Dub 142011
 
Moz-screenshot-4

(Krásy českého jara 2011- včelka na fialkách

„Tatíček technolog může být hodný otec, ale pouze v partnerství se svým mateřským, ženským partnerem- tradicemi výživy našich předků. Tyto tradice po nás chtějí, abychom používali více moudrosti v tom, jak produkujeme a zpracovávámé své potraviny a ano- trávit více času v kuchyni, ovšem dávají nám velmi uspokojivé výsledky- chutná jídla,  větší elán,  robustní děti a osvobození od řetězce akutních a chronických onemocnění.  Moudrý a milující sňatek  moderního vynálezu s  udržitelnými a výživnými lidovými stezkami našich předků je partnerstvím, které přemění 21. století na Zlatý věk.

Rozvod urychluje fyzickou degeneraci lidské rasy, ošizuje lidstvo o jeho bezmezný potenciál, ničí jeho vůli a odsuzuje ho do role podobčana v totalitním světovém řádu.“ Sally Fallonová: Výživné tradice
     Napadlo mě, že slovo TRADIČNÍ či pojem „tradiční strava“ si jistě zaslouží nějaké přesnější vysvětlení ve zkratce. Může totiž vyvolat představu o jakési „staročeské“ a „starojakési“ kuchyni- ve smyslu ještě rakousko-uherského nápěvu Pekla vdolky z bílé mouky, sypala je perníkem… Vyvstává totiž otázka: jak daleko dozadu po časové přímce je třeba jít, abychom již zde na stránkách vyzivujicitradice.cz hovořili o „staročeské“ kuchyni, nebo kdy se již jedná o současnou kuchyni, jak si vlastně představujeme staročeskou kuchyni? Nedochází při nazvání něčeho, že je to „tradice“, k zesílení komerčního tónu? (Pekárna- 100 let relativní tradice).  „Tradiční“ znamená, že je již něco „dlouho“ zavedené, uznávané, ověřené časem, ale ono „dlouho“ si každý definuje po svém. „Tradiční“ také napovídá, že je obecně přijaté.

 

Moz-screenshot-3

(Boží muka v katastru Mladočov, východní Čechy)

      Ona tradiční strava, jakou mám na mysli, fungovala po celé stovky let asi až do I. průmyslové revoluce  a našimi prapředky a předky přírodních národů přijímaná byla ani ne nutně díky jejich moudrosti ale spíš z nezbytí, protože technický pokrok nebyl tak velký a hospodyně nemohla skočit do supermarketu. A později i přírodní národy podlehly nástrahám moderního potravinářského průmyslu- jeho „muzeum“ je pro mě dnešní obchod s potravinami. (Vždyť i v Tanzánii a Paupi Nové Guinei dnes nechybí západní nealko nápoje…)

Moz-screenshot-6

(Tato krajina – pohled do dáli blízko mladočovské návsi- kdyby tak mohla promluvit, tak by nám vše pověděla, co viděla, jak to bylo v minulosti…)

„Staročeská kuchyně“ – nejčastější asociace jsou docela úzce pojaté, protože se týkají receptů na pokrmy, které obsahuje knížka Magdalény Dobromily Rettigové Domácí kuchařka aneb pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky české a moravské. Tato paňmáma ale žila v relativně moderní době, její kniha spíš zachycuje, kam až došel vývoj potravinářství, žila v době, kdy se již dal koupit bílý cukr a kdy se u nás již průmysl rozvíjel…Mimochodem paní Magdaléna sice měla údajně 11 dětí, ale dle záznamů o jejím životě se jen 3 dožily vyššího věku a ona sama často churavěla.

Tradiční strava, ať už česká či masajská je ta, pro které platí určité obecné zákonitosti. Tradiční strava maximalizuje obsah živin. Moderní strava minimalizuje obsah živin: 

TRADIČNÍ STRAVA A ZÁSADY                                                   MODERNÍ STRAVA 

Potraviny z přirozeně úrodné půdy                              Potraviny z vyčerpané půdy

Více ceněno organové maso                                  Maso –   čistá svalovina („libové“)

Živočišné tuky                                                                Rostlinné tuky

Zvířata venku na pastvě , seno          Zavřená zvířata- obiloviny (pšenic., kuk., sója)

Mléčné výrobky – syrové nebo kvašené                       Pasterizované mléčné výrobky

Obilí a luštěniny namáčené, fermentované      Obilí rafinované, extrud., pafované

Kostní vývary s želatinou                                                    Bujóny, glutamát sodný, umělá dochucovadla

Nerafinovaná sladidla (med, melasa)   Rafin.cukr, fruktóza, kukuř. a agave sirup, 

                                                                       aspartam

Kvašená zelenina                                                   Konzervovaná zelenina

Kvašené nápoje                                                     Moderní nealko nápoje a pivo…

Nerafinovaná sůl                                                 Rafinovaná sůl

Přírodní vitamíny                                               Přidané syntetické vitamíny

Keramika, litina, sklo                                     Mikrovlnné trouby, tlak. hrnce, teflon

Bioosivo, staré odrůdy a plemena                          Hybridní osivo, GMO

K dalším tradičním zásadám vedoucím ke zdraví a přirozené imunitě patřily např. vědomě plánované věkové odstupy  mezi dětmi kvůli prevenci přetížení z mateřství a podávání speciální stravy oběma rodičům před početím dítěte.   

Moderní zásadou vedoucí k ledasčemu je systém lékařské péče ve formě různých kontrol, vyšetřování a dalších očkování „zdarma“ (za což se předkládají stále větší účty pojišťovnám a nám se zvyšují zálohy na „pojistné“) a léčení pomocí farmak, a to co nejdéle- čím dřív vypukne v životě člověka nemoc ( již v dětství) a čím dřív se podchytí, tím déle se může léčit až do nejdelší  smrti.

„Ženy nebudou muset ani zavařovat,
Baťa bude zavařovat za vás

Tomáš Baťa (s. 18. M. Szcyegel: Gottland)

 

Moz-screenshot-5

(biopohanka, kostní vývar a troška vepřového biosádla, které má tvar měsíce, jak přilnulo ke kulaté sklenici)

Kritické srovnání „tradiční“ stravy s jinými dnes populárními dietami viz kapitola z knihy Výživné tradice O potravinových alergiích a speciálních dietách.

Věra Dudmanová


All original content on these pages is fingerprinted and certified by Digiprove