Říj 042012
 

„Život ženy vždycky poznamenají děti, ať už se narodí, nebo nenarodí…, ať už nevyrostou…“ Markéta Zinnerová (13. komnata M. Zinnerové, Česká TV)

Pozn. překl.: Na úvod před kapitolou z knihy Vyživující tradice bych ráda zmínila to, co pro některé zoufalé a zničené může být to nejdůležitější a nejnadějnější v životě, a sice že ryby či nejlépe rybí tuk a ještě lépe – fermentovaný olej z tresčích jater (a ještě nejlépe společně s máselným tukem od krav, co se pasou ne zelené louce) je superpotravinou  pro OBA rodiče před početím dítěte samozřejmě s vyloučením průmyslově zpracovaných potravin (zejména cukru a bílé mouky – špagety apod.). Můj osobní názor, který zde jen pro informaci sděluji (neradím), je, že kvalitní olej z tresčích jater a kvalitní máslo „z trávy“ je první volba (před hormonální léčbou, která možná nese zvýšení rizika rakoviny prsu atd. v pozdějším věku) při problému s otěhotněním, když je příčina neplodnosti „neznámá“ (záhadná) nebo se svádí na vyšší věk matky (přesnější by asi bylo říci, že příčinou není věk jako takový, ale také čas, který měla žena i muž na poškozování svého těla špatným životním stylem a stravováním…) Dalšími potravinami pro OBA rodiče aspoň 3 měsíce před početím jsou: plnotučné syrové mléko od krav, co se pásly na pastvině (kde jinde…?), vajíčka od slepic, co se pasou také na trávě, jednou týdně játra na slanině, olej z tresčích jater s poměrem D a A (1:5), kostní vývary, kyselina listová v zelených listech bylinek a zeleniny, obejít se bez moderních sójových výrobků (tófu, maso, sojanéza apod.), žádný alkohol. Více k tématu na stránkách Pěkná miminka (Beautiful babies), nebo zde na Nourished Kitchen.

Bylinářka Susun Weedová samozřejmě má po ruce spoustu rad, k;terým je čtyřicet a ještě nemají děti – od čajů z kopřivy, sušených květů červeného jetele, kávy raději z pražených kořenů pampelišky a tinktury z buřiny srdečníku (vše je nutné zkonzultovat se zkušeným bylinářem), až po meditaci k pramatkám, které sice své první dítě nerodily ve čtyřiceti, ale jedno z pozdějších se jim běžně rodilo mezi 40-50 lety: “ …zavřete své oči a vyvolávejte ducha své pra pra pra pra pramatky, pak se usmějte…“.

Olej z tresčích jater a kvalitní (rozuměj „z trávy“) máslo je i prevencí nošení brýli u malých dětí, které se již narodí s oslabeným zrakem, i tedy pro maminky, které problém s otěhotněním nemají. Zdá se mi, že v poslední době prohlášení „To je dědičné…“  se příliš často užívá v případech, kdy se pouze dědí určitý druh stravovacích návyků nebo vzorců chování či myšlení, které vede ke zdravotním problémům. Větu „to je dědičné“ v mnoha případech lze jistě nahradit „Nevím“ nebo možná „Už vím více“…, po přečtení knihy Zubaře Pricea Výživa a fyzická degenerace, Vyživujících tradic od Sally Fallonové, nebo třeba jen po přečtení kapitoly Ryby a především postranního sloupku na této stránce níže… vitamín A je podle Sally Fallonové „koncertní mistr na vývoj plodu…“ (díky němu stabilně a správně roste, tělo matky vstřebává minerály, tráví bílkoviny atd.)  A nyní se podělím ještě o další informace: Primitivní národy ho přijímaly v hodnotě asi 50 000 jednotek denně z přirozených potravin. Jak je možné, že se neotrávili, když nám odborníci na výživu játra, jež jsou na něho bohaté,  v těhotenství zakazují? Odborníci mají pravdu, ale nejde o celou “pravdu”.  Ledaže se na vitamín A díváme izolovaně  jako na retinol v kapsli či přidaný třeba do margarínu, (protože v rostlinných olejích se přirozeně nenachází) a nikoliv jako na vit. A-komplex se spolučiniteli (vit. D) v přirozeném  jídle. Člověk by mohl přijímat skutečně víc vitamínu A ke svému ještě většímu (optimálnějšímu) nutričnímu přínosu (aniž by se jim přiotrávil – já jsem sama nejspíš zářný příklad překračující i v těhotenství mnohonásobně DDD-den. dopor. dávky), pokud by ho přijímal ještě se spolučinitelem, a sice  vitamínem D, s nimž působí synergicky, a to v adekvátním ideálním poměru 1:5 (D:A). Takže problém není v oleji z tresčích jater jako takovém (před nimž možná některé hlasy varují), ale v jeho kvalitě a způsobu zpracování včetně manipulace s jeho vitamíny v něm a měnění jejich vzájemných poměrů. Problém podle mně nejsou ani játra s vitamínem A, ale to, jak jsou připravena – zda jsou připravena na kvalitní slanině. Ta totiž působí s játry synergicky, protože obsahuje vitamín D.

     Tragédií této nemístné obavy z toxicity vitamínu A je, že dovedla doktory k tomu, že radí těhotným ženám, aby se vyhýbaly potravinám obsahujícím vitamín A a rodičům, aby nedávali svým miminkám olej z tresčích jater. A přesto první knihy o krmení těhotných žen a dětí doporučovaly těhotným ženám štědré dávky oleje z tresčích jater a častou konzumaci jater a dvě čajové lžičky oleje z tresčích jater denně miminkám od třech měsíců. Většina našich zdravotních problémů by se vyjasnila velice rychle, pokud by se obyvatelstvo vrátilo k pojídání jater a dalo se na používání oleje z tresčích jater – naši nejlepší superpotraviny, se píše ve stati Sága o vitamínu A od Sally Fallonové a dr. Mary G. Enigové).  Pí Sally Fallonová a vůbec její nadace nedoporučují rybí tuk, nýbrž tuk z rybích JATER!, protože rybí tuk by zatěžoval tělo vícenenasycenými mastými kyselinami, kdyžto tuk z rybích jater obsahuje vitamín A, D, AA, DHA, více na http://nourishedmagazine.com.au/blog/articles/distended-abdomen-bone-broth-calcium-deposits-hemp )

(VD)

 

RYBY

Sally Fallonová a Mary G. Enigová, PhD (Přeloženo z knihy Nourishing Traditions)

 

Tak v tomto potoku jménem Desinka, který hypnotizuje děti, pod kameny má larvy jepic atd, jsme před měsícem uviděli opravdového raka. Vlastně jsem ho viděla poprvé v životě živého. Ne vždy mám u sebe kameru, ale jeho obraz mám v živé paměti. Plavat bleskově rychle mu moc nešlo, však mu jen přejeme, ať je ho víc…

Pro většinu Američanů je ryba jídlem v restauraci. Málo z nich ví, jak si ji připravit doma a průměrnému americkému dítěti nechutná. Je to politovánihodná situace, zvláště když jsou dnes ryby snadno k dostání na našem trhu. (S tím středoevropským je to horší, pozn. překl.)

Ryba je onou zdravou znamenitou potravinou (samozřejmě s výjimkou těch, kteří jsou na ní alergičtí). Když dr. Weston A. Price cestoval po světě a studoval tradiční národy žijící na domorodé stravě, objevil, že ti, kteří jedli mořské potraviny se těšili nejlepšímu zdraví, jak odhalila nepřítomnost zubních kazů, šířka zubního patra a celkový  stav pohody. Ti, co jedli ryby, měli tlustší (silnější)  kosti a lepší kosterní strukturu než skupiny, které jedly červené maso. (Skupiny na převážně vegetariánské stravě se umístily až na třetím místě ve všech kategoriích, podle nichž dr. Price dobré zdraví určoval.)

Konzumace ryb podporuje výborný růst a kostní strukturu, chrání také před degenerativními onemocněními tak vládnoucích v naší moderní době. Ve studii provedené v Nizozemsku vědci zjistili, že pouze jedna porce ryb týdně značně snižuje výskyt koronární srdeční choroby. Všechny oceánské ryby jsou vynikajícícm zdrojem makrominerálů a stopových prvků, všech, které potřebujeme, existují v bezbřehých oceánech. Mořská potrava je našim jediným jistým zdrojem, jak je všechny získat.

Makrela, ančovička a sleď jsou obzvlášť bohaté na minerální živiny. Masné ryby z mořských hlubin, jako je losos, tuňák a mečoun, jsou dobrým zdrojem omega-3 a jiných mastných kyselin s dlouhým řetězcem. Nejdůležitější je, že ryby a všechna mořská potrava jsou vynikajícím zdrojem v tucích rozpustných vitamínů – A a D. Nezapomeňte na to, že dr. Price zjistil, že příjem těcho dvou esenciálních živin byl mezi izolovanými skupinami, jaké studoval, desetkrát vyšší než u Američanů ve 30. letech. Dnes je tato nerovnost téměř jistě větší, jelikož lidé na Západě snížili svou spotřebu živočišných tuků.

V posledních letech bylo mnoho lidí přesvědčeno, aby se ryb vzdali kvůli zprávám o kontaminaci rtutí. Kontaminace rtutí je nebezpečná, když člověk jí ryby z pobřežních vod blízko průmyslových oblastí nebo z kontaminovaných sladkých vod. Z tohoto důvodu vám radíme, abyste se vyhýbali sladkovodním rybám, leda že jste si jistí jejich původem, především sumci, kapru (kapři jsou obvykle vykrmováni [podobně jako kuřata či jiná zvířata ve velkochovech]na sádkách v nejlepším obilím, ale obvykle obilnými krmnými směsemi K1, K2, K3, o obilí, sóji a kukuřici autorky píšou, že narušují nutriční hodnotu tuku, především snižují obsah omega-3 mastné kyseliny, zejména její poměr vůči omega-6 mastné kyselině, což je možná další důvod k vyhýbání se “kaprům”, kteří by se jinak v přiměřeném počtu mohli na dně rybníka akorát pást a jejichž růst by byl značně pomalejší, ale tuk pak zdravější. Ale budiž, je to jen jednou za rok, jenže další obavu mám z kvality vody v některých rybnících, do nichž se zejména po deštích mohou dostávat splašky ze stříkaných polí, někdy i s ornicí, takže je pak třeba brzy rybník znovu odbahnit, pozn. překl. ) a jiným mrchožroutům a vyhýbali se přílišné konzumaci měkkýšů.

Ale budiž, kapr bývá jen jednou za rok, ale dá se v souvislosti s kaprem hovořit s logikou, že je to ryba a že ryby jsou přece zdravé, a tož jezte rybu kapra? Jak chutnali a jakou měli kvalitu kapři na stole z dob Jakuba Krčína z Jelčan a jakou mají někteří dnes?

Ty ryby, které se živí podél pobřeží, jako je mořský jazyk a platýs, mohou být kontaminovány polychlorovanými bifenily. Nemusíte mít obavy z hladiny rtuti u hlubokomořských ryb, jako je losos, tuňák a mečoun, nebo z mořského jazyka či platýse, kteří pocházejí z relativně čistých vod, jako jsou vody Severního Atlantiku. Malé množství rtuti se obvykle v těchto rybách nachází přirozeně a tyto ryby obsahují látky, které se s rtutí vážou, aby ji z těla vyvedly. Rybám z farem je nejlépe se vyhýbat. Jejich profil mastných kyselin nebude tak dobrý jako u divokých ryb, a obvykle se jim dává nesprávná potrava, jako jsou sojové granule obsahující rezidua pesticidů. Lososům na farmách se ve skutečnosti podává barvivo, které jejich maso zbarví růžově!

Pokud jste si ještě nevypěstovali umění přípravy ryby, ale přejete si začít, radíme vám začít s jednoduchými postupy, jako je osmažená fileta z mořského jazyka nebo grilovaný losos, tuňák nebo mečoun.. Nezabere to na přípravu dlouho a téměř okamžitě je přijmou děti a ti, co se rybám zarytě vyhýbají. Mohou se podávat jen tak nebo s různým množstvím příloh vyjmenovaných v kapitole o omáčkách a přílohách. (strana 136). Povolujeme nebílenou bílou mouku v malém množství na zhnědnutí a na obalení.

Po těchto jednoduchých receptech můžete postoupit výš k našim receptům s pergamenovým papírem a zabalováním do listů. Mnoho tradičních společností připravuje ryby tak, že si je balí do listů a dusí v uhlících ohniště. Tato metoda nejlépe uchovává živiny a chrání ryby před možnými karcinogeny.

Klasické gurmánské recepty volají po ztracených rybách ve vývaru a poté vyvařením vývaru, aby se udělala chutná omáčka. Máslo či smetana nebo bujón se pak přidají. Tyto na želatinu bohaté omáčky jsou snadno stravitelné a prostě plné minerálů (z koncentrovaného vývaru) a v tucích rozpustných vitamínů (ze smetany a másla). Ztracené ryby se mohou udržet v teple v zapnuté troubě, přikryté kouskem pergamenu nebo voskovaného papíru až půl hodiny, zatímco se omáčky vyvařuje a houstne a zatímco si sníte první chod. (Viz O omáčkách se základem ve vývaru, strana 126.)

Ryby, aby byly dobré, musejí být čerstvé. Pečlivě se podívejte na oči a žábra ryb, které kupujete – oči by měly být jasné, ne skelné, a žábra by měla být červená. Vždycky se ptejte prodavače v rybárně, kdy jeho ryby přišly. Pokud mu ryba ležela ve vitríně víc než den, nekupujte ji.

Je dobré iniciovat ve vaší domácnosti zvyk podávat ryby alespoň jednou týdně a doufáme, že různorodost receptů představených v této kapitole, vybraných z různých kuchyní, vám tento cíl usnadní. Možná budete chtít připravit speciální zákusek ke stejné večeři, pokud vaše děti potřebují přemluvit. Žádná ryba, žádný zákusek je dobrým pravidlem. Ryby podávejte v den, kdy je nakoupíte, abyste si zajistili jejich čerstvost.

———————————–

 

Fermentovaný olej z tresčích jater v biokvalitě (Blue Ice) je údajně 100% syrový (protože je fermentovaný), ve 2 ml na den je poměr mezi vitamínem A a D zhruba 5:1 (vit A iu 3750 ku vit D iu  760), spolu tyto vitamíny fungují synergicky (vylučují svou toxicitu, zkrátka tito kamarádi spolu spolupracují, ale do party si vitamín D bere i vitamín K2, D pomáhá vápník absorbovat, K2 ho naviguje na správná místa). Kvůli příjmu izolovaného vitamínu D by se z jater vyčerpával vitamín A (aby třeba nevznikaly ledvinové kameny, žlučníkové kameny), vit A před nimi tedy chrání působením na určité bílkoviny ), ale vitamín K2 ze smetany krav na zelené pastvě dokonce  údajně odvádí nežádoucí vápník z těchto měkkých tkání (a dělá v něm tedy pořádek). Podle některých vědců hypervitaminóza  D (a s ní související převápnění, ledvinové kameny atd.) spíš souvisí se současným nedostatkem vit A a K2  a v tomto kontextu (vzájemné synergie těchto tří vitamínů) lze hýbat dokonce nahoru s „bezpečnou a terapeuticky užitečnou dávkou vitamínu D“. Jak jinak by šlo totiž objasnit to, že přírodní národy se zdravými rovnými zuby jak klávesnice od piána měly ve své stravě 10 x víc těchto vitamínů a netrpěli předávkováním…Přijímám tento olej, který obsahuje i D i A v maličkých dávkách společně s trochou kvalitního másla či ghí z pastvy. (Dají se v zahraničí dokonce již koupit  hotové namíchané preparáty). Vitamín D se stále těší pozornosti vědců a jistě se brzy dozvíme další poznatky…Vždyť pokud se něco financuje z veřejných zdrojů, laická veřejnost má právo na výsledky výzkumu stejně jako odborná obec. Můj osobní názor, který sděluji (neradím), je: kvalitní olej z tresčích jater je první volba (před hormonální léčbou) při problému s otěhotněním, když je příčina neplodnosti „neznámá“. Je i prevencí nošení brýli u malých dětí, které se již narodí s oslabeným zrakem.

Výše uvedená kapitola by se mi možná  četla lépe za pobytu v jiné než ve Středoevropské zemi, jakou je ta naše. V osobním životě jsem si zvykla na kvalitní fermentovaný bio  olej z tresčích jater, který je nejvhodnější podávat spolu s troškou másla či ghí „z pastvy„. Více o tomto oleji v brožurce nahoře Ke stáhnutí. V knize Vyživující tradice se o něm píše velice zajímavě: Nasycené tuky pomáhají dostávat DHA (ona slavná omega-3 mastná kyselina, pozn. překl.) do tkání, kam patří (potřebná kupř. pro vývoj oční sítnice u nenarozeného dítěte, pozn. překl.). To nám objasňuje, proč měl dr. Weston Price tak zázračné výsledky, když smíchal máslo bohaté na vitamíny a olej z tresčích jater dohromady na léčbu zubních kazů a mnoha jiných onemocnění.“ (Nourishing Traditions, str. 237)  Podtrženo a zvýrazněnou autorkou blogu…

Další věcí je, že používám tzv. nerafinovanou a na slunci sušenou Keltskou sůl viz kapitola Sůl a dochucovadla. Kdo umíte francouzsky, zkuste zjistit, proč se Keltská sůl v oblasti Bretaně nevyrábí pro evropský trh…, někdy solímkopřivovou solí“ (jak je zmíněno v textu o vitamínu B6…,sušené kopřivy umelu v mixéru na prášek a smíchám se suchou jemnou keltskou solí)

—————————————————-

Postranní sloupek z knihy Nourishing Traditions, strana 418:

Současný výzkum omega-3 mastných kyselin přinesl nové ocenění pro jednu z našich nejchutnějších ryb, které nám poskytují oceány a řeky – losos. Losos je úžasným zdrojem 18uhlíkové omega-3 mastné kyseliny linolenové, která nás pomáhá chránit proti srdečnímu onemocnění, vysokému krevnímu tlaku, mrtvicí, rakovině, artritidě, lupence, astma a autoimunitním poruchám. Losos také dodává některé omega-3 mastné kyseliny s delším řetězcem, jako je EPA a DHA (kyseliny eikosapentaenová a dokosahexaenová, pozn. překl.), které jsou velmi potřebné pro správné fungování mozku a očí. Odborníci radí, že odpovídající příjem EPA a DHA ve stravě těhotných žen předejde poruchám učení a problémům se zrakem, protože se povzbudí optimální vývin nervového systému.

Losos je také vynikajícím zdrojem vitamínu D – obsahuje ho víc než máslo, garnáti nebo játra. Dodává také uměřené množství jiných v tucích rozpustných vitamínů A a E a také železo, jód a vitamíny B. Syrový losos je dobrým zdrojem vitamínu B6, který se při vaření snadno zničí.

Kupujte si lososy v době sezóny, když jsou oceánské a říční ryby k dostání. Jsou přirozeně růžoví až tmavě červení – čím tmavší, tím lepší. Losos nerka ze západního pobřeží má krásnou sytou barvu svědčící o tom, že tato ryba se živila malými garnáty a jinými organismy požírajícími řasy, a tudíž jsou bohatí na živiny včetně Priceova faktoru neboli faktoru X (vitamín K2, pozn. překl.). Lososi chovaní na farmách jsou krmeni nevhodným krmivem, jako je sójová moučka a dává se jim chemická látka na to, aby jejich maso zrůžovělo – jinak by měli bledou smetanovou barvu! SWF

Postranní sloupek z knihy Nourishing Traditions, strana 302-303

Za optimálních podmínek mění lidé karotény na vitamín A v traktu tenkého střeva působením žlučových solí a enzymů štěpících tuky. Jenže přeměna karotenů na retinol je zřídka optimální. Diabetici a ti, kteří mají oslabenou funkci štítné žlázy – skupina, do které patří přinejmenším polovina dospělé americké populace – není schopna učinit přeměnu vůbec. Děti činí tuto proměnu velmi špatně a miminka vůbec – musejí získat své vzácné zásoby vitamínu A z živočišných tuků – a přesto je nízkotučná strava často dětem doporučována. Namáhavé fyzické cvičení, přemíra konzumace alkoholu, nadměrná konzumace železa (především z “o minerály obohacené” bílé mouky a snídaňových cereálií) , používání řady populárních léčiv, nadměrná konzumace vícenenasycených mastných kyselin, nedostatek zinku a dokonce chladné počasí může ztížit konverzi karoténů na vitamín A. Stejně tak nízkotučná dieta. Karotény se přeměňují působením žlučových solí a velmi málo žluči se dostane až do střeva, když je v jídle málo tuku. Požitkář, který si dá na zeleninu máslo a přidá si smetanu do polévky a guláše, je moudřejší, než si myslí. Máselný tuk stimuluje vyměšování žluči potřebné k přeměně karoténů ze zeleniny na vitamín A a zároveň dodává velmi snadno vstřebatelný opravdový vitamín A. Vícenenasycené oleje také stimulují vyměšování žlučových solí, ale mohou způsobit rychle zničení karoténů, leda že jsou přítomné antioxidanty. Vitamín A Vagary [Vrtochy vitamínu A]

Sherman, který v mnohém přispěl k našim znalostem o vitamínu A, ukázal v nedávné komunikaci, že množství vitamínu A dostatečného pro podporu normálního růstu a udržení všech aspektů dobrého zdraví u zvířat je možná ještě nedostatečné, aby vyhovělo dalším nutričním požadavkům pro úspěšné rozmnožování a laktaci. Kromě neúspěšného rozmnožování se obvykle na počátku dospělého života ukazuje zvýšená náchylnost k infekcím a především k plícním onemocněním ve věku, který odpovídá věku mladých mužů a žen, v němž se často rozvíjí pulmonární (plícní) tuberkulóza. Dále tvrdí, že vitamín A se musí dodávat ve velkém množství nejen během období růstu, ale také v období dospělosti a rovněž pokud se má udržet dobrá kvalita výživy a vysoká úroveň zdraví a vitality.

Hughes, Aubel a Lienhardt ukázali, že nedostatek vitamínu A ve stravě prasat vede k extrémní nekoordinovanosti a křečím. Zdůraňují také, že prasnice připuštěné před počátkem nervních symptomů buď potratily nebo porodily mrtvá selata. Hart a Gilbert ukázali, že příznaky, které lze nejběžněji vidět u skotu, který má nedostatek vitamínu A, jsou porod mrtvého nebo slabého telete s poruchami očí nebo bez poruch. Zaznamenali také stav novorozených telat, který přibližuje bílý průjem a vývin očních poruch u nedospělých zvířat.

Hughes ukázal, že svině se nerozmnožovaly, když byly krmeny ječmenem a solí, ale rozmnožovaly se, pokud se jim do takového krmiva přidával olej z tresčích jater. Sure ukázal, že nedostatek vitamínu A způsobuje u samic poruchu estru (estrus je obecný termín pro období říje samic zvířat, které jsou připraveny zabřeznout, prasnice se bouká, kráva se běhá, kobyla se hřívá, fena se hárá, koza se prská, kočka se mrouská atd., pozn. překl.) a ovulace vedoucí ke sterilitě. Dále tvrdí, že resorpce (vstřebání) plodu může být způsobeno nedostatkem vitamínu A dokonce za stravy bohaté na vitamín E, kterému se říká protisterilní vitamín.

Jeden z nejdůležitějších příspěvků v této oblasti byl učiněn profesorem Fredem Haleem. Ukázal, že spousta tělesných deformit se snadno utváří kvůli omezenému množství vitamínu A v krmivu prasat. Vyprodukoval padesát devět prasat, která se narodila slepá, všechna selata v každém ze šesti vrhů, kde matky byly připraveny o vitamín A po několik měsíců před zabřeznutím a třicet dnů po něm.U prasat se oční bulvy formují prvních třicet dnů. Zjistil, stejně jako několik dalších, že prasata bez vitamínu A po dostatečně dlouhém období si vytvořila vážná nervová postižení, mezi něž patří paralýza a křeče, takže se zvířata nemohla postavit na vlastní nohy. Informoval, že jednomu z těchto o vitamín A připravených sviní, která předtím vrhla deset selat, všech bez očních bulv, se dala dva týdny před zabřeznutím jedna dávka oleje z tresčích jater. Vrhla čtrnáct selat, která měla různé oční vady, některá neměla žádné oči, některá jedno oko, některá měla jedno velké oko a jedno malé, a jež všechna byla slepá…. Důležitým výsledkem výzkumů profesora Haleho je produkce prasat s normálníma očima, která se narodí rodičům, z nichž ani jeden neměl oční bulvy kvůli nedostatku vitamínu A ve stravě matky. Problémem zajisté nebyla dědičnost. Weston Price, DDS Nutrition and Physical Degeneration

All original content on these pages is fingerprinted and certified by Digiprove