Zář 052012
 

 

Kráva Bohuška (plemeno Jersey) na pastvě

…klimatická změna…Viníkem není konzumace masa, jako spíš přemíra korporátního/průmyslového zemědělství… Pro někoho je to očividně přínosné učinit konzumaci masa a chov dobytka snadno napadnutelným sláměným panákem (s nadšenou pomocí vegetariánských skupin)… Nebylo by ani snadné ani moudré pěstovat plodiny na kamenité a nebo kopcovité půdě, která nám tak dlouho sloužila jako produktivní pastvina. ..Ve srovnání s mým trávou krmeným býčkem jsou sojové boby pěstované pro večeři vegetariána, je-li tak činěno motorizovaným zařízením, zodpovědné za zvýšení CO2… Není to maso, které je zodpovědné za zvýšení skleníkových plynů. Jsou to kukuřice/sojové boby/chemická hnojiva/velkovýkrmna/transportní systém, za kterých jsou průmyslová zvířata chována….Brát si na mušku skot coby kouřovou clonu ve sporu o změně klimatu je velmi chybnou stezkou, po které jít, jelikož jejím výsledkem je zakrýt naši neschopnost vypořádat se se skutečnými příčinami. Když je lidem nabulíkovano, aby s nevědomostí odsuzovali obětního beránka – konzumaci masa- který pro ně byl nastrčen průmyslem fosilních paliv, pak se děsím toho, jak snadno se lidské bytosti nechají oklamat svými korporátními  pány…“ Eliot Coleman:  Debunking the meat/climate change myth [Odhalení podstaty mýtu o mase a klimatické změně]

     Ostrá a možná trochu provokativní slova v USA slavného a velice zkušeného amerického pěstitele zeleniny Eliota Colemana, jehož žena i on napsali několik velmi úspěšných knih (dá se říci až klasik). Dlí na Farmě Čtyř ročních období nedaleko sídla slavných manželů Nearingových, kteří ho inspirovali. Již jsem jednou psala, že není možné házet (vylévat vaničku i s dítětem) všechen dobytek jako takový včetně naši rodinné krávy Terezky, která se teď pase na louce,  do jednoho pytle s dobytkem z velkochovu a že je možné počítat ekologickou stopu i jinak (u těch rodinných krav, které nám dávají báječný posvátný hnůj) ). Mohou za zvýšení CO2 i divoká zvířata (sobi), o něž se ani myslivci v zimě nestarají? Ještě bych dodala, že jistě nejméně škody (spíš nejvíc užitku udělá) napáchá dobytek chovaný ani ne tak na značku „bio“, jako spíš na značku produkt z trávy“. (Grass-fed meetmaso z trávy, grass-fed butter – máslo z trávy, grass-fed milk – mléko z trávy, jejichž nutriční profil tuku obsahuje to, co má: A, D, K2, CLA, Wultzenové faktor – ať nám třeba netuhnout klouby, selen, harmonický poměr mezi omega-3 a omega-6, kdy pak již nepotřebujeme ani lněný olej, jen občas raději celá čerstvá namletá semínka lnu atd. …)

     Někteří lidé nejedí maso, protože zabíjení zvířat je pro ně neetické a také z mnoha jiných osobních třeba ekologických důvodů (nechtějí podporovat neekologický chov a jiný chov jim není zatím dostupný), mají jiné informace o výživě než já, třeba jsou za jejich rozhodnutím i nějaké duchovní postoje. Neznám jejich pohnutky do detailů, ale plně jejich postoj respektuji.

Ve svém osobním životě jsem se však mockrát sama přistihla, že bych také ráda zaujala proti zabíjení zvířat onen šlechetný postoj “ je to neetické“ , abych zabíjení mohla obejít. Lepší slovo by bylo prostě  usmrcení, protože nikoho neubíjíme. Náš dvůr by pak ale vypadal jak v pohádce B. Němcové Ještě že je smrt na světě v jisté napínavé  chvíli. Musela jsem si ale přiznat, že za tímto postojem se možná jen skrývá pouze moje vlastní osobní slabost, ona pro mě do té doby nevědomá skutečnost, a sice že jsem se vlastně vzdálila přírodě. A tedy i smrti. Smrti, jež patří k životu v přírodě, smrti,  kterou bych tímto postojem lacině odmítala a nemusela jí čelit, nemusela bojovat se svým vlastním úzkostně laděným nitrem. Nezabít kohoutka je přece tak jednoduché….A přece vzhledem k informacím, jakém mám o výživě,  o půdě či pěstování si vlastních semínek nemohu ze svého života zvířata i s jejich hnojem stejně jako rostliny vyloučit.  Při sporadickém  zabíjení zvířat tedy používám jakousi zenovou mysl začátečníka- nevytvářím myšlenky, jen dělám to, co je třeba udělat. Musím být ráda, že si je můžeme s láskou zabít doma sami a nedovolit, aby někdo cizí tak učinil po svém. Po každém zvířeti se zase narodí jiné, jako když se střídá na moři jedna vlna za druhou, i včela zůstává naštěstí stále  včelou – byla loni, letos a bude  i v budoucnu.

Následující text pojednává o syrovém mase (ne, nelekejte se – Vyživující tradice nejsou zdaleka jen o mase, nemějte ale k tomu syrovému předsudky, protože je měkčí než hozené do horké vody a jeho buněčné membrány údajně tenčí než u mrkve a tedy živiny dostupnější…). Nemám se syrovým masem jinak zatím velkou zkušenost (jen mnohaletou se syrovým mlékem a žloutky), a tak se těším, že až budu mít zas něco v mražáků aspoň 14 dnů, tak něco vyzkouším třeba marinované rakytníkovou šťávou, která je pěkně kyselá jako citron. Vlastně mám docela zkušenost a jen dobrou, protože jsem si díky dlouhodobějšímu pobytu v Japonsku po čase zcela zvykla tak na suši a syrové ryby, že jsem vlastně přestala vnímat, že jím něco syrového. Jde totiž o to, že byly čerstvé a vždy pojídáne s nějakou třeba nastrouhanou ředkví, sójovou omáčkou či s wasabi (zeleným křenem silnějším než ten náš), případně nakládaným (ale asi již moderně) zázvorem. V japonských restauracích se jinak nezaleknou jiných živočišných syrových bílkovin, a sice syrových vajíček, do kterých se namáčejí tenké plátky hovězího nebo vepřového, které se pak jí – jak jinak- hůlkami. Když jsem jednou byla nějaká nemocná, japonská kamarádka mi donesla na posilnění jakési bílé tenké housenky – dosud nevím, co to bylo. Zajímavě chutnaly i plátky syrového hovězího, či hovězí s krví vevnitř – protože jsem to pak nedojedla, kromě číšníka přišel i kuchař poptat se, zda jako zákazník jsem spokojena, ale to už je jiné téma, a sice japonská zdvořilost. Když jsem totiž jednou před otvírací lhůtou nahlédla do pizzerie, stáli v ní všechny číšnice a personál v kolečku a nahlas si předříkávali všechny fráze od Vítejte (Irraššaimasé!!), děkuji pěkně atd., připomínali si pozitivní postoj při jednání s hosty. Po přechodu do českého prostředí jsem pak zažívala tak trochu „kulturní šok“.

V tuto chvíli (ještě není zima) nemám v mražáku domácí či bio hovězí, ale jistě pak nějaký recept vyzkouším. Nevěřím zprávám o tom, že biopotraviny se liší od normálních potravin jen tím, že mají méně pesticidů – i kdyby, tak je to velmi důležité. Navíc určitě se liší ani ne množství tuků a masa, ale určitě nutriční hodnota živočišného tuku zvířete, které se venku páslo, od zvířete, které se nepáslo. Určitě u másla – jenže Výzkumný potravinářský ústav v Praze mi odepsal, že obsah vitamínu D a K2 v másle neurčují. A přitom jaký smysl má určovat cokoliv jiného, jako je třeba vápník, když se bez těchto vitamínů správně nevstřebá a nevyužije?

Mimochodem dentální odborníci kladou v prevenci zubního kazu výživu až na předposlední místo (ano, opravdu!), a jako hlavní zubní hygienu s tou správnou značkou pasty a el. zubních kartáčkem (a to pan dr. Price objevil lidi, kteří si jako my pastou s flórem a kartáčkem na zuby nečistili, snad si občas do zubů dloubli nějakým dřívkem, ale zubní kazy neměli…hm?).  Měli totiž dostatek vitamínu K2 ve slinách. U těhotných žen jsou nutriční požadavky těla vyšší a pokud nejsou splněny, tělo si bere (krade) ze svých zásob – vytahuje živinu vápník ze zubů do krevního řečiště, aby byl k dispozici plodu a životně důležitým orgánům…A jak si zvýšenou kazivost zubů vysvětlují odborníci na zuby? … těhotná žena má starosti ohledně svého těhotenství a kvůli těmto starostem zanedbává ústní hygienu a proto se jí kazí zuby. Takže těhotná žena, která si celý život podvědomě čistila ráno a večer zuby, si je náhle čistit přestává? To je odůvodnění, které mě po přečtení mnoha textů o souvislosti zubního zdraví a výživy v těhotenství uvádí do rozpaků. Volám tedy po holističtějích zubařích a holističtěji pojatého studia zubního lékařství, které nebude jen o zubní mechanice. Tradice Moudré ženy, jak o ní píše přední americká bylinářka Susun Weedová neléčí a nespravuje, ale pouze vyživuje – celistvými potravinami a bylinami, nejen nějakou jejich „aktivní složkou“ s přehlížením té pasivní.. (VD)

———————————————————————————————————————————————————————–

PŘEDKRMY ZE SYROVÉHO MASA

Sally Fallonová a Mary G. Enigová, PhD

Když dr. Weston Price provedl svá průkopnická studia primitivních národů světa, zarazila skutečnost, že téměř každá skupina, kterou navštívil, jedla určité množství svých živočišných bílkovin za syrova. Množství syrových živočišných bílkovin se v jejich stravě značně lišilo. U skupiny Eskymáků to bylo téměř 100 procent. Domorodci na Polynéských ostrovech konzumovali bez vaření velkou porci potravy z moře, kterou si ulovili. Africké kmeny si cenily jater v jejich syrovém stavu jako zásadních pro dobré zdraví a optimální růst a sílu. Kmeny, jejichž stravovací návyky byly převážně vegetariánské, přesto konzumovaly živočišné bílkoviny ve fromě larev a hmyzu. Zásadním zdrojem živočišných bílkovin pro evropské komunity byly nepasterované mléčné výrobky.

Dnes jsou nepasterované mléčné výrobky v Americe většinou nedostupné. Přesto můžeme a měli bychom jíst syrové maso a ryby pravidelně. Téměř každá světová kuchyně nabízí recepty k uspokojení toho, co se zdá být univerzální potřebou syrových živočišných bílkovin – steak tartare (tatarák, pozn. překl.) z Francie, carpaccio z Itálie, kibbeh ze Středního východu a syrové marinované rybí pokrmy ze Skandinávie, Havaje, Latinské Ameriky a Asie. Sbírka, jakou zde nabízíme, odpovídá všeobecnosti této praxe.

Mnoho badatelů doporučilo, aby bylo syrové maso zařazováno do stravy pravidelně, ale jiní, kteří zmíňují problém se střevními parazity, trvají na tom, že maso by se nikdy nemělo jíst syrové. (Není divu, že většina z nás je zmatená stran výživy!). K parazitní infekci často dochází mezi Japonci a Korejci, kteří jedí syrové ryby pravidelně, takže tato varování je třeba brát vážně. Naštěstí můžeme zničit parazity v živočišných potravinách, aniž bychom je vařili.

Problém parazitů v hovězích či jehněčím se dá snadno vyřešit. Prostě ho zmrazte na 14 dnů. Podle Zemědelského odboru Spojených států toto zabije všechny parazity. Není třeba říkat, že byste měli používat na své předkrmy ze syrového masa pouze maso v biokvalitě. Pokrmy ze syrového masa by měly obsahovat jak tuk, tak libové, protože tuk z masa obshauje antibakteriální mastné kyseliny. Problém s rybami je ošidnější, jelikož ryby zmrazením ztrácejí svou tuhost a strukturu. Řešením, jaké se nachází v mnoha etnických kuchyních, předevších v horkých zemích, je rybu marinovat nebo kvasit v kyselém roztoku z citronové šťávy, lemetky nebo syrovátky. Účinně to zabije všechny parazity a patogeny a poslouží to také k natrávení ryby předem. Nedoporučujeme sushi, které obsahuje syrové ryby, které nebyly marinovány.

Pokud nejste na syrové maso zvyklí, ale přejete si udělat první odvážný krok, navrhujeme, abyste začali s kibbehem, směsí syrového jehněčího a bulguru (naklíčené lámané pšenice) ze Středního východu. Je to prostě chutné jídlo samo o sobě, zároveň je to jídlo, které potěší ty nejnáročnější gurmány. Poté postupte k jinému zde nabízenému receptu, eklektickému vzorku pokrmů ze syrového masa z celého světa.

Přeloženo z knihy Nourishing Traditions: The Cookbook that Challenges Politically Correct Nutrition and Diet Dictocrats, str. 231

Translation: Věra Dudmanová

Postranní sloupky z knihy Vyživující tradice:

Mezi mnohými velice zajímavými informacemi, které poskytl dr. Roming [když jsem navštívil Eskymáky], byla fakta, jež zapadala dobře do moderního obrazu spojení moderních degenerativních procesů s modernizací. Prohlásil, že za třicet šest let jeho kontaktu s těmito lidmi nikdy neviděl jediný případ zhoubného onemocnění mezi skutečně primitivními Eskymáky a Indiány, třeba k tomu často dochází, když se modernizují. Zjistil také, že k akutním chirurgickým problémům, které si vyžadují operaci vnitřních orgánů, jako je žlučník, ledviny, žaludek a slepé střevo, nedocházívá, ale jde o velmi běžné problémy mezi modernizovanými Eskymáky a Indiány. Na základě své zkušenosti, kdy se setkal s mnohými modernizovanými Eskymáky a Indiány zasaženými tuberkulózou, která měla tendenci dál postupovat a být nakonec smrtelná, pokud paicenti zůstávali na modernízovaných životních podmínkách, posílá je nyní zase, je-li to možné, zpátky do primitivních podmínek a k primitivní stravě, za nichž je úmrtnost mnohem nižší než za moderních podmínek. Ve skutečnosti hlásil, že velká většina postižených se zotaví na primitivním druhu výživy. Weston Price, DDS Nutrition and Physical Degeneration

Nedostatek pyridoxinu neboli vitamínu B6 je v Americe velmi rozšířen částečně proto, že náš tradiční zdroj tohoto vitamínu citlivého na zahřívání – syrové mléko – se již v obchodě neprodává. Chce to určitou odvahu ke konzumaci nejlepšího zdroje vitamínu B6 – syrových jater. Takže jedinými jistými dostupnými zdroji B6 zůstávají pro většinu Američanů syrové mléko, maso a ryby. Když chybí vitamín B6, cesty pro využití vitamínu B1 a B2 mohou být méně efektivní a vede to k rozšířeným symptomům nedostatku vitamínu B. Nedostatek vitamínu B6 je spojen s cukrovkou, srdečním onemocněním, nervovými poruchami, syndromem karpálního tunelu, PMS, ranní nevolností, těhotenskou toxemií,selháním ledvin, alkoholismem, astmatem, srpkovitou chudokrevností a rakovinou. Doplňky vitamínu B6 se ukázaly být velmi účinné v předcházení slepoty u diabetiků. Američané by byli moudří, pokud by často do stravy zařazovali syrové maso nebo ryby, aby se těmto vyčerpávajícím stavům vyhnuli. SWF Nutrition and Physical Degeneration

Jak Weston Price, tak Francis Pottenger přesně předpověděli, že západní člověk si vyvině více a více nemocí, jelikož nahradil živočišné tuky rostlinnými oleji a že rozmnožování bude stále těžší. Podle některých odhadů je 25 procent amerických párů neplodných, což je stav, který přivede populační redukcionisty k záchvatu škodolibého smíchu, stav, který ale způsobuje nevypovězenou bolest v srdcích miliónům jednotlivců. Léčba neplodnosti je problematická, bolestná a nákladná ve srovnání k primitivnímu receptu: víc živočišných tuků. Nasty, Brutish and Short?Třebaže je vitamín B12 potřebný jen ve velmi malém množství, je to živina, díky které stojí život za žití. Nedostatek se může projevit jako deprese coby peklo zaživa, roztroušená skleróza, demence a psychiatrické poruchy, jako je obsesivně-kompulzivní chování a manio-deprese, nemluvě o život ohrožující anémii, rakovinu a srdeční chorobu. Mnoho případů diagnostikovaných jako Alzheimerova choroba jsou ve skutečnosti výsledkem nedostatečného vitamínu B12. Mezi první známky nedostatku patří únava, třes v rukách a chodidlech, poruchy spánku a tendence iracionálnímu hněvu.Využitelný vitamín B12 se nachází jedině v živočišných produktech. Je vstřebán díky složitému procesu, do kterého patří “vnitřní faktor”, jenž je vyměšován parietálními buňkami v žaludku. Nedostatek se nejpravděpodobněji projeví u vegetariánů, kteří nekonzumují živočišné produkty a u starých lidí a těch, kteří mají nedostatek kyseliny hydrochlorové nebo pankreatických enzymů, kteří nemohou vytvářet nebo využívat vnitřní faktor.B12 je učiněn nevyužitelným pasterizací, což je důvod proč je tolik pro vegetariány důležité, aby používali syrové mléčné výrobky. Skupiny vegetariánů se bohužel rozhodly pro sójové výrobky, než pro lobby za přístup k syrovým mléčným produktům jako náboženské právo.Nebylo by lepší místo všeobecného testování sérového cholesterolu dělat pravidělné testy u všech dospělých na stav vitamínu B12? V prvních stádiích nedostatku mohou být symptomy odvráceny doplňky tohoto vitamínu ve formě, která je snadno vstřebatelná. V pozdějších stádiích nedostatku je neurologické poškozění nezvratné. SWFPokusy s krmením zvířat ukazují, že dochází k mnohým změnám kromě růstu kostí, když se používají vařené potraviny. Jedna velká studie, do které spadalo 900 koček a která trvala přes 10 let, byla učiněna F. M Pottengerem, jr., MD. Kočky, které dostávaly syrovou stravu a syrové mléko se normálně rozmnožovaly z jedne generace na druhou. Všechna koťata měla stejnou dobrou kostní strukturu, mohla se starat o mladé, byla odolná proti infekcím a parazitům a chovala se předvídatelně. Z pokolení na pokolení si udržovala pravidelný široký obličej s odpovídajícími nosními dutinami, širokými zubními oblouky a pravidelným chrupem s pevnými růžovými membránami a žádnou známkou infekce.

Na kočky, které dostávaly vařené jídlo, byl docela jiný pohled. Potratovost byla asi 25 procent u první generace a asi 70 procent u druhé generace.Porody byly těžké, mnoho koček umíralo při porodu. Vysoká byla úmrtnost koťat, často kvůli tomu, že matka neměla mléko, nebo protože koťata byla příliš slabá na kojení. Koťata neměla homogenitu oněch koček, které byly krmeny syrovou stravou. Místo toho mělo každé kotě jinou kosterní podobu.

U druhé generace měla koťata nepravidelnosti lebeky a delší, uzží obličej, zuby se neprořezávaly v pravidelnou dobu a vyvinuly se nemoci dásní. U čtvrté generace byly kosti velmi slabé a jejich struktura sotva stačila na to, aby držela lebku pohromadě. Zuby byly menší a nepravidelnější. Zdraví matek stále upadalo, umíraly na nějaké nejasné vyčerpání tkání asi tři měsíce po porodu.

Kočky na vařené stravě byly podrážděné, samice byly nebezpečné při nakládání s nimi, samci byli poddajnější, až neagresivní. Sexuální zájem byl ochablý nebo preverzní a kožní léze, alergie a střevní parazity se stále zhoršovaly z jedné generace na další. Objevil se zápal plic, průjem, osteomyelitida (zánět kostní dřeně, pozn. překl.), artritida a mnoho jiných degenerativních stavů, jaké jsou známé v lidském lékařství. Koťata z třetí generace byla tak zdegenerována, že žádné nepřežilo šest měsíců, čimž ukončily rod.

Při ohledání mrtvoly se u samic krmených vařeným masem zjistila atrofie vaječníků a městnání krve v děloze a u samci se ukázalo, že se jim nevyvinulo aktivní sperma. Orgány vykazovaly známky degenerativního onemocnění. Kosti byly delší, ale měly menší průměr a bylo v nich méně vápníku. U třetí generace měly některé kosti měkké jako gumu – pravý stav osteogeneze. Emory W. Thurston, PhD Nutrition for Tots to Teen [Výživa od škvrňat po náctileté]

Pokud jde o člověka, nedostatečný příjem určitých živin může vést k tomu, že ženy méně pravděpodobněji otěhotní. Hodně bádání odhaluje, že nedostatečný příjem vitamínu B6 (pyridoxinu) může snížit šanci na početí…Někdy antikoncepční pilulky snižují množství dostupného vitamínu B6, takže ženy, které přeruší tyto ústní pilulky proti početí často nemohou otěhotnět dřív než po roce po přerušení. Poté podle jedné studie 98 procent z těch, které braly pravidelně vitamín B6 znovu dostaly normální menstruaci a otěhotněly do čtyřech měsíců. Bolestnou komplikací, která často přichází s nedostatkem vitamínu B6 je premenstruační syndrom, který by také mohl sloužit jako ukazatel toho, proč některé ženy nemohou počít. James F. Scheer Health Freedom New

Candida albicans sídlí v tenkém střevě střevního traktu a konzumuje jednoduché cukry a produkuje alkohol jako jeden ze svých vedlejších produktů. Kvasinkové buňky žijí z cukru a sacharidů, virus HIV ale žije z bílkovin, které nejsou zcela v žaludku rozštěpeny na své stavební složky aminokyseliny. Účinnost trávení bílkovin by mohla klesnout na 60 % nebo míň u hůře stravitelných bílkovin, jako je “gluten” u určitých obilovin typu pšenice a “kasein” u většiny mléčných výrobků, a u dalších na trávení náročnějších bílkovin, jako jsou vajíčka a maso vařené při vysokých teplotách. Čím vyšší je teplota při vaření masa, tím více se bílkovina stává koagulovanou a tím těžší to je pro trávicí šťávy, jako je kyselina hydrochlorová a pankreatické enzymy, aby rozštěpily bílkoviny na jednoduché aminokyseliny. Pokud 40 % bílkovin, které jste snědli, prošlo do tlustého střeva nestrávených, pak virus HIV může mít žně a bude množit. Mark Konlee Health Freedom New

All original content on these pages is fingerprinted and certified by Digiprove