Bře 232012
 

„Kráva je primární producentkou bohatství. Dokáže podržet rodinu. Nejen že přeměňuje trávu na mléko v množství, které stačí na nakrmení rodiny, ale dodává mléko navíc na prodej a přispívá každým rokem telátkem na chov či na vykrmení.  Vedlejší produkty z výroby sýra (syrovátka) a z másla (podmáslí) vydržují jedno či dvě prasata.  Její hnůj zlepšuje pastvinu a když je zaryt do zahrady, vede k takovému růstu rostlin, který nemůže být překonán žádným jiným prostředkem.  Rodina, která se dobře o svou krávu stará, je bohatá.
Skot je původním kapitálem na burze. Vlastnění skotu bylo vždy známkou bohatství. A to nejen proto, že kráva je prvotním producentem bohatství a že přidává  trávě značně na ceně. Je to také tím, že ve smyslu ”co bylo první –  kuře, nebo vejce?”pouze ty rodiny, v nichž vládne vytrvalý duch spolupráce, jsou schopny si krávu držet, nemluvě o budování stáda. Ke svému přežití potřebují krávy  lidi
.“ Joann S. Grohman: Keeping Family Cow (Chov rodinné krávy) s. 4)

http://www.ciwf.org.uk/farm_animals/cows/dairy_cows/dancing_cows.aspx

Maslobojka z Kyjeva na slivy je:

a) Jméno ukrajinské brigádnice na sbírání švestek

b) Speciální mixér na míchání másla se švestkami

c) Máselnice na sladkou smetanu vyrobená na Ukrajině

Odpověď je dále v textu.

Chov rodinné krávy se může zdát někomu jako anachronismus, ale nám dělá radost a přináší velký užitek, za který jsme vděční. Napadá mě, že by se neměly hledat náhražky „mléka“, ale zkusit nejprve hledat či produkovat spíše opravdové přirozené mléko od krávy, co žere trávu a v zimě seno a trochu řípy.  Totiž v oblasti potravin vidím asi 2 druhy náhražek, které bývají ovšem jen dvě strany stejné mince: 1) Náhražka nekvalitní za něco kvalitního (tzv. šizení) a 2) Náhražka domněle kvalitní (moderní sójové výrobky dle nadace WAPF údajně přispívající fytoestrogeny třeba k předčasné pubertě dívek) za něco nekvalitního (mléko). http://dolezite.sk/Potraviny_as_232.html

 

     MáselniceSnažíme se jinak zefektivnit domácí zpracování mléka.  Doposud jsme používali na tvorbu másla obyčejný mixér, ale ten se hodí spíše na menší množství smetany, u nás „túroval“ jeho motor a zpracovat několik litrů  smetany mu trvalo dlouho. A tak jsem se po dlouhém brouzdání na internetu obrátila  „k východu“ a nakonec našla agropodnik v Kyjevě, který byl ochoten mi poslat el. máselnici, které se říká v ruštině maslobojka.  Další jejich slovo, které jsem shledala zajímavým,  jsou slivy. Kdepak – slivy nejsou česky slivky, ale smetana (od slévat). www.impuls-agro.com

Každopádně se ukázalo, že jde o slušný podnik – po zaplacení mi ji skutečně poslali, platila jsem službou Western Union, kterou mi poradili (že ji využívají  k posílání peněz ukrajinští pracovníci u nás). Máselnice šetří čas i uši: je určená pro domácí podmínky, 9 l, 2 náhradní kotouče s lopatkami, tichý chod – totiž ona „bezšumná rabota“ není hlasitější než třeba pračka, nádoba – gastro polykarbon, celá máselnice – 95 EUR plus poštovné a dovozní daň (kolem 800,-), pouze 30 minut a máslo je hotovo! 

Dále se snažím lépe uchovávat přečištěné máslo a zavařovat ho vždy do zavařovacích sklenic. Stejně tak to dělám i se sádlem. Stačí ho v hrnci rozehřát a jen nalít horké do sklenic rozmístěných na starším ručníku,  sklenice pak víčkem twist ihned dobře zavřít a převrátit dnem nahoru. Po vychladnutí odnáším do temné spíže.

Ghí či sádlo je tak zavařeno, k otevření takové sklenice pak akorát  potřebuju obvykle mužskou ruku. 

 

 

KAMENNÝ ŘÁD – NA POŠTŮLKOVSKÉM GRUNTĚ

Matka Poštůlková

http://www.youtube.com/watch?v=D4YuVi5gqd0

Dny se sice již prodlužují, ale měla bych ještě i jeden typ na tv. seriál, který je dostupný na kanále YouTube. Je  ČB , z roku 1975, natočila ho ostravská televize a kromě Svatopluka Matyáše, Evy Hudečkové a Topfera v něm hrají sice jinak ne moc známí, za to vynikající ostravští  herci. Ten seriál se jmenuje Kamenný řád, je založen na dialozích a zdá se mi naprosto vynikající. Tato rodinná „Poštulkovská“ sága, kterou točili převážně na gruntu u Mutinů  blízko Nového Jičína, se odehrává v letech 1920-pol. 2 sv. války, popisuje osudy sympatických členů rodiny: hlavou po smrti hospodáře se stává matka-  moje svým trochu zvráceným způsobem oblíbená postava, která se jen tak nevidí 🙂 (je odměřená, nesmlouvavá a zatvrzelá, túrující svůj ženský jang), dcera Maryčka má vrozenou vadu ruky a vždy má mít proto své místo (sociální jistotu) na statku… Celý příběh stojí jistě za shlédnutí nejen pro ty, které zajímají tradice (kamenný řád) a i pro rodinné terapeuty.Zajímavé je i vidět třeba jen orbu či spolupráci při používání fofru. 

Citáty:

„Řád by měl sloužit lidem a ne naopak…“ (Karolína)

Copak je něco krásnějšího, než sít a sklízet? (Cyril)

„Karolíno, ty si najdi hodného muže, který nebude bít koně“ (otec na smrtelné posteli)

„Příště nebudu mít odvahu…“ (Maryčka chtěla spáchat sebevraždu skokem do Odry). „Tu si nechej na život…“ (čeledín Jotidom)

„Maminko…, pak je tu ještě jeden pomocník.  Přislíbila jsem mu už dát celý svůj podíl, je ještě malý a umí jen křičet a čeká venku u vrat, až mu dáte své požehnání…“ (Karolína o synovci Cyrilkovi, který se narodil Maryčce a čeledínovi Jotidomovi, na jejichž svatbu zatvrzelá matka nepřišla)

Staříček byli…“ (víš, to je onikání, říkám Neilovi)

Neil: „Však jich bylo hodně…“

Asi nejlegračnější scéna je ta, kdy přijde budoucí učitel na měšťance požádat matku o ruku nejmladší Blaženky, s níž se mají rádi. Je mu zcela proti srsti představa vyjednávání o jejím věnu. Kdyby ale žádné nechtěl (což nechce, ani peřinu), matka by ho považovala za nějakého nezodpovědného blázna. A tak po dohodě s Blaženčinými sourozenci sehrají s matkou úspěšnou komedii o vyjednávání výše věna….(viz od 18. minuty)

http://www.youtube.com/watch?v=lmtV9uaKV94

All original content on these pages is fingerprinted and certified by Digiprove