Kvě 102013
 

prednaskaUPOLByla jsem pozvána, abych v rámci projektu Pedagogika v praxi při olomoucké pedagogické fakultě udělala workshop. Nejvíce mě překvapilo, že nikdo z posluchačů nevěří lipidové hypotéze. Nezvedla se totiž ani jediná ruka. Zajímavé evaluace, které si můžete přečíst po pravé straně (Úvahy) na těchto stránkách: http://www.pvp.upol.cz/workshopy.php?s_uname=Biologie-ditete-Vyziva-a-fyzicka-degenerace-nedostatecna-strava-89&ref=lektori&ref_uname=Vera-Dudmanova

Na oněch stránkách výše je možné najít úvahy studentů, kteří na dílně byli. Některé úvahy velmi pozitivně kvitují celou mou přednášku (je vidět, že ji pochopili) a dovolím si tvrdit, že to jsou především ty, jejichž autoři či autorky na ní strávili celou dobu a otevřeli svou mysl něčemu novému. Další úvahy svědčí spíš než o věcné polemice o tom, že patří studentům, kteří na přednášce byli jen krátce (jak mohou tedy objektivně reagovat na něco, na čem nebyli?), místy polemizují s něčím, co jsem nikdy neřekla, jindy mám pocit, že se raději rozepisují o svém vlastním stravování bez zřetele k obsahu workshopu a bez reflexe mé přednášky, na které asi dlouho nepobyli, proto je třeba brát všechny úvahy s rezervou. Zkusím aspoň krátce reagovat na některé výroky:

Myšlenka, že lidé s úzkým obličejem jsou vlastně zdegenerovaní, mě lehce šokovala. Nakolik je to pravda, to samozřejmě nemohu posoudit. Považuji to za dost kontroverzní názor, zejména proto, že jsem o něčem podobném nikdy neslyšela.

Nemuseli jsme o tom slyšet, ale otevřme oči a podívejme se okolo sebe, třeba i do zrcadla na tento nemilosrdný přírodní zákon. Kolik „vytáhlých“ mladých lidí, a je jich čím dál, víc okolo sebe vidíme, kteří mají úzký obličej a celou kostru? Zařaďme si je do transgeneračního kontextu jejich rodin. Úzký obličej  ovšem svědčí pouze o určitých nutričních nedostatcích v prenatálním období a dětství, zejména v oblasti v tucích rozpustných aktivátorů, které ovlivňují správné trávení bílkovin, fungování žláz včetně štítné žlázy a využívání minerálů. Může jít ovšem o nutriční nedostatky i samotné těhotné matky, jejíž tělo se navzdory kvalitní stravě ještě nezotavilo po předchozím (-ích) těhotenství, např. neměla dostatek vitamínu A, jehož zásoby si tělo ukládá v játrech. Sběratelsko-kočovné národy si ani nemohly dovolit, aby matka měla 2 příliš malé kojící děti, kdy by v podstatě obě měla mít správně ještě v šátku, protože to starší by ještě nebylo schopno samostatně pochodovat a zdržovalo by tak ostatní. Je třeba se na úzký obličej, který ale často koresponduje s úzkou čelistí, úzkou pánví a celým úzkým dlouhým tělem, podívat  v kontextu generací-tedy ve srovnání se sourozenci, rodiči, prarodiči, nejlépe stejného pohlaví. Vypovídá spíš o tom, kterým směrem jsme se zejména v prvních dvaceti letech svého života vydali, zda směrem k degeneraci či regeneraci. Úzký obličej ale již nevypovídá nutně o tom, jak se takový člověk stravuje dnes. A už vůbec nic o jeho povaze, lidství, atd., to bychom se dostávali na nebezpečnou půdu. Pokud on a jeho partner si dají do pořádku svou mikrofloru a začnou používat potraviny s vysokou koncentrací živin a jíst potraviny s v tucích rozpustnými vitamíny (aktivátory) A, D, K2, E, pak je velká pravděpodobnost, že s další generací dojde k regenerací-jejich dítě bude mít širší zubní oblouk. A naopak! Široký obličej vlastně vůbec nemusí svědčit o zrovna dnes zdravém člověku, jako spíš o tom, že dostal v děství dobrý základ. Má možná právě to štěstí, že může své tělo zneužívat (čerpat z fondu) o to déle než ostatní, déle vydrží na nezdravé moderní stravě a již jsem slyšela z úst vegana vyjádření zubaře, že se mu zúžila dokonce i v dospělosti čelist !.-tělo asi začalo brát vápník, odkud se dá. Takový člověk ale pak může mít děti, u nichž se projeví spíš degenerace-budou mít uzší obličej a další projevy degenerace.

Zužování kostry včetně obličeje je podle všeho způsobeno nedostatkem v tucích rozpustných vitamínů, jako je vitamín A potřebný ke správného vstřebávání vápníků, bílkovin, ale který potřebuje i štítná žláza na růstové hormony. Dále je to nedostatek vitamínu K2, ale i vitamínu E, který potřebuje naše hypofýza, a který není v žádných rohlíkách, špagetách a v ničem z bílé mouky. Tady zkusim přeložit i citaci přímo z knihy Výživa a fyzická degenerace od dr. Pricea, podívejte se, co psal již před II. světovou válkou:

„Když si člověk uvědomí, že jedním z nejlepších zdrojů vitamínu E je pšeničný klíček, z něhož je u bílé mouky většina odstraněna spolu s 4/5 minerálů, vidíme jednu příčinu tragédie, která přemáhá tolik jedinců v naší moderní civilizaci…Je důležité zdůraznit ve spojení s vývinem deformací obličeje, že jiné kosterní deformace či abnormality jsou výsledkem stejných znepokojivých faktorů. Jedním z nich je zúžování celého těla s tendencí zvýšení výšky. Je to patrné u mnoha rodinných skupin modernizovaných domorodců. Účinek tohoto zúžování těla, který u dívek vede k chlapeckému typu postavy kvůli zúžování boků, přináší zcela nový a vážný problém do zkušenosti naší  moderní civilizace, když je konfrontována s problémy porodu dítěte.“ (str. 364, Nutrition and Physical Degeneration)

Zcela pararelní jev (prodlužování i ztenčování kostí v souvislosti s nutričními nedostatky) pozoroval lékař Pottenger u koček, když zprvu náhodně krmil své skupiny koček jinak. Cituji z knihy Vyživující tradice:

Všechna koťata měla stejnou dobrou kostní strukturu, mohla se starat o mladé, byla odolná proti infekcím a parazitům a chovala se předvídatelně. Z pokolení na pokolení si udržovala pravidelný široký obličej s odpovídajícími nosními dutinami, širokými zubními oblouky a pravidelným chrupem s pevnými růžovými membránami a žádnou známkou infekce.

Na kočky, které dostávaly vařené jídlo, byl docela jiný pohled. Potratovost byla asi 25 procent u první generace a asi 70 procent u druhé generace.Porody byly těžké, mnoho koček umíralo při porodu. Vysoká byla úmrtnost koťat, často kvůli tomu, že matka neměla mléko, nebo protože koťata byla příliš slabá na kojení. Koťata neměla homogenitu oněch koček, které byly krmeny syrovou stravou. Místo toho mělo každé kotě jinou kosterní podobu.

U druhé generace měla koťata nepravidelnosti lebky a delší, uzží obličej, zuby se neprořezávaly v pravidelnou dobu a vyvinuly se nemoci dásní. U čtvrté generace byly kosti velmi slabé a jejich struktura sotva stačila na to, aby držela lebku pohromadě. Zuby byly menší a nepravidelnější. Zdraví matek stále upadalo, umíraly na nějaké nejasné vyčerpání tkání asi tři měsíce po porodu.

Kočky na vařené stravě byly podrážděné, samice byly nebezpečné při nakládání s nimi, samci byli poddajnější, až neagresivní. Sexuální zájem byl ochablý nebo preverzní a kožní léze, alergie a střevní parazity se stále zhoršovaly z jedné generace na další. Objevil se zápal plic, průjem, osteomyelitida (zánět kostní dřeně, pozn. překl.), artritida a mnoho jiných degenerativních stavů, jaké jsou známé v lidském lékařství. Koťata z třetí generace byla tak zdegenerována, že žádné nepřežilo šest měsíců, čimž ukončily rod.

Výsledky Pottengerových experimentů s kočkami jsou často mylně interpretovány.Neznamenají to, že by lidé měli jíst jedině syrovou stravu – lidé nejsou kočky. Část stravy byla vařena u všech zdravých skupin, které Price studoval. (Mléčné produkty ale byly téměř vždycky konzumovány syrové.) Objevy Pottengera musejí být viděny v kontextu Priceova výzkumu a dají se vyložit následovně: Když lidská strava vytváří “obličejové deformace” – progresivní zužování obličeje a přetěsnání zubů – vyhynutí nastává, pokud ve této stravě pokračujeme několik generací. Ona implikace pro západní civilizaci – tím, že je posedlá rafinovanými a silně slazenými obchodními potravinami a nízkotučnými produkty – je hluboká. Ancient Dietary Wisdom for Tomorrow’s Children

Při ohledání mrtvoly se u samic krmených vařeným masem zjistila atrofie vaječníků a městnání krve v děloze a u samci se ukázalo, že se jim nevyvinulo aktivní sperma. Orgány vykazovaly známky degenerativního onemocnění. Kosti byly delší, ale měly menší průměr a bylo v nich méně vápníku. U třetí generace měly některé kosti měkké jako gumu – pravý stav osteogeneze. Emory W. Thurston, PhD Nutrition for Tots to Teen [Výživa od škvrňat po náctileté]

Člověk ve městě má bioprodukty…

Bohužel ne všechny bioprodukty odpovídají pojmu „potraviny s vysokou koncentrací živin“, nejsou samospasitelné. Proč třeba vůbec krmit dobytek směsí s bio sójou? Podle mě dokonce člověk, který v obchodě s biopotravinami nenajde máslo a vajíčka vlastně v tomto obchodě nenakoupí komplexní zdravou výživu, jakkoliv se ten obchod jmenuje.  Jistě stačí konzumovat normální potraviny od zvířat, která se nekrmila bio jadrným krmivem, ale pastvou na zeleném, potraviny, které nebyly zpracovány průmyslovou cestou, třebaže nemají u sebe pojem bio. Hospodář Petr Pávek značku bio vmíná jako cosi, co vytunelovalo normální potraviny, a že by stačilo jen ty ostatní nazvat značkou „chemo“ (tedy místo bio mrkev mrkev x mrkev v chemo kvalitě)

Člověk možná vůbec mléko nepotřebuje. Co je to „mléko“? A co je to mikroflora dnešního člověka, která se podílí na trávení kaseinu? Obojí se tolik změnilo. Kráva je báječným mostem mezi trávou, na které se pást nemůžeme, a námi, které může dávat trávu přeměněnou na plnotučné mléko. Snad nepotřebuje mléko Japonec- má ryby a jiné potraviny. Ale jistě potřebujeme v tucích rozpustné aktivátory: vitamín A, D, K2, CLA, cholesterol. Kde je v naších středoevropských podmínkách chceme vzít než z máselného tuku? Odkud je má vzít pastevec v Mongolsku, Tibetaň v Himalájích, Švýcar v Alpách, než z mléka krávy či horské krávy jaka?

Podle mého názoru není možné aplikovat způsob života a stravy domorodých kmenů v našich podmínkách. Alespoň tedy ne doslovně. Po generace se náš organismus postupně měnil a přizpůsoboval na současné podmínky a není možné se přirovnávat ke kmenům žijícím v pralese. Tyto kmeny si udržely své tradice a způsob života po staletí, proto je určitě správné, že si zachovali své stravovací návyky. Na druhou stranu ale my – Češi – jsme se po stejná staletí vyvíjeli, přizpůsobovali a měnili své stravovací návyky podle aktuálních podmínek a je tedy přirozené, že v současné době se stravujeme podle moderních standardů. Další zajímavou otázkou je tedy: Která strava je pro nás původní a přirozená? I kdybychom vyzkoumali, která to je, tak podle mého názoru už není možné se k ní vracet. Další důležitou otázkou ohledně návratu k přírodní stravě je: Jsme ještě schopni ji zvládnout strávit a žít z ní? Již od mnoha známých jsem slyšela, jaké trávicí potíže jim způsobilo čerstvé kravské mléko. Zkrátka proto, že na takové mléko už nikdo z nás není zvyklý. Jak to může být pro nás správné, když tělo samo to nepřijímá?
Rozhodně je tedy důležité zamýšlet se nad tím, co jíme a z čeho je potravina vyrobena. Na druhou stranu dle mého názoru jsme už v situaci, kdy není možné se vracet k původní stravě. Není to uskutečnitelné, protože by bylo pravděpodobně nemožné vypátrat kompletní jídelníček Čechů z doby před tisíci lety a zároveň velice pochybuju o tom, že bychom tuto stravu pak přežili ve zdraví.

Poselství mého workshopu nespočívalo v aplikování života a stravy domorodých kmenů z různých koutů světa, ale v pochopení společných principů zdravé stravy zdravých domorodců z různých koutů světa. A daří se nám výtečně na moderní stravě? Moc ne. Není právě tohle důvod k tomu zkusit něco tradičnějšího starého, co se osvědčilo? Že to není možné? Kde je vůle, tam je cesta. Co když je to dokonce nutné, aby lidstvo vůbec přežilo, lidstvo, jemuž klesá třeba plodnost, u něhož roste epidemie obezity, cukrovky, depresí atd.? Není třeba žít jako domorodci v pralese. Je dobré se ale poučit o tom, jaké společné principy měla strava lidí z různých koutů světa, které zubař Price zkoumal, a kteří neměli zubní kazy a civilizační onemocnění. Člověk se podle mého názoru nevyvíjel, vyvíjela se jeho civilizace, naše tělo má pořád stejnou potřebu kyslíku a živin, na tom se nic tak rapidně a zásadně nevyvíjí a nemění.

Ano, nikdo není dnes už zvyklý na čerstvé mléko a už vůbec ne na průmyslové, ale nejde o to „zvyklý“, nejde o to, že bych někomu, kdo mléko nesnáší, tvrdila, jak je pro něho dobré. Je pro něho dobré, ale jen potenciálně po uzdravení -mléko opravdové (tedy čerstvé z pastevního chovu) za svou netoleranci nemůže, jako spíš patologická mikroflora moderního člověka, který sám či rodiče užívali antibiotika, antikoncepci, průmyslové sacharidy atd. mikroflora způsobující, že náš střevní trakt není schopen strávit kasein (leda na kazomorfín) a mléčný cukr. Mléko nemůže za to, že bylo homogenizováno a pasterováno-není to jeho přirozená vlastnost. Za vším je člověk. Jde o pochopení mnoha aspektů spojených s tím, že „už nejsme zvyklí na čerstvé mléko“, a ochotu řešit tento problém v kořenech, než mléko nahrazovat nutričně nehodnotnými náhražkami. Lidé, kteří si ale prošli 2letou léčbou střevního traktu pomocí kvalitních probiotik a konzumací snadno stravitelných potravin, aniž by tělo ošidili o nezastupitelné živiny, kteří tak odstranili zdroj toxínů u jejích pramene (oportunistické baktérie ve střevech), pak mojí větší šanci začít konzumovat mléko, ale již jen to opravdové, ne průmyslově zpracované a od krav z pstevního chovu, ne krmené GM sójou (více Dieta GAPS). Chceme-li si zvýšit šanci na nemoci štítné žlázy, na to, že naše dcery budou předčasně dospívat a chlapci budou v pohlavní zralosti opoždění, pijme sójové mléko a jiné moderní nefermentované sójové výrobky. Chceme-li dostat Alzhemovou chorobu, nejezme nic, co má vitamín K2, nejezme červené maso, jehož aminokyseliny mají síru, to aby si naše tělo nevytvořilo sulfát cholesterolu, používejte dále antiperspiranty a očkujme se proti všemu-budeme mít dost hliníku, který spolu s nedostatkem K2 a sulfátu cholesterolu zvýší naši naději na Alzhemovou chorobu.

Částečně vypátrat, čím se asi „Češi“ živili před tisíci lety lze, ale otázkou také je, jaký „kmen“ jsou vlastně Češi, jaká krev v nás vůbec koluje (německá, keltská, židovská, slovanská…). Určitě jsme jedli vepřo, ale ne knedlo z bílé kynuté mouky.

Přírodní stravě se nepřiblížíme popíjením čerstvých ovocných šťáv, ale pochopením společných principů zdravé stravy všech skupin izolovaných kmenů a nárůdku z různých končin světa, které dr. Price studoval.

Naše zuby jsou špatné, protože jíme mnoho rafinovaného cukru. Mléko, které pijeme, vlastně není mlékem, ale jen obarvenou vodou, která nám má navodit pocit, že mléko pijeme…Za všechno mohl cukr, který se nachází ve všem, kterému se nedá vyhnout a který nám ničí nejen zuby, ale i život.

Naše zuby se nám kazí, protože jíme obecně rafinované sacharidy, ale to není vše, a myslet si, že je to vše (omezit cukr), by mohlo být fatálním nedostatkem pro naše zuby a nejen pro ně. Máme dále málo skutečně vstřebaného vápníku a jiných minerálů a zejména nedostatek v tucích rozpustných vitamínů, které hrají roli v metabolismu vápníku, zejména vitamín A, D a K2, který zvyšuje i naši imunitu vůči zubokazným baktériím. Nevím  přesně, zda je v obchodě mléko jen obarvenou vodou (na přednášce jsem se alespň o tom nezmiňovala), ale mám informace, že 1 a 3/4 sklenice mléka Holsteinky odpovídá třeba  i ve své přirozené kvalitní a průmyslově nezpracované podobě zhruba 1 sklenici mléka od krávy plemen Jersey. Není tedy náhoda, že si mléčný průmysl Holsteinku tolik oblíbil.

prednaskaUPOL2Za vše cukr nemůže, ale nese velký podíl na zdravotní krizi západní civilizace.

..věřím, že pokud budu zdravé stravování dodržovat, vrátí se to mne v podobě zdraví a celkové pohody a také v budoucnu jednou i mému dítěti. Jako „dietu“ jsem zvolila vegetariánství. A to z několika důvodu, jedním z hlavních byli etické důvody.

Věřím tomu, že zdravé stravování musí přirozeně korespondovat i s etikou, třebaže zdravá strava může i odpovídat potravě, kvůli níž muselo být nějaké zvíře rychle a šetrně usmrceno. Právo na zdravou stravu nám udělil náš Stvořitel, který pavouka požírajícího mouchu nenazval neetickým, jen si nejsem jistá, že zdravému stravování zejména v těhotenství a v dětství člověka odpovídá vegetariánská či vegánská strava. Buďme etičtí, ale nebuďme krutí k dětem. Zjištěme si, co skutečně jejich organismus potřebuje a zda skutečně dostává to, co si myslíme, že dostává, zjištěmě si, jak vůbec zdraví vypadá, jak vůbec má vypadat zdravé dítě.

A vejce? Mám je velice ráda na všechny způsoby a připadají mi zdravé. …Zdravé mléko je ale to nepasterizované, přímo od krávy. Není to tak jednoduché, že nepasterované mléko = zdravéU vajíček jde o potenciálně zdravou nejlepší superpotravinu planety, ale nedělám si iluze o tom, že všechna vajíčka pocházejí od slepic, co se pasou v sadu, jsou nutričně optimální. Neočekávejme však od jednoho malého farmáře, že bude schopen vyprodukovat optimální vajíčka pro mnoho rodin, aniž by je krmil převážně jadrným krmivem, rostlinnými oleji, kukuřicí, tedy že budou mít hodně vit. K2 a téměř v rovnováze mastné kyseliny omega 3 a 6. Přece jen pak je třeba stravu naši (či slepic čerstvě namletými lněnými semínky) vyvažovat mastnou kyselinou alfa omega 3 (LNA) z malé lžičky lněného oleje či anmletých semínek, nebo rovnou oleje z tresčích jater, který má hotové mastné kyseliny EPA a DHA, které si naše tělo jinak musí z LNA teprve samo vytvářet a jež potřebuje náš mozek….Nepasterované mléko přímo od krávy z velkochovu nemusí být nejzdravější a nejbezpečnější na pití. Pořád jde o průmyslové mléko, které akorát nebylo pasterováno.

Opravdu si nemyslím, že by se autismus mohl vyléčit správnou výživou…opravdu si nemyslím, že by jáhlová kaše k snídani zapříčinila zázračné uzdravení něčeho tak jasně genetického jako jsou prevazivní vývojové poruchy!…Ale myslet si, že se autismus vyléčí stravou? To si myslím, že nikdy nikdo nepotvrdí. Možná leda vyvrátí a to popravdě doufám, že brzy, protože co způsobí takováhle informace?
Dá akorát naději matkám, jejichž dítě autismem trpí, že existuje něco, co může klinický obraz tohoto syndromu zlepšit….mentální retardaci. Ta jde také zlepšit zdravou stravou a pitím minerální vody? Tak to máme vyřešenou opravdu velkou krizi společnosti!..Vybral jsem záměrně jen jednu myšlenku celého kurzu, protože mě nejvíce zaujala, nejvíce jsem se jí chtěl zabývat.

Také si opravdu nemyslím, že autismus zjednodušeně řečeno: lze vyléčit správnou stravou či jáhlovou kaší. Opravdu si ale také nemyslím,  že autismus je  „jasně” genetický problém (kde jsou všichni ti možná nediagnostikovaní autisté ze starších generací ?), jako spíš problém s:

od rodičů předanou patologickou mikroflorou a zděděnými stravovacími návyky a škodlivými vakcínami,  paracetamolem (ani praxi očkování tolika vakíinami dnešní děti nemají stejnou jako jejich rodiče, kteří nebyli očkováni proti tolika nemocem jako dnešní děti) atd.. Někde se to, co jíme, co požíváme, jaké nepřirozené prostředky používáme jako „prevenci zdraví“, to, jak jsme se odřízli od moudrosti předků, prostě projevit musí. Jaká genetika? Myšlenku léčby autismu s podporou mj. i ve stravě ( v rámci jednoho programu či protokolu)  jsem  na workshopu vlastně vůbec nerozvíjela, proto s tím, co jsem “neřekla”, nelze vůbec polemizovat a já nemohu polemizovat s úvahou o tom, co jsem neřekla. Pouze jsem se zmínila o dietě GASP  v souvislosti s knihou ve slovenštině (aspoň) Syndrom trávenia a psychologia od lékařky ruského původu působící na klinice v Cambridgi dr. Natashi Cambell Mc Bride, MD, knihou, která by podle mého názoru měla být součástí osnov speciální pedagogiky či ještě lépe- středních pedagogických škol.

Je zavádějící a zjednodušující podle poznatků, které mám, tvrdit, že autismus jako takový ( a v jakémkoliv věku autisty) lze vyléčit správnou stravou, a pokud to někdo takto zjednodušeně tvrdí, dělá medvědí službu protokolu GAPS, v němž  je strava vskutku klíčovou součástí.  Tato strava je ale odvozená od porozumění tomu, jak vůbec trávíme sacharidy, jak trávíme bílkoviny, tuky, polysacharidy atd. Jde o Vaše nepochopení syndromu GAPS, který souvisí také s tím, že všichni pacienti s tímto syndromem (lidé s depresí, dyslexií, schizofrenií, ADD, ADHD, včetně autistů) mají kupodivu jedno společné: abnormální mikrofloru, která je zdrojem toxínů, zdrojem s dvěma aspekty: ony patogenní oportunistické baktérie samy vytvářejí toxíny a dále způsobují, že potraviny špatně trávíme a dostávají se do krevního oběhu špatně strávené (kazomorfín, gluteomorfín) a otravují naše tělo, naše orgány včetně mozku. Tedy protokol GAPS se neskládá jen z “léčby stravou”, ale detoxifikace v zastavení pramene toxínů- pomocí léčby mikroflory, tedy nasazením kvalitních pořádných probiotik, používáním Epsonské soli se sírou, a speciální diety s potravinami, které trávíme nejsnáze, diety, které ale nechybí žádné živiny a kterou je naše tělo schopno snadno strávit. Diety pro oba naše mozky-střeva i mozek, kam např. jáhly nepatří! Já sama jsem se divila, když jsem zjistila, že marinované hovězí je rozhodně stravitelnější, než čerstvý celozrnný kváskový chléb. Už vůbec tedy z mé strany nemohla být řeč o „jáhlové kaši“, která by magicky  někoho z autismu vyléčila- to je absurdní.

Tak obrovský nárůst autismu můžeme svádět na cokoliv, ale jistě ne na “genetiku a dědičnost”. Že tedy ale také nutriční přístup v rámci protokolu GAPS již řadě malých pacientů i s autismem již významně zmírnil příznaky jejich autismu a nebo je i zcela vyléčil, je již prokazáno a zdokumentováno nezávislou vědou… Autor řádku výše akorát ještě nedodělal svůj “domácí úkol” alespoň studiem výše zmíněné knihy…Je to škoda, protože právě rezignace rodičů a přijetí právě názoru podobnému tomu od autora úvahy výše, a sice že stravou nelze autismus ovlivnit, sebere rodičům a jejich dětem ani ne obecně naději pro všechny, ale hlavně  čas, kdy by mohli něco pro dítě ještě stihnout udělat, protože pokud se začne léčit autismus pomoci protokolu GAPS do 5 let, je ještě údajně největší šance na úplné vyléčení. Zdůrazňuji tedy, že dr. Natasha Campbell MC Bride hovoří o největší šanci na vyléčení pouze u věku do 5 let, kdy je podle její klinické praxe šance největší-  dosahuje nejlepších výsledků (ty jsou například krátce shrnuty v knize GAPS Stories).

I já jsem opatrná, ale otevřená. Můžeme si vůbec při současném narůstání výskytu autismu, ale možná i stoupajícím množství peněz, které se začínají obracet i v této oblasti, přehlížet a alespoň se neseznamovat s čímkoliv, co funguje?

Nevím, jak u mentální retardace, ale i řada duševních poruch (deprese, úzkosti, bipolární poruchy, tendence k závislosti na drogách včetně cukru, čokolády, alkoholu, kofeinu, , alkoholu, chleba) také údajně souvisejí s podvýživou mozku, tedy fyziologickými pochody v mozku, kterým schází výživa, tudíž ani na ně nemusí žádná sebelepší psychoterapie 100 % fungovat, což vidíme u velkého procenta lidí, kteří se opakovaně k droze “z nějakého důvodu” vracejí (“relaps”).  Mozku chybí zejména aminokyseliny (stavební panely bílkovin). Nejvíce se dá o tom dovědět od 65leté psychoterapeutky Julie Ross, autorky knihy Diet Cure a Mood Cure (Léčba stravou, Léčba nálady.) Trpíme falešnou náladou a chutěmi, které jsou ovlivněny ne něčím vnějším, ale fyziologicky !!- kromě špatné mikroflóry i narušenou chemii v mozku, kterému chybí důležité aminokyseliny pro tvorbu neurotransmiterů- kvůli konzumací cukru, bílé mouky, stresu atd.

Aminokyseliny potřebují všichni 4 neuropřenášeči- jde o neurotransmitery serotonin, katecholaminy, GABA, endorfiny. Prevencí a součástí léčby duševních poruch výše je podle Julie Ross  rovněž  TRADIČNÍ STRAVA bohatá na bílkoviny (i kostní vývary, červené maso, vejce, ryby) a živočišné tuky. Někdy ani to jídlo již už lidí třeba závislých na kokainu apod. nestačí, když je jejich mozek vyčerpán o aminokyseliny, z jídla je pak dostatečně rychle na okamžité zlepšení stavu nezískají a je třeba pod dohledem zkušeného lékaře či terapeuta brát v určitém pořadí aminokyseliny z lékárny (terapie aminokyselinami) jako přírodní doplňky či léky (5HTP, D a L fenylalanin-endorfin, L-Tyrosine atd.). Pokud mají nemocní jinak v pořádku štítnou žlázu, nemají parazity apod., měly by tyto aminokyseliny údajně dobře fungovat. Základem ale dle Julie Ross je jíst 20-30 grams bílkovin 3 x denně z OPRAVDOVÉHO TRADIČNÍHO JÍDLA, které je stejně hlavní prevencí i duševních poruch, a možná i mentální retardace. A o prevenci jde vždy přece především. Paní Julia Ross říká: “…30-40% amerického obyvatelstva si neléčí určité poruchy nálady…10 % amerického obyvatelstva je na antidepresivech a jen 10 %, co jsou na těchto lécích, jsou pro ně přínosné.Tedy, ano, zdá se, že i treba  špatná nálada také tedy může souviset do velké míry s neuspokojenými nutričními potřebami, a to mozku.

(GABA: Kyselina gama-aminomáselná)

 

All original content on these pages is fingerprinted and certified by Digiprove