May 172013
 

cinskastudie

“Pokud by se věda potkala s předpojatostí a porodila nelegitimní milované dítě, jmenovalo by se ČÍNSKÁ STUDIE.” Denise Mingerová

…dr. Campbell úmyslně zamlčuje fakta, na která přišel při svých vědeckých bádáních, a ořezává pravdu tak, aby se mu hodila k potvrzení předpokladů a předem daných hypotéz, směřovaných na podporu „veganské krmě”. O tom, bohužel, celá kniha Čínská studie je.” Doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D.

“Třebaže původně vyjádřil zájem, že odpoví, Campbell mě později informoval, že zájem ztratil poté, co zjistil, že nejsem profesionální vědec…Byl jsem proto poněkud překvapen, když jsem nedávno uviděl Campbelovo vyvrácení důkazů z mé recenze, které publikoval na VegSource.Com. Ono vyvracení je bohužel namířeno proti mému věku a důvěryhodnosti a zpochybňuje moji intelektuální nezávislost a motivace toho, kdo zveřejnil moji recenzi, spíš aby přišlo s nějakým seriozním a na vědě založeným vyvracením mých argumentů. “Chris Masterjohn, PhD (nutriční věda)

” Sdílel pohledy na věc, které skutečně pociťuju jako poslední hřebíky do rakve pro kohokoliv, kdy by chtěl využít jeho (Campbellovu) práci k vědecké obraně vegetariánství coby lepší volbě pro každého.” Joseph Mercola, MD o recenzi dr. Masterjohna

” Co jsem si začal uvědomovat, bylo to, že jsem měl sice primární obavu o welfare zvířat, ale že by bylo asi lepší raději podporovat hospodáře, kteří chovají svá zvířata lidským způsobem…Skutečně jsem začal toužit po mase. A když jsem ho začal znovu jíst, všiml jsem si, že spousta problémů, které se mi rozvinuly, když jsem byl vegetarián, začala mizet, jako je úzkost a některé problémy s trávením, které jsem měl.” Chris Masterjohn PhD

Knihu Čínská studie, která údajně vědecky potvrzuje,  že nejlepší je strava založená na rostlinných potravinách, jsem nečetla. Mám  jiné informace i zkušenosti z praxe o tom, co svědčí zejména rostoucímu tělu a vyvíjejícímu se mozku, o tom,  co je nejspíš blud a co je to zdravá strava, vyplývající zejména ze studia  knihy zubaře dr. Pricea a jeho fotek v ní. Odkaz zubaře Pricea se velice liší do poselství Čínské studie, ale není v příkrém protikladu k veganství ve smyslu jezme jen maso (Tradiční stravování znamená jezme “také” maso ve smyslu od čumáku po ocas včetně kostních vývarů, čimž ctíme zabité zvíře). Nesnažím se ty, kteří jsou přesvědčeni o tom, že veganská strava je ta nejlepší, přesvědčit o opaku, je to jejich volba, zkušenost, kteoru si potřebují projít. Netajím se ale tím, že mě výsledky tzv. Čínské studie uvádějí do rozpaků, stejně jako už jen smělé názvy některých knih, jako je Není jiné cesty, Jistota, jak řešit neřešitelné a léčit neléčitelné; Návod na přežití pro miminka. Do rozpaků už proto, že mám doma sbírku emailů od maminek z Česka i Slovenska, které šly upřímně a důsledně onou jedinou správnou (téměř veganskou) cestou, ale přesto se ukázalo být něco hodně špatně – třeba zubní kazy u malých dětí, kterým se zuby někdy ani zkazit nestihnou, ale  rovnou se lámou. Naposledy mi psala jedna maminka, že ji veganství téměř stálo život, navíc bylo nebezpečně vázáno na její členství v náboženské minoritní skupině.  Knížka Vyživující tradice v péči o miminko a dítě dokonce doporučuje oběma rodičům se před početím doslova “zotavit” z případné veganské stravy (ta je dobrá spíš na detoxikaci těla, tedy na dočasné použití), a sice aby se oba 2-3 roky živili stravou podle Pricea či nadace WAPF a nezapomínali na posvátné potraviny přírodních národů, jako jsou játra.

Místo aby maminky výše lály a daly zpětnou vazbu spíš než mně těm expertům či dokonce lékařům, kteří jim radí, jak se zdá velmi nezodpovědně, něco jiného, raději si volí jinou bitvu – počnou překotně shánět kvalitní živočišné produkty z pastevního chovu pro sebe a své děti. Protože se ale řada lidí velice přátelským tónem (ne konfrontačním) ptá, jaký mám na Čínskou studii názor, přináším níže alespoň pracovní překlad zajímavé recenze Mýtus Čínské studie. Původně jsem chtěla přeložit text Odpočívej v pokoji, Čínská studie, ale tento je jistě též pozoruhodný. Snad pomůže udělat si informovanější rozhodnutí zejména maminkám, které jsou zodpovědny za výživu svých malých dětí. (Viz Přikrmování kojenců).

 

Omlouvám se, že jsem ji nečetla, ale nejsem si  jistá, zda bych i po jejím přečtení byla vůbec kompetentní se k ní nějak vyjádřit a napsat nějakou recenzi, už proto, že z časových a jiných důvodů nemám přístup ke kontextu původních prací dr. Campbella a různým datům a přednáškám, které bych musela prozkoumat,  abych  mohla napsat ke knize nějaký článek. Práce dr. Pricea i pro nevědce, jako jsem já, není nic abstraktního, proto je a zůstává pro mě velice blízká a srozumitelná.

Text  recenze Mýtus Čínské studie zveřejněný na portálu Nadace Westona A. Pricea zde tedy pracovně přeložený zveřejňuji, brzy bude možné si ho prečist primo i na strankach Nadace. Jeho název je China Study Myth, tedy Mýtus Čínské studie, autorkou je ex-veganka Denise Mingerová. Ta se do studia knihy Čínská studie skutečně ponořila. V textu níže tato mladá žena odhaluje, že závěry dr. Campbella neodpovídají datům z jeho vlastního výzkumu. Bohužel lidé, kterým docházejí argumenty, se uchýlí k osobním útokům – že je mladá. To není argument do věcné diskuse. Závěrem lze jinak říci, že jakýkoliv krok směrem pryč od průmyslové stravy (i směrem k vegánství) nejspíš povede (alespoň dočasně) ke zlepšení zdravotního stavu člověka, který se bude cítit po mnoha stránkách lépe. Otázkou však je, na jak dlouho. Na kolik let či  na kolik generací. (Záleží také, jak si interpretujeme změnu pocitů. Člověk se totiž někdy může cítit “dobře” po čemkoliv, za co nás nezdravá mikroflora odmění endorfiny přímo do krevního oběhu, za alkohol či rafinované sacharidy. ) Denise Mingerová  říká k své recenzi v jednom intervew:

“Vegánství je jednou z oněch věcí, které můžete objektivě zhodnotit teprve, až už v něm nejste ponořen nebo poté, co jste přestali emočně investovat do jeho úspěchu.  Myslím si, že vegánství zůstává zajímavým pro mnoho ex-veganů-protože jakmile jste “na druhé straně”, vidíte vegánství svěžíma očima a snadněji můžete identifikovat jeho nedostatky ať už coby etické filosofie, tak přístupu ke zdraví.

Když jsem začínala s celou tou Čínskou studií, bylo to hlavně ze zvědavosti. Je to vegany tak hodně citovaná kniha a tato studie tvrdí, že je to nejzevrubnější epidemiologická studie, jaká kdy byla provedena- takže jako někdo, kdo se hluboce zajímá o zdraví, jsem chtěla vidět, zda skutečně chce říci, že jakákoliv konzumace živočišných potravin může být škodlivá. Skeptik ve mně chce vidět spíš skutečná data, než slepě věřit výkladu této knihy někoho jiného, takže jsem byla nadšená, když jsem, zjistila, že dataCínské studie byla dostupná a nebudu muset jen vzít dr. Campbella za slovo. Neplánovala jsem zahájit křízovou výpravu proti vegánství.

Kritizování Čínské studie bylo ovšem víc než jen o vegánství: bylo pohledem na zneužití vědy k podpoře slabé hypotézy. To není přijatelné nikdy, bez ohledu na to, zda je v tom vegánství. …Nemyslím si, že Campbell udělal cokoliv, aby vědomě klamal. Jenomže když už jste se rozhodl, že určitá teorie je pravdivá, je snadné vnitřně ospravedlnit tu nějaké to překroucení, tam zas nějaké to vynechání atd., až jste si vytesali výsledky do podoby, jaké je chcete mít.  Campbell není první vědec, který tak učinil, a jsem si jistá, že nebude ani poslední. Akademické úspěchy a hodnosti nezabrání tomu, aby někdo neupadl do pasti  předpojatosti či aby neudělal analytické chyby či propagoval nějakou agendu kvůli finančním či osobním zájmům. A nedostatek akademických úspěchů a hodností nikomu nebrání, aby se učil samostudiem či viděl v nějakém tvrzení chyby nebo poukázal na logické nekonzistentnosti v určitém argumentu. Na kritické myšlení nemá nikdo monopol. “ (Cit. zde.)

Nevím, zda měl dr. Price v úmyslu  cestovat i do Číny. Poslední cestu uskutečnil někdy v roce 1939, kdy začala 2. světová válka. Měl jistě dost důvodů, ať už to byly různé revoluce a občanské války, proč do Číny v té době nespěchal. Pouhé 3 roky po skončení 2. světové války zemřel. Kdyby ale vyšetřil čínské venkovany (etnikum) Mosuo (navštívil je čínský šéfkuchař Martin Yan) , nejspíš by zjistil, že pěstují obilí a brambory, chovají dobytek včetně jaků (horská kráva s tučným mlékem), vodní buvoly, ovce, kozy a drůbež, vaří kostní vývary. Nemají ledničku, ale vepřové jsou schopni uchovat v soli a vyuzené i po celé roky. Jedí i žáby. (Srov. zde)

(Ref. http://www.westonaprice.org/vegetarianism-and-plant-foods/the-china-study-myth)

Denise Mingerová, ex-veganka, autorka recenze Mýtus Čínské studie

Denise Mingerová, ex-veganka, autorka recenze Mýtus Čínské studie

chinastudy

MÝTUS ČÍNSKÉ STUDIE

Denise Mingerová

Trhliny ve vegánské bibli

Rok 2006 zaznamenal událost, která rozkolébala svět výživy (stejně jako stěny celistvých potravin): vydání Čínské studie od T. Clina Campbella. Vytištěna malou nakladatelskou společností známou vědeckými mistrovskými kousky jako je Psychologie Simpsonů (The Psychology of the Simpsons ) a Vy nemluvte o Klubu boje (You Do Not Talk About Fight Club), Campbellova kniha rychle zasáhla kruh předávání informací z úst do úst, vyletěla prudce nahoru směrem do pozice bestsellerů s prodejem přesahujícím dnes půl miliónů výtisků.

Premisí je, že všechny živočišné potraviny-od kuřecích McNuggets po filety z uloveného divokého lososa-jsou zodpovědné za moderní neduhy, jako je srdeční choroba a rakovina. Takovým onemocněním, tvrdí kniha, lze všeobecně předcházet nebo dokonce je vyléčit vyhýbáním se živočišným produktům a místo nich konzumováním stravy z celých průmyslově nezpracovaných rostlinných potravin.

Třebaže tuto překvapující tezi někteří stěží spolkli, kniha se zdála být věrohodná kvůli svým vyčerpávajícím odkazům a autorově dlouhému a velmi podrobnému seznamu akademických úspěchů- včetně PhD z Cornellu, autorství přes více než třista vědeckých přednášek a desítky let přímých vědeckých zkušeností. Snad není překvapením, že Čínskou studii rychle vstřebala vegánská obec jako jakousi bibli-poslední slovo o škodlivosti živočišných potravin a nepopíratelný důkaz o tom, že jedině rostlinná strava je pro lidstvo nejlepší. K podráždění milovníků masa všude (především těch, kteří mají rádi hádky jako sport) kdysi živé debaty s vegany nyní vyhynuly s jediným vyjádřením: Jenom si přečti Čínskou studii!

Jenže navzdory černobílým prohlášením knihy ohledně živočišných produktů- a jejím argumentům se zdánlivě dobrými odkazy- Čínská studie není prací s vědeckou pádností. Jak uvidíme v tomto článku, nejvíce opakovaná prohlášení této knihy, především týkající se Campbellova výzkumu rakoviny a výsledků Projektu Čína-Cornell-Oxford, jsou oběťmi sklonů k selektivnosti, falešnosti spočívající v nekompletních důkazech a bolestně mylné interpretaci dat.

Způsobují živočišné bílkoviny rakovinu?

Semínka pochybností o živočišném jídle byla poprvé zasazena v Campbellově kariéře dříve, zatímco pracoval na Filipínách na projektu pomáhajícímu bojovat s podvýživou. Kolega ho informoval o překvapujícím trendu: rakovina jater kosila bohaté Filipínce s mnohem vyšším výskytem než jejich méně bohaté protějšky- jev, o němž Campbell věřil, že je spojen s vyšším příjmem živočišných bílkovin navzdory řadě dalších rozdílů v životním stylu1 . Campbell se také při posilňování svých podezření dověděl o nedávné studii z Indie, která ukazuje, že vysoký příjem bílkovin urychlil rakovinu jater u krys, zatímco nízký příjem bílkovin se zdál, že ji předchází.2 Překvapen tímto klenotem málo známého výzkumu rozhodl se Campbell vyšetřit roli výživy u samotného růstu rakoviny- což je úsilí, které nakonec trvalo několik desítek let a vyprodukovalo přes stovku publikací (žádná z nich nepřináležela Klubu boje).3

Čínská studie přinesla Campbellovy objevy s mocnou jednoduchostí. V řadě experimentů Campbell a jeho tým vystavil potkany velice vysokým hladinách aflatoxinu-karcinogenu produkovanému plísní, která roste na arašídech a kukuřici- a poté je krmil stravou obsahující různící se hladiny mléčné bílkoviny kaseinu. V následující studii krysy žeroucí jenom 5 procent svých ideálních celkových kalorií v podobě kaseinu zůstaly bez nádoru, zatímco krysy žeroucí 20 procent svých kalorií jako kaseinu si vyvinuly abnormální růst, který značil počátek rakoviny jater. Jak Campbell popsal, rakovinu u těch hlodavců mohl řídit “jako by člověk cvrnkal prstem do vypínače světla-rozvítil a zhasínal”, prostě jen změnou množství kaseinu, který konzumovaly. 4

Navzdory těmto provokativním objevům Campbell nebyl připraven prohlásit všechny bílkoviny za hrozbu pro veřejné zdraví a okolkovat uličku arašídového másla v obchodě nálepkami Mr Yak (označení jedovaté, p. př.). Ukázalo se, že živočišné bílkoviny jsou jedinečně otřesné. V několika svých pokusech když se aflatoxinu vystavení potkani krmili pšeničnou bílkovinou nebo sójovou bílkovinou místo kaseinu, nevyvinuli si jakoukoliv rakovinu-dokonce ani při úrovni 20 procent, která se ukázala být tolik škodlivou u kaseinu.5 Zdálo se, že tyto rostlinné bílkoviny jsou nejenže schváleny PETA (Lidé za etické zacházení se zvířaty-organizace, p. př.), ale také je u nich nejméně pravděpodobné, že by přeměnily játra potkanů v továrnu na nádory.

Tyto poznatky dovedly Campbella k jeho pevnému a slavnému závěru: že všechny živočišné bílkoviny- ale nikoliv rostlinné bílkoviny- mohou jedinečně podporovat rakovinné bujení. Pryč s tím stejkem, sem s tím tofu! Jenomže jak několik kritiků poukázalo, 6,7 ono prohlášení si vyžádalo několik salt logiky (a možná nějaké ty přemety bludů). Účinky kaseinu- především izolovaného kaseinu odděleného od jiných složek mléka, které často fungují synergicky- se nemohou zevšeobecňovat na všechny formy mléčných bílkovin, ještě méně na všechny podoby živočišných bílkovin. Působivý počet studií ukazuje, že jiná hlavní mléčná bílkovina syrovátka konzistentně spíše potlačuje nádorový růs než ho podporuje, pravděpodobně kvůli své schopnosti zvyšovat hladinu glutationu.8,9 Další z vlastních studíí Campbella naznačuje, že rybí bílkovina působí jako podněcovač rakoviny, když se dá dohromady s kukuřičným olejem, ale nikoliv, když se dá dohromady s rybím olejem-—zdůrazňuje důležitost kontextu stravy (a nekonečnou příšernost rostlinných olejů).10

A lichá karta: jeden z Campbellových nejrelevantnějších experimentů- o kterých bohužel v Čínské studii není žádná zmínka—ukázaly, že když je pšeničný lepek nahrazen lysinem, aby se utvořily kompletní bílkoviny, chová se úplně stejně jako kasein a posiluje nádorový růst. 11 Znamená to, že živočišné bílkoviny nemají nějakou záhadnou schopnost urychlovat rakovinu z pouhé ctnosti svého původu v cítící bytosti—pouze že plné spektrum aminokyselin dodává správné stavební panely pro růst, ať už jsou to zhoubné buňky nebo zdravé. A stejně jako kterýkoliv vegan, který dostal otázku “Odkud bereš bílkoviny?”, odpoví po osmi sté, dokonce i strava pouze na rostlinách dodává kompletní bílkoviny pomocí různých směsí luštěnin, obilí, ořechů, zeleniny a jiného vegany podporovaného pokrmu. Teoreticky jídlo z rýže a fazolí by poskytlo stejné aminokyseliny vyvolávající rakovinu, které dodávají živočišné bílkoviny. Campbellovy pokusy vskutku ztrácejí svou relevantnost v kontextu normální stravy skutečného světa v protikladu k čistému jídelníčku z kaseinu, cukru a kukuřičného oleje, jaké jeho potkani dostali.

Jenomže to je jen špička bílkovinového ledovce. Ve svém článku ze září 2010, “ Kuriózní případ Campbellových krys,” 12 se Chris Masterjohn vydal dál za dobře nasvícené stránky Čínské studie, aby osobně probádal temné uličky Campbellových publikací. A co zjistil ohledně krys na nízko-bílkovinné stravě, je jen vzdáleným výkřikem zářivě sladkých popisů, o jakých jsme v knize četli. Třebaže se potkanům na stravě s vysokým zastoupením kaseinu skutečně vyvíjela rakovina, jak Campbell popisoval, potkani ve skupině s nízkým množstvím kaseinu-které byly v Čínské studii pospány jako že mají vyloženě zářivá očka a lesklý kožíšek – byly zasaženy ještě horším osudem. Campbellův výzkum ve skutečnosti ukázal, že nízkoproteinová strava zvyšuje akutní toxicitu aflatoxinu, což vede k buněčné genocidě a předčasné smrti. Jelikož nedostatek bílkovin brání játrům, aby úspěšně konaly své detoxifikační povinnosti, méně aflatoxinu se mění na metabolity způsobující rakovinu, ovšem konečným výsledkem je rozsáhlé (a nakonec smrtelné) poškozené tkání.

Dokonce výzkum z Indie, který rychle odstartoval Campbelův zájem o spojení rakoviny a stravy, ukázal, že krysy na stravě s nízkým zastoupením kaseinu umíraly znepokojivě často, zatímco krysy na velkém množství bílkovin- jakkoliv nejspíš měly mnoho nádorů- alespoň zůstávaly naživu.13 (Pak tedy je překvapující, že Čínská studie propaguje stravu na rostlinném základě jako prevenci rakoviny, když smrt je stejně tak účinná a žádá si méně výletů na nákupy.)

Více stop k porozumnění výzkumu rakoviny a kaseinu pochází z jiné indické studie-tato byla publikovaná ve druhé polovině 80. let a vyšetřovala účinky bílkovin u opic místo potkanů vystavených aflatoxinu.14 Jako u pokusů Campbella, opice byly krmeny stravou, která obsahovala buď 5 procent nebo 20 procent kaseinu, ale s jedním důležitým rozdílem: místo toho, aby byly zasaženy astronomicky (a nerealisticky) vysokou dávkou aflatoxinu, opice byly vystaveny nižším denním dávkách- napodobovalo to situaci z reálného světa, kde se aflatoxin konzumuje často v malých dávkách z kontaminovaných potravin. Coby báječný případ vědeckého kotrmelce tato studie ukázala, že to byly opice na nízkoproteinové stravě, které dostaly rakovinu, zatímco opice na vysokoproteinové stravě se těšily ze své beznádorovosti.

Tento zjevný paradox upozorňuje na hlavní problém Campbellova výzkumů potkanů: hladina aflatoxinu při vystavení se mu hraje rozhodující roli v tom, jak bílkoviny působí na rakovinné bujení. Když je dávka aflatoxinu vysoká až do nebe, zvířata, která žeroucí nízkoproteinovou potravu nedostanou rakovinu, protože jejich buňky jsou příliš zaneprázdněny celkovým umíráním, zatímco zvířata žeroucí stravu s vyšším zastoupením bílkovin, konzumují dostatek stavebních panelů ze stravy na růst buněk-ať už zdravých či rakovinných. Když je dávka aflatoxinu mírnější, zvířata, která žerou nízkoproteinovou stravu, si vyvinou rakovinu, zatímco jejich protějšky žeroucí více bílkovin zůstávají ve velmi dobrém zdraví.

V kostce: šíření strachu z živočišných bílkovin v Čínské studii vyvěrá z neuváženě a mylně interpretované vědy. To, co Campbellovy pokusy s potkany ve skutečnosti ukázaly, nebylo to, že živočišné bílkoviny jsou pomstychtivé makroživiny záhuby, ale toto:

1. Bílkoviny vysoké kvality podporují buněčný růst, bez ohledu na to, odkud pocházejí;

2. Nedostatek bílkovin maří schopnost jater detoxifikovat nebezpečné látky; a

3. Při realističtějších dávkách aflatoxinu bílkoviny ve skutečnosti nesmírně chrání proti rakovině, zatímco strava s omezeným množstvím bílkovin se ukázala být škodlivá.

Ukázala Skutečná Čínská studie, že živočišné potraviny jsou spojeny s onemocněním?

Čínská studie věnuje pouze jednu kapitolu své studii, po které je pojmenovaná, což neznamená, že není jedinečná svého druhu. Též známá jako Projekt Čína-Cornell-Oxford byla Čínská stuide enormní epidomiologickým úsilím zabývajícím se stravou a vzorci onemocnění ve venkovské Číně-New York Times projekt razil jako “ Soutěž epidemiologie”. V rozsahu šedesáti pěti okresů a sbírající data o ohromných třistašedesát proměnných, vyprodukoval přes osm tisíc statisticky významných korelací mezi výživou, faktory životního stylu a různými nemoceni .15

Třebaže projekt této velikosti nevyhnutelně nalezl některé protikladné a nekauzální spojitosti, Campbell tvrdí ve své knize, že data obecně poukazovali jedním směrem: : “Lidé, kteří jedli nejvíce potravin živočišného základu, nejvíc onemocněli chronickými onemocněními, a “Lidé, kteří jedli nejvíce potravin rostlinného základu, byli nejzdravější a měli sklony se vyhýbat chronickým onemocněním.”16 I když—jak se ozývá v srdcích statistiků všude— korelace se nerovná kauzalitě (příčinnosti), tyto asociace ve spojení s Campbellovým dalším výzkumem mají učinit pádný případ pro to, že živočišné potraviny jsou legitimně škodlivé.

Jenomže byly výsledky Čínské studie opravdu zářným důkazem pro konzumaci jídla s rostlinným základem?

Zdá se, že tento závěr je založený z velké části spíš na nespolehlivých krevních proměnných než na skutečných potravinách.Ve své knize Campbell tvrdí, že on a jeho výzkumný tým “zjistil, že jeden z nejsilnějších předpovídatelů západních nemocí je krevní cholesterol,” 17 a dále nakládá s cholesterolem jako se zástupcem konzumace živočišného jídla. V celé této kapitole zjišťujeme, že data Čínské studie nacházejí spojitosti mezi cholesterolem a mnohými druhy rakoviny a také cholesterolem a příjmem živočišných bílkovin- implikují, že živočišné bílkoviny a ony stejné durhy rakoviny musejí být samy blízce spojeny.

Krevní cholesterol ale může být ovlivněn řadou nedietních faktorů a může se zvednout či klesnou vlivem onemocnění, zkoumat vztah mezi jídlem samotných a zdravotnými výsledky je pravděpodobně informativnější než používat cholesterol jako přepracovaného a nestálého prostředníka. Jenomže přímý vztah mezi živočišnými bílkovinami a nemocemi neni v Čínské studii probírán z jednoho ohromného důvodu: onem vztah neexistuje. Prohlídka původních dat Čínské studie neukazuje ve skutečnosti žádnou statisticky významnou korelaci mezi jakýmkoliv typem rakoviny a příjmem živočošných bílkovin.18 Jedině rybí bílkoviny korelují pozitivně, ale pravděpodobně nekauzálně s malým množstvím rakoviny: rakovina nosohltanu, vzácné onemocnění, které udeří pouze na jednoho ze sedmi milionů lidí; rakovina jater, která se ukazuje v regionech konzumujících ryby, protože aflatoxin se množí ve vlhkých oblastech blízko vody; a leukémie, která je pravděpodobně spojená s dalšími prvky průmyslového životního stylu spojeného s pobřežními regiony (a tedy spotřebou ryb) v Čínské studii.19

Je ironií, když se podíváme na rostlinné bílkoviny— o kterých Čínská studie důrazně tvrdí,  že chrání před rakovinou—nacházíme téměř třikrát tolik pozitivních korelací u různých druhů rakoviny jako u živočišných bílkovin, včetně rakoviny tlustého střeva, rakoviny konečníku a rakoviny jícnu.20 Podobně u srdeční choroby a mrtvici mají rostlinné bílkoviny pozitivní korelaci , zatímco živočišné bílkoviny a rybí bílkoviny mají negativní nebo téměř neutrální korelace-což znamená, že ti, co jedí ve venkovské Číně živočišné potraviny, jestli něco, tak mají méně kardiovaskulárních onemocnění než jejich vegetariánštější přátelé.

Jenže věci se stávají dokonce zajímavějšími, když se podíváme na některé přednášky recenzované kolegy, které byly vyprodukovány z dat Čínské studie, většina z nich má za spoluautora samotného Campbella. Stejně jako u výzkumu kaseinu poznatky Čínské studie, jako jsou popsány v Campbelově knize, jsou hop a šup a na sedmero mil vzdálené tomu, co původní výzkum říká. Třebaže se pšenici nedostává žádné pozornosti v kapitole v Čínské studii, Campbell ve skutečnosti zjistil, že konzumace pšenice-v příkrém protikladu k rýži- měla silnou spojitost s vyššími hladinami inzulínu, vyšším množstvím triglyceridy, koronární srdeční chorobou, mrtvicí a hypertenzivní srdeční chorobou v datem Čínské studie-mnohem víc než jakákoliv jiná potravina21,22 Podobně v přednášce z roku 1990 Campbell přiznal, že “ani plasmový celkový cholesterol ani LDL cholesterol nemá spojitost s kardiovaskulárním onemocněním” v datech Čínské studie, a že “geografické rpzdíly v úmrtnosti na kardiovaskulární choroby v Číně jsou způsobeny primárně faktory jinými než dietními či plasmových cholesterolem”-odhalil, že ani milovaný cholesterolový prostředník nemůže uspokojit svá obvinění týkající se toho, že způsobuje srdeční chorobu. 23

V duchu schovávání si toho nejlepšího na konec, další z Campbellových vlastních přednášek publikovaných pouhé dva roky před tím, než Čínská studie zasáhla regály, tvrdí rozhodně, že – navzdory Campbellovým tvrzením o výborném zdraví téměř veganských venkovských Číňanů- “jsou to převážně vegetariánské, kontinentální komunity, které mají největší riziko všeobecných umrtí a chorobnosti a kteří mají nejnižší LDL cholesterol.”24 Snad je zde stejné poučení, jaké jsme se pracně dozvěděli od Campbellových krys: je pěkně těžké onemocnět, když jste mrtví!

Jádro věci

Vzdor její rostoucí popularitě (a zářící podpory vysoce profilovaných konvertovaných jako je Bill Clinton), Čínská studie je v mnoha směrech spíš fikcí než nutričním svatým grálem. Kniha zplodila řadu mýtů o rizicích živočišných bílkovin a pravdivé výsledky Čínské studi samotné- mýty, které se snadno rozdrobí pod zkoumavým okem, přesto ale dále tenkým proudem protéká do mainstreamu a nabývá na publicitě.

Pokud je něco pozitivního, co si můžeme vzít ze čtyř set sedmnácti stran knihy, je to propagace celistvých potravin- a výsledné eliminování rostlinných olejů, kukuřičného sirupu s vysokým obsahem fruktózy, rafinovaného obilí a jiných průmyslových produktů, které tíhnou k tomu, že nahrazují skutečné jídlo na našem moderním jídelníčku. Avšak pro ty, kteří hledají vědeckou litaraturu vyššího kalibru, Psychologie Smipsonů (The Psychology of the Simpsons ) bude pro ně pravděpodobně uspokojivějším (a přátelsky víc nakloněným živočišných produktům).

POSTRANNÍ SLOUPEK

ČETA DOKTORŮ PODPORUJÍCÍCH STRAVU S ROSTLINNÝM ZÁKLADEM

DEAN ORNISH , MD: omezuje cukr, kukuřičný sirup, bílou mouku, margarín, rostlinné oleje, alkohol a jakékoliv průmyslově zpracované jídlo s více než dběmi gramy tuku. Do programu patří zastavení kouření, podpora kolegů, stress management a cvičení..

CALDWELL ESSELSTYN, MD: Zakazuje rostlinné oleje, rafinované obilí, bílou mouku, produkty z o vitamíny obohacené mouky jako je chléb, těstoviny, bagety a pečivo. Používá statiny, aby dostal cholesterol pacientů pod 150.

JOHN MCDOUGALL , MD: Omezuje bílou mouku, rafinované obilí, cerelie v cukru, nealko nápoje, půrmyslově sacharidy, ovocný džus a rostlinné oleje.

NEAL BARNA RD, MD: Zakazuje rostlinné oleje, potraviny vysdokoglykemické, kukuřičný sirup s vysokým obsahem fruktozy a smažené škroby, jako jsou hranolky a brambůrky.

JOEL FUHRMAN , MD: Vylučuje rafinované potraviny včetně rostlinných olejů.

Zbavit se prazdných a rafinovaných potravin, především rostlinných olejů- společného jmenovatele všech těchto předpisů se základem v rostlinných potravinách-přinese zlepšení téměr každému. Jenomže v dlouhém horizontu se bez živočišných potravin s vysokou koncentrací živin objeví nedostatky.

Další odkazy, kde se rozebírá kriticky Čínská studie: http://www.westonaprice.org/blogs/2010/09/22/the-curious-case-of-campbells-rats-does-protein-deficiency-prevent-cancer/

http://www.cholesterol-and-health.com/Campbell-Masterjohn.html

http://letthemeatmeat.com/post/1438446275/interview-with-an-ex-vegan-denise-minger

http://articles.mercola.com/sites/articles/archive/2011/01/08/chris-masterjohn-criticism-of-the-china-study.aspx

http://foodietude.blogspot.cz/2012/03/if-weston-price-went-to-china.html?view=classic

http://chriskresser.com/rest-in-peace-china-study

 http://www.youtube.com/watch?v=YEzZUuBmOOU&lc=LM9HYVUrQidUk6xfP7a49zbAS9jQiHJaP8PGBB9iS8I

http://youtu.be/E5gNzBNgZas

—————————————-

Reference

1. Campbell, T. Colin, PhD, with Thomas M. Campbell II . The China Study: Startling Implications for Diet, Weight Loss, and Long-Term Health. Dallas: BenBella Books, 2004, p. 36.

2. Ibid, p.36.

3. Ibid, p. 48.

4. Ibid, p. 60.

5. Ibid, p. 59.

6. Masterjohn, Chris. “The Truth About the China Study.” http://www.cholesterol-and-health.com/China-Study.html

7. Colpo, Anthony. “The China Study: More Vegan Nonsense!” http://anthonycolpo.com/?p=129

8. Bounous G., et al. Whey proteins in cancer prevention. Cancer Lett. 1991 May 1;57(2):91-4.

9. Hakkak R., et al. Diets containing whey proteins or soy protein isolate protect against 7,12-dimethylbenz(a)anthracene-induced mammary tumors in female rats. Cancer Epidemiol Biomarkers Prev. 2000 Jan;9(1):113-7.

10. O’Connor, T.P. et al. Effect of dietary intake of fish oil and fish protein on the development of L-azaserine-induced preneoplastic lesions in the rat pancreas. J Natl Cancer Inst. 1985 Nov;75(5):959-62.

11. Schulsinger, D.A., et al. Effect of dietary protein quality on development of aflatoxin B1- induced hepatic preneoplastic lesions. J Natl Cancer Inst. 1989 Aug 16;81(16):1241-5.

12. Masterjohn, Chris. “The Curious Case of Campbell’s Rats—Does Protein Deficiency Prevent Cancer?” September 22, 2010. http://www.westonaprice.org/blogs/cmasterjohn/2010/09/22/ the-curious-case-of-campbells-rats-does-protein-deficiency-prevent-cancer/

13. Madhavan, T.V. and C. Gopalan. “The effect of dietary protein on carcinogenesis of aflatoxin.” Arch Pathol. 1968 Feb;85(2):133-7.

14. Mathur, M. and N.C. Nayak. “Effect of low protein diet on low dose chronic aflatoxin B1 induced hepatic injury in rhesus monkeys.” Toxin Reviews. 1989;8(1-2):265-273.

15. Campbell, p. 73.

16. Ibid, p. 7.

17. Ibid, p. 77.

18. Junshi C., et al. Life-style and Mortality in China: A Study of the Characteristics of 65 Chinese Counties. Oxford: Oxford University Press, 1990.

19. Minger, Denise. “A Closer Look at the China Study: Fish and Disease.” June 9, 2010. http://rawfoodsos.com/2010/06/09/a-closer-look-at-the-china-study-fish-and-disease/

20. Minger, Denise. “The China Study: Fact or Fallacy?” July 7, 2010. http://rawfoodsos.com/2010/07/07/the-china-study-fact-or-fallac/

21. Gates J.R., et al. “Association of dietary factors and selected plasma variables with sex hormone-binding globulin in rural Chinese women.” Am J Clin Nutr. 1996 Jan;63(1):22-31.

22. Fan W.X., et al. “Erythrocyte fatty acids, plasma lipids, and cardiovascular disease in rural China.” Am J Clin Nutr. 1990 Dec;52(6):1027-36.

23. Ibid.

24. Wang Y., et al. “Fish consumption, blood docosahexaenoic acid and chronic diseases in Chinese rural populations.” Comp Biochem Physiol A Mol Integr Physiol. 2003 Sep;136(1):127- 40.

This article appeared in Wise Traditions in Food, Farming and the Healing Arts, the quarterly magazine of the Weston A. Price Foundation, Spring 2012.

 

All original content on these pages is fingerprinted and certified by Digiprove