Říj 242012
 

 „…bílý muž toho ví příliš na to, aby se zeptal Indiána na cokoliv.“                      Weston A. Price Výživa a fyzická degenerace

 

Tato knížka se jistě dá ještě sehnat i po antikvariátech, je zajímavá, ale ne zas moc veselá. Zajímavé fotky tváří Indiánů…Doslov pana prof. Jařaba je sice psán v době socialismu, ale nevěřím tomu, že by ho dnes někdo napsal lépe…Kdyby někdo potřeboval třeba indiánský stan, tak nechť jde sem

Ano, nejezme potraviny z obchodů bledých tváří…už dlouho jsem se nedívala na filmy o Vinnetouovi umístěných na YouTube, nejvíc mě v nich ale spíš zajímají koně a tváře Indiánů, kteří dnes žijí v rezervacích a trpí civilizačními chorobami. Jistě si Vinnetou nečistil zuby…V dnešní společnosti by člověk byl považován téměř za asociála, pokud by si nečistil zuby s fluorem, ale proč nevyzkoušet některý z receptů na domácí zubní pastu nejen bez fluoru, ale i jiných látek? (Jedlá soda, v USA prodávají i speciální jíly, dále se používá biosádlo nebo kokosový tuk, mletá skořice, natlučený hřebíček (i Angelika si vyplachovala ústa vínem s hřebíčkem), esenciální olej – ten už ale závisí na osobním rozhodnutí, zda patří do úst člověka či dokonce dítěte, nebo ne, asi se neproměníme ve velblouda, když použijeme pastu s ním, ale v poslední době jejich nadužívání totiž zpochybňuje bylinářka Susun Weed). Možná zkusíme někteří z nás nějakou tu pastu Dr. Landy (ale ještě jí tuším nenabízí), nebo od dovozců výrobků z oleje z ruského cedru, pokud nebudou mít příliš mnoho esenciálních olejů. Ty běžné pasty jsou plné chemických látek (tím je ale možná i ten esenciální olej) , o nichž psali ve své populární knize Doba jedová čeští autoři (Prof. Strunecká a prof. Patočka). Mimochodem za silnou stránku této knihy považuju upozornění na to, co nejíst, za trochu nedotaženou doporučení, co jíst ( i když autorka sama tvrdí, že tak nerada vlastně činí), zejména kapitolu o vitamínech, která mohla být možná omezena jen na tabulku s doporučenými dávkami, nebo být úplně vynechána nebo omezena na odkazy na další relevantní literaturu ke studiu. Opravdu při tom neřeším a nezajímá mě, proč v celé knize nebylo slovo vitamín napsáno ani jednou správně. Otázka vitamínů je totiž jinak příliš složitá (spojená i se synergii, schopnosti absorbce či špatných využitím, či jinak podmíněným využitím apod.), vitamíny potřebují někdy i další kamarády z řad vitamínů jako součinitelé (a je docela povážlivé spoléhat se na vitamín B12 z hrstky hrachu, který mimochodem dle Inda dr. S. N. Sanyala obsahuje plodnost potlačující látku m-xylohydroquinon, o čemž píše i Sally Fallonová v postranním sloupku, str. 394 v Nourishing Traditions.), a mnohé z vitamínů by si zasloužily samostatnou knihu. (Viz třeba níže celý sloupek i o vitamínu A) Mimochodem jsem se z jednoho střípku dověděla, že nejvíce vitamínu C na světě nemá rakytník, ani šípek, ale adrenální žláza (lat. ad -nad, renal -ledvina, kulička, kterou lze najít při kuchání vnitřností), jejíž požití je jisté zdravé pro ty, kteří už dali svým adrenálním žlázám stresem a cukrem zabrat a zkoušejí je vyživit adaptogenními bylinami, o nichž vyšla v češtině celá kniha. „Nikdo se neodváží předvídat, jaké důsledky bude mít současný způsob stravování na další generace a vývoj dnešní civilizace…“, se píše v úvodu knihy, ale již zubař Price či lékař Pottenger, který studoval kočky, by se odvážili předvídat…já bych zas předvídala, že vše se postupně pomalu napraví od kořenů – protože pokud lidé nebudou mít respekt k rolníkovi a vážit si jeho práce (ať už sami ve městě dosáhli jakéhokoliv materiálního či kariérního úspěchu a uznání), ale více budou respektovat jiná povolání, proč by jim nešoupnul do jídla trochu těch přidatných látek a neošidil je, což má negativní dopad i na duchovní život nás všech? O významu kvalitního másla jako zdroje životně důležitých vitamínů A, D, K2, CLA…se v knize píše tak málo: „…jedna polévková lžíce čistého másla denně je právě to množství, které dodá jak chuť pokrmům, tak přijatelné množství cholesterolu.“ Vážím si tedy knihy Doba jedová, protože upozorňuje na určitá rizika spojená s chemií apod., ale pokud jde o stravování, může být zavádějící. Byla to údajně americká výživářka Adele Davisová, která řekla, že zdraví  není to, co zůstane poté, co eliminujeme všechnu chemii z potravin, ale že potřebujeme tělotvorné potraviny(Srov. Joann S. Grohman: Keeping Famly Cow)

     Nedávno jsem mimochodem četla, že amalgámové výplně si budeme platit, protože za díry si můžeme evidentně sami (protože především nedbáme na tu zubní hygiénu). Jenže 1) Amalgám samotný  je kvůli rtuti z dlouhodobého hlediska problematický a stejně tak i jejich odstraňování. 2) Jaká je tedy rada ministerstva zdravotnictví, jak předcházet dírám? Pokud jen především zubní pasta a častější čištění, tak se jistě nic významně na kazivosti zubů nezměnísoudím tak třeba jen dle poznatků dr. Pricea nebo pana Stefanssona, který píše, že „…Zuby v průměru lepší než zuby prezidentů našich největších společností vyrábějících zubní pasty se najdou v dnešním světě a existovaly v průběhu uplynulých věků mezi lidmi, kteří porušují každou poučku ze současných reklam na prostředky k čištění zubů. …Nikdy se jakkoliv nenamáhali s tím, aby si vyčistili zuby či ústa. Nechodili dvakrát ročně k zubaři či dokonce ani jednou za život….Vilhjalmur Stefansson The Fat of the Land (Tuk země), Z knihy Nourishing Traditions…

Vybrala jsem níže několik i dalších postranních střípků, které v podstatě opakovaně ukazují, že lidé na své původní stravě, kde hrály velkou roli nasycené tuky, měli zdravé zubní i tělesné zdraví, jakmile však přešli na stravu „bílého civilizovaného člověka“, trpěli zubními kazy, křivými zuby kvůli zúženým zubním obloukům a jiným deformacím, TBC apod. Vše je přeloženo z knihy Nourishing Traditions od Sally Fallonové, MA a Mary. G. Enigové, PhD

Bylo překvapením, že (ti Indiáni) věděli o používání různých orgánů a tkání zvířat, které poskytuji obranu před určitými neduhy těla, o nichž hovoříme jako o degenerativních onemocněních. Když jsme se zeptal jednoho starého Indiána přes tlumočníka, proč Indiáni nedostali kurděje, pohotově odpověděl, že to je nemoc bílého muže. Zeptal jsem se, zda je možné, aby Indián dostal kurděje. Odpověděl, že ano, ale řekl, že Indiáni vědí, jak jim zabránit, ale bílý muž neví. Na otázku, proč to bílému muži neřekl, odvětil, že bílý muž toho ví příliš na to, aby se zeptal Indiána na cokoliv. Pak jsem ho požádal, zda by mi to řekl. Řekl, že ano, pokud mu náčelník řekne, že smí. Šel za náčelníkem a asi za hodinu se vrátil s tím, že náčelník řekl, že mi to může říci, protože jsem přítel Indiánů a protože jsem přišel Indiánům říci, aby nejedli potraviny z obchodu bílého muže. Vzal mě za ruku a vedl mě ke kládě, kde jsme si oba sedli. Pak mi popsal, že když Indián zabije losa, otevře ho a na zádech losa hned nad ledvinami jsou, jak je popsal, dvě malé kuličky v tuku. Indián povídal, že tyto kuličky odejme a nakraje je na tolik kousíčků, kolik je malých a velkých Indiánů v rodině, a každý si sní svůj kousek. Také snědí stěnu druhého žaludku. Díky tomu, že Indiáni jedí tyto části zvířete, udrží se bez kurdějí, které jsou kvůli nedostatku vitamínu C. Indiáni získávali vitamín C z adrenálních žláz a orgánů. Moderní věda teprve nedávno objevila, že adrenální žlázy jsou nejbohatším zdrojem vitamínu C ze všech živočišných a rostlinných tkání. Weston Price, DDS Nutrition and Physical Degeneration.

Za optimálních podmínek mění lidé karotény na vitamín A v traktu tenkého střeva působením žlučových solí a enzymů štěpících tuky. Jenže přeměna karotenů na retinol je zřídka optimální. Diabetici a ti, kteří mají oslabenou funkci štítné žlázy – skupina, do které patří přinejmenším polovina dospělé americké populace – není schopna učinit přeměnu vůbec. Děti činí tuto proměnu velmi špatně a miminka vůbec – musejí získat své vzácné zásoby vitamínu A z živočišných tuků a přesto je nízkotučná strava často dětem doporučována. Namáhavé fyzické cvičení, přemíra konzumace alkoholu, nadměrná konzumace železa (především z “o minerály obohacené” bílé mouky a snídaňových cereálií) , používání řady populárních léčiv, nadměrná konzumace vícenenasycených mastných kyselin, nedostatek zinku a dokonce chladné počasí může ztížit konverzi karoténů na vitamín A. Stejně tak nízkotučná dieta. Karotény se přeměňují působením žlučových solí a velmi málo žluči se dostane až do střeva, když je v jídle málo tuku. Požitkář, který si dá na zeleninu máslo a přidá si smetanu do polévky a guláše, je moudřejší, než si myslí. Máselný tuk stimuluje vyměšování žluči potřebné k přeměně karoténů ze zeleniny na vitamín A a zároveň dodává velmi snadno vstřebatelný opravdový vitamín A. Vícenenasycené oleje také stimulují vyměšování žlučových solí, ale mohou způsobit rychle zničení karoténů, leda že jsou přítomné antioxidanty. Vitamín A Vagary [Vrtochy vitamínu A]

 

V létě roku 1933 jsme se spojili s velkým,i skupinami Indiánů, kteří pocházeli z krajiny hory Pelly (kanadský sever, pozn. řekl.), aby vyměnili své kožešiny na posledním stanovišti společnosti Hudson Bay…zůstali kočovnými kmeny putujícími za stády losů a karibu, aby získali nutnou obživu.

Eskymáci jako Řekové Homéra dávali přednost masu starších zvířat před telaty, jednoročkami a dvouročkami…Homér je citován v tom smyslu, že Řekové dávali přednost masu z pětiletých býků. Je tomu přibližně stejně s těmi Indiáni severního lesa, s nimiž jsem lovil, a pravděpodobně i s těmi, co jedí jelena karibu. …Dr. R. M. Anderson, který byl naturalista a zástupce velitele naší expedice z roku 1908-1012 , říká: “Největší kus hřbetního tuku, jaký jsem viděl, že byl odebrán z karibu na Arktickém pobřeží, byl od samce zabitého blízko zálivu Langton na začátku září, špek vážil 18 kg. Veliký samec, kterého zabil pan Stefansson v říjnu na řece Dease,…určitě vážil alespoň 23 kilogramů.” Vilhjalmur Stefansson The Fat of the Land

 

Eskymačka na Aljašce…jedí se ve světě údajně i tučňáci (asi slovo tuk pochází od lat. tucus antarcticus, což je druh tučňáka), dle FDA jde po odstranění jeho tuku (příroda asi vaří špatně) o „zdravé“ libové maso…:-)

O drsných zimách dosahuje teplota dvacet stupňů. To vylučuje možnost udržet si mléčná zvířata nebo pěstovat obilí či ovoce. Strava těchto Indiánů je téměř zcela omezena na ulovená divoká zvířata.Studium těchto Indiánů je proto výjimečně důležité. Moudrost těchto lidí s ohledem na zákony Přírody a jejich schopnost se adaptovat na tvrdé klima a velmi omezený výběr potravin, které je často těžké získat, vyvinulo dovednost v umění žít v pohodě s nevlídnou Přírodou, dovednost, k jaké se přiblížilo málo dalších kmenů světa. Smysl pro čest mezi těmito kmeny je tak silná, že prakticky všechny chatky přechodně prázdné kvůli nepřítomnosti Indiánů, kteří jsou na loveské výpravě, byly nechráněny jakýmkoliv zámkem a cennosti patřící Indiánům byly ponechány zcela na očích. …Stav zubů a tvar zubních oblouků a tvar obličeje byl vynikající. Vskutku v několika vyšetřených skupinách se nenašel jediný zuby napadený kdy zubním kazem… Pečlivě se vyšetřovala přítomnost artritidy u izolovanějších skupin. Neviděli jsme jediný případ u izolovaných skupin ani jsme o něm neslyšeli. V momentě kontaktu s potravinami moderní civilizace se ale našlo mnoho případů včetně deseti mrzáků upoutaných na lůžko v řadě asi dvaceti indiánských domovů. Několik dalších neduhů se zde objevilo, především tuberkulóza, která si vybírala velice krutou daň na dětech, které se v tomto středisku narodily…Utrpení kvůli zubním kazům bylo tragické. Nebyli tam žádní zubaři, žádní doktoři dostupní na stovky mil, aby ulevili utrení.

Tělesná konstituce Indiánů dalného severu, kteří stále žijí ve svých izolovaných lokalitách a v souladu se svou nasbíranou moudrostí, byla vynikající. Prakticky neexistovaly žádné nepravidelné zuby ani žádné zaklíněné třetí stoličky, důkazem toho byla skutečnsot, že všem, kteří byli dost staří na to, aby se jim stoličky prořezaly, stoličky stály na svém místě a při žvýkání normálně fungovaly. …Tam, kde Indiáni jedli jídlo bílého muže, tak se zuby velmi kazily…V nové generaci po setkání s bílou civilizací a po užívání jejich potravin, u mnohých se vyvinuly tak zvané křivé zuby a měli deformované zubní oblouky. Weston Price, DDS Nutrition and Physical Degeneration

 

Maso z medvěda jest velikým požitkem, velice lahodné a chutí se nejvíce blížící bravovému. U tuku z tohoto Tvora než u jakéhokoliv jiného je nejméně pravděpodobné, že se nám z něho bude zvedat žaludek. Člověk si povětšině vybíral medvědí než srnčí…A teď pro dobro lidstva a pro lepší zalidnění mladé kolonie, která si nežádá ničeho nežli obyvatelstva, troufnu si zvěřejnit i Důležité tajemství, které mi náš Indián…odhalil. Optal jsem se ho na příčinu toho, proč je tak málo či žádná z jeho venkovských žen neplodných? Na kteroužto zvědavou otázku odvětil se širokým úsměvem na tváři, že na to mají spolehlivé TAJEMSTVÍ. Jelikož jsem chtěl naléhavě věděti, jaké to může býti tajemství, zpravil mě, že pokud by se kterákoliv indiánská žena neprokázala dítětem ve slušném čase po sezdání, manžel, aby zachránil svou pověst u žen bezodkladně nastoupil na medvědí dietu po šest neděl, kterážto ho za tu dobu učiní natoliko vitálním, že se pro svou nebohou ženu stane nadměrně nestoudným, a je velmi pravděpodobné, že ji za devět měsíců učiní Matkou. Col. William Byrd II, 1728

 

Anchorage…má vynikající veřejnou nemocnici, která se pravděpodobně postavila zhruba za života jednoho muže, o němž nám mnoho lidí řeklo, že to byl nejmilovanější muž na celé Aljašce. Je to dr. Josef Roming, velmi šikovný chirurg se zkušenostmi mezi Eskymáky a Indiány, jak primitivními tak moderními, v záběru přes třicet šest let….Vzal mě například do několika často modernizovaných indiánských domovů ve městě. V jednom z nich bylo babičce, která přišla ze severního pobřeží Cook Inlet, aby navštívila svou dceru, šedesát tři let a neměla žádný zubní kaz a ztratila pouze jededn zub. Jejímu synovi, který ji doprovázel, bylo dvacet čtyři. Měl pouze jeden jediný zub, který byl napaden zubním kazem. Jejich stravou byl především los a jelení maso, čerstvé a sušené ryby, málo zeleniny a občas trochu brusinek. V poslední době dostával syn trochu moderních potravin. Její dcera, které bylo dvacet devět let se provdala za bílého muže a měla osm dětí. Ona a děti žily zcela na moderních potravinách. Dvacet jedna z jejich třiceti dvou zubů byly poškozené zubními dírami.Jejich strava se skládala především z bílé mouky, syrupu a brambor. Jejim dětem, které jsme si prohlédli, bylo od pěti do dvanácti let a v té rodině bylo 37 procent všech zubů napadeno zubním kazem….nejen že měli hodně zubních děr, ale v případě dětí byly značné deformace zubních oblouků a nepravidelné zuby. Weston Price, DDS Nutrition and Physical Degeneration

Byla to Miss Amerika Pageant (soutěž krásy spojená s udělením stipendia ke studiu, pozn. Překl.), poté, co jsem to viděl, jsem se ve skutečnosti dal na modlení za návrat americké krásy. Tato přehlídka se pro mě stala tragickou výpovědí fyzické degenerace, která nastala v moderním civilizovaném světě, především v průběhu posledních 40 let pokročilé technologie.

Okrsek Deaf Smith ve státě Texas sponzoroval nemalý počet atraktivních vítězek promenády. Nejde o shodu okolností, ale výsledek zásobování vody, která má víc zinku, jódu a magnézia, z nichž všechny přispívají k hustší kostní struktuře s lepšími proporcemi u mužů ižen, které tam žijí. Stal se slavným coby oblast bez výskytu zubních kazů. Co mají zuby co do činění s krásou? Zkažené zuby, jako křivé zuby a nedovyvinuté kosti rovněž ubírají na naši přitažlivosti.

Kvůli ochuzené půdě, špatným zásobám vody, příliš průmyslově zpracovaným potravinám a neodpovídající stravě, které začínají nevědomě jako “high-tech” kojeneckými výživami místo lidského mateřského mléka, vidíme rychlý úpadek krásy, inteligence a půvabu. Důkaz se nalézá v oněch jevištních živých obrazech, v nižším skóre ve standardizovaných testech SAT a v rostoucím souhlasu o nedůvěře, nelidskosti a nemorálnosti mezi lidmi. Krása má větší hloubku než kůže. Tak zvaný “civilizovaný svět”se stává zlým a ošklivým až na samotnou kost. R. M. Dell’Orfano PPNF Health Journal


 

 

All original content on these pages is fingerprinted and certified by Digiprove