Srp 092011
 

Moz-screenshot

Mnoho primitivních ras, které byly zkoumány, stále prospívalo na stejné půdě po tisíce let, náš americký lidský kmen upadl rychle během několika století, v některých lokalitách během několika desítek let. V regionech, v nichž došlo k degeneraci, rovněž zvířecí rod upadl.Upadlý jedinec sám sebe regenerovat nemůže, I když ale může snížit postupující úpadek v další generaci, nebo může ohromně další generaci zlepšit tím, že bude využívat předvedenou moudrost primitivních ras. Žádné období na dlouhé cestě lidstva neodlahuje v kosterních pozůstatcích takovou strašlivou degeneraci zubů a kostí jaká je v záznamech této naši krátké moderní doby. Musí Příroda naší vynášenou kulturu odmítnout a povolat zase poslušnější primitivní lidi? Alternativou se zdá být naprosté přizpůsobení se řídícím silám Přírody. Weston Price, DDS Nutrition and Physical Degeneration

„Pokud kojíte během těhotenství, poškozujete své dítě. Miminko v bříšku dostane všechny živiny, ale vaše mléko bude o ně vyčerpáno. Jistě můžete kojit, pokud chcete, ale myslím si, že byste to měli omezit a uvažovat o odstavení. Místo toho, abyste se soustřeďovali na kojení svého dítěte, když už jste brzy otěhotněli, byste měli krmit starší dítě pevnou stravou-olejem z tresčích jater, vaječnými žloutky, játry a potravinami s vysokou koncentrací živin…“ Sandrine Hahn (nourishingourchildren.worldpress.org)

Téma tohoto článku je možná poněkud kontroverzní, protože může vzbudit u někoho, kdo již má děti třeba dávno odchované či na světě, nesympatie, jakousi hořkost na jazyku. Jde mi jen o to, abych se podělila o informace, pokud to někdo chápe jako vyvolávání pocitu viny, nejsem jejich tvůrcem ani já ani Nadace Westona Pricea. Zařadila jsem zde toto téma aspoň pro zamyšlení či nejlépe jako šanci maminkám, které se teprve rozhodují, kdy mít dítě první a kdy druhé či další, kdy přestat kojit. Vždyť uvažme, že i ty včely to mají tak, že jedině ta z nich, která dostane speciální stravu (mateří kašičku), bude moci se spářit a začít klást vajíčka. Jistě existují rodiče, kteří mají v podstatě zdravé děti, aniž by dělali vědomé věkové mezery o určité délce, jenomže to má háček- dovolila bych si tvrdit, že možná nejsou ještě seznámeni se všemi aspekty, s určitým rámcem toho, jak vůbec zdraví a zdravé dítě vypadá, co je to degenerace, jak ji popsal zubař Price. Ani já jsem to nevěděla, dokud jsem si nepřečetla knížku od zubaře Pricea Výživa a fyzická degenerace a další texty nadace nesoucí jeho jméno, které mi otevřely oči. Někdo mi zase občas píše, že je velká škoda, že jsem článek níže nenapsala dřív, než děti měl. Už je to tak, že se všem člověk nezavděčí. Snad článek povzbudí ženy, aby měly další dítě, ale nepodlehly tlaku ho mít honem honem po předchozím dítěti.

Když jsem nedávno četla jednu z dalších knih dětské psycholožky Dr. Jiřinky Prekopové, s níž je spojena terapie pevného objetí (TPO) a projekt Škola lásky v rodině či nadace, uvědomila jsem si, že věkové rozestupy mezi sourozenci, tak jak je vidí ona jako psycholog, v podstatě korespondují i s fyzickým zdravím těchto dětí. Jinými slovy na misku vah k psychickým výhodám optimálního věkového rozestupu lze přihodit i výhody po stránce fyzického zdraví dítěte (i matky), které získavají díky času na zotavení organismu matky (více níže). Pokud bychom totiž dbali jenom na správnou stravu obou rodičů před početím a matky v těhotenství a dítěte v době růstu a nenásledovalo by pro matku období odpočinku a zotavení  z těhotenství a kojení před dalším otěhotněním (není dobře se spokojovat jen s tím, že při kojení staršího dítěte jsme nepotratili, daň nenarozené dítě nemusí zaplatit jen životem), vyšlo by ze sourozenců prvorozené dítě jako to nejsilnější– možná i v tom tkví tajemství výsadního postavení těch nejstarších synů (resp. potomků) v dějinách, kteří bývali často hlavními dědici majetku, následovníky trůnu. Před tím, než se začal zabíjet okolo Velikonoc beránek, oběťmi byly děti, zejména prvorozenci (jak píše prof. Tomáš Halík v knize Oslovit Zachea) apod. Japonština má dokonce jiné slovo s jinými znaky pro vlastního prvorozeného syna čónan , což je doslova “ hlavní, nadřazený muž, a následujícího syna – džinan , tedy „další muž“.  

Moz-screenshot-2

(Dorotka v pevném objetí v šátku)

 

Za „plánování rodiny“ můžeme v moderní společnosti považovat situaci, kdy se dva lidé vezmou a žena posléze plánovaně, ne náhodou či nedopatřením otěhotní. Pak příliš neotálí a hned si pořídí s manželem druhého potomka (nebo také už ne). Obě děti jsou nejen chtěné, ale i plánované. Uváděnou motivací při tom často bývají ekonomické a sociální důvody (rychlý nástup matky do práce mezi lidi). Spisovatelka Kateřina Janouchová v knížce Dcera na přání pěkně popisuje i psychologické důvody pro druhé dítě a pro to, aby bylo navíc ženského pohlaví.

     Pokud jde o psychickou stránku věci, Dr. Prekopová v knize Prvorozené dítě:  o sourozenecké pozici píše: „Aby se zabránilo „dvojčatové pozici“ jsou za vhodný věkový odstup pro mladší dítě považovány dva roky, starší tu musí být silnější, aniž by to ještě pořádně chápal. Věkový rozdíl tří let je zřetelně velkou výhodou...Čím je dítě starší, tím je ochotnější dělit se o rodiče, dát mladšímu část svých věcí a těšit se z přírůstku do rodiny. Už jen z toho důvodu je věkový rozdíl více než tří let pozitivní. Ve věku pěti let je emoční inteligence tak vyvinutá, že za normálních podmínek dochází ke krizi jen zřídka…Tento poznatek nemá být ani doporučením, ani varováním. Zákon polarity jsme mezitím poznali a víme odtud, že každá výhoda má i svou nevýhodu. S podstatně starším sourozencem se člověk hádá méně, ale zase si s ním nemůže tolik hrát. Obráceně platí totéž- každá nevýhoda obsahuje i nějakou výhodu. Když měl člověk sourozence jako nejlepšího kamaráda na hraní, je těžší se od něj odpoutat, aby byl svobodný sám pro sebe a svou rodinu.“

  Primitivní skupiny ovšem do „plánování rodiny“ vkládaly vědomé pravidlo (které je z hlediska tradiční výživy a rizika degenerace rodičům doporučeno), kterému se anglicky říká „spacing of children“ -volně přeloženo: dělání určitých věkových odstupů mezi sourozenci, aby všechny děti měly šanci být zdravé a silné jako to prvorozené ( i to však může nést známky degenerace, pokud došlo k nedostatkům ve výživě). Respektování této moudrosti (zásady) mělo u nich přednost před moderní obavou z rizik daných vyšším věkem matky (samotný věk s tím nemá nic společného, jako spíš to, co za svůj život ta žena již snědla). Jinými slovy – žena z oněch primitivních skupin by porodila dítě ve 35 a pak by raději plánovaně otěhotněla třeba ve 39, nikoliv v 36-37 letech, protože ji tlačí věk. Měla by větší strach z těhotenství (a tedy i kojení) těsně za sebou, než ze svého relativně vysokého věku. Nemohla se spoléhat na intervenci moderní lékařské péče, ale využila  by raději přírodních sil k prevenci jakýchkoliv komplikací. Nejde zde ale jen o donošenía porod „zdravého“ dítěte.
     Jsou zde po nesprávně načasovaném otěhotnění a nedostatečné výživě (stravy na straně obou rodičů a posléze těhotné a pak kojící maminky a pak rostoucího dítěte) určité následné neblahé tendence, na které jsme si dnes zvykli jako na „normální“ nebo dokonce žádoucí a které dle zubaře Dr. Pricea souvisí právě s degenerací a nesprávnou výživou. Dobrá zpráva je, že s další generací lze dojít k regeneraci, pokud se dva lidé budou stavět k početí zodpovědně i z jiného ohledu, než je to, zda už budou mít kde bydlet a zda dítě už chtějí.

      Mezi ona negativa či znaky degenerace patří již jinde zmíněná nutnost nosit v pozdějším dětském věku rovnátka (dnes záležitost „normální), progresivně se zúžující struktura obličeje, nesprávný skus, úzký oblouk ( „podkova“) s natěsnanými zuby, tendence dýchat jen ústy (věčně otevřená ústa) daná úzkými nosními průduchy kvůli špatně vyvinutým nosních kostem, vyšší a vyšší kostra (postava) na úkor jejího správného vývinu –  nejen zubní klenby, ale u dívek i široké pánve pro zdárný přirozený porod, tenčí tloušťka kosti lebky. Vždyť jen takové zubní kazy jsou vnějším symptomem jiných potenciálních problémů, které nelze spravit v křesle zubaře. To vše je možné částečně ovlivnit už i před početím dítěte. Jinými slovy- je lépe začít dbát na stravu ne až žena otěhotní. Zkrátka jinak si ta příroda vybere svou daň na tendenci alespoň k jednomu z výše zmíněných nedostatků.

    Když jsem se o tom před léty dověděla, byla jsem překvapená. Dnes žasnu nad tím, jak jsem byla kdysi „slepá“ a jak je tato degenerace očividná a podléhá přísným nemilosrdným pravidlům a přitom veřejnost o tom není informována.

Moz-screenshot-1

Často se dovídám, že menstruace je záležitostí moderní civilizace, protože kdysi byly ženy neustále těhotné a naše praprababičky měly deset dětí, ale pochybuji o jejich „moudrosti“ (tu ztratily nejspíš mnohem dřív), nutričně cenné máslo totiž zpeněžovaly na trhu (tedy existence trhu asi hodně pokřivovala a devalvovala kvalitu tradiční výživy našich předků), na druhou stranu se zubař dr. Price pravidelně všude setkával se skupinami přírodních „primitivních“ lidí, kteří nezávisle na sobě (šlo až o jakousi – snad se to tak dá říci – antropologickou konstantu) praktikovali vědomé rozestupy mezi dětmi a podávání speciální stravy oběma rodičům po určitou dobu před početím dítěte. Nepotřebovali peníze na vzdělávání v této oblasti, pouze si předávali tuto moudrost z generace na generaci. Činili tak buď mnohoženstvím či vědomou sexuální abstinencí tak, aby jedna žena neměla dítě dřív než jsou staršímu 3 roky a dala si přestávku od kojení aspoň půl roku.  (Dnes prý jsou potřebné miliardy dolarů na sexuální výchovu v Africe…) . Tato moudrost se z Evropy nejspíš dávno vytratila se zánikem sběračsko-loveckých kultur. Můžu zkusit tedy shrnout, proč dělat aspoň 3leté věkové odstupy mezi sourozenci:

-psychologická výhoda

– tělo matky má šanci si od těhotenství a kojení odpočinout (játra naakumulovat dostatek vitamínu A, „koncertního mistra vývoje plodu“)) a druhé dítě bude stejně zdravé a mít stejně dobrou fyzickou konstituci jako starší dítě (nebude uzší než starší sourozenec…)

– nošení dětí je přínosné (někdy je třeba dítě dát do šátku či nosítka občas až do 3 let),  třeba matka z kočovného kmene nemusí nosit 2 malé děti a zdržovat tím kmen…

Níže překládám kousek textu k tomuto tématu:

Střípek z knihy Výživujících tradic od Sally Fallonové a Mary G. Enigové, PhD.:

Je důležité to, že zatímco tyto důležité faktory teprve vycházejí v naší moderní civilizaci na světlo, důkazy jasně naznačují, že několik tzv. primitivních ras si bylo vědomo potřeby chránit mateřství od přetížení z rozmnožování, které by snížilo schopnost efektivní reprodukce. Například G. T. Gaden ve své knize Mezi Ibosi v Nigérii tvrdí: Je to nejen záležitost hanby, ale skutečně odporná věc u ženy kmene Ibo, když porodí děti v době kratší než tři roky. … Myšlenka pevně dané minimální doby mezi porody je založena na zdravých zásadách. Silně převládá víra, že je nutné, aby tento interval uplynul, aby bylo zajištněno, že matka opět plně nabude sil a bude tak naprosto fit pro další těhotenství. Pokud by se dítě narodilo dřív, než je hranice daného období, dle oné teorie by dítě bylo nevyhnutelně slabé a nemocné a jeho šance by byly v ohrožení.
      Podobně Indiáni v Peru, Ekvádoru a Kolumbii věděli, jak nutné je zabránit matce, aby se zatěžovala těhotenstvími.  Whiffen ve své knize Severo-západní Amazónie tvrdí: Počty těhotných žen jsou značné, když přihlédneme k faktu, že muži abstinují od jakéhokoliv sexuálního styku se svými manželkami, a to nejen během těhotenství, ale také po dobu laktace – u nich zdaleka prodlouženější než u Evropanů. Výsledkem je to, že dva a půl roku mezi dětmi je minimální věkový rozdíl a ve většině případů je i větší.

     Je také asi důležité vědět, že amazonští Indiáni si byli vědomi  faktu, že tyto záležitosti mají vztah k výživě obou rodičů. Whiffen poznamenává: Tito Indiáni sdílejí víru mnoha nižších kultur, že jídlo, které jedí rodiče – do jisté míry oba rodiče, bude mít konečný vliv na narození, vzhled či charakter dítěte.
     Tento problém u primitivních lidí, kteří si jsou vědomi potřeby dělat věkové mezery mezi dětmi, byl zdůrazněn Georgem Brownem v jeho studiích oMelanézanech a Polynézanech, v nichž píše o ptom, co prohlásil příbuzný rodáka ze Šalamounových ostrovů takto: Po porodu dítěte se nepředpokládalo, že muž bude bydlet se svou ženou, dokud dítě nemohlo chodit. Jestli dítě bylo slabé nebo churavé, lidé by o rodičích říkali – No, jo, jen sebe mohou vinit.

Weston Price, DDS Nutrition and Physical Degeneration

Ukázka byla přeložena z knihy Výživné tradice (Nourishing Traditions), str. 323.

 

Předpokládal jsem v této debatě, že primitivní rasy jsou s to nám poskytnout cenné informace. Na prvním místě primitivní národy prováději programy, které vytvoří tělesně vynikající miminka. Toho dosáhli systémem pečlivě naplánovaných nutričních programů pro budoucí matky. Ony skupiny primitivních rasových, které žijí u moře a mají přístup k mořským živočichům, jsou závislé převážně na určitých druzích mořských živočichů a živočišných produktech. Obzvlášť Eskymáci, lidé ostrovů Jižního moře, obyvatelé ostrovů na sever od Austrálie, Gaelové na Vnějších Hebridech a pobřežní peruánští Indiáni jsou závislí na těchto produktech, protože tyto posilňují. Rybí vajíčka se používají jako část toho programu ve všech těchto skupinách. Africké kmeny s dobytkem, Švýcaři v izolovaných údolích vysokých Alp a kmeny žijící ve vyšších nadmořských výškách v Asii včetně severní Indie jsou závislé na velmi kvalitních mléčných produktech. Mezi primitivními Masai v určitých oblastech Afriky, se vyžadovalo od dívek, aby se sňatkem počkaly až na čas v roce, kdy se krávy pásly na rychle rostoucí mladé trávě, a aby užívaly mléko od takových krav po určitý počet měsíců před tím, než se směly provdat. U několika zemědělských kmenů v Africe děvčata jedla speciální potraviny po šest měsíců před svatbou. Weston Price, DDS Nutrition and Physical Degeneration (Přeloženo z knihy Nourishing Traditions, str. 315)

Zásoby vitamínu A jsou tak životně důležité pro lidský organismus, že lidstvo je schopno si ukládat jeho velká množství v játrech a jiných orgánech. Proto je možné vystačit si na beztučné stravě značně dlouhou dobu před tím, než se objeví zjevné příznaky jeho nedostatku. Během období stresu se zásoby vitamínu A rychle vyčerpávají. Namáhavé fyzické cvičení, období tělesného růstu, těhotenství, kojení a infekce jsou stresy, které rychle zásoby vitamínu A vyčerpávají. Děti se spalničkami rychle využívají vitamín A, což často vede k neodvratitelné slepotě. Interval třech let mezi těhotenstvími umožňuje matce, aby si znovu vybudovala zásoby vitamínu A, aby následující děti netrpěly sníženou vitalitou.

Jendím aspektem vitamínu A, který si vyžaduje zdůraznit je jeho role ve využívání bílkovin. Jedním z aspektů vitamínu A, který si zaslouží větší pozornost, je jeho role ve využívání bílkovin. Kwashiorkor je stejně tak nemocí z nedostatku vitamínu A vedoucí k poškození vstřebávání bílkovin, jako I výsledkem absence bílkovin ve stravě. Druhy stravy bohaté na bílkoviny s nízkým obsahem tuků jsou pro děti vyvolávají rychlý růst spolu s vyčerpáváním zásob vitamínu A. Výsledky – vysocí, krátkozrací, vytáhlí jedinci s přetěsnanými zuby a špatnou kosterní strukturou, takový syndrom Ichaboda Cranea (literární postava učitele z příběhu Legenda o Ospalé díře, který mohl jíst mnoho jídla a pořád byl hubený “jako tyčka”, pozn. překl.) – jsou součástí neměnného inventáře Ameriky. Pro děti v růstu ve skutečnosti je přínosnější strava, která obsahuje alespoň dvakrát tolik kalorií jako tuk než bílkoviny. Taková strava bohatá na vitamín A bude mít za výsledek stejnoměrný, rovnoměrný růst, robustní tělo a silnou imunitu proti nemocen. Vitamín A Vagary [Vrtochy vitamínu A]

 

Doktore, je moje miminko v pořádku?” je první otázka téměř každé ženy, když se jí narodí dítě. Já sám jsem tu otázku už slyšel tisícekrát. Jestliže je největším přáním každé matky mí opravdu zdravé dítě, proč (ve většině případů) se o sebe tak špatně stará, než se miminko narodí? A proč tak nesprávně krmí své dítě od dětství až do dospělosti, že výsledkem je nevyhnutelné onemocnění?

Toto století se nazývá “Stoletím dítěte”, kvůli velikému zájmu o fyzický a psychologický růst dětí. Když se ale podíváme okolo sebe, kde jsou ty zářivě zdravé děti? Zajisté jsou jejich rodiče úzkostní z toho, aby vychovali zdravé mladé lidi. Takových osm tisíc knih o péči o dítě bylo publikováno v posledních dvaceti pěti letech. Proč jsou tedy ordinace tisíců pediatrů a praktických lékařů této země plné příliš hubených nebo obezních dětí, kterým teče z nosu, jsou unavené, alergické, zimničné, anemické, obrýlené, postižené akné? Odpověď je jednoduchá:

(1) Tělo matky nebylo správným prostředím pro dítě, protože její systém byl plný odpadních produktů z nesprávného jídla, zbytků léčiv, kyselin z kávy, jedů z cigaret a alkoholu.

(2) Rostoucí dítě je nesprávně vyživováno, tráví příliš mnoho času sledováním televize, a všude se vozí autem místo chůze a věnuje příliš málo času pohybu na čerstvém vzduchu. Henry Bieler, MD Food is Your Best Medicine [Jídlo je Tvým nejlepším lékem]

 

Poznámka:  Existuje Dieta GAPS, která může přecházet  otěhotnění. Je určena k detoxifikaci a rekolonozaci střev zdravými bakteriemi, na což obyčejné zakysané mléčné výrobky nestačí. Zdravá mikroflora je prevencí autismu u dětí, o něž je  dr. Natasha Campbell- Mcbride přesvědčena, že jde o onemocnění trávicího ústrojí.

Velice důležitá kniha ve slovenské verzi...

Velice důležitá kniha ve slovenské verzi…

Více v rozhovoru níže, kde dr. Natasha hovoří anglicky, pro ty, kteří rozumí anglicky jen yes a no, rekapituluju:

pokud hovoříte anglicky, přináším typ na zajímavý rozhovor, který vedl majitel obchůdku ancientpurity.com s lékařkou ruského původu Natashou Campbell McBride, která povídá o skutečných příčinách autismu a jiných poruch, jako je ADHD, dispraxie, deprese, ekzémy atd..
   Povídá na videu o tom, že hned po porodu se kolonizují střeva miminka bakteriemi, ale pokud samotná matka nemá v pochvě zdravou mikrofloru, která pochází z jejich střev, nebo pokud se dítě narodilo císařským řezem matce, která již je sama několikatou generací žen, které jedí průmyslové jídlo, vyrůstaly na antibiotikách a braly HA (hormonální antikoncepci), která dle ní má devastující účinky na střevní floru, tak se tomu dítěti rozvine abnormální mikroflora. hormonalniakvarium.cz
Tato mikroflora patologických bakterií i plísní si ze střeva udělá cedník a do krve se dostávají špatně vstřebané živiny (alergie) a toxiny, které doslova „zatěmňují“ mozek dítěte, mozek, který byl na počátku dost možná zdravý. Jenomže takový mozek se nevyvíjí a není schopen zpracovávat vjemy okolo sebe, zakrňuje , utíká čas, kdy by se měl rozvíjet (atrofie některých částí mozku), vznikají různé poruchy včetně autismu, které jsou oficiálně jen popsány (symptomy), nezná se jejich příčina. Pokud se však tělo detoxifikuje a rekolonizuje zdravými bakteriemi co nejdříve (nečekat na konečnou diagnozu lékaře) a začne s dietou, tak se dítě může úplně uzdravit.
Dr. Nataša říká, že často je autistické jen prvorozené dítě, nebo to, které má maminka poté, co několikrát za sebou užívala antibiotika, nebo že často maminka potratí a pak úspěšně dítě doností, protože její tělo bohužel využívá plod jako místo, kam ukládat a zbavovat se vlastních toxínů….
     Dr. Natasha popisuje, jak vypadá dieta GAPS, že se skládá z kvalitních živočišných bílkovin, tuků (tyto jediné vlastně se tráví v žaludku, pokud v něm máme jiné makroživiny, ty musejí počkat až na slinivku), vývarů (ale na začátku se mají dělat jen kuřecí a ne tak dlouho tažené…)povídá o tom, že cholesterolová teorie byla pouhou hypotézou, kterou věda vyvrátila, ale pořád jsme podrobování agresivní propagandě, povídá nám o tom, že cholesterol je moc potřebný na tvorbu různých hormonů včetně stresových a sexuálních, je potřebny na opravu buněk a regeneraci orgánů a že 85 % si ho tělo samo v játrech vyrábí, takže i kdybychom nejedli žádný cholesterol, můžeme mít vyšší hladinu cholesterolu, který ve formě LDL (v kapse, protože je rozpustný v tucích) cestuje krevním řečištěm na opravu sten tepen a čehokoliv v těle, kde může docházet k zánětům.
 Ukončení zánětu a opravě tkání brání neustále vysoké hladiny inzulínu, který tělo musí pořád produkovat na trávení škrobů a jednodušších sacharidů (špagety, cukr, chléb z jakékoliv mouky obzvlášt bílé), ani ve střední Evropě se chléb do 13. století tolik nejedl, než ho začala propagovat  katolická církev. Kvůli inzulínu nebylo cholesterolu umožněno udělat tam svou práci (boj se zánětem a současně snaha o opravdu místa se dostává do nerovnováhy) a často se pak jako zbytek nachází takový cholesterol coby „sanitka“ v místě ucpaných tepen, sanitku obvinujeme, že za poškození mohla ona sama, přitom tam jela na pomoc. Pokud je všechno v pořádku, nepotřebný cholesterol se vrací zpět do jater coby „hodný“ cholesterol HDL. Přitom oba cholesteroly jsou přirozené a tělo ví, co dělá. Proto nemá cenu si hodle Dr. Natashi  nechat měřit. Jediná věc, která ho může snížit, jsou léky…., kdy se brání játrům, aby cholesterol tvořily. Pokud má někdo slabá játra a ještě je na nízkocholesterolové stravě, střeba vegetariánské, tak mu dle ní hrozí rakovina a srdeční choroba, protože tělo nemá dost cholesterolu na zvládání stresu, na opravu, na regeneraci a tvorbu nových buněk.
Tělo dělá , co může, aby se samo léčilo. Když lidé jedí kaše, chléb atd. se špekem, máslem, sádlem hladina cukru tak nekolísá a tedy ani inzulín. Proto odkazuju na recept karobovo-máslové bonbony…
 Já sama jím hodně másla a mám ten cukr asi tak stabilizovaný, že nemusím od rána dlouho nic jíst (jen teplou vodu s kvasem, bylinkový čaj  či čistou vodu s močí apod. a necítím pokles cukru.  Jím spíš pak proto, že mi jídlo prostě jen chutná, ne proto, že musím rychle něco sníst, protože omdlím od hladu.
Říká, že v Indii jsou vegetariáni z nouze a že není divu, že tam mají krávu posvátnou, protože bez jejich produktů mléčných bílkovin a  másla by už vyhynuli, jinak že vegetariánství na západně se stává předmětem mainstreamové propagandy.
Také popisuje, že trávicí systém krávy pomocí bakterií mění sacharidy z trávy na mastné kyseliny s krátkým řetězcem, tedy nasycenější tuky, takže je vlastně na vysokotučné stravě.
 http://youtu.be/_YMdN0RGwLE

poznámka 1.   Napadá mě k tomu, že jsem si kdysi všímala rozdílů v obličeji dvojčat a to, které bylo „mladší“ většinou mívalo trošku uzší obličej,  takže když mi pak jiná dvojčata řekla, které je z nich mladší, většinou jsem si jen potvrdila svůj odhad. Netušila jsem ale ještě, jakou souvislost obecně to má mezi sourozenci různého či stejného pohlaví či generacemi stejného pohlaví, než jsem si přečetla knížku od zubaře Pricea.

poznámka 2.  Třeba v jedné vesnici v horském údolí Alp ve Švýcarsku, kterou zubař Price navštívil, nesměly páry počít dítě, dokud neskončil červen, kdy byly k dispozici mléčné výrobky od krav, které se pásly na rychle rostoucí trávě.

All original content on these pages is fingerprinted and certified by Digiprove