlavně OPRAVDOVÉ jídlo. Pamlsky při zvláštní příležitosti jsou OK.
10. Pamatuj: jídlo je potěšení – KLID!

Francouzskedetijedivsechno

Jako vtipný černý humor mi přišlo srovnání výživných sušených celých rybiček, které jedí japonské děti na svačinku, a „zlatých“ rybiček (piškotů) z bílé mouky, cukru a možná (můj názor) „obohacených“ o železo. Mimochodem ty rybičky se dají koupit přes eshop: Radiant Life: http://www.radiantlifecatalog.com/product/dried-anchovies/nutrient-dense-foods

Ale nemyslete si, že japonské děti jedí dnes zdravěji než ty české či americké. A že mladí japonští dospělí mají krásné zuby.

 

Poznámka k fermentovanému oleji z tresčích jater. Zdravé středoevropské tělo by si mělo umět jako naši předkové pomocí nasyceného tuku (másla) a alfa kyseliny linolenové ( z lněného oleje) a enzymů samo vytvořit a udržet v tkáních EPA a DHA. Ale:

Moderní věda potvrzuje synergičnost vitamínů A, D a K2, pokud pocházejí z přirozených potravin do zvířat krmených přirozeně, tedy pastvou. A synergičnost (másla+oleje z tresčích jater), totiž látek v másle (např. kyselnina AA-arachidonová) a v oleji z tresčích jater , který obsahuje hotové omega- 3 mastné kyseliny DHA a EPA. Tyto 3 mastné kyseliny, které jsou prekurzory 3 serií hormonům podobných látek prostaglandinů, které musejí být v rovnováze.

Existují národy „obligátních všežravců“, protože jejich tělo neumí tvořit enzymy (D5D, D6D), aby si mohlo samo z rostlinných olejů s omega-6 utvářet AA a  z alfa-linolenové omega-3 mastné kyseliny EPA a DHA (např. jsou v oleji z tresčích jater), které jsou prekurzorem (z nich se vytváří) prostaglandinů  potřebných zejména pro vývoj mozku dítěte; pokud takové národy opustí svou tradiční stravu s hotovými EPA a DHA (ryby, vnitřnosti), rychleji degenerují a mohou být náchylnější k nemocem, k alkoholismu – pobřežní Irové, Eskymáci. Ony enzymy špatně tvoří i miminka, lidé se zdravotními problémy (cukrovkáři, nemocnou štítnou žlázou), lidé, co jedí moc rostlinných olejů s převahou omega-6 mastných kyselin, trans-mastné kyseliny atd., co mají nedostatek vit. B6, B12, zinku, lidé staří atd. Proto i miminka a tito lidé by raději meli požívat hotové omega-3 mastné kyseliny EPA a DHA a nespoléhat na to, že si je jejich tělo samo vytvoří.  (Srov. stať biochemičky M. G. Enigové, PhD a Sally Fallon: Jen tak si hopkat po stezkách prostaglandinu).

Tento doplněk stravy (fermentovaný olej z tresčích jater) není vhodný pro lidi, kteří se stravují „nezdravě“ (tedy ne politicky nekorektně apod.). Nadace Westona A. Pricea zveřejnila upozornění, že “ Olej z tresčích jater obsahuje značně vysoké hladiny omega-3 mastné kyseliny EPA, což může způsobit řadu zdravotních problémů, jako je krvácení při porodním procesu, POKUD není vyvážena kyselinou arachidonovou , omega-6 mastnou kyselinou, nacházející se v játrech, žloutkách a tuku masa a která se na dráze omega-6 mastných kyselin mění na serii prostaglandinů. Nadace žádá, aby olej z tresčích jater do svého jídelníčku nezařazovali lidé, kteří nejedí dostatek těchto živočičných potravin. Je důležité, aby se lidé stravovali podle jejich diety pro těhotné a nevybírali si jen její část. Kyselina arachidonová je také v másle z pastevního chovu krav. Když dr. Price podával pod jazyk umírajícím lidem, u jejichž postele již probělo „poslední pomazání“, směs oleje z tresčích jater a máselného tuku z pastevního chovu, tito lidé se zotavili, k čemuž by nedošlo, pokud by podával tento olej jen samotný. 

V knížce byla stará reklama na Olej z tresčích jater ..."na pěkně stavěnou hlavu, zuby miminka..."

V knížce mězaujala stará reklama na Olej z tresčích jater …píše se v ní: „na pěkně stavěnou hlavu miminka…“

 

 

Bio fermentovaný olej z tresčích jater. Na obrázku není vyvržen vlnami oceánu na skaliska, ale já jsme ho vyvrhla na kameny zdi na našem statku...

Bio fermentovaný olej z tresčích jater. Na obrázku není vyvržen vlnami oceánu na skaliska, ale já jsme ho vyvrhla na kameny zdi na našem statku…občas bývá v našem obchůdku KosimeSnadno.cz v superpotravinách.

Moje Dementi výše v menu.

———————————–

Odkazy, odkud jsem čerpala informace:

Sally Fallon Morell a Thomas S Cowan, MD: The Nourishing Traditions Book of Baby and Child Care

Weston A. Price, DDS: Nutrition and Physical Degeneration

westonaprice.org

Sally Fallon a Mary G. Enig, PhD: Nourishing Traditions:The Cookbook that Challenges Politically Correct Nutrition and Diet Dictocrats.

http://www.westonaprice.org/childrens-health/nourishing-a-growing-baby

http://www.westonaprice.org/childrens-health/tricks-of-the-infant-food-industry?qh=YTo0OntpOjA7czo2OiJiYWJpZXMiO2k6MTtzOjQ6ImJhYnkiO2k6MjtzOjY6ImJhYnkncyI7aTozO3M6NzoiYmFiaWVzJyI7fQ%3D%3D

http://www.t-nation.com/free_online_article/sports_body_training_performance_interviews/poison_protein

http://www.westonaprice.org/thumbs-up-reviews/wheat-belly-by-william-davis

http://www.westonaprice.org/digestive-disorders/against-the-grain

http://blog.cholesterol-and-health.com/2011/10/wheat-belly-toll-of-hubris-on-human.html.

http://www.fathead-movie.com/index.php/2011/09/08/the-grain-producers-respond-to-wheat-belly/

http://www.babyonline.cz/dite-od-a-do-z/vyziva-deti/prikrmy-zavadeni-recepty/smisena-strava

https://www.youtube.com/watch?v=UbBURnqYVzw

http://www.susunweed.com/Article_Prevent_Breast_Cancer.htm

http://www.susunweed.com/Article_Phytoestrogens.htm#2

gapsdiet.com/uploads/FAQS_Listing_0313.pdf

 

 

 

 

 

All original content on these pages is fingerprinted and certified by Digiprove