Dub 222011
 
                                                     Úvodem

„Archa domova až po okraj naplněna bude vším světem a já vypluji za tichého oddychování stájí a stodol. Kdybych celý svět zvroubil a zbrousil, jenom sem se vrátím, jenom sem…Ať svítí světla milovaných chalup, ne jako bóje v dálce, ale betlemsky radostně a vytrvale…Kdyby mi jen oči pro pláč zbyly, já se tam vrátím, já se tam i poslepu vrátím…“ František Halas

                                      Náš statek v Mladočově

                                

Moz-screenshot-11

Dosavadní životní usilování, sny, myšlenky a přání se nám zhmotnily do něčeho úžasného- domova. Kompaktního, šikovného statečku s poloroubenou obytnou stavbou, k níž je připojen chlév. Dvorek byl původně uzavřen stodolou (ta je po rekonstrukci), kůlnou a další stěnou. Do kamenného sklepa s klenutým stropem pod chodbou v poloroubence jsme nedávno přestěhovali zásoby obilí, zavařenin i mražák kvůli konstantní teplotě. Další prostorný sklep je pod stodolou. Zastavěná plocha a zelená plocha kolem domu dělá něco kolem půl ha, ale ke statku přímo  navazují  polnosti (5, 5 ha) , na které si z mlází zaskočí hlavně ráno a v podvečer srnky a zajíci. O tom, jak velký pozemek člověk potřebuje, jsem psala v mírně humorně pojatém článku zde: http://zubeni.posterous.com/kolik-zeme-clovek-potrebuje-0

Moz-screenshot-7

Výhled na louky ze zahrady

 Statek se nachází ve vesnici Mladočov (ve východních Čechách) se specifickou historií, jejíž domečky jsou rozesety  po kopci (nejsme ani dole, ani nahoře), vesnice spočívá stranou od ruchu- vede sem jen jedna slepá silnice, dál lze vesnicí projet do jiných dědin jen po polních cestách. Řečeno dále slovy Thomase Hardyho „daleko od šíleného davu“, tedy v ráji zpěvu ptáčků, zvířat, kokrhání, bzučení včel a much, bučení dobytka našeho a sousedů, ržání koní, úsvitů a západů slunce, vůní kouře, zvuků a vůní čtyř ročních období, v pravidelném zvonění kostelních zvonů svolávajících na nedělní mši, hudby z pohřbů i svateb.

Moz-screenshot-15

Nikdo neví, kdy byla ves přesně založena, ale zrekonstruovaný kostel sv. Bartoloměje, který večer nahoře na návsi svítí kdovípak komu, pochází snad z 12. století a dnes ves spadá pod obec Poříčí u Litomyšle a do mikroregionu- sdružení obcí Toulcovy maštale.
      “
Příroda, nacházející se na území obcí Maštale je krásná a neponičená civilizací. Rozmanité geologické podmínky v různých částech způsobily, že krajina nemá jednotný ráz, ale střídají se zde různé reliéfy povrchu a rozmanitá rostlinná skladba. Značná rozloha území nebyla postižena scelováním pozemků v období socialistické kolektivizace a zůstalo zde množství rozptýlené zeleně, která tvoří krajinu malebnou, vhodnou pro rekreaci a odpočinek.“

 

Moz-screenshot-13

„Mravenečková dobrodružství“ Viktoria Biankiho se možná odehrávají i v tomto mraveništi…

 

Moz-screenshot-17

Místo palem jsou v lesích na lezení břízy

Moz-screenshot-18

Sluníčko sedmitečné

     V době selských bouří v 18. století stál „Mladoczow“ poněkud stranou,  nepřidal se k Matěji Abrahámovi (č.p. 53 v Poříčí). Jak jsem již řekla, stál tak nějak vždy mimo dění světa, stal se i  největším rebelem na celém okrese v 50. letech 20. století, protože se podvolil po zoufalém a bezmocném boji  tlaku režimu k vytvoření JZD až jako poslední. Naprostý literární klenot, jaký vydal Ústav dějin Akademie věd,  o tom všem napsal místní, již zesnulý rodák a písmák Jan Boštík:
      Kronika kolektivizace malé vesnice. Zápisky mladočovského rolníka Jana Boštíka o životě v letech 1945-1959.
   O tom našem statku jsem více zjistila jen tolik:
 „Léta páně 1588 v sobotu na sv. Martina Václav Vlk koupil grunt a sídlo od Matouše Stolíka za summu 60 kop míšenských. …Již v r. 1592 kupuje sídlo Jan Šilhavý a v roce 1605 bednář Michal Peřina….Je to vůbec nejstarší zápis v mladočovských pozemkových knihách.“ V letech 1800- 1812 zde byla údajně kovárna, v roce 1854 statek i sousední vyhořel, a v letech 1848- 1918 zde byla hlášena živnost- pálírna.

(Zdroj: Fr. Kučera: Poříčí u Lit., Mladočov, Zrnětín: Obraz sedmi století a Archiv města Litomyšl, odd. Ib- knihy do r. 1790- Gruntovní knihy vsí Mladočov.., inv. č. 143, Archiv obce Mladočov).

To byla tedy minulost, důležitá je přítomnost a naše tvorba dnes...

———————————————————————————————————–

Vzala jsem pevně do rukou otěže….S nadšením jsem se věnovala zahradě, protože jsem takhle pozdě poznala lásku k přírodě- a ted jsem si ji chtěla všemi doušky užívat…S láskou jsem se starala o každé semínko a každou rostlinku. Je to paradox. Sice jsem se tehdy vrátila do hnízda, ale vnitřně jsem létala jako volný pták. Dobrodružství tam venku jsou volným letem často jen zdánlivě. Vnitřní svobody se dá dosáhnout i tehdy, když jste uvázani na invalidním vozíku…
                                                      Jiřina Prekopová: Nese mě řeka lásky…

ZAHRADNIČENÍ, tedy o FLÓŘE

RŮŽE

Jantarova královna, Korálový úsvit,
co budete ráčit?
Trochu vody, trochu hnoje?
Asi nejlíp oboje.

Princezny a hrabata,
nedáme hned za vrata,
mají rády sluníčko,

tam je jejich políčko.

Vůní a krásou svou hlavy jste nám zamotaly,
kvítky své na čaj nám zas loni odevzdaly…

Moz-screenshot-2

Dorotka, vyspinkaná- jak jinak než dorůžova

Moz-screenshot-10




BRAMBORY A BRAMBOŘIŠTĚ

chtělo by to trochu deště,
nevíme, kdy příjde příště,
schované jsou pod zemí,
čekají jen až co my-
zalijeme, okopeme,
dobře se pak pobudeme,
máslem šetřit nebudeme.

Moz-screenshot-8

ČESNEK

Česnek, česnek, česnečka
je to furt dokolečka.
Na podzim se zasadí,
přes zimu si poradí.

Ví si rady s každým mrazem,
na jaře hned kouknem na zem.
Koukneme zas na česnek,
leze nám tu šibal šnek.

Moz-screenshot

 
 

STROMY

…a zas nám kvetete,
co nám letos provedete?
Dáte-li nám ovoce,
zůstane i po roce.
Nasušíme, zavaříme,
s kravičkou se rozdělíme

Moz-screenshot-9

 (Urostlá třešeň)    
         


BYLINKY

Síla ze země, slunce a vesmíru.
Pro Člověka

Moz-screenshot-1

(Šalvěj- salvia officinalis)

——————————————————–

HOSPODAŘENÍ , tedy hlavně FAUNA

KOZY

…s Vámi jsme začínali,
snad trendům doby tak podléhali,
sýry, maso i
kůži dělali…

Náročné jste se nám zdály,
až časem pro krávu jsme spěchali,
ploty dělat jste nás naučily,
nervy pěkně procvičily,
a pak
jsme Vám dík a sbohem  dali…

Moz-screenshot-16

.
Na fotce z r. 2005 hnědka Klárka, Líza a Snowy

KŮŇ

velké teplé zvíře v pohybu,
vůně jeho zapletená do svetru,
zalezlá do vrásek prstů.
Má svou hlavu a duši tak velkou ,
přiblížím se k ní?

Moz-screenshot-6

Oslík Jeroš, Jasmína a Nouky

SLEPICE

Chci být slepicí,
zobu zrní,
máchám křídly.

Zapadnout mezi družky,
na zem hledět zblízka…

Moz-screenshot-5



KRÁVA

Posvátná, hřejivá kněžka,
je svá a mlékodárná.

Břicho naplněné meditací.
Dáváš plodnost všemu…

Moz-screenshot-14
Moz-screenshot-3

(Text a foto: Věra Dudmanová. Napsáno jednoho krásného jarního jitra –  22. dubna 2011 v Mladočově)

 

 

 

 

 

 

 

All original content on these pages is fingerprinted and certified by Digiprove